Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 24 Poškození živočichy Tomáš Wolny 30. 9. 2012
Obsah ÚVOD - ANOTACE... 1 1 POŠKOZENÍ ŽIVOČICHY... 2 1.1 POUŽÍVÁNÍ NEVHODNÝCH TECHNOLOGIÍ... 3 2 DOPORUČENÁ LITERATURA... 4 3 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 5 4 SEZNAM OBRÁZKŮ... 6
Úvod anotace Výukový materiál se zabývá Poškozením živočichy, jejich rozdělením, měřením a následnou klasifikaci, jako vady dřeva. Výklad je doplněn kontrolními otázkami k procvičování a opakování. Cílem výukového materiálu je poskytnutí dostatečného množství informací o vadách a poskytnout studentům dostatek podkladů pro kvalifikované rozhodování při určování a posuzování konkrétní vady dřeva. Výukový materiál je součástí celku, který se zabývá souhrnem nejčastějších vad dřeva před jeho zpracováním, po jeho zpracování a při výrobě. Zpracovaný materiál je možné použít při vyučování studijního oboru nábytkářství 33-42- M/01a učebních oborů truhlářů 33-56-H/01, tesařů 36-64-H/01. Vzdělávací materiál svým obsahem, pokrývá podstatnou obsahovou část tematických celků v odborných předmětech Nauka o materiálech. 1
1 Poškození živočichy Povrchové, popřípadě i hluboké mechanické poškození dřeva stromu v době jeho růstu, způsobené především savci. Nejčastěji se jedná o poškození kmene jelení zvěří loupáním nebo ohryzem. V některých oblastech dochází ke škodám způsobeným bobrem. Obrázek 1 Poškození živočichy Vzniklá poranění se většinou projevují jinou vadou. Ta se potom kvantifikuje podle příslušného ustanovení pro měření této vady. Poranění mechanického charakteru narušují celistvost dřeva a může snižovat jeho výtěž. Způsob využití závisí na rozsahu a na hloubce poranění. Poranění stromů zvěří lze zabránit řádnou péčí o výživu zvěře, budováním oplocenek nebo jinou mechanickou ochranou stromů. Když projíždíte a nebo procházíte lesními porosty tyto tzv. škody téměř nevnímáte, neboť již téměř neexistují anebo jsou opravdu pouze v místech soustředění zvěře, a to pouze v malém procentu, způsobené předkládáním nevhodného krmiva s obsahem lepku. Tak jako říše masožravců, nebo hmyzu má svoje predátory, tak i bylinné patro má svého predátora, a tím je býložravec. A tak je pouze na člověku, zdali škody budou nadále zanedbatelné. Záleží jenom na nás. My vytváříme skladbu krajiny a jenom my můžeme těžkému přežvýkavci poskytnout dostatek klidu k plnohodnotnému životu. Při poškození oddenku loupáním dochází, není-li poškozené místo zcela zasmoleno, k hnilobě, která se v mýtném věku projeví středovou hnilobou a to maximálně do 2 m od oddenku. Moderní technologie na zpracování dřeva ale vůbec s oddenkovou částí nepočítají. Právě ony asi 2 m odřezávají bez ohledu na to, zdali je oddenek zdravý či nikoliv, a oddenek jde do štěpky. Oddenková tzv. nejcennější část kmene je přežitek ze začátku minulého století a propagátorům škod zvěří slouží dodnes. S oddenkovou částí dnes pracuje snad už jen pila Lány a pila Trhanou, a to je z celkového množství těženého dřeva naprosto zanedbatelné. Škody okusem terminálních pupenů jsou dávno vyřešené (nátěry, oplocení kultur). 2
1.1 Používání nevhodných technologií. Již dlouhou dobu se v našem lesním hospodářství používá naprosto nevhodná technologie vyvážecí soupravy. To co jde k charakteru lesa dobře používat ve Švédsku a Finsku u nás bez vážnějšího poškození lesních porostů lze využít tak maximálně ve 20 až 30 % případů těžené dřevní hmoty. Ale využívá se rozhodně ve více než 85 % případů těžené dřevní hmoty! Vyvážecí soupravy po sobě zanechávají až 70 cm hluboké koleje, což má za následek naprosto brutální poškození kořenového systému a následnou hnilobu až do poloviny kmene, a to obvodovou, tedy kambiální, při současných moderních technologiích, nejcennější část kmene. Hlubokými kolejemi, které po sobě zanechávají vyvážecí soupravy, též způsobují nestabilitu porostů jak probírkových, tak mýtních, což má za následek zamokření a následné rozvrácení porostů. Tyto hluboké koleje způsobují odvádění vody z porostů úplně jiným směrem, než celá staletí odtékala. Tím dochází k příkrému rozporu s vládní vyhláškou č. 10 z roku 1979 o jímání povrchových pitných vod z vyjmenovaných lesních komplexů. Tato voda směřovala celá staletí k místům, kde bylo vybudováno jímání těchto pitných vod. Koleje nejenom, že odvádějí vodu mimo tyto kapacity, ale způsobují vyplavování obydlených aglomerací, a to naprosto nečekaně i těch, které jsou nejméně 30 výškových metrů nad hladinou potoků a řek. Nehledě k tomu, že dochází ke ztrátám na pitné vodě v době, kdy každý litr pitné vody je pro nás neobyčejně cenný. Argument, že se provádí po těžební úprava porostů je naprosto scestný, neboť nahrnutá zemina se nikdy nespojí s vymačkanými kolejemi a je to o to horší, že první přívalový déšť spláchne nahrnutou zeminu do již stávajících meliorací a potoků, které se musejí s obrovskými náklady čistit. Takto komerčně se s lesem prostě zacházet nedá. To jsou opravdové škody na lesních porostech! 3
2 Doporučená literatura 1. Ing. Josef Klír. Vady dřeva: SNTL Praha, 1981. 2. Zdeňka Křupalová. Nauko o materiálech. Sobotáles Praha, 2008. ISBN 978-80-86817-25-5 3. Nutsch, W. A kol. Příručka pro truhláře. Sobotáles Praha, 1999. ISBN 80-85920-60-3 4
3 Použitá literatura a zdroje 1. Ing. Josef Klír. Vady dřeva: SNTL Praha, 1981. 2. Zdeňka Křupalová. Nauko o materiálech. Sobotáles Praha, 2008. ISBN 978-80-86817-25-5 3. Nutsch, W. A kol. Příručka pro truhláře. Sobotáles Praha, 1999. ISBN 80-85920-60-3 5
4 Seznam obrázků OBRÁZEK 1 POŠKOZENÍ ŽIVOČICHY... 2 6