Metodika klasifikace ložisek nerostných surovin z hlediska jejich ekonomického významu srovnatelná s mezinárodními kritérii PERC a JORC

Název projektu: Číslo projektu: Srovnávací kritéria pro klasifikaci výhradních ložisek nerostné surovinové základny České republiky zajištující kompatibilitu s mezinárodně uznávanými standardy PERC a JORC TB030MPO103 Část 1 Nmet certifikovaná metodika č. 1: Metodika klasifikace ložisek nerostných surovin z hlediska jejich ekonomického významu srovnatelná s mezinárodními kritérii PERC a JORC Poskytovatel: Technologická agentura České republiky Hlavní příjemce: G E T s.r.o., Perucká 2540/11a, 120 00 Praha 2 Vinohrady, IČ 49702904 Další účastníci: Česká geologická služba, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 Malá Strana, IČ 00025798 Báňské projekty Ostrava, a.s., Vítkovická 11, 702 00 Ostrava 1, IČ 60792841 Doba řešení: 1. 10. 2015 30. 11. 2016 Praha, listopad 2016

Nmet - Certifikovaná metodika č. 1: Metodika klasifikace ložisek nerostných surovin z hlediska jejich ekonomického. Tato metodika byla vytvořena s finanční podporou TA ČR. Je výsledkem projektu TB030MPO103 Srovnávací kritéria pro klasifikaci výhradních ložisek nerostné surovinové základny České republiky zajištující kompatibilitu s mezinárodně uznávanými standardy PERC a JORC, program Beta. Poskytovatel: Česká republika - Technologická agentura České republiky, Evropská 1692/37, 160 00 Praha 6, IČ 72050365 Příjemce podpory: G E T s.r.o., Perucká 2540/11a, 120 00 Praha 2 Vinohrady, IČ 49702904 Další účastníci: Česká geologická služba, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 Malá Strana, IČ 00025798 (dále ČGS); Báňské projekty Ostrava, a.s., Vítkovická 11, 702 00 Ostrava 1, IČ 60792841 (dále BPO, a.s.). Řešitel výzkumného úkolu: RNDr. Tomáš Pechar (jednatel G E T s.r.o., EurGeol č. 1385) Autorský kolektiv výzkumného úkolu: G E T s.r.o.: RNDr. Bohumil Brož, RNDr. Petr Hanzlík, Ph.D. (EurGeol č. 1387), Mgr. Jindřich Havránek, Mgr. Jan Krutský, RNDr. Pavel Lhotský, RNDr. Ladislav Opekar (EurGeol č. 1386), RNDr. Tomáš Pechar (EurGeol č. 1385), RNDr. Jaromír Tvrdý (EurGeol č. 1384), prof. Ing. Mirko Vaněček, DrSc. (EurGeol č. 1374), RNDr. Vladimír Zýval; Báňské projekty Ostrava, a.s.: Mgr. Ján Hromada, Ing. Marián Pauk, Ing. Petr Osvald (AusIMM 990524); předseda představenstva společnosti Ing. Jan Poloch; Česká geologická služba: Ing. Josef Godány, RNDr. Jaroslav Novák a RNDr. Ivo Sitenský, CSc. Metodika byla vytvořena pod vedením prof. Ing. Mirko Vaněčka, DrSc. (EurGeol č. 1374) Odborný gestor: Ing. Martin Vlastník, CSc., vedoucí oddělení politiky nerostných surovin, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Oponenti: RNDr. Miroslav Raus (EurGeol č. 1373) Mgr. Jan Kučera, Ph.D. (EurGeol č. 1366) 2

OBSAH: strana: 1 CÍL METODIKY 4 2 SEZNAM ZKRATEK 4 3 POPIS METODIKY 5 3.1 Úvod 5 3.2 Výsledky průzkumu 7 3.3 Nerostné zdroje a nerostné zásoby 9 3.4 Studie proveditelnosti 10 3.5 Vlastnictví a horní práva 11 3.6 Produkce 11 3.7 Definice 12 3.8 Kontrolní seznam a pokyny pro realizaci veřejného oznamování 13 4 SROVNÁNÍ S PŮVODNÍ METODIKOU 22 5 POPIS UPLATNĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY 22 6 EKONOMICKÉ ASPEKTY 23 7 SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY 23 8 TEXTOVÉ PŘÍLOHY 24 3

1 Cíl metodiky Cílem certifikované metodiky č. 1 (dále v textu též CM1 nebo standard) je formulace pravidel platných pro ekonomické hodnocení ložisek nerostných surovin ČR. Tato pravidla respektují požadavky standardů PERC a JORC a umožňují tak mezinárodní porovnávání jejich ekonomického významu, vycházející z oznámených výsledků geologického průzkumu a vyhodnocení zdrojů a zásob. Dle zadání výzkumného úkolu a dle jeho projektu bude konečným uživatelem této certifikované metodiky MPO. Metodika je zpracována jako jeden z nástrojů pro aktualizaci surovinové politiky ČR a státní energetické koncepce ČR. Má sloužit k tomu, aby odborné útvary MPO mohly jednat s ostatními členskými státy EU i s jinými potenciálními investory v parametrech srovnatelných s mezinárodními standardy a v jim srozumitelné podobě. Metodika může současně sloužit i pro potřeby dalších orgánů státní správy, jako je MŽP, MMR, ČBÚ, krajské úřady ap. 2 Seznam zkratek a) Citované mezinárodní organizace a instituce CIM Coal Guidelines CRIRSCO EFG IMM IOM3 JORC NAEN PERC SAMERC SEC SME Canadian Institute of Mining, Metallurgy and Petroleum Australian Guidelines for the Estimation and Classification of Coal Resources Committee for Mineral Reserves International Reporting Standards European Federation of Geologists Institution of Mining and Metallurgy The Institute of Materials, Minerals and Mining Joint Ore Reserves Committee Национальная ассоциация по экспертизе недр (National Association for Subsoil Examination) Pan-European Reserves and Resources Reporting Committee South African Mineral Resource Committee United States Securities and Exchange Commission Society for Mining, Metallurgy and Exploration b) Zkratky používané v řešené problematice v ČR CM1 CM2 ČALG ČBÚ ČGS ČPHZ DP Certifikovaná metodika 1: Metodika klasifikace ložisek nerostných surovin z hlediska jejich ekonomického významu srovnatelná s mezinárodními kritérii PERC a JORC Certifikovaná metodika 2: Metodika umožňující srovnání údajů zastaralé metodiky hodnocení ložisek s nově navrženými kritérii hodnocení dle PERC a JORC Česká asociace ložiskových geologů Český báňský úřad Česká geologická služba činnost prováděná hornickým způsobem dobývací prostor 4

EIA KO MPO MMR MŽP TA ČR vyhodnocení vlivů na životní prostředí kompetentní osoba Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo životního prostředí Technologická agentura České republiky 3 Popis metodiky 3.1 Úvod Základní charakteristika Metodika klasifikace ložisek nerostných surovin z hlediska jejich ekonomického významu vychází z mezinárodního vzoru pro oznamování výsledků průzkumu, zdrojů a zásob nerostných surovin a obsahuje minimální standardy, které jsou v souladu s platným zněním odpovídajících kodexů PERC (Pan-European Reserves and Resources Reporting Committee - Panevropský komitét pro oznamování zásob a zdrojů), JORC (Joint Reserves Committee Spojený komitét pro zásoby *) a CRIRSCO (Committee for Mineral Reserves International Reporting Standards Komitét pro mezinárodní standardy oznamování nerostných zásob). *) Plný název kodexu JORC je The Australasian Code for Reporting of Exploration Results, Mineral Resources and Ore Reserves (Australasijský Kodex pro oznamování výsledků průzkumu, nerostných zdrojů a zásob rudy). Standard PERC byl přijat, mimo jiné Evropskou federací geologů (EFG), jejímž je Česká asociace ložiskových geologů (ČALG) členem. Příloha 1 obsahuje tabulku obecných termínů a jejich ekvivalentů v češtině i v angličtině, navržených tak, aby se zabránilo zbytečným duplicitám a nejasnostem v českém anebo anglickém textu. V příloze 2 jsou uvedeny zásady, které se doporučuje respektovat, vedle etických kodexů a pravidel správně prováděné praxe při odhadech zdrojů a zásob pevných nerostných surovin. Tento dokument se vztahuje na pevné nerostné suroviny a nemá být používán pro veřejné oznamování takových zdrojů, jako jsou ropa, zemní plyn, bituminózní břidlice a písky a podzemní voda. Hlavním cílem tohoto standardu je ochránit akcionáře, investory a potenciální investory před nekorektními, nekompletními a zavádějícími informacemi. Tato pravidla mají být používána organizacemi, které předkládají veřejné zprávy o výsledcích průzkumu, stejně jako studie proveditelnosti a projektové vyhodnocení nezávisle na tom zda je informace uskutečňována např. v podobě novinové zprávy, výroční zprávy, čtvrtletních zpráv anebo průběžných zpráv a bez ohledu na formu publikace tiskem nebo internetem. Nezáleží na tom, zda standard je prezentován společností anebo jejím reprezentantem a ani na tom zda je informace poskytována ústně anebo v písemné podobě. Vyhodnocení ložisek nerostných surovin, včetně stanovení nerostných zdrojů a nerostných zásob jsou vždy zatížena určitou mírou nejistoty a nepřesnosti, proto by měla být vždy označena jako odhady a ne jako výpočty. Nejistota odhadu má být ve zprávě diskutována. 5

Technický a vědecký základ odhadu nerostných zdrojů, nerostných zásob, studií proveditelnosti, projektových vyhodnocení má být dobře dokumentován a sestaven dostatečně jasně, aby byla zajištěna možnost sledování postupu přijatého pro odhad zdrojů. V textu jsou použity termíny nerostné zdroje neboli zdroje nerostných surovin zkráceně zdroje (angl. Mineral Resources) a nerostné zásoby, neboli zásoby nerostných surovin zkráceně zásoby (angl. Mineral Reserves). Tyto termíny ( zdroje a zásoby ) plně neodpovídají dosud platné české legislativě, která zatím naprosto nereflektuje současný světový vývoj v ekonomice nerostných surovin. Tato metodika je standardem, který je v plném souladu s kodexem CRIRSCO, a tedy rovněž se standardy PERC a JORC a musí se jím řídit veřejné oznamování výsledků průzkumu, odhady zdrojů a zásob nerostných surovin. Veřejné oznamování Za veřejné oznamování je zodpovědná organizace. Její statutární orgány musí zajistit, aby splnila své povinnosti, které odpovídají tomuto standardu. Jde především o zodpovědnost organizace za ustanovení a využívání kompetentní osoby jak je definována níže. Veřejné oznamování se řídí principy transparentnosti, závažnosti, kompetence a nezávislosti poskytovaných informací. Doporučuje se, aby organizace poskytovala natolik úplné informace, nakolik je to jen možné. Dříve oznámené informace není třeba opakovat v nové zprávě, avšak je nutný jasný odkaz na jejich dřívější zveřejnění, jehož znění musí být dostupné na webu organizace. Webové stránky Jakékoliv publikované výsledky mají být přístupné rovněž na webových stránkách organizací bezprostředně poté, co byly zveřejněny jiným způsobem. Veškerá oznámení pro tisk mají být přístupná na webových stránkách, dokud se na projektu pracuje, avšak ještě není v provozu. Všechny veřejné informace mají obsahovat zřetelný odkaz na webové stránky organizace. Kompetentní osoba Kompetentní osoba musí být obeznámena s průmyslem nerostných surovin a musí mít minimálně pětileté odpovídající zkušenosti. Odpovídající zkušenosti musí zahrnovat, vedle jiných záležitostí zkušenost s typem ložiska nebo objektu a s typem popisovaného projektu. Klíčové slovo odpovídající znamená, že ne vždy je nutná pětiletá zkušenost daného odborníka v tom, kterém z ložiskových typů, aby mohl působit jako kompetentní osoba, pokud má odpovídající zkušenost s jiným ložiskovým typem. Například u osoby s 20-ti letými zkušenostmi ve vyhodnocování nerostných zdrojů není třeba vyžadovat pětiletou zkušenost zrovna v tom kterém typu mineralizace (masívní, vtroušená apod.). Všeobecně vzato kompetentní osoba musí být dostatečně pevně přesvědčena ve svém názoru, že je schopna čelit svým odpůrcům a prokazovat svoji kompetenci v tom typu mineralizace, o nějž se jedná. Pokud existují pochybnosti, musí si osoba buď vyžádat názor zkušených kolegů anebo odmítnout působení jako kompetentní osoba. Kompetentní osoba je členem České asociace ložiskových geologů (ČALG) anebo jiné zahraniční mezinárodně uznávané profesní organizace s vymahatelnými disciplinárními procedurami, které umožňují pozastavit nebo zrušit členství. Podmínkou jejího působení 6

v České republice je odborná způsobilost a titul Evropského geologa (EurGeol), udílený Federací evropských geologů. Kompetentní osoba zodpovídá za vyhodnocení kvality a posouzení dokumentace, na níž zpráva spočívá, stejně jako za výsledky průzkumu, nerostných zdrojů a nerostných zásob, publikované organizací v její zprávě. K takové dokumentaci může patřit konstatace nerostných zdrojů, nerostných zásob, studie proveditelnosti a projektové vyhodnocování. Kompetentní osoba má vydat písemné a podepsané potvrzení, že vyhodnocení bylo provedeno a že zúčastněná kompetentní osoba má zkušenost odpovídající danému účelu. Tato konstatace má být zpřístupněna na webových stránkách organizace vydávající veřejnou zprávu a má následovat bezprostředně po zveřejnění zprávy. Technické a vědecké informace a podpůrná dokumentace má být vedena v souladu s Kontrolním seznamem a Pokyny pro oznamování, což odpovídá Tab. 1 standardu PERC. Vyhodnocení a stanovisko kompetentní osoby nezbavuje organizaci zodpovědnosti za publikované informace. Kompetentní osoba připravující zprávu má být nezávislá na organizaci, a to i v tom případě kdy publikovaná zpráva může mít velký vliv na rating organizace, anebo pokud organizace dosud nevykazovala produkci. Produkce je definována v kapitole 1.6. 3.2 Výsledky průzkumu Všeobecné požadavky Veřejná zpráva o výsledcích průzkumu provedeného organizací musí ohlásit původ těchto výsledků, pokud nejsou produktem činnosti samotné organizace. Kromě oznamování výsledků průzkumné činnosti organizace, popsaného podrobněji dále, veřejné zprávy musí vždy obsahovat popis geologické stavby okolí a mineralizace. Takový popis má zahrnovat informace o potenciálních problémech vzorkování nebo analytických výsledků nebo o předpokládaných úpravnických problémech. Veřejné zprávy nesmí obsahovat jen vybrané výsledky, nýbrž odpovídající úplné informace. Například, pokud se vrtný program sestává ze šesti vrtů, z nichž tři přinesly zajímavou mineralizaci, mají být předloženy výsledky všech šesti vrtů, včetně lokalizace, sklonu a azimutu, provrtaných geologických útvarů atd. Tak, aby byly čtenářovi poskytnuty dostatečné informace, a to takovým způsobem, který umožňuje kompletní a jednoznačné informování. Kdykoliv je to možné, informace mají být předloženy v podobě tabulek, spolu s mapami, řezy a profily a odhadovanou pravou mocností mineralizované zóny, stejně jako informace o současném stavu vývoje projektu. Pokud jsou k dispozici výsledky předchozích zkoumání, měly by být komentovány ve vztahu k novým výsledkům ze stejné oblasti. Kvalitativní ukazatele jsou vyjádřeny v případě rud jako % nebo g/t, v případě nerud buď obsahem užitkových složek v % anebo kvalitou suroviny v souladu s platnými oborovými normami anebo, zejména u ložisek stavebních surovin, podnikovými ceníky. V případě uhelných ložisek je nejčastěji uvažována kvalita prodejného produktu dle platných norem. 7

Předběžné výsledky Poznatky získané během průzkumné aktivity poskytující např. výsledky geofyzikálního mapování, vzorkování apod., jež jsou využívány pro posouzení potenciální mineralizace, mají být jasně označeny jako předběžné. Má být popsána použitá technika jako např. rýhy nebo vrtné vzorky a hustota vzorkování. Nikdy se nemá oznamovat vizuální posouzení kovnatosti nebo kvality mineralizace. Pozorování mineralizace na výchozech, v rýhách nebo na vrtných vzorcích má být popsáno jasně a takovým způsobem, aby se předešlo omylu nezasvěceného čtenáře nebo investora, že by přikládal výsledkům stejnou spolehlivost, jaká vyplývá z analytických výsledků. Pokud nezávislé vzorkování nebo pozorování vykazuje údaje odchylné od předchozích publikovaných výsledků, tyto údaje je třeba oznámit. Podrobnosti o takovém verifikačním programu mají být zveřejněny spolu s popisem techniky vzorkování, lokalizací a počtem odebraných vzorků a s porovnáním s předchozími výsledky. Výsledky pokročilých programů Když organizace zveřejňuje informace o pokročilejších projektech, měly by zahrnovat podrobný popis provedených prací tj. vzorkovací a měřicí techniky a hustoty pozorovacích bodů. Pokud je to možné, má být zveřejněn podrobný popis vrtných intervalů a pravých mocností mineralizovaných zón. Když byly kovnatosti korigovány s pomocí statistických metod, má zpráva obsahovat informaci o motivech takové procedury a její popis. Organizace má informovat, zda byly anebo budou odebrány nezávislé kontrolní vzorky a zda oponentní posouzení bylo anebo bude provedeno. Pokud ano, musí zpráva obsahovat jméno osoby pověřené touto procedurou a její kvalifikaci. Podrobnosti takového verifikačního programu mají být zveřejněny se zahrnutím informací o technice vzorkování, lokalizaci a počtu odebraných vzorků, včetně jakýchkoliv odchylek od dříve publikovaných výsledků. Velká péče musí být věnována během celého průzkumného procesu zajištění preciznosti oznamování. Odhady průměrné kovnatosti a kvality mineralizace nesmějí být publikovány, dokud společnost neprovedla vyhodnocení podle definicí uvedených v kapitole 1.7. Zákaz publikace vybraných výsledků platí rovněž pro pokročilé programy. Analytické výsledky Musí být oznamováno jméno laboratoře zodpovědné za analýzu vzorků, použité analytické metody a úroveň akreditace dané laboratoře pro danou analytickou metodu. Pokud analytická metoda není obecně uznávanou, musí to být vysvětleno. Má být popsána procedura kontroly kvality a zajištění kvality analýz. Průzkumný cíl Organizace mají popsat cíl svých průzkumných prací, který může být vyjádřen jako aproximativní tonáž a kvalita, kterou společnost hodlá dokumentovat. Je však důležité výslovně popsat aproximaci jako cíl. 8

3.3 Nerostné zdroje a nerostné zásoby Termíny Oznamované zprávy mohou používat pouze terminologii stanovenou pro klasifikaci nerostných zdrojů a nerostných zásob a její kategorie odvozených, předpokládaných a ověřených nerostných zdrojů a pravděpodobných a prokázaných nerostných zásob. Viz následující obrázek a kapitola 1.7. Obr. 1: Všeobecné vztahy mezi výsledky vyhledávání, nerostnými zdroji a nerostnými zásobami. (Pro správné pochopení je uveden i anglický originál, převzatý ze standardu PERC) 9

Uvedené termíny jsou mezinárodně uznávány a používány ve všech standardech: především CRIRSCO, dále CIM (Kanada), JORC (Austrálie), IMM (Velká Británie), SEC Industry Guide 7 (USA), SAMREC (Jižní Afrika), PERC (Evropa) a NAEN (Rusko). Realizace veřejného oznamování Součástí jakéhokoliv uveřejněného vyhodnocení nerostných zdrojů a nerostných zásob má být jméno kompetentní osoby zodpovědné za vyhodnocení a její profesní i firemní příslušnost. Organizace má oznámit, zda bylo provedeno nějaké nezávislé posouzení a, pokud ano, sdělit jméno(a) a kvalifikaci osob(y), které byly pověřeny posouzením. Důsledné rozlišování mezi nerostnými zdroji a nerostnými zásobami je obzvlášť důležité, aby bylo jisté, že čtenář porozumí rozdílu ve významu těchto termínů. Nerostné zdroje se nesmí sečítat s nerostnými zásobami, a aby se předešlo nedorozumění, musí být oznamovány odděleně. Nerostné zdroje a nerostné zásoby mají být oznamovány takovým způsobem, aby se usnadnilo celkové posouzení potenciálu mineralizace a předešlo se mylnému pochopení. Kvantity oznamovaných nerostných zdrojů a nerostných zásob mají být uváděny v tunách (kubických metrech) a v kvalitativních ukazatelích. Množství užitkové složky obsažené v mineralizaci má být oznamováno pouze tehdy, když je zároveň oznamována tonáž (kubatura) a obsah. Každá mineralizace má být oznamována zvlášť. Každá kategorie nerostných zdrojů má být oznamována odděleně. Sumární čísla nesmí být uváděna, pokud se zároveň ve stejném textu neuvedou odpovídající čísla pro každou kategorii. Nerostné zásoby mohou být oznamovány pouze poté, co byla zpracována studie proveditelnosti. Klíčové parametry jako např. provozní a investiční náklady, výnos, ceny užitkových složek a produktů, srážky a jiné předpokládané odpočty musí být výslovně oznámeny. Kontrolní seznam hodnotících kritérií a pravidel používaných při přípravě zprávy o výsledcích průzkumů, zdrojích a zásobách je uveden v Tabulce 1. Výzkum a rozvoj Informace o projektu nebo o zkoumaném ložisku má být oznamována takovým způsobem, aby to nezapříčinilo mylné závěry, které souvisejí s počátečními stádii výzkumu. Organizace zabývající se rozvojem dolu se musí vyvarovat informací, které by mohly vést k mylným závěrům o běžícím projektu. Je velmi důležité rozlišovat, co je v daný čas provedeno a co se předpokládá na projektu ještě udělat. 3.4 Studie proveditelnosti Studie proveditelnosti se zpracovávají s cílem přezkoumání, zda se z mineralizace mohou stát ekonomicky životaschopné nerostné zásoby dolu nebo lomu. Pro stanovení nerostných zásob v rámci ložiska jsou tyto studie nezbytností. Když organizace zveřejňuje výsledky studie proveditelnosti, mají být publikovány typ a měřítko studie, odpovídající klíčové parametry jako jsou provozní a investiční náklady, výnos, ceny užitkových složek a produktů a srážky a jiné odpočty spolu s vyplývajícími závěry. 10

Organizace je vždy povinna uvést jméno(a) osob zodpovědných za studii, jejich klasifikaci a profesní i firemní příslušnost. Jestliže informace oznamované organizací spočívají na studii provedené třetí stranou, musí to oznámit ve studii a nikdy nesmí na ní nic měnit. Odhady Jestliže se oznamuje vyhodnocení ložiska, mají být oznámeny použité metody odhadů a všechny odpovídající předpoklady. Mají být oznámena jména osob zodpovědných za odhad, jejich profesní a firemní příslušnost. Odvozené nerostné zdroje mohou být používány pro ekonomický odhad předcházející úrovni předběžné studie proveditelnosti, v tomto případě je však třeba zřetelně konstatovat předběžnou povahu odhadu. Pokud jsou odvozené zdroje důležitou součástí odhadu, má být provedeno porovnání dolu nebo provozu s a bez odvozených zdrojů. Musí být provedena a předložena studie citlivosti uvažující různé ceny užitkových složek. Nepřijatelné odhadování Nelze oznamovat množství a kvalitu zdrojů, které nejsou kategorizovány v souladu s definicemi nerostných zdrojů a nerostných zásob. Sumární čísla různých kategorií nerostných zdrojů nesmí být oznamována, pokud nejsou současně zřetelně publikována odpovídající čísla pro každou kategorii. Sumární čísla různých kategorií nerostných zásob nesmí být oznamována, pokud nejsou současně zřetelně publikována odpovídající čísla pro každou kategorii. Nerostné zdroje nelze sečítat s nerostnými zásobami. Kvantity užitkových složek nebo nerostných surovin nesmí být oznamovány, pokud není současně publikována kvalita nebo obsah užitkové složky. 3.5 Vlastnictví a horní práva Ve své první zprávě má organizace uvést úplné vysvětlení týkající se nezbytných povolení nebo licencí a předpokladů pro provádění průzkumu a využívání ložiska. Má být oznámen vlastnický podíl organizace na projektu a veškeré dluhy anebo závazky týkající se projektu. Pokud jde o ložiska v zemích s principiálně odlišnou legislativou ve srovnání s Českou republikou, musí být tyto podmínky detailně oznámeny a vysvětleny. Zpráva musí komentovat veškeré překážky týkající se legálního osvojení ložiska, vlastnictví půdy a důsledků této situace pro možnosti průzkumu a využívání ložiska společností. 3.6 Produkce Produkce je těžba ekonomicky životaschopného nerostného zdroje vytvářející pro organizaci příjem z podzemního dolu anebo povrchového lomu. Pokud jsou produkční údaje, včetně nákladů, oznamovány na základě ekvivalentů určitého kovu (např. stříbro definované jako ekvivalent zlata) má být rovněž odděleně oznámeno 11

množství kovu jako vedlejšího produktu. Rovněž hodnota vedlejšího kovu má být oznámena zvlášť. Konverze má být oznamována ve vztahu k nejcennějšímu kovu. Organizace vlastnící podíl na provozovaném dolu mají při publikaci produkčních dat oznámit procento jejich vlastnictví. 3.7 Definice Nerostné zdroje (Mineral Resources) jsou koncentrace nebo výskyty ekonomicky zajímavé látky v zemské kůře anebo na jejím povrchu v takové podobě, kvalitě a množství, že je oprávněn výhled pro jejich konečné ekonomické využívání. Lokalizace, kvantita, obsah, kontinuita a ostatní geologické charakteristiky nerostných zdrojů jsou známy, vyhodnoceny nebo interpretovány na základě specifických geologických poznatků, vzorkování a dalších znalostí. Nerostné zdroje se dělí podle vzrůstající geologické věrohodnosti na kategorie odvozených, předpokládaných a ověřených. Odvozené nerostné zdroje (Inferred Mineral Resources) jsou takovou částí nerostných zdrojů, pro něž tonáž, měrné hmotnosti, tvar, fyzikální vlastnosti, percentuální a nerostný obsah mohou být vyhodnoceny jen na nízké úrovni věrohodnosti. Jsou odvozeny z geologických poznatků, vzorkování a odhadnuty, avšak nikoliv verifikovány, na základě geologické a/nebo obsahové kontinuity. Jsou založeny na informacích získaných průzkumem, vzorkováním a testováním s použitím odpovídající techniky z takových míst jako jsou výchozy, rýhy, šachtice, zemní práce a vrty. Tato informace je limitována anebo nejistá pokud jde o kvalitu a spolehlivost. Odvozené nerostné zdroje musí vždy navazovat na lépe ověřené nerostné zdroje (předpokládané nebo ověřené) nebo na zásoby nerostných surovin. Předpokládané nerostné zdroje (Indicaded Mineral Resources) jsou takovou částí nerostných zdrojů, pro něž tonáž, měrné hmotnosti, tvar, fyzikální vlastnosti, percentuální a nerostný obsah mohou být vyhodnoceny na přiměřené úrovni věrohodnosti. Jsou založeny na informacích získaných průzkumem, vzorkováním a testováním s použitím odpovídající techniky z takových míst jako jsou výchozy, rýhy, šachtice, zemní práce a vrty. Avšak tato místa jsou příliš vzdálená anebo nevhodně situovaná, tak že nedovolují bezpečné stanovení geologické a/nebo kvalitativní kontinuity. Ověřené nerostné zdroje (Measured Mineral Resources) jsou takovou částí nerostných zdrojů, pro něž tonáž, měrné hmotnosti, tvar, fyzikální vlastnosti, percentuální a nerostný obsah mohou být vyhodnoceny na vysoké úrovni věrohodnosti. Jsou založeny na podrobných a spolehlivých informacích získaných průzkumem, vzorkováním a testováním s použitím odpovídající techniky z takových míst jako jsou výchozy, rýhy, šachtice, zemní práce a vrty. Tato místa jsou rozmístěna dostatečně blízko, aby se vyjevila a prokázala geologická a kvalitativní kontinuita. Nerostné zásoby (Ore Reserves) jsou ekonomicky těžitelnou částí ověřeného a předpokládaného nerostného zdroje. Zahrnují znečišťující materiál a srážky na těžební ztráty nerostných surovin, které se mohou vyskytovat, když je materiál těžen. Byla provedena odpovídající vyhodnocení a studie a uváženy modifikace realisticky předpokládaných těžebních, úpravenských, ekonomických, tržních, legislativních, environmentálních, sociálních a politických faktorů. Toto vyhodnocení prokazuje v době oznamování, že využívání může být racionálně oprávněno. Nerostné zásoby se dělí podle vzrůstající věrohodnosti na pravděpodobné nerostné zásoby a na prokázané nerostné zásoby. 12

Aby mohl být používán termín nerostné zásoby, předpokládá se, že budou zpracovány studie proveditelnosti alespoň na předběžné úrovni, včetně plánu těžby, který je technicky přijatelný a ekonomicky životaschopný. Pravděpodobné zásoby (Probable Reserves) jsou ekonomicky životaschopná část předpokládaného a za určitých okolností ověřeného zdroje. Zahrnují znečišťující materiál a srážky na těžební ztráty nerostných surovin, které se mohou vyskytovat, když je materiál těžen. Byly zpracovány studie proveditelnosti alespoň na předběžné úrovni včetně uvážení a modifikace realisticky předpokládaných těžebních, úpravenských, ekonomických, tržních, legislativních, environmentálních, sociálních a politických faktorů. Toto vyhodnocení prokazuje v době oznamování, že využívání může být racionálně oprávněno. Prokázané zásoby (Proved Reserves) jsou ekonomicky těžitelná část ověřeného nerostného zdroje. Zahrnují znečišťující materiál a srážky na těžební ztráty nerostných surovin, které se mohou vyskytovat, když je materiál těžen. Byly zpracovány studie proveditelnosti alespoň na předběžné úrovni včetně uvážení a modifikace realisticky předpokládaných těžebních, úpravenských, ekonomických, tržních, legislativních, environmentálních, sociálních a politických faktorů. Toto vyhodnocení prokazuje v době oznamování, že využívání je racionálně oprávněno. Aby se zdůraznila nepřesná povaha nerostných zdrojů i nerostných zásob, musí zpráva vždy označovat údaje jako odhad a nikoliv výpočet. 3.8 Kontrolní seznam a pokyny pro realizaci veřejného oznamování Kontrolní seznam hodnotících kritérií a pravidel používaných při přípravě zprávy o výsledcích průzkumů, zdrojích a zásobách je uveden v následující Tabulce 1. Poskytuje přehled položek, které by měly být diskutovány při vyhodnocování projektu z oblasti nerostných surovin. Vychází z podrobnějšího seznamu uvedeného v Tabulce 1 standardu PERC, na nějž se v případě nutnosti podrobnějšího řešení předkládaná metodika odkazuje. Kontrolní seznam není předpisem. Vedoucími principy, které určují, jaké informace, by měly být zveřejňovány, by vždy měly být relevance a význam. Je však důležité oznamovat všechny záležitosti, které by mohly ovlivnit věcnost a čtenářovo porozumění nebo interpretaci oznamovaných výsledků nebo odhadů. Toto je obzvlášť důležité tam, kde neodpovídající nebo nejistá data ovlivňují spolehlivost nebo důvěryhodnost prohlášení k výsledkům průzkumu nebo odhadu zdrojů a/nebo zásob. Kompetentní osoba je odpovědna za to, že vzala v úvahu všechna kritéria uvedená níže a jakákoliv další kritéria, která mohou platit pro konkrétní záměr. Relativní důležitost kritérií bude různá pro různé projekty a právní a ekonomické podmínky platné v době určení. Tyto pokyny pro oznamování nevylučují použití jiných standardů v souladu se zásadami CRIRSCO. 13

TABULKA 1: KONTROLNÍ SEZNAM A POKYNY PRO REALIZACI VEŘEJNÉHO OZNAMOVÁNÍ Termíny Vysvětlení a návrhy Vzorkování Metodika vzorkování Vrtná technika Ztráta jádra Dokumentace jádra a povrchových děl Ostatní opatření Zpracování vzorků Popište metodiku a lokalizaci vzorkování. Patří sem odběr vzorků sedimentů, půdy a koncentrátů těžkých minerálů, ovzorkování rýh, šachtic a vrtů provedených různými technologiemi. Lokalizace se vztahuje také na existující kopané sondy a případné hlušinové odvaly. Kdykoliv je to možné, má být oznamována hustota a distribuce dat a lokalizace má být zakreslena do map odpovídajícího měřítka. Mají být oznamovány typy vrtání, např. jádrové, se zpětným výplachem apod. stejně jako podrobnosti jako jsou např. vrtné průměry. Popište opatření přijatá ke snížení ztráty jádra a k zajištění reprezentativnosti vzorkování. Popište způsob dokumentace výnosu jádra a odběru úlomkových vzorků a diskutujte, jaký vliv může mít výnos jádra na vykazované obsahy (ztráty ve vztahu k hrubému/jemnému podílu). Sdělte, zda vrtné jádro a úlomky byly dokumentovány dostatečně podrobně, aby to v budoucnu umožnilo odpovídající odhady zdrojů, zpracování projekčních studií těžby a úpravy. Sdělte, zda dokumentace respektuje standardy kvality a kvantity. Sdělte, zda byla pořízena fotografická dokumentace jádra nebo ovzorkovaných průzkumných děl. Popište opatření přijatá ke zvýšení reprezentativnosti vzorkování. Vzorky mají být označeny podle jednotného číselného systému tak, aby byly známy koordináty jejich pozice. Sdělte, jak bylo jádro vzorkováno. Zda bylo řezáno nebo štípáno a zda vzorky byly odebírány z celého průměru, nebo z poloviny případně čtvrtiny jádra, apod. V případech jiného než jádrového vrtání sdělte způsob odběru a zda byly odebírány vzorky vlhké nebo suché. Vždy popište opatření přijatá k zajištění reprezentativnosti vzorkování prováděného in situ. Rozměry vzorků mají odpovídat zrnitosti vzorkovaného materiálu, takže je třeba se zabývat jak granulometrií, tak velikostí odebraných vzorků. Se vzorky je třeba zacházet tak, aby se zabránilo možnému znečištění a aby byla zajištěna integrita vzorků. 14

Termíny Kvalita analytických dat a laboratorních testů Verifikace vzorkování a analýz Lokalizace dokumentačních bodů Hustota a distribuce dokumentační sítě Archivy oznamování Audity a posudky Vysvětlení a návrhy Vzorkování (pokračování) Mají být oznámeny analytické laboratoře stejně jako analytické metody a laboratorní procedury. Je třeba informovat o používání duplikátů, slepých vzorků, standardních vzorků a externích kontrol a jiných opatření k zajištění kvality. Pro zajištění kvality ověření významných intervalů se doporučuje nezávislé vzorkování, stejně tak jako případné zdvojení ověřovacích vrtů a úhybů a odběr duplikátních vzorků. Sdělte přesnost a kvalitu zaměření vrtů (ústí i inklinometrická měření), ovzorkovaných rýh, šachtic a jiných děl použitelných pro odhad zdrojů a zásob. Sdělte kvalitu a přesnost topografické kontroly. Při oznamování výsledků průzkumu popište hustotu dokumentační sítě. Tento popis musí obsahovat diskusi o tom, zda hustota a distribuce sítě je dostatečná z hlediska ověření geologické a kvalitativní kontinuity potřebné pro odhad nerostných zdrojů a později nerostných zásob. Sdělte také, zda orientaci a hustotu vzorkování považujete za vhodnou pro daný typ a morfologii ložiska. Mají být dokumentovány informace o primárních datech, jejich sběru, verifikaci a přechovávání (v papírové nebo v elektronické podobě). Mají být zpřístupněny výsledky jakýchkoliv auditů nebo externích posudků. Horní a vlastnická práva Průzkum provedený jinými organizacemi Oznamování výsledků průzkumu Sdělte statut a vlastnictví práv na stanovení průzkumného území (znění oprávnění a číslo jednací) a jakékoliv další důležité informace jako např. vytvoření konsorcia, historické údaje, existence chráněných ložiskových území a případných omezení z hlediska ochrany přírody a krajiny. Obzvláště důležité je právo držby v době oznamování a možné překážky získání předchozího souhlasu a těžebních práv. Dokumentace má mít i mapové přílohy. Popište průzkumné práce provedené jinými organizacemi. 15

Geologie Termíny Mineralogie Metody sdružování údajů Vztah mezi mocností mineralizovaných úseků a délkou intervalů Vysvětlení a návrhy Oznamování výsledků průzkumu (pokračování) Podejte přehled geologické stavby a spolehlivosti informací (horninové typy, struktury, alterace, mineralizace a odkazy na podobnou mineralizaci). Popište geofyzikální a geochemická data. Mají být přiloženy geologické mapy a řezy, které dokumentují podklad pro interpretaci. Popište mineralogii ložiska včetně distribuce, kvantity a ostatních charakteristik důležitých minerálů. Uveďte přítomnost i méně významných a žilných minerálů, které by mohly být významné ve vztahu ke zpracování nerostné suroviny. Když oznamujete výsledky průzkumu, popište vždy metodiku váženého průměrování, zarovnávání maximálních a minimálních obsahů (např. neuvažování výjimečně vysokých obsahů) a odvození limitních obsahů (cut-off grade). Když jsou sdružovány v jednom intervalu krátké úseky s vysokými obsahy a dlouhé úseky s nízkými obsahy, musí být aplikovaná procedura popsána detailně. Mají být oznamovány předpoklady pro jakékoliv odhady ekvivalentních hodnot kovů. Tento vztah je zejména důležitý, když oznamujeme výsledky průzkumu. Má být oznámeno, zda byl při geometrizaci ložiska respektován úklon vrtu. Když není známa geometrie a analýzy jsou oznamovány pouze na základě karotáže, je třeba na tuto okolnost poukázat (např. délka na základě karotáže, pravá mocnost není známa). Grafické přílohy, diagramy a tabulky Vyvážené oznamování Ostatní podstatné výsledky průzkumu Další práce Aby byla zvýšena názornost oznamovaných informací, je nutno, pokud je to možné, přiložit mapy, řezy, profily a tabulky vrtných intervalů. Když není uskutečnitelné úplné oznamování výsledků průzkumu, musí být zpracován souhrnný popis včetně informací o nízkých a vysokých obsazích a intervalech, aby se zamezilo vytvoření nereálných očekávání. Mají být oznamovány i ostatní průzkumné údaje, pokud jsou smysluplné a významné, jako např. geologické poznatky, výsledky geofyzikálního a geochemického mapování, vzorkování - rozměry vzorků a metoda vzorkování, výsledky úpravnických pokusů, měrné hmotnosti, hydrogeologie, potenciální vliv škodlivin a znečisťujících látek. Povaha a měřítko dalších doplňkových průzkumných aktivit, např. aspekty ochrany přírody apod. 16

Termíny Integrita databáze Geologická interpretace Metodika vyhodnocování a modelování Vysvětlení a návrhy Odhad a oznamování nerostných zdrojů Je nutné přijmout opatření, zabraňující tomu, aby nedošlo ke zkreslení dat v důsledku přepisování, uspořádávání a jiných příčin vzniku chybných rozdílů mezi původním sběrem a jejich následným použitím pro účely odhadu nerostných zdrojů. Uveďte metody a procedury verifikace použité pro kontrolu kvality. Popište geologickou interpretaci. Diskutujte hustotu sítě ve vztahu k zajištění interpretace kontinuity mineralizace a adaptace databáze k požadavkům odhadu nerostných zdrojů. Komentujte alternativní interpretace a jejich případný vliv na původní interpretaci. Popište povahu a únosnost aplikované metody vyhodnocování a klíčové předpoklady, včetně úpravy extrémně vysokých obsahů, domény, parametry interpolace, maximální vzdálenosti mezi průzkumnými daty a měřítko extrapolace. Při interpolaci jde o vyhodnocení mezi body vzorkování, extrapolace se provádí za hranicemi vzorkování. Oznamte dostupnost kontrolních údajů, jako např. výsledky předchozí těžby a nakolik odhad nerostných zdrojů počítá s těmito údaji. Oznamte předpokládanou výtěžnost vedlejšího produktu a jiných prvků, které mohou ovlivnit proces úpravy. V případě blokové modelové interpolace uveďte rozměr bloku ve vztahu k průměrné hustotě sítě a použitý vyhledávací poloměr. Oznamte jakýkoliv předpoklad použitý v metodice vyhodnocování (např. lineární kriging). Popište proces ověřování správnosti, použité metody, porovnání modelových dat s daty ověřenými vrty a použití zhlazování dat. Podrobně popište použité metody a předpoklady při odhadu tonáže a obsahu (bloky, polygony, inversní vzdálenosti, geostatistické nebo jiné metody). Popis použití geologické interpretace pro kontrolu odhadu nerostných zdrojů. Pokud byla použita výpočetní technika, oznamte užité programy a parametry. Geostatistické metody jsou extrémně rozdílné a proto je důležité je popsat podrobně. Vybraná metoda musí být zdůvodněna. Musí být diskutovány geostatististické parametry, včetně variogramů a jejich kompatibility s geologickou interpretací. Rovněž má být popsána jakákoliv zkušenost získaná s aplikací geostatistiky na podobných ložiskách. Má být popsán rozsah mineralizace, pokud jde o směrnou délku, horizontální šířka a hloubka pod povrchem s uvedením svrchní a spodní úrovně ložiska. 17

Termíny Vysvětlení a návrhy Limitní parametry Odhad a oznamování nerostných zdrojů (pokračování) Podklad pro aplikovaný limitní obsah (cut-off grade) a jiné limitní parametry (minimální mocnost, maximální mocnost započítatelných vložek, minimální rozsah bloku apod.), včetně vzorce na přepočítávání ekvivalentního obsahu kovů. Těžební faktory Úpravnické faktory Analýzy Měrné hmotnosti Předpoklady týkající se navrhované dobývací metody a její adaptace pro specifikaci dané mineralizace, včetně minimálního rozsahu těžby a vnitřního (případně i vnějšího) znečištění hlušinou. Když se jedná o odhad nerostných zdrojů, není však vždy možné předkládat předpoklady spojené s dobývací metodou a jejími parametry. Pro prokázání perspektivní možnosti dosažení ekonomického provozu je však znalost základních předpokladů nezbytná. Jde např. o takové záležitosti jako je přístup k ložisku (jáma, štola, svážná) a geomechanické parametry (lomové svahy, dimenze dobývek), požadavky na infrastrukturu a odhadnuté těžební náklady. Ve všech případech musí být zřetelně uvedeno, že jde o předpoklady. Má být oznámen předpokládaný proces úpravy a vhodnost tohoto procesu pro daný typ mineralizace, včetně vedlejší produkce, která by mohla ovlivnit tento proces a může vyžadovat přídatné procedury. Když jsou oznamovány nerostné zdroje, není však vždy možné mít podrobnou představu o úpravnickém procesu a jeho parametrech. Pro prokázání perspektivní možnosti dosažení ekonomického provozu, je však znalost základních předpokladů nezbytná. V závislosti na rozsahu technologického ověřování by bylo potřeba uvést schéma úpravy, faktory výtěžnosti, příplatky na vedlejší produkty a penalizované obsahy prvků, požadavky na infrastrukturu a odhadované provozní náklady. Ve všech případech musí být zřetelně uvedeno, že jde o předpoklady. Za účelem ověření vhodnosti procesu úpravy a identifikace veškerého znečištění a vhodnosti opatření přijatých při navrhování procesu a materiálových toků, je třeba definovat v úplnosti mineralogické složení a při nejmenším uvést výsledky analýz a laboratorních testů. Uveďte analytickou laboratoř a procedury ověřování kvality. Je vhodné, aby 5 10 % vzorků bylo použito jako kontrolních. Rozsah interních a externích kontrol je různý a měl by se řídit příslušnou Směrnicí. Oznamte použité analytické metody. Oznamte, zda byla provedena měření. Uveďte, zda hmotnosti jsou předpokládané anebo stanovené. V prvním případě oznamte, jaké podklady byly použity pro předpoklad. V případě stanovení oznamte použitou metodu, velikost a reprezentativnost vzorků. 18

Termíny Vysvětlení a návrhy Klasifikace Odhad a oznamování nerostných zdrojů (pokračování) Oznamte podklady pro klasifikaci nerostných zdrojů. Oznamte, zda byly odpovídajícím způsobem vzaty v úvahu všechny relevantní faktory, jako jsou věrohodnost uváděné tonáže a kvality, věrohodnost geologické kontinuity apod. Audity a posudky Jiné informace Byly práce externě posouzeny nebo podrobeny auditu? Pokud je to možné, měla by být posouzena relativní přesnost a důvěryhodnost odhadu nerostných zdrojů. Na příklad, relativní přesnost zdroje by měla být popsána v rámci uvedených limitů věrohodnosti, anebo když to není možné, měly by být diskutovány faktory, které mohou ovlivnit relativní přesnost a spolehlivost provedeného odhadu. Oznamte jakékoliv potenciální zábrany pro využívání ložiska jako je např. přístup k pozemkům nebo environmentální hlediska. Vždy přiložte mapu, na níž jsou ukázány lokalizace děl, průzkumné území apod. Odhad nerostných zdrojů pro převod na nerostné zásoby Odhad a oznamování nerostných zásob Popište odhad nerostných zdrojů, které mají být užity jako základ pro převod na nerostné zásoby. Uveďte jasné stanovisko, zda nerostné zásoby jsou součástí nerostných zdrojů, anebo zda jsou oznamovány odděleně. Vysvětlete typ a úroveň studie, která má být zpracována, aby byl umožněn převod nerostných zdrojů na nerostné zásoby. Standardy nevyžadují oznamování definitivní bankovní studie proveditelnosti, avšak vyžadují studii alespoň na úrovni předběžné studie proveditelnosti, včetně takového plánu (projektu) dolu, jenž je technicky dosažitelný a v němž jsou zohledněny všechny relevantní parametry pro vyhodnocení finanční životaschopnosti projektu. Limitní parametry Limitním parametrem může být spíše ekonomická hodnota než obsah užitkové složky. Pokud se mineralizace sestává z několika prvků, je nezbytné uvést vzorec pro převod na ekvivalentní kov. Musí být oznámeny použité předpoklady. 19

Termíny Vysvětlení a návrhy Těžební faktory a předpoklady Odhad a oznamování nerostných zásob (pokračování) Metody a předpoklady použité pro převod nerostných zdrojů na nerostné zásoby (buď aplikací relevantních faktorů, optimalizací nebo zpracováním předběžného nebo podrobného projektu). Výběr povahy a vhodnosti vybrané těžební metody a ostatních těžebních parametrů včetně odpovídajících projekčních záležitostí jako je např. otvírka nebo přístupová cesta. Předpokládané geotechnické parametry (lomové svahy, rozměry dobývek) a kontrola obsahu užitkové složky s využitím předprodukčních vrtů. Hlavní předpoklady a model nerostných zdrojů použitých pro optimalizaci povrchového lomu. Faktory znečištění a výrubnosti a použitá minimální těžitelná mocnost stejně jako infrastruktura a případné přípravné práce nezbytné z hlediska selektivní těžby. Možnosti realizace zvolených provozních parametrů. Úpravnické faktory a předpoklady Nákladové faktory a příjmy Tržní předpoklady Těžební povolení Zvolený zpracovatelský proces a jeho vhodnost pro daný typ mineralizace. Oznamte, zda proces úpravy je dobře odzkoušen nebo je nové povahy a zda provedené testování je reprezentativní. Oznamte, zda proces byl odzkoušen v provozním měřítku. Byl hromadný vzorek vybrán tak, že může být považován za reprezentativní pro celé ložisko? Jak byla vypočtena výtěžnost na základě výsledků pokusů? Musí být oznámeny jakékoliv předpoklady anebo přípustné obsahy penalizovaných prvků a variace zjištěných hodnot. Musí být dokumentovány a obzvlášť bedlivě sledovány environmentální a bezpečnostní aspekty jednotlivých stádií procesu a speciální pozornost musí být věnována nebezpečným prvkům a substancím. Základem procesu mají být tonáže a obsahy oznámené pro nerostné suroviny. Pokud to odpovídá situaci, komentujte možnosti využívání stávajícího zařízení a úpravny. Vysvětlení základních skutečností ovlivňujících odvození provozních a investičních nákladů. Výchozí předpoklady týkající se příjmů včetně kvality, ceny užitkových složek a komodit, kurzovních rozdílů, transportních nákladů, metalurgických a rafinačních tarifů, penále apod. Daňové a jiné odvody. Situace v nabídce, poptávce a skladových zásobách pro danou komoditu. Spotřební trendy a faktory ovlivňující budoucí nabídku a poptávku. Analýza zákazníků a konkurence a identifikace tržních příležitostí. Cenová předpověď a předpověď rozsahu produkce a podklad těchto předpovědí. Možnosti získání předchozího souhlasu a stanovení dobývacího prostoru. Zpracování studie EIA. Případně jiné zákonné překážky pro zahájení provozu. 20

Termíny Vysvětlení a návrhy Ostatní záležitosti Odhad a oznamování nerostných zásob (pokračování) Vliv rizika, pokud existuje, vyplývajícího z přírodních katastrof a infrastrukturních, environmentálních, legislativních, tržních, sociálních a politických faktorů ovlivňujících ekonomickou životaschopnost projektu pro odhad a/nebo klasifikaci nerostných zásob. Klasifikace Audity a posudky Diskuse přesnosti a věrohodnosti Komentujte proporce nerostných zásob odvozených z ověřených a předpokládaných nerostných zdrojů. Výsledky jakýchkoliv auditů a posudků provedených externími experty. Když je to možné, má být oznámeno vyhodnocení relativní přesnosti odhadu nerostných zásob. Relativní přesnost může být kvantifikována pomocí intervalu spolehlivosti, nebo když je to možné, různými faktory, které mohou ovlivnit spolehlivost odhadu nerostných zdrojů. 21

4 Srovnání s původní metodikou Vyhodnocování zdrojů a zásob nerostných surovin z hlediska investiční náročnosti jejich průmyslového osvojení neslo dosud nahodilý charakter a bylo realizováno pouze v ojedinělých případech. Použitá metodika závisela na názoru autora hodnocení a případ od případu se značně lišila. Také u potenciálních investorů převládal individuální přístup. Nejčastějším zdrojem financování byl v minulosti státní rozpočet. Ten měl záruku v aprobaci výpočtů zásob státním orgánem, tj. Komisí pro klasifikaci zásob, naposled při Předsednictvu vlády ČSR. Po přechodu na tržní hospodářství jsou běžně využívány bankovní kredity a je na bance jaké záruky pro financování báňského podnikání vyžaduje. Certifikovaná metodika nově zavádí institut kompetentní osoby, která ručí osobně a pod hrozbou ztráty profesionální pověsti a sankcí ze strany profesní organizace, jejichž je členem, za správnost oznamovaného odhadu nerostných zdrojů a zásob. Rovněž pojmy zdrojů a zásob nerostných surovin jsou chápány jinak než dosud a více se přibližují potřebám investiční praxe. 5 Popis uplatnění certifikované metodiky Předložená certifikovaná metodika zajišťuje kvalifikované hodnocení ekonomického významu ložisek pevných nerostných surovin bez ohledu na jejich využívání v různých průmyslových odvětvích, počínaje energetikou a konče např. keramickou a sklářskou výrobou a produkcí stavebních surovin. Použití této metodiky zaručuje mezinárodní kompatibilitu nerostně surovinové základny České republiky. Její uplatnění při tvorbě surovinové politiky státu sjednocuje pohled na ekonomický význam rozdílných ložiskových zdrojů a zásob. V neposlední řadě sjednocení metodiky vyhodnocování průmyslového významu ložisek umožňuje orgánům státní správy všech stupňů objektivizovat jejich přístup k daňovým a odvodovým povinnostem těžařů, včetně potenciálních. Předpokládané přehodnocení rozsáhlého fondu evidovaných ložisek nerostných surovin umožní státním orgánům aktualizovat národohospodářský význam nerostně surovinové základny. Poslední přehodnocení bylo provedeno v rámci dvou úkolů hrazených ze státního rozpočtu: v letech 1993-2001 probíhal úkol Rebilance výhradních ložisek nerostných surovin ČR a následoval úkol Hodnocení výhradních ložisek nerostných surovin ve státní rezervě v letech 2003-2006. Cenová kritéria, aplikovaná v rámci těchto tzv. rebilancí, jsou dnes v některých případech i několikanásobně překonána. V důsledku přehodnocení nerostné surovinové základny budou získány daleko kvalitnější vstupní informace pro zpracování surovinové politiky a energetické bezpečnosti ČR. Při hodnocení popisu uplatnění certifikované metodiky je třeba mít na zřeteli skutečnost, že hlavním cílem zavádění pravidel vycházejících z oznamovacího vzoru CRISRSCO, standardů PERC a JORC, kodexu NAEN apod. je ochrana akcionářů, investorů a potenciálních investorů před nesprávnými, neúplnými nebo zavádějícími informacemi. Tato pravidla by měla být uplatněna ve všech organizacích, které předkládají veřejné zprávy o průzkumu nebo výsledky průzkumu, jakož i studie proveditelnosti a hodnocení geologicko-průzkumných a báňských projektů, ať už jsou informace vydány ve formě např. bulletinů, výročních zpráv, čtvrtletních zpráv nebo obvyklých průběžných zpráv, a bez ohledu na to, zda byly tyto informace vydány tiskem nebo uveřejněny na internetu. Pravidla vycházející z těchto standardů a obsažená v obou 22

předkládaných metodikách by se měla stát součástí profesního přístupu každé organizace, která se zabývá projektováním, prováděním, vyhodnocováním a veřejným oznamováním výsledků geologického průzkumu zdrojů a zásob, otvírky, dobývání a úpravy nerostných surovin v České republice. 6 Ekonomické aspekty Metodika spolu se svým přílohovým aparátem má všechny předpoklady stát se východiskem pro osvětlení problematiky oznamování výsledků průzkumu, zdrojů a zásob nerostných surovin u orgánů státní správy, jako je MPO, MŽP, MMR, ČBÚ, krajské úřady, ap. Metodika obsahuje formulace základních principů veřejného oznamování a zajištění toho, aby tato oznámení obsahovala všechny informace, které investoři a jejich odborní poradci mohou odůvodněně požadovat a oprávněně očekávat, že je ve zprávě naleznou. Implementace této certifikované metodiky do pracovních a rozhodovacích procesů hlavního konečného uživatele odboru surovinové politiky a energetické bezpečnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ve svém důsledku přispěje k aktualizaci surovinové politiky ČR a státní energetické koncepce ČR. To je její prvořadý ekonomický přínos. Pro podnikatelskou sféru nepřináší implementace této certifikované metodiky žádné plošné navýšení nákladů. Naopak poskytuje určitou záruku ochrany investic. Oznamování výsledků průzkumu, zdrojů a zásob nerostných surovin soukromých organizací se nadále řídí pravidly mezinárodních standardů, které jsou pro daný účel a pro danou zemi požadovány (např. pro oznamování pro účely obchodování na té které burze cenných papírů). 7 Seznam použité související literatury Terms of Refernece of Committee for Mineral Reserves International Reporting Standards CRIRSCO. Edition X/2014. The International Template for Reporting of Exploration Results, Mineral Resources and Mineral Reserves CRIRSCO. Edition XI/2013. The Pan European Reserves and Resources Reporting Committee (PERC) Standard for Reporting of Exploration Results, Mineral Resources and Mineral Reserves, Edition III/2013. The Australasian Code for Reporting of Exploration Results, Mineral Resources and Ore Reserves (JORC Code). Edition X/2012. The Canadian National Instrument (NI) 43-101 Standards of Disclosure for Mineral Projects, Form 43-101F1 Technical Report and Related. Edition VI/2011. Российский Кодекс публичной отчетности о результатахгеологоразведочных работ, ресурсах и запасах твердых полезных ископаемых (Кодекс НАЭН) / Russian Code for the Public Reporting of Exploration Results, Mineral Resources and Mineral Reserves (NAEN Code). Edition 2011. Australian Guidelines for the Estimation and Classification of Coal Resources (Coal Guidelines). Edition 2014. 23