honosný konzervativní oděv ze začátku 14. století vytvořený s využitím znalostí o detailech konstrukce pohřební dalmatiky Václava IV. podrobný popis oděvu datace: 14. stol. vytvořeno: březen 2009, realizace Petr příležitost: oděv byl vytvořen jako pokus o částečnou rekonstrukci dochovaného originálu, bude používán jako slavnostní svrchní oděv, poprvé na Májový sněm Hradeckého dvora 2009 originál: Při průzkumu královské hrobky v chámu sv. Víta byl nalezen pohřební oděv, který je připisován Václavu IV. Oděv je dobře zachován a to jak hlavní látka, tak podšívka včetně nití švů na předním a zadním díle i jednom rukávu, oděv při vyzvednutí z hrobky držel pohromadě. Oděv je interpretován jako 80cm široká a 160cm dlouhá dalmatika s širokými rukávy vyrobená z bohatě zdobené látky zhotovené na Středním či Dálném východě. Jedná se o látku s béžovým pozadím, na kterém jsou vytkány drobné červené lístky a vzor ptáků, letících vzhůru a střemhlav. Dochovala se i podšívka tkaná okrovým hedvábím v plátnové vazbě a ozdobné porty tkané na 11 karetkách se čtyřmi otvory hedvábnou a povrchově zlacenou nití (dva fragmenty 6x 0,6cm). Jednotlivé díly dalmatiky byly nejspíše nejprve podšity a teprve poté sesazeny. Dále se podle velmi širokého švu v průramku a současné ramenní šíře soudí, že dalmatika mohla být původně v ramenou širší a byla přešitím zúžena. Restaurátorská zpráva se pozastavuje nad neobvyklou délkou tuniky a tím, že přední díl je kratší. Dále zmiňuje shodný výstřih na předním a zadním díle, nezvykle malou šíři v ramenou, nebo to, že střihové díly podšívky neodpovídají střihovým dílům hlavní látky, tedy zřejmě drahá hlavní látka byla stříhána tak, aby se využilo její maximální množství, podšívkou však nebylo třeba tolik šetřit. Zajímavé jsou i mírně obloukovité průramky, do nichž je vsazen rukáv s výrazně tvarovanou hlavicí, jejíž součástí jsou na svrchní látce trojúhelníkové klínky, podšívka je vcelku. Šev rukávu je posunut dozadu. Dobře se zachovaly i švy spojující jednotlivé části, upevňující podšívku, či švy hran, jak na okraji tak u rozbor: Pohřební dalmatika Václava IV. je zajímavá především složitou konstrukcí rukávové hlavice a množstvím dochovaných detailů. Oděv je na rozdíl od jiných pohřebních rouch (Anna Svídnická, Jan Zhořelecký) proveden velmi pečlivě, je celý podšíván, okraj průkrčníku je ohraněn, hlavice rukávu je vyrobena tak široká, aby byla pohodlná... Z toho by snad bylo možné soudit, že takový oděv by nemusel být jen pohřebním rouchem, ale že by snad byl i nositelný při reálných situacích., k tomu ale nemáme dostatek podkladů. Zjistit, jestli je oděv možné ušít podle interpretace v restaurátorské zprávě a jestli lze takový oděv nosit, to je cíl, který jsme si vytkli při vytváření tohoto oděvu. Restaurátorská zpráva zpracovaná centrem Abbeg-Stifftung v Riggisbergu a uložená na Pražském hradě poskytuje alespoň část informací potřebných k rekonstrukci oděvu. Obsahuje střih jednotlivých částí oděvu s vybarvenými dochovanými fragmenty, jsou zde nákresy způsobu nasazení rukávu a provedení některých švů. Je zde nekvalitní fotografie obšití průramku a zcela nezřetelná fotografie klínků rukávu na zrekonstruovaném oděvu. Naopak zcela chybí nákres rozložení jednotlivých střihových dílů na látce, detailní fotografie tkaniny a karetkované porty. U všech nákresů střihových dílů oděvu (s výjimkou svrchní látky rukávu) zcela chybí měřítko a rozměry jednotlivých dílů. Některé rozměry bylo třeba podle nákresů doměřit a dopočítat, jiné alespoň odhadnout. Také způsob sešití jednotlivých dílů, vsazení podšívek by mohl být ve zprávě popsán a hlavně fotografován detailněji. 1
Výroba oděvu parametry originálu: V restaurátorské zprávě se udává, že tunika má délku 162,5 cm a že přední díl je kratší. Šíře oděvu je 122cm, šíře látky je 62cm a je dána pevnými okraji. Bohužel z restaurátorské zprávy nelze zjistit podrobněji přesné rozměry jednotlivých dílů. Přední díl je kratší, ale zpráva neuvádí o kolik. I rozměry jednotlivých částí rukávu a výšku vsazení klínů, tvar a hloubku průramku bylo třeba dopočítat z nákresu jednotlivých dílů. Vzhledem k tomu, že nejsou popsány mírami a u nákresů chybí měřítko, je určení velikosti jednotlivých dílů prvním velkým problémem rekonstrukce. Restaurátorská zpráva nám totiž byla poskytnuta pouze k nahlédnutí a při rychlém fotografování jednotlivých listů ve fóliích došlo k mírné deformaci rozměru a tím ke zkreslení při dopočítávání skutečných rozměrů z údajů naměřených na fotokopii zprávy, pokud ovšem nákresy mají shodné měřítko v osách x a y. změny proti originálu: Vzhledem k výše uvedeným problémům s odvozením rozměrů originálu i vzhledem k zamýšlenému využití oděvu jako svrchního surcotu byly při rekonstrukci provedeny následující změny proti originálu: Délka tuniky byla stanovena na předním i zadním díle stejná a sice 145cm. Jako svrchní látka byla použita polohedvábná brokátová tkanina stříbrné barvy se vzorem alespoň přibližně dobového vzhledu ( světle modré růžice se zlatými ozdobami a tmavými úponky a listy) o šíři 67cm s tím, že tkanina není na danou šíři 62cm zastřižena, ale jsou použita širší založení ve švech. Jako podšívka je použita červená bavlněná saténová tkanina původní šíře 150cm, na pevné okraje a další technické parametry podšívky originálu není brán ohled. Tvar průkrčníku je dodržen pouze přibližně, vpředu je krátký prostřih pro usnadnění oblékání. Vzhledem k akutní potřebě šetřit látkou i zamýšlenému následnému využití oděvu jsou rukávy o 20cm zkráceny na délku po loket. zachované detaily podle originálu: Střih: Důsledně je dodržen tvar hlavice rukávu a jeho konstrukce z jednotlivých klínků i jejich podšití spojitou spodní tkaninou. Dále je dodržen střih předního a zadního dílu a bočních klínů s tím, že je celý oděv zkrácen. Rekonstruován je způsob podšití jednotlivých střihových dílů včetně provedení stehů. Šití: Sesazení jednotlivých dílů k sobě, boční prostřihy i obšití průkrčníku a zpevňovací švy bočních rozstřihů je provedeno důsledně podle nákresů v restaurátorské zprávě. Vzhledem k tomu, že u nákresů i fotografií chybí měřítko je délka stehů a vzdálenost šití od okraje určena jen přibližně. Sestavení oděvu: Na originálním oděvu jsou rukávy nasazeny svrchu na látce základních dílů velmi hluboko, jakoby dalmatika byla původně širší a byla zúžena nasazením rukávů dále. Jako by byla přešita na postavu s užšími rameny. I to by mohlo vést k hypotéze, že původně mohla být ceremoniálním oděvem a ne pouze pohřebním rouchem. Vzhledem k postavě autora rekonstrukce, který bude oděv nosit, nejsou u rekonstrukce nasazeny rukávy tak hluboko, jak uvádí restaurátorská zpráva pro originál, nicméně je zachované nasazení rukávů navrch přes látku předního a zadního dílu, ne do průramku, jak je obvyklé. Všechny díly (rukávy, přední a zadní díl a klíny) byly nejprve zvlášť podšity a teprve poté sešity k sobě. Závěr Pokusili jsme se poprvé při vytváření historického oděvu využít poznatky získané studiem přímo konkrétní restaurátorské zprávy popisující skutečný středověký oděv. Cílem bylo naučit se získat a pracovat s tímto typem studijního materiálu a vyzkoušet, zda se takové poznatky dají uplatnit při vytváření historického oděvu. Dále bylo cílem uplatnit tyto poznatky v praxi, podle reálného skutečně existujícího dobového oděvu realizovat technické detaily a sledovat, jak jsou použitelné v praxi. Všechny stanovené cíle byly splněny. Byla za jistých obtíží získána restaurátorská zpráva k pohřebnímu oděvu Václava IV, byla prostudována a byly podle ní vytvořen funkční oděv využívající originální střih i technické detaily. Oděv je funkční, překvapivě pohodlný a celkem dobře realizovatelný. Ze studia restaurátorské zprávy a následné realizace vyplývají vážné výhrady k metodice tvorby restaurátorských zpráv, k pečlivosti a přesnosti práce jejich autora a také vážné výhrady ke způsobu jejich archivace a evidence, kterou vede Správa Pražského hradu. 2
vyobrazení restaurované dalmatiky Pohřební oděv Václava IV. 4. Okraj výstřihu dalmatiky, stehy In [2] 5. Okraj v průramku, stehy In [2] 2. Restaurovaná dalmatika In[7] 3. Stav dalmatiky v době po nálezu ve 30. letech In [8] 6. Vsazení rukávu po rekonstrukci In [2] 7. Místo, kde byl vsazen rukáv bylo před restaurováním označeno bílým stehem In [2] 8. Stav svrchní látky rukávu během restaurování In [2] 9. Stav podšívky rukávu během restaurování In [2] 3
nákresy konstrukce oděvu v restaurátorské zprávě 10. Střih dalmatiky podle interpretace Abbeg-Stiftung (bez měřítka, vybarvena dochovaná svrchní tkanina) In [2] 11. Nákres pravého a levého rukávu podle interpretace Abbeg-Stiftung (jediný nákres s rozměry v celé zprávě) In [2] 12. Šev spojující podšívku a svrchní látku (bez měřítka) In [2] 13. Ohraňovací šev průkrčníku (bez měřítka) In [2] 14. Šev na lemu celé tuniky (spodní okraj, boční rozstřihy i okraje rukávů (bez měřítka) In [2] 4
Střih realizovaného oděvu 15. Střih oděvu. Přední a zadní díl i boční klíny jsou stejné s vyjímkou rozparku u krku. Střih rukávu s klínky. Detaily realizovaného oděvu 16 a,b: Šev ohraňující spodní okraj oděvu (strana podšívky a hlavní látky) 17 a,b: Šev ohraňující boční rozstřihy (strana podšívky a hlavní látky) 5
Detaily realizovaného oděvu 19 a,b Šev ohraňující průkrčník (strana podšívky a hlavní látky) 20 a, b Šev ohraňující rozstřih u krku (strana podšívky a hlavní látky) 21 Vložení podšívky rukávu ( Rukáv byl nejprve podšitý a pak teprve sešitý k sobě a vsazený do oděvu) 22 Okraj rukávu a rukávový šev - hrany podšité látky jsou přeloženy přes sebe a sešity 23 Vsazení rukávu - přesah látky hlavního dílu tuniky (dole), rukávový šev (dolní šev, horní šev upevňuje podšívku hlavního dílu ke svrchní látce) 24 Okraj rukávu a rukávový šev ze strany hlavní látky 6
Detaily realizovaného oděvu 25a Rukáv a jeho vsazení do hotového oděvu. 25b Naznačení umístění jednotlivých klínků rukávové hlavice Fotografie realizovaného oděvu 26 a-d Fotografie realizovaného oděvu při nošení 7
Zajímavosti o originále: Král Václav IV zemřel na počátku husitských bouří v roce 1419 a po balzamování bylo tělo v tichosti převezeno a uloženo královské hrobce zbudované Václavem II. V klášteře na Zbraslavi. Zde však, podle zpráv Starých letopisů českých, nedošlo klidu na dlouho: V roce 1420 přitáhl ke klášteru rozvášněný dav husitů pod vedením husitského vůdce kněze Korandy. Balzamované tělo Husitského krále Václava IV vytáhli z hrobky, posadili ho na oltář a nasadili mu korunu ze sena. Poté napájejíce nebohého krále i sebe pivem tančili s ním po chrámu. Následně klášter i kostel vyrabovali a zapálili. Poté, co požár uhasl, prohlížel si jeho trosky místní rybář. V ležící osobě poznal podle skvostného oděvu krále a ukryl jej na vinici pod opukovou desku. Nevíme, zda Letopisy nepřehánějí. Faktem ovšem je, že ztracené tělo krále Václava bylo skutečně roku 1424 díky svědectví místního rybáře nalezeno pohřbené pod balvanem na vinici a ve slavnostním průvodu převezeno na Hrad, kde bylo pohřbeno do královské hrobky v chrámu sv. Víta. Polévání pivem ani čtyřletý pobyt v zemi na vinici však zjevně nebyl nejhorším, co zmíněnou dalmatiku potkalo, v roce 1928 je na fotografii dokumentována jako celistvý celkem zachovalý oděv. Dalmatika však byla v roce 1980 konzervována ve Státních restaurátorských ateliérech v Praze I. Kvízovou a R. Kupkovou: Byl navržen postup spočívající v rozpárání tuniky a vyčištění dílů mokrou cestou. K praní bylo použito detergentu Spolion POA (alkylbenzensulfojantaran sodný), konzervační látky Polyethylenglykol 1000, ke zpevnění látky roztok laku KP v ethylalkoholu a avivážní produkt Syntamin OC. Konzervací došlo k téměř dokonalému odplavení všech biologických nečistot (zbytky tělní tkáně) avšak i ke ztrátě zlatého vzorového útku, průzkum jeho vazby však před konzervací nebyl proveden. Následně byla pořízena kresebná dokumentace jednotlivých střihových dílů tuniky, které byly ponechány bez dalších zásahů v demontovaném stavu v depozitáři na Pražském hradě. Při revizi sbírkového fondu v roce 1989 byly na povrchu tkaniny zjištěny zelené a šedobílé skvrny způsobené krystalizací neodplaveného detergentu, byla konstatována pokračující destrukce vláken a definitivní ztráta zlatého útku v důsledku volného uložení rozpáraných a nezpevněných dílů tuniky. Došlo tedy ke ztrátě hodnověrnosti jako umělecko historického artefaktu. Úplné zničení tohoto vzácného a vzhledem k unikátně složité vazbě látky velmi vzácného a ojedinělého nálezu bylo odvráceno laskavou nabídkou švýcarského restaurátorského centra Abbeg-Stifftung, kde byla v roce 1992 dalmatika opět restaurována. Některé škody však již nebylo možné napravit. Dokumentace originálu: Na několikrát opakovanou žádost o poskytnutí informací nám byla nakonec dána k dispozici složka několika nesourodých dokumentů, které tvoří dohromady jednu restaurátorskou zprávu vytvořenou centrem Abbeg-Stifftung v Riggisbergu. Podle informace Kanceláře prezidenta republiky se jedná o jediný originál restaurátorské zprávy, další jeho kopie neexistuje. Tento originál není svázaný, jeho listy nejsou číslované. Jednotlivé volně vyjímatelné listy jsou vloženy v plastových obalech a spolu vloženy do šanonu. Ten není uložen v archivu Pražského hradu, ale spolu s ostatními zprávami o oděvech v registratuře oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Restaurátorská zpráva se skládá z následujících částí. První je německy psaný text restaurátorské zprávy, který má číslované strany. Jeho obsahem je postup restaurování včetně textu Dr. Bažantové popisujícího předchozí restaurátorské zásahy a stav oděvu před zasláním k restaurování. (Restaurátorská zpráva z 80. let se ztratila.) Druhou částí jsou obrazové přílohy a fotodokumentace, které jsou popsány anglicky. Část fotodokumentace jsou barevné fotografie bohužel pouze velikosti 9x13cm ve velmi nízké technické kvalitě. U většiny chybí měřítko a barevná škála, fotografie mají nízkou hloubku ostrosti a vzhledem k nevhodně použitému osvětlení jsou zažloutlé. Část fotografií je černobílá, většina z nich má lepší hloubku ostrosti než fotografie barevné, jsou však opět malé. Obrazové přílohy zobrazující střih oděvu, rozmístění dochované látky v něm, způsob sesazení jednotlivých dílů a typy stehů jsou kresleny tuší a jsou provedeny kvalitně a zřetelně. Dále je tu vybarvený obrázek vzoru tkaniny, zřejmě v měřítku 1:1 (bez popisu). Třetí část jsou dva doplňky restaurátorské zprávy obsahující technologický rozbor tkaniny a karetkované pásky ve francouzském jazyce. Dále je připojen ručně psaný překlad německého textu a výsledek rozboru bílých a zelených skvrn provedený v Ženevské laboratoři. Hlavním problémem, který nám ztěžoval práci je absence měřítka a rozměrových údajů u nákresu střihu i nákresu konstrukčních detailů a dále nezřetelné fotografie. 8
Seznam obrázků Prameny a literatura Dalmatika Václav 1. Vzhled oděvu 2. Restaurovaná dalmatika In[7] 3. Stav dalmatiky v době po nálezu ve 30. letech In [8] 4. Okraj výstřihu dalmatiky, stehy In [2] 5. Okraj v průramku, stehy In [2] 6. Vsazení rukávu po rekonstrukci In [2] 7. Místo, kde byl vsazen rukáv bylo před restaurováním označeno bílým stehem In [2] 8. Stav svrchní látky rukávu během restaurování In [2] 9. Stav podšívky rukávu během restaurování In [2] 10. Střih dalmatiky podle interpretace Abbeg-Stiftung (bez měřítka) In [2] 11. Nákres pravého a levého rukávu podle interpretace Abbeg-Stiftung In [2] 12. Šev spojující podšívku a svrchní látku (bez měřítka) In [2] 13. Ohraňovací šev průkrčníku (bez měřítka) In [2] 14. Šev na lemu celé tuniky (spodní okraj, boční rozstřihy i okraje rukávů (bez měřítka) In [2] 15. Střih oděvu. Přední a zadní díl i boční klíny. Střih rukávu s klínky. 16. a,b: Šev ohraňující spodní okraj oděvu (a - strana podšívky b- strana hlavní látky) 17. a,b: Šev ohraňující boční rozstřihy (a - strana podšívky b- strana hlavní látky) 18. a,b Šev ohraňující průkrčník (a - strana podšívky b- strana hlavní látky) 19. a,b Šev ohraňující průkrčník (a - strana podšívky b- strana hlavní látky) 20. Šev ohraňující rozstřih u krku (a - strana podšívky b- strana hlavní látky) 21. Vložení podšívky rukávu ( Rukáv byl nejprve podšitý a pak teprve sešitý k sobě a vsazený do oděvu) 22. Okraj rukávu a rukávový šev - hrany podšité látky jsou přeloženy přes sebe a sešity 23. Vsazení rukávu - přesah látky hlavního dílu tuniky 24. Okraj rukávu a rukávový šev ze strany hlavní látky 25 a. Rukáv a jeho vsazení do hotového oděvu. b. Naznačení umístění jednotlivých klínků 26 a-d Fotografie realizovaného oděvu při nošení [1] Kvízová, I., Kupková, R.: Restaurátorská zpráva k akci č.5. Zpráva k nálezu PHA5. Nepublikováno. Praha, 1985. Dnes podle informace NPU ztraceno (dochován výpis (příl. č.4) ve zprávě Flury-Lemberg). [2] Flury-Lemberg, M.: Konservierungsbericht. Zpráva k nálezu FB411 (resp. PHA5). Nepublikováno. Riggisberg, 1992. [2a] Fayard, P.: Dossier de Recensement. Příloha1 zprávy k nálezu FB411 (resp. PHA5). Nepublikováno. Riggisberg, resp. Lyon, 1992. [2b] Vial, G.: Dossier de Recensement. Příloha 3 Zprávy k nálezu FB411 (resp. PHA5). Nepublikováno. Riggisberg, 1992. [2c] Bažantová, N.: Sog. Tunika König Wenzels IV. Příloha č. 4 zprávy k nálezu FB411 (resp. PHA5) obsahující výtah z revizní zprávy z roku 1989. Nepublikováno. Riggisberg, 1992. [2d] Rinnuy, A.:Rapport d analyse. Příloha č. 5 zprávy k nálezu FB411 (resp. PHA5) chemický rozbor skvrn na látce. Nepublikováno. Geneve, 1992. [3] Bažantová, N.: Pohřební roucha českých králů. (Vyšlo u příležitosti vystavení českých korunovačních klenotů 29.1.-7.2. 1993). KLP, Praha, 1993. ISBN 80-901508-0-2 [4] Voda, P.: Středoveké textilní památky na Pražském hradě. In: Sborník semináře historie odívání 2009. Hřibová, Zlín, 2009. ISBN 978-80-254-4639-3 [5] Lutovský, M., Bravermanová, M.: Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů, Praha, Libri, 2007, ISBN 978-80-7277-228-5 [6] Kancelář prezidenta republiky, Jakl, L.: Poskytnutá informace podle zákona 106/1999Sb. ze dne 12.3.2009. Č.j. 1936/2009. Zveřejněno: http://www.hrad.cz/file/cs/prezident-cr/kancelar-prezidentarepubliky/hrad-poskytnuta-informace-ke-konkretnim-dotazum.pdf [7] Bravermanová, M.: Historický textil na Pražském hradě. ZPP 65, 2005, č. 2, s. 113-125. (zprávy památkové péče) ISSN 1210-5538 [8] Gollerová Plachá, J.: Látky z pražské královské, hrobky. Praha, 1937 9