Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí



Podobné dokumenty
Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

ODBORNÁ ZPRÁVA VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH BRUŠPERK A LUDGEŘOVICE V ROCE 2014

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

ODBORNÁ ZPRÁVA VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH VRAŽNÉ A BÍLÝ KŘÍŽ V ROCE 2017

VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH TŘINEC-KONSKÁ A TŘINEC-NEBORY V ROCE

ODBORNÁ ZPRÁVA VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH HAŤ, OSOBLAHA a SUDICE V ROCE 2016

Měření PAHs a POPs na Observatoři Košetice. Adéla Holubová Šmejkalová Observatoř Košetice

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic

Ověření kritických míst analytického postupu při analýze vzorku stavebního materiálu na obsah PAH

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Z AMBULANTNÍHO MĚŘENÍ V PRAVČICÍCH, ZLÍNSKÝ KRAJ

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE

Věstník. právních předpisů Jihomoravského kraje. Rozeslána dne Obsah:

Závěrečná zpráva leden 2012

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2013

Technická zpráva č. 0805/011

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A DOPRAVA. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice, šk. r. 2OO3/4

Měřící program Observatoře Košetice

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2011

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

Protokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření

Případová studie (Karviná)

Měřící program Výzkumné infrastruktury ACTRIS-CZ. Aerosolové částice

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2012

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2014

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KVALITU OVZDUŠÍ V PŘESHRANIČNÍ OBLASTI SLEZSKA A MORAVY

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ZÁKLADNÍ INFORMACE INFORMACE O LOKALITĚ, KTEROU PROJEKT ŘEŠÍ...

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. mobilními vozy ČHMÚ. Zpracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, červen 2013

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI V OBCI PAŠINKA STUDIE PROVEDITELNOSTI

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI NA ÚZEMÍ MĚSTA KRÁLÍKY STUDIE PROVEDITELNOSTI

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE ŠKODLIVIN V OVZDUŠÍ V AGLOMERACI BRNO A JIHOMORAV- SKÉM KRAJI

Subsystém I. Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší

Úloha KHS v ochraně ovzduší konference NCONZO Brno,

Celkové hodnocení účinnosti programů zlepšování kvality ovzduší v malých sídlech

Zpráva z imisního měření v Hrádku ve dnech až

Hodnocení výsledků měření v pracovních dnech a dnech pracovního klidu

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2012

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78

Návrh vyhlášky o stanovení některých podmínek ochrany ovzduší před znečišťováním ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Plán zlepšování kvality ovzduší pro město Kopřivnice

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

1) Stav k Statistická ročenka České republiky ) Brno je vyčleněno

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

PROJEKT. Snížení imisní zátěže na území města Broumova. Studie proveditelnosti

nelegální sklad odpadů areál kozí farmy Příloha č.1 Situace širších vztahů srpen 2016 Pěnčín - nelegální sklad odpadů Sanace ekologické zátěže

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

OBSAH 1. ÚVOD MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)...

KVALITA OVZDUŠÍ. V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECHS VaV 740/4/01 Charakterizace zátěžz. ěže e obyvatel škodlivinami z ovzduší.

Charakterizace zátěžz. ěže obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší

DLOUHODOBÝ VÝVOJ IMISNÍ ZÁTĚŽE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY MĚSTA JIHLAVY A Z NĚHO VYPLÝVAJÍCÍCH ZDRAVOTNÍCH RIZIK

VI. česko-slovenská konference Doprava, zdraví a životní prostředí Brno

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva Èeské republiky ve vztahu k životnímu prostøedí

Svitavy životní prostředí 2009

Analýza stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POP) v ovzduší na území Karlovarského kraje (RECETOX)

Sledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Stanovení koncentrací polyaromatických uhlovodíků PAHs v ovzduší města Kopřivnice

Znečištění ovzduší města Liberce

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ AGLOMERACE HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Příloha 5/A. Emise z dopravy. Lokalita Praha. Úvod


ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

Seznam zkratek a vysvětlivky

Měření znečištění ovzduší organickými látkami se zaměřením na polycyklické aromatické uhlovodíky a těkavé organické látky

oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ Rozptylová studie

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v ČR časoprostorová analýza

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 2 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

MORFOLOGIE, CHEMICKÁ A TOXIKOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA POULIČNÍHO PRACHU A SUSPENDOVANÝCH PRACHOVÝCH ČÁSTIC, VČETNĚ URČENÍ ZDROJŮ PŮVODU

Příloha č.: 1 k materiálu č. Počet stran přílohy: 111. Situační zpráva o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje za kalendářní rok 2014

SROVNÁNÍ ČASOVÝCH ŘAD VZORKOVÁNÍ POPS V OVZDUŠÍ A STANOVENÍ DLOUHODOBÝCH TRENDŮ. Jiří Kalina. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska

EMISNÍ FAKTORY TĚŽKÝCH KOVŮ A POPs ZE SPALOVACÍCH PROCESŮ

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ V: TEORIE A PRAXE listopadu 2009, Hotel Gomel, České Budějovice 1

Měřící program Observatoře Košetice

NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 29. ledna 2003

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V MALÝCH OBCÍCH V TOPNÉ SEZÓNĚ 2015

Měření TK v prašném aerosolu síti IM ČHMÚ. Irena Brožová, Irma Jelenová, Helena Konrádová, Ewelina Rabiňák, Štěpán Rychlík; Centrální laboratoře misí

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Odborný posudek č. 134/14


Mgr. Šárka Tomšejová, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Subsystém I. Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014

Svitavy životní prostředí 2008

Metodický postup pro stanovení PAU v půdách volných hracích ploch metodou HPLC a GC

Transkript:

Vyhodnocení měření na MMS Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín v roce 211 Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí Ostrava, březen 212

2 Obsah Úvod...3 1. Základní údaje...4 1.1. Popis lokalit...4 1.2. Měření...4 1.3. Limity...5 2. Vyhodnocení výsledků měření...6 2.1. Suspendované částice PM 1...6 2.1.1. Roční vyhodnocení...6 2.1.2. Roční chod...7 2.1.3. Porovnání s lokalitami státní imisní sítě...8 2.2. Polyaromatické uhlovodíky... 12 2.3. Těžké kovy... 16 3. Shrnutí... 18 4. Literatura... 19 5. Vysvětlivky (použité zkratky)... 2 P Ř Í L O H Y... 21 Seznam příloh... 21

3 Úvod V roce 211 probíhalo měření manuálními vzorkovači suspendovaných částic v ovzduší financované z rozpočtu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje, ev. č. 683/211/ŽPZ ze dne 28. 4. 21, uzavřené s Českým hydrometeorologickým ústavem, v lokalitách Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín. Oproti měřením probíhajícím v předchozích letech byly pro rok 211 vybrány dvě pozaďové lokality v menších sídlech Moravskoslezského kraje, vzdálenějších od průmyslových aglomerací. Na obou lokalitách byly měřeny denní (24hodinové) průměrné koncentrace suspendovaných částic PM 1 vždy během pěti dnů šestidenního cyklu, každý šestý den probíhalo měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM 1 a na lokalitě Heřmanovice rovněž 1krát za šest dnů vyhodnocení vybraných těžkých kovů v suspendovaných částicích PM 1. Výsledky měření PM 1 byly průběžně zveřejňovány na internetové stránce ČHMÚ 1. Výsledky všech měření jsou uloženy v Informačním systému kvality ovzduší České republiky a budou zveřejněny v ročence znečištění ovzduší 2. 1 Výsledky měření v Heřmanovicích a Novém Jičíně-Kojetíně http://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/os/oco/prehledy/hermanovice_novy_jicin/prhl_kraj3.htm 2 Roční vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší v ČR, tabelární a grafické ročenky: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_cz.html http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_cz.html

4 1. Základní údaje 1.1. Popis lokalit V Heřmanovicích měření probíhalo od 7. 1. 211 do 4. 1. 212. Lokalita je klasifikována jako pozaďová, typ zóny venkovská, s charakteristikou zemědělská a přírodní. Byla umístěna na okraji louky v blízkosti rodinného domu asi 25 m od silnice, podél které se v údolí horní Opavice rozkládá obec Heřmanovice, přibližně v polovině délky obce (tabulka 1.1, obrázky 1.1 1.3 v příloze). V obci žije kolem 4 stálých obyvatel, v sezóně je může převýšit počet rekreantů. Od okresního města Bruntál je vzdálena 23 km a od krajského města Ostrava 75 km. 3 V Novém Jičíně-Kojetíně měření probíhalo od 1. 1. 211 do 4. 1. 212. Lokalita je klasifikována jako pozaďová, typ zóny venkovská, s charakteristikou přírodní, zemědělská, v podkategorii příměstská a nacházela se v centru obce Kojetín, který je jednou z místních částí Nového Jičína a je položen v sedle mezi kopci Svincem a Hůrou. V obci, vzdálené asi 4 km jihovýchodně od okresního města Nového Jičína, žije méně než 2 obyvatel 4 (tabulka 1.1, obrázky 1.4 1.6 v příloze). Tabulka 1.1 Lokality s měřením Heřmanovice Nový Jičín-Kojetín Severní zem. šířka 5 11 34.6" 49 33 4.798" Východní zem. délka 17 24 7.998" 17 58 57.52" Nadmořská výška 622 m 47 m EOI klasifikace B/R/AN-REG B/R/NA-NCI Reprezentativnost oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-5 km) okrskové měřítko (.5 až 4 km) 1.2. Měření Měření probíhalo denně v období od 6 do 6 hodin UTC (světového času) 5 vzorkovači Leckel MVS 6 s každodenní obsluhou, výstupem jsou denní (24hodinové) průměrné koncentrace měřených škodlivin (tabulky 1.2 a 1.3). Měření bylo zajištěno podle pravidel Imisního monitoringu (IM) ČHMÚ, který je zkušební laboratoří č. L 146 akreditovanou ČIA, o. p. s. pro zkoušky a odběry uvedené v Příloze Osvědčení o akreditaci (viz www.cai.cz v sekci Seznam akreditovaných subjektů). ČHMÚ je autorizován k měření imisí znečišťujících látek Ministerstvem životního prostředí dle osvědčení č. j. 4243/74/3 ze dne 13. 6. 23, č. j. 4243/74/3 ze dne 13. 6. 23 a č. j. 3533/82/8/KS ze dne 2. 2. 29). 3 http://www.hermanovice.cz/ 4 http://kojetinunj.ic.cz 5 UTC = SEČ - 1 hodina, SEČ = středoevropský čas

5 Tabulka 1.2 Seznam měřených veličin MMS PM 1 PAH TK Heřmanovice + + + Nový Jičín-Kojetín + + - Tabulka 1.3 Jednotky a metody měření škodlivin Znečišťující látka Jednotka Metoda měření Suspendované částice PM 1 µg.m -3 gravimetrie Polyaromatické uhlovodíky v PM 1 (PAH) ng.m -3 plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (pro PAH) Těžké kovy v PM 1 ng.m -3 hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou 1.3. Limity Při hodnocení výsledků měření jsou získané hodnoty porovnávány s imisními limity dle *2+ a s hodnotami stanovenými ve směrnicích Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší [4] (tabulka 1.4). Tabulka 1.4 Použité imisní limity Znečišťující látka Jednotka Druh limitu Interval Imisní limit N den 5 35 (WHO 3) PM 1 µg.m -3 NV - ochrana zdraví rok 4 - WHO rok 2 - olovo ng.m -3 NV - ochrana zdraví rok 5 - arzen rok 6 NV - cílové imisní kadmium ng.m -3 rok 5 limity pro ochranu nikl rok 2 zdraví benzo(a)pyren rok 1 31. 12. 212 6 N maximální povolený počet překročení hodnoty imisního limitu za rok 6 Datum, do něhož musí být limit dosažen

6 2. Vyhodnocení výsledků měření V následujících tabulkách jsou tučným písmem a šedým podbarvením zvýrazněny nadlimitní hodnoty. Koncentrace vyšší než 95. percentil je možno považovat za výjimečně vysoké s četností výskytu do 5 %, koncentrace menší než 5. percentil naopak za koncentrace výjimečně nízké s četností výskytu rovněž do 5 %, koncentrace mezi 25. a 75. percentilem lze z hlediska výskytu považovat za normální s četností výskytu 5 %. V grafech a statistikách denních hodnot jsou zahrnuty pouze hodnoty naměřené v roce 211. Všechny naměřené denní hodnoty, včetně několika měření v lednu 212 na obou lokalitách, obsahuje přiložený CD disk. 2.1. Suspendované částice PM 1 2.1.1. Roční vyhodnocení Limitní průměrná roční koncentrace 4 µg.m -3 nebyla ani na jedné z posuzovaných lokalit překročena. Průměrná roční koncentrace PM 1 v Heřmanovicích byla 23 µg.m -3 (58 % ročního limitu). V Novém Jičíně-Kojetíně průměrná roční koncentrace 26 µg.m -3 dosáhla úrovně 66 % ročního imisního limitu. Počet dnů s překročením denního imisního limitu 5 µg.m -3 (přičemž přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce dle [2]) byl v Heřmanovicích 17, v Novém Jičíně-Kojetíně 32 ani na jedné z lokalit tedy nebyl překročen limit. V případě, že by měření probíhalo každý den v roce (PM 1 bylo měřeno přibližně 8 % dnů v roce), je pravděpodobné, že počet dnů s překročením by se zvýšil, odhadem na zhruba 22 dnů v Heřmanovicích a až 4 dnů v Novém Jičíně-Kojetíně (předpokládáme tedy, že v případě celoročního nepřetržitého měření by zde k překročení povoleného počtu dní s nadlimitní denní koncentrací PM 1 došlo). K překročení denního imisního limitu docházelo téměř výhradně v chladné polovině roku (v říjnu až březnu), pouze v Novém Jičíně-Kojetíně byl zaznamenán jeden den s překročením v teplé polovině roku. V chladné polovině roku došlo v Novém Jičíně-Kojetíně pětkrát k výskytu hodnot denní průměrné koncentrace vyšší než dvojnásobek denního imisního limitu. Doporučená limitní hodnota 2 µg.m -3 pro suspendované částice PM 1 dle WHO [4] byla překročena v Heřmanovicích ve 122 případech (44 % ze všech měření) a v Novém Jičíně- Kojetíně ve 133 případech (45 %).

1.1.211 8.1.211 15.1.211 22.1.211 29.1.211 5.2.211 12.2.211 19.2.211 26.2.211 5.3.211 12.3.211 19.3.211 26.3.211 2.4.211 9.4.211 16.4.211 23.4.211 3.4.211 7.5.211 14.5.211 21.5.211 28.5.211 4.6.211 11.6.211 18.6.211 25.6.211 2.7.211 9.7.211 16.7.211 23.7.211 3.7.211 6.8.211 13.8.211 2.8.211 27.8.211 3.9.211 1.9.211 17.9.211 24.9.211 1.1.211 8.1.211 15.1.211 22.1.211 29.1.211 5.11.211 12.11.211 19.11.211 26.11.211 3.12.211 1.12.211 17.12.211 24.12.211 31.12.211 7 Tabulka 2.1.1 Základní statistické charakteristiky koncentrací PM 1 v roce 211 v µg.m -3 Rok Teplé období roku Chladná období roku Charakteristika Heřmanovice N. Jičín- N. Jičín- N. Jičín- Heřmanovice Heřmanovice Kojetín Kojetín Kojetín Počet měření 28 293 15 143 13 15 Průměr 23.1 26.4 15.9 18. 31.4 34.4 Minimum 2 2 2 2 2 7 5. percentil 7 8 6 5 9 9 25. percentil 13 13 11 12 18 17 75. percentil 28 3 2 21 39 46 95. percentil 56 71 29 37 67 95 Maximum 96 146 39 51 96 146 N > 2 122 133 33 39 89 94 N > 5 17 32 1 17 31 N > 1 5 5 N > 15 % > 2 43.6 45.4 22. 27.3 68.5 62.7 % > 5 6.1 1.9..7 13.1 2.7 % > 1. 1.7... 3.3 % > 15...... Obrázek 2.1.1 Denní koncentrace PM 1 v roce 211 16 14 Heřmanovice N. Jičín-Kojetín denní limit PM1 Koncentrace v µg.m -3 12 1 8 6 4 2 2.1.2. Roční chod Roční charakteristiky (kapitola 2.1.1) je nutné posuzovat v kontextu celkového chodu znečištění v daném roce. V roce 211 se vyskytly intenzivní déletrvající epizody nepříznivých rozptylových podmínek s vysokými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší v únoru a koncem roku opět v říjnu a hlavně v listopadu. V těchto měsících byly v Moravskoslezském kraji vyhlášeny signály regulace vybraných zdrojů při překročení zvláštních imisních limitů podle [3]. Naopak v lednu a prosinci 211 převládaly netypicky příznivé rozptylové podmínky.

8 Tomu odpovídají výsledky ročního chodu znečištění PM 1. Nejvyšších průměrných měsíčních hodnot znečištění bylo dosaženo v únoru, březnu a listopadu. Měsíční koncentrace v lednu byly srovnatelné s dubnovými a prosincové se zářijovými. Hodnoty průměrných měsíčních koncentrací PM 1 se v Heřmanovicích i v Novém Jičíně-Kojetíně pohybovaly na úrovni 52 75 % průměrných koncentrací celého Moravskoslezského kraje. Obrázek 2.1.2 Roční chod PM 1 po měsících 7 Koncentrace v µg.m -3 8 7 6 5 4 3 2 1 průměr MSK Heřmanovice Nový Jičín-Kojetín I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 2.1.3. Porovnání s lokalitami státní imisní sítě Průměrná roční koncentrace byla v Heřmanovicích i v Novém Jičíně-Kojetíně nižší než na všech posuzovaných městských lokalitách v Moravskoslezském a Olomouckém kraji i na některých pozaďových lokalitách Moravskoslezského kraje. Srovnatelné hodnoty jako v Novém Jičíně-Kojetíně byly naměřeny na pozaďových stanicích ve Vsetíně a na Čeladné. Roční průměrné koncentrace v Heřmanovicích (ležících ve výšce 622 m nad mořem) byly nižší a blížily se hodnotám výše položených lokalit v Olomouckém kraji Červená Hora a Jeseníklázně. Obdobně vychází porovnání 5. i 95. percentilů denních koncentrací. 7 V Heřmanovicích nebyl v listopadu dostatečný počet hodnot k výpočtu platného měsíčního průměru z důvodu poruchy vzorkovače.

Ov.-Přívoz Ov.-Zábřeh Havířov Ov.-Fifejdy Frýdek-Místek Opava-Kateř. Studénka Ov.-Poruba/ČHMÚ Přerov Bělotín Čeladná Prostějov Vsetín-Hvězdárna N. Jičín-Kojetín Dolní Studénky Olomouc-Velkomor. Heřmanovice Červená Jeseník-lázně Ov.-Přívoz Havířov Ov.-Fifejdy Olomouc-Velkomor. Přerov Studénka Ov.-Zábřeh Prostějov Ov.-Poruba/ČHMÚ Opava-Kateř. Frýdek-Místek Bělotín Dolní Studénky N. Jičín-Kojetín Vsetín-Hvězdárna Heřmanovice Jeseník-lázně Čeladná Červená Ov.-Přívoz Havířov Ov.-Fifejdy Ov.-Zábřeh Frýdek-Místek Opava-Kateř. Studénka Ov.-Poruba/ČHMÚ Prostějov Přerov Olomouc-Velkomor. Bělotín Dolní Studénky Vsetín-Hvězdárna N. Jičín-Kojetín Čeladná Heřmanovice Červená Jeseník-lázně 9 Obrázek 2.1.3 Průměrná roční koncentrace PM 1 5 4 211 Koncentrace v µg.m -3 3 2 1 Obrázek 2.1.4 5. percentil denních koncentrací PM 1 16 12 211 Koncentrace v µg.m -3 8 4 Obrázek 2.1.5 95. percentil denních koncentrací PM 1 Koncentrace v µg.m -3 15 12 9 6 3 211

1 Soubory denních hodnot za rok 211 ze stanice Heřmanovice vykazovaly nejvyšší míru korelace (závislost) s pozaďovými manuálními lokalitami stacionárního monitoringu státní imisní sítě Vsetín-hvězdárna a Čeladná a automatickou stanicí Jeseník-lázně, hodnoty korelačních koeficientů ročních souborů dat (tabulka 2.1.2) ale nejsou vysoké. Hodnoty z lokality Nový Jičín-Kojetín nejlépe korelují s hodnotami naměřenými na stanicích automatického imisního monitoringu ve Studénce a v Ostravě-Zábřehu, s korelačním koeficientem.92. Mírně lepších hodnot dosáhly jen některé další manuální stanice, ze kterých ale nejsou koncentrace dostupné v reálném čase a nelze je použít k informování veřejnosti o aktuálním stavu kvality ovzduší. Hodnoty korelačního koeficientu datových souborů ukazují dobrou těsnost lineární závislosti; to ovšem nevylučuje, že se konkrétní hodnoty naměřené na porovnávaných stanicích konkrétní den nemohou výrazně lišit. Tabulka 2.1.2 Denní hodnoty PM 1 211 - korelační koeficient se stanicí: Heřmanovice Vsetín-hvězdárna.81 Čeladná.78 Jeseník-lázně.77 Ostr.-Poruba/ČHMÚ.77 Havířov.76 Bělotín.75 Červená.75 N. Jičín-Kojetín.75 Studénka.75 Prostějov.74 N. Jičín-Kojetín Ostrava-Zábřeh.92 Studénka.91 Ostr.-Poruba/ČHMÚ.91 Bělotín.9 Frýdek-Místek.89 Čeladná.89 Ostrava-Fifejdy.88 Havířov.87 Opava-Kateř..85 Ostrava-Přívoz.85 Pro stanice s nejvyšší korelací (největší těsností denních datových souborů) s lokalitami Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín byly sestrojeny grafy lineární regrese (obrázky 2.1.6 2.1.9). Na ose Y jsou vyneseny hodnoty závislé proměnné (PM 1 Heřmanovice a Nový Jičín-Kojetín), na ose X denní hodnoty PM 1 z posuzovaných lokalit Vsetín-hvězdárna a Jeseník-lázně, Ostrava-Zábřeh a Studénka. Pro lokalitu Heřmanovice je uvedena vazba se Vsetínem-hvězdárnou a Jeseníkemlázněmi, kde je vidět, že závislost s koncentracemi ani na jedné z lokalit není výrazná. Pro lokalitu Heřmanovice tedy neexistuje ve stacionární měřící síti lokalita, se kterou by koncentrace výrazněji korelovaly. Pro Nový Jičín-Kojetín vychází nejlepší regresní koeficient s nejbližší automatickou stanicí Studénka a ostravskou lokalitou Ostrava-Zábřeh.

11 Obrázek 2.1.6 Závislost PM 1 Heřmanovice na PM 1 Vsetín-Hvězdárna Obrázek 2.1.8 Závislost PM 1 Nový Jičín-Kojetín na PM 1 Ostrava-Zábřeh 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 y =.614x + 6.856 R² =.655 5 1 16 14 12 1 8 6 4 2 y =.598x + 1.99 R² =.849 1 2 3 Obrázek 2.1.7 Závislost PM 1 Heřmanovice na PM 1 Jeseník-lázně Obrázek 2.1.9 Závislost PM 1 Nový Jičín-Kojetín na PM 1 Studénka 12 1 8 6 4 2 y =.96x + 4.968 R² =.598 5 1 16 14 12 1 8 6 4 2 y =.714x +.82 R² =.834 1 2 3

12 2.2. Polyaromatické uhlovodíky V Heřmanovicích a Novém Jičíně-Kojetíně bylo v roce 211 provedeno 57, resp. 59 platných měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM 1 (tabulka 2.2.1). 8 Podíl průměrných hodnot většiny polyaromátů v teplém období roku v průměru za chladná období se pohyboval zhruba mezi 1 a 2 procenty. Pouze u fluoranthenu se jednalo o 4 % v Heřmanovicích a 34 % v Novém Jičíně-Kojetíně. Rozdíl v hodnotách v různých částech roku je vidět rovněž na odlišných měřítcích v grafech benzo(a)pyrenu za teplou a chladnou polovinu roku (obrázky 2.2.2 a 2.2.3). Cílový imisní limit benzo(a)pyrenu (BaP) pro ochranu zdraví (roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu 1 ng.m -3 ) byl překročen na obou hodnocených lokalitách. V Heřmanovicích byla naměřena průměrná roční hodnota 2.7 ng.m -3, tedy dvojnásobek imisního limitu. V Novém Jičíně-Kojetíně se jednalo o 1.65 ng.m -3. V obou případech se jedná o pozaďové lokality, kde je předpokládaným dominantním zdrojem benzo(a)pyrenu spalování v domácích topeništích. Vzhledem k tomu, že v Heřmanovicích byly naměřeny jedny z nejnižších koncentrací PM 1 z pozaďových lokalit v kraji, byly vyšší koncentrace BaP na této lokalitě poměrně překvapivé. V porovnání s hodnotami měřenými na lokalitách stacionárního imisního monitoringu v Ostravě-Porubě, Ostravě-Přívoze, v Přerově a v Třinci (tabulka 2.2.1, obrázky 2.2.1 2.2.3) je možno konstatovat, že: průměrná roční koncentrace BaP v Heřmanovicích byla mírně vyšší než hodnota naměřená v Přerově, ale nižší než na lokalitách v Ostravě a Českém Těšíně, kde byly hodnoty dvojnásobné; průměrná roční koncentrace BaP v Novém Jičíně-Kojetíně byla nejnižší ze všech těchto lokalit hodnocených v roce 211. Z porovnání četnosti denních hodnot benzo(a)pyrenu vyšších než 1 ng.m -3 (hodnota ročního limitu) se ukazuje, že v Heřmanovicích docházelo k překročení této hodnoty téměř stejně často (49 % případů) jako v Přerově (47 %). V Novém Jičíně-Kojetíně docházelo k překročení denní hodnoty 1 ng.m -3 ve 36 % případů, tedy nejméně často z hodnocených lokalit (tabulka 2.2.2, obrázek 2.2.1). 8 Zpracované výsledky jsou předběžné, verifikovaná data budou k dispozici přibližně v polovině roku 212 a budou zveřejněna v ročence znečištění ovzduší v ČR.

Fl FEN A FLU PYR BaA CRY BbF BkF BaP I123cdP DBahA BghiPRL PAHs COR 13 Tabulka 2.2.1 Statistické charakteristiky koncentrací polyaromatických uhlovodíků 211 [ng.m -3 ] Charakteristika Heřmanovice Rok Počet měření 57 57 57 57 57 57 57 57 57 57 57 57 57 57 57 Průměr 16.43 26.81 4.25 12.77 7.56 3.57 3.44 3.32.98 2.7 2.8.35 1.54 85.17.71 Minimum 2.2 3.35.26 1.32.6.4.12.8.3.4.5.1.4 8.21.1 5. percentil 3.95 4.89.33 2.12.95.8.17.15.6.8.1.2.8 13.93.2 25. percentil 7.9 8.84 1.7 3.65 1.87.35.59.5.21.34.35.8.25 26.68.8 75. percentil 24.99 32.41 4.63 14.73 8.1 6.44 3.85 3.49 1.4 3.16 3.97.48 2.39 16.47.98 95. percentil 38.9 84.56 16.82 41.7 26.71 12.72 12.17 13.39 3.2 7.18 6.28 1.32 5.46 271.21 2.95 Maximum 44. 16.67 19.82 63.27 35.54 14.68 15.52 15.77 3.65 9.34 7.51 1.47 6.6 334.5 3.49 N. Jičín-Kojetín Rok Počet měření 59 59 59 59 59 59 59 59 59 59 59 59 59 59 59 Průměr 15.96 21.3 1.83 11.99 5.67 2.6 3.18 3.13.88 1.65 1.66.29 1.28 71.41.61 Minimum 2.91 3.69.12 1.62.56.2.5.3.1....2 1.15. 5. percentil 3.28 4.61.2 2.19.71.4.14.8.4.4.6.1.6 12.72.2 25. percentil 6.2 6.11.35 3.59 1.9.14.38.3.13.17.2.4.16 2.72.6 75. percentil 18.98 23.85 2.18 12.12 5.1 1.84 2.51 2.44.79 1.32 1.5.22 1.18 77.5.48 95. percentil 45.3 78.26 7.12 44.87 24.1 13.1 15.54 15.5 4.47 7.73 7.19 1.56 5.86 259.52 3.36 Maximum 98.7 128.51 11.34 8.49 49.13 26.51 31.22 3.13 9.86 15.46 15.34 3.34 11.94 54.81 6.34 Heřmanovice Teplé období roku Počet měření 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Průměr 7.69 1.68 1.4 4.49 2.6.6.83.71.31.43.45.8.35 3.62.12 Minimum 2.2 3.35.26 1.32.6.4.12.8.3.4.5.1.4 8.21.1 5. percentil 3.56 4.16.31 1.88.89.5.15.11.4.6.7.2.5 11.86.1 25. percentil 5.23 6.69.66 2.53 1.34.13.26.24.9.14.18.4.13 18.1.5 75. percentil 9.35 13.22 1.81 5.57 3.37.88 1.23.88.47.67.64.9.53 38.14.17 95. percentil 12.23 2.28 3.36 8.71 6.62 1.73 2.1 1.83.83.98.97.2.77 54.37.28 Maximum 15.89 22.96 3.74 12. 7.72 2.91 2.51 3.12.94 1.11 1.81.22 1.6 67.39.32 N. Jičín-Kojetín Teplé období roku Počet měření 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 Průměr 8.57 7.48.48 3.93 1.44.32.58.45.22.28.26.5.23 24.29.7 Minimum 2.91 3.69.12 1.62.56.2.5.3.1....2 1.15. 5. percentil 3.23 3.83.17 1.86.66.2.8.4.2.3.3..2 12.67.1 25. percentil 4.64 5.4.26 2.74.87.6.21.1.5.6.1.2.8 16.12.3 75. percentil 9.11 8.37.46 4.1 1.67.38.57.76.27.29.36.6.25 28.42.8 95. percentil 18.4 14.12 1.21 8.19 3.34 1.33 1.87 1.27.78 1.6.76.16.71 5.31.25 Maximum 28.99 18.61 2.69 1.24 4.25 1.85 2.54 1.59.99 1.3.92.21.92 57.26.29 Heřmanovice Chladná období roku Počet měření 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 Průměr 26.15 44.75 7.42 21.97 13.7 6.87 6.33 6.22 1.72 3.9 3.9.66 2.86 145.79 1.36 Minimum 3.9 4.54.33 3.36.97.33.61.74.18.37.57.5.32 16.27.18 5. percentil 12.85 18.9 1.77 9.93 3.97 2.6 2.17 1.91.56 1.5 1.19.17.75 63.29.26 25. percentil 19.34 23.4 3.63 12.8 6.17 2.98 2.86 2.54.74 1.61 2.8.26 1.16 82.92.5 75. percentil 34.93 62.73 1.36 28.55 17.68 9.76 1.51 9.88 2.66 6.9 5.62 1.3 4.54 27.29 2.7 95. percentil 41.92 94.25 18.31 42.84 29.88 13.73 13.76 14.98 3.52 8.49 6.73 1.41 5.71 291.18 3.4 Maximum 44. 16.67 19.82 63.27 35.54 14.68 15.52 15.77 3.65 9.34 7.51 1.47 6.6 334.5 3.49 N. Jičín-Kojetín Chladná období roku Počet měření 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 27 Průměr 23.11 34.65 3.13 19.78 9.75 4.8 5.7 5.72 1.53 2.98 3.1.51 2.3 116.96 1.13 Minimum 3.97 6.34.32 3.13 1.7.21.57.33.12.26.32.4.24 19.13.9 5. percentil 5.21 7.53.48 4.88 1.58.39.61.64.26.42.59.6.39 27.6.14 25. percentil 1.34 15.91 1.3 8.22 3.81.96 1.41 1.7.46.77.9.12.62 47.85.28 75. percentil 25.16 38.87 3.27 2.42 9.49 3.37 4.57 4.41 1.21 2.2 2.35.3 1.69 12.78.82 95. percentil 65.18 96.95 11.7 74.45 36.57 25.93 26.97 25.9 6.19 14.7 13.95 2.22 1.26 396.74 5.7 Maximum 98.7 128.51 11.34 8.49 49.13 26.51 31.22 3.13 9.86 15.46 15.34 3.34 11.94 54.81 6.34

Heřmanovice N. Jičín-Kojetín O.-Poruba/ČHMÚ O.-Přívoz Český Těšín Přerov 14 Tabulka 2.2.2 Porovnání koncentrací benzo(a)pyrenu s lokalitami státní imisní sítě 211 Počet měření Průměrná roční koncentrace [ng.m -3 ] Relat. četnost hodnot > 1 ng.m -3 [%] Heřmanovice 57 2.7 49 N. Jičín-Kojetín 59 1.65 36 O.-Poruba/ČHMÚ 118 3.38 57 O.-Přívoz 115 4.65 68 Český Těšín 121 4.39 74 Přerov 119 1.85 47 Obrázek 2.2.1 Relativní četnost hodnot BaP > 1 ng.m -3 v % 1% 8% 6% 4% 2% %

1.4.211 1.4.211 19.4.211 28.4.211 7.5.211 16.5.211 25.5.211 3.6.211 12.6.211 21.6.211 3.6.211 9.7.211 18.7.211 27.7.211 5.8.211 14.8.211 23.8.211 1.9.211 1.9.211 19.9.211 25.9.211 1.1.211 9.1.211 15.1.211 22.1.211 31.1.211 9.2.211 18.2.211 27.2.211 8.3.211 17.3.211 26.3.211 4.1.211 13.1.211 22.1.211 28.1.211 6.11.211 15.11.211 24.11.211 3.12.211 12.12.211 21.12.211 3.12.211 15 Obrázek 2.2.2 Denní koncentrace BaP - chladná polovina roku Koncentrace v ng.m -3 6 5 4 3 2 O.-Přívoz O.-Poruba/ČHMÚ Heřmanovice N. Jičín-Kojetín Český Těšín Přerov 1 Obrázek 2.2.3 Denní koncentrace BaP - teplá polovina roku Koncentrace v ng.m -3 8 7 6 5 4 3 2 1 O.-Přívoz O.-Poruba/ČHMÚ Heřmanovice N. Jičín-Kojetín Český Těšín Přerov

16 2.3. Těžké kovy V Heřmanovicích probíhalo každý 6. den měření obsahu těžkých kovů v suspendovaných částicích PM 1, provedeno bylo 56 platných měření. Zpracována jsou předběžně verifikovaná data. Z výsledků (tabulka 2.3.1, obrázky 2.3.1 2.3.2) je zřejmé, že naměřené roční průměrné koncentrace jednotlivých veličin jsou většinou řádově nižší než imisní limit (pro olovo) a cílové imisní limity pro ochranu zdraví (pro kadmium, arzen a nikl). U kadmia a olova tvoří podíl průměrných koncentrací za teplou polovinu roku v hodnotách za chladná období přibližně polovinu, u arzenu 62 %. Hodnoty manganu za teplé období tvoří přibližně 8 % hodnot za chladné části roku. U niklu a mědi jsou hodnoty v obou polovinách roku přibližně srovnatelné. Z ostatních lokalit s měřením těžkých kovů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji nebyly ke dni zpracování tohoto vyhodnocení úplné výsledky za rok 211 k dispozici. Tabulka 2.3.1 Statistické charakteristiky koncentrací těžkých kovů v Heřmanovicích 211 [ng.m -3 ] Charakteristika kadmium olovo arzen nikl mangan měď Rok Počet měření 56 56 56 56 56 56 Průměr.32 8.19 1.15.59 4.26 2.77 Minimum.4.8.7.6 1.5.35 5. percentil.6 1.48.29.19 1.43.95 25. percentil.16 3.28.47.31 1.92 1.36 75. percentil.43 1.8 1.56.67 5.94 3.28 95. percentil.72 22.13 3.2 1.52 1.73 7.61 Maximum 1.5 45.8 4.67 2.3 15.1 16.6 limit ROK 5. 5. 6. 2. - - Teplé období roku Počet měření 3 3 3 3 3 3 Průměr.23 5.87.9.61 3.89 2.69 Minimum.4.8.7.15 1.5.35 5. percentil.5 1.22.23.17 1.33.96 25. percentil.11 2.19.42.27 1.89 1.27 75. percentil.33 7.46 1.25.66 4.74 2.78 95. percentil.54 14.38 1.67 1.62 9.52 6.15 Maximum.69 16.6 4.67 2.3 15.1 16.6 Chladná období roku Počet měření 26 26 26 26 26 26 Průměr.42 1.88 1.44.57 4.68 2.87 Minimum.8 1.61.36.6 1.44.81 5. percentil.16 2.7.39.21 1.55.97 25. percentil.24 4.92.73.34 2.27 1.82 75. percentil.52 13.23 2.7.67 6.44 3.42 95. percentil.86 27.98 3.23 1.2 1. 6.96 Maximum 1.5 45.8 3.58 1.51 1.8 9.83

3.4.211 15.4.211 27.4.211 9.5.211 21.5.211 2.6.211 14.6.211 26.6.211 8.7.211 2.7.211 1.8.211 13.8.211 25.8.211 6.9.211 18.9.211 3.9.211 8.1.211 14.1.211 21.1.211 27.1.211 2.2.211 8.2.211 14.2.211 2.2.211 26.2.211 4.3.211 1.3.211 16.3.211 22.3.211 28.3.211 6.1.211 12.1.211 18.1.211 24.1.211 3.1.211 5.11.211 11.11.211 5.12.211 11.12.211 17.12.211 23.12.211 29.12.211 17 Obrázek 2.3.1 Chod denních koncentrací těžkých kovů v Heřmanovicích v chladných obdobích roku 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 kadmium arzen nikl mangan měď olovo Obrázek 2.3.2 Chod denních koncentrací těžkých kovů v Heřmanovicích v teplém období roku 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 kadmium arzen nikl mangan měď olovo

18 3. Shrnutí Limitní průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM 1 4 µg.m -3 nebyla překročena ani v Heřmanovicích ani v Novém Jičíně-Kojetíně. V obou pozaďových obcích kraje dosáhla roční koncentrace PM 1 přibližně dvou třetin ročního imisního limitu pro tuto látku. Průměrná roční koncentrace byla v Heřmanovicích i v Novém Jičíně-Kojetíně nižší než na všech posuzovaných městských lokalitách v Moravskoslezském a Olomouckém kraji i na některých pozaďových lokalitách Moravskoslezského kraje. Srovnatelné hodnoty jako v Novém Jičíně-Kojetíně byly naměřeny na pozaďových stanicích ve Vsetíně a na Čeladné. Roční průměrné koncentrace v Heřmanovicích (ležících ve výšce 622 m nad mořem) byly nižší a blížily se hodnotám výše položených lokalit v Olomouckém kraji. Počet dnů s překročením denního imisního limitu 5 µg.m -3 (přičemž přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce) byl v Heřmanovicích 17, v Novém Jičíně-Kojetíně 32 - ani na jedné z lokalit tedy nebyl překročen limit, ačkoliv lze předpokládat, že při každodenním měření by v Novém Jičíně-Kojetíně pravděpodobně k překročení povoleného počtu dnů došlo. V roce 211 se vyskytly intenzivní déletrvající epizody nepříznivých rozptylových podmínek s vysokými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší v únoru a koncem roku opět v říjnu a hlavně v listopadu. V novém Jičíně-Kojetíně došlo v tomto období pětkrát k překročení dvojnásobku denního imisního limitu. Cílový imisní limit benzo(a)pyrenu pro ochranu zdraví (roční průměrná koncentrace 1 ng.m -3 ) byl překročen na obou hodnocených lokalitách. V Heřmanovicích byla naměřena průměrná roční hodnota 2.7 ng.m -3, tedy dvojnásobek imisního limitu. Vzhledem k tomu, že v Heřmanovicích byly naměřeny jedny z nejnižších koncentrací PM 1 z pozaďových lokalit v kraji, byly vyšší koncentrace BaP na této lokalitě poměrně překvapivé. V Novém Jičíně- Kojetíně se v ročním průměru jednalo o 1.65 ng.m -3. Průměrná roční koncentrace BaP v Novém Jičíně-Kojetíně byla nejnižší ze všech lokalit Moravskoslezského a Olomouckého kraje, hodnocených v roce 211. Naměřené roční průměrné koncentrace těžkých kovů v PM 1 v Heřmanovicích jsou většinou řádově nižší než imisní limit (pro olovo) a cílové imisní limity pro ochranu zdraví (pro kadmium, arsen a nikl).

19 4. Literatura [1] Zákon č. 86/22 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). [2] Nařízení vlády č. 42 ze dne 2. 2. 211, kterým se mění nařízení vlády č. 597/26 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. [3] Vyhláška č. 373/211 Sb., kterou se mění vyhláška 553/22 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění vyhlášky č. 42/25 Sb. [4] WHO Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide. Global update 25. Summary of risk assessment. World Health Organization 26. WHO/SDE/PHE/OEH/6.2

2 5. Vysvětlivky (použité zkratky) CH chladná období (měsíce říjen až prosinec a leden až březen) TE teplé období respektive teplá polovina roku (měsíce duben až září) NV Nařízení vlády [2] I XII měsíce v roce N absolutní počet % relativní počet, relativní četnost PM 1 suspendované částice PM 1 TK těžké kovy PAH (PAHs) polyaromatické uhlovodíky (nebo jejich suma) Fl fluoren FEN fenantren A antracen FLU fluoranten PYR pyren BaA benzo(a)antracen CRY chrysen BbF benzo(b)fluoranten BkF benzo(k)fluoranten BaP benzo(a)pyren I123cdP indeno(1,2,3-cd)pyren DBahA dibenzo(a,h)antracen BghiPRL COR benzo(g,h,i)perylen koronen MMS manuální monitorovací stanice ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav WHO Světová zdravotnická organizace

21 P Ř Í L O H Y Seznam příloh Obrázek 1.1 Poloha MMS Heřmanovice Obrázek 1.2 Pohled na MMS Heřmanovice Obrázek 1.3 Okolí MMS Heřmanovice Obrázek 1.4 Poloha MMS Nový Jičín-Kojetín Obrázek 1.5 Pohled na MMS Nový Jičín-Kojetín Obrázek 1.6 Okolí MMS Nový Jičín-Kojetín CD disk s podrobnými denními daty

PŘÍLOHA Obr. 1.1 Poloha MMS Heřmanovice Obr. 1.2 Pohled na MMS Heřmanovice FOTO P. SMOLÍK

PŘÍLOHA Obr. 1.4 Poloha MMS Nový Jičín-Kojetín Obr. 1.5 Pohled na MMS Nový Jičín-Kojetín FOTO P. SMOLÍK FOTO P. SMOLÍK FOTO P. SMOLÍK FOTO P. P. SMOLÍK SMOLÍK FOTO P. SMOLÍK FOTO P. SMOLÍK

PŘÍLOHA Obr. 1.3 Okolí MMS Heřmanovice S SZ SV Z V JZ J JV FOTO P. SMOLÍK

PŘÍLOHA Obr. 1.6 Okolí MMS Nový Jičín-Kojetín S SZ SV Z V JZ J JV FOTO P. SMOLÍK Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, III/211