1
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky ALMANACH k 15. výročí existence katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem Ústí nad Labem, 2007 2
Editor: PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. Recenzenti: Prof. PhDr. Zdeněk Kolář, DrSc. Doc. PhDr. Věra Raudenská, CSc. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2007 ISBN 978-80-7044-920-2 3
Obsah: PROFESOŘI: 6 Prof. PhDr. Martin Bílek, Ph.D. 6 Prof. PhDr. Zdeněk Kolář, DrSc. 18 DOCENTI: 28 Doc. PhDr. Ing. Lenka Hajerová-Műllerová, Ph.D. 28 Doc. PaedDr. Josef Horák, CSc. 39 ODBORNÍ ASISTENTI S VĚDECKOU HODNOSTÍ: 44 PaedDr. Pavel Doulík, PhD. 44 PhDr. Slavomil Fischer, Ph.D., M.B.A. 54 Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. 59 PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. 65 ODBORNÍ ASISTENTI: 77 Ing. Ivana Kratochvílová 77 PaedDr. Michal Slavík 78 PhDr. Arnošt Smolík 82 EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍCI KATEDRY PEDAGOGIKY: 84 4
Úvod Tento almanach představuje významné a klíčové pracoviště Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem katedru pedagogiky. Představuje ji v jejím personálním a kvalifikačním vybavení, v jejím současném stavu i v jejím rozvoji. Zárovep toto vysokoškolské pracoviště prezentuje jako kvalifikačně i věkově perspektivní. Almanach představuje značnou a rozsáhlou vědeckou činnost pracovníků katedry. Velká řada publikací, a to publikací skutečně velice kvalitních, je většinou založena na poměrně rozsáhlých empirických výzkumech vycházejících z velice kvalitního rozpracování teoretických východisek, zejména pak teorie konstruktivistického vyučování. Za zvláště pozoruhodné je třeba vyzdvihnout, že naprostá většina odborných publikací (rozsáhlejších studií i článků v odborných časopisech) jsou publikace společné, minimálně dvou, někdy i více autorů. Nejčastější spolupráce je v oblasti didaktiky, speciální pedagogiky či sociální pedagogiky. V tomto smyslu almanach prezentuje nejen základní oborové zaměření katedry jako celku, ale prokazuje i značně pozitivní skutečnost, které si všichni členové katedry velice váží ducha přátelské týmové spolupráce. Svědčí o tom i velká řada zpracovaných řešených grantových projektů, do kterých byli pracovníci katedry zapojeni jako řešitelé či spoluřešitelé. Přitom almanach zárovep představuje zaměření úsilí celé katedry na kvalitní práci se studenty. Svědčí o tom řada tzv. studijních opor, které neusnadpují studentům práci, ale vedou je právě k intenzivnímu samostatnému studiu. Almanach ukazuje členy katedry nejen jako vědecké pracovníky, vysokoškolské učitele, ale i jako občany této země plně zapojené do rozsáhlých aktivit v nejrůznějších oblastech naší společnosti. U každého pracovníka jsou uváděna potřebná data o jejich profesní kariéře, přehled jejich nejvýznamnějších prací a alespop stručné výpatky z některých jejich studií, aby bylo možné vnímat i jejich pedagogické myšlení. Tato představení jsou prostoupena vyjádřením samotných pracovníků, nebo uvedením názorů na ně. Tím je almanach nejen prezentací práce katedry, ale i lidského profilu jejich členů. Prof. PhDr. Zdeněk Kolář, DrSc. 5
PROFESOŘI: Prof. PhDr. Martin Bílek, Ph.D. * 5. prosince 1964 v Hořicích v Podkrkonoší Na katedře pedagogiky PF UJEP působí od 1. února 2003. V současné době na úvazek 0,7. Vzdělání: 1983 1988 Absolvování magisterského studijního programu učitelství chemie a fyziky pro 5. 12. ročník (získání titulu Mgr. dle nových předpisů v roce 1999) na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, 1995 Studijní pobyt na Univerzitě Erlangen Nürnberg (Německo) v oblasti didaktiky přírodních věd a informatiky. 1996 Obhájení doktorské disertační práce v oboru Pedagogika se zaměřením na didaktickou a informační technologii s tématem "Počítačová podpora experimentálních činností ve výuce" a získání titulu Dr. (získání titulů PhDr. a Ph.D. dle nových předpisů v roce 1999) na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (školitel doc. PaedDr Luděk Kouba, CSc.). 1998 Studijní soustředění Children s Resources International New York v Keszthely (Maďarsko) s tématikou Kvalitativní metody pedagogického výzkumu 1999 Habilitace v oboru Teorie vyučování všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů specializace Teorie vyučování chemie s prací Metodologické aspekty počítačové podpory výuky přírodním vědám (s konkretizací na výuku chemie) na Fakultě přírodních věd Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici a získání titulu doc. 2005 Inaugurační řízení v oboru Teorie vyučování všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů specializace Teorie vyučování chemie s inaugurační přednáškou na téma Chemické vzdělávání v informační společnosti na Fakultě přírodních věd Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici; jmenován univerzitním profesorem prezidentem Slovenské republiky dne 2. listopadu 2006. 6
Dosavadní pedagogická praxe: 1988-1989 Roční studijní pobyt na Katedře chemie Pedagogické fakulty v Hradci Králové. 1989-1991 Interní aspirantura v oboru teorie vyučování chemii na Pedagogické fakultě v Hradci Králové (školitel prof. RNDr. Jindřich Hellberg, DrSc.) se zaměřením na počítačovou podporu školního chemického experimentu. 1991-1993 Asistent na Katedře chemie Pedagogické fakulty v Hradci Králové; převedení do externí aspirantury. 1993-1999 Odborný asistent na Katedře chemie Pedagogické fakulty v Hradci Králové. 1994 Odborná stáž na Univerzitě v Paderbornu (Německo) v oblasti kybernetických aplikací v pedagogice, didaktice a vzdělávací technologii (5 týdnů). 1997 Přednáškový pobyt na Univerzitě Erlangen Nürnberg (Německo) v oblastech integrace ve výuce přírodním vědám a počítačových aplikací ve výuce chemii. 1999-2006 Docent na Katedře chemie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, vedoucí oddělení didaktiky chemie. 1999 - dosud Katedra fyziky Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice (externí výuka v doplpujícím pedagogickém studiu). 1999-2000 Katedra technické a informační výchovy PedF Univerzity Karlovy (externí výuka kursu Didaktická technologie). 2000 - dosud Přednášky z Metodologie vědecké práce se zaměřením na oborovědidaktický výzkum v doktorském studijním programu Teorie vyučování technických předmětů na Katedře technických předmětů Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. 2000 - dosud Katedra didaktiky fyziky MM-laboratoř TELMAE, Matematickofyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze (externí výuka modulů ICT ve výuce chemie). 2000 - dosud Katedra učitelství a didaktiky chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (externí výuka v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků). 2002 Přednáškový pobyt v rámci projektu EAPEA Socrates/Erasmus Intenzive Program na Hogeschool Leiden (Nizozemí) na téma Voda a vodní management v přírodovědném vzdělávání (2 týdny). 2002-2006 Týdenní přednáškové pobyty na Univerzitě Erlangen Nürnberg (Německo) na vybraná témata didaktiky chemie v rámci učitelských mobilit programu bilaterální spolupráce Socrates/Erasmus. 7
2003-2006 Docent na Katedře pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí na Labem (částečný úvazek). 2004 Přednáškový pobyt v rámci projektu EAPEA Socrates/Erasmus Intenzive Program na Escole Superior de Educacao ve Viseu a na Universidade de Évora (Portugalsko) na téma Stromy a les v přírodovědném vzdělávání (2 týdny). 2004 - dosud Přednášky z Integrace ve výuce přírodovědným předmětům v doktorském studijním programu Teorie vzdělávání ve fyzice na Katedře fyziky a informatiky Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. 2006 - dosud Profesor na Katedře chemie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové,vedoucí oddělení didaktiky chemie. 2006 - dosud Profesor na Katedře pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí na Labem (částečný úvazek). Odborné zaměření: Didaktika chemie a didaktika přírodovědných předmětů. Obecná didaktika. Technologie vzdělávání. Vztah obecné a oborových didaktik. ICT ve vzdělávání, počítačová podpora školního přírodovědného experimentu, Internet ve vzdělávání a v přípravě učitelů. Učení se z obrazového materiálu v přírodovědném vzdělávání. Pedagogické a psychologické aspekty aplikací vzdálených a virtuálních laboratoří. Kurikulární aspekty výuky chemie jako všeobecně-vzdělávacího předmětu. Integrované pojetí výuky přírodovědných předmětů. Metodologie pedagogického a oborově-didaktického výzkumu. Vědecká činnost řešení vybraných grantových projektů: 1. Učení z grafického zobrazení v přírodovědném vzdělávání. GAČR 406/02/1165, 2002-2004 (řešitel). 2. Konstruktivismus a jeho aplikace v integrovaném pojetí přírodovědného vzdělávání. GAČR 406/05/0188, 2005 2007 (spoluřešitel). 3. Informační a komunikační technologie a jejich potenciál v interaktivním globálním vzdělávání. Výzkumný záměr UHK - J02/98 184400 002, 2000-2004 (spoluřešitel). 4. Mezinárodní projekt ROSE (Relevance of Science Education), koordinovaný z Univerzity v Oslo, Norsko, 2004-2006 (spoluřešitel). 5. Internet v přípravě učitelů. FRVŠ, č. 0872/98, 1998 (řešitel). 6. Internet v dalším vzdělávání učitelů. FRVŠ, č. 0881/99, PdF VŠP, 1999 (řešitel). 7. Využití vzdálené a virtuální laboratoře v přípravě učitelů chemie. FRVŠ č. 609, 2000 (řešitel). 8
8. Inovace laboratoře pro výuku didaktiky chemie. FRVŠ č. 1257, 2001 (řešitel). 9. Multimediální interaktivní cvičebnice vybraných metod pedagogického výzkumu. FRVŠ č. F5d/1227/04, 2004 (spoluřešitel). 10. Program "Začít spolu" v přípravě učitelů přírodovědných a technických předmětů na 2. stupni základní školy. OSF, 1999-2000 (řešitel) 11. Doktorský studijní program jako příležitost pro talentované učitele chemie. MŠMT 315/2002 (řešitel). 12. Kulturní a sociální antropologie (základní metodologické otázky a souvislosti). IG PdF 29/2000. PdF UHK, 2001 (spoluřešitel). 13. Komparace učebního prostředí v primárním vzdělávání v ČR a zahraničí. IG 16/2000. PdF UHK, 2001 (spoluřešitel). Pedagogická činnost: Výuka předmětu Obecná didaktika pro studenty Učitelství pro 2. stupep ZŠ a Učitelství pro střední školy. Na Katedře chemie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové garant předmětů v magisterských programech učitelství chemie pro ZŠ a pro SŠ: Vzdělávací a informační technologie v chemii, Vybrané kapitoly z didaktiky chemie, Jaderná chemie pro učitele, Internet pro učitele chemie, Chemická informatika, Projektová metoda ve výuce chemie; Počítačová podpora školního chemického experimentu, Chemický didaktický software, Počítače v chemii a Uživatelské programy pro chemii a její výuku. V rámci doktorských studijních programů akreditovaných na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové výuka na katedře technických předmětů PdF UHK od roku 2000 povinný předmět Metodologie vědecké práce se zaměřením na oborově didaktický výzkum a na katedře fyziky PdF UHK od roku 2004 volitelný předmět Integrace ve výuce přírodovědným předmětům. Od roku 1999 lektor doplpujícího pedagogického studia pro absolventy neučitelských studijních programů na Chemicko-technologické fakultě Univerzity Pardubice. Od roku 2000 vedení distančních kursů aplikací ICT ve výuce chemie na Matematickofyzikální fakultě UK v Praze. Členství v komisích pro Státní závěrečné zkoušky na katedře chemie PdF UHK (Mgr. studijní programy učitelství chemie pro ZŠ a SŠ), na katedře fyziky PdF UHK (Bc. Studijní program Fyzikální měření a výpočetní technika) a na katedře pedagogiky PdF UJEP (Mgr. studijní programy učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro ZŠ a SŠ) a členem komisí pro Státní doktorské zkoušky na PdF UHK, PdF UK v Praze, PdF Trnavské univerzity v Trnavě a PdF UKF v Nitře. Členství v oborových radách doktorských studijních programů a školitel doktorandů na PdF UHK (Specializace v pedagogice Teorie vyučování technických předmětů a Specializace v pedagogice Teorie vzdělávání ve fyzice), školitel doktorandů na PřF UK (Chemické vzdělávání), na PdF Trnavské univerzity (Teorie vyučování chemii) a na PdF UKF v Nitře (Technologie vzdělávání). Od 1. 1. 2005 národní garant modulu dalšího vzdělávání učitelů chemie v rámci Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ). Vedení závěrečných prací doplpujícího pedagogického studia (17 obhájených), bakalářských (2 obhájené), diplomových (26 obhájených) a disertačních (4 obhájené) prací. 9
Ostatní aktivity: Místopředseda výboru odborné skupiny pro chemické vzdělávání a člen České společnosti chemické Člen Sekce pro výchovu a vzdělávání České komise pro UNESCO, Tajemník České sekce Mezinárodní akademie věd (AIS) San Marino, Člen Mezinárodní organizace pro přírodovědné a technické vzdělávání IOSTE (International Organisation for Science and Technology Education), Člen České asociace pedagogického výzkumu (ČAPV), Člen České sekce Mezinárodní společnosti pro inženýrskou pedagogiku (IGIP), Garant pracovní skupiny Knowledge Management and ICT in Education Mezinárodní společnosti pro inženýrskou pedagogiku (IGIP), Člen sdružení Czechdidac, Člen oborové rady doktorského studijního programu Specializace v pedagogice Teorie vyučování technických předmětů, Člen oborové rady doktorského studijního programu Specializace v pedagogice Teorie vzdělávání ve fyzice, Člen redakční rady časopisu Technológia vzdelávania (Slovdidac Nitra spolu s UKF Nitra, UMB Banská Bystrica a PU Prešov), Člen redakční rady časopisu Slovenský učiteľ (Slovdidac Nitra spolu s UKF Nitra, UMB Banská Bystrica a PU Prešov), Člen redakční rady časopisu Gamtamokslinis Ugdymas (Natural Science Education), Scientific Methodical Center Scientia Educologica, University of Šiauliai, Lithuania, Redaktor a předseda redakční rady edice PdF UHK Didactics of Science and Technical Subjects, Člen komisí pro udělování vědeckých a vědecko-pedagogických hodností na PdF UHK, PdF UK v Praze, FPV UMB v Banské Bystrici, PdF Trnavské univerzity v Trnavě a PdF UKF v Nitře. Člen Vědecké rady Univerzity Hradec Králové Člen Vědecké rady Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové Člen Vědecké rady Pedagogické fakulty Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře Člen vědeckých a organizačních výborů vědeckých konferencí a odborných seminářů doma i v zahraničí (Slovensko, Polsko, Slovinsko, Litva, Německo). Člen Rady vysokých škol (sekce Vzdělávání učitelů a Rozvoj a strategie VŠ). Prorektor Univerzity Hradec Králové pro rozvoj a strategii. Nejvýznamnější publikační činnost: Vědecké monografie a kapitoly v monografiích 1. BÍLEK, M. Didaktika chemie výzkum a vysokoškolská výuka. Hradec Králové: Miloš Vognar - M&V, 2003, 148 s. (ISBN 80-903024-5-9) 2. BÍLEK, M. ET AL. Psychogenetické aspekty didaktiky chemie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, 135 s. (ISBN 80-7041-292-5). 3. BÍLEK, M. (NEZVALOVÁ, D., ET AL.) Konstruktivismus v integrovaném pojetí přírodovědného vzdělávání úvodní studie. Olomouc: PřF UP, 2006, s. 41 60. (ISBN 80-244-1258-6) 10
4. CYRUS, P., SLABÝ, A., BÍLEK, M. Informační technologie v přípravě středoškolských učitelů technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997, 100 s. (ISBN 80-7041-278-X). 5. HELLBERG, J., BÍLEK, M. K současnému stavu a vývojovým tendencím výuky chemii ve vybraných zemích Evropské unie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000, 156 s. (ISBN 80-7041-795-1). 6. BÍLEK, M., ET AL. K integraci v přírodovědném vzdělávání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, 82 s. (ISBN 80-7041-400-6). 7. TURČÁNI, M., BÍLEK, M., SLABÝ, A. Prírodovedné vzdelávanie v informačnej spoločnosti. Edícía Prírodovedec č. 115, Nitra: FPV UKF, 2003, 220 s. ISBN 80-8050-638-8 Editorství sborníků 1. BÍLEK, M., ŠVEJDA, G. (eds.) Technologické otázky ve vzdělávání. KAVA-PECH, Dobřichovice, 1997, 226 s. ISBN 80-85853-28-0. 2. SEDLÁČEK, J., BÍLEK, M. (eds.) Kybernetické modely ve vzdělávání a v mezilidské komunikaci. Sborník s přílohou CD ROM, Gaudemus, Hradec Králové, 2001, 405 s. ISBN 80-7041-280-1. 3. BÍLEK, M. (ed.) Profil učitele chemie I. Sborník plenárních přenášek XI. Mezinárodní konference o výuce chemie. Gaudeamus, Hradec Králové, 2002, 87 s. ISBN 80-7041-856-7. 4. BÍLEK, M. (ed.) Profil učitele chemie II. Sborník příspěvků z jednání v sekcích. XI. Mezinárodní konference o výuce chemie. Gaudeamus, Hradec Králové, 2002, 365 s. ISBN 80-7041-868-0. 5. BÍLEK, M. (ed.) Visualization in Science and Technical Education. Gaudeamus, Hradec Králové, 2003, 92 s. ISBN 80-7041-497-9. 6. BÍLEK, M. (ed.) Aktuální otázky výuky chemie/actual Questions of Chemistry Education XV. Sborník přednášek XV. Mezinárodní konference o výuce chemie. Gaudeamus : Hradec Králové, 2005, 599 s. ISBN 80-7041-511-8. 7. BÍLEK, M. (ed.) Internet in Science and Technical Education. Gaudeamus, Hradec Králové, 2005, 85 s. ISBN 80-7041-763-3. Učebnice a skripta: 1. BÍLEK, M. Chemické experimenty se systémem ISES. MFF UK a PC InOut, Praha, 1995, 90 s. 2. BÍLEK, M., ET AL. IP - COACH a chemický experiment. CMA Foundation prostřednictvím MFF UK Praha a PEPEKO Liberec, 1995, 130 s. 3. BÍLEK, M., RYCHTERA, J. Chemie krok za krokem. Moby Dick, Praha, 1999, 200 s. (ISBN 80-86237-03-6) 4. BÍLEK, M., RYCHTERA, J. Laboratorní cvičení k učebnici Chemie krok za krokem. Moby Dick, Praha, 1999, 44 s. (ISBN 80-86237-04-4) 5. BÍLEK, M., RYCHTERA, J. Metodické poznámky k učebnici Chemie krok za krokem pro 8. ročník ZŠ. Moby Dick, Praha, 2000, 24 s. 6. BÍLEK, M., RYCHTERA, J. Chemie na každém kroku. Moby Dick, Praha, 2000, 192 s. (ISBN 80-86237-05-2) 7. BÍLEK, M., RYCHTERA, J. Laboratorní cvičení k učebnici Chemie na každém kroku. Moby Dick, Praha, 2000, 64 s. (ISBN 80-86237-06-0) 8. BÍLEK, M., RYCHTERA, J. Metodické poznámky k učebnici Chemie na každém kroku pro 9. ročník ZŠ. Moby Dick, Praha, 2001, 16 s. 9. BÍLEK, M. Jsou oborové didaktiky profilující disciplíny vysokoškolské přípravy učitelů? Úvaha nad současným stavem didaktiky chemie. In Holada, K. (ed.) Eseje na téma Standard kvalifikace učitele chemie, Projekt z programu Podpora rozvoje učitelských vzdělávacích programů a jiných vzdělávacích aktivit pro rok 2001 I/247/2001, PF UK, Praha, 2001, s. 11 14. 10. DOULÍK, P., ŠKODA, J., BÍLEK, M. Cvičebnice vybraných metod pedagogického výzkumu CD-ROM. PdF UJEP, Ústí nad Labem, 2004. 11. BÍLEK, M. ICT ve výuce chemie. Hradec Králové: SIPVZ a Gaudeamus, 2005. 118 s. (ISBN 80-7041-631-9) Vědecké práce v zahraničních vědeckých časopisech: 1. BÍLEK, M., KOLÁŘ, K., GMOCH, R., SZTEJNBERG, A. Komputerowe wspomaganie szkolnego experimentu chemicznego. Chemik, 6/1996, s. 153-156. ISSN 0009-2886 11
2. BÍLEK, M., BRESTENSKÁ, B., GMOCH, R. Informačné technológie v príprave učitelov. Technológia vzdelávania, 9/96, ročník IV., 1996, s. 11-13. ISSN 1335-003X 3. BÍLEK, M., GMOCH, R., SZTEJNBERG, A. Symulacje komputerowe w kztałceniu chemicznym. Komputer w edukacji, 1-2/96, 1996, s. 33-36. ISSN 1232-9479 4. BÍLEK, M. Zastosowanie komputerowego systemu pomiarowego CMS przy nauczaniu chemii. Chemia - Dydaktyka - Ekologia 1997, R. II, nr. 1-2, s. 7-10. ISSN 1428-1325 5. BÍLEK, M., RYCHTERA, J. Kibernetika aliro al didaktiko de natursciencoj. GrKG/Humankybernetik 39/2, 1998, s. 81-85. ISSN 0723-4899 6. KRIČFALUŠI, D., BÍLEK, M. Učitelé a jejich vzdělávání pro informační společnost. Technológia vzdelávania (príloha Slovenský učiteľ), 2/2000, ročník VIII., 2000, s. 5 6, 11-12. ISSN 1335-003X 7. KREJČOVÁ, V., BÍLEK, M. Začít spolu jako alternativa tradiční školy. Technológia vzdelávania, 7/2000, ročník VIII., 2000, s. 14 16. ISSN 1335-003X 8. BÍLEK, M. Technologie vzdělávání jako nové paradigma oborových didaktik. Technológia vzdelávania, 8/2002, ročník X., 2002, s. 14-16. ISSN 1335-003X 9. BÍLEK, M., SEDLÁČEK, J., HOLÝ, I., ULRICHOVÁ, M. Dynamika obrazových materiálů ve výuce chemie. Chemické rozhľady, 5. ročník, číslo 05/2004, 2004, s. 201 204. ISSN 1335-8391 10. BÍLEK, M., SEMRÁDOVÁ, I. ICT a nové přístupy k tvorbě vzdělávacích programů v České republice. In Acta Humanica 1/2004, FPV Žilinskej univerzity, 2004, s. 74 79. ISSN 1336-5126. 11. BÍLEK, M., SLABÝ, A. The Contribution for Development of ICT Competencies of Chemistry Teachers in Czech Republic. Gamtamokslinis Ugdymas (Natural Science Education), Nr. 1 (12), 2005, pp. 7 10. ISSN 1648-939X. 12. OPATRNÝ, P., BÍLEK, M. Modele ogniw paliwowych nie tylko w nauczaniu chemii. Niedzialky, Nr 2/2005(59), rok IX, s. 33 35. ISSN 1425-8994. 13. BÍLEK, M., OPATRNÝ, P., ŘÁDKOVÁ, O. Integrační tendence ve výuce přírodovědných předmětů: příležitost nebo hrozba pro výuku chemie? ChemZi, 1/1, 2005, s. 97. ISSN 1336-7242. 14. TURČÁNI, M., BÍLEK, M. E-learning = perspektíva prírodovedného vzdelávania v modernej škole. Pedagogické spektrum, roč. 14, 2005, č. 7 8, s. 1-12. ISSN 1335-5589. 15. BÍLEK, M. Chemie Schritt für Schritt. Der Anfangsunterricht Chemie in der Tschechischen Republik. Unterricht Chemie, 17, 2006, Nr. 91, 43 45. ISSN 0946-2139. 16. BÍLEK, M., SLABÝ, A. How do Students of Chemistry Teaching Prognose the Impact of Graphical Part of Didactical Tests. Selected Aspects of Visualisation in Science Education. Gamtamokslinis Ugdymas (Natural Science Education), Nr. 3 (14), 2005, pp. 5 14. ISSN 1648-939X. Vědecké práce v domácích vědeckých časopisech: 1. BÍLEK, M. Další pomocník pro chemické experimenty - ISES. My a škola, ročník III., číslo 1-2, 1996, s. 31-33, ISSN 1210-7646. 2. BÍLEK, M. Školní chemický experiment s využitím počítače. Chem. Listy 91, 1074 (1997), ISSN 0009-2770. 3. HELLBERG, J., BÍLEK, M. Vývoj chemického vzdělávání v souvislosti s rozvojem chemie vědy. Chem. Listy 94, 1125 1131 (2000), ISSN 0009-2770. 4. BÍLEK, M. Učitelství chemie v kontextu akreditace učitelských studijních programů na pedagogických fakultách. Chem. Listy 96, 716-720 (2002), ISSN 0009-2770. 5. BÍLEK, M. Je rozdíl mezi učitelem všeobecně vzdělávacího předmětu chemie a učitelem odborných chemických předmětů? Chem. Listy 97, 971-972 (2003), ISSN 0009-2770. 6. OPATRNÝ, P., BÍLEK, M. Palivové články a jejich školní modely. Alternativní energie, 6/2004, s. 34-35. ISSN 1212-1673. 7. ŘÁDKOVÁ, O., BÍLEK, M. Bojíme se zařazovat projekty do vyučování? B-Ch-Z, ročník 14, číslo 4, říjen 2005, s. 189 190. ISSN 1210-3349. Vědecké práce v zahraničních recenzovaných sbornících: 1. BÍLEK, M. Systemowe podejście jako podstawa komputerowego wspomagania kształczenia przyrodniczego. In Materiały międzynarodowego seminarium problemów dydaktyki chemii V., Uniwersytet Opolski, Opole, 1996, s. 94-97. 12
2. BÍLEK, M. The Experimental Activity of Pupils and Its Control with Computer Support in Chemistry Teacher Training. In Science Teacher Training 2000 - Proceedings of the Conference, Tempus - Phare Project SJEP - 09272-95, UMB, Banská Bystrica Tempus, 1998, s. 181-185. 3. BÍLEK, M., GMOCH, R. Kompleksnoje ispolzovanije komjutěrnoj těchniki v profesionalno - metodičeskoj podgotovke učitelja chimii v Vuze. In Materialy VII. Vsjerosijskovo koordinacionnovo sovješčanija "Aktualnyje problemy reformirovanija chimiko-pedagogičeskovo obrazovanija - časť 1., KGPU, Kursk, 1999, s. 95-99. 4. BÍLEK, M., BRESTENSKÁ, B., GMOCH, R., SZTEJNBERG, A., HUREK, J., SUCHAN, A. Z badao nad komputerowym wspomaganiem ksztalczenia studentów chemii w szkole wyzsej. In Chemia IV - Prace Naukowe pod redakcja Czeslawa Puchaly i Wandy Śliwy, WSP, Częstochowa, 1999, s. 39-52. ISBN 83-7098-671-4. 5. BÍLEK, M., SLABÝ, A., RYCHTERA, J. Web-based internetowe modele ksztalcenia nauczycieli. In Aktualne problemy edukacji chemicznej, Uniwersytet Opolski, Instytut chemii, Zaklad dydaktyki chemii, Opole, 2000, s. 102 105. ISBN 83-87635-79-0. 6. BÍLEK, M. Integrační tendence ve výuce přírodovědných předmětů. In ZELENICKÝ, L. (ed.) K tvorbe nových programov pre prírodovedné vzdelávanie. Tempus - Phare Project AC_JEP - 13101-98 "Innovation of Teacher Training in Physics and Maths", Acta didactica 4, Edícia Prírodovedec č. 75, FPV UKF, Nitra, 2001, s. 37-43. ISBN 80-8050-410-5. 7. BÍLEK, M., KRIČFALUŠI, D., SLABÝ, A. Elements of Project Method by Using the Web as Teachware in Chemistry Education. In VALANIDES, N. (ed.) Science and technology Education: Preparing Future Citizens. Proceedings of the 1 st OSTE Symposium in Southern Europe, Volume II, University of Cyprus, Nicosia, 2001, p. 283-291. ISBN 9963-8519-2-4. 8. BÍLEK, M., SLABÝ, A., CYRUS, P. Towards Web Portal for Support of Science and Technical Education in the Czech Republic. In 4th International Conference on New Educational Environment Proceedings, Net4Net, Bern, 2002, s. P/4. ISBN 3-0345-0031-9. 9. BÍLEK, M., SLABÝ, A., CYRUS, P. Learning from Graphical Presentation in Science and Technical Education. In LITVINENKO, V., MELEZINEK, A., PRICHODKO, V. (Hrsg.) Ingenieur des 21. Jahrhunderts: Referate des 31. Internationalen Symposiums Ingenieur des 21. Jahrhunderts, Band 2, Das Sankt-Petersbuger staatliche Bergbauinstitut (Technische Universität), 2002 (Bd. 47), p. 487 491. ISSN 0724-88-73, ISBN 5-94211-073-5. 10. BÍLEK, M., CHRZOVÁ, M., CYRUS, P., SLABÝ, A. Projects in Science and Technical Education and Internet. In BEZJAK, J. (edit.) Technical Creativity in School s Curricula with the Form of Project Learning From Idea to the Product from the Kindergarten to the Technical Faculty. Proceedings of 1st International Science Symposium (9. 11. April 2003, Portorož, Slovenija). Ljubljana: Faculty of Education, University of Ljubljana, 2003, p. 90 92. ISBN 86-7735-064-0. 11. BÍLEK, M., SLABÝ, A., CYRUS, P. Web as Environment for Project Oriented Primary Chemistry Education. In JUTZ, CH., FLÜCKIGER, F., WÄFLER, K. (eds.) 5th International Conference on New Educational Environments The Know-how Hub for Blended Learning, net4net (Sauerländer Verlage AG), Bern, 2003, p. 41 46. ISBN 3-0345-0096-3. 12. BÍLEK, M., HELLBERG, J. O komputerowym wspomaganiu szkolnego eksperymentu chemicznego przesłośd, współczesnośd i perspektywy. In KLUZ, Z., POŻNICZEK, M. M., ODROWĄŻ, E. (eds.) Różne oblicza chemii u progu XXI wieku XII szkoła problemów dydaktyki chemii, Fundacja PRO CHEMII przy Wydziale Chemii Uniwersytetu Jagiellonskiego, Kraków, 2003, s. 20 22. 13. BÍLEK, M., JANIŠ, K., CHRZOVÁ, M. To the Pedagogical Qualification of the Teachers of Specialised Subjects in the Czech Republic. In CO-MAT-TECH 2003 11. medzinárodná konferencia zborník, STU, Bratislava, 2003, s. 64 68. ISBN 80-227-1949-8. 14. BÍLEK, M., SLABÝ, A. Several Examples of the Picture Material Influence to Learning in Primary Chemistry Education. In JANIUK, R. M., SAMONEK-MICIUK, E. (eds.) International Organization for Science and Technology Education XI th Symposium Proceedings, Lublin: Maria Curie-Sklodowska University Press, 2004, pp. 73 74. ISBN 83-227-2285-0. 15. BÍLEK, M., SLABÝ, A., CYRUS, P., SEDLÁČEK, J., HOLÝ, I. The Dynamism of Graphical Material in Science and Technical Education. In FLUECKIGER, F., RUPRECHT, R., SCHEURER, R. (eds.) Local Identity Global Awareness. Engineering Education Today. Proceedings of 33. International Symposium IGIP/IEEE/ASEE, University of Applied Sciences of Western Switzerland, 2004 (Schriftenreihe Ingenieurpaedagogik, Bd. 50), p. 634 637 ISBN 2-940156-28-X, ISSN 0724-88-73. 16. BÍLEK, M., ŘÁDKOVÁ, O., GEDROVICS, J. Czech and Latvian Students Interests in Science and Technology Education: a Comparative Study Based on ROSE Project. In MARNAUZA, M. (ed.) Theory for Practice in 13
the Education of Contemporary Society Scientific articles and Conference proceedings, Riga: RPIVA, 2006, p. 33 38. ISBN 9984-569-60-8. Vědecké práce v domácích recenzovaných sbornících: 1. BÍLEK, M., ČIPERA, J., KRIČFALUŠI, D. Computer-Supported Experimental Activity of Pupils and Its Control in Chemistry Education. In Science and Technology Education in New Millenium, 3 rd IOSTE Sympozium for Central and East European Countries, Charles University, Prague, 2000, pp. 95-98. ISBN 80-86360-14-8. 2. BÍLEK, M., SLABÝ, A. Oborové didaktiky jako doktorské studijní programy ve vybraných zemích Evropské unie několik poznámek k didaktice technických předmětů. In Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů - sborník příspěvků z mezinárodní konference. Gaudeamus, Hradec Králové, 2001, s. 41-43. ISBN 80-7041-424-3. 3. BÍLEK, M. Komparační analýza vědecko-výzkumné činnosti v didaktice chemie na příkladu tematického zaměření disertačních prací v ČR a v Německu. In LUKÁŠOVÁ, H., KVĚTOP, P. (eds.) Nové možnosti vzdělávání a pedagogický výzkum. Ostrava, Ostravská univerzita 2001, s. 52 56. ISBN 80-7042-181-9. 4. BÍLEK, M. O "ekonomice" lidského myšlení. In ŠVEJDA, G. (ed.) Miloš Lánský 75, PdF JčU, České Budějovice, 2001, s. 43-47. ISBN 80-7040-506-6. 5. HRUŠKA, L., BÍLEK, M. Názory žáků základní školy na model otevřeného vyučování v přírodovědném vzdělávání. In KRIČFALUŠI, D. (ed.) Pregraduální příprava a postgraduální vzdělávání učitelů chemie - sborník přednášek z mezinárodní konference, PřF Ostravské univerzity, Ostrava, 2003, s. 58 61. ISBN 80-7042- 960-7. 6. BÍLEK, M., JANIŠ, K. K pedagogické přípravě učitelů odborných předmětů v České republice. In DOULÍK, P., ŠKODA, J. (eds.) Trendy soudobé výuky didaktických disciplín na vysokých školách, PdF UJEP, Ústí nad Labem, 2003, s. 147 150. ISBN 80-7044-495-9. 7. BÍLEK, M. Oborové didaktiky jako interdisciplinární vědní obory a jejich vybraná pojetí. In DOULÍK, P., ŠKO- DA, J. (eds.) Trendy soudobé výuky didaktických disciplín na vysokých školách, PdF UJEP, Ústí nad Labem, 2003, s. 110 115. ISBN 80-7044-495-9. 8. SZTEJNBERG, A., BÍLEK, M., HUREK, J. Zkoumání představ studentů učitelství o neverbálním chování vysokoškolských učitelů ve výuce. In HAJER-MÜLLEROVÁ, L., ŠKODA, J., DOULÍK, P. (eds.) Profese učitele a současná společnost Sborník anotací příspěvků s CD-Rom (full-texty příspěvků) XII. Konference České asociace pedagogického výzkumu, PdF UJEP, Ústí nad Labem, 2004, s. 21 (7 s.) ISBN 80-7044-571-8. 9. BÍLEK, M. Problémové okruhy vědeckého výzkumu v didaktice chemie. In BÍLEK, M. (ed.) Aktuální otázky výuky chemie/actual Questions of Chemistry Education XV. Sborník přednášek XV. Mezinárodní konference o výuce chemie. Gaudeamus : Hradec Králové, 2005, s. 24 33. ISBN 80-7041-511-8. 10. BÍLEK, M., OPATRNÝ, P. Hodnocení výukového software odbornou komunitou: realita a vize. In VAŠŤATKO- VÁ, J. (ed.) Pedagogický výzkum: reflexe společenských potřeb a očekávání? Sborník příspěvků z XIII. Konference ČAPV. Olomouc: UP, 2005, s. 30 33. ISBN 80-244-1079-6. Výběr z publikovaných prací: Citace: BÍLEK, M. Didaktika chemie výzkum a vysokoškolská výuka. Hradec Králové: Miloš Vognar - M&V, 2003, 148 s. ISBN 80-903024-5-9. Celkový počet ohlasů prací: 2 citace na Web of Science 145 dalších zahraničních citací 174 domácích citací 14
Pro charakteristiku svého odborného zaměření na hranici obecné didaktiky a didaktiky přírodovědných předmětů (chemie) jsem vybral nejprve úryvky ze své monografie Didaktika chemie výzkum a vysokoškolská výuka, která vyšla v době výrazného útlumu oborových didaktik, jako samostatných vědních oborů, v České republice. Měla být ve své době výzvou pro revitalizaci oborových didaktik, jejich doktorských studijních programů a dalších graduací založených na bázi seriozního vědeckého výzkumu. Moje působení na Katedře pedagogiky PdF UJEP, jehož počátek se datuje právě do tohoto období, bylo pro mne velkou motivací, výzvou i posilou v mé odborné a vědecké činnosti. Oborové didaktiky jsou hraničními vědními obory, které se zabývají specifickými otázkami výchovy a vzdělávání. Mají úzké vztahy jednak k pedagogicko - psychologickým disciplínám a jednak k jednotlivým vyučovaným vědním oborům. V moderním pojetí oborových didaktik již není možné vystačit s jejich charakteristikou jako průniku pedagogiky a oboru, ale je nutné odhalovat souvislosti a vazby mnohem širší. Je třeba brát v úvahu i poznatky z teorie poznání, filosofie, etiky, sociologie, dějin, metodologie příbuzných oborů, psychologie, informatiky atd. Každá oborová didaktika je bezesporu profilující disciplínou vysokoškolské přípravy učitelů a jí odpovídá, nebo spíše by mělo odpovídat, adekvátní místo v učitelských studijních programech a výzkumných záměrech příslušných pracovišť, které se touto přípravou zabývají. V současné době jsou však oborové didaktiky jako samostatné vědní disciplíny v České republice ve značném útlumu. Srovnatelné doktorské studijní programy existují pouze v didaktice matematiky, v hudební pedagogice, v teorii výtvarné výchovy a v teorii vyučování technických předmětů, ojedinělá témata s oborově didaktickým zaměřením jsou zpracovávána buď v rámci pedagogiky nebo ještě řidčeji v rámci vyučovaného oboru. Habilitační a profesorská jmenovací řízení jsou ojedinělá; jedním z často uváděných důvodů tohoto stavu je absence doktorských studijních programů z oborových didaktik, charakteristika oborových didaktik jako addenda k oborům, nutností dokonalého zvládnutí oboru (ale bez upřesnění jaké specializace), únikem k jednodušší graduaci aj. Z výsledků akreditace oborů studijních programů Učitelství pro základní školy a Učitelství pro střední školy na pedagogických fakultách v letech 2000-2001 je zřejmý nejhorší stav právě v chemii. Pokusme se v souladu s. formulovat na závěr této kapitoly úkoly a obsah oborové didaktiky chemie a konkretizovat je na příkladu obsahu státní závěrečné zkoušky z didaktiky chemie na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Pro studující učitelství, kteří se budou později zabývat výukou chemie či výukou příslušných témat v rámci všeobecného přírodovědného vzdělávání, jsou zásadní následující okruhy: cíle a obsahy výuky chemie (obecné a vztahující se na určitý typ školy), znalosti kritérií pro výběr a strukturaci učiva, schopnosti transformace oborových poznatků na určitou úrovep a znalosti souvisejících podmínek (elementarizace, zpřístuppování učiva, didaktická redukce), znalosti forem zprostředkování učiva a schopnosti plánovat, realizovat, klasifikovat a evaluovat výuku chemie pro určitou skupinu adresátů, schopnosti srozumitelně, aktuálně a zajímavě prezentovat učební látku, schopnosti interpretovat výsledky a zapojování se do různých forem oborově didaktické vědeckovýzkumné činnosti, např. se zřetelem na vyučovací a učební materiály. 15
Citace: BÍLEK, M. O "ekonomice" lidského myšlení. In ŠVEJDA, G. (ed.) Miloš Lánský 75. České Budějovice: PdF JčU, 2001, s. 43-47. ISBN 80-7040-506-6. Druhým příkladem je orientace na tzv. technologické paradigma soudobých teorií vzdělávání (srovnej Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání), odrážejících se v široce diskutovaných přístupech e-learningu, distančního vzdělávání, vzdělávacího Websourcingu apod. Úryvek je z mého příspěvku věnovaného 75. narozeninám zakladatele vzdělávací informatiky prof. Miloše Lánského. Činnost nebo aktivita živých bytostí jako psychologický pojem vyjadřuje, že jejím původcem je subjekt se specifickými charakteristikami, který sleduje určitý cíl, vynakládá volní úsilí a jehož snažení je ovlivpováno sociálním kontextem *2+. Jde-li o míru aktivity člověka při rozhodování a hledání řešení v průběhu vykonávání či osvojování si určité činnosti, jsou rozlišovány dvě krajní možnosti..: a) tzv. produkční proces, při němž se tvoří nové programy činnosti, vazby mezi událostmi A a B jsou volné, tj. B může, ale nemusí nastat po A, b) tzv. algoritmická činnost, pro kterou je charakteristické přesné plnění předpisu o přechodech od A k B. Podle pedagogického slovníku. je učební činnost typ individuální a/nebo sociální činnosti, která je podstatou učení. Základem učební činnosti je poznávací proces, ale je v ní zastoupena i složka motivační, výkonová a kontrolní. Podle obsahu lze vyčlepovat učební činnosti zaměřené na vytváření vědomostí, postojů, schopností, zájmů, norem a hodnot, aj. Obsah pojmu činnost je úzce spjat s pojmem vnímání. Smyslové vnímání není pasivní recepcí něčeho, co je objektivně dáno, nýbrž spočívá v rekonstrukci informací o skutečnosti na základě analýzy, syntézy, paměti a zobecpování. Při učení se tvoří senzomotorické funkční systémy, které mají výběrovou povahu a mohou asimilovat nové prvky chování. Vzdělávací kybernetika využívá např. Weberův a Frankův psychostrukturní model zpracování informace. Cesta zprávy, kterou má učící se zpracovat, začíná dle Webera registrací podnětů prostřednictvím smyslových orgánů (percepcí) a posléze vědomým vnímáním (apercepcí) a operováním (vlastním zpracováním zprávy včetně uložení do paměti). Při tom přicházejí v úvahu různé základní funkce, jimiž paměť přijatou zprávu ukládá (asociuje) a jako vnější projev se aktivuje činnost efektorů výkonných orgánů. Tento psychostrukturní model je syntézou behavioristického přístupu (stimul - černá skřípka "black box" - reakce) a přístupu humanistické psychologie založené na introspektivní analýze. Základní funkce paměti (Weber je uvádí jako popis software, tedy s ohledem na jejich informační obsah) jsou: a) učení - spojení podnětu a reakce se změnou chování, b) reagování - spojení podnětu a reakce bez změny chování, c) zapamatování - ukládání podnětů nebo reflexí, d) reflektování - čistě vnitřně mozková myšlenková operace, e) jednání, činnost - spontánní provádění reakcí, řízené vnitřně uloženými informacemi nebo reflektovaným poznáním. Paměť je zde míněna jako jednota aktivních i pasivních funkcí ve smyslu německého "Gedächtnis", paměť s pouhým pasivním významem jako zásobník informací odpovídá německému "Speicher". Ve schématech tzv. "sdělovacích cest" je třeba uvažovat další souvislosti, mezi něž patří zejména to, že: procesy učení jsou vždy divergentní, např. učení i zapomínání probíhá současně, různé procesy probíhající v paměti vyžadují různý čas pro zpracování, různou spotřebu energie nebo obecně různé úsilí, 16
probíhají současně vědomé i podvědomé (bezděčné) funkce, aktivovány jsou různé oblasti CNS, např. při vnitřní reflexi a při čisté reakci, ze znalosti základních funkcí je možné odvodit a vysvětlit dílčí nebo naopak komplexní funkce, apod. Podrobné vysvětlení z hlediska informační psychologie a teorie zpracování informací, jakož i fyziologie mozkové činnosti je možné najít v pracích Franka, Webera, Lánského, Lehrla, Riedela a dalších Pro didaktiku chemie popsal podobný model např. Johnstone. V psychostrukturním modelu žáka rozlišuje také určité stavební kameny (tj. model operací) pro lidské vnímání a učení, a to: podněty - percepční filtr - pracovní prostor v paměti (operační paměť) - dlouhodobou paměť, která ovlivpuje akomodátor (tj. aparát pro zaměření pozornosti neboli redukci percepce na apercepci). Na rozdíl od Frankovy kybernetické pedagogiky se nezabývá tvrdě kvantitativním vyjádřením obsahu jednotlivých částí psychostrukturního modelu (v bitech), ale rozčlepuje části informačního obsahu učiva na základní již dokonale zvládnuté operace ( pieces ), které musí v operační paměti žák provést. Metoda se označuje jako tzv. chunking - rozčlepování, rozvrstvování. Jde tedy o uvažování komplexnějších prvků učení - již uvedených Lánského superznaků. Ve svých experimentech se středoškolskou populací v oblasti chemických rovnováh odhalil Johnstone empiricky hranici počtu operací (šest až sedm předem zvládnutých jednoduchých operací - "chunks"), které může učící se v operační paměti provést - tzv. kapacitu operační paměti. Tedy po dosažení horní hranice kapacity operační paměti razantně klesá počet úspěšných řešitelů složitější úlohy. 17
Prof. PhDr. Zdeněk Kolář, DrSc. * 10. prosince 1929 v Kopistech Doyen katedry pedagogiky PF UJEP. Na katedře působí od roku 1996. Je vpravdě duchovním otcem prakticky všech zbývajících členů katedry. Vzdělání: 1950-1954 Moskevský státní pedagogický institut, obor pedagogika-psychologie. 1964 Udělen titul kandidáta věd (CSc.) 1966 Udělen titul doktora filozofie (PhDr.) 1973 Udělen titul docenta (doc.) 1981 Udělen titul doktora věd (DrSc.) 1982 Udělen titul profesora (prof.) Dosavadní pedagogická praxe: 1954-1955 Střední pedagogická škola v Brandýse nad Labem. 1955 1961 Vysoká škola ruského jazyka a literatury v Praze, katedra pedagogiky. 1961 - dosud Filozofická fakulta UK v Praze, katedra pedagogiky. V současné době působí jako externí pracovník. 1973-1978 MŠMT ČSR na odboru vysokých škol poloviční úvazek. 1996 - dosud Pedagogická fakulta UJEP Ústí nad Labem, katedra pedagogiky. Odborné zaměření: Obecná pedagogika, Obecná didaktika, Sociální pedagogika, vysokoškolská pedagogika, Hodnocení žáků ve vyučování, Zkušenosti žáků ve vyučování, Pedeutologie Působil na řadě vysokoškolských pracovišť v zahraničí.: Akademie pedagogických věd (SSSR), Výzkumný ústav pedagogický (Bulharsko), Ministerstvo vysokých škol (Kuba), Padovská univerzita (Itálie), Hamburská univerzita (Německo). Ostatní aktivity: Od r. 1974 členem komise pro obhajoby kandidátských prací na FF UK Praha. Od r. 1982 předseda komise pro obhajoby kandidátských prací na FF UK Praha. Od r. 1983 člen a později předseda komise pro obhajoby doktorských prací na FF UK Praha. 18
Od r. 1981 do r. 1991 vedoucí katedry pedagogiky na FF UK Praha. Za dobu své činnosti jsem přivedl k obhajobě 24 kandidátů věd a 8 doktorů (Ph.D.). Publikoval více než 100 statí v odborných časopisech (z toho 8 v zahraničních časopisech), odborné recenze, posudky na různé úrovně pedagogických prací, vystoupení na konferencích a seminářích (včetně mezinárodních). Konzultace k doktorským pracím pracovníků PF UJEP Ústí nad Labem. Konzultace k připracovaným publikacím členů katedry pedagogiky PF UJEP Ústí nad Labem. Vědecký redaktor řady publikací a vědeckých monografií na UJEP. Zpracování řady oponentských posudků na doktorské práce, habilitační práce, profesorské (inaugurační) práce. Vykonávání funkce předsedy komise pro obhajobu doktorských prací. Posuzování a připomínky ke dvěma variantám Zákona o vzdělávání a Zákona o pedagogických pracovnících. Příležitostné přednášky na různých fakultách vysokých škol v ČR na témata didaktická (nejčastěji transformace školy), na témata školské politiky. Přednášky a semináře z obecné pedagogiky, výběrové semináře (hodnocení žáků, zkušenosti žáků ve vyučování, celoživotní vzdělávání) na FF UK Praha (oborové studium). Analýza a připomínky k materiálu MŠMT: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2005. Koncipování a realizace programu učitelského studia pro učitele odborných předmětů pro Vysokou školu hotelovou (Praha). Nejvýznamnější publikace za posledních 5 let: 1. KOLÁŘ, Z., RAUDENSKÁ, V., FRÜHAUFOVÁ V. Didaktické znalosti a dovednosti učitele. Ústí nad Labem: PF UJEP, 2001. s. 174. 2. ŠIKULOVÁ, R., KOLÁŘ, Z. Kapitoly z obecné pedagogiky (distanční texty pro studenty kombinované formy studia. Ústí nad Labem: PF UJEP, 2003. s. 81. 3. KOLÁŘ, Z., ET AL. Vybrané kapitoly ze sociální pedagogiky. Ústí nad Labem: PF UJEP, 2002. 4. HORÁK, J., KOLÁŘ, Z. Obecná pedagogika. Ústí nad Labem: PF UJEP, 2004. s. 81. 5. KOLÁŘ, Z. Zkušenosti žáků ve vyučování aneb vyučování jako syntéza a vyučování jako dialog. In Sborník. Pardubice: Univerzita Pardubice, 1998. 6. KOLÁŘ, Z. Diferenciace ve škole. In Sborník. Univerzita Pardubice, 1998. 7. KOLÁŘ, Z. Subjekt objektové vztahy v pedagogickém procesu při vzdělávání romských žáků, in Romové a pedagogika. Ústí nad Labem: PF UJEP, 2000. 8. KOLÁŘ, Z. Změny ve výuce v souvislosti s proměnami společnosti. In Změny ve výuce v souvislosti se změnami společnosti. Ústí nad Labem: PF UJEP, 2001. 9. KOLÁŘ, Z. Výuka didaktických disciplin na vysokých školách. In Trendy soudobé výuky didaktických disciplin na vysokých školách. Ústí nad Labem: PF UJEP, 2003 10. KOLÁŘ, Z. Objektivní a subjektivní hodnocení ve škole. In VALIŠOVÁ, A., ET AL. Historie a perspektivy didaktického myšlení. Praha: Karolinum, 2004. s. 280-288. 11. KOLÁŘ, Z., ŠIKULOVÁ, R. Hodnocení žáků. Praha: Grada, 2005. s. 160. 12. KOLÁŘ, Z. Studie o autoritě v dnešní škole aneb zpráva o dílčích výsledcích výzkumu autority učitele ve škole, In VALIŠOVÁ, A., ET AL. Relativizace autority a její dopady na současnou mládež Praha: ISV, 2005. s. 272 278. 13. KOLÁŘ, Z., ŠIKULOVÁ, R. Vyučování jako dialog. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1541-4. 19
Výběr z publikovaných prací: Citace: KOLÁŘ, Z. Výuka didaktických disciplin na vysokých školách. In DOULÍK, P., ŠKODA, J. (eds.) Trendy soudobé výuky didaktických disciplin na vysokých školách. Ústí nad Labem: PF UJEP, 2003. ISBN 80-7044-495-9. s. 10-13. Z rozsáhlé a mnohostranné publikační činnosti prof. PhDr. Zdeňka Koláře, DrSc. vybíráme pouze dva malé fragmenty, které ilustrují jeho moudrý a filozofující pohled na aktuální problematiku současného školství. První ukázka se vztahuje k tematice výuky didaktických disciplín na vysokých školách připravujících budoucí učitele. VÝUKA DIDAKTICKÝCH DISCIPLIN NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Máme samozřejmě na mysli vysoké školy a fakulty, které připravují budoucí učitele. Didaktika, jako organická součást pedagogické vědy, je v podstatě disciplina, která se bezprostředně týká kvalifikace učitele jako řídícího prvku vyučování. Didaktika je věda o vyučování a vzdělávání. Především pak o vzdělávání (a i výchově) ve vyučování. Je to tedy klíčová disciplína pro učitelskou kvalifikaci. Asi není nezbytné analyzovat jednotlivé "vrstvy" didaktiky (jako je obecná didaktika, didaktika oborů, didaktika stupně a zaměření školy atd.). Toto členění je jistě velice bohaté a ve svých vazbách (vzájemných) asi i nesmírně pestré. Ale i značně problematické - jak se ukáže dále. Pedagogické kvalifikování budoucího učitele na většině fakult představuje soubor disciplin od obecné pedagogiky (nebo úvodu do pedagogiky, základů pedagogiky, obecné a srovnávací pedagogiky), k obecné didaktice, k sociální pedagogice a odtud k didaktikám aprobačních předmětů budoucích učitelů a skrze didaktiky aprobačních předmětů k praxím studentů na školách, pro které se připravují. S tím, že tento tzv."základní model" výuky pedagogických disciplin může být doplněn některými volitelnými, či výběrovými disciplinami. Závěrem studia pak studenti skládají státní závěrečnou zkoušku z pedagogických disciplin (někdy ve spojení s psychologií, což je jen ke prospěchu věci). K tomuto obvyklému systému někdy (!) přistupují některé výběrové nabídky (v podstatě podle možností, zájmu a kapacity učitelů kateder pedagogiky). Všichni víme, že tato realita je značně nedostatečná pro kvalitní přípravu učitele. Ale zatím nikdo není s to řešit základní problém proporce pedagogického vzdělávání (a i výchovy) budoucích učitelů a jejich kvalifikace v oblasti předmětů, které budou na školách vyučovat (přirozeně, mám tím na mysli přípravu učitelů 2. a 3. stupně škol - pro učitele prvního stupně je to poněkud jinak). Zatím stále na fakultách připravujících učitele přetrvává starý pozitivistický postoj, že fakulta připravuje matematiky, historiky, přírodovědce a učitelství je jen takový (s prominutím) přívažek" (někdy i nutné zlo - a to z hlediska studentů, protože řada z nich již apriori nepočítá s tím, že půjde po vystudování učit - a realita nastupujících nových učitelů to jen potvrzuje). Ale to není problém, který bychom chtěli zde analyzovat. I když víme, že je to vlastně v určitém smyslu základ, východisko i oněch problémů, které jsou s výukou didaktických disciplin. Analýza výuky didaktických disciplin na fakultách připravujících učitele je zákonitě velice kritická. Záměrně v této vstupní studii se pokusím ukázat problémy v těchto souvislostech jako velice vyhraněné. Ale asi je to pro 20
diskusi, která by mohla vést i ke změně (tolik potřebné) nezbytné. Vezměte, prosím, onu vyhraněnost názorů a formulovaných tezí, jako záměrnou. Jde o vyvolání diskuse, proto se pokusím spíše formulovat problémy, které by asi pojetím a proporcí výuky didaktických disciplin (ve vztahu k jiným vyučovaným, přednášeným disciplinám) měly být řešeny tak, aby výuka didaktických disciplin byla ve prospěch rozvoje naší školy, učitelů, vyučování, a tím především ve prospěch žáků. V podstatě mi pro poměrně ostré formulování problémů v souvislosti s výukou didaktických disciplin (a s výukou všeho, co s didaktikou nějak souvisí, co tedy souvisí s kvalifikováním budoucích učitelů) pomohlo i MŠMT ČR tzv. Návrhem kvalifikačních a dalších požadavků" V tomto materiálu MŠMT ČR formulovalo jaké způsobilosti" by měl ovládat učitel oborové", didaktické a psychodidaktické", obecně pedagogické", diagnostické a intervenční", sociálně komunikativní", manažerské a legislativní", profesní sebereflexe". Pozitivem tohoto materiálu je, že jsou zde ony způsobilosti učitelů dopracovány do kvality jejich schopností operační polohy - např. je schopen transformovat metodologii poznání daného oboru do způsobu myšlení žáků v daném vyučovacím předmětu" (zvolil jsem příklad zvláště složitý a pro kvalifikaci učitelů asi jeden nejobtížněji dosažitelný). Problémem v tomto materiálu pak je, že není vymezeno, jak toho budou fakulty připravující učitele dosahovat, jakými prostředky, jakým obsahovým a organizačním zabezpečením (vycházíme zde ze současného - a asi jen obtížně měnitelného profilu systému přípravy budoucích učitelů na fakultách a ze skladby pedagogických předmětů, ze kterých je budoucí pedagogicko psychologická kvalifikace učitelů složena). Ale odvolávání na tento ministerský materiál si ponecháme pro řešení konkrétnějších problémů výuky didaktických disciplin. Jedna ze základních otázek a problémů výuky didaktiky a posléze potom zhodnocení didaktického poznání v praktické učitelské činnosti je problém "nedopracování didaktického poznání" do operační polohy. Tedy dovedení poznání o pravidlech, požadavcích vyučování, vzdělávání do polohy činností učitele ve vyučování. To je jeden ze základních problémů přípravy učitele vůbec, protože se to týká nejen ryze didaktických otázek, ale i otázek sociální pedagogiky, pedagogicko psychologické diagnostiky atd. V podstatě všech pedagogických disciplin. Pokusili jsme se s kolegyněmi Raudenskou a Frühaufovou tuto problematiku alespop objasnit a vysvětlit (Kolář, Raudenská, Frühaufová, 2001). Ale těmito otázkami se zabývají i jiní autoři (Švec, Šimoník, Filová, 1996). Je to v podstatě jedna z nejpalčivějších otázek učitelské kvalifikace (a didaktické zvláště). Lékaře na fakultě dovedou k diagnostické a terapeutické kvalifikaci v podobě nejen znalostí, ale i dovedností. Bez toho by lékař nebyl lékařem. Inženýra dopracují do schopností zpracování konkrétního projektu, propočtu atd. Bez této kvalifikace by nebyl inženýrem. Učitele k dovednostní, operační poloze nikdo nedovádí a ani nemá možnost dovádět v tom pojetí, a možnostech výuky pedagogických (didaktických) disciplin, jaké v současnosti existují. Ale pak si každý nově nastupující učitel tuto dovednostní kvalifikaci vypracovává zcela sám a to většinou bez opory o teoretické znalosti, které v rámci výuky didaktických disciplin na fakultě získal (navíc je většinou získává již v prvních semestrech svého studia na fakultě, kdy ještě myslí spíše jako středoškolák, než jako budoucí učitel). Vypracovává si tento systém praktických operací pro vyučování na základě téměř jenom zkušenostního základu. A tím se dostává do "kruhu" stále se opakujících tradičních pracovních postupů. Předpokládám, že každý, kdo nějakým způsobem pracuje s didaktikou, ví, o čem zde hovořím. Řešení této otázky je ovšem v poloze velice intenzivního a hlubokého propojení obecné didaktiky a didaktik oborů (aprobačních oborů) a stejně intenzivní propojení obou těchto úrovní rozpracování didaktiky s praxí studentů v době jejich studia. To znamená např. skutečně rozsáhlou a kvalifikovanou přípravu studentů na praxi (včetně kvalitní přípravy učitelů na školách, kteří s těmito studenty na praxi konkrétně pracují) a zejména posléze velice propracovanou reflexi těchto praxí studentů opět na fakultě. Nebo i opatření, že absolvent studia učitelství se např. po roce své praktické vyučovací činnosti ve škole vrací na čas na fakultu, kde se svými učiteli obou úrovní didaktiky provádí analýzu své didaktické (lze jistě i jiné) kvalifikace. Nebo toto další propojení fakulty a praxe lze realizovat i každý měsíc prvního roku praxe učitele, kdy se s pomocí teorie a již vytvořených (nebo tvořených) operačních kvalit společně učitelé VŠ i noví učitelé na ZŠ či SŠ pokoušejí zhodnotit právě ono operační didaktické vybavení učitele. Nejde, prosím, o nějaký čekatelský rok", nebo znovuzavedení suplentů", ale o hlubší a kvalitnější propracování operační polohy zvládnutí didaktiky konkrétním učitelem. 21