Život v neolitu doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK ZS 2008/2009
Neolit mladší doba kamenná neo lithos = nový kámen Počátky neolitu (zemědělství) jsou spojovány s oblastí úrodného půlměsíce, kde se předpokládá vznik nového způsobu obživy v závislosti na klimatických změnách po konci doby ledové (po ústupu ledovců) Oblasti úrodného půlměsíce oblast mezi Iránem a Irákem jižní Přikaspí střední a východní Anatolie (Turecko) Syrskopalestinská oblast
Mapa šíření neolitu, podle nové terminologie šíření procesu neolitizace
Poprvé byla v české archeologii myšlenka neolitu, jakožto samostatné epochy, publikována již v roce 1910
V Rukověti byly uvedeny zásadní charakteristiky nové epochy, Gordon V. Childe celý proces změn dokonce nazval neoliticou revolucí Základní znaky neolitu byly: domestikace vybraných druhů plodin a zvířat (a patrně také člověka!) sedentarismus (usedlý způsob života) výroba keramických nádob nová technologie zpracování kamene (produkce broušených neboli hlazených nástrojů, jako byly sekery, tesly, mlaty apod. výroba textilu
Keramické nádoby umožnily změnu v přípravě stravy lidé začínají potravu vařit!
V mladším neolitu se na území Moravy rošířila keramiky pozoruhodných tvarů, která byla dokonce zdobena malováním. Ze Švýcarska pochází nádoba, která zachycuje symbolicky ženské tělo
Broušené nástroje neolitu byly výhradně použity na opracování a úpravu dřeva.
Princip výroby dřevěného topůrka pro broušené nástroje V řešení této problematiky jsme v našem prostředí ochuzeni vzhledem k absenci archeologických nálezů z organických látek. Avšak i v Evropě jsou lokality, kde se díky příznivým podmínkách dřevěné nálezy dochovaly. Po několika dalších obrázcích si právě tyto lokality připomeneme!
Dokladem textilní výroby v neolitu jsou nálezy přeslenů, hliněných setrvačníků vřetena a také hliněná závaží vertikálních tkalcovských stavů
Technologie textilní výroba je v neolitu již dobře doložena Nejen nálezy přeslenů a závaží tkalcovských stavů, ale také důkazy o pěstování technických plodin, jako například lnu a konopí v tomto období jsou podporou těchto představ. Výjimečně se také zachovají otisky tkanin na dnech hliněných nádob, kam se otiskly ještě předtím, než byla nádoba vypálena a otisk tak byl zachován jako pěkný důkaz používaní textilu společností nejstarších zemědělců.
Zemědělství se stalo zárukou stáleho přísunu potravy, současně ale přineslo lidstvu novou povinnost - pracovat V neolitu se pole připravovala velmi jednoduchým způsobem, Původní porost byl vypálen a do možná ještě teplého popela bylo zaseto zrno. Pole se nehnojila, jen bylo asi třeba je hlídat před přílišným zaplevelením a také před nežádoucími vetřelci jak zvířecími, tak bezpochyby i lidskými. V době, kdy zrno dozrálo, bylo třeba úrodu co nejrychleji a bez velkých ztrát sklidit. Této aktivity se zřejmě účastnila celá neolitická vesnice.
Sklizeň v neolitu se prováděla primitivními srpy, které byly vyrobeny z dřevěné nebo parohové násady, do níž byly zasazeny kamenné štípané čepelky
Pravěký srp z mladší doby kamenné kresba rekonstrukce Neolitické srpy tvarem připomínají dnešní, jen ostří tvořily kamenné vklady z pazourku a jiných dobře štěpných surovin (rohovců, křemenců apod.) Sklizeň se ale neprováděla sekáním, ale uřezáváním hrstí stébel. Praktické pokusy s replikami těchto nástrojů prokázaly, že pravěký srp byl vysoce funkční a efektivní nástroj!
Základní složkou potravy v mladší době kamenné byly obilniny (pšenice, ječmen), popřípadě luštěniny (čočka, hrách). Cenným zdrojem dalších živin pak bylo maso z chovaných zvířat (hovězí dobytek, ovce, kozy, prasata) i z lovené zvěře Sklizené obilí se mlelo na ručních kamenných mlýncích (drtidlech) pomocí dalšího kamene v ruce (drtiče). Tento primitivní, ale velmi účinný způsob se na našem území udržel prakticky až do doby Keltů, mletí na kamenném, mlýnku můžeme vidět ještě i dnes například u některých afrických kmenů
Rekonstrukce způsobu mletí obilí na kamenném ručním mlýnku
Také mladší doba kamenná má své venuše, které můžeme srovnat s venušemi mladého paleolitu
Proces archeologizace nálezů. Cesta od vzniku předmětů v pravěku do chvíle, kdy se s nimi setkává archeolog
Zdrojem poznání mladší doby kamenné jsou zejména zemědělské osady, sídliště. Neolitická sídliště vznikala na úrodných půdách, v příhodných klimatických podmínkách, umožňujících zemědělské aktivity vesnických rodových občin. Osadu tvořilo několik dlouhých domů se základy z dřevěných kůlů, počet obyvatel pouze odhadujeme, maximální odhady se pohybují kolem 150 200 lidí
Obrázky nám ukazují předpokládaný postup při stavbě domu v neolitu a rekonstrukci podoby domu v archeologickém skanzenu v Březně u Loun
Archeologický výzkum zachytí pouze pozůstatky základové konstrukce domu. Při výzkumu objevujeme také další objekty, které na sídlišti plnily různé funkce
Mapy rozšíření neolitických kultur (s lineární a s vypíchanou keramikou) v Čechách
Nákolní sídliště na březích ledovcových jezer zdroje předmětů organického původu, které umožňují přesnější datování
Nákolní sídliště byla zkoumána ve Švýcarsku, Německu, Rakousku nebo Itálii
Na nákolních sídlištích ve Švýcarsku byla objevena originální dřevěná kola nebo topůrka broušených nástrojů
Takové nálezy umožňují rekonstruovat podobu dalších předmětů a jevů v období pravěku
Nálezy dochovaných dřev jsou rovněž využity pro přesné datování pomocí metody studia letokruhů tzv dendrochronologie
Prof. PhDr. Miroslav Buchvaldek, DrSc. (*24.10. 1930 - +27.7. 2002)
Člověk se postavil přírodě tváří v tvář, našel nový způsob obživy a hledal území, kdy by jej mohl uskutečni www.uprav.ff.cuni.cz
Děkuji vám za pozornost a přeji krásné a klidné Vánoce a hodně zdraví a úspěchů v roce 2009