Spánek a bdění. Karel Šonka Centrum pro poruchy spánku a bdění, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Praha

Podobné dokumenty
Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek

Světový den spánku a poruchy biologických rytmů

Poruchy spánku. I. Příhodová Neurologická kl. 1. LF UK a VFN

Duševní stabilita z pohledu obecné psychologie

Obsah. Summary Úvod... 12

Ronchopatie a syndrom spánkové apnoe Organizace péče a základní vyšetřovací algoritmus

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života.

Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu. Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.

Spánek v prostředí intenzivní péče. Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská

EKG-TEPOVÁ FREKV. EMG-TONICKÉ EMG-FAZICKÉ AIR FLOW POHYB HRUDNÍKU ESOFAGEÁLNÍ TLAK CHRÁPÁNÍ KREVNÍ PLYNY-SAT O 2 TĚLESNÁ TEPLOTA KREVNÍ TLAK

Farmakoterapie pro praxi

Psychologie Spánek a snění

Saturace potřeb v oblasti odpočinku a spánku. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Vigilita (bdělost, "arousal") Lucidita (jasnost, "awareness")

don Quijote a skřiv a sovy Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.

12. PŘEDNÁŠKA 10. května 2018

Jak na mozek, aby fungoval. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Poruchy spánku a jeho léčba. L. Závěšická, K. Espa -Červená, M. Brunovský, M. Matoušek

Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.

Měření EEG, spánek, hodnocení EEG záznamů a následná vizualizace

Spánek. Neurobiologie chování a paměti. Eduard Kelemen. Národní ústav duševního zdraví, Klecany

Diagnostika narkolepsie Karel Šonka

PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/

EOG. ERG Polysomnografie. spánkové cykly poruchy spánku. Úvod ke cvičení

Poruchy dýchání ve spánku u dětí

Spánek u kriticky nemocných Vliv farmak

Poruchy spánku a bdění 5. ročník

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.

NESPAVOST A JINÉ PORUCHY SPÁNKU Pro nelékařské zdravotnické obory

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

Elektroencefalografie

10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální

Periodické pohyby končetinami ve spánku. VI. Sympozium praktické neurologie David Kemlink

Irena Rektorová 1. neurologická klinika LF MU FN u sv. Anny CEITEC, Masarykova univerzita Brno

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová

VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU. seminář z patologické fyziologie

SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE KARDIOVASKULÁRNÍ PORUCHY MORÁŇ

Mezinárodní klasifikace poruch spánku ICSD-3, 2014 Karel Šonka

VENTILAČNÍ PORUCHY VE MORÁŇ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra antropologie a zdravovědy. Bakalářská práce. Marcela Pelclová

Spánek. kurz Neurobiologie chování a paměti. RNDr. Eduard Kelemen, Ph.D. Národní ústav duševního zdraví Fyziologický ústav AVČR

Bioelektromagnetismus. Zdeněk Tošner

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ ERIKA NEČASOVÁ

BrainVitality. Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami.

Centrum pro poruchy spánku a bdění

M. Pretl, M. Hobzová, M. Honnerová, J. Lněnička, V. Novák, V Sedlák, J. Vyskočilová, K. Šonka

Monitorace v anestezii

Compliance léčby CPAP co bychom měli chtít od pacientů (a od sebe) MUDr. Martin Pretl, CSc.

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ DETEKCE SPÁNKOVÉ APNOE DIPLOMOVÁ PRÁCE

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii

Spánek, anestézie, paměťové stopy.

Poruchy spánku a bdění přehled základních jednotek, dif. dg. a terap. postupy u insomnie. Zvýšená denní spavost příčiny, dif. dg. a terapie.

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

Spánková laboratoř ve FNsP Ostrava. V. Novák, J. Roubec: Klinika dětské neurologie a TRN FNsP Ostrava-Poruba

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

Regenerace ve sportu pedagogické prostředky

Poruchy spánku ve stáří

Univerzita Karlova v Praze

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Transkraniální elektrostimulace jako způsob rehabilitace částo nemocných dětí

PŘEHLED PORUCH SPÁNKU MORÁŇ

VLIV POUŽITÉ ANESTEZIE NA INCIDENCI POOPERAČNÍ KOGNITIVNÍ DYSFUNKCE. MUDr. Jakub Kletečka KARIM, FN a LF UK Plzeň

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Ročník 1. Datum tvorby Anotace

Takto ne! Standardní neurologické vyšetření postihne jen malou část kortexu. Takto ano, ale jak se v tom vyznat? 11/6/2015

Úvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE. Jan Mareš a kol.

Etiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.

Funkce prodloužené míchy

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

Vliv konopných drog na kognitivní funkce

Regulace glykémie. Jana Mačáková

Syndrom neklidných nohou a další poruchy pohybu ve spánku

Poruchy spánku na ICU

Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti

Digitální učební materiál

Chirurgická a konzervativní léčba OSAS pohled ORL lékaře

TVORBA TEPLA. -vedlejší produkt metabolismu. hormony štítné žlázy, růstový hormon, progesteron - tvorbu tepla. vnitřní orgány svaly ostatní 22% 26%

Poruchy spánku u pacientů v intenzivní péči...

Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

CHRONOBIOLOGICKÁ FOTOTERAPIE V PRAXI

ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA BIOSIGNÁLŮ V. Institut biostatistiky a analýz

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

Midlle.gif (12243 bytes)

Univerzita Karlova v Praze. 1. lékařská fakulta. Studijní program: Specializace ve zdravotnictví

ČESKÉ VYSOKÉ UČE Í TECH ICKÉ Fakulta elektrotechnická katedra kybernetiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Karel Mucha

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

BIORYTMY. Rytmicita procesů. Délka periody CZ.1.07/2.2.00/ Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP

Neinvazivní ventilační podpora u nervosvalových onemocnění

Studentská tvůrčí a odborná činnost STOČ 2015

Měření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti

Univerzita Pardubice. Fakulta chemicko-technologická

Transkript:

Spánek a bdění Karel Šonka Centrum pro poruchy spánku a bdění, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Praha

Základní charakteristiky spánku Snížení reaktivity na vnitřní a vnější podněty (snížení reaktivity je selektivní - např. křik dítěte) Motorická inhibice Spánek se vyskytuje cyklicky (24 hodinový cyklus) Spánek lze okamžitě ukončit (na rozdíl od komatu, hibernace a estivace)

Bdění (W) Základní funkční stavy mozku NREM spánek stádia: N1, N2 a N3 REM spánek (R)

Hypnogram

Řízení spánku během 24-hodinového cyklu Homeostatické (apetitové) Cirkadianní

Body temperature Cirkadiánní řízení spánku a bdění Wake 7 AM 7 AM Sleep Time

Cirkadiánní řízení Cirkadiánní rytmus je přítomný v celé živé přírodě. Člověk: Nukleární buňky teoreticky schopny generovat cirkadiánní rytmus, jen některé tak činí (tzv. hodinové geny, transkripce a translace) Rytmus jednotlivých buněk nemusí být stejný Organismus potřebuje master clock, který synchonizuje celý organizmus Rytmus individuálního člověka není shodný se solární periodou (většinou trochu delší). Nutná synchronizace s rotací Země.

Master clock: Nc. suprachiasmaticus (SCN) Cirkadiánní rytmus Blue light Retina: Gangliové buňky, obsahující melanopsin Tyčinky

Melatonin ( hormon noci ) Mírný hypnogenní účinek vysvětlený poklesem teploty Zpětná vazba s nc suprachiasmaticus Vliv na imunitní systém Antioxidans (asi až v suprafarmakologickém množství) Hlavní mediátor cirkadiánního rytmu

Hladiny melatoninu 60 50 40 30 20 předčasný normální opožděný 10 0 16 18 20 22 24 2 4 6 8 10 12 14 Sleep advance Sleep delay

Kolísání hladiny melatoninu není jediný výstup cirkadiánního pacemakeru v hypothalamu. Nc. suprachiasmaticus přímo ovlivňuje struktury iniciující spánek nc. ventrolateralis supraopticus (VLPO)

Bdění (ARAS) Spánek

Hypokretinové/orexinové neurony aktivují základní jádra ascendentní retikulární soustavy Hypokretin + Histamin (TMN) + REM-on neurony Acetylcholin (PPT; LDT) Serotonin (ncl. raphe) Noradrenalin (LC) Motoneurony TMN = tuberomammillární jádra; VTA = ventrální tegmentální oblast; LC = locus coeruleus; PPT = ncl. pedunculopontinus; LDT = ncl. laterodorsal tegmenti. Espana and Scammell. Sleep 2004;27:811-820.

Hodiny denně Stárnutí a spánek 24 Bdění 16 REM spánek 8 NREM spánek 0-1 0 1 10 20 100 Početí Narození smrt Věk (roky) Hobson. Sleep and Dreaming. In: Fundamental Neuroscience. 1999. Roffwarg et al. Science. 1996;152:604.

K čemu je spánek? (proč spíme?) Zjednodušení: Příprava na následující bdělost.

Spánek a mozek Brain is for sleep, sleep is for brain. Glymphatický systém transport metaboliclých substrátů z/do mozku a od/do neuronů Spánek zrychluje glymfaticé proudění Spánek snižuje koncentraci beta amyloidu Spánek podporuje procesy spojené s mozkovou plasticitou (průkaz výkonnostními testy a zaznamenaným dendritickým pučením - sprouting)

Paměť a spánek Veškerá klinická zkušenost nasvědčuje, že spánek je pro paměť důležitý Důležitý je celkový, nepřerušovaný a asi i dostatečně dlouhý spánek Konsolidace paměti: NREM má větší význam REM spánek nevýznamný (mnoho důkazů: hypnotika, deprivace atd.) Zhoršená kvalita spánku/zkrácený spánek - menší kognitivní výkon

Svalový tonus ve spánku NREM spánek mírné snížení REM úplná atonie (mimo bránice, svalů středouší a mm mm. cricoarytenoideales)

Svalový tonus ve spánku NREM spánek mírné snížení REM úplná atonie (mimo bránice, svalů středouší a mm. cricoarytenoideales) REM spánek: postsynaptická inhibice (hyperpolarizace) alfa motoneuronů

Porucha svalové atonie v REM spánku Symptom: Uskutečňování snu Nemoc: Porucha chování v REM spánku REM sleep behavior disorder (RBD) Patologie v mozku: Difusní ztráta neuronů v kmeni mozkovém

Porucha svalové atonie v REM spánku Symptom: kataplexie Nemoc: narkolepsie Patologie mozku: chybějící hypokretinové neurony v laterálním hypothalamu

Teplota Cirkadiánní kolísání noční minimum V REM spánku reaktivita na změny vnější teploty snížená ( poikilotermie ) REM spánek trvá krátce, proto organizmu nevadí

Krevní tlak Normální pokles TK ve spánku (sleep dip) 10-20% REM spánek kolísání TK spolu s kolísáním tonu sympatiku Poměr TK noc / den kategorie: 0,8-0,9 dipper (normální) 0,9-1 nondipper >1 reversal dipper, riser <0,8 extreme dipper Frekvence srdeční Snížená ve spánku. Větší variabilita v REM spánku.

Dýchání ve spánku Metabolické řízení oblongáta N1 nové hranice homeostázy přechodně se mohou vyskytnou centrální apnoe N3 stabilizace dýchání, nžší frekvence, nižší dechový objem, nižší citlivost na hyperkapnii a hypoxii REM spánek kromě metabolického řízení se mohou uplatnit fyzické projevy kortexu

Bdění 30 sec.

N1 30 sec.

N2 30 sec.

N3 30 sec.

REM spánek 30 sec.

Mozková aktivita měřená spotřebou glukózy na PET 31

3 základní parametry: EEG, EOG, EMG skórování: Rechtschaffen, Kales et al, 1968 Další parametry: dýchání, saturace O 2, pohyby DK, EKG. Video polysomnografie

Hypnogram Parametry: - cyklické uspořádání - ne/přerušovaný průběh - latence usnutí - latence jednotlivých spánkových stadií - trvání jednotlivých stádií spánku a bdělosti po usnutí

Probuzení, probouzecí reakce Život zachraňující reakce Okamžitý přechod ze spánku do plného bdění (mozek) a schopnosti akce k řešení situace, která probuzení navodila (mozek a zbytek těla) Zprostředkovaná sympatikem

EEG EEG Ment EKG sato 2 Dech Thor Abd Ukončení apnoe probouzecí reakce s aktivací sympatiku (tachykardie,vzestup TK,vzestupu tonusu svalů,atd.) 30 s

Hypnogramy vybraných nemocí

OSA: fragmentovaný spánek a sekundární nadměrná denní spavost 127 probuzení, redukce delta spánku a REM spánku NORMA 5 probuzení

Hypnogram Periodické pohyby končetinami ve spánku Části noci spánek fragmentovaný opakovanými probuzeními.

Hypnogram - sleep delay Usnutí v pozdní noční hodině (event. časné ranní) a po usnutí normální hypnogram

Hypnogram - deprese Zkrácená latence REM spánku, časné definitivní probuzení.

Hypnagogická (hypnopompická) halucinace/pseudohalucinace Přelud před usnutím nebo po probuzení (i v denní době) Vizuální, taktilní, sluchový Někdy komplexní, často děsivý (zloději, požár, mrtvoly, mučení, netvoři.) (I u zdravých lidí se sporadicky může objevit zvlášť v mládí, nebývají komplexní, častá u narkolepsie)

Spánková obrna Ochrnutí jako při REM spánku Po probuzení nebo před usnutím (i v denní době) Dýchání neomezené, možnost chrčivého zvuku Vědomí a oční pohyby normální Velmi nepříjemné Ukončení spontánně nebo dotykem/oslovením jiným člověkem Často doprovázené hypnagogickou halucinací (Může se objevit sporadicky i u zdravých mladých lidí, častá u narkolepsie)

Vědomí jedinec si plně a správně uvědomuje sám sebe i své okolí, je schopen jednat dle své vůle a správně reagovat na zevní i vnitřní stimuly vigilita - bdělost lucidita - jasnost vědomí -

Vědomí patofyziologický korelát: Vigilita - ARAS + diencefalon Lucidita - cerebrální cortex

Porucha vědomí Fyziologická spánek Patologická kvantitativní- porucha vigility kvalitativní - porucha lucidity krátkodobá dlouhodobá