KURZ: PRO OJEKTOVÝ MA ANAGEMENT V OBLASTI VZ ZDĚLÁVÁNÍ PROJEKTOVÝ MANAGEMENT UDRŽITELNOST PROJEKTU A HORIZONTÁLNÍ TÉMATA



Podobné dokumenty
5. Stanovení vize, strategických a specifických cílů a opatření

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Analýza vazeb mezi operačními programy

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y


Vnější podpora spolupráce

Podkladová studie pro analýza podpory podnikání ve vazbě s výzkumem, vývojem a inovacemi, vzděláváním, ŽP a rozvojem venkova

Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU Sociální podnikání a sociální ekonomika

MALÝ PRŮVODCE VELKÝMI MOŽNOSTMI

Rozvojové priority regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/ Metodický pokyn

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

ROZPOČET INVESTIČNÍHO PROJEKTU

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA

Informace pro pracoviště AV ČR

Úvod od problematiky Strukturálních fondů Evropské unie (s důrazem na problematiku ESF) Mgr. Pavel Veselý

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Leden 2016

Evropský Habitat Praha, března Pražská deklarace

RPS/CSF Budoucnost politiky HSS Česká republika 2004>2006

SC 2.4 ZVÝŠENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

MOŽNOSTI ČERPÁNÍ FINANCÍ Z FONDŮ EU PRO ZŠ BOHDALICE A OBEC BOHDALICE

SEKTOROVÁ DOHODA pro stavebnictví

Komentář k Monitorovacím indikátorům Programu Iniciativy Společenství EQUAL

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

NOVĚ VYHLÁŠENÉ VÝZVY Podpora Ústeckého kraje na sociální služby protidrogové politiky 2016 Podpora Ústeckého kraje na sociální služby malý

Analýza pokroku realizace ROP SČ

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Systém řízení energetického hospodářství

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST členka Výboru pro EU Rady vlády pro NNO

Projektový list pro výběr pilotního projektu

Příprava Ústeckého kraje na nové programovací období Kohezní politiky EU

Rozvoj venkovských oblastí na Vysočině. Magdaléna Svatoňová

Možnosti podpory cestovního ruchu ze strukturáln v letech

Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV

Nastavení společné řeči

Česká školní inspekce Inspektorát v Kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIJ-475/13-J

Příloha č. 14 Vazby mezi programy ESIF (resp. ESIF a programy EU)

1 Programové období EU

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR FINANČNÍ ŘÍZENÍ PROJEKTŮ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ CASH-FLOW PROJEKTU

Ministerstvo pro místní rozvoj

Zpráva o realizaci ROP Střední Morava pro Monitorovací výbor ROP SM. (stav k )

PŘÍLOHA 1 PODROBNÝ POPIS VZTAHU NÁRODNÍCH PROGRAMŮ PODLE RESORTŮ A STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Programu rozvoje KHK

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE

MVČR - Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP

Strategický plán rozvoje obce Slatina

VERZE k v rozsahu šablony

DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012

Synergie, komplementarity a mechanismy koordinace mezi IROP a ostatními operačními programy

Grantové schéma. Síť sociální integrace Příloha B k Pokynům pro žadatele pro 2.kolo výzvy

Strategický rámec MAP pro. Kostelecko, Třebechovicko a Černilovsko :

ZÁSADY TVORBY A POUŽÍVÁNÍ

Dotační příležitosti v oblasti CESTOVNÍHO RUCHU

PODMÍNKY PRO KONKURENCESCHOPNOST MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE A V EVROPSKÉ UNII

PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE

Zpráva o uplatňování územního plánu Vysoká Srbská. jejíž součástí je návrh zadání změny č. 1 územního plánu Vysoká Srbská

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Výzva k předkládání žádostí o podporu

Program Klastry kritéria pro výběr projektu. Hodnocení projektu vyhledávání vhodných firem pro klastry

DOTACE EU PRO VZDĚLÁVÁNÍ

PŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE

Podnikatelská informatika obor šitý na míru

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TURNOVA ČÁST 2 NÁVRH STRATEGIE

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

Politika hospodářské a sociální soudržnosti

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 20. května 2008 ENVI Brno

VÝZVA PRO PŘEDKLÁDÁNÍ GRANTOVÝCH PROJEKTŮ OP LZZ. PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST

III. Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA

Hodnocení založené na důkazech: je možné u ex-ante hodnocení?

Specifikace předmětu veřejné zakázky Odborné vzdělávání v MPK v rámci projektu Komplexní rozvoj lidských zdrojů ve společnosti MP Krásno, a.s.

DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ, INOVAČNÍ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI NA OBDOBÍ

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. vyhlašuje KONTINUÁLNÍ VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost

Otázky a odpovědi k aktivitám podporovaným prostřednictvím IROP (verze k )

ALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU

KRAJINA SPOLEČNOST PRÁCE

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-421/09-T

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

Průběh čerpání strukturálních fondů

POŘIZOVATEL: OBEC OLDŘICHOVICE: PROJEKTANT: ÚZEMNÍ PLÁN OLDŘICHOVICE PŘÍLOHA č.3 - ODŮVODNĚNÍ - TEXTOVÁ ČÁST 1. Městský úřad Otrokovice

Seminář Evropské dotace pro obce

Výběrová kritéria pro hodnocení IPRM

MAS KRÁLOVÉDVORSKO nové příležitosti našemu regionu Strategická část

Základní teze analýzy potřeb v území. v rámci Krajského akčního plánování vzdělávání Středočeského kraje. Únor 2016

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Ex-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Shrnutí Závěrečné zprávy

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Stříbro

Mateřské školy, zařízení péče o děti

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

KURZ: PRO OJEKTOVÝ MA ANAGEMENT V OBLASTI VZ ZDĚLÁVÁNÍ PROJEKTOVÝ MANAGEMENT JAK SPRÁVNĚ NAVRHNOUT PROJEKTOVÝ ZÁMĚR?

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci PRAHA JAKO ŽADATEL A PŘÍJEMCE ZE SF / FS A NÁRODNÍCH ZDROJŮ

1. Souhrnné informace o projektu

Finální verze žádosti (ROP-IP) 3oNEZPØØØ1. Pro jednotky u nichž hlavním předmětem činnosti není podnikání ,00

FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. The progress and evaluation of the project co-financed from EU funds

Transkript:

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR PROJEKTOVÝ MANAGEMENT V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ UDRŽITELNOST PROJEKTU A HORIZONTÁLNÍ TÉMATA V rámci projektu Vzdělávání vedoucích pracovníků středních škol Zlínského kraje v projektovém řízení CZ.1.07/1.3.09/02.0015 Dr. Dan Marek Ing. Tomáš Kantor Velké Karlovice září 2010

OBSAH UDRŽITELNOST PROJEKTU Základní informace Kritéria udržitelnosti Kontrola udržitelnosti Nedodržení kritérií udržitelnosti HORIZONTÁLNÍ TÉMATA Základní informace Udržitelný rozvoj Rovné příležitosti 2

UDRŽITELNOST PROJEKTU: základní informace Udržitelnost je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. Tj. doba, po kterou budou dále využívány výsledky, jichž bylo projektem dosaženo. Udržitelnost projektu je jednou z podmínek poskytovatele dotace; jei součástí hodnocení projektů. K udržení výstupů projektu se příjemce podpory zavazuje ve smlouvě o financování, ve které každý operační program blíže specifikuje dobu udržitelnosti. Tento termín bývá nejčastěji pět let, ale může se lišit dle požadavků jednotlivých operačních programů. ů Náklady na udržitelnost sice nejsou součástí rozpočtu projektu, je však potřebasnimipočítat. 3

UDRŽITELNOST PROJEKTU: kritéria udržitelnosti Realizátor musí zajistit následující aspekty udržitelnosti. Finanční (Jak budou aktivity financovány po ukončení podpory ze zdrojů EU?). Institucionální (Budou příslušné institucionální struktury umožňující realizaci aktivit existovat i po ukončení projektu? Bude výsledky projektu vlastnit místní instituce?). Na politické úrovni (tam, kde je to vhodné) (Jaký bude mít projekt strukturální dopad tj. povede ke zdokonalení legislativy, pravidel chování, postupů?). pů?) 4

UDRŽITELNOST PROJEKTU: kritéria udržitelnosti Kritéria udržitelnosti jsou definována v Podmínkách poskytnutí dotace každého programu. Obecně platí, že projekt musí po předem stanovenou dobu fungovat tak, jak je stanoveno v Podmínkách a popsáno v žádosti o dotaci. V praxi to např. ř znamená zachovat dlouhodobý d hmotný anehmotný majetek, jehož pořízení je zahrnuto do způsobilých investičních výdajů projektu, nebo neukončit podnikatelskou činnost, při níž je využíván majetek financovaný z rozpočtu projektu. U všech projektů spolufinancovaných z evropských fondů také platí podmínka archivace veškeré dokumentace projektu včetně jeho účetnictví po dobu minimálně deseti let od vyplacení poslední části dotace. 5

UDRŽITELNOST PROJEKTU: kontrola udržitelnosti Plnění kritérií udržitelnosti projektu monitoruje poskytovatel dotace při pravidelných kontrolách. Poskytovatel dotace může provádět kontroly po celou dobu udržitelnosti projektu. Informace o stavu projektu získává poskytovatel dotace z monitorovacích zpráv a během kontrol realizace projektů, které provádějí kontrolní orgány různých úrovní. Jejich úkolem je ověřit, jak příjemce dotace dodržuje podmínky stanovené poskytovatelem. Veškeré závady a nedostatky v dokumentaci projektu je nutno odstranit v kontrolorem stanoveném termínu. 6

UDRŽITELNOST PROJEKTU: nedodržení kritérií udržitelnosti Realizátor garantuje udržitelnost projektu. Už během sestavování projektu by žadatelé měli zvážit všechna možná rizika, která mohou zkomplikovat jeho fungování, a pokusit se předem najít řešení takových problémů. V případě, že realizátor projektu nebude schopen po danou dobu od proplacení dotace ze strukturálních fondů garantovat udržitelnost projektu tak, jak byla definována v Podmínkách, může na něm poskytovatel dotace vymáhat zpět přidělenou částku (buďď vplné výši, anebo jejíjí část). Poskytovatel dotace může také přistoupit k udělení sankcí za porušení pravidel. 7

UDRŽITELNOST PROJEKTU: příklad Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov UDRŽITELNOST V REALIZAČNÍ FÁZI Projekt Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů SŠGS v Přerově je investičním projektem, který si klade za cíl vybudovat nové odborné učebny, zázemí pro studenty a pedagogy v návaznosti na současné prostory střediska odborné přípravy restaurace Bečva. Dojde k výstavbě třetího nadzemního podlaží. Jedná se o jednu z důležitých rozvojových aktivit Střední školy gastronomie a služeb v Přerově. Jedná se o stabilního žadatele, který je příspěvkovou organizací Olomouckého kraje. Žadatel i zřizovatel (Olomoucký kraj) mají velkou zkušenost v oblasti realizace investičních akcí a rovněž mají zkušenosti s řízením projektů s podporou dotací z veřejných zdrojů. Realizace tohoto záměru je nejen součástí koncepčních materiálů samotné Střední školy gastronomie a služeb, ale rovněž patří kcílům politické reprezentace Olomouckého kraje. Je připraveno dofinancování projektu ve spolupráci se zřizovatelem. Možným rizikem je výběr dodavatele stavebních prací. Výběr však proběhne jako veřejná soutěž v souladu se zákonem 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a v souladu s pravidly, které pro výběr dodavatelů stanovuje Regionální operační program NUTS II Střední Morava. Tak dojde k eliminaci rizika výběru nevhodného dodavatele. Žadatel má dostatečné zkušenosti i kvalifikované odborníky k řízení takto rozsáhlého projektu, což umožňuje včasné rozpoznání případných rizik a možnost přijímat opatření, aby byl projekt kompletně realizován. Pravidelné kontroly a porady pak poskytnou dostatečnou zpětnou vazbu v oblasti hodnocení postupu realizace projektu tak, aby byly naplněny všechny potřebné ukazatele v naplánovaném časovém období. 8

UDRŽITELNOST PROJEKTU: příklad Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov INSTITUCIONÁLNÍ UDRŽITELNOST Žadatel bude realizovat projekt a dobudovávat prostory pro praktickou výuku odborných předmětů jako součást svých dlouhodobých koncepčních plánů vedoucích k zatraktivnění nabídky vzdělávání poskytované Střední školou gastronomie a služeb jako celku. Projekt přímo navazuje na předchozí aktivity, které byly v rámci budování infrastruktury již realizovány. Na tento projekt pak budou navazovat další neinvestiční akce, z nichž nejbližší bude zaměřena na rozvoj vzdělávání a odbornou přípravu pedagogů a následně studentů. Podpora rozvoje Střední školy gastronomie a služeb jako významného aktéra v oblasti vzdělávání v gastronomických oborech je rovněž zakotvena ve schválených rozvojových materiálem Olomouckého kraje, např. se jedná o Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje. Partnery projektu jsou statutární město Přerov a Hospodářská komora okresu Přerov. Jedná se o klíčové a stabilní instituce, se kterými žadatel dlouhodobě spolupracuje. Podpora žadatele ze strany Statutárního města Přerova je vyjádřena ve schválených strategických dokumentech města zejména v Plánu ekonomického a územního rozvoje statutárního města Přerova pro období 2007 2013. Hospodářská komora okresu Přerov spolupracuje se žadatelem při zajišťování odborných praxí studentů a zvyšování jejich uplatnění na trhu práce. Jejich přínos pro realizaci projektu tedy nebude pravděpodobně omezen jen na činnosti přesně definované partnerskými smlouvami, ale dojde i k přenosu dalších znalostí a zkušeností a rozvoji dlouhodobé a bohaté spolupráce a společné (vzájemné) propagace. Očekáváme tedy, že projekt přinese řadu navazujících pozitivních efektů. 9

UDRŽITELNOST PROJEKTU: příklad Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov Za významný stabilizující prvek rovněž považujeme vznik pracovních míst. Zaměstnání kuchaře/kuchařky, číšníka/servírky, uklízečky a údržbáře kzabezpečení údržby a provozu nově vybudovaných prostor pro praktickou výuku gastronomických oborů ů (navýšení počtu pracovních míst) povede k plynulé a dostatečné péči ovýukové prostory a studenty, kteří si zde budou upevňovat a zkoušet své znalosti a dovednosti). Po posouzení potenciálních rizik z hlediska institucionálního zajištění realizace projektu nebyl shledám žádný moment, který by signalizoval možné ohrožení naplnění vytčených záměrů. Projekt je tedy z tohoto hlediska realizovatelný a udržitelný. PROVOZNÍ UDRŽITELNOST Provozní udržitelnost projektu je dána dlouholetou snahou žadatele o rozvoj a vybudování nových prostor pro praktickou výuku odborných předmětů z oblasti gastronomie a strategickými materiály žadatele, zřizovatele (Olomouckého kraje) i partnera Statutárního města Přerova. Realizace projektu je jedním z důležitých kroků na této cestě. Vzhledem k charakteru projektu, který sám o sobě nepřinese Střední škole gastronomie a služeb možnost realizovat další příjmy, využívá žadatel možnost vybudovat expozici s finanční účastí strukturálních fondů Evropské Unie. Realizace projektu tak povede k velmi významnému urychlení celého procesu zkvalitňování vzdělávání studentů Střední školy gastronomie a služeb prostřednictvím vybudování nových prostor pro praktickou výuku odborných předmětů. Bez případné podpory bude výuka i nadále realizována ve výše popsaných prostorách. Přes veškerou snahu o zkvalitnění prostředí je zde z prostorových důvodů možno realizovat pouze drobná dílčí zlepšení. Možnost zvyšovat odbornou úroveň absolventů prostřednictvím specifických odborných kurzů (studená kuchyně, dranžírování, flambování a řada dalších aktivit) bude kapacitně limitována nedostatečnými prostorami. 10

UDRŽITELNOST PROJEKTU: příklad Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov V případě, že projekt nezíská podporu, budou realizovány v postupných krocích pouze jeho drobnější části (bezbariérová úprava sociálního zařízení, bezbariérový vstup do prvního podlaží). Prostory pro výuku a potřebné zázemí však nebude možno vybudovat. Rovněž všechny analýzy, o které se tato studie proveditelnosti opírá, prokazují opodstatněnost projektového záměru a vhodnost rozšíření výukových pros tor popisovaného objektu. Zvolený přístup p nepočítá s přínosy v oblasti příjmů Střední školy gastronomie a služeb, avšak jeho pozitivní dopady v podobě zvyšování kvality vzdělávání studentů, a získávání vysoce specializovaných odborných znalostí a prohloubení kvalifikace studentů, jejich potřebě dalšího vzdělávání v podobě vybudování nových odborných učeben, zázemí pro studenty a pedagogy. Tyto přínosy dále ovlivní počty studentů, kteří mají zájem o studium na Střední škole gastronomie a služeb v Přerově, jejich další vzdělávání v gastronomické oblasti, úspěšnou reprezentaci školy v regionálních i nadregionálních gastronomických soutěžích a současně také rozvoj regionu a stabilizaci zaměstnanosti. Provoz sám bude zabezpečován žadatelem a jeho zřizovatelem. Žadatel zabezpečí údržbu nových prostor pro praktickou výuku a sociální zázemí. Náklady na tyto aktivity budou začleněny do rozpočtu a budou hrazeny z provozních prostředků žadatele. Žadatel bude rovněž zodpovědný za obnovu majetku pořízeného s podporou projektu v případě jeho poškození čizničení. Bude rovněž koordinovat realizaci akcí, které budou konány ve spolupráci s partnery. Při posuzování projektového záměru z provozního hlediska nebyla zjištěna rizika, která by zpochybňovala jeho realizaci a naplňování, a lze tudíž konstatovat, že projekt je z hlediska provozního udržitelný. 11

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : základní informace Horizontální témata mají pro strukturální fondy a jejich intervence strategický a dlouhodobý význam. Horizontální témata jsou klíčová pro rozvoj společnosti a jdou napříč všemi oblastmi a operačními programy. Horizontální témata by měla být respektována všemi žadateli o veřejné prostředky. Pro strukturální fondy let 2007 2013 platí z Obecného nařízení Rady č. 1083/2006 dvě základní horizontální témata: udržitelný rozvoj rovné příležitosti. V é bd bí 2000 2006 b l ábě h i tál í h té t V programovém období 2000-2006 byl záběr horizontálních témat širší: kromě rovných příležitostí a udržitelného rozvoje zahrnovala také informační společnost a vyvážený rozvoj regionů. 12

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : základní informace EU považuje udržitelný rozvoj a rovné příležitosti za své zásadní politiky aprincipyajakotakovésejesnažípodpořit přes strukturální fondy a Fond soudržnosti. Každý operační program a potažmo i z něho vycházející projekt by měl přispívat k naplňování uvedených horizontálních priorit. Proto nesmějí být podpořeny projekty s negativním dopadem na životní prostředí nebo zhoršující postavení znevýhodněných skupin obyvatel. Horizontálnost priorit spočívá také v povinnosti všech žadatelů vysvětlit, jaký dopad bude mít projekt na rovné příležitosti a životní prostředí, a klasifikovat ho jako zaměřený, pozitivní nebo neutrální k dané horizontální prioritě. Míru relevance určuje řídící orgán v programových dokumentech. 13

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : udržitelný rozvoj Obecně lze udržitelný rozvoj chápat jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí. Strukturální fondy jsou určeny zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti, nicméně za předpokladu, že jejich implementace přispěje také ke zlepšení životního prostředí. Je tedy nezbytné sledovat dopady implementace projektů na životní prostředí, tak aby jejich příspěvek ke zlepšení stavu životního prostředí byl maximální. Průřezovost této problematiky znamená zohlednění udržitelného rozvoje (respektive životního prostředí) iutěch intervencí, které nejsou přímo zacíleny na životní prostředí. 14

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : udržitelný rozvoj Tři roviny (pilíře) udržitelného rozvoje Environmentální rovina Environmentální rovina představujeř dt předevšímř ochranu fauny, flóry, ovzduší, vod, půd, ekosystémů a přírodních zdrojů. Klíčové je přitom zacházení s nerostným bohatstvím, s neobnovitelnými energetickými zdroji, se surovinami, ale také s prostorem a odpady. Ekonomická rovina Ekonomický rozměr představuje hospodářský rozvoj a posilování konkurenceschopnosti ekonomiky. Sociální rovina Sociální rovina představuje význam lidského života, sociálního uznání, vzdělání, ale i rozvoj kultury a zachování tradic. V případě této roviny je rozhodující správné fungování rodiny, obcí, veřejných institucí, ale i občanské společnosti jako takové. 15

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : udržitelný rozvoj Intervence strukturálních fondů lze z pohledu životního prostředí rozdělit na následující aktivity. 1) Aktivity, které jsou přímo zaměřeny na oblast životního prostředí. Sem patří např. prioritní osy Národního strategického referenčního rámce Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí, Konkurenceschopný podnikatelský sektor, Rozvoj městských oblastí. Intervence v rámci těchto prioritních os řeší problémy týkající se životního prostředí přímo. Jedná se priority v rámci OP Životní prostředí, Podnikání a inovace, ROP, Praha - Konkurenceschopnost, OP Doprava. U aktivit Evropského sociálního fondu hraje UR zásadní roli v prioritě vzdělávání. 2) Aktivity, které nejsou přímo zaměřeny na oblast životního prostředí, nicméně ě mohou životní prostředí ovlivnit. it Tyto aktivity nejsou primárně směřovány do oblasti životního prostředí, nicméně mohou přinést zlepšení i zhoršení stavu životní prostředí. Jedná se např. o rozvoj dopravy, energetiku, rozvoj firem a podnikání. 3) Aktivity bez vazby na životní prostředí. 16

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : příklad Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov UDRŽITELNÝ ROZVOJ (VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) Stavba modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oboru SŠGS v Přerově nijak negativně neovlivní životní prostředí. Jejím cílem je naopak danou lokalitu zatraktivnit pro studenty, pedagogy a návštěvníky restaurace Bečva. Projekt je přímo určen pro zvyšování atraktivity a kvality života ve městech prostřednictvím infrastruktury pro rozvoj vzdělávání, kterou odloučené pracoviště Střední školy gastronomie a služeb beze sporu je. Dojde i k úpravě zeleně v bezprostředním okolí dané stavby. Nově vybudovaná terasa bude rovněž oživena zelení, čímž se zpříjemní prostředí nejen pro praktickou výuku studentů ale i posezení návštěvníků. Rekonstrukce bude realizována s ohledem na šetrný přístup k životnímu prostředí. Fáze investiční V období realizace investiční fáze bude na přechodnou dobu během stavebních prací středisko odborné přípravy Bečva bezprostřední okolí areálu zatíženo zvýšenou prašností a hlukem. Prostor, v němž bude výstavba probíhat bude dočasně uzavřen a nedojde tak ohrožení studentů a návštěvníků a ani k jejich zvýšené zátěži prachem. Při stavebních úpravách, respektive stavebních pracích, vznikající odpady budou využity jako druhotná surovina (recyklace) a budou separovány odděleně shromažďovány odpady určené pro recyklaci (cihly, beton), běžné odpady a případně nebezpečné odpady a bude s nimi nakládáno adekvátním způsobem dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Množství odpadu vzniklé při stavební činnosti bude omezeno na minimum. Během stavebních prací bude ochrana proti hluku eliminována řádnou činností dodavatele stavby. Zátěž v průběhu investiční fáze bude vzhledem k záměru nenarušit výuku během školního roku krátkodobá a po ukončení investiční fáze nezůstanou vůči životnímu prostředí žádné nové zatěžující faktory. 17

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : příklad Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov Fáze provozní V období provozu se životní prostředí ve středisku odborné přípravy Bečva změní pozitivně: pro snížení přeslunění a přehřívání stávajících odbytových prostorů jídelny, restaurace a učebny v odpoledních hodinách jsou navrženy na 2. a 3. nadzemním podlaží představené terasy, kterézastíníprůčelí budovy. Díky tomuto kroku dojde ke snížení spotřeby energie, kterou by bylo nutné vydat na klimatizaci uvedených prostor ostatní odpadní splaškové vody (tukové) vznikající v kuchyních budou odváděny vnitřní kanalizací a to samostatnými větvemi na lapák tuku, který bude pravidelně udržován a čištěn úspora elektrické energie a plynu bude dosažena navržením energeticky úsporných spotřebičů v rámci technologie cvičné kuchyně, dále osazením energeticky úsporných světelných zdrojů apod. ochranah tepla bude zajištěna výměnou ě výplní okenních a dveřníchř otvorů ů azateplením střešní konstrukce k projekt zahrnuje environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu studentů dvakrát do roka proběhne přednáška s tematikou správného zacházení s elektrospotřebiči ve vztahu k ochraně životního prostředí, potravin a uchovávání jejich kvality a třídění odpadů 18

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : rovné příležitosti Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou imigranti a azylanti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby zobtížně ě dopravněě dostupných oblastí, drogověě závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Problematika rovných příležitostí se odráží v obtížném přístupu vybraných skupin obyvatel na trh práce, v jejich přístupu ke vzdělání, vpřípadě žen v přístupu k vyšším řídicím a vědeckým pozicím, v oblasti podnikání, informační společnosti, ale i v oblasti dopravy nebo rozvoje měst. Pozornost by měla být věnována vytváření a rozvoji konkrétních školících programů, podpoře vytváření nových pracovních míst srůznými formami zaměstnání, slaďování rodinného a pracovního života, odstraňování bariér rovného přístupu p ke vzdělání a zaměstnání a rozvoji programů cílených na odstraňování diskriminace na základě pohlaví, etnického původu, zdraví nebo věku. 19

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : rovné příležitosti Rovnost mužů a žen Důležitým tématem v této oblasti je otázka rovnosti mužů a žen jako jeden ze základních cílů Evropského společenství. Genderové hledisko lze identifikovat i v rámci jednotlivých sociálně ohrožených skupin jedná se pak o kombinaci několika znevýhodňujících faktorů. Odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži je dosahováno strategií gender mainstreamingu. Pojem gender mainstreaming znamená zohledňování a zapracování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech koncepčních, plánovacích, hodnotících a rozhodovacích procesech. Hledisko rovnosti žen a mužů bývá sledováno jak vzhledem k obsahu projektu,, tak např. vzhledem ke složení realizačního týmu projektu. 20

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : rovné příležitosti Intervence strukturálních fondů lze z pohledu rovných příležitostí rozdělit na následující aktivity. 1) Aktivity, kterých se problematika rovných příležitostí dotýká přímo. Sem patří v rámci NSRR prioritní osy Vzdělávání, Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti a Posilování sociální soudržnosti. Intervence v rámci těchto prioritních os řeší problémy týkající se rovných příležitostí přímo. Vazba mezi RP a aktivitami podporovanými v rámci těchto os je velmi úzká a RP jsou pro jejich aktivity stoprocentně relevantní. Jedná se o Operační programy Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Lidské zdroje a zaměstnanost a Praha Adaptabilita. 2) Aktivity, u kterých není souvislost jednoznačná, kde však je rovné příležitosti rovněž nutno brát v úvahu. Sem lze zařadit prioritní osu Chytrá veřejná správa, Zlepšení dostupnosti dopravou, Podnikání avyvážený rozvoj regionů, ů které patří do vybraných intervencí operačních programů Integrovaný operační program, OP Doprava, OP Podnikání a inovace, Praha - Konkurenceschopnost a do regionálních operačních programů. 3) Aktivity bez vazby na rovné příležitosti. 21

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA : příklad Modernizace střediska odborné přípravy pro výuku gastronomických oborů na SŠGS Přerov PODPORA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOST Projekt je koncipován tak, aby podpořil integrační aktivity ve středisku odborné přípravy Bečva, které je odloučeným pracovištěm Střední školy gastronomie a služeb, Přerov, Šířava 7. Ve stávajících prostorách dojde k vyřešení problematiky bezbariérovosti a budou rozšířeny možnosti ověřování naučených dovedností v praxi. Bude zde vybudován výtah, který samozřejmě povede až do nově budovaného podlaží a zajistí plnou bezbariérovost celého střediska praktického vyučování. Ve druhém nadzemním podlaží dojde k rekonstrukci sociálního zařízení tak, aby bylo dostupné pro osoby se zdravotním handicapem. Rovněž bude vybudována terasa ve druhém nadzemním podlaží, která bude v klimaticky příznivé části roku sloužit návštěvníkům střediska. Obsluhující učni a studenti tak budou mít možnost ověřovat své teoretické znalosti v praxi a získávat nové zkušenosti a dovednosti. Vytvoří totiž podmínky pro to, aby mohli areál snadno navštěvovat lidé všech věkových skupin bez ohledu na míru jejich zdravotního či sociálního vyloučení. Samotná rekonstrukce střediska odborné přípravy posílí podmínky pro občerstvení všech návštěvníků. Stejně tak vytvoří podmínky pro příjemné trávení jejich volného času. Již z popisu cílových skupin vyplývá, že nově budované expozice budou spojovat všechny skupiny: žáky 9. tříd, studenty dané střední školy a pedagogy, kteří budou zabezpečovat kvalitní výuku. Vytváří podmínky pro trávení volného času bez ohledu na zdravotní či sociální handicapy návštěvníků restaurace Bečva. 22

Doporučená literatura BELL, Simon MORSE, Stephen: Sustainability Indicators: Measuring the Immeasurable? Earthscan 2008. DOLEŽAL, Jan - LACKO, Branislav MÁCHAL, Pavel a kol.: Projektový management podle IPMA. Grada Publishing 2009. KENDRICK, Tom: The Project Management Tool Kit: 100 Tips and Techniques for Getting the Job Done Right. Amacom 2010. KERZNER, Harold: A Systems Approach to Planning, Scheduling, and Controlling. Wiley 2005. MAREK, Dan a kol.: Příprava na strukturální politiku Evropské unie. Repronis 2004. MAREK, Dan KANTOR, Tomáš: Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Barrister & Principal 2009. NEMEC, Vladimír: Projektový management. Grada Publishing 2002. NEWTON, Richard: Project Management Step by Step: How to Plan & Manage a Highly Successful Project. Pearson Education Limited 2006. SVOZILOVÁ, Alena: Projektový management. Grada Publishing 2007. TAUER, Vladimír Zemánková, Helena: Získejte dotace z fondů EU. Computer Press 2009. TURMER, Rodney SIMISTER, Stephen: Handbook of Project Management. Gower Publishing Company 2000. 23