Velení vojskům a štábní práce T 5 Plánování boje velitelem bojové roty. Zpracování bojového rozkazu. Organizace součinnosti Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Vzdělávací cíle přednášky: zopakovat se studenty postup při plánování boje velitelem roty, s pomocí IS VŘ PozS procvičit se studenty jednotlivé kroky plánovacího a rozhodovacího procesu na taktickém námětu.
Obsah přednášky: Úvod 1.Plánování a rozhodování v boji velitelem bojové roty 2.Postup velitele roty při plánování boje 3.Ujasnění úkolu 4.Zhodnocení situace 5.Tvorba a výběr variant 6.Rozhodnutí velitele roty 7.Tvorba bojového rozkazu a organizace součinnosti 8.Kontrola a pomoc podřízeným Závěr Úkoly do samostudia (pro samostatnou práci)
Úvod: Plánování boje představuje myšlenkový proces velitele roty, který vyústí ve vydání bojového rozkazu a jeho upřesnění velitelům čet. Velitel roty plánuje nastávající boj (činnost) roty, rozhoduje v rámci vydaného úkolu o způsobu použití sil a prostředků roty, vydává rozkazy podřízeným, přiděluje úkoly jednotkám, v případě nutnosti jim je upřesňuje nebo zcela mění, rozděluje síly a prostředky roty ke splnění úkolu, osobně odpovídá za přijatá rozhodnutí a vydané úkoly, za hlášení a za vyžadování podpory u nadřízeného, řídí boj a další činnosti roty v souladu s vydanými úkoly.
Úvod: Plánování boje probíhá jak v období přípravy boje, tak i v jeho průběhu. příprava boje (bojové činnosti) roty zahrnuje řadu opatření a činností, které jsou uvedeny na obrázku níže, příprava boje (bojové i jiné činnosti) u roty začíná obdržením bojového úkolu od nadřízeného a zahájením plánování velitelem čety.
1. Plánování a rozhodování v boji velitelem bojové roty: Plánování boje je klíčovou činností velitele roty pro splnění bojového úkolu. Velitel musí mít trvale na paměti celkové cíle operace a cíle nadřízených stupňů. Úkol je vždy možné splnit několika různými způsoby. Velitel roty plánuje nastávající boj (činnost) roty, rozhoduje v rámci vydaného úkolu o způsobu použití sil a prostředků roty ke splnění úkolu.
2. Postup velitele roty při plánování boje: Plánování boje (bojové činnosti) zahajuje velitel roty ihned po obdržení úkolu. Plánovat může v terénu, podle mapy, schématu nebo na plastickém stole. Vždy je potřebné zplánovaný úkol upřesnit v terénu. Velitel roty může od nadřízeného obdržet úkol dokumentem pro velení a řízení vojsk - ve formě: předběžného nařízení (Warning Order), bojového rozkazu, (OPORD- Operational Order) dílčího bojového rozkazu (FRAGO Fragmentary Order), ústně (Verbal Order), písemně, nebo graficky, elektronicky, prostřednictvím informačních systémů.
2. Postup velitele roty při plánování boje: V procesu plánování boje může velitel roty využít, s ohledem na časové možnosti, některé ze základních způsobů a metod plánování boje: postupný způsob plánování (používá se tehdy, je-li k dispozici dostatek času); souběžný způsob plánování (používá se tehdy, je-li nedostatek času, zpravidla v průběhu vedení boje); metoda úplného rozhodovacího procesu (používá se při relativním dostatku času a umožňuje dospět k optimální variantě plnění bojového úkolu podobným posouzením několika možných variant činnosti vlastní jednotky); metoda zkráceného rozhodovacího procesu (používá se zejména při nedostatku času, protože umožňuje nalézt způsob plnění bojového úkolu v kratších časových lhůtách).
2. Postup velitele roty při plánování boje: Možný postup velitele roty při plánování boje je možný provádět následujícími postupnými kroky ve vzájemné návaznosti: Bojový úkol (Mission) musí být velitelem praporu (nadřízeným) i velitelem roty formulován srozumitelně, stručně a výstižně. Může být vyjádřen a předán podřízeným ústně, písemně nebo graficky.
3. Ujasnění úkolu: Ujasnění úkolu je myšlenkový proces, v jehož průběhu si velitel roty ujasňuje nastávající úkol, místo a úlohu roty v něm a časová a prostorová hlediska: Velitel roty musí pochopit a ujasnit si: celkovou situaci, druh a cíle nastávajícího boje; úkol praporu a brigády (tzn. nadřízeného o dva stupně výše); obsah bojového úkolu roty(místo a úloha v sestavě praporu, směr/prostor soustředění hlavního úsilí apod.); rozsah a způsob ničení cílů v prostoru nastávající činnosti roty(cíle ničené silami a prostředky nadřízeného a rotou); úkoly sousedů a podporujících jednotek a jejich úkoly (činnost) ve prospěch roty; úkoly roty při zajišťování součinnosti se sousedy a omezení stanovená velitelem roty pro činnost čety; časové lhůty a prostorové vymezení ke splnění úkolu; zpracování časového rozpočtu (kalkulace) k využití doby pro přípravu rotyk plnění úkolu.
3. Ujasnění úkolu: V průběhu ujasňování úkolu si velitel rotyodpovídá na otázky, na jejichž základě pak zpravidla bude (může) formulovat požadavky vůči veliteli roty, které mohou přispět k úspěšnému splnění úkolu. V závěru ujasnění úkolu by měl velitel roty vyvodit následující závěry: co je záměrem velitele praporu; v čem spočívá cíl nastávající činnosti a obsah úkolu roty; jaké je místo a úloha roty v sestavě praporu; které síly a prostředky protivníka ničí nadřízený a které ničí rota; rámcový obsah bojových úkolů jednotlivým četám (družstvům) a přiděleným prostředkům (orientačně); úkoly a činnost sousedů a jejich předpokládaný vliv na průběh plnění úkolu rotou; důležitá období a způsob součinnosti v rámci roty a se sousedy; časové lhůty přípravy k plnění úkolu a případně i jiná omezení. Na závěr ujasnění úkolu velitel roty si zpracuje hrubou časovou kalkulaci (harmonogram) pro přípravu rotyk nastávajícímu úkolu a vydá předběžné nařízení
3. Ujasnění úkolu: V průběhu ujasňování úkolu si velitel rotyodpovídá na otázky, na jejichž základě pak zpravidla bude (může) formulovat požadavky vůči veliteli roty, které mohou přispět k úspěšnému splnění úkolu. Předběžné nařízení Předběžné nařízení (Warning Order WngO) obsahuje podstatné informace o bojovém úkolu a velitel roty v něm uvádí pokyny nebo informace, které jsou nezbytné pro velitele čet při zahájení jejich přípravy na plnění nového úkolu. Předběžné nařízení (podle STANAG 2014) zpravidla obsahuje: údaje o protivníkovi; bojový úkol roty a údaje o úkolu; sousedy a jejich úkoly; dobu pohotovosti a základní opatření čet k přípravě boje; dobu a způsob vydání úkolu četám; specifické úkoly a údaje (např. úkoly k přípravě rekognoskace atd.).
4. Hodnocení situace: Postup a obsah činnosti při hodnocení situace bude obsahovat následující hodnotící činnosti: hodnocení situace protivníka, hodnocení situace roty, hodnocení situace sousedů, hodnocení terénu, hodnocení vlivu povětrnostních podmínek, denní a roční doby, hodnocení času, který je k dispozici, hodnocení situace na teritoriu.
4. Hodnocení situace: Postup a obsah činnosti při hodnocení situace závisí na množství dostupných informací a na relativní důležitosti částí hodnocených oblastí vzhledem k charakteru nastávajícího úkolu (viz obr.), přičemž podstatu bojového úkolu si velitel roty ujasňuje v rámci ujasnění úkolu. Zkratka Anglický název Český název M MISSION BOJOVÝ ÚKOL E ENEMY PROTIVNÍK T TERRAIN and WEATHER TERÉN A POČASÍ T TROOPS and SUPPORT JEDNOTKY A ZABEZPEČENÍ AVAILABLE T TIME AVAILABLE DOSTUPNÝ ČAS C CIVIL CONSIDERATIONS OBYVATELSTVO
4. Hodnocení situace: Hodnocení situace protivníka složení, situace a možný charakter jeho činnosti; jeho výzbroj a bojové prostředky a jejich zjištěné (možné) rozmístění v terénu; palebné prostředky, které budou (mohou) nejvíce ohrožovat rotu a které je nutno ničit v prvním pořadí; předpokládanou činnost protivníka v průběhu plnění úkolu. Z hodnocení situace protivníka by měl velitel roty vyvodit závěry: na jaké síly a prostředky protivníka a v kterých prostorech se zaměřit a které ničit a jakými prostředky roty; jakým objektům (prostorům) v sestavě protivníka věnovat pozornost při organizaci součinnosti se sousedy apod.
4. Hodnocení situace: Hodnocení situace roty stav roty (naplněnost osobami, technikou, zbraněmi a potřebným materiálem), zpravidla po četách a přidělených jednotkách a z něho vyplývající omezení; bojové možnosti roty a posilových prostředků (možnosti manévru a ničení protivníka vlastními palebnými prostředky, úroveň připravenosti, bojové zkušenosti velitelů čet a příslušníků roty, jejich morální a zdravotní stav); opatření v jednotlivých oblastech zabezpečení a ochrany roty.
4. Hodnocení situace: Ze zhodnocení situace vlastních vojsk by měl velitel roty vyvodit závěry: co je obsahem bojového úkolu roty a jaké bojové úkoly je nutno stanovit četám, aby bylo zajištěno jeho splnění; uspořádání bojové sestavy roty, způsob plnění bojového úkolu (pěšky, na bojových vozidlech), způsob manévru rotou, četami a bojovými vozidly v průběhu plnění úkolu (po jednotlivých etapách jeho plnění); úkoly četám (palebným prostředkům) pro zajištění součinnosti se sousedy; místo taktického místa velení roty v sestavě roty v průběhu plnění úkolu, určení svého zástupce apod.
4. Hodnocení situace: Hodnocení sousedů jejich situaci, složení, bojové úkoly a zejména prostory a období plnění úkolu roty, v nichž bude nutno věnovat zvýšenou pozornost zajištění (organizování) součinnosti s nimi; jak činnost sousedů a spolupůsobících jednotek v průběhu plnění úkolu může ovlivnit činnost roty (čet).
4. Hodnocení situace: Z hodnocení situace sousedů by měl velitel roty vyvodit závěry: charakter sousedů vpravo a vlevo (složení, sestava, výzbroj); obsah bojového úkolu sousedů (směr postupu, čáry nebo prostory, které má ovládnout, případně rozhraní s ním); které cíle protivníka, jež mohou ovlivnit plnění úkolu roty, budou ničeny sousedy; součinnostní body, čáry, signály apod.; způsob součinnosti v jednotlivých fázích boje.
4. Hodnocení situace: Při hodnocení terénu posuzuje velitel roty: jeho průchodnost (neprůchodné a těžce průchodné části terénu), kvalitu cest (komunikací), určených pro přesuny roty, charakter vodních překážek, které mohou ovlivnit průběh plnění úkolu roty, pokrytost terénu vegetací a jinými terénními předměty (včetně osad a jiných zastavěných prostorů) i jeho členitost apod.,
4. Hodnocení situace: z toho zejména: sjízdnost cest a možné nebezpečné prostory a překážky na cestách; vhodná místa pro skryté rozmístění a manévr roty v průběhu plnění úkolu; prostory, které mohou negativně ovlivnit pozorování, vedení střelby a spojení apod. v průběhu plnění úkolu rotou; možnost maskování činnosti roty s využitím terénu a možný (nutný) rozsah i způsob provádění ženijního budování (úpravy) terénu v prostoru činnosti roty; podmínky a prostory výhodné pro provádění manévru rotou ve všech fázích boje (plnění úkolu); prostory vhodné (nutné) pro rozmístění přímého a strážního zajištění (při rozmístění mimo boj) nebo při činnosti mimo dotyk s protivníkem; vhodné prostory pro vytváření léček v případě samostatné činnosti roty v hloubce sestavy protivníka; úseky terénu vhodné pro činnost vrtulníků a jiných vzdušných prostředků protivníka apod.
4. Hodnocení situace: Z hodnocení terénu by měl velitel roty vyvodit následující závěry jak terén ovlivní plnění úkolu (uspořádání sestavy roty, použití bojové techniky, činnost roty v nesjízdných úsecích terénu, podmínky a možnosti pozorování a vedení palby, úseky terénu výhodné pro činnost roty, maskování techniky a osob apod.); které prostory a směry jsou výhodné pro činnost protivníka a jakým prostorům a směrům v průběhu plnění úkolu věnovat zvýšenou pozornost.
4. Hodnocení situace: Hodnocení povětrnostních podmínek denní a roční doby velitel roty posuzuje zejména srážky, oblačnost, mlhu, vlhkost vzduchu, rychlost a směr větru, teplotu a prašnost, světelné podmínky, délku denní a noční doby a jejich vliv na: dohlednost, možnost pozorování, dálky zjišťování a ničení cílů; činnost zbraní, zbraňových systémů a pozorovacích přístrojů; přesuny, provádění manévrů, spojení; ženijní budování a maskování prostorů činnosti roty atd.
4. Hodnocení situace: Při hodnocení času, který je k dispozici musí velitel roty zhodnotit celkový čas, vzhledem k jednotlivým úkolům a opatřením, které je nutno v průběhu tohoto období provést, a rozčlenit ho na dílčí časové etapy. Celkový čas k dispozici se zpravidla rozděluje na čas: vyčleněný pro plánování a vydání rozkazu (úkolu) asi 1/3 doby; vyčleněný pro přípravu roty k plnění úkolu, asi 2/3 doby (příprava materiálu, techniky, zbraní a munice, nácviky, přesuny atd.);
4. Hodnocení situace: Rekognoskace v terénu Velitel roty se zúčastní rekognoskace u velitele praporu a poté provede vlastní rekognoskaci. Při rekognoskaci se zpravidla provádí topografická a taktická orientace. Topografická orientace zahrnuje: určení vlastního stanoviště; určení světových stran (zájmové světové strany); určení orientačních bodů; popis terénu (osady, cesty, výšiny, vodní plochy a toky, porost a jejich popis) od nejbližšího po vzdálenější horizont; vyhodnocení odchylek od mapových podkladů; kódování terénu.
4. Hodnocení situace: Rekognoskace v terénu Taktická orientace zahrnuje: rozmístění protivníka, jeho činnost a pravděpodobný záměr, jeho hlavní palebné prostředky, možné směry jeho postupu a nebo čáry, které může zaujmout, zátarasy a jiná ženijní opatření (stavby), možné náletové směry nízko letících vzdušných cílů a bitevních vrtulníků a jejich čáry zasazení atd.; situaci vlastních vojsk v dotyku s protivníkem; úkol praporu, roty; úkoly četám; úkoly posilovým prostředkům; činnost nadřízeného a sousedů ve prospěch roty; další potřebné informace a úkoly.
5. Tvorba variant a výběr varianty činnosti: Vytvořit variantu činnosti roty znamená, že velitel roty, na schématu, mapě, oleátě apod., zvažuje možnou činnost čet různými způsoby zpravidla ve 2 3 variantách tak, aby rota splnila stanovené cíle a úkoly s co nejmenšími ztrátami. Přitom se berou do úvahy bojové možnosti roty, omezení daná nadřízeným, časem, prostorem (terénem), vlastní technikou a počasím a nutnost zamezit vzniku nepřiměřených rizik (ztrát apod.). Při tom bere v úvahu ZÁVĚRY HODNOCENÍ SITUACE.
5. Tvorba variant a výběr varianty činnosti: Při vytváření a stanovení variant se vychází z úkolu roty, úkolů čet, úkolu sousedů, ze závěrů hodnocení protivníka a vlastních vojsk. Varianty činnosti musí být realizovatelné, rozlišitelné a musí umožnit pružně reagovat na varianty předpokládané činnosti protivníka. Při tom bere v úvahu ZÁVĚRY HODNOCENÍ SITUACE.
5. Tvorba variant a výběr varianty činnosti: Při výběru nejvhodnější varianty velitel roty postupuje tak, že ke každé variantě činnosti roty zpravidla přiřadí pravděpodobnou variantu boje protivníka. Velitel roty předvídá (hodnotí) jeho možné reakce a možný výsledek průběhu plnění úkolu v každé z variant. Přitom bere v úvahu: bojový úkol (pořadí a způsoby ničení protivníka) a dobu potřebnou k jeho splnění při dané variantě činnosti; úkoly čet; bojovou sestavu roty a posilových (přidělených prostředků), způsob a podmínky pro provedení manévru prvky sestavy v průběhu plnění úkolu; možné ztráty. Vybraná varianta je základem pro rozhodnutí a vydání bojového rozkazu velitele roty.
6. Rozhodnutí velitele čety: Rozhodnutí musí být formulováno jednoznačně a musí umožnit splnění uloženého úkolu. Rozhodnutí může velitel roty zpracovat graficky na schématu (na mapě) s podrobností do čety (případně i do družstev) a informuje o něm velitele praporu. Rozhodnutí zpravidla obsahuje: protivníka a jeho předpokládaný (pravděpodobný) záměr činnosti; činnost sil a prostředků nadřízeného, působících ve prospěch roty; situaci a úkol roty a čet; úkoly (opatření) ochrany a zabezpečení činnosti roty; taktické místo velení roty, zástupce. Velitel roty vyhlašuje rozhodnutí svému zástupci, velitelům čet, případně vybraným příslušníkům (specialistům) roty. O svém rozhodnutí informuje velitele praporu.
6. Rozhodnutí velitele čety: Velitel roty vyhlašuje rozhodnutí svým orgánům velení roty, velitelům čet, případně vybraným velitelům družstev. O svém rozhodnutí informuje velitele praporu, který může rozhodnutí velitele roty upravit.
7. Tvorba bojového rozkazu a organizace součinnosti: Po přijetí rozhodnutí velitel roty připraví (zpracuje) a vydá bojový rozkaz (BR). Bojový rozkaz vydává velitel roty zpravidla ústně, stručně a tak, aby podřízení úkol pochopili. Bojový rozkaz může také vydat písemně (pokud bude mít na to podmínky a materiál) s grafickým znázorněním. Zásady pro zpracování bojového rozkazu, jeho strukturu a obsah řečí STANAG 2014 Struktura rozkazů, názvů míst a stanovení rozhraní. Po vyhlášení rozkazu se musí velitel roty PROVÉST KONTROLU POCHOPENÍ ÚKOLŮ VELITELMI ČET, POPŘÍPADĚ DALŠÍMI SILAMI A PROSTŘEDKY, KTERÉ JSOU V JEHO BOJOVÉ SESTAVĚ. DÁLE MUSÍ PROVÉST ORGANIZACI SOUČINNOSTI.
7. Tvorba bojového rozkazu a organizace součinnosti: 1. Bojový rozkaz velitele roty obsahuje tyto hlavní body: 2. Všeobecná situace; 3. Bojový úkol roty; 4. Způsob plnění úkolu (útoku, obrany apod.); 5. Logistika/administrativa; 6. Velení a řízení. Podstatou STANAG 2014 je jeho pětibodová struktura, přičemž články 1a, 1b, 1c musí být v rozkaze vždy obsaženy, bod 2 rozkazu nesmí být nikdy dělen na články ani vyjádřen za použití výrazů beze změn, žádné informace apod. U ostatních bodů rozkazu tato formulace (beze změn, žádné informace apod.) je povolena. Velitel roty může podle potřeby vydat samostatné přílohy k bojovému rozkazu.
7. Tvorba bojového rozkazu a organizace součinnosti: Součinnost se provádí (organizuje) mezi organickými a přidělenými jednotkami zpravidla v terénu (také na plastickém stole nebo mapě) za účasti zástupce velitele roty, velitelů čet, velitelů přidělených a podpůrných sil a prostředků; případně se mohou také přizvat důležití vojáci (specialisté) roty (např. řidiči, odstřelovači). Cílem organizace součinnosti je sladit činnost roty podle: stanoveného úkolu; směrů a koordinačních čar; prostorů, které má rota zaujmout, nebo jimiž bude procházet; časů, které má rota splnit (dosáhnout) na čarách nebo v prostorech.
7. Tvorba bojového rozkazu a organizace součinnosti: V průběhu organizace součinnosti se slaďuje palba a manévr a opatření k zabezpečení činnosti a ochrany jednotek v jednotlivých fázích plnění úkolu. Součinnost se zpravidla provádí direktivním způsobem, to znamená, že velitel roty činnost, kterou mají podřízení provádět, stanoví osobně. Přitom ale také může, zpravidla u velitelů přidělených jednotek, vyžadovat, aby tito velitelé sami činnost svých jednotek sladili s činností roty a svoji činnost vysvětlili.
8. Kontrola a pomoc podřízeným: Při kontrole velitel roty klade důraz především na správné pochopení uložených úkolů, (na včasnost a přesnost jejich plnění, na stav, kvalitu a úplnost materiálního, technického a zdravotnického zabezpečení roty).
Závěr- dotazy Prostřednictvím systému velení a řízení se uskutečňuje velení a řízení vojsk, tedy zejména rozhodování, plánování, úkolování a řízení operační- bojové (jiné taktické) činnosti podřízených sil a prostředků. Procesy velení a řízení zahrnují opatření a postupy používané při plánování, vydávání rozkazů, koordinaci a řízení sil v operacích. Proces je tvořen posloupností jednotlivých (dílčích), vzájemně navazujících a souvisejících činností, uskutečňovaných za účelem dosažení určitého konkrétního cíle. AAP-6(2010) - Soustava prostředků, metod a postupů, a v případě nutnosti také osob, která umožňuje velitelům a jejich štábům velet a řídit.
Úkoly do samostudia (pro samostatnou práci) Do samostudia: prostudovat studijní pomůcku Systém velení a řízení v operacích str. 85-102, naučit se jednotlivé body (kroky) postupu při plánování boje, do zahájení cvičení splnit úkoly kurzu v MOODL. prostudovat námět obdržený na konci přednášky, slepit mapu, zakreslit námět do mapy připravit si podklady na cvičení v plánování úkolu rotě (podle pokynů na přednášce).
Literatura k tématu: 1.Pub-53-01-1 Velení a řízení v operacích. Vojenská publikace. Vyškov: SpD-ŘeVD, 2006. 212 s. 2.ČERNÝ, J., HRŮZA, P., JAROŠ, V. Systém velení a řízení v operacích. Brno:, 2011, 139 s. ISBN 978-80-7231-836-0 3.The Battle Staff SMAERTbook. Plan design. Prepare execute. Assess.Smart book. USA 2014.