VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY AUTOEVALUACE Na základě projednání problematiky evaluace na pedagogické radě konané dne 29.8. 2005 se bude vlastní hodnocení školy uskutečňovat na naší škole vždy po uplynutí dvou školních roků. Dále byl dojednán následující návrh struktury oblastí sebehodnocení školy: 1. soulad školního vzdělávacího plánu s RVP ZV (platí pro období od roku 2007/2008) 2. úroveň výchovně vzdělávacího procesu ( efektivnost výuky, metody a formy práce,individuální přístup k žákům,využití mezipředmětových vztahů, rozvoj klíčových kompetencí, kooperativní výuka ) 3. školní klima ( Je klima přátelské k rodičům a motivující k práci žáků a učitelů? Je kladen důraz na důstojnost jedince? Je prostředí školy bezpečné? Mají žáci důvěru k učitelům a k vedení školy? Daří se odhalovat a odbourávat projevy šikany?) 4. hodnocení žáků ( Je podporováno sebehodnocení žáků?je hodnocení dostatečně rozmanité?jsou zvolena jasná a srozumitelná kritéria hodnocení žáků?znají žáci principy hodnocení. Poskytuje hodnocení žákům dostatek informací pro zlepšení výsledků?) 5. práce učitelů ( Provádějí učitelé sebehodnocení své práce? Jsou učitelé vůči žákům vstřícní? Mají učitelé hodiny promyšlené, znají cíle, metody a nástroje? Spolupracují mezi sebou a s veřejností? Znají své vzdělávací potřeby a jsou ochotni se vzdělávat?jsou vůči škole dostatečně lokální a zároveň přiměřeně kritičtí?) 6. vedení školy (Vytváří vedení učitelům a žákům vhodné podmínky pro práci? Nakládá vedení hospodárně a efektivně s majetkem a prostředky školy? Spolupracuje s úřady, rodiči a ostatními subjekty? 7. výsledky vzdělávání ( Jaká je úroveň klíčových kompetencí jednotlivých žáků v různých oblastech vzdělávání? Na jaké školy žáci odcházejí? Jak se žáci uplatňují na středních školách? Jakých výsledků dosahují v porovnání s ostatními školamisoutěže, testy apod.? Osvojují si žáci pravidla slušného chování? Mají dobrý občanský základ do života? 8. materiální, technické, ekonomické a hygienické podmínky (Má škola dobré prostorové podmínky pro výuku? Odpovídá vybavení školy požadavkům na moderní výuku? Je dostatečně zajištěn provoz školy?) 9. prezentace školy a spolupráce s veřejností ( Prezentuje škola svoji práci v dostatečné míře? Podílejí se na prezentaci,kromě vedení, učitelé i žáci? Funguji webové stránky a úřední deska? Publikuje škola v tisku?)
CÍLE A KRITÉRIA AUTOEVALUACE Cílem autoevaluace je získání informací ohledně výše zmíněných oblastí, které poslouží k rozhodování o dalším rozvoji školy a stane se podkladem pro další plánování a rozvoj školy. výše. Kritérii autoevaluace jsou jednotlivé dílčí otázky v jednotlivých oblastech uvedené Nástroje autoevaluace: 1. řízené rozhovory 2. pozorování 3. studium školní dokumentace 4. skupinové diskuse 5. žákovské práce 6. dotazníky 7. testy PLÁN A ROZVRŽENÍ AUTOEVALUAČNÍCH ČINNOSTÍ Sebehodnocení práce učitelů - průběžně (zpravidla po probrání tématického celku, popř. ve čtvrtletí či pololetí). Hodnocení práce učitelů vedením školy při stanovení osobního příplatku učitele a dále při hospitacích či kontrolách dokumentace. Školní klima průběžně formou pozorování, skupinové diskuse, řízených rozhovorů, dále pak jednou za dva roky formou dotazníku (Scio- mapa školy). Úroveň výchovně vzdělávacího procesu průběžně formou srovnávacích testů, výsl. v soutěžích, úspěšnost žáků u přijímacího řízení. Hodnocení žáků průběžně studiem žákovských prací, hospitační činností, formou dotazníku (Scio- mapa školy). Vedení školy průběžně formou řízených rozhovorů, skupinové diskuse, formou dotazníku (Scio- mapa školy). Materiální podmínky pozorování, srovnávání finančních dotací za jednotlivé roky, srovnání s ostatními školami, (Scio- mapa školy). Prezentace školy řízené rozhovory, (Scio- mapa školy), pozorování. Soulad ŠVP s RVP vždy na konci školního roku formou skupinové diskuse, (Scio mapa školy). Časové rozvržení jednotlivých autoevaluačních technik září - sebehodnocení práce učitelů a jejich hodnocení vedením školy (součástí je projednání výše příplatku za osobní ohodnocení) říjen - posouzení práce školy širším vedením podle stanovených kritérií (rámec pro sebehodnocení) listopad rozbor prověrek za minulý školní rok
leden - březen- srovnávací testy Scio v 5., 8. ročníku květen - komplexní vyhodnocení srovnávacích testů Scio a výsledků přijímacího řízení na střední školy červen - zjišťování názorů (různým způsobem žáků 9. ročníku, jejich hodnocení školy a návrhy na změny) červen - realizace dlouhodobých opatření (učební plány, úvazky) červenec - zapracování všech výsledků do Výroční zprávy o činnosti školy v průběhu školního roku (nepravidelně) - podle aktuální situace a okolností dotazníky pro učitele, žáky a rodiče, případně získávání informací (zpětné vazby) prostřednictvím různých aktivit V Mirošově dne 30.8. 2005 ředitel školy
VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY AUTOEVALUACE Na základě projednání problematiky evaluace na pedagogické radě konané dne 29.8. 2005 byl vytvořen tento dokument, který zmapuje stav základní školy v konkrétních oblastech. 1. soulad školního vzdělávacího plánu s RVP ZV (platí pro období od roku 2007/2008) 2. úroveň výchovně vzdělávacího procesu Úroveň vzdělávacího procesu se jeví jako nadprůměrná, efektivnost výuky je vzhledem k úrovni žáků velmi dobrá.učitelé využívají mezipředmětových vztahů v dostatečné míře. Rezervy jsou stále v individuálním přístupu k nadaným žákům v rámci běžné výuky. Velmi dobrá je práce s talentovanými žáky při přípravě na soutěže. 3. školní Školní klima je dobré.celkem se daří odhalovat a potírat projevy šikany. Prostředí školy je bezpečné. Důvěra žáků k učitelům je různá podle osobnosti žáka i učitele. Rezervy jsou někdy v komunikaci s rodiči u některých učitelů. Dále je potřeba zlepšit vztah žáků k majetku školy. 4. hodnocení žáků Sebehodnocení žáků se objevuje v některých hodinách. Hodnocení žáků učiteli je rozmanité. Neškodilo by častější využití pochval na druhém stupni. Žáci většinou znají kritéria hodnocení. Do budoucna bude vhodné kritéria a náročnost požadavků učitelů více sjednotit. 5. práce učitelů Sebehodnocení práce učitelů je samozřejmostí. Otázkou jsou výstupy z tohoto sebehodnocení. Hodiny jsou vesměs velmi dobře připravené. Spolupráce s veřejností a prezentace školy je v rukou pouze jedinců. Většina učitelů je dostatečně loajální. Jsou ovšem velké rozdíly mezi učiteli. 6. vedení školy Vedení školy vytváří učitelům a žákům dobré podmínky pro práci. Existují i výhrady, které se vedení snaží řešit. S majetkem školy je nakládáno velmi hospodárně. Spolupráce s ostatními subjekty je dobrá. Částečně jí chybí systematičnost. 7. výsledky vzdělávání Úroveň klíčových kompetencí je dobrá až velmi dobrá. Žáci nacházejí velmi dobré uplatnění na různých typech škol. Na střední školy zakončené maturitní zkouškou odchází v průměru 30 40 procent žáků. V porovnání s ostatními školami dosahují naši žáci nadprůměrných výsledků. V soutěžích patříme s výjimkou přírodních věd ke špičce mezi okolními školami. Z naší školy odcházejí žáci s dobrým občanským základem. Chování žáků se však obecně zhoršuje. Na toto bude potřeba reagovat. 8. materiální, technické, ekonomické a hygienické podmínky Škola má v současné době nejlepší materiální podmínky za posledních 10 let. Podařilo se vyjednat se zřizovatelem navýšení rozpočtu školy i navýšení prostředků zřizovatele do budov školy. Ve vybavenosti školy jsou však stále ještě rezervy. Stále chybí podmínky pro sport.
9. prezentace školy a spolupráce s veřejností Škola se snaží prezentovat svoji činnost v místním i regionálním tisku, na internetových stránkách a ve vitríně umístěné na frekventovaném místě ve městě. V Mirošově dne 30.8. 2007 ředitel školy