VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ LETECKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AEROSPACE ENGINEERING NÁVRH DVOUMOTOROVÉHO LETOUNU PRO SBĚRNOU DOPRAVU DLE PŘEDPISU CS-23 THE DESING OF A TWIN-ENGINED AIRPLANE IN THE COMMUTER CATEGORY ACCORDING TO SC-23 REGULATION DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR BC. JAN DULA ING. FRANTIŠEK VANĚK BRNO 2011

Abstrakt Cílem diplomové práce je navrhnout letoun pro přepravu cestujících s maximální mírou zachování konstrukčních celků letounu EV-55. Letoun je navržen na základě rozboru požadavků předpisu CS-23. V práci je proveden hmotnostní rozbor letounu, návrh základních rozměrů a dimenzí trupu. Je vypočtena únosnost kritického řezu trupu a vypracován systémový výkres trupu. Klíčová slova Kabina cestujících, letoun kategorie Commuter, letoun pro přepravu cestujících, trup, centrážní diagram, obálka zatížení, zatížení trupu, únosnost řezu trupu Abstract This work's objective is to create a type design of a new commuter class airplane according to CS-23 certification specifications. The design will take under account the EV-55 design to reduce the number of new parts and subassemblies. Part of this thesis are mass balance of the new design, basic airplane dimensions and fuselage dimensions estimates. The critical crossection of the fuselage is analyzed (stress analysis) and the system drawings is worked out. Key words Commuter, twin-engined airplane, airplane, fuselage, fuselage stress analysis

Bibliografická citace DULA, Jan. NÁVRH DVOUMOTOROVÉHO LETOUNU PRO SBĚRNOU DOPRAVU DLE PŘEDPISU CS-23. Veselí nad Moravou, 2011. 150 s. Diplomová práce. VUT Brno.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že svou diplomovou práci na téma Návrh dvoumotorového letounu pro sběrnou dopravu dle předpisu CS-23 jsem zpracoval samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce s použitím odborné literatury, rad zkušených odborníků a dalšími informačními zdroji uvedenými v použitých dokumentech. Ve Veselí nad Moravou dne 18.04.2011..

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu diplomové práce Ing. Františku Vaňkovi za odbornou pomoc a cenné připomínky při zpracování mé diplomové práce. Dále bych rád poděkoval firmě Evektror spol. s.r.o. za poskytnutí všech potřebných a jinak nedostupných údajů o letounu EV-55. Panu Ing. Ladislavu Chybíkovi a Ing. Miroslavu Warchillovi, kteří se mnou ochotně konzultovali velkou část mých dotazů a ostatním zaměstnancům firmy Evektor spol. s.r.o., kteří ochotně poskytli konzultace. V neposlední řadě děkuji mým rodičům za velkou podporu během celého mého vysokoškolského studia a umožnili mně studium oboru, který mám rád.

OBSAH KAPITOLA NÁZEV STRANA 1 ÚVOD... 4 2 PŘEHLED POŽADAVKŮ PŘEDPISU CS-23 PRO KATEGORII COMMUTER... 5 3 ROZBOR MOŽNÝCH ŘEŠENÍ... 10 3.1 NAVRHOVANÉ VARIANTY... 10 3.1.1 Schéma výroby letounu EV-55... 10 3.1.2 Posouzení variant trupu a jeho ložení... 13 3.2 HMOTOVÝ ROZBOR... 16 3.2.1 Typický let... 16 3.2.2 Stanovení potřebného množství paliva... 16 3.3 HMOTOVÝ ROZBOR VYBRANÝCH VARIANT TRUPU... 17 3.3.1 VAR A možnost 1... 18 3.3.2 VAR A možnost 2... 19 3.3.3 VAR A možnost 3... 19 3.3.4 VAR - C... 21 3.3.5 Závěr výběru... 24 3.3.6 Příklady využití prostoru vybrané varianty... 26 3.3.7 Srovnání vybraného řešení s již provozovanými letouny... 27 4 NÁVRH ZÁKLADNÍCH ROZMĚRŮ... 30 4.1 VOLBA POLOHY KŘÍDLA VŮČI TRUPU... 30 4.2 HMOTNOST LETOUNU... 30 4.2.1 Hmotnostní konfigurace... 31 4.2.2 Centrážní diagram... 32 5 VÝPOČET VLASTNOSTÍ LETOUNU... 33 5.1 NÁČRT LETOUNU EV-55 D... 33 5.2 AERODYNAMICKÝ STŘED LETOUNU S PEVNÝM ŘÍZENÍM... 33 5.3 URČENÍ STATICKÉ ZÁSOBY S PEVNÝM ŘÍZENÍM LETOUNU EV-55 D... 36 5.4 NEUTRÁLNÍ BOD S VOLNÝM ŘÍZENÍM... 36 5.5 URČENÍ STATICKÉ ZÁSOBY S VOLNÝM ŘÍZENÍM LETOUNU EV-55 D... 37 6 VÝPOČET VÝKONŮ... 38 6.1 POLÁRA LETOUNU EV-55 D... 38 6.2 STANOVENÍ ODPORU TRUPU LETOUNU EV-55 D... 38 6.3 SKLON VZTLAKOVÉ ČÁRY NAVRHOVANÉHO LETOUNU... 44 6.4 POLÁRA S VYSUNUTÝM PODVOZKEM A S VLIVEM BLÍZKOSTI ZEMĚ... 44 6.5 VÝKONY NAVRHOVANÉHO LETOUNU... 45 6.5.1 Maximální horizontální rychlost... 45 6.5.2 Stoupavost letounu... 46 6.5.3 Délka vzletu... 48 1

6.5.4 Délka přistání... 50 7 OBÁLKY ZATÍŽENÍ LETOUNU EV 55 D DLE CS-23... 52 7.1 VSTUPNÍ DATA DO VÝPOČTŮ... 52 7.2 OBRATOVÁ OBÁLKA, 0 MSA, 4830 KG... 52 7.2.1 Kladný provozní násobek zatížení při obratech:... 52 7.2.2 Záporný provozní násobek zatížení při obratech:... 53 7.2.3 Návrhová cestovní rychlost:... 53 7.2.4 Návrhová rychlost strmého letu:... 54 7.2.5 Pádová rychlost, vztlaková mechanizace zatažena, kladný násobek:... 58 7.2.6 Pádová rychlost, vztlaková mechanizace zatažena, záporný násobek:... 58 7.2.7 Návrhová obratová rychlost v A :... 58 7.2.8 Návrhová obratová rychlost v G :... 59 7.3 PORYVOVÁ OBÁLKA, 0 MSA, 4830 KG... 59 7.3.1 Velikost násobku od poryvu:... 59 7.3.2 Poryv při rychlosti v C... 59 7.3.3 Poryv při rychlosti v D... 60 7.3.4 Stanovení rychlosti v B a velikost poryvu při v B... 60 7.4 OBRATOVÁ A PORYVOVÁ OBÁLKA 0 MSA... 61 7.5 OBRATOVÁ OBÁLKA, 3048 MSA, 4830 KG... 62 7.6 ZMĚNA NÁVRHOVÝCH RYCHLOSTÍ S VÝŠKOU... 62 8 STANOVENÍ ZATÍŽENÍ TRUPU... 66 8.1 DEFINICE SOUŘADNÝCH SYSTÉMŮ PRO VÝPOČET ZATÍŽENÍ A PEVNOSTNÍ KONTROLU... 66 8.2 BOČNÍ ZATÍŽENÍ DLE CS 23.485... 67 8.3 VODOROVNÉ PŘISTÁNÍ NA HLAVNÍ PODVOZEK CS 23.479... 67 8.4 USTÁLENÝ LET NA NÁSOBKU MANÉVROVACÍ OBÁLKY CS 23.333 (A)(B)(2)... 68 8.5 ZÁPORNÝ PORYV NA LETOUN CS 23.341 (A)... 69 8.6 PORYV NA SOP ZLEVA CS 23.443... 70 8.7 PORYV NA SOP ZPRAVA CS 23.443... 73 8.8 PŘEHLED ZATÍŽENÍ TRUPU... 75 9 KRITICKÉ PŘÍPADY ZATÍŽENÍ PRO SLEDOVANÝ ŘEZ TRUPU... 78 10 NÁVRH KONSTRUKCE TRUPU... 79 10.1 SCHÉMA PRODLOUŽENÍ TRUPU... 79 10.2 SCHÉMA PANELŮ STŘEDNÍ ČÁSTI TRUPU... 79 10.3 UMÍSTĚNÍ NOUZOVÉHO VÝCHODU... 80 10.4 POLOHA KOLEJNIC SEDADEL CESTUJÍCÍCH A SYSTÉMU PODÉLNÍKŮ... 80 10.5 SCHÉMA MÍST SPOJŮ POTAHOVÝCH PLECHŮ... 80 10.6 UNIVERZÁLNÍ SEDADLA CESTUJÍCÍCH... 81 10.7 POUŽITÉ PODÉLNÍKY PRO KONTROLOVANÝ ŘEZ TRUPU... 81 11 PEVNOSTNÍ KONTROLA KRITICKÉHO ŘEZU TRUPU... 82 2

11.1 VÝPOČET STAUNO... 82 11.1.1 Přehled prvků, u kterých dojed ke ztrátě stability.... 83 11.2 RUČNÍ VÝPOČET... 87 11.3 VÝSLEDEK RUČNÍHO VÝPOČTU... 93 12 KONTROLA VYBRANÝCH NÝTOVÝCH SPOJŮ... 95 12.1 KONTROLA KRITICKÉHO NAPĚTÍ POTAHU MEZI NÝTY... 95 12.2 KONTROLA NÝTŮ PODÉLNÉHO SPOJE DVOU POTAHŮ... 95 12.3 KONTROLA PODÉLNÉHO NÝTOVÁNÍ... 96 12.4 KONTROLA PŘÍČNÉHO SPOJE... 96 13 ZÁVĚR... 97 14 POUŽITÉ DOKUMENTY... 98 15 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 100 16 SEZNAM PŘÍLOH... 101 3

1 ÚVOD Cílem diplomové práce je návrh letounu pro přepravu cestujících na malé a střední vzdálenosti. Parametry letounu byly stanoveny firmou EVEKTOR, spol. s.r.o.. Typický let byl definován 1,5 hodiny dlouhý, ve výšcce 10 000 ft. Maximální vzletová hmotnost má být 4600 kg, letoun má splňovat požadavky předpisu CS-23. Důležitým bodem požadavků zadání je maximální možné využití stávajících dílů letounu EV-55, jehož modifikací by měl tento nový letoun vzniknout. 4

2 PŘEHLED POŽADAVKŮ PŘEDPISU CS-23 PRO KATEGORII COMMUTER Návrh dvoumotorového letounu je proveden podle předpisu CS-23, plaatného ode dne 14.11.2003, kategorie Commuter. Vzhledem k tomu, že návrh dvoumotorového letounu vychází z letounu EV- 55, který je certifikován podle předpisu CS-23, kategorie Normal, je nutno znovu otevřít všechny body předpisu, ve kterých jsou rozdílné požadavky ve s rovnání s kategorií Commuter. Přehled dotčených paragrafů je uveden níže: KNIHA 1 PŘEDPIS LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI HLAVA A VŠEOBECNĚ CS 23. 1 Platnost rozdělení podle počtu cestujících CS 23.3 Kategorie letounů (d) LETOVÉ VÝKONY CS 23.45 Všeobecně (h) CS 23.51 Vzletové rychlosti (b), (c) CS 23.53 Letové výkony při vzletu (c) CS 23.55 Délka přerušeného vzletu (a), (b) CS 23.57 Dráha vzletu všechny body CS 23.59 Délka vzletu a rozjezdu všechny body CS 23.61 Dráha letu při vzletu všechny body CS 23.63 Stoupání: všeobecně (d) CS 23.66 Stoupání při vzletu: jeden nepracující motor (c) CS 23.73 Vztažná rychlost přiblížení na přistání (c) CS 23.77 Přerušené přistání (c) VYVÁŽENÍ CS 23.161 Vyvážení (b)(2), (d), (e) CS 23.175 Předvedení statické podélné stability (b)(2) HLAVA C KONSTRUKCE LETOVÁ ZATÍŽENÍ CS 23.333 Letová obálka - (c) Poryvová obálka (1)(iii) poryv 66 ft/s při v B CS 23.335 Návrhové rychlosti letu (b) (4) Návrhová rychlost strmého letu v D (iii): 5

(1) a (2) stanovení v D není nutné prokazovat v tom případě, je-li VD/MD zvolena tak, že nejmenší hodnota v rozpětí rychlostí mezi VC/MC a VD/MD je větší 0,07 Machova čísla CS 23.343 Návrhové zatížení palivem (c) setrvačné odlehčení konstrukce křídel při obratech a poryvech. U letounů kategorie pro sběrnou dopravu může být zvolena podmínka konstrukční rezervy pro podmínky letu s rezervním palivem, které nepřekračuje množství potřebné pro 45 minut provozu při maximálním trvalém výkonu. Definované množství paliva a odpovídající poryv. Zohlednění vzniklého zatížení do únavy. Požadavky na flutter, deformaci, vibrace. CS 23.367 Nesymetrické zatížení v důsledku selhání motoru (b) velikost nápravné síly do řízení pro, souvisí s CS 23.397(b), kde je rozdílně definována pro NORMAL a COMMUTER CS 23.371 Gyroskopická a aerodynamická zatížení (c) promítnutí poryvu při v B na motorové lože a jeho nosnou konstrukci. ZATÍŽENÍ ŘÍDICÍCH PLOCH A SOUSTAVY ŘÍZENÍ CS 23.391 Zatížení řídicích ploch - CS 23.343 (c) minimální množství paliva; - CS 23.397 (b) mezní síly pro pilota; - CS 23.425 (a)(1) zatížení VOP od poryvu, oproti kategorii NORMAL je pro COMMUTER poryv i při rychlosti v B ; - CS 23.441 (b) doložení zatížení vznikajících při rychlostech v A až v D podle bodu (1) až (2) CS 23.441, souvisí s AMC 23.441 d výpočet zatížení SOP od VOP typu T; - CS 23.443 (b) zatížení SOP od poryvu - na letoun působí odvozené poryvy kolmé k rovině symetrie při nezrychleném letu při VB, VC, VD a VF CS 23.397 Mezní řídicí síly a kroutící momenty (b) rozdíl ve stanovení mezní řídící síly VODOROVNÉ OCASNÍ PLOCHY CS 23.425 Zatížení při poryvu - (a)(1) zatížení VOP od poryvu, oproti kategorii NORMAL je pro COMMUTER poryv i při rychlosti v B CS 23.427 Nesymetrická zatížení (c) výpočet kombinovaného zatížení SOP a VOP pro ocasní plochy typu T může se projevit poryv při v B pokud by vzrostlo zatížení VOP dle CS 23.425 (a)(1) SVISLÉ PLOCHY CS 23.441 Zatížení při obratech viz. CS 23.391, který je uveden výše CS 23.443 Zatížení při poryvu viz. CS 23.391, který je uveden výše ÚNAVOVÉ HODNOCENÍ CS 23.574 Přípustnost poškození a vyhodnocení únavových vlastností kovové konstrukce letounů kategorie pro sběrnou dopravu (a), (b) CS 23.575 Prohlídky a další postupy stanovení prohlídek, pro kategorii COMMUTER stanoveny prohlídky v souvislosti s CS 23.574 a musí být zahrnuty v instrukcích pro zachování letové způsobilosti dle CS 23.1529. AC 23.13a Pro kategorii COMMUTER a únavové hodnocení damage tolerance odkazuje na AC 25.571c. V předpisu CS 25 je významný rozdíl oproti CS 23. U CS 23 neexistuje požadavek na diskrétní zdroje poškození a jejich schopnosti. CS 25 se zabývá samostatnými zdroji poškození. HLAVA D NÁVRH A KONSTRUKCE VŠEOBECNĚ CS 23.703 Výstražný systém pro vzlet zabudování výstražného systému pokud není možno prokázat, že zařízení pro zvýšení vztlaku nebo zařízení pro podélné vyvážení, která ovlivňují vzletové výkony letounu, by nezpůsobila nebezpečnou vzletovou konfiguraci, pokud by byla využita mimo schválené polohy při vzletu. 6

PŘISTÁVACÍ ZAŘÍZENÍ CS 23.721 Všeobecně letoun musí vyhovět stanoveným havarijním případům, prokázat lze rozborem nebo zkouškou. CS 23.735 Brzdy dle (e) nesmí schopnost pohlcení brzdné kinetické energie při přerušeném vzletu působící na brzdu každého kola hlavního podvozku být menší, než vyplývá z požadavků na pohlcení kinetické energie stanovených v tomto bodě předpisu. UMÍSTĚNÍ OSOB A NÁKLADU CS 23.771 Pilotní prostor (c) při změně rozměrů trupu nutno uvažovat polohu pilota a disku vrtule CS 23.775 Čelní skla a okna (h) rozšíření pro kategorii COMMUTER náraz ptáka a uspořádání panelů skel. CS 23.783 Dveře (d) rozšíření pro kategorii COMMUTER způsob otevírání dveří (f) rozšíření pro kategorii COMMUTER dveře pro cestující kvalifikované jako nouzový východ. CS 23.785 Sedadla, lůžka, nosítka, bezpečnostní a ramenní vícebodové pásy (c) sedadlo navrženo pro osobu vážící 77kg a definice způsobů provedení bezpečnostních pásů CS 23.803 Nouzová evakuace způsob průkazu nouzové evakuace pasažérů. CS 23.807 Nouzové východy (d) rozšíření pro kategorii COMMUTER umístění, velikost, funkce CS 23.811 Označení nouzového východu (b) tyto východy označeny osvětleným nápisem EXIT o definovaných rozměrech písma. CS 23.813 Přístup k nouzovým východům - (a) přístup k nouzovým východům typu okno nesmí být ztěžován sedačkami nebo opěradly sedadel. CS 23.815 Šířka uličky (a) POŽÁRNÍ OCHRANA CS 23.853 Interiéry prostorů pro cestující a posádku (d) nároky na odpadní nádoby pro odkládání hořlavin (papír, smetí atd.), zákaz kouření na toaletě (definováno označení na dveřích, umístění popelníku), požadavky na materiály použité v interiéru (podlahová krytina, stropy, boční stěny). CS 23.855 Požární ochrana nákladního a zavazadlového prostoru (c) musí splnit CS 23.853 (d)(3), vhodné umístění pro hašení, popřípadě vybavení detektorem kouře nebo plamene nebo konstrukce izolující jakýkoliv požár. VŠEOBECNĚ CS 23.925 Vzdálenost vrtule CS 23.967 Zástavba palivové nádrže CS 23.997 Palivové sítko nebo filtr CS 23.1165 Systémy zapalování motoru HLAVA E POHONNÁ JEDNOTKA PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA POHONNÉ JEDNOTKY CS 23.1193 Aerodynamické kryty a gondola motoru CS 23.1195 Hasicí systémy CS 23.1197 Hasicí činidla CS 23.1199 Nádoby s hasicími činidly CS 23.1201 Materiály pro hasící systémy CS 23.1203 Systém pro detekci požáru 7

VŠEOBECNĚ CS 23.1303 Letové a navigační přístroje CS 23.1309 Vybavení, systémy a zástavby HLAVA F VYBAVENÍ PŘÍSTROJE: ZÁSTAVBA CS 23.1323 Systém pro indikaci vzdušné rychlosti ELEKTRICKÉ SYSTÉMY A VYBAVENÍ CS 23.1351 Všeobecně VŠEOBECNĚ CS 23.1523 Minimální letová posádka LETOVÁ PŘÍRUČKA LETOUNU CS 23.1583 Provozní omezení CS 23.1585 Provozní postupy CS 23.1587 Informace o výkonech G23.3 Obsah HLAVA G PROVOZNÍ OMEZENÍ A INFORMACE Dodatek G INSTRUKCE PRO ZACHOVÁNÍ LETOVÉ ZPŮSOBILOSTI KNIHA 2 PŘIJATELNÉ ZPŮSOBY PRŮKAZU (AMC) AMC HLAVA C AMC 23.423 Zatížení při obratech vodorovné plochy AMC 23.441 Zatížení při obratech svislé plochy AMC 23.455 (a)(2) Křidélka CS-23 PŘIJATELNÉ ZPŮSOBY PRŮKAZU PRŮVODCE LETOVÝMI ZKOUŠKAMI (FTG) PRO CERTIFIKACI LETOUNŮ PODLE CS-23 HLAVA 2 LET Oddíl 2 VÝKONNOST 18 ODSTAVEC 23.51 VZLETOVÉ RYCHLOSTI 19 ODSTAVEC 23.53 LETOVÉ VÝKONY PŘI VZLETU 27 ODSTAVEC 23.67 STOUPÁNÍ: JEDEN MOTOR NEPRACUJÍCÍ 29 ODSTAVEC 23.75 PŘISTÁNÍ 30 ODSTAVEC 23.77 STOUPÁNÍ PO PŘERUŠENÉM PŘISTÁNÍ Oddíl 6 STABILITA 70 ODSTAVEC 23.171 VŠEOBECNĚ 72 ODSTAVEC 23.175 PŘEDVEDENÍ STATICKÉ PODÉLNÉ STABILITY Oddíl 4 PROSTŘEDKY PRO OSOBY A NÁKLAD 8

162a ODSTAVEC 23.775 ČELNÍ SKLO A BOČNÍ OKNA HLAVA 4 POHONNÁ JEDNOTKA Oddíl 1 VŠEOBECNĚ 196 ODSTAVEC 23.943 ZÁPORNÉ ZRYCHLENÍ HLAVA 5 VYBAVENÍ Oddíl 2 PŘÍSTROJE: ZÁSTAVBA 303 ODSTAVEC 23.1323 SYSTÉM PRO INDIKACI VZDUŠNÉ RYCHLOSTI 304 ODSTAVEC 23.1325 SYSTÉM PRO SNÍMÁNÍ STATICKÉHO TLAKU HLAVA 6 PROVOZNÍ OMEZENÍ A INFORMACE Oddíl 3 LETOVÁ PŘÍRUČKA LETOUNU A SCHVÁLENÝ MATERIÁL PŘÍRUČKY 411 ODSTAVEC 23.1583 PROVOZNÍ OMEZENÍ 413 ODSTAVEC 23.1587 INFORMACE O VÝKONECH DODATEK 9 KALIBRACE VZDUŠNÉ RYCHLOSTI 6 KALIBRACE SYSTÉMU PRO INDIKACI VZDUŠNÉ RYCHLOSTI PŘI ROZJEZDU NA ZEMI 9

3 ROZBOR MOŽNÝCH ŘEŠENÍ 3.1 Navrhované varianty Byl učiněn průzkum možností, jakým způsobem je možno přepravit letounem EV-55 co nejvíce pasažérů. Popřípadě jak získat pro přepravení co nejvíce cestujících letoun, který by vznikl co nejmenšími úpravami stávajícího letounu EV-55. Byl hledán optimální počet a druh sedadel za předpokladu, že samostatné sedadlo pro jednoho člověka váží 12,5 kg a dvousedadlo 15 kg. Přehled variant je uveden v příloze P - 1. Jedním z hlavních kritérií posouzení bylo, aby vybraný optimální počet sedadel byl v prostoru kabiny cestujících vhodně uspořádán. Na základě tohoto rozboru byly vybrány varianty, které jsou podrobněji prezentovány níže. 3.1.1 Schéma výroby letounu EV-55 Jedním z hledisek posuzováni jednotlivých řešení bude i hledisko výrobní nastíněné v těchto odstavcích. Jedná se především o posouzení možností modifikace jednotlivých sestavovacích přípravků. Letoun Přední část trupu včetně pilotního prostoru Střední část trupu Zadní část trupu včetně kýlu křídlo Ostatní podsestavy Horní panel Spodní panel Boční panely obr. 1 - schéma montážních přípravků draku EV-55 Přední část trupu: Tento přípravek je velmi obtížně modifikovatelný. Jakákoliv změna jak délky, tak šířky by byla velmi náročná. Proto je dobré tento přípravek zachovat nezměněn. Prostor modifikacím se nabízí jen úpravou kleštin. To znamená vyrobit nové kleštiny, které by nahradily stávající. Míra modifikace kleštin je omezena. Nelze udělat kleštinu příliš tenkou. 10

Boční panely střední části trupu: Přípravky pro levou i pravou část trupu jsou shodného typu. Panel vyráběný v tomto přípravku lze velmi jednoduše natahovat téměř až po rám. Stačilo by přidat další kleštiny nebo rozteč některých vhodně upravit. Takovéto úpravy by si vyžádaly minimálních změn a přípravek by zůstal prakticky zachován. V žádné z variant není zamýšleno zvýšit výšku trupu, pokud by byla nutná, bude úprava přípravku velmi nesnadná. Horní panel a spodní panel střední části trupu: Systém přípravků je shodný s přípravky pro boční panely. Opět lze poměrně snadno a bez větších úprav posouvat kleštiny na větší rozestupy nebo přidat další kleštiny. Nesnáze mohou nastat změnou geometrie přechodu trp-křídlo. Křídlo je totiž do horního panelu zapuštěno viz. obr. 2. Řešení tohoto problému závisí na vzájemné poloze křídla a trupu, dále také na tvaru laminátového krytu. Předpokládají se malé změny, které bude možno lehce vyřešit. U spodního panelu takovéto obtíže nejsou předpokládány. Přední část trupu Boční panel Křídlo + laminátový překryt Horní panel obr. 2 - schéma polohy horního panelu, křídla a přední části trupu 11

Zadní část trupu včetně kýlu: Úpravy tohoto přípravku by byly velmi složité. Pokud by se zvětšovala šířka nebo výška trupu, bylo by nutno použít nových kleštin. Změny by ovšem nesměly být příliš velké, aby se nové kleštiny vešly do rámu. Pokud by se měly dělat změny výrazné a měnit rozměry rámu, byly by velmi obtížné nebo by byl nutný zcela nový přípravek. Tento přípravek je dobré zachovat nezměněn. Křídlo: Sestavovací přípravek křídla by bylo nutno měnit jedině při zvětšení šířky trupu a současném rozšíření roztečí závěsů křídla. Ostatní podsestavy: Sestavy, kterých se úpravy trupu nebo křídla nedotknou. Jedná se o kormidla, stabilizátor a podobně. Montáž podsestav trupu v jeden celek: 12

Jednotlivé podsestavy trupu jsou dopraveny na místo a na vozíku po kolejnicích je mezi ně vložena střední část trupu. Následně jsou vzájemně propojeny. Zvláště jsou propojeny jednotlivé panely střední části trupu, které jsou na vozíku k propojení dopraveny jako jeden celek. Změny šířky nebo výšky trupu by se dotkly i těchto přípravků včetně vozíku pro jejich přepravu. Provedený rozbor ukazuje, že nejvýhodnější cesta k dosažení většího objemu trupu je jeho prodloužení. Je výhodnější trup prodloužit, protože jednotlivé části jsou k sobě dotlačeny a jsou ustaveny v prostoru pomocí rámů. Tyto rámy by stačilo pouze o něco vzdálit od sebe, oproti tomu jak jsou rozmístěny v současnosti. 3.1.2 Posouzení variant trupu a jeho ložení Při rozboru variant trupu je použito následující značení sektorů letounu: Pro přehlednost jednotlivých rozvržení prostoru v náčrtcích bylo zavedeno barevné značení. Toto značení je jednotné pro všechny zkoumané varianty. Přední zavazadlový prostor Piloti Prostor pro cestující Zadní zavazadlový prostor B Zadní zavazadlový prostor A Přidaný segment trupu 3.1.2.1 Možnosti změn současného letounu ve verzi pro přepravu cestujících VAR-A Ve stávajícím prostoru pro cestující mohou být rozmístěna sedadla tak, aby se navýšil počet přepravených osob. Proto je v dalších odstavcích této práce zkoumáno, zda je možno do prostoru pro cestující naložit více cestujících než je v současných 9 pro letoun EV-55. Klady a zápory řešení: + zachování původního letounu beze změn, jiné by bylo jen uspořádání sedaček cestujících 13

- snížení objemu zavazadla jednoho cestujícího, kontrola zda by byly zachovány centráže, kontrola zda nebude překročena m TOW 3.1.2.2 Možnosti změn rozšíření přepravní kapacity cestujících současného letounu VAR-B Na úkor zavazadlového prostoru může být rozšířen prostor pro cestující tak, aby jich bylo možno přepravit co nejvíce. Klady a zápory řešení: + zachování původního letounu, snadná úprava interiéru, za hmotnost zavazadel budou posazeni pasažéři => zachování centráže - výrazné snížení objemu přepravených zavazadel (znatelně o celý zadní zavazadlový prostor B) 3.1.2.3 Nový prodloužený trup - Zvýšení přepravní kapacity cestujících VAR-C Přidáním segmentů trupu se stávající trup letounu prodlouží, čímž se zvýší počet přepravených osob. Velikost zavazadlových prostorů zůstane zachována tak, jak jsou řešeny na letounu EV-55. Klady a zápory řešení: + zachování přepravovaného objemu zavazadel na jednoho cestujícího, zachování vyššího komfortu cestujících, technologicky jednodušší pro úpravu než rozšíření trupu (jednoduchá úprava sestavovacích přípravků) - nutnost vložit nové prodlužovací panely do současného trupu => překonstruování částí trupu, nutnost vyhovět pevnostním požadavkům => navýšení hmotnosti draku, snížení maximálního úhlu náběhu při startu a přistání, změna neutrálního bodu => vliv na stabilitu 3.1.2.4 Nový rozšířený trup - Zvýšení přepravní kapacity cestujících VAR-D Zachování původní délky trupu letounu EV-55. Trup je rozšířen vložením rozšiřujících panelů. Délka kabiny cestujících, pilotů i zavazadlových prostorů je shodná s letounem EV-55, pouze se zvýší jejich šířka. 14

Klady a zápory řešení: + navýšení objemu zavazadel, zachování podélné stability, možné zhoršení nouzové evakuace cestujících (sedí vedle sebe) - špatně technologicky proveditelné (nemožná jednoduchá modifikace sestavovacích přípravků), nutné změnit centroplán křídla nebo přiblížení vrtulí trupu => zvýšení hluku a vibrací v kabině, úprava zavěšení křídla - silová přepážka trupu, na níž je zavěšeno křídlo je u letounu EV-55 za letu zatížena čistým tahem, po rozšíření trupu a zachování roztečí závěsů křídla by byla zatížena přídavným ohybem dle obr. 3 (pokud by mělo být využito křídlo letounu EV-55). r obr. 3 - princip zatěžování silové přepážky 3.1.2.5 Možnost zvýšení přepravní kapacity cestujících na úkor zavazadel VAR-E Protažení trupu vložením segmentů stejně jako u varianty VAR-C. Navíc je prostor pro cestující prodloužen až do části zadního zavazadlového prostoru na úkor přepraveného objemu zavazadel. Klady a zápory řešení: + zachování vyššího komfortu cestujících, technologicky jednodušší pro úpravu než rozšíření trupu (jednoduchá úprava sestavovacích přípravků), oproti předchozí variantě prodloužení není nutné prodlužovat o takovou délku - nutnost vložit nové prodlužovací panely do současného trupu => překonstruování částí trupu, nutnost vyhovět pevnostním požadavkům => navýšení hmotnosti draku, snížení maximálního úhlu náběhu při startu a přistání 3.1.2.6 Možnost zvýšení přepravní kapacity cestujících na úkor zavazadel VAR-F Trup modifikován jako u varianty VAR-D. Prostor pro cestující prodloužen na úkor zadního zavazadlového prostoru. 15

Klady a zápory řešení: + nedojde k tak velkému úbytku objemu zavazadel oproti prodloužené verzi, zachování podélné stability, možné zhoršení nouzové evakuace cestujících (sedí vedle sebe) - shodné s 3.1.2.4, kromě toho výrazné snížení objemu zavazadla cestujícího Závěr: Pro další rozbor byly vybrány VAR-A a VAR-C. VAR-A je ze všech dosud sledovaných hledisek nejlepší, je zachován celý drak letounu EV-55, případné změny by byly minimální. VAR-C je druhá nejlepší. Z technologického hlediska je dobrou variantou, protože prodloužení trupu je výrazně snadnější oproti ostatním úpravám, jak vyplynulo z rozboru provedeného výše. 3.2 Hmotový rozbor 3.2.1 Typický let Typický let odpovídá požadavku na vytrvalost letounu 1,5 hodiny a potřebné navigační zásobě 45 minut stanovené dle CS 23.25 Omezení hmotnosti - (a)(2)(i)(b). Celková doba letu byla stanovena na 2,25 hodiny v hladině 3048m MSA. stoupání cestovní let 1,5 hodiny navigační zásoba 45 min 3048 m MSA (10 000 ft) obr. 4 - typický let 3.2.2 Stanovení potřebného množství paliva Výrobce letounu uvádí v lit. [2] na straně 5-34 hodinovou spotřebu paliva. Hodnota je stanovena pro konfiguraci: Motory oba v chodu Klapky 0 - zataženy Podvozek..UP zatažen 16

Pro tlakovou výšku 10 000 ft MSA, režim maximálního doletu (otáčky motorů 1 950 ot/min) je spotřeba paliva c _2 = 196 kg / hod H motory Předpoklad: Množství paliva spotřebovaného pro stoupavý let piloti ušetří při sestupu z letové hladiny. Celková doba letu t typ = 2, 25hod Potřebné množství paliva mpalivo= ttyp* ch _ 2motory= 2,25*196 = 441kg 3.3 Hmotový rozbor vybraných variant trupu Byly posouzeny dvě vybrané konfigurace trupu VAR-A a VAR-C, které jsou popsány v kap. 3.1.2. Popis postupu kalkulace Byl proveden rozsáhlý průzkum kombinací množství jednosedadel a dvousedadel tak, aby při stanovené m TOW byl přepraven maximální počet pasažérů i s jejich zavazadly a zároveň letoun byl schopen letu po stanovenou dobu dle kapitoly 3.2.1. Možnosti, které z tohoto průzkumu vzešly a jsou realizovatelné uspořádáním sedadel tak, aby byly splněny podmínky předpisů na rozměr uličky, jsou uvedeny níže. Zbývající možnosti jsou uvedeny v příloze P - 1. maximální vzletová hmotnost a stanovena prázdný letoun stanoveno na základě údajů b z Evektoru prázdný letoun bez sedaček devíti cestujících c c = b 9*g hmotnost pilota d stanovena hmotnost cestujícího e stanovena hmotnost dvojsedadla f odhadnuta pracovníky Evektoru hmotnost jedno sedadla g hmotnost současného jednosedadla dle Evektoru hmotnost zavazadla 1 cestujícího h stanovena hodinová spotřeba i dle lit. [2] prázdný letoun bez sedaček devíti cestujících+ 2 piloti včetně sedaček pilotů j j = c + 2*d konfigurace k počet přepravených osob dvousedadel l počet dvousedadel jednosedadel m počet jednosedadel zbývající hmotnost n = a j-l*f-m*f-k*h-k*e Kolik je možno naložit paliva vytrvalost o = n/i na jakou dobu palivo vydrží při hodinové spotřebě i Systém označování podvariant ze zvolených variant VAR-A, VAR-C: AM3/1+5 VAR-A možnost 3 podvarianta 1 m TOW zvýšena o 5% 17

3.3.1 VAR A možnost 1 Uvažovaný tvar sedačky cestujícího: obr. 5 - sedačky dle návrhu konstruktérů Evektoru maximální vzletová hmotnost 4600 kg prázdný letoun 2727,89 kg prázdný letoun bez sedaček pro 9 cestujících 2615,39 kg hmotnost pilota 77,1 kg hmotnost cestujícího 77,1 kg hmotnost dvojsedadla 15 kg hmotnost jedno sedadla 12,5 kg hmotnost zavazadla 1 cestujícího 20 kg hodinová spotřeba 196 kg/hod prázdný letoun bez sedaček pro 9 cestujících+ 2769,59 2 piloti včetně sedaček pilotů kg Pro maximální využití letounu lze interiér osadit sedačkami následně: konfigurace 14 osob dvousedadel 5 ks jednosedadel 4 ks zbývající hmotnost 346,01 kg vytrvalost 1,77 hod Pozn.: zbývající hmotnost značí ve všech kapitolách hmotnost, kterou je možno využít pro naložení paliva. To znamená, kolik paliva je možno dočerpat do stanovené m TOW po naložení letounu požadovaným nákladem. Na základě této hmotnosti a hodinové spotřeby motorů je stanovena vytrvalost. Letoun v tomto uspořádání má nevyhovující vytrvalost, proto je nutno zvýšit m TOW. m TOW = 4695 kg konfigurace 14 osob dvousedadel 5 ks jednosedadel 4 ks zbývající hmotnost 441,01 kg vytrvalost 2,25 hod obr. 6 - půdorys VAR - A možnost 1 18

3.3.2 VAR A možnost 2 Využívá typu sedaček dle kapitoly 3.3.3. Aby byly splněny podmínky předpisu na rozměry uličky, je nutno sedačky umisťovat střídavě viz. obr. 7. Hmotnostně je tato varianta totožná s variantou dle kapitoly 3.3.1. To znamená m TOW = 4695 kg. obr. 7 - boční pohled na pravou a levou řadu sedaček a půdorys VAR A možnost 2 3.3.3 VAR A možnost 3 Uvažovaný tvar sedaček cestujících: Zachovány všechny rozměry letounu EV-55. obr. 8 - tvary sedaček maximální vzletová hmotnost 4600 kg prázdný letoun 2727,89 kg prázdný letoun bez sedaček pro 9 cestujících 2615,39 kg hmotnost pilota 77,1 kg hmotnost cestujícího 77,1 kg hmotnost dvojsedadla 15 kg hmotnost jedno sedadla 12,5 kg hmotnost zavazadla 1 cestujícího 20 kg hodinová spotřeba 196 kg/hod prázdný letoun bez sedaček pro 9 cestujících+ 2769,59 2 piloti včetně sedaček pilotů kg 19

uspořádání AM3/1 uspořádání AM3/2 konfigurace 13 osob konfigurace 13 osob dvousedadel 5 ks dvousedadel 4 ks jednosedadel 3 ks jednosedadel 5 ks zbývající hmotnost 455,61 kg zbývající hmotnost 445,61 kg vytrvalost 2,32 hod vytrvalost 2,27 hod Zvýšená m TOW o 5% maximální vzletová hmotnost 4830 kg prázdný letoun 2727,89 kg prázdný letoun bez sedaček pro 9 cestujících 2615,39 kg hmotnost pilota 77,1 kg hmotnost cestujícího 77,1 kg hmotnost dvojsedadla 15 kg hmotnost jedno sedadla 12,5 kg hmotnost zavazadla 1 cestujícího 20 kg hodinová spotřeba 196 kg/hod prázdný letoun bez sedaček pro 9 cestujících+ 2 2769,59 piloti včetně sedaček pilotů kg nárust Mtow o 5 % 230 kg uspořádání AM3/3+5 uspořádání AM3/4+5 konfigurace 13 osob konfigurace 13 osob dvousedadel 5 ks dvousedadel 4 ks jednosedadel 3 ks jednosedadel 5 ks zbývající hmotnost 685,61 kg zbývající hmotnost 675,61 kg vytrvalost 3,5 hod vytrvalost 3,45 hod AM3/1 AM3/3+5 AM3/2 AM3/4+5 obr. 9 - uspořádání interiérů pro VAR - A možnost 3 20

3.3.4 VAR - C Zachována šířka, rozměry zavazadlových prostorů dle letounu EV-55. Bylo nutno zohlednit přidanou hmotnost draku přidáním segmentů trupu. Uvažovaný tvar sedaček cestujících dle kapitoly 3.3.3. Výpočet hmotnosti trupu mezi 6-18 přep. bez sedadel hmotnost střední části 404,35 bez lidí a sedaček délka střední části 5020 m hmotnost 1 metru 80,55 kg délka trupu navíc 0,593 m nadstavení trupu 47,77 kg trupu navíc maximální vzletová hmotnost 4600 kg prázdný letoun 2727,89 kg prázdný letoun bez sedaček pro 9 cestujících 2615,39 kg hmotnost pilota 77,1 kg hmotnost cestujícího 77,1 kg hmotnost dvojsedadla 15 kg hmotnost jedno sedadla 12,5 kg hmotnost zavazadla 1 cestujícího 20 kg hodinová spotřeba 196 kg/hod prázdný letoun bez sedaček cestujících+ 2 piloti včetně 2846,111 sedaček pilotů * kg Poznámka: * zde je zohledněno prodloužení trupu. Je přičtena hmotnost nadstavení trupu. Jinak je postup výpočtu shodný s odstavcem Popis postupu kalkulace. uspořádání CM1/1 uspořádání CM1/2 konfigurace 12 osob konfigurace 12 osob dvousedadel 6 ks dvousedadel 5 ks jednosedadel 0 ks jednosedadel 2 ks zbývající hmotnost 498,69 kg zbývající hmotnost 488,69 kg vytrvalost 2,54 hod vytrvalost 2,49 hod uspořádání CM1/3 uspořádání CM1/4 konfigurace 12 osob konfigurace 12 osob dvousedadel 4 ks dvousedadel 3 ks jednosedadel 4 ks jednosedadel 6 ks zbývající hmotnost 478,69 kg zbývající hmotnost 468,69 kg vytrvalost 2,44 hod vytrvalost 2,39 hod uspořádání CM1/5 konfigurace 12 osob dvousedadel 0 ks jednosedadel 12 ks zbývající hmotnost 438,69 kg vytrvalost 2,24 hod 21

CM1/1 CM1/2 CM1/3 CM1/4 CM1/5 obr. 10 - uspořádání interiérů pro VAR - C Zvýšená m TOW o 5% maximální vzletová hmotnost 4830 kg prázdný letoun 2727,89 kg prázdný letoun bez sedaček pro 9 cestujících 2615,39 kg hmotnost pilota 77,1 kg hmotnost cestujícího 77,1 kg hmotnost dvojsedadla 15 kg hmotnost jedno sedadla 12,5 kg hmotnost zavazadla 1 cestujícího 20 kg hodinová spotřeba 196 kg/hod prázdný letoun bez sedaček cestujících+ 2 piloti včetně sedaček pilotů 2846,111 kg nárust Mtow o 5 % 230 kg 22

uspořádání CM1/6+5 uspořádání CM1/7+5 konfigurace 14 osob konfigurace 14 osob dvousedadel 6 ks dvousedadel 5 ks jednosedadel 2 ks jednosedadel 4 ks zbývajcí hmotnost 509,49 kg zbývajcí hmotnost 499,49 kg vytrvalost 2,6 hod vytrvalost 2,55 hod uspořádání CM1/8+5 konfigurace 14 osob dvousedadel 4 ks jednosedadel 6 ks zbývajcí hmotnost 489,49 kg vytrvalost 2,5 hod CM1/6+5 CM1/7+5 CM1/8+5 Zvýšená m TOW = 5062 kg: obr. 11 - uspořádání interiéru pro VAR - C, m TOW = 4830 kg konfigurace 17 osob dvousedadel 6 ks jednosedadel 5 ks zbývající hmotnost 441,445 kg vytrvalost 2,25 hod obr. 12 - uspořádání interiéru VAR C, m TOW=5062 kg 23

3.3.5 Závěr výběru Variantou dle 3.3.1 lze přepravit max 14 osob při zvýšení m TOW o 95 kg. Sedačky mají zúžené opěradlo, což výrazně snižuje komfort. Navíc takovouto sedačku lze umístnit pouze na stranu kabiny, pro kterou je určena. Pokud by sedačka byla nesymetrická, byli by vždy někteří cestující znevýhodněni. Tato sedačka a její použití bylo navrženo konstruktéry firmy Evektor. Velkou výhodou je nezměněná konstrukce celého letounu, pokud by některé díly jako podvozek, řez trupu těsně za křídlem bylo nutno vyztužit, nemělo by se jednat o výraznou komplikaci. Variantou dle 3.3.2 lze přepravit max 14 osob. Zvýšení m TOW je o 95 kg. Idea této varianty vzešla opět v Evektoru. Z pevnostního a technologického hlediska je shodná s variantou dle kapitoly 3.3.1. Problém by mohl nastat při certifikaci letounu s tím, jak jsou sedačky uspořádány. Ulička není totiž v celé své délce stejně široká. Pokud by byla šířka uličky uvažována jako průhled uličkou, nejsou splněny požadavky na šířku uličky. Variantou dle 3.3.3 lze přepravit maximálně 13 osob bez snížení objemu zavazadlového prostoru a nezměněné m TOW. Zvýšení m TOW má vliv pouze na zvýšení vytrvalosti, více cestujících přepravit nelze. Výhodou je zachování vnější geometrie. Pro zvýšení pohodlí cestujících by bylo možno trup rozšířit, pak by bylo možno přepravit až 15 cestujících při zvýšení m TOW o 5% a za předpokladu, že rozšířením trupu zhruba o 10 cm by mělo zanedbatelný přírustek hmotnosti. Rozšiřování trupu by bylo výrobně náročné (z hlediska sestavovacích přípravků trupu). Ovlivnilo by zavěšení křídla, mezeru vrtule a trupu. Pro variantu rozšíření trupu nebyl prováděn hmotnostní rozbor. Proto tato varianta v dalších výpočtech není zohledněna. V dalších výpočtech nebude uvažována ani varianta s původním trupem letounu EV-55, protože tyto možnosti byly již prozkoumány firmou Evektor a jsou známy. Variantou dle 3.3.4 lze bez zvýšení zadané m TOW přepravit 12 pasažérů. Při zvýšení m TOW o 5% lze přepravit 14 pasažérů. Tato varianta bude mít vliv na centráže, avšak prodloužení stávajícího trupu je podstatně výrobně jednodušší než rozšíření. U sedačky číslo 14 by mohl vyvstat při certifikaci problém podobný jakou u řešení z kapitoly 3.3.2, jedná se však pouze o jednu sedačku, která je umístěna mezi sedačkami tak aby kolem ní byl dostatečný prostor, dalšího rozšíření se dosáhne zaoblením rohů sedáku. Prostor vedle sedačky číslo 13 není uvažován jako průchozí. Sedačka číslo 14 by mohla být přesunuta v případě potřeby přede dveře a zajištěna až po obsazení letounu všemi pasažéry. Tento prosto by byl opět neprůchozí. Jako nouzový východ by byla použita polovina dveří nad sedákem. Proto byla vybrána tato varianta pro další rozbor. U této varianty vyvstává ještě další problém s nedokonalým zaplněním trupu sedačkami. Tento prostor je označen na obr. 13 červeně. Nově vzniklý prostor lze využít jako místo uložení zavazadel. Protože zavazadlové prostory původní EV-55 nebyly zvětšeny. Lze do něj naložit různá příruční zavazadla, zavazadla příliš křehká pro uložení do velmi naloženého zadního nebo předního zavazadlového prostoru. Tento prostor je úzký a dlouhý, proto do něj lze naložit například lyže, bicykl, sportovní předměty, hudební nástroje, přepravky se zvířaty, zraněného cestujícího na lůžku a různé předměty, které je problém do standardního zavazadlového prostoru naložit. Dají se do něj uložit také zavazadla, která není možno uložit do ostatních zavazadlových prostor (osobní počítače, kabáty, ). Tímto by se výrazně zlepšily přepravní možnosti letounu. Takovýto zavazadlový prostor dal vznik myšlence využívat letoun jako skybus. Strategie by spočívala v rychlé přepravě lyžařů včetně jejich vybavení do zimních středisek. Tato střediska bývají ve vzdálenosti doletu letounu od větších měst, popřípadě by bylo možno mezipřistání na doplnění paliva. Daly by se takto provozovat zájezdy, kdy v pátek po práci lidé vezmou lyže a batoh s vybavením cca na 3 dny. Během 1,5 až 3,5 hodiny (včetně mezipřistání) se dostanou z příměstského letiště například do Grazu, Saltzburgu nebo jiných míst, kde bude menší letiště. Z takovéhoto letiště se rychle a pohodlně dostanou například klasickým autobusem do lokality se sjezdovkou. Takovýmto způsobem by stihli v pátek večerní lyžování. V neděli navečer by mohli letět zpět domů. Výhodou podporující tuto myšlenku je průchodnost letounu EV-55, která by zůstala prakticky zachována. Letoun lze proto provozovat i na malých letištích, kde klasický dopravní letoun nepřistane. Schematický náčrt řešení takového zavazadlového prostoru je na obr. 15. Krabice zavazadlového prostoru by se uchycovala do kolejnic pro sedačky. Problémy s uličkou by nenastaly, pro dodržení rozměru uličky lze stěnu zavazadlového prostoru mírně vychýlit směrem k levé straně trupu (pro uvažovaný tvar sedaček ulička nevyhovuje svou nejmenší šířkou o 3,5mm, tuto nesrovnalost lze jednoduše odstranit vhodnou konstrukcí). Veškerý další rozbor je proto dále proveden pro variantu VAR-C označ. CM1/6+5. 24

Nový zavazadlový prostor obr. 13 - vybraná varianta uspořádání trupu CM1/6+5 obr. 14 - pohled z boku na uspořádání sedaček obr. 15 - náčrt nového zavazadlového prostoru 25

3.3.6 Příklady využití prostoru vybrané varianty obr. 16 - možné uspořádání interiérů vybraného řešení Byl proveden průzkum využití prostoru vybrané varianty CM1/6+5 dle kapitoly 3.3.4. Letoun s takto uspořádaným interiérem bude dále označován EV-55 D.Oproti letounu EV-55 budou kolejnice uchycení sedaček rozmístěny se stejnou šířkou 335 mm. Toto řešení umožňuje velké množství uspořádání interiéru. Sedačky lze orientovat různě po směru letu nebo proti, lze je umisťovat ke straně kabiny nebo doprostřed. LOW COST přepravci stačí pro změnu interiéru na pohodlnější verzi pro méně pasažérů a vyšší dolet odebrat několik sedaček a zbylé jednoduše přemístit. Navíc pokud by bylo možno vyrábět jednosedačku tak, aby se dala jednoduše orientovat po nebo proti směru letu, získá zákazník další možnosti uspořádání. Takováto sedačka by byla pak využitelná pro pravou i levou stranu kabiny. Bylo by to zajištěno pevným základem a sedákem uloženým na tomto základu za pomocí čepů. Problémem LOW COST sedačky je totiž, že je těsně přimknuta k boku trupu, takže pokud by byl nosný základ pevně uchycen k sedáku, dala by se taková sedačka využít jen pro jednu stranu interiéru. Nástin řešení bude rozebrán ve zvláštní kapitole této práce. Zákazníkovi lze nabídnout tedy jak variantu pro přepravení maximálního počtu cestujících na LOW COST sedačkách (velmi jednoduché a lehké sedačky, neposkytující přílišné pohodlí) tak různé varianty, kde uspořádání sedaček umožní vyšší pohodlí. Snížený počet sedaček umožní přepravit více nákladu nebo vyšší dolet. Interiér lze dobře využít i pro salónní verzi, kde součástí interiéru mohou být například stolky kromě pohodlných sedaček. Na obr. 16 je nastíněno několik variant uspořádání interiéru. Na obr. 17 je v horní řadě znázorněno využití LOW COST sedaček. Ve spodní řadě jsou znázorněny sedačky pro vyšší komfort přepravy. Tyto pohodlnější sedačky mají širší sedáky, jsou umístěny dále od stěny trupu a mohou být vybaveny opěrkami na ruce. obr. 17 - druhy sedaček 26

Do daného prostoru by se dalo podobným způsobem jako v kapitole 3.3.1 nebo 3.3.2 umístnit sedačky až pro 17 pasažérů. Tato varianta by byla hmotnostně výrazně těžší, její hmotnostní rozbor byl proveden v kapitole 3.3.4. Navíc by vyvstal problém se zavazadly, jejichž objem by zřejmě nebylo možno naložit, to by si vyžádalo další zvětšení trupu a tudíž nárust hmotnosti. V této práci tato možnost nebude zkoumána. 3.3.7 Srovnání vybraného řešení s již provozovanými letouny U navrhované varianty by mohlo být problematické uspořádání sedadel tak, aby cestující seděli zády ke směru letu. Proto byl učiněn průzkum, zda se jedná o řešení běžně používané u již provozovaných letounů. Na následujících stranách jsou uvedena nalezená řešení. Hawker Beechcraft King Air 200: Piaggio P180 Avanti II zdroj obrázku [20] zdroj obrázku [21] PILATUS PC-12/45 zdroj obrázku [23] zdroj obrázku [22] Mitsubishi Marquise zdroj obrázku [24] zdroj obrázku [25] 27

Cessna Conquest zdroj obrázku [26] zdroj obrázku [27] Beech 200 King Air Bonanza B36TC zdroj obrázku [28] zdroj obrázku [29] Cessna Ciatation CESSNA CITATION V Tupolev 134 zdroj obrázku [30] Cessna 401 zdroj obrázku [31] zdroj obrázku [32] zdroj obrázku [33] 28

IAI Westwind Piper Seneca zdroj obrázku [34] zdroj obrázku [35] Boeing 777 BOEING 787 VIP zdroj obrázku [36] zdroj obrázku [37] FUTURISTICKÝ NÁVRH zdroj obrázku [38] Je zřejmé, že prostorová řešení využití objemu trupu konkurenčních letounů jsou obdobná. Tím je prokázáno, že mnou navrhované řešení pro není neobvyklé. Pokud je toto řešení použito u většího počtu různých letounů, lze očekávat, že není nebezpečné, nebo že výrazně komplikuje certifikaci letounu. Bylo by jistě možno nalézt ještě celou řadu letounů, které mají takto uspořádané sedačky. U větších dopravních letounů je použitá pozice sedadel po směru letu nejrozšířenější zejména u luxusních verzí. U těchto luxusně vybavených letounů lze očekávat důraz na pohodlí pasažérů a jejich bezpečí. Lze se s ním setkat i u méně luxusních řešení interiéru letounů. Některé letouny mají sedačky orientovány dokonce tak, že pasažéři sedí bokem ke směru letu nebo je sedačka otočná jako kancelářská židle (nebylo zjištěno, zda se otočná sedačka musí zajistit v určité poloze například pro přistání). Bylo nalezeno futuristické řešení, které řeší problém místa v trupu velkého dopravního letounu střídáním sedadel tak, že někteří cestující sedí čelem po směru letu a jiní proti směru letu. Tento návrh je koncipován pro turistickou třídu přepravy. Dále bylo nalezeno řešení, kdy pasažéři sedí šikmo ke směru letu. Rovněž u malých letounů je toto řešení poměrně rozšířeno. Pokud jsou u malého letounu dvě řady sedaček, není možné dělat mezi nimi uličku. Tímto řešením lze docílit nastoupení všech pasažérů jedněmi dveřmi. Rovněž u malých letounů je toto řešení poměrně rozšířeno. 29

4 NÁVRH ZÁKLADNÍCH ROZMĚRŮ 4.1 Volba polohy křídla vůči trupu Návrhové centráže letounu EV-55..8 až 35% c SAT. Návrhové centráže letounu EV-55 D.8 až 35% c SAT Poloha skupiny křídla a podvozku vůči trupu je navržena tak, aby byly zachovány při naloženém trupu centráže shodné s letounem EV-55. Protože křídlo a podvozek jsou spojeny pevnostními přepážkami, jsou považovány za jeden celek, viz. obr. 18. Proto bude volena vzdálenost x kř dle obr. 18 tak, aby bylo dosaženo požadovaných centráží. 890 x TR+OP y x ZRT X kř x csat c SAT y ZRT x obr. 18 schéma určení poloh těžišť jednotlivých konstrukčních celků Poloha těžiště skupiny křídlo+podvozek byla zvolena x kř = 6 200 mm od počátku souřadného systému. 4.2 Hmotnost letounu Hmotnost prázdné EV-55 vychází z návrhové varianty Minimal equipment, a je rozšířena o další vybavení, činící letoun konkurenceschopnějším. Rozšířena byla o: označ. ATA název položky 22 Automatické řízení letu - pro výbavu OPTIONAL EQUIPMENT 23 Komunikace - pro výbavu OPTIONAL EQUIPMENT 26 Požární ochrana - pro výbavu OPTIONAL EQUIPMENT Hmotnost takto vybavené prázdné EV-55: Celková hmotnost Hmotnost bez 9 sedaček pasažérů 2727,89 kg 2615,39 kg 30

Na základě údajů o hmotnostech jednotlivých konstrukčních celků letounu EV-55 poskytnutých firmou Evektor byla stanovena hmotnost jednoho metru střední části trupu. V této hmotnosti je zahrnuta konstrukce trupu, hmotnost vnitřního vybavení bez sedaček a vybavení, jeho počet se nezvýší přidáním délky trupu (lékárnička, hasicí přístroj atd.), elektrické svazky a další. Hmotnost jednoho metru střední části trupu byla stanovena na 80,55 kg. 4.2.1 Hmotnostní konfigurace křídlo + hlavní podvozek 1443,039 kg zadní část trupu + OP 188,536 kg přední část trupu + sedadla pilotů 275,484 kg střední část trupu + sedačky cestujících 871,1 kg Vybrané hmotnostní konfigurace a centráže při nich dosahované: č. konfig. piloti obsazená sedadla přední zavazadlov ý prostor zadní zavazadlový prostor paliva celk. hmotnost centráž - kg - kg kg kg kg % c SAT 1 154,2 všechna 44 236 538 4830 30,8 2 154,2 všechna 44 236 441 4733 30,7 3 154,2 všechna 100 180 538 4830 24,9 5 154,2 1 až 8, 13, 14 44 156 927 4830 19,8 8 154,2 3 až 8, 13, 14 44 116 1121 4830 21,5 10 154,2 4 až 8, 14 40 80 1315 4830 22,9 11 154,2 žádná 40 0 1656 4628 18,9 21 77,1 žádná 0 77,1 0 2932 24,2 26 194 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13 66 40 600 4218 15,7 Přehled všech hmotnostních konfigurací je uveden v příloze P - 2. 31

4.2.2 Centrážní diagram hmotnostní konfigurace: Krajní body centrážního diagramu: č. konfig. hmotnost centráž - kg % - 2932,359 8 18 3124,159 8,025 20 4829,559 16,937 21 2932,359 24,234 22 3745,259 34,947-4829,559 35 Některé krajní body centrážního diagramu není možno dosáhnout logickým rozmístěním osob a nákladu. Tento centrální diagram je návrhový. Některé jeho body byly vytvořeny uměle, po podrobnějších analýzách je možno centráže omezit. 32

5 VÝPOČET VLASTNOSTÍ LETOUNU Všechny výpočty budou pro letoun v cestovní konfiguraci (vztlakové klapky 0, podvozek zatažen). Pro přední i zadní centráž. 5.1 Náčrt letounu EV-55 D Poloha AS VOP Poloha AS křídla obr. 19 geometrie letounu EV - 55 D 5.2 Aerodynamický střed letounu s pevným řízením AS letounu je vypočten následně: x = x + x + x + 2 x A A_ kř A_ tr A_ VOP A_ gondola AS křídla: Vliv trupu: x A_ kř = 0,259 dle lit. [3] 2 2 btr c0 1,75*1,9547 xa_ tr = KA_ tr 0,95 = 0,8* *0,95 = 0,126 S c 25,196*1,5973 kř SAT _ kř 33

0,95 koeficient pro hornoplošník S c l kř SAT _ kř tr b c tr 0 = 25,196m 2 = 1,5973m = 13,309m = 1,75m = 1,9547 m K A_ tr = 0,8 dle lit. [3] KA_ tr - určeno dle grafu na straně 110 lit. [11] Vliv jedné motorové gondoly: - stejným postupem jako vliv trupu 2 2 bgonodlac0 _ gondola 0, 7 *1, 732 x = A _ gondola K A _ gondola 0, 95 0, 35 * * 0, 95 0, 017 S c = 25,196 *1, 5973 = kř SAT _ kř 0,95 koeficient pro hornoplošník l b c gondola gondola 0 _ gonodla K A_ gondola = 0,35 = 3,402m = 0,7m = 1,732m dle lit. [11] Vliv VOP: x A _ VOP - pro určení je potřeba znát sklon vztlakové čáry VOP a celého letounu Derivace úhlu zešikmení proudu vzduchu v místě VOP podle úhlu náběhu dle lit.[11]: cl ε α kř 5,34 = 1,75 = 1,75* = 0, 203 1 1 α 4 0,96 4 L VOP πλ ( 1 ) *10,288* *( 1 0,27 kř + h π VOP + ) η 0,601 kř L h VOP VOP 2LVOP 2*7,72242 = = = 0,96 l 16,1 2hVOP 2*2,213577 = = = 0,27 l 16,1 34

obr. 20 - způsob určení polohy VOP, převzato z lit. [11] Sklon vztlakové čáry letounu: a = 5,7 dle lit. [3] K T a = 5,34 dle lit. [3] kř a = 4,146 dle lit. [3], není předpokládána výrazná změna EV-55 D VOP oproti EV-55, vztlakové čary VOP se budou lišit velmi málo k = 1 dle lit. [3] VOP λ = 10,288 dle lit. [3] kř η = 0,601 dle lit. [3] kř SVOP 2 = 5,0803 m dle lit. [3] SVOP ε alet = ak T + avop kvop 1 = Skř α 5, 0803 = 5, 7 + 4,146*1* *( 1 0, 203) = 6,367 25,196 V VOP SVOPlVOP 5,0803*7, 722 = = = 0,975 S c 25,196*1,5973 kř SAT _ kř l VOP - x-ová vzdálenost AS křídla a AS VOP a ε 4,146 x = k V 1 = *1*0,975* ( 1 0, 203) = 0,506 α 6,366 VOP A_ VOP VOP VOP alet Vliv propulze: dle lit.[11] 2 2 il Dvrtlvrt 4 * 2, 08 *1,8969 x = A _ propulze 0, 05 * 0, 05 * 2 * 0, 015 Sc a = 25,196 *1, 5973 * 5, 34 = SAT _ kř kř 35

i L D l vrt a počet listů vrtule vrt kř průměr vrtule vzdálenost disku vrtule od AS křídla sklon vztlakové čáry křídla dle lit. [3] AS letounu EV-55 D: x = x + x + x + 2 x + x = A A_ kř A_ tr A_ VOP A_ gondola A_ propulze ( ) ( ) = 0, 259 0,126 + 0,506 + 2* 0,017 + 0,015 = 0,59 5.3 Určení statické zásoby s pevným řízením letounu EV-55 D Centráž 8 % c SAT : σ = x x = 0,59 0,08 = 51% A A T Centráž 35 % c SAT : σ = x x = 0,59 0,35 = 24% A A T 5.4 Neutrální bod s volným řízením Poloha AS letounu s volným řízením: x, fvop 1 A = xa + fvop l c * VOP SATkř Vliv osového odlehčení na derivace součinitele závěsového momentu výškového kormidla: Svo 2*188496.647mm2 0,212 S = vk 2*891214.676mm2 = Dle lit. [14], obr. 83 F F δ α = 0,35 = 0, 25 obr. 21 - definice ploch vstupujících do výpočtu, převzato z lit. [14] Derivace závěsového momentu podle výchylky výškového kormidla δ: c = c = 0,14F a = 0,14*0,35*4,146 = 0, 203 Hη Hδ δ VOP Derivace sklonu vztlakové čáry VOP podle výchylky výškového kormidla δ: 36

a VOPη αvop = avop = 3, 488* 0, 434 = 1,514 η αvop η n z 1 2 3 = n k k k = 0,54*0,89*0,97*0,93 = 0, 434 z = 0,54 k = 0,89 k k = 0,97 = 0,93 1 2 3 koeficienty byly stanoveny dle lit. [14] Derivace součinitele vztlaku podle výchylky výškového kormidla δ: SVOP 2,8 cl = cl = avop kvop = 1,514*1* = 0,376 η δ η S 11,263 kř Derivace závěsového momentu výškového kormidla podle úhlu náběhu VOP: c H αvop SVK = 0,12F αavop = 012*0, 25*4,146*0,212 = 0,026 S VOP Derivace závěsového momentu výškového kormidla podle úhlu náběhu letounu: c Hα ε = ch 1 0,026* ( 1 0, 486) 0,013 αvop = = α Faktor uvolnění výškového kormidla: f VOP cl ch 0, 376 0, 013 δ α = 1 = 1 * = 0, 993 a c 3, 488 0, 203 VOP Hδ Rameno VOP odměřeno v z geometrického modelu letounu: l = x x = 7,182m * VOP ALET AVOP Poloha AS letounu s volným řízením: x, A * fvop 1 lvop 0,993 1 7,182 = xa + = 0,59 + * = 0,558 f c 0,993 1,5973 VOP SAT _ kř 5.5 Určení statické zásoby s volným řízením letounu EV-55 D Centráž 8 % c SAT :,, σ = x A A xt = = Centráž 35 % c SAT : 0,558 0,08 47,8%,, σ = x A A xt = = 0,558 0,35 20,8% 37

6 VÝPOČET VÝKONŮ 6.1 Polára letounu EV-55 D Polára letounu EV-55 byla převzata ze zdroje [3]. Na základě této poláry byla vypočtena polára letounu EV-55 D. Postup: - stanovení odporu trupu letounu EV-55 a odečtení od výsledné poláry EV-55 - stanovení rozměrů nového trupu - výpočet odporu nového trupu dle metodiky použité v prvních krocích - součet poláry letounu EV-55 bez trupu a odporu nového trupu 6.2 Stanovení odporu trupu letounu EV-55 D Stanovení odporu trupu bylo stanoveno na základě lit. [12], veškeré obrázky použité v této kapitole byly převzaty z této literatury. Poláry letounu s vysunutými vztlakovými klapkami budou určeny analogicky této kapitole. Ve všech letových konfiguracích je podvozek zatažen. Všechny poláry byly stanoveny pro Re koncové tětivy křídla: konfigurace vysunutý vztlak. kl. Re let 0 8,82E+06 vzlet 20 3,33E+06 přistání 38 2,75E+06 Re bylo vypočteno pro referenční rozměr, kterým je koncová tětivu křídla c K = 1,1752 m. Z tohoto Re je přepočteno Re trupu a pro Re trupu je proveden výpočet. Předpoklad: rychlost U 1 dle obr. 22 zůstává nezměněna, zvýšený počet nýtů je zahrnut v turbulentním obtékání trupu. Údaje o trupu letounu EV-55 D: Plochy řezů trupu byly stanoveny na základě trupu letounu EV-55. Pro byl vložen segment střední části trupu, čímž se zvýšila omočená plocha a plocha půdorysu trupu. Pro výpočet je potřeba znát: řez 1 2 3 4 5 6 7 S fus [mm 2 ] 388212 661106,8 1507000 2189000 2551000 2703000 2767000 d f [mm] 703,06 917,47 1385,20 1669,47 1802,23 1855,15 1876,98 8 9 10 11 12 13 14 15 2849000 2939000 3165000 0 3078000 2962000 2847000 2811000 1904,59 1934,44 2007,44 0,00 1979,65 1941,99 1903,92 1891,84 16 17 18 19 20 21 22 2773000 2732000 2562000 2090000 1577000 1129000 0 1879,01 1865,07 1806,11 1631,28 1417,00 1198,95 0,00 S wet fus 60,748 [m 2 ] S plf trup 18,742 [m 2 ] Trup je ve střední části prodloužen o 0,593 m m TOW = 4830 kg. S wet trup = 60,748 m 2 38

S plf trup = 18,742 m 2 l f = 13,449 m sklon vztlakové čáry letounu dle kap. 5.2 součinitel vztlaku letounu pro úhel nulového náběhu klapky 0 : Z důvodů nepřesných výsledků výpočtů dle literatury, které se výrazně neshodují z daty lit. [3], se kterými byly porovnávány, bylo učiněno rozhodnutí použít data o srázovém úhlu za křídlem při nulovém úhlu náběhu dle [3]. Hodnoty srázového úhlu za křídlem při nulovém náběhu vypočtené dle různých literatur se pohybovaly od 5,5 do 6,5 p ři zasunutých vztlakových klapkách. Protože náběžná hrana VOP EV-55 byla posunuta zhruba o 0,4 m, nepředpokládá se podstatná změna tohoto úhlu. Chyba takto vzniklá je podstatně menší, jako chyba nepřesného výpočtu. c = c + c L0 L0 L k t 0VOP c = a k S S ϕ = 1 ( ϕ ε ) VOP L0 VOP VOP VOP 0 VOP VOP Výchylka vztlak. kl. a K-T a kř a letadlo ε 0 c L0 K-T c L0 VOP c L0 [ ] [1/rad] [1/rad] [-] [1/rad] [ ] [-] [-] [-] 0 5,7 5,34 0,203 6,367 1,78 0,45-0,041 0,409 20 5,9 5,55 0,210 6,560 3,38 1-0,064 0,936 38 5,72 5,37 0,204 6,386 4,18 1,3-0,076 1,224 Odpor trupu: Převzato z lit. [3] a K-T a kř ε 0 c = c + c Dtrup D0 D trup Ltrup c c D0 trup DL trup ε = 1,75 α cl α L 4 VOP c L0 K-T πλkř ( 1+ hvop ) odpor trupu při nulovém vztlaku odpor trupu v závislosti úhlu náběhu ηkř 2LVOP 2hVOP LVOP = hvop = l l SVOP ε alet = ak T + avop kvop 1 S α 1 kř kř 39

cd 0trup Odpor trupu při nulovém vztlaku: 60 l S c R c c f wet trup D = 1 0, 0025 0 wf f + + trup 3 + D trup btrup l d f f Skř d f 60 13, 449 60, 748 = 1* 0, 00215* 1 + + 0, 0025* * + 0 = 0, 00578 3 13, 449 2 25,196 2 R wf vliv interference křídla a trupu (pro samotný trup se volí =1) C ftrup koeficient tření ploché desky obtékané turbulentně Uvedeno v fig. 4.3 jako funkce machova a Reynoldsova čísla RN Pro trup R M ρu l 378,05 1,225* *12,856 3,6 0,00001714 1 f N = = = trup U η 378,05 3,6 1, 4*287*288,15 1 = = = χrt U1 rychlost nerozrušeného proudu 0,3 96 489 016 ZRT - referenční čára obr. 22 - úhel náběhu a nastavení křídla, převzato z lit. [12] l f délka trupu zobrazeno na obr. 23 - délka trupu a typ zakončení trupu, převzato z lit. [12] d f - maximální průměr ekvivalentního trupu plynulé zakončení zakončení skokem 40

ekvivalentí obr. 24 - průměr ekvivalentního trupu, převzato z lit. [12] S wet trup omočená plocha ekvivalentního trupu c Dbtrup odpor konce trupu započítává se jen pokud je trup ukončen plochou (náhle uříznutý viz. obr. 23), ne pokud je zakončen plinule do špičky cd Ltrup Odpor trupu v závislosti na úhlu náběhu: c DL trup 2α S ηc α S = + S S = 0 + 2 3 btrup dc plftrup kř 3 0,64* cd α 17.39 c 25,196 α úhel náběhu trupu [rad], je definován obr. 22, je stanoven: W 4600 cl 0, 4 0 qs kř q *25,196 α = = 6, 23 cl α kř c L0 součinitel vztlaku letounu pro úhel nulového vztlaku letounu klapky 0 : 0,4 c Lα sklon vztlakové čáry letounu klapky 0 : 6,23 Poznámka: pro výpočet je potřeba používat anglo-saské jednotky. Tj. převést hodnoty udané do vzorců v SI jednotkách na příslušné hodnoty v anglosaských jednotkách. 41

obr. 25 - poláry EV-55 D, podvozek zatažen 42

EV-55 D, podvozek zatažen, klapky na: 0 20 vzlet 38 p řistání C L C D C L C D C L C D [1] [1] [1] [1] [1] [1] -1,209 0,1632-0,064 0,0881 0,177 0,1582-1,15 0,1442 0,147 0,0817 0,378 0,1553-1,05 0,1231 0,252 0,0804 0,478 0,1557-0,85 0,0935 0,357 0,0804 0,578 0,1572-0,7 0,0769 0,462 0,0816 0,678 0,16-0,497 0,0583 0,566 0,0854 0,779 0,1652-0,396 0,0511 0,671 0,09 0,879 0,1711-0,294 0,0451 0,776 0,0953 0,979 0,1779-0,193 0,04 0,985 0,1082 1,178 0,1932-0,092 0,0375 1,194 0,1249 1,378 0,2119 0,009 0,0366 1,403 0,1451 1,578 0,2341 0,11 0,0366 1,611 0,1685 1,777 0,2589 0,312 0,0397 1,82 0,1951 1,976 0,288 0,513 0,0465 2,024 0,2266 2,171 0,3211 0,715 0,0565 2,195 0,2611 2,333 0,3566 0,916 0,0692 2,268 0,2783 2,422 0,3754 1,117 0,0865 2,337 0,2969 2,492 0,3962 1,314 0,1089 2,405 0,3149 2,57 0,4171 1,477 0,1348 2,452 0,333 2,635 0,4387 1,552 0,1494 2,489 0,3518 2,682 0,4613 1,624 0,1652 2,508 0,3653 2,721 0,4835 1,691 0,1824 2,525 0,3858 1,741 0,2001 1,773 0,218 1,798 0,2308 1,861 0,2698 43

6.3 Sklon vztlakové čáry navrhovaného letounu Byl vypočten v kapitole 5.2. Jeho hodnota je: a let = 6,367 1/rad 6.4 Polára s vysunutým podvozkem a s vlivem blízkosti země Byla provedena modifikace poláry letounu EV-55 D stanovené v předchozích kapitolách. Vliv vysunutého podvozku: Odpor vysunutého podvozku byl stanoven na základě postupu a grafů uvedených v literatuře [12]. Veškeré obrázky použité v této kapitole jsu převzaty z lit. [12]. Protože v dané literatuře nejsou dostupné podklady pro přesně takový podvozek, jenž je použit na letounu EV-55 D, byly nalezeny co nejpodobnější typy podvozků a pro ně proběhla analýza. Přírustek odporu vlivem vysunutí podvozku vztažený na plochu křídla: c Dpodvozek n = i= 1 ( c = 0 ) + p c ( S ) D noha cl i i L noha i S kř c součinitel odporu i-té podvozkové nohy při nulovém vztlaku D _ n o h a _ c L = 0 S noha vztažná plocha i-té podvozkové nohy p faktor ovlivňující změnu odporu i-té podvozkové nohy se změnou součinitele vztlaku Přední podvozková noha: S n o h a = 8 4 0 0 0 m m 2 c D _ n oha _ c L = 0 = 0, 57 p = 0,5 Hlavní podvozek: součinitel odporu je určen pro 2 nohy zároveň (tento typ podvozku má vždy podvozkové nohy v páru). S noh a = 2 238 000 m m c D _ n oha _ c L = 0 = 2, 75 p = 0, 4 Výsledné poláry s vysunutým podvozkem jsou uvedeny v příloze P - 3. Vliv blízkosti země: Vliv blízkosti země na poláru letounu byl zahrnut výpočtem pomocí postupu dle literatury [13]. Výsledný odpor je stanoven odečtením příslušného c D od c D stanoveného bez vlivu země. 44

2 cl cd = σ πλ kř σ korekční součinitel stanovený na základě lit. [13] výška letu σ m - 2 0,587 4 0,419 8 0,185 Poznámka: Výška letu značí výšku kořenového profilu křídla nad povrchem zěmě. Výsledné poláry s vlivem blízkosti zěmě jsou uvedeny v P - 3. Polára letounu je blízkostí země ovlivněna jen do výšky poloviny rozpětí křídla nad zemí. 6.5 Výkony navrhovaného letounu 6.5.1 Maximální horizontální rychlost Byla stanovena pro poláru letounu EV 55 D v konfiguraci: podvozek zatažen, vztlakové klapky cestovní režim. Z této poláry byl vypočten potřebný výkon pohonných jednotek. Využitelný výkon pohonných jednotek (oba motory v chodu a na stejném režimu práce) byl stanoven na základě tahových křivek uvedených v P - 4. obr. 26 - postup stanovení rychlosti v MAX výška MSA hmotnost letounu v MAX [m] [kg] [km/h] 0 4830 373 3048 4830 401 0 2930,4 380 3048 2930,4 411 45

6.5.2 Stoupavost letounu Stoupací rychlosti letounu byly určeny pro letoun v konfiguraci: vztlakové klapky zataženy, podvozek zatažen. Tahy a účinnosti pohonné jednotky pro jednotlivé režimy práce a výšky jsou uvedeny v P - 4. Stoupací rychlost: w = ( F ) motorů g * m D v TAS g gravitační zrychlení m/s 2 Fmotorů tah obou motorů N D odpor letounu N m hmotnost letounu kg v TAS rychlost letu m/s w stoupací rychlost m/s Označení jednotlivých konfigurací: XX označení hmotností hmotnost letounu režim práce motoru označení režimu práce motoru hmotnost 1 4830 kg 2 3880,18 kg 3 2930,36 kg vzletový režim výška MSA [m] A 0 B 1524 C 3048 cestovní režim výška MSA [m] AA 0 BB 1524 CC 3048 46

obr. 27 - přehled stoupacích rychlostí v 0 MSA Úplné výsledky výpočtů jsou uvedeny v P - 4. Přehled maximálních stoupacích rychlostí pro různé režimy letu: A, AA rychlost w TAS TAS A w AA km/h m/s 1 2 3 1 2 3 180 50 8,01 9,14 9,81 8,01 9,14 9,81 216 60 8,51 9,22 9,78 8,51 9,22 9,78 B, BB rychlost w TAS TAS B w BB km/h m/s 1 2 3 1 2 3 216 60 10,35 11,43 12,28 10,35 11,43 12,28 C, CC rychlost w TAS TAS C Všechny stoupací rychlosti jsou uveden v [m/s]. w CC km/h m/s 1 2 3 1 2 3 216 60 11,58 13,35 14,74 11,07 12,84 14,22 47

6.5.3 Délka vzletu rozjezd rozlet přechodový oblouk stoupání Rozjezd: obr. 28 - fáze vzletu Pro rozjezd je nutno stanovit c L_rozj a c D_rozj. Tyto veličiny koeficienty lze získat postupem dle obr. 29. Koeficient tření mezi koly a VPD je označen f. Byla použita polára s vlivem blízkosti země a vysunutým podvozkem. c L c L_rozj 1 f c D_rozj c D obr. 29 - stanovení c D_rozj a c L_rozj z poláry Rozjezd probíhá z nulové rychlosti až po rychlost v LOF. v LOF = 1,1 v Dopředné zrychlení pro i-tý krok: Délka rozjezdu: Rozlet: S 2 Fi ρvi S ax _ i = g f ( cd _ rozj fcl _ rozj ) G 2 G vlof v sg = dv s = v a 0 vlof i G x 0 ax _ i v Probíhá od rychlosti v LOF do rychlosti v 2. Pro určení potřebných aerodynamických charakteristiky je uvažováno, že letoun při v LOF letí 2 m nad zemí (výška křídla nad zemí při rozjezdu) a při v 2 letí stále 2 m nad zemí a má zatažený podvozek. v2 = 1,2 v S 48

Délka rozletu: s R = v 2 + v 2 LOF ( v v ) ( F D ) + ( F D ) LOF Přechodový oblouk: LOF 2 m LOF 2 2 2 Obrat je realizován na násobku n = 1,2 s o Stoupání: ( ) 2 F2 D2 v 2 = G g ( n 1) Bylo uvažování stoupání do výšky H = 15 m nad VPD. s s 1 H s 2 o = G ( F D ) 2 2 ( F D ) 2 2 Délka pozemní části vzletu: sg [ m] Délka vzdušné části vzletu: Délka vzletu: G A R o s [ ] s = s + s + s m [ ] s = s + s m G A 0 MSA hmotnost letounu 4830.0 kg koeficient tření dráhy s G s A s - [m] [m] [m] beton 0,03 332,1 240,2 572,3 zpevněná zem 0,04 341,2 240,2 581,3 suchá krátká tráva 0,05 350,5 240,2 590,7 vysoká tráva (nad 20 cm) 0,1 387,1 240,2 627,2 nezpevněná zem nebo sníh 0,3 649,7 240,2 889,9 0 MSA hmotnost letounu 2930.4 kg koeficient tření dráhy s G s A s - [m] [m] [m] beton 0,03 109,4 56,7 166,1 zpevněná zem 0,04 110,9 56,7 167,6 suchá krátká tráva 0,05 112,4 56,7 169,1 vysoká tráva (nad 20 cm) 0,1 118,1 56,6 174,7 nezpevněná zem nebo sníh 0,3 140,6 56,6 197,2 49

Poznámka: Pro letoun o hmotnosti 2930,4 kg vychází výstup z přechodového oblouku nad stanovenou překážkou 15 m (při n = 1,2). Proto byl výpočet zjednodušen a přechodový oblouk nahrazen přímkovým letem do výšky 15 m nad VPD. Tento zásah má vliv pouze na vzdušnou část letu. Délka vzdušné části vzletu: A R [ ] s = s + s m F D tg G s = H 2 2 6.5.4 Délka přistání Byla stanovena na základě lit. [13]. klesání přechod. oblouk dojezd Délka klesání: obr. 30 - fáze přistání Letoun bude klesat ze stanovené výšky 15 m nad VPD. x K hp h = tgγ γ K K 0 c = arctg c D _ ref L _ ref ( γ ) h0 = r 1 cos c D_ref a c L_ref byly určeny pro v ref v v S ref = 2nmg c ρ S L max = 1,3v Délka přechodového oblouku: x = rsinγ o K S K kř dle CS 23.73 c Lmax pro konfiguraci: vysoko nad zemí, klapky vysunuty na 38, podvozek vytažen r = v 2 ref ( ref 1) g n n ref byl stanoven 1,2 50

Délka dojezdu: Bylo uvažováno brždění ihned po dosednutí. Součinitel tření kol při brždění byl dle lit. [15] stanoven na 0,25. V literatuře nebylo uvedeno pro jaký povrch je tento součinitel stanoven. Reverzace tahu, kterou je letoun EV 55 D vybaven, nebyla do výpočtu zahrnuta. x G v = 2a 2 p stř astř v p = gf = 1,15 v Délka vzdušné části přistání: S f bylo stanoveno 0,25 dle lit. [15] x = x + x = 17,21 + 153,78 = 170,99 m A K o Délka pozemní části přistání: xg = 304,23 m Celková délka přistání: x = x + x = 475,22 m A G 51

7 OBÁLKY ZATÍŽENÍ LETOUNU EV 55 D DLE CS-23 7.1 Vstupní data do výpočtů c L 3 c D Postup: obr. 31 - stanovení součinitele c N - obrázek převzat z lit. [4] Z poláry letounu byly známy úhly náběhu α ZRK pro jednotlivé součinitele vztlaku c Y a jim odpovídající součinitel odporu c X. c = c cos α + c sinα N L ZRK D ZRK Přehled vypočtených součinitelů c N je uveden v P - 5. Hmotnosti: W min = 2930.4 kg Plocha křídla: W max = 4830 kg S = 25,196 m 2 Sklon vztlakové čáry letounu: a = 6,367 1/rad Střední geometrická tětiva: c = 1,5649 m 7.2 Obratová obálka, 0 MSA, 4830 kg 7.2.1 Kladný provozní násobek zatížení při obratech: Dle CS 23.337 (a)(1): 24000 24000 + n = 2,1+ = 2,1+ = 3, 26 W + 10000 10648.33 + 10000 W=10 648,39 lb hmotnost letounu Zároveň nemusí být větší 3,8 Zvoleno: +n = 3,26 52

7.2.2 Záporný provozní násobek zatížení při obratech: Dle CS 23.337 (b)(1): n = 0, 4*( + n) = 0, 4*3, 26 = 1,30 Zvoleno: -n = 1,30 7.2.3 Návrhová cestovní rychlost: Dle CS 23.335 (a)(1)(i) a CS 23.335 (a)(2): Nesmí být menší: v C = 33 W S Pro hodnoty W/S větší než 20 může být součinitel 33 lineárně snížen s W/S na hodnotu 28,6 pro W/S = 100 4830 W / S = = 39,26 25,196 kg m 2 W hmotnost letounu S plocha křídla Lineární interpolací dle předpisu byl určen nový koeficient 31,94, potom spodní hranice v C : W vc = 31,94 = 31,94 39, 26 = 370,66 km / hod S Dle CS 23.335 (a)(3): Nemusí být vyšší 0,9* v H, kde v H je maximální rychlost vodorovného letu Určení rychlosti v H : byla určena sestrojením křivky potřebného a využitelného tahu motoru. Tato rychlost je dosažena právě při protnutí potřebného a využitelného tahu, rychleji letoun horizontálním letem letět nemůže. Byla zjištěna v H = 373,6 km/h. v H =373,6 53

v = 0,9* v = 0,9*373,6 = 336,24 km/ h C H Zvoleno: v C =380 km/h 7.2.4 Návrhová rychlost strmého letu: Dle CS 23.335 (b)(1): Nesmí být menší jak 1,25*v C : v = 1,25* v = 1,25*380 = 475 km/ h D Dle CS 23.335 (b)(2)(i) a (3): v D = 1,4* v C C_min Pro hodnoty W/S větší než 20 může být součinitel 1,4 lineárně snížen s W/S na hodnotu 1,35 pro W/S = 100. Lineární interpolací dle předpisu byl určen nový koeficient 1,39, potom v D : v = 1,39* v = 1,39*336,24 = 466,69 km / h D Dle CS 23.335 (b)(4)(i): C_min Byl proveden aerodynamický výpočet tak, jak je definován předpisem. 7,5 rychlost v tomto místě je považována za v D let rychlostí v C sestupný let vybírání Let rychlostí v C : obr. 32 - definice manévru pro stanovení v D dle CS 23.335 (b)(4)(i) Protože v horizontálním ustáleném letu nelze rychlosti v C dosáhnout, je nutno, aby letoun letěl po skloněné dráze letu. 54

L Φ D G*sinΦ G*cosΦ F Sestupný let: G obr. 33 - silová rovnováha ustáleného letu rychlostí v C 0 MSA, hmotnost 4830 kg v C 380,00 [km/h] Požadovaná rychlost letu c L 0,28 [-] Součinitel vztlaku při rychlosti letu v C c D 0,04 [-] Součinitel odporu při rychlosti letu v C F 6380,20 [N] Tah motorů při rychlosti letu v C Φ 0,38 [ ] Kladná hodnota značí klesavý let Do sestupného letu letoun přechází z letu na rychlosti v C. K úhlu sklonu letu při rychlosti v C je nutno přičíst 7,5 směrem dolů. Tedy Φ = 7,88. Silová rovnováha je stejná jako na obr. 33. Jelikož se jedná o neustálený manévr, byl výpočet proveden numericky. Postup výpočtu: V čase t = 0 s letoun vstupuje do manévru se všemi hodnotami, jako letěl při rychlosti v C. t v v c L c D L D a F [s] [km/h] [m/s] [-] [-] [N] [N] [m/s 2 ] [N] 0 380 105,6 0,276 0,039 47382,30 6695,13 0 6380,2 V následujícím okamžiku i, kde t byl zvolen 0,01 s. mg sin + Fi Di ai = m v = v + a t c c i i 1 i = 2mg L_ i 2 ρskř vi D_ i φ 1 1 = dopočten pomocí analitcké polary pro c 1 L = ρv S c 2 2 i i kř L_ i 1 D = ρv S c 2 Fi 2 i i kř D_ i = dopočteno z polynomu, kterýmbyla proložena tahová křivka motorů L_ i 55

Takto byly vypočteny jednotlivé kroky až do doby 20 s, která je předepsána. Výsledkem je: 0 MSA, hmotnost 4830 kg t v v c L c D L D a F [s] [km/h] [m/s] [-] [-] [N] [N] [m/s 2 ] [N] 0 380,0 105,56 0,276 0,039 47382,3 6695,1 0 6380,20 20 445,7 123,79 0,200 0,038 47382,3 8881,2 0,617 5362,88 Vybrání sestupného letu do horizontálního: Výpočet byl proveden dvěma způsoby. V této práci je uveden postup jednoho a seznámení s výsledkem druhého. Nakonec byl vypočtený výsledek porovnán s výsledky výpočtu firmy Evektor. Postup výpočtu: Byl učiněn předpoklad, že tah motorů F se rovná právě odporu letounu D. Toto je úvaha na bezpečnou stranu výpočtu, protože na zrychlení v ose letounu má vliv pouze složka tíhové síly. Pokud by byl letoun více zbržďován než je jeho vlastní odpor, bude toto zrychlení vždy menší i rychlost v D bude nižší. Při manévru je předepsán násobek 1,5. Bylo zjištěno, že tohoto násobku je dosaženo postupně za 0.00593 s. Proto byl tento náběh zanedbán. První krok: Do prvního kroku vstupují hodnoty vypočtené na konci sestupného letu v čase 20 s. t n v v R a t Φ Φ [s] [-] [km/h] [m/s] [m] [m/s 2 ] [ ] [rad] 0,00 1,50 445,66 123,79 3066,41 0,62 7,88 0,14 s n*g L D c L c D F [m] [N] [N] [N] [-] [-] [N] 0,00 71073,45 71073,45 9340,1 0,301 0,039 9340,1 F i = D i v m 2 i Ri = mg n φ i n* G = nmg Li c c = n* G 2L i L_ i = 2 vi ρskř D_ i ( cos ) = dopočten pomocí analitcké polary pro c 1 D = v ρs c 2 Následující kroky: 2 2 i i kř D_ i t byl zvolen 0,01 s L_ i 56

F R i+ 1 i+ 1 i+ 1 = D 2 vi + 1m = mg n v v a t i 1 i i a ( cosφ ) i+ 1 = + + gm φ + ( F D ) i+ 1 = sin i i i gm s φ = i 1 φ + + i arctg R i 1 1 s = i 1 v i t + + at _ i t 2 n* G = nmg L c c Výsledek: = i+ 1 n* G 2L i + 1 L_ i+ 1 = 2 vi + 1ρSkř i 2 = dopočten pomocí analitcké polary pro c D_ i+ 1 L_ i+ 1 1 D = v ρs c 2 2 2 i+ 1 i+ 1 kř D_ i+ 1 Výpočet byl prováděn tak dlouho, dokud nebylo dosaženo Φ=0. 0 MSA, hmotnost 4830 kg t v v c L c D L D a t F [s] [km/h] [m/s] [-] [-] [N] [N] [m/s 2 ] [N] 20 445,65 123,79 0,200 0,038 47382,3 8881,2 0,617 5362,9 23,45 446,53 124,04 0,299 0,039 71073,5 1,5 0 9370 Výsledky výpočtu pro lehčí hmotnostní konfiguraci: Let rychlostí v C : 0 MSA, hmotnost 2930,4 kg v C 380,00 [km/h] Požadovaná rychlost letu c L 0,17 [-] Součinitel vztlaku při rychlosti letu v C c D 0,04 [-] Součinitel odporu při rychlosti letu v C F 6380,20 [N] Tah motorů při rychlosti letu v C Φ -0,01 [ ] Kladná hodnota značí klesavý let 57

Rychlost na konci manévru: 0 MSA, hmotnost 2930,4 kg t v v c L c D L D a t F [s] [km/h] [m/s] [-] [-] [N] [N] [m/s 2 ] [N] 20 433,26 120,35 0,129 0,037 28746,8 8189,8 0,374 5537,8 23,19 433,26 120,56 0,192 0,037 43120,2 8395,8 0 8396 Pro letoun letící v 0 MSA o hmotnosti 4830 kg byla vypočtena v D = 446,53 km/hod. Výsledek dává dobrou shodu s daty poskytnutými firmou Evektror. Pro ostatní výpočty byla použita výše popsaná metoda. Zvoleno: v D =475 km/h 7.2.5 Pádová rychlost, vztlaková mechanizace zatažena, kladný násobek: n = +1 2mgn 2*4830*9,81*1 + vs = = = 146,15 km / h ρs c 1,225*25,196*1,863 kř N max Zvoleno: v S =146,15 km/h 7.2.6 Pádová rychlost, vztlaková mechanizace zatažena, záporný násobek: n = -1 kř N min ( ) ( ) 2mgn 2*4830*9,81* 1 vs = = = 180,82 km / h ρs c 1, 225*25,196* 1, 217 Zvoleno: v S =180,82 km/h 7.2.7 Návrhová obratová rychlost v A : Dle CS 23.335 (c)(1): Nesmí být menší jak vs n. v = + v n = 146,15* 3,26 = 263,97 km / h A Dle CS 23.335 (c)(2): Nemusí převyšovat v C S Zvoleno: v A =263,97 km/h 58

7.2.8 Návrhová obratová rychlost v G : Je definována stejně jako rychlost v A. Je počítána pro záporný násobek a pádovou rychlost na zádech. v = v n = 180,82* 1,30 = 180,82 km / h G S Zvoleno: v G =180,82 km/h 7.3 Poryvová obálka, 0 MSA, 4830 kg Tyto velikosti poryvů platí dle CS 23.333 (c) až do výšky 20 000 ft. rychlost poryvu dle CS 23,333 U de U de v C : 50 ft/s 15,24 m/s v D : 25 ft/s 7,62 m/s v B : 66 ft/s 20,12 m/s 7.3.1 Velikost násobku od poryvu: kgρ0u deveas a n = 1± W 2 S k g kř 0,88µ g = 5,3 + µ W 2 Skř µ g = ρc ag g geometr zmířňující součinitel poryvu hmotnostní poměr letounu U de rychlost poryvu m/s ρ 0 hustota vzduchu 0 MSA kg/m 3 ρ hustota vzduchu v uvažované nadmořské výšce kg/m 3 c geometr střední geometrická tětiva m g gravitační zrychlení m/s 2 W/S plošné zažížení křídla N/m 2 v ekvivalentní rychlost letu letounu m/s a sklon křivky vztlaku 1/rad 7.3.2 Poryv při rychlosti v C v C 380,00 km/h +n 3,51 -n -1,51 59

7.3.3 Poryv při rychlosti v D v D 475,00 km/h +n 2,57 -n -0,57 7.3.4 Stanovení rychlosti v B a velikost poryvu při v B +v B poryv. čára křivka c Nmax +v C poryv. čára +n +v S v A v B v B1 v C obr. 34 - stanovení rychlosti v B a velikosti poryvu Rychlost v B je stanovena jako průsečík křivky c Nmax a poryvové čáry pro rychlost letu v B (viz. obr. 34). Tato rychlost je dána řešením rovnice: 2 ρskřcn max kgρ0u v as B kř vb + vb + 1= 0 2mg 2mg Rychlost v B1 je dána průsečíkem poryvové čáry pro rychlost letu v B a přímkou spuštěnou z průsečíku poryvové čáry při v C a rychlosti v C (viz. obr. 34). v B1 ( ) 2mg nv C 1 = k ρ U as g 0 de kř v B 266,50 km/h +n 3,33 v B1 287,88 km/h +n 3,51 60

7.4 Obratová a poryvová obálka 0 MSA n V [km/h] Obratová, 4830 kg Poryvová, 4830 kg Poryvová čára, 4830 kg Obratová, 2930,4 kg Poryvová, 2930,4 kg Poryvová čára, 2930,4 kg 0 MSA HMOTNOST 4830,00 HMOTNOST 2930,36 V (EAS) n V (EAS) n [km/h] [-] [km/h] [-] +v S 146,15 1,00 113,83 1,00 v A 263,97 3,26 214,72 3,56 v B 266,50 3,33 227,40 3,99 v B1 287,88 3,51 287,88 4,79 v C 380,00 3,51 380,00 4,79 v D 475,00 3,26 475,00 3,56 v D 475,00-0,57 475,00-1,37 v C 380,00-1,51 380,00-2,79 v G 206,56-1,30 168,02-1,42 -v S 180,82-1,00 140,84-1,00 61

7.5 Obratová obálka, 3048 MSA, 4830 kg n V [km/h] Obratová, 4830 kg Poryvová, 4830 kg Poryvová čára, 4830 kg Obratová, 2930,4 kg Poryvová, 2930,4 kg Poryvová čára, 2930,4 kg HMOTNOST 4830,00 HMOTNOST 2930,36 3048 MSA V (EAS) n V (EAS) n [km/h] [-] [km/h] [-] +v S 146,15 1,00 113,83 1,00 v A 263,97 3,26 214,72 3,56 v B 272,15 3,47 235,68 4,29 v B1 287,88 3,61 287,88 5,01 v C 380,00 3,61 380,00 5,01 v D 475,00 3,26 475,00 3,56 v D 475,00-0,63 475,00-1,51 v C 380,00-1,61 380,00-3,01 v G 206,56-1,30 168,02-1,42 -v S 180,82-1,00 140,84-1,00 7.6 Změna návrhových rychlostí s výškou Omezující Machovo číslo: M = v TAS c v TAS c skutečná rychlost letu ve výšce H rychlost zvuku ve výšce H 62

Přepočtový vztah mezi rychlostí EAS a TAS: v TAS = v EAS ρ0 ρ Rychlost zvuku: c = κrt *3,6 [ km / h] κ = 1,4 r = 287,053 [ J / K* kg] Změna teploty vzduchu s výškou: T = T + βh 0 T 0 =288,15 K β=-0,0065 C/m Změna hustoty vzduchu s výškou: β ρ = ρ 0 1 H T0 4,256 ρ 0 =1,225 kg/m 3 Pro výšku 10 000 ft byly stanoveny omezující Machova čísla: M C M D 0,374 0,468 63

Přehled rychlostí: 4830 kg v A v C v D H ρ T c EAS TAS EAS TAS EAS TAS [m] [ft] [kg/m 3 ] [K] [km/h] [km/h] [km/h] [km/h] [km/h] [km/h] [km/h] 0,0 0 1,225 288,15 1225,06 263,97 263,97 380,00 380,00 475,00 475,00 609,6 2000 1,155 284,19 1216,61 263,97 271,86 380,00 391,36 475,00 489,20 1219,2 4000 1,088 280,23 1208,10 263,97 280,11 380,00 403,23 475,00 504,04 1828,8 6000 1,024 276,26 1199,52 263,97 288,72 380,00 415,64 475,00 519,55 2438,4 8000 0,963 272,30 1190,89 263,97 297,74 380,00 428,62 475,00 535,77 3048,0 10000 0,905 268,34 1182,19 263,97 307,17 380,00 442,20 475,00 552,75 3657,6 12000 0,849 264,38 1173,43 263,97 317,05 365,43 438,92 456,79 548,65 4267,2 14000 0,796 260,41 1164,61 263,97 327,41 351,21 435,62 439,01 544,52 4876,8 16000 0,746 256,45 1155,71 263,97 338,26 337,34 432,29 421,68 540,37 5486,4 18000 0,698 252,49 1146,75 263,97 349,66 323,82 428,94 404,77 536,17 6096,0 20000 0,653 248,53 1137,71 263,97 361,63 310,63 425,56 388,29 531,95 6705,6 22000 0,610 244,56 1128,61 263,97 374,21 297,78 422,15 372,23 527,69 7315,2 24000 0,569 240,60 1119,43 263,97 387,45 285,27 418,72 356,59 523,40 v C(EAS) v D(EAS) v C(TAS) v D(TAS) v A(EAS) hmotnost 4830 kg 64

2930,36 kg v A v C v D H ρ T c EAS TAS EAS TAS EAS TAS [m] [ft] [kg/m 3 ] [K] [km/h] [km/h] [km/h] [km/h] [km/h] [km/h] [km/h] 0,0 0 1,225 288,15 1225,06 214,72 214,72 380,00 380,00 475,00 475,00 609,6 2000 1,155 284,19 1216,61 214,72 221,14 380,00 391,36 475,00 489,20 1219,2 4000 1,088 280,23 1208,10 214,72 227,85 380,00 403,23 475,00 504,04 1828,8 6000 1,024 276,26 1199,52 214,72 234,86 380,00 415,64 475,00 519,55 2438,4 8000 0,963 272,30 1190,89 214,72 242,19 380,00 428,62 475,00 535,77 3048,0 10000 0,905 268,34 1182,19 214,72 249,87 380,00 442,20 475,00 552,75 3657,6 12000 0,849 264,38 1173,43 214,72 257,90 365,43 438,92 456,79 548,65 4267,2 14000 0,796 260,41 1164,61 214,72 266,33 351,21 435,62 439,01 544,52 4876,8 16000 0,746 256,45 1155,71 214,72 275,16 337,34 432,29 421,68 540,37 5486,4 18000 0,698 252,49 1146,75 214,72 284,43 323,82 428,94 404,77 536,17 6096,0 20000 0,653 248,53 1137,71 214,72 294,17 310,63 425,56 388,29 531,95 6705,6 22000 0,610 244,56 1128,61 214,72 304,40 297,78 422,15 372,23 527,69 7315,2 24000 0,569 240,60 1119,43 214,72 315,17 285,27 418,72 356,59 523,40 v C(EAS) v D(EAS) v C(TAS) v D(TAS) v A(EAS) hmotnost 2930,36 kg 65

8 STANOVENÍ ZATÍŽENÍ TRUPU Bylo vypracováno na základě dat poskytnutých firmou EVEKTOR. Pro letoun EV-55 bylo vyšetřováno přibližně 700 možných případů zatížení. Byly vyšetřeny různé případy zatížení pro různé hmotnostní konfigurace letounu. Analýza byla provedena systémem SAVLE. Protože je velmi blízký letounu EV-55, byly převzaty kritické případy zatížení trupu EV-55 ve sledovaném řezu trupu. Předpokládá se, že kritické případy zatížení řezu EV-55 budou jedny z kritických případů zatížení letounu EV-55 D. Proto bylo zjištěno, o jaké případy na letounu EV-55 se jedná a zatížení pro tyto případy bylo přepočteno pro. Byly zachovány buď stejné hmotnostní konfigurace u jednotlivých případů nebo bylo simulováno rozložení hmot v letounu EV-55 D tak, aby co nejvíce odpovídalo rozložení z případu zatížení EV-55. 8.1 Definice souřadných systémů pro výpočet zatížení a pevnostní kontrolu +F VOP SMĚR LETU +Mz +Tz +Mx +My +Tx +Ty +F SRS +F SNS +F SRB T R Z +F SNB +F SOP bod mezi OP a zadním závěsem křídla obr. 35 - kladné smysly sil +y +U VOP +U +n y +x +ε z +x +ε y +z +U SOP +n z obr. 36 - kladné orientace souřadného systému, úlových zrychlení Hmotnostní konfigurace a označení hmot pro jednotlivé případy zatížení jsou uvedeny v P - 6. 66

8.2 Boční zatížení dle CS 23.485 Případ A: Definice případu: Statické stlačení tlumičů a pneumatik, klapky zasunuty, podvozek vysunut, výška 0 m MSA, rychlost letu 0 km/h. Svislé zatížení: n y 1,339 [-] ε z 1,319 [rad/s 2 ] Úhlové zrychlení a svislý násobek byl poskytnut firmou Evektor, předpokládají se velmi podobné hodnoty pro. Zatížení od svislého násobku: SNS y F = mgn Zatížení od úhlového zrychlení: = ( ) Síla působící na VOP: F VOP = 0 Vodorovné zatížení: FSRS xt xi mε z n z 0,836 [-] ε y 0,801 [rad/s 2 ] Úhlové zrychlení a vodorovný násobek byl poskytnut firmou Evektor, předpokládají se velmi podobné hodnoty pro. Zatížení od vodorovného násobku: SNB z F = mgn Zatížení od úhlového zrychlení: = ( ) Síla působící na SOP: F SOP = 0 FSRB xt xi mε y Rozložení hmot je stejné jako u svislého zatížení. 8.3 Vodorovné přistání na hlavní podvozek CS 23.479 Případ B: Definice případu: Vodorovné přistání na hlavní podvozek, roztáčení kol, stlačení tlumičů na 25%, vztlakové klapky vysunuty na 38, podvozek vysunut, výška 0 m MSA, rychlost 170 km/h Svislé zatížení: n y 3,298 [-] ε z 6,206 [rad/s 2 ] Úhlové zrychlení a svislý násobek byl poskytnut firmou Evektor, předpokládají se velmi podobné hodnoty pro. Zatížení od svislého násobku: SNS y F = mgn Zatížení od úhlového zrychlení: = ( ) Síla působící na VOP: FVOP = 876 FSRS xt xi mε z N 67

Síla působící na VOP byla poskytnuta firmou Evektor, je možné použít sílu letounu EV-55, protože pro letoun EV 55 D bude tato síla nižší (větší rameno VOP) -> úvaha na bezpečnou stranu. Případ C: Definice případu: Vodorovné přistání na hlavní podvozek, roztáčení kol, stlačení tlumičů na 25%, vztlakové klapky vysunuty na 38, podvozek vysunut, výška 0 m MSA, rychlost 170 km/h Svislé zatížení: n y 3,294 [-] ε z 5,488 [rad/s 2 ] Úhlové zrychlení a svislý násobek byl poskytnut firmou Evektor, předpokládají se velmi podobné hodnoty pro. Zatížení od svislého násobku: SNS y F = mgn Zatížení od úhlového zrychlení: = ( ) Síla působící na VOP: FVOP = 876 FSRS xt xi mε z N Síla působící na VOP byla poskytnuta firmou Evektor, je možné použít sílu letounu EV-55, protože pro letoun EV 55 D bude tato síla nižší (větší rameno VOP) -> úvaha na bezpečnou stranu. 8.4 Ustálený let na násobku manévrovací obálky CS 23.333 (a)(b)(2) Případ D: Definice případu: Ustálený let na násobku manévrovací obálky. Manévr na v G = 180,04 km/h, n=-1,32, vztlakové klapky zataženy, podvozek zasunut, výška 0 m MSA. Svislé zatížení: n y -1,32 [-] ε z 0 [rad/s 2 ] Svislý násobek byl vypočten dle postupu z kapitoly 7 pro stanovenou hmotnostní konfiguraci. Zatížení od svislého násobku: SNS y F = mgn Zatížení od úhlového zrychlení: = ( ) Síla působící na VOP: F VOP FSRS xt xi mε z M = + ( xny mg ) ( vop x) K+ T M K+T stanoven na základě [3] ( _ + ) ( x x ) x = x x c A K T T SAT = VOP Fvop T 68

8.5 Záporný poryv na letoun CS 23.341 (a) Případ E: Definice případu: Záporný poryv na letoun U = -15,24 m/s při rychlosti letu v C. Výchozí násobek n VYCH = 1, klapky zasunuty, podvozek zasunut, výška 3100 m MSA. Svislé zatížení: n y -1,685 [-] ε z -2,899 [rad/s 2 ] Svislý násobek byl vypočten dle postupu z kapitoly 7 pro stanovenou hmotnostní konfiguraci. Úhlové zrychlení bylo vypočteno viz. níže. Zatížení od svislého násobku: SNS y F = mgn Zatížení od úhlového zrychlení: = ( ) FSRS xt xi mε z Síla působící na VOP: FVOP = Fvyv + F poryv Úhlové zrychlení: M ε z = J z Vyvažovací síla VOP pro let na n y =1: F vyv M + K+ T = ( xmg ) ( vop x) M K+T stanoven na základě [3] ( _ + ) ( x x ) x = x x c A K T T SAT = VOP Fvop T Přírustek síly VOP od poryvu: ρ k U v a S 0 g de EAS VOP VOP Fporyv = 1 2 ε α stanovena dle: CS 23.425 Zatížení při poryvu ρ 0 1,225 [kg/m 3 ] U de -15,24 [m/s] v EAS 380 [km/h] a VOP 4,146 [1/rad] S VOP 5,0803 [m 2 ] ε 1 α 0,797 [-] m 4564,3 [kg] W 44775,78 [N] S kř 25,196 [m 2 ] ρ 0,905 [kg/m 3 ] 69

stř, geometr, tětiva kř, 1,5649 [m] a letounu 6,367 [1/rad] µ 40,17932 [-] k g 0,777448 [-] F poryv -12859,4 [N] Klopivý moment letounu kolem těžiště: M = M + xnmg F F K+ T vyv VOP poryv VOP ( ) L = n mg F kř y poryv Kvadratický moment setrvačnosti letounu kolem osy z: n ( ) 2 J = m x x z i T i i= 0 8.6 Poryv na SOP zleva CS 23.443 Případ F: Definice případu: Poryv na SOP působící z levé strany letounu, při rychlosti letu v C =380 km/h. Rychlost poryvu U=15,24 m/s, výška letu 3100 m MSA. Vztlakové klapky zataženy, podvozek zasunut. Svislé zatížení: n y 1 [-] ε z 0 [rad/s 2 ] Úhlové zrychlení a svislý násobek byl poskytnut firmou Evektor, předpokládají se velmi podobné hodnoty pro. Zatížení od svislého násobku: SNS y F = mgn Zatížení od úhlového zrychlení: = ( ) Síla působící na VOP: VOP vyv FSRS xt xi mε z F = F Vyvažovací síla VOP pro let na n y =1: F vyv M + K+ T = ( xmg ) ( vop x) M K+T stanoven na základě [3] ( _ + ) ( x x ) x = x x c A K T T SAT = VOP Fvop T 70

Vodorovné zatížení: n z 0,282 [-] ε y 3,72 [rad/s 2 ] Vodorovný násobek byl poskytnut firmou Evektor, předpokládají se velmi podobné hodnoty pro. Úhlové zrychlení bylo vypočteno. Zatížení od vodorovného násobku: SNB z F = mgn Zatížení od úhlového zrychlení: = ( ) Síla působící na SOP: FSOP = Fvyv + Fporyv FSRB xt xi mε y Rozložení hmot je stejné jako u svislého zatížení. Úhlové zrychlení: F poryv εy = J y SOP Vyvažovací síla VOP pro ustálený let bez vybočení: Fvyv = 0 N Přírustek síly SOP od poryvu: ρ k U v a S 0 g de EAS SOP SOP Fporyv = stanovena dle: CS 23.443 Zatížení při poryvu k g 2 0,88 µ g = 5,3 + µ g 2W K µ g = ρcgeometr _ SOPa SOPS SOP SOP ( x x ) = SOP Fsop T SOP 6,861 [m] x 0,169 [%] T m 4830 [kg] působiště L 0,259 [%] c 1,5973 [m] SAT S kř 25,196 [m 2 ] ρ 0,905 [kg/m 3 ] v EAS 380 [km/h] ( _ + ) x = x x c 0,144 [m] A K T T SAT U de 15,24 [m/s] 71

ρ 0 1,225 [kg/m 3 ] W 47382,3 [N] S SOP 6,0355 [m 2 ] c geometr_sop 2,0324 [m] a sop 2,616 [1/rad] µ 65,9 [-] g k g 0,814 [-] F poryv 12670,42 [N] Výpočet momentu setrvačnosti kolem osy y: výpočet byl proveden dle lit. [16] pro samostatné křídlo, k tomuto momentu byl přičten moment setrvačnosti trupu (zahrnuje VOP i SOP, jsou uvažovány jako hmotné body) a moment setrvačnosti pohonných jednotek (pohonná jednotka byla uvažována jako hmotný bod). J = J + 2J + J y_ C y_ kř y_ motor y_ trup J = m i 2 y _ kř kř y _ kř J = m z 2 y _ motor pohon T _ pohon n ( ) J = m x x y _ trup i T i i= 0 m pohon =278,65 kg z T_pohon = 2,3 m 2 zahrnuje hmotnost motoru, vrtule a příslušenství, motorové gondoly a všeho uvnitř motorové gondoly. 3 ( ) iy _ kř = χ 0,182 + χ1, 24*10 l + d χ = 2 l rozpětí křídla [m] d délka letounu [m] Zatížení momentem kolem osy x (krutem): Mx = Mind + MSOP Indukovaný moment od nesymetrického rozložení na VOP: β ρveas M ind = cmxsvop U dekgbvop kvop 2 β c mx derivace součinitele klonivého momentu VOP od vzepětí VOP a interference mezi VOP a SOP podle úhlu vybočení letounu (vztaženo na plochu a rozpětí VOP). Převzato z lit. [3]. 72

b VOP účinné rozpětí VOP c β mx 0,321 [1/rad] k vop 1 [-] rozpětí vop 5,04 [m] S vop 5,0803 [m 2 ] Případ G: Moment od síly na SOP: Definice případu: M = F y SOP SOP y = 1,7928 výška AS SOP nad ZRT [m] Poryv na SOP působící z levé strany letounu, při rychlosti letu v C =380 km/h. Rychlost poryvu U=15,24 m/s, výška letu 3100 m MSA. Vztlakové klapky zataženy, podvozek zasunut. Svislé zatížení: n y 1 [-] ε z 0 [rad/s 2 ] Vodorovné zatížení: n z 0,285 [-] ε y 3,59 [rad/s 2 ] Zatížení momentem kolem osy x (krutem): c β mx 0,321 [1/rad] k vop 1 [-] rozpětí vop 5,04 [m] S vop 5,0803 [m 2 ] 8.7 Poryv na SOP zprava CS 23.443 Případ H: Definice případu: Poryv na SOP působící z pravé strany letounu, při rychlosti letu v C =380 km/h. Rychlost poryvu U=-15,24 m/s, výška letu 3100 m MSA. Vztlakové klapky zataženy, podvozek zasunut. Svislé zatížení: n y 1 [-] ε z 0 [rad/s 2 ] Vodorovné zatížení: n z -0,282 [-] ε y -3,72 [rad/s 2 ] 73

SOP 6,861 [m] x T 0,169 [%] m 4830 [kg] působiště L 0,259 [%] c SAT 1,5973 [m] S kř 25,196 [m 2 ] ρ 0,905 [kg/m 3 ] v EAS 380 [km/h] ( _ + ) x = x x c 0,144 [m] A K T T SAT U de -15,24 [m/s] ρ 0 1,225 [kg/m 3 ] W 47382,3 [N] S SOP 6,0355 [m 2 ] c geometr_sop 2,0324 [m] a sop 2,616 [1/rad] µ 65,9 [-] g k g 0,814 [-] F poryv -12670,42 [N] Zatížení momentem kolem osy x (krutem): c β mx 0,321 [1/rad] k vop 1 [-] rozpětí vop 5,04 [m] S vop 5,0803 [m 2 ] Případ I: Definice případu: Poryv na SOP působící z pravé strany letounu, při rychlosti letu v C =380 km/h. Rychlost poryvu U=-15,24 m/s, výška letu 3100 m MSA. Vztlakové klapky zataženy, podvozek zasunut. Svislé zatížení: Vodorovné zatížení: n y 1 [-] ε z 0 [rad/s 2 ] n z -0,285 [-] ε y -3,59 [rad/s 2 ] SOP 6,573 [m] 74

xt 0,350 [%] m 4830 [kg] působiště L 0,259 [%] c 1,5973 [m] SAT S kř 25,196 [m 2 ] ρ 0,905 [kg/m 3 ] v EAS 380 [km/h] ( _ + ) x = x x c -0,145 [m] A K T T SAT U de -15,24 [m/s] ρ 0 1,225 [kg/m 3 ] W 47382,3 [N] S SOP 6,0355 [m 2 ] c geometr_sop 2,0324 [m] a sop 2,616 [1/rad] µ 71,8 [-] g k g 0,819 [-] F poryv -12748,47 [N] Zatížení momentem kolem osy x (krutem): c β mx 0,321 [1/rad] k vop 1 [-] rozpětí vop 5,04 [m] S vop 5,0803 [m 2 ] 8.8 Přehled zatížení trupu Hodnoty zatížení platí pro řez v místě zadního závěsu křídla. V této kapitole jsou uvedeny PROVOZNÍ HODNOTY ZATÍŽENÍ.Průběhy zatížení po trupu jsou uvedeny v příloze P - 7. případ Ty Tz Mx My Mz - [N] [N] [Nm] [Nm] [Nm] A -12 627,9-7 826,7 0,0 26 999,5 43 634,2 B -39 523,4 0,0 0,0 0,0 145 678,1 C -59 728,1 0,0 0,0 0,0 119 442,5 D 5 185,8 0,0 0,0 0,0-11 644,6 E 17 023,3 0,0 0,0 0,0 33 231,5 F -8 895,4 4 214,6 27 588,3-53 487,7 44 183,0 G -8 367,2 1 619,1 27 758,3-45 707,9 32 257,9 H -8 895,4-4 214,6-27 588,3 53 487,7 44 183,0 I -8 367,2-1 619,1-27 758,3 45 707,9 32 257,9 75

Průběhy posouvacích sil Ty po zadní části trupu: Průběhy posouvacích sil Tz po zadní části trupu: Průběhy momentů Mx po zadní části trupu: 76

Průběhy momentů My po zadní části trupu: Průběhy momentů Mz po zadní části trupu: 77

9 KRITICKÉ PŘÍPADY ZATÍŽENÍ PRO SLEDOVANÝ ŘEZ TRUPU Řez trupu za křídlem letounu EV-55 je nejvíce namáhán. Na letounu EV-55 D byla změněna právě tato část trupu, proto bude provedena pevnostní kontrola pro tento řez. Je předpokládáno, že tento řez bude kritickým řezem v zadní části trupu i letounu EV-55 D. Přehled kritických PROVOZNÍCH zatížení trupu. kritické zatížení +Ty -Ty +Tz -Tz [N] [N] [N] [N] případ E C F A velikost zatížení 17 023,3-59 728,1 4 214,6-7 826,7 +Mx -Mx +My -My +Mz -Mz [Nm] [Nm] [Nm] [Nm] [Nm] [Nm] G I H F B D 27 758,3-27 758,3 53 487,7-53 487,7 145 678,1-11 644,6 78

10 NÁVRH KONSTRUKCE TRUPU V této kapitole je shrnut přehled konstrukčních úprav letounu EV 55 a některé návrhy, jejichž vypracování by bylo nad rozsah této práce. 10.1 Schéma prodloužení trupu Prodloužení kabiny cestujících a s tím prodloužení celého letounu s tím spojené bylo docíleno vložením dvou segmentů střední části trupu. Velikost vložených dílců je naznačena na obr. 37. Celkem byl trup prodloužen o 593 mm. 159 mm 434 mm obr. 37 - schéma vložených segmentů trupu 10.2 Schéma panelů střední části trupu V této kapitole bylo naznačeno, jakým způsobem byl trup letounu EV 55 upraven tak aby, bylo dosaženo potřebného prodloužení střední části trupu. Prodloužení bylo voleno tak, aby ovlivnilo co nejméně přípravků a již stanovených rozměrů (roztečí přepážek). Touto úpravou bude ovlivněno minimum konstrukčních uzlů (dveře, okna, spoj trupu se zadní částí). závěsy křídla EV-55 prodloužení stávající části zachovány rozteče přepážek, změněna poloha okna EV-55 D vložená část obr. 38 - srovnání konstrukce střední části trupu letounu EV-55 a EV-55 D 79

10.3 Umístění nouzového východu Aby bylo vyhověno předpisu, musel být nouzový východ posunut oproti letounu EV 55 směrem k zadní části letounu viz obr. 39. U letounu EV 55 D se systém nouzového východu dotýká systému přepážky č. 16 (číslování přepážek bylo převzato z letounu EV 55, jediná vložená přepážka byla odlišena jako N1 viz. obr. 41). nový nouzový východ poloha nového nouzového východu vůči sedadlům v interiéru EV-55 D původní nouzový východ obr. 39 - poloha nouzového východu 10.4 Poloha kolejnic sedadel cestujících a systému podélníků Pro vyšší variabilitu interiéru cestujících tak, jak bylo výše popsáno, bylo navrženo nové rozmístění kolejnic sedadel. Tato změna se dotýká i systému podélníků, které se musí také posunout o 30 mm. Provedená změna je znázorněna na obr. 40. původní 1 2 3 navržená obr. 40 - úprava rozteče kolejnic sedadel 10.5 Schéma míst spojů potahových plechů levá i pravá strana trupu syst, podélníků přepážky 11-12 12 - N1 N1-13 1 až 2 0,8 0,8 0,8 potah nepodílející 2 až 3 0,8 0,8 0,8 se na přenosu výřez pro 3 až 4 0,8 0,8 podélného zatížení podvozek 4 až 5 1,2 0,8 0,8 5 až 6 1,2 0,8 0,8 výřez v potahovém 6 až 7 1,2 0,8 0,8 plechu 7 až 8 výřez pro 0,8 výřez pro 8 až 9 okno 0,8 okno technologický spoj 9 až 10 1,2 0,8 0,8 potahu 10 až 11 0,8 0,6 0,6 11 až 12 0,8 0,6 0,6 12 až 13 0,8 0,6 0,6 80

10.6 Univerzální sedadla cestujících Náčrty univerzálních sedadel tak jak byly naznačeny v předchozím textu, jsou umístěny na zvláštním výkrese, který je přílohou této práce. 10.7 Použité podélníky pro kontrolovaný řez trupu Byl převzat systém značení podélníků letounu EV-55. Pro definování míst podélníků do programu STAUNO muselo být zavedeno jiné označení viz. níže. Podélníky jsou souměrné podle osy y letounu. syst, podélníku rozměr výroba matr, poznámka 1 PR L 20x20x1,5 tažený D 16 T 2 L 20x20x1,6 ohýbaný 7075 pertl 8 mm 3 L 20x20x1,6 ohýbaný 7075 pertl 8 mm 4 L 20x20x1,6 ohýbaný (D 16 AM) Rm 325 MPa 5 PR L 15x15x1 tažený D 16 T 6 PR L 15x15x2 tažený D 16 T 7 PR L 20x20x1 tažený D 16 T 8 neznámý, do výpočtů nevstupuje, v ručním výpočtu shodný s podélníkem 7 a 9 9 PR L 20x20x1 tažený D 16 T 10 L 30x30x2 ohýbaný D 16 AT 11 PR L 15x5x1 tažený D 16 T 12 PR L 15x5x2 tažený D 16 T 13 PR L 15x5x3 tažený D 16 T 81

11 PEVNOSTNÍ KONTROLA KRITICKÉHO ŘEZU TRUPU 11.1 Výpočet STAUNO Výpočet únosnosti stanoveného řezu trupu v místě přepážky č.12 je proveden pomocí program STAUNO. Výpočet je proveden zvlášť pro početní i provozní zatížení. Program STAUNO je primárně určen k analýze únosnosti prizmatických nosníkových a poloskořepinových dutin typu křídlo. Na trupu, vlivem různých rozsáhlých výřezů (okna, dveře atd.), je elastická osa lomená, prizmatičnost může být sporná. Proto je nutno, pokud je program STAUNO použit k analýze řezů trupu, na výsledky pohlížet kritičtěji a snažit se únosnost řezů prověřit výpočtem pomocí jiného, vhodnějšího typu softwaru. Výřezy jsou ve vstupním souboru pro program STAUNO nahrazeny velmi malou tloušťkou potahu zde 0,001mm. kontrolovaný nově řez trupu přidaná přepážka systém přepážek letounu EV-55 závěsy křídla obr. 41 - poloha vyšetřovaného řezu 82

Nepodílí se na přenosu podélného zatížení Nepodílí se na přenosu podélného zatížení Nepodílí se na přenosu podélného zatížení Nepodílí se na přenosu podélného zatížení obr. 42 - definice řezu do STAUNA obr. 43 - označení podélníků v programu STAUNO Souřadnice bodů na povrchu trupu a systému podélníku jsou uvedeny v příloze P - 8 stejně tak jako zadávací soubor do programu STAUNO. Byl vytvořen samostatný zadávací soubor pro početní i provozní zatížení. Daný prvek (potah, podélník) neztratí stabilitu, pokud je SUMA Kmin >1. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v příloze P - 8. 11.1.1 Přehled prvků, u kterých dojed ke ztrátě stability. V tomto odstavci jsou graficky znázorněny výsledky výpočtů programem STAUNO pro jednotlivé uvažované případy zatížení. Jsou zde vyznačeny červenou čárou nebo červeným bodem prvky, které ztratí stabilitu před dosažením požadované úrovně zatížení (tj. SUMA Kmin daného prvku <1). Čarou jsou vyznačeny potahy, bodem podélníky. 83

Případ zatížení A: obr. 44 - směr pohledu na zobrazené řezy První nosný potah ztratí stabilitu v blízkosti bodu 48 při 23% provozního zatížení. Poslední při 60% provozního zatížení napravo od bodu 48. Žádné další prvky, než jsou vyznačeny, neztratí stabilitu před dosažením požadovaného zatížení (početního/provozního). Případ zatížení B: Tento případ zatížení je pro konstrukci spodní části trupu kritickým. Potahové pole kolem bodu 48 začnou ztrácet stabilitu již při 8% provozního zatížení. Při 50% provozního zatížení ztrácí stabilitu poslední pole potahu naproti bodu 1. Ostatní potahy dále stabilitu neztrácí. První podélník ztratí stabilitu při 100,6% početního zatížení a leží v sousedství bodu 48. Další podélníky ztrácí stabilitu při 103% a 107% početního zatížení. Ztráta stability podélníků 38 a 58 nastane při 107% početního zatížení a je brána jako kritická. Ttrup je po jejich vybočení považován za zlomený. Všechny tyto podélníky jsou z ohýbaného plechu, nelze se proto plně spolehnout na stanovené kritické zatížení těchto podélníků. Proto jsou vybrány, že ztrácí stabilitu právě při početním zatížení, i když dle výpočtu snesou o několik málo procent více zatížení, než je početní zatížení. Jejich únosnost bude značně ovlivněna okolním zvlněným potahem, který situaci může zhoršit (přeskok vlny z pole potahu do sousedního pole). 84

V rozích u podélníků 38 a 58 nebyl roh tvořený potahem uvažován do únosnosti, protože nemůže přenášet podélné zatížení (v programu STAUNO byl nastaven tak, aby co nejdříve ztratil stabilitu). Ve skutečnosti zatížení ponese, bude ovšem nižší než přenášené okolními prvky. Tyto potahy budou mírně konstrukci vyztužovat. Závěr tedy je, že k destrukci vybraného řezu trupu dojde právě při početním zatížení nebo zatížení o málo vyšším než je početní zatížení. Pro přesnější určení kritického napětí podélníků by bylo vhodné toto napětí naměřit na vzorcích použitých podélníků. Ještě vhodnější by bylo sestavit celý spodní panel trupu a zjistit jeho krit. napětí. Případ zatížení C: Jako první začne ztrácet stabilitu potah kolem bodu 48 při 9,7% provozního zatížení. Ztráta stability potahových polí pokračuje až do 41% provozního zatížení a končí naproti podélníku 1. Tento stav zůstává až za výši početního zatížení nezměněn. Případ zatížení D: K první ztrátě stability potahu dojde při 47% provozního zatížení a šíří se do bodu 16 ke krajům. U okraje ztratí stabilitu poslední pole potahu při 56% provozního zatížení. Tento stav setrvává až nad výši početního zatížení. 85

Případ zatížení E: První potahové pole ztratí stabilitu při 35% provozního zatížení a ztráta stability polí pokračuje až do hodnoty provozního zatížení. Poté pokračuje směrem do bodu 1 a končí při 97% početního zatížení. Případ zatížení F: Ke ztrátě stability prvního potahu dojde při 20% provozního zatížení u bodu 48. Poslední potah ztratí stabilitu při 70% provozního zatížení. Až nad výši početního zatížení nedojde ke ztrátě stability žádného dalšího prvku konstrukce. Případ zatížení G: Ke ztrátě stability prvního potahu dojde při 26% provozního zatížení v blízkosti bodu 48. Potahy ztrácí stabilitu až do 100% provozního zatížení. Poslední potah ztratí stabilitu při 99% početního zatížení u bodu 13 (na boční straně trupu). Žádné další prvky konstrukce neztratí stabilitu. 86

Případ zatížení H: Postup ztráty stability jednotlivých polí potahu je shodný s případem F, je jen zrcadlově otočen podle osy y, jinak jsou tyto dva případy totožné. Výpadek pole potahu u bodu 16 je způsoben technikou zadání řezu do programu STAUNO. U bodu 1 je totiž zadán nosník, který posouvá elastickou osu průřezu mírně doprava (směrem kladné osy x) to způsobí, že průřez není úplně symetrický podle osy y (chyba takto vzniklá je zanedbatelná). Případ zatížení I: Postup ztráty stability jednotlivých polí potahu je shodný s případem H, je jen zrcadlově otočen podle osy y, jinak jsou tyto dva případy totožné. Rozdíl ve ztrátě stability kolem bodu 16 je způsoben technikou zadání řezu do programu STAUNO. U bodu 1 je totiž zadán nosník, který posouvá elastickou osu průřezu mírně doprava (směrem kladné osy x) to způsobí, že průřez není úplně symetrický podle osy y (chyba takto vzniklá je zanedbatelná). 11.2 Ruční výpočet Pro srovnání výpočtu z programu STAUNO byl proveden ruční výpočet metodou postupného přitěžování. Tento výpočet proběhl se zavedením určitých zjednodušení oproti programu STAUNO. Popis těchto zjednodušení a popis postupu výpočtu je uveden níže. Vzhledem k velkému objemu výpočtu byl zvolen výpočet pro jeden případ zatížení. Byla provedena kontrola případu zatížení B. Algoritmus výpočtu lze aplikovat po potřebném rozšíření na jakýkoliv případ zatížení. Postup výpočtu uvedený níže lze použít pouze pro svislý ohyb trupu a jednu uzavřenou dutinu. 87

Vstupní údaje: Rozteč přepážek: L [ mm ] Plochy podélníků: As _ i 2 mm Tloušťky potahů: t [ mm ] p_ i Souřadnice těžišť podélníků: x T _ s _ i y T _ s _ i [ mm] [ mm] Poznámka: byla zanedbána vzdálenost těžiště podélníku od systému potahu, takže těžiště podélníku leží na systému příslušného podélníku osa x je orientována směrem do pravého křídla a y nahoru y x T_s_i i tý podélník y T_s_i obr. 45 - zadání podélníků x systém podélníků = T i tého podélníku Určení délky i-tého potahu a jeho plochy: y x T_p_i b i T p_i y T_p_i systém podélníků = T i tého podélníku idealizované potahové pole Plochy potahů: x obr. 46 - určení těžiště potahů a šířka potahového pole p_ i 2 = p_ i i A t b mm 88

Určení statického momentu řezu trupu ke zvolenému místu: y=y z x z y T_i 710 mm x T_i Těžiště vybraného prvku (buď podélníku nebo potahu), jemuž odpovídá příslušná plocha A i x Celkový statický moment řezu k ose x z a y z : n n ( 710 )( 1) ( 710 )( 1) S = A y + A y xc p_ i T _ p_ i s_ i T _ s_ i i= 1 i= 1 n S = A x + A x yc p_ i T _ p_ i s_ i T _ s_ i i= 1 i= 1 n Celková plocha řezu: n A = A + A C p i s i i= 1 i= 1 n Určení neutrální osy řezu trupem: x N S yc = yn = AC S A xc C y x N y N y N x N x obr. 47 - poloha neutrálních os řezu 89

Přepočet poloh těžišť podélníku a potahových polí: Podélníky x x x y y y ( ) N _ T _ s_ i = T _ s _ i N N _ T _ s_ i = T _ s _ i + N 710 Potahy x x x y y y ( ) N _ T _ p_ i = T _ p_ i N N _ T _ p_ i = T _ p_ i + N 710 Určení kvadratického momentu řezu k neutrálním osám: Výpočet napětí od ohybu: Podélníky Potahy n n 2 2 x = s_ i N _ T _ s_ i + p_ i N _ T _ p_ i i= 1 i= 1 J A y A y n n 2 2 y = s_ i N _ T _ s_ i + p_ i N _ T _ p_ i i= 1 i= 1 J A x A x M z σ s_ i = Jx M σ = ( y N_ T _ s_ i ) ( y ) z p_ i N_ T _ p_ i Jx Poznámka: ohybový moment je zadán tak jak je definován v kapitole 8 Určení průběhu statického momentu řezu k neutrálním osám: V místě podélníku 16 (horní prostřední, označený v systémovém výkrese č. 13) je statický moment S x roven nule. S18 P17x18 S17 P16x17 S16 P15x16 S15 P14x15 S14 obr. 48 - schéma výpočtu 90

V místě těžiště potahu P16x17: S x_16x17 = ( As _16 yn _ T _ s_16 + Ap _16x17 yn _ T _ p_16 x17 ) V místě těžiště podélníku S17: ( ) S = S + A y x_17 x_16x17 s_17 N _ T _ s_17 V místě těžiště potahu P17x18: ( ) S = S A y x_17 x18 x_17 p_17x18 N _ T _ s_17 x18 V místě těžiště podélníku S18: ( ) S = S A y x_18 x_17 x18 s_18 N _ T _ s_18 V místě těžiště potahu P15x16: S x_15x16 = ( As _16 yn _ T _ s_16 + Ap _15x16 yn _ T _ p_15x16 )( 1) V místě těžiště podélníku S15: ( ) S = S A y x_15 x_15x16 s_15 N _ T _ s_15 V místě těžiště potahu P14x15: ( ) S = S A y x_14x15 x_15 p_14x15 N _ T _ p_14x15 V místě těžiště podélníku S14: ( ) S = S A y x_14 x_14x15 s_14 N_ T _ s_14 Tento postup byl aplikován až po podélník 48 (spodní prostřední, označený v systémovém výkrese č. 1), kde je statický moment S x opět roven nule. Poznámka: Značení podélníků a potahů odpovídá značení z programu STAUNO, označení podélníků je uvedeno v příloze P - 8. Určení průběhu reakčního smykového toku od posouvající síly: q T = S y i_ p x_ i Jx Poznámka: posouvající síla je zadána tak jak je definována v kapitole 8. Výpočet smykového napětí přenášeného potahem: Kontrola potahových polí byla provedena pro maximální přenášený smykový tok plynoucí ze statického momentu průřezu. Která velikost smykového toku byla pro dané pole započítána, vysvětluje obr. 49. S61 systém podélníků systém obrysu trupu průběh q i_p velikost q i vstupující do kontroly pole potahu P61x64 P61x64 S64 obr. 49 - náčrt vypočteného smykového toku 91

Poznámka: označení podélníků a polí potahu na obr. 49 je pouze schematické a místo maximálního smykového toku neodpovídá místu skutečného maxima Maximální smykové zatížení přenášené polem potahu: τ = t q p_ i i i_ p Stanovení kritických napětí jednotlivých prvků: podélník: A i s i b i σ krit _ s_ i Aσ i = kr _ i σ kr _ i bylo určeno na základě poměru b i /s i dle lit. [8] (pro ohýbaný profil bylo uvažováno kloubové vetknutí okrajů, pro tažený vetknuté okraje) A i rovinná deska potahu: zatížení smykem dle dle lit. [8] tabulka 3.2, uvažováno kloubové vetknutí okrajů ze všech stran zatížení tlakem dle dle lit. [8] tabulka 3.1, uvažováno kloubové uchycení okrajů ze všech stran křivá deska potahu: Jako křivé desky byly uvažovány pouze potahové pole: P10x13, P19x22, P38x42, P54x58. b obr. 50 - základní definované rozměry, převzato z lit. [8] Horní roh trupu: P10x13, P19x22 r = 416 mm, h = 12 mm, b = 205,6 mm Dolní roh trupu: P38x42, P54x58 r = 198 mm, h = 26,8 mm, b = 207,6 mm zatížení smykem dle dle lit. [8] tabulka 3.2, uvažováno kloubové uchycení okrajů ze všech stran zatížení tlakem dle dle lit. [8] tabulka 3.1, uvažováno kloubové uchycení okrajů ze všech stran Posouzení únosnosti řezu: podélník zatížený tahem: 0,9Rm i RF = σ s_ i 92

podélník zatížený tlakem: krit _ s_ i RF = σ σ s _ i potah zatížení tahem a smykem: RF = σ 0,9Rm + 3τ 2 2 p_ i p_ i potah zatížení tlakem a smykem: RF i = 1,5 σ p_ i τ p_ i 1 + σ krit _ p_ i τ krit _ p_ i 11.3 Výsledek ručního výpočtu Výpočet proběhl v 6 krocích s postupným zvyšováním zatížení. Při každém kroku bylo posouzeno, který prvek ztratí stabilitu nebo zda dojde k poruše například tahem a byl vyčíslen součinitel rezervy. Zatížení: Orientace směrů zatížení je shodná s definovanými směry dle obr. 35. zatížení krok Ty Tz Mx My Mz [-] [N] [N] [Nmm] [Nmm] [Nmm] 1-13174,5 0 0 0 48559350 2-26348,9 0 0 0 97118700 3-39523,4 0 0 0 1,46E+08 4-46110,6 0 0 0 1,7E+08 5-52697,9 0 0 0 1,94E+08 6-59285,1 0 0 0 2,19E+08 7-59878 0 0 0 2,21E+08 krok procento zatížení 1 33,3% provozního zatížení 2 66,6% provozního zatížení 66,7% početního zatížení 3 = provozní provozní zatížení 4 77,7% početního zatížení 5 88,8% početního zatížení 6 početní zatížení 7 101% početního zatížení Přehled prvků, které ztrácí stabilitu při jednotlivých krocích výpočtu: Označení prvků a jejich polohy jsou shodné s programem STAUNO. Označení je definováno na obr. 43. Výsledky výpočtu jsou uvedeny v příloze P - 9. 93

Závěr: K poruše konstrukce dojde dle použitého výpočtu před dosažením početního zatížení. Protože ruční výpočet byl méně přesný jako výpočet programem STAUNO, budou brány v potaz výsledky ze STAUNA. Pro ruční výpočet byla použita řada zjednodušení, která negativně ovlivnila výsledek (konstrukci podceňují). Zejména byly jiným způsobem počítány průřezové charakteristiky, jako křivé desky byly uvažovány pouze horní a spodní rohy P10x13, P19x22, P38x42, P54x58, k ploše podélníků nebyly připočteny spoluúčinné šířky potahů. Konstrukce vykazovala stejný průběh ztrát stability jednotlivých prvků jako při výpočtu programem STAUNO. 94

12 KONTROLA VYBRANÝCH NÝTOVÝCH SPOJŮ Byly vybrány typické druhy nýtových spojů na trupu letounu. Pro příslušný spoj byla využita vstupní data z programu STAUNO a byla provedena pevnostní kontrola tohoto spoje. Protože se předpokládá zvlnění potahových polí, zkušení pracovníci mající zkušenosti s takovouto konstrukcí. Doporučují dimenzovat nýt na součinitel rezervy vyšší 1,4 (vyjma kontrolu kritického napětí potahu mezi nýty). 12.1 Kontrola kritického napětí potahu mezi nýty Je nutno provést, protože je do plochy podélníku započítána spoluúčinná šířka potahu. Nýtová rozteč je navržena tak, aby kritické napětí potahu mezi nýty bylo shodné s kritickém napětím podélníku. nýt Čerpáno z [9] Kontrola podélníku č.: 4 Požadované kritické napětí podélníku: Tloušťka potahu: Materiál potahu: δ Maximální nýtová rozteč: potah podélník σ výpočet dle lit. [8]: 0,82E σkr = c 2 δ t c = 3 pro nýty s čočkovou hlavou E modul pružnosti v tahu materiálu potahu t tloušťka potahu δ nýtová rozteč σ kr = -175 MPa t = 0,8 mm E = 72 000 MPa δ = 25,5 mm 12.2 Kontrola nýtů podélného spoje dvou potahů q 1 A q 2 B Nýtová řada na podélníku 4 místo A jednostřižný spoj: F = q 1_p *t místo B jednostřižný spoj: F = (q 1_p - q 2_p )*t Při výpočtu bylo zohledněno přídavné zatížení nýtů od zvlněného potahu: Potah mezi podélníky 3 a 4: Kritické napětí 52,7 MPa Přenášený smykový tok: q 1 = 15,46 Nmm Přenášené napětí = q/t = 19,31 MPa -> nezvlní se Potah mezi podélníky 4 a 5: Kritické napětí 3,5 MPa Přenášený smykový tok: 17,3 Nmm 95