AKČNÍ HLUKOVÝ PLÁN AGLOMERACE OSTRAVA

Září 2008 AP AKČNÍ HLUKOVÝ PLÁN AGLOMERACE OSTRAVA Pořizovatel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje 28. října 117 702 18 Ostrava Zpracovatel:: EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10

Identifikační list Akce: Akční hlukový plán aglomerace Ostrava. Pořizovatel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje 28. října 117 702 18 Ostrava Zpracovatel: EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 558/4 108 00 Praha 10 Zodpovědný řešitel: Ing. Libor Ládyš Hlavní spoluřešitelé: Mgr. Pavel Dušek Ing. Petr Chocenský Ing. Michaela Vrdlovcová Ing. Radek Kropelnický Ing. Aleš Matoušek, Ph.D. a kol. firmy EKOLA group, spol. s r.o. Dále spolupracovali: Ing. Milan Kamenický a kol. - Norsonic Slovensko Konzultace: Markus Petz, Accon, GmbH., Německo Zprávu vypracoval: Ing. Aleš Matoušek, Ph.D. Zak. č.: 08.0123-03 2

Obsah Vysvětlivky základních použitých zkratek a pojmů...5 1. Úvod...6 2. Proces strategického hlukového mapování vysvětlení postupů a pojmů...8 2.1. Vybrané zdroje hluku pro 1. kolo strategického procesu hlukového mapování...9 2.2. Časový vývoj procesu 1. kola strategického hlukového mapování v ČR...10 2.3. Problematika předaných dat pro zpracování AP aglomerace Ostrava...12 2.4. Pojem strategická hluková mapa...13 2.5. Pojem AP...14 2.6. Postup řešení akčních hlukových plánů...15 3. Popisná část aglomerace Ostrava...19 3.1. Charakteristika hlavních pozemních komunikací...20 3.2. Charakteristika hlavních železničních tratí...22 3.3. Charakteristika průmyslových zdrojů...23 4. Výčet právních předpisů pro vypracování akčních plánů...26 5. Mezní hodnoty hlukových ukazatelů...26 6. Souhrn výsledků strategického hlukového mapování...27 6.1. Souhrn výsledků z provozu na komunikacích...28 6.2. Souhrn výsledků z železničního provozu...29 6.3. Souhrn výsledků z průmyslových zdrojů...30 6.4. Shrnutí výsledků jednotlivých zdrojů...31 7. Vyhodnocení odhadu počtu osob exponovaných hlukem, vymezení problémů a situací, které je třeba zlepšit...32 7.1. Vyhodnocení provozu na komunikacích...32 7.2. Vyhodnocení železničního provozu...44 7.3. Vyhodnocení průmyslových zdrojů...44 8. Tiché oblasti v aglomeraci...49 8.1. Přístup řešitele k návrhu tichých oblastí v aglomeraci...49 8.2. Návrh tichých oblastí v aglomeraci Ostrava...51 8.3. Návrh ochrany tichých oblastí v aglomeraci Ostrava...53 3

8.4. Doporučení pro návrh tichých oblastí v aglomeraci Ostrava...53 9. Záznamy o konzultacích s veřejností...55 10. Navrhovaná opatření...56 10.1. Obecné možnosti snižování hlukové zátěže ze silniční dopravy...57 10.2. Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z kolejové dopravy...64 10.3. Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z průmyslových zdrojů...66 10.4. Všechna schválená nebo prováděná opatření ke snížení hluku, všechny připravované projekty...68 10.5. Opatření, která příslušné správní úřady plánují přijmout v průběhu příštích 5 let včetně všech opatření na ochranu tichých oblastí...71 10.6. Dlouhodobá strategie...74 10.7. Obnova vozového parku...77 11. Ekonomické informace (pokud jsou dostupné): rozpočty, hodnocení efektivnosti nákladů, hodnocení nákladů a přínosů, odhady snížení počtu osob exponovaných hluku...78 12. Závěr...81 13. Podklady...83 14. Mapové přílohy...85 4

AP SHM L dvn L dvn Vysvětlivky základních použitých zkratek a pojmů = 10 log kde L d L v L n kde Akční plán Strategická hluková mapa hodnota hlukového ukazatele pro den-večer-noc v decibelech (db) definována vzorcem: 1 24 12 10 L 6 18 h 10 + 4 10 L 18 22 h + 5 L 22 6 h 10 + 8 10 je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy 1 určený za všechna denní období jednoho roku, je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy 1 určený za všechna večerní období jednoho roku, je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy 1 určený za všechna noční období jednoho roku, den je 12 hodin v rozmezí od 6:00 hodin do 18:00 hodin; večer jsou 4 hodiny v rozmezí od 18:00 hodin do 22:00 hodin a noc je 8 hodin v rozmezí od 22:00 hodin do 6:00 hodin. Rok je příslušný kalendářní rok, pokud jde o imise hluku a průměrný rok, pokud jde o meteorologické podmínky. Ukazatel L dvn charakterizuje obtěžování osob hlukem Ukazatel L n charakterizuje rušení spánku hlukem MÚK Mimoúrovňová křižovatka PHC Protihluková clona SHZ Stará hluková zátěž (viz nařízení vlády č. 148/2006 Sb.) PHO Protihlukové opatření IPHO Individuální protihlukové opatření NUTS Kódové vymezení statistické územní jednotky ID_KOD_ KU Identifikátor katastrálního území ICOB Identifikátor obce GPG Good Practice Guide for Strategic Noise Mapping and the Production of Associated Data on Noise Exposure Final Draft, Version 2, 13. 1. 2006 (Pokyny pro uplatňování principů správné praxe při mapování hluku a zjišťování příslušných údajů o expozici hluku) GIS Geografické informační systémy DTM Digitální model terénu ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky S; V; J; Z Sever; Východ; Jih; Západ ZÚ Zdravotní ústav MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky MD ČR Ministerstvo dopravy České republiky 10 + 10 1 ČSN ISO 1996-1 Popis a měření hluku prostředí; Část 1: Základní veličiny a postupy. ČSN ISO 1996-2 Popis a měřeni hluku prostředí; Část 2: Získávání údajů souvisejících s využitím území. 5

1. Úvod Hluk je jedním z negativních faktorů životního prostředí, který lidé vzhledem k intenzivně a dynamicky se rozvíjejícímu průmyslu, infrastruktuře a hospodářství a s tím také souvisejícím rozvojem i samotné lidské činnosti si stále více uvědomují. Hluk začíná být velmi obtěžujícím a škodlivým faktorem životního prostředí. Vzhledem k tomu, že problematika hluku vyžaduje systémové nástroje a přístupy k řešení, a to nejen stávající, ale i výhledové akustické situace i v dlouhodobém strategickém hledisku, přistoupily proto členské státy Evropské unie k návrhu a následnému přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Cílem směrnice 2002/49/ES bylo a je zajistit v členských státech EU jednotné postupy dlouhodobého snižování environmentálního hluku. Směrnice by tedy měla mimo jiné poskytnout základní podklad pro navazující legislativu regulující hluk, pro vývoj a dokončení opatření týkající se omezení emisí hluku z velkých zdrojů, a to zejména silničních a železničních vozidel, infrastruktury, letadel, zařízení určených k použití ve venkovním prostředí, průmyslových zařízení a mobilních strojních zařízení a pro návrh dodatečných krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření. K tomu je však nutné především identifikovat a kvantifikovat akustickou situaci a následně řídit postupy při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření, a to především v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými protihlukovými opatřeními a rovněž je potřeba řídit i postupy v oblasti ovlivňování zdrojů hluku. Cílem směrnice 2002/49/ES je na základě stanovených priorit definovat společný přístup k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých, či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Strategickým a finálním cílem Směrnice 2002/49/ES je snížit v rámci celé Evropské unie v roce do roku 2010 počet obyvatel zasažených hlukem ve venkovním prostředí hladinou L dvn nad 65 db minimálně o 10 % a do roku 2020 o 20 % [3, 4, 5]. K tomuto procesu a k jeho cílům slouží jako podklad dva cyklicky se opakující dokumenty strategické hlukové mapy a na ně navazující akční hlukové plány. S předkládaným materiálem má být v souladu se směrnicí č. 2002/49/ES seznámena i veřejnost návrh akčního plánu. Finální akční plán má reagovat i na podněty a připomínky veřejnosti v rámci seznámení se s tímto materiálem. V současné době stále více dochází v problematice strategického hlukového mapování k nesprávné interpretaci tohoto procesu a tím i k přeceňování jeho možností. Proto je třeba si úvodem vysvětlit a uvědomit i základní legislativní fakta. Řešení imisní problematiky hluku v české legislativě lze v současnosti rozdělit do dvou úrovní: 1. Národní právní úprava ochrany zdraví lidí před nepříznivými účinky hluku. 2. Evropská právní úprava hodnocení a řízení hluku v životním prostředí. 6

Uvedené zákonné úpravy nelze v žádném případě zaměňovat ani směšovat. Ad. 1. Národní právní úprava Každá má svou úlohu a cíl! Vymezuje hluk (zvuk), který může být škodlivý pro zdraví. Pomocí prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 148/2006 Sb.) jsou v národní právní úpravě stanoveny hygienické limity. Tato právní úprava je komplexní úpravou, která je založená na hygienických limitech, řešící hluk ze všech zdrojů hluku, tzn. dopravy na pozemních komunikacích, železnicích, letištích a z průmyslových, stacionárních a ostatních zdrojů hluku. Řeší však nejen venkovní prostor, ale i chráněný vnitřní prostor. Dodržování stanovených limitů je základním a důležitým právním aspektem, který je vynutitelný státní mocí. Nedodržení stanovených limitů vyvolá přijímání dalších opatření, a to i sankční. Poznámka: Problémem této úpravy u silniční dopravy však zůstává fakt a to, že zodpovědným za zdroj hluku ze silniční dopravy je vlastník, resp. správce komunikace, který však v důsledku je schopen ovlivnit pouze technický stav povrchu a trasování, případně dopravní opatření na komunikaci. Není však již schopen ovlivnit technický stav vozidel využívajících komunikaci. V této otázce by se měla uplatnit především úloha státu v oblasti kontroly vozidel jak ve stanicích technických kontrol (kontrola vnější hlučnosti vozidel), tak i kontroly hlučnosti vozidel v rámci silničních kontrol. Ad. 2. Evropská právní úprava Kvantifikuje procesem strategického hlukového mapování hluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných územích, ve veřejných parcích, v tichých oblastech v aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol, nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk. Jedná se však pouze o definované vybrané zdroje hluku. Porovnávání akustické situace je založeno na mezních (nikoliv limitních) hodnotách hlukových ukazatelů. Dodržování těchto mezních hodnot pro účely strategického řízení hluku v území nepodléhá státnímu dozoru a tedy ani sankcím. Není vymahatelné! Mezní hodnoty jsou spíše indikátorem akustických kvalit území a při zjištění překročení mezních hodnot mají zodpovědné orgány možnost zvážit zavedení případných opatření ke snížení dopadů hluku v daném území. Proces strategického hlukového mapování je procesem novým nejen v ČR, ale i v EU. I proto v současnosti stále dochází vlivem nepřesné interpretace a medializace k dezorientaci a přeceňování možností tohoto procesu. Cílem předkládaného materiálu bude nejen nastínit možnosti a návrhy na snížení hluku v území, ale především nastínit odborné i neodborné veřejnosti maximálně celý proces, jeho možnosti a důsledky. Předkládaný materiál bude v tomto duchu koncipován, a to při zachování požadavků legislativy na základní obsah akčních plánů. 7

2. Proces strategického hlukového mapování vysvětlení postupů a pojmů Jak již bylo řečeno úvodem, strategické hlukové mapování akustické situace v území lze definovat dvěma systémovými a cyklicky se opakujícími kroky. Krok č. 1: Strategická hluková mapa (SHM) Jedná se o modelové zjištění akustické situace v okolí vybraných zdrojů hluku v požadovaných akustických ukazatelích. Je to vlastně kvantifikace akustické situace k definovanému datu (roku) i s uvažováním všech realizovaných protihlukových opatření v území a na zdrojích hluku k datu zpracování SHM. Strategická hluková mapa je základní podkladový dokument pro druhý systémový krok tohoto procesu, a tomu by tedy logicky měly odpovídat i její výstupy. Krok č. 2: Akční hlukový plán (AP) Jeho cílem je řízení postupů a priorit při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými protihlukovými opatřeními a řízením v oblasti zdrojů hluku ve venkovním prostředí a docílit tak snížení počtu hlukově zatížených osob v okolí sledovaných zdrojů hluku. Celý proces je stanoven a požadován jako cyklický s minimálním cyklem 5 let, kdy je předpokládáno, že v tomto období může dojít k realizaci některých plánovaných opatření, které by se zákonitě v dalším kole strategického hlukového mapování již měly na výsledcích projevit. Jak je patrné, jedná se o dlouhodobý proces postupného snižování zatížení území hlukem v okolí legislativou vybraných dominantních zdrojů hluku. Celý proces tedy slouží pro řízení a zpětnou vazbu-kontrolu úspěšnosti snahy státu, resp. provozovatelů jednotlivých zdrojů hluku při eliminaci jejich negativních dopadů. Pro snadnější orientaci je celý dvoukrokový proces strategického hlukového mapování rámcově doložen na obr. 2.1. 8

Obr. 2.1: Schéma procesu strategického řešení hlukového zatížení v území [4, 5] 2.1. Vybrané zdroje hluku pro 1. kolo strategického procesu hlukového mapování aglomerace s více než 250 000 obyvateli (tj. Praha, Brno, Ostrava), kde jsou sledovány prakticky všechny zdroje hluku; všechny hlavní silnice s intenzitou více než šest miliónů vozidel za rok (tj. cca 1350 km v rámci ČR); hlavní železniční tratě, po kterých projede více než 60 000 vlaků za rok (tj. cca 300 km v rámci ČR); hlavní civilní letiště, které má více než 50 000 vzletů nebo přistání za rok (letiště Praha Ruzyně). 9

2.2. Časový vývoj procesu 1. kola strategického hlukového mapování v ČR Vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2007 i 2008 probíhaly různé diskuse k problematice termínů a dokončení SHM, je níže uvedena skutečná faktografie tohoto procesu. 1. krok strategického hlukového mapování - Zpracování strategických hlukových map 2006 České republiky pro vybrané zdroje hluku: Zadavatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR Zákonný termín dokončení: 30. června 2007 Zadání a zahájení prací: 2. dubna 2007 Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví (zadavatelem předána část vstupních dat) K požadovanému termínu 30. června 2007 byly dokončeny: 1. SHM železniční dopravy (celkem cca 300 km) - zpracovatel ZÚ Ostrava. (Poznámka: SHM železniční dopravy byla zadána samostatně v dostatečném předstihu a s plánovaným dokončením již na konci roku 2006.) 2. SHM pro větší část hlavních pozemních komunikací (cca 1000 km) v krajích Středočeský, Vysočina, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský a pro okolí letiště Praha Ruzyně zpracovatel EKOLA group, spol. s r. o. Srpen 2007 - byly dokončeny: 3. SHM pro zbylou část hlavních pozemních komunikací (cca 340 km) ve ostatních českých krajích zpracovatel ZÚ Pardubice. Září 2007 - byly dokončeny: 4. SHM pro aglomerace Praha a Brno zpracovatel Akustika Praha, s. r. o. Prosinec 2007 - byla dokončena: 5. SHM pro aglomeraci Ostrava zpracovatel ZÚ Ostrava. 2. krok strategického hlukového mapování zpracování akčních hlukových plánů: Pořizovatel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje Zákonný termín předložení: 18. července 2008 10

Harmonogram předání vstupních podkladů: Předání podkladů SHM 2006 jednotlivých krajů a aglomerace Praha a Brno ministerstvem zdravotnictví pořizovatelům AP. Předání SHM pro hlavní pozemní komunikace Oblast III (Moravskoslezský kraj). Předání SHM aglomerace Ostrava Poznámka: Po kontrole nebyla ze strany KÚ Moravskoslezského kraje převzata z důvodu rozsahu, který neodpovídal požadavkům vyhlášky 561/2006 Sb. SHM byla předána zpět dne 25.2.2008. Žádost Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na MZ ČR o dodání SHM v rozsahu aglomerace požadovaném dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. ze dne: Odůvodnění rozsahu zpracované SHM aglomerace Ostrava bylo ze strany zadavatele MZ ČR, Odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví doručeno dne: 3. prosince 2007 5. února 2008 25. února 2008 20. března 2008 Předání SHM aglomerace Ostrava 7. dubna 2008 Zahájení prací na AP Moravskoslezského kraje a aglomerace Ostrava Žádost Krajského úřadu na MZ ČR o poskytnutí doplňujících a existujících dat (viz. kapitola 2.3) Odpověď MZ ČR nevyhovění žádosti a informace o možnosti uvolnění demografických dat, doručena dne: Opětovná žádost KÚ MS o doplnění dat: Pozn.: Do ukončení zpracování návrhu AP bez odpovědi. Odpověď MZ ČR zaslána 2 CD obsahující adresné body (údaje Českého statistického úřadu) a hluková pásma deskriptorů L dvn a L n pro jednotlivé zdroje hluku (silnice, průmysl, železnice, celkem), avšak bez požadovaného vyhodnocení jednotlivých zdrojů hluku na fasádách objektů. Údaje byly doručeny na KÚ Moravskoslezského kraje dne: 24. dubna 2008 (viz. kapitola 2.3) 5. května 2008 23. května 2008 23. června 2008 22. července 2008 Předložení návrhu AP k připomínkám: červenec 2008 Projednání s veřejností: červenec srpen 2008 Plánované odevzdání konečného návrhu AP: září 2008 Poznámka: Druhé kolo strategického hlukového mapování Termín: 30. června 2012 Pořizuje ministerstvo zdravotnictví strategické hlukové mapy pro: aglomerace s více než 100 000 obyvateli; 11

všechny hlavní silnice s intenzitou více než 3 000 000 vozidel za rok; hlavní železniční trati, po kterých projede více než 30 000 vlaků za rok; pro hlavní civilní letiště, které má více než 50 000 vzletů nebo přistání za rok. Druhé kolo zpracování akčních plánů pořizuje ministerstvo dopravy a krajské úřady Termín: 18. července 2013 2.3. Problematika předaných dat pro zpracování AP aglomerace Ostrava Jak je patrné z předchozí kapitoly dostal pořizovatel AP (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) od pořizovatele strategických hlukových map (MZ ČR, Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví) velmi omezený prostor na zpracování akčních plánů, a to jak z časového, tak bohužel i z technického hlediska, a to především proto, že některá předaná data a předané výstupy SHM neobsahovaly data nutná pro relevantní analýzu a pro zpracování 2. kroku tj. Akčních hlukových plánů. Pro zpracování AP nad digitálními daty SHM předanými pro aglomeraci Ostrava nebyly do doby zpracování tohoto AP poskytnuty digitální datové podklady o hodnocení fasád jednotlivých objektů zatížených po jednotlivých zdrojích hluku (dodané datové podklady zahrnovaly pouze jednotlivá hluková pásma ukazatelů L dvn a L n pro oddělené zdroje silniční doprava, železniční doprava, průmysl). Do silniční dopravy byla zahrnuta i tramvajová doprava. Dalším problematickým prvkem je požadavek na zpracování AP pro území aglomerace Ostrava. Rozsah tohoto území je jiný než je správní hranice města Ostrava a je dán vyhláškou č. 561/2006 Sb. o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Problémem však zůstává fakt, že SHM byly zadány v jiných hranicích aglomerace, než udává výše uvedená vyhláška, tj. byly zadány v hranicích města Ostrava. Z uvedeného nesouladu vyplývá i nejednotnost a nesourodost výstupních dat převzatých z SHM. Na území aglomerace - vně hranic Ostravy - byly zpracovány SHM pro hlavní pozemní komunikace silnice I., II. a III. tříd, dálnice a rychlostní komunikace (tj. pro komunikace, kde intenzita dopravy překračuje 6 mil voz/rok) a pro železniční trať, po které projede více jak 60 0000 vlaků za rok. Uvnitř hranic Ostravy byla SHM zpracována pro veškerou dopravně sledovanou komunikační a železniční síť. Vzhledem k výše specifikované problematice je velmi obtížná následná analýza a zpracování vlastních akčních plánů pro celou aglomeraci Ostrava. Z důvodu nejasnosti v datech probíhala řada jednání v době od předání dat do zadání zpracování akčních plánů, a to především v rámci jednání s koordinačním pracovištěm, které pro tuto činnost bylo ustaveno Odborem strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví MZ ČR. Jednání a předávání požadavků probíhala i po zahájení prací na AP. Jednalo se především o poskytnutí dat, která tvořila základ pro výpočet strategických hlukových map a nebyla k dispozici. Příklady základních chybějících dat pro aglomeraci Ostrava: a) Shodná databáze demografických dat, která byla použita pro strategické hlukové mapy. 12

b) Srovnatelný mapový podklad. c) Absence výstupních dat v digitálně zpracovatelné podobě, tj. GIS vrstvy výpočtových bodů na fasádách objektů pro jednotlivé zdroje hluku a případně výpočtový rastr pro jednotlivé zdroje hluku. (Hodnocení objektů a výpočtový rastr nebylo ve formátu GIS zpracováno resp. v předaných datech chybí). Bez výše uvedených dat je velmi obtížná následná analýza a zpracování vlastního akčního plánu pro jednotlivé zdroje hluku a tedy určení podílu jednotlivých zdrojů hluku na celkové akustické situaci, resp. výsledky akčního plánu mohou být zatíženy obtížně specifikovatelnými nepřesnostmi. Výše uvedený souhrn je částí základního výčtu nesladěných požadavků zadavatele SHM, čímž výstupy předaných SHM nebylo možné efektivně využít pro následné analýzy a zpracování akčních plánů. Z výše uvedených důvodů následné analýzy a zpracování AP mohou vycházet vzhledem k časovým možnostem zpracování pouze z dat, která jsou k dispozici, tedy i úroveň, kvalita a podrobnost AP bude odpovídat poskytnutým datům a poskytnutému časovému prostoru. I přes písemné žádosti zpracovatele adresované na Odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví MZ ČR a ani na základě opakovaných požadavků pořizovatele na doplnění, či vysvětlení v rámci koordinačních schůzek, nebyla požadovaná data do doby vypracování předloženého AP doplněna. Na žádosti a požadavky pořizovatele AP o vysvětlení nereagoval odpovídajícím ani koordinátor pro zpracování akčních hlukových plánů ustanovený ministerstvem zdravotnictví - Národní referenční laboratoř při Zdravotním ústavu Pardubice. Nebylo podáno relevantní vysvětlení, proč není možné tato důležitá data pro zpracování AP dodat. Zde je nutné podotknout základní fakt, že každý ze zpracovatelů SHM musel s požadovanými daty pracovat při tvorbě SHM a uvedená data na základě zadávací dokumentace měl předat zpětně zadavateli SHM (MZ ČR) při odevzdání vypracovaných SHM. Vzhledem k nevyjasněnosti vstupních dat pro zpracování AP, jejich absenci a nutnosti specifikace rozsahu zadání AP bylo zahájení zpracování AP plánů zdrženo. Dalším zatím neřešeným problémem zůstává i fakt, že aglomerace Ostrava dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. nezahrnuje celé město Ostrava v jeho stávajících hranicích. 2.4. Pojem strategická hluková mapa Strategická hluková mapa je hlukovou mapou plošného typu i bodového typu, jejíž výstupy a velikost zpracovávaného území odpovídá cíli zpracování tohoto materiálu a sice, že mapa má být podkladem pro strategické rozhodování a řízení hluku v území, a tedy prioritním podkladem pro zpracování akčních hlukových plánů. Strategická hluková mapa nejen graficky, ale i v textové a tabulkové podobě prezentuje s použitím hlukového ukazatele L dvn a L n údaje o stávající hlukové situaci a ukazuje překročení příslušné dohodnuté mezní hodnoty, počet zasažených osob v uvažovaném hlukovém pásmu nebo počet obydlí, škol, nemocnic apod. vystavených hodnotám hlukového ukazatele v řešené 13

oblasti. Strategická hluková mapa je vždy vypracována pro data předcházejícího roku, než je stanoven termín dokončení. První kolo strategického hlukového mapování by tedy mělo být zpracováno pro rok 2006, ke kterému jsou známy intenzity dopravy na komunikační a železniční síti a stacionární zdroje hluku. Strategická hluková mapa je tedy obecným souhrnem údajů a její obsah je definován vyhláškou č. 523/2006 Sb. Hluková mapa je podkladem pro strategickou analýzu, rozhodování a řízení hluku v území. Tomu by měly odpovídat její výstupy a velikost zpracovávaného území. Cílem strategické hlukové mapy by tedy mělo být vytvoření kvalitního podkladu pro stanovení kritických míst tzv. hot spots v území, tzn. stanovení lokalit, kde dochází k překračování mezních hodnot v některém ze zvolených ukazatelů ve vztahu k počtu osob. 2.5. Pojem AP Cílem směrnice 2002/49/ES je na základě stanovených priorit definovat společný přístup k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých, či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Akční plán (AP) je tedy podkladem pro řízení postupů při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými protihlukovými opatřeními a řízením oblasti zdrojů hluku. Cílem akčních plánů je snížení počtu zasažených osob. Akční plán má jednoznačně charakter strategického dokumentu nad globálními daty a jeho náplň je taxativně specifikována ve vyhlášce č. 523/2006 Sb., v příloze č. 3. K dosažení cílů je nutné: určení míry expozice hluku ve venkovním prostředí prostřednictvím strategického hlukového mapování s využitím metod hodnocení, které jsou společné pro všechny členské státy; zpřístupnění informací o hluku ve venkovním prostředí a jeho účincích veřejnosti; na základě výsledků hlukového mapování zpracovat a přijmout akční plány jednotlivými členskými státy především pro vytipované hot spots, a to s prioritou prevence a snižování hluku ve venkovním prostředí v těchto lokalitách, především s ohledem na lidské zdraví a zachování dobrého akustického prostředí. Opatření vyplývající z akčních plánů by měla být následně podkladem pro navazující plánování dopravních cest, územní plánování, technická opatření u zdrojů hluku, výběr méně hlučných zdrojů, omezení přenosu hluku, regulativní nebo ekonomická opatření nebo podněty. 14

2.6. Postup řešení akčních hlukových plánů Cílem strategického hlukového mapování je především stanovit kritická místa. V rámci strategického hlukového mapování států EU se kritické lokality v území nazývají hot spots. Jedná se o lokality, kde dochází k překračování požadovaných hodnot v některém ze zvolených ukazatelů ve vztahu k počtu zasažených obyvatel. Relevantní stanovení hot spots je možné pouze za předpokladu dostupnosti stejných vstupních dat jako při zpracování SHM, především demografických, mapových a dalších digitálních dat viz kapitola 2.3. Výstupy SHM aglomerace Ostrava poskytnuté do doby vypracování tohoto akčního plánu neobsahovaly všechna nezbytná digitální data pro relevantní stanovení hot spots na území aglomerace Ostrava. (Pozn.: SHM aglomerace Ostrava jsou vypracovány pouze pro katastrální území města Ostravy, ne však pro katastrální území aglomerace Ostrava ve smyslu vyhlášky č. 561/2006 Sb., kde aglomerace zahrnuje větší počet katastrálních území). Z uvedených důvodů řešitel AP zvolil pro stanovení hot spots následující postupy. Analýza stanovení kritických míst (hot spots) pouze na území města Ostravy vycházela z výstupů SHM, jejímž zpracovatelem byl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Postup stanovení hot spots vycházel z bodů 1. a 3. uvedených v následujících odstavcích. Při analýze ostatních katastrálních území doplňujících katastrální území města Ostravy na území aglomerace Ostrava dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. bylo použito výstupů SHM EKOLA group, spol. s r. o., a tato analýza vycházela z bodů 1. a 2. uvedených v následujících odstavcích. Analýza stanovená na základě výstupů SHM firmy EKOLA group zahrnuje pouze výsledky vlivu hlavních pozemních komunikací ve vlastnictví státu a správě ŘSD ČR. 1. Postup stanovení počtu obyvatel Postup stanovení počtu obyvatel při absenci demografických dat vycházel z podkladu [15], konkrétně nástrojová sada 19.1, která umožňuje přepočet známé obytné plochy a celkového počtu osob v řešené oblasti. Následnou analýzou umožňuje použitý software CADNA A každému obytnému objektu automaticky přiřadit počet obyvatel. Na základě uvedené analýzy bylo možné provést stanovení hot spots. 2. Princip stanovení hot spots na území aglomerace Ostrava vně správní hranice města Ostrava (mimo město) Na základě výpočtu hodnot hluku na fasádách obytných objektů a počtu obyvatel žijících v těchto objektech je možné graficky znázornit místa, která jsou z hlediska návrhu protihlukových opatření prioritní. Výsledkem je v tomto případě barevná mapa, jež charakterizuje obydlená území, ve kterých dochází k překračování stanovených mezních hodnot hlukového ukazatele (tj. požadavek české legislativy). Principiálně pak při skenování daného území dochází v místě průniků skenovacích ploch při překročení mezních hodnot a vyšší hustotě obyvatel ke změně sytosti barevného zobrazení. Odstín zobrazených barev pak vyjadřuje hustotu obyvatel (počet obyvatel/plochu). Tato analýza je zpracována automatizovaně programem CADNA A. 15

Počet obyvatel, který podléhá kritériu provedené analýzy byl pro území vně hranic města Ostravy stanoven na základě metodiky Vorläufige Berechnungsmethode zur Ermittlung der Belastetenzahlen durch Umgebungslärm (VBEB) vom 9. Februar 2007, která se při zpracování akčních plánů používá v Německu a je alternativou k postupu doporučenému Evropskou Komisí. Dle této metodiky se již uvažuje s rozložením obyvatel v objektu dle různého zatížení fasády. Tím dochází k reálnějšímu rozdělení zatížení obyvatel v rámci obytného objektu. Obr. 2.2: Barevné podání vyjadřuje hustotu obyvatelstva v oblastech, kde dochází k překračování daných hlukových ukazatelů. 16

Obr. 2.3: Principiální příklad 2D zobrazení analýzy tzv. hot spots ve větším území v programu CADNA A Obr. 2.4: Příklad zobrazení hot spots v semaforovém zobrazení ve 3D pohledu v programu CADNA A 17

V rámci této analýzy byly pro hodnocená území stanoveny vždy dvě priority pro další rozhodování o řešení a to: Priorita I. (červený odstín) Priorita II. (žlutý odstín) vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel 10 obyvatel/1000 m 2. Řešení opatření v tomto území by vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva mělo být realizováno v co nejkratším časovém horizontu. vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel 1 obyvatel/1000 m 2. 3. Princip stanovení hot spots na území aglomerace Ostrava uvnitř správní hranice města Ostrava (uvnitř města) Na základě výpočtu hodnot hluku na fasádách obytných objektů a počtu obyvatel žijících v těchto objektech je možné graficky znázornit místa, která jsou z hlediska návrhu protihlukových opatření prioritní. Výsledkem je v tomto případě barevná mapa, jež charakterizuje obydlená území, ve kterých dochází k překračování stanovených mezních hodnot hlukového ukazatele (tj. požadavek české legislativy). Principiálně pak při analýze daného území dochází v místě průniků analyzovaných ploch při překročení mezních hodnot a vyšší hustotě obyvatel ke změně sytosti barevného zobrazení. Odstín zobrazených barev pak vyjadřuje hustotu obyvatel (počet obyvatel/plochu). Kritická místa (hot spots) byla stanovena pomocí výpočtového programu CADNA A obdobným způsobem (viz text výše), avšak na odlišných datových vstupech. Vstupními podklady pro provedenou analýzu programem CADNA A byly poskytnuté digitální údaje o hodnotách izofonových pásem ukazatelů L dvn a L n z provozu na pozemních komunikacích, z provozu železnic a z průmyslových zdrojů na území města Ostrava a údaje o počtu obyvatel v adresných bodech poskytnutých Českým statistickým úřadem. Vzhledem k neúplnosti poskytnutých datových podkladů (chybějící údaje o hluku na fasádách objektů) zvolil řešitel AP následující postup. Na základě údajů o hodnotách izofonových pásem ukazatelů L dvn a L n pro jednotlivé zdroje hluku (provoz na pozemních komunikacích, železniční doprava, průmyslové zdroje) na území města Ostravy a poskytnutých údajů o databázi adresných bodů byla každému adresnému bodu na území aglomerace Ostrava přiřazena nejvyšší hodnota z příslušného hlukového pásma. Následně byly provedeny pro jednotlivé zdroje hluku analýzy v programu CADNA A. Vzhledem k poskytnutým datovým podkladům mohou být prezentované výsledky zatíženy obtížně specifikovatelnými nepřesnostmi, avšak spíše na straně bezpečnosti. Tímto způsobem byly stanoveny hot spots jak pro součet všech zdrojů hluku, tak i pro identifikaci jednotlivých zdrojů hluku i hot spots jednotlivých zdrojů hluku. 18

3. Popisná část aglomerace Ostrava Rozsah: Aglomerace zasahuje na území těchto měst a obcí: Ostrava, Bohumín, Doubrava, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald, Rychvald. Aglomerace Ostrava zahrnuje celkem 43 katastrálních území. Výčet katastrálních území je uveden ve vyhlášce č. 561/2006 Sb. Základní údaje o aglomeraci (stav k 1. 3. 2001): rozloha: 248,1 km 2 počet obyvatel: 509 290 hustota zalidnění: 2 053 obyvatel na km 2. Obr. 3.1: Mapa zahrnutých katastrálních území Poznámka: Aglomerace Ostrava dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. nezahrnuje celé město Ostrava v jeho stávajících hranicích. 19

3.1. Charakteristika hlavních pozemních komunikací V následující tabulce je uveden základní popis hlavních pozemních komunikací v aglomeraci Ostrava. Tab. 3.1: Základní popis hlavních pozemních komunikací aglomerace Ostrava Číslo kom. Typ komunikace Popis komunikace Poloha komunikace v aglomeraci Ostrava Hlavní významné orientační lokality v okolí posuzovaného úseku R56 Rychlostní Čtyřpruhová, směrově dělená se středním dělicím pásem Radiální nadregionální ve směru S-J Dubina u Ostravy I/11 I/47 I/56 I/58 I/59 I/67 II/477 Silnice I. třídy Silnice I. třídy Silnice I. třídy Silnice I. třídy Silnice I. třídy Silnice I. třídy Silnice II. třídy Dvoupruhová, obousměrná, resp. místně čtyřpruhová, směrově dělená (průtah Ostravou) Dvoupruhová, obousměrná V části mezi MÚK s komunikací II/478 a II/479 je vedena jako čtyřpruhová směrově dělená v souběhu s tramvajovou tratí. Ve zbylé části již jako dvoupruhová, obousměrná Čtyřpruhová, směrově dělená; dvoupruhová, obousměrná Čtyřpruhová, směrově dělená se středním dělicím pásem Čtyřpruhová, směrově dělená Čtyřpruhová, směrově dělená Nadregionální ve směru Z-V Nadregionální radiální komunikace ve J-Z směru spojující Ostravu s Olomoucí Významná dopravní komunikace průtah aglomerací ve směru S-J Nadregionální ve směru S-J Regionální ve směru S-V Průtah Regionální ve směru S-J Pustkovec, Poruba, Zábřeh, Vítkovice, Kunčičky, Radvance, Havířov, Bludovice Poruba Petřkovice u Ostravy, Přívoz, Moravská Ostrava, Vítkovice, Hrabůvka Hrušov, Přívoz, Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Nová Ves u Ostravy, Zábřeh- Hulváky, Zábřeh nad Odrou, Hrabůvka, Dubina Radvance, Petřvald u Karviné, Staré město u Karviné, Staré město u Karviné, Karviná město, Ráj Kunčičky, Slezská Ostrava, Muglinov 20

Číslo kom. Typ komunikace Popis komunikace Poloha komunikace v aglomeraci Ostrava Hlavní významné orientační lokality v okolí posuzovaného úseku II/479 Silnice II. třídy Čtyřpruhová, dvoupruhová, směrově dělená s tramvajovou tratí v ose komunikace Průtah Poruba, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Moravská Ostrava Na území aglomerace Ostrava je jedním z dominantních zdrojů akustických emisí právě silniční doprava provozovaná na různých typech komunikací odlišných vlastníků a správců. Z uvedených důvodů je v následující tabulce uveden stručný přehled vlastníků a správců komunikací na území aglomerace Ostrava. Tab. 3.2: Přehled vlastníků a správců komunikací na území aglomerace Ostrava Typ komunikace Vlastník komunikace Správce komunikace Dálnice Rychlostní komunikace Silnice I. třídy Silnice II.a III. třídy Stát (MD ČR) Krajský úřad Moravskoslezského kraje ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic ČR SSMSK Správa silnic Moravskoslezského kraje Místní komunikace Město Ostrava Ostravské komunikace, a. s. 21

3.2. Charakteristika hlavních železničních tratí Součástí aglomerace Ostrava je II. a III. železniční koridor. II. železniční koridor vede na území ČR ze státní hranice Slovenské republiky přes Břeclav, Přerov, Ostravu až na státní hranice s Polskem. III. železniční koridor prochází od hranic s Německou republikou přes Plzeň, Prahu, Olomouc a Ostravu až na státní hranice se Slovenskou republikou. V následující tabulce je uveden základní popis hlavních železničních tratí v aglomeraci Ostrava. Tab. 3.3: Základní popis hlavních železničních tratí aglomerace Ostrava Číslo traťového úseku v aglomeraci Označení Hlavní významné orientační lokality v okolí železniční tratě Hlavní významné orientační lokality aglomerace v okolí posuzovaného úseku 270 II. koridor Slovensko Břeclav Přerov Ostrava Polsko Třebonice ve Slezsku, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Přívoz 270 320 III. koridor Německo Plzeň Praha Olomouc Ostrava Slovensko Třebonice ve Slezsku, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Přívoz, Staré Město u Karviné 321 Ostrava Svinov Havířov Český Těšín Zábřeh nad Odrou, Vítkovice 323 Ostrava Valašské Meziříčí Moravská Ostrava, Slezská Ostrava, Kunčičky 22

3.3. Charakteristika průmyslových zdrojů V následující tabulce je uveden základní popis hlavních průmyslových zařízení v aglomeraci Ostrava. Je nutné upozornit, že řešiteli AP nebyly od MZ ČR předány do doby řešení tohoto akčního plánu údaje o průmyslových zařízeních řešených v rámci SHM. Následující tabulka vychází z údajů databáze IPPC poskytnuté Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Tab. 3.4: Základní popis hlavních integrovaných zařízení aglomerace Ostrava Provozovatel zařízení ArcelorMittal Ostrava a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. Název zařízení Závod 4 - Energetika Závod 10 - Koksovna Závod 13 - Ocelárna VJ 16 - Minuhuť pásová Závod 14 - Válcovny Závod 3 - Servis Aglomerace, vysoké pece KÚ Bártovice, Hrabová, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky,Radvanice, Vítkovice, Vratimov, Zábřeh nad Odrou Bártovice, Kunčice nad Ostravicí Bártovice, Kunčice nad Ostravicí Bártovice, Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí, Slezská Ostrava Kunčice nad Ostravicí Bártovice, Kunčice nad Ostravicí, Slezská Ostrava Beskyd Agro a.s. Palkovice Středisko chovu prasat Kunčičky Kunčičky u Bašky BorsodChem MCHZ, s.r.o. Zařízení na výrobu speciálních chemikálií Mariánské Hory BorsodChem MCHZ, s.r.o. Zařízení na výrobu velkoobjemových chemikálií Mariánské Hory Dalkia Česká republika, a.s., Elektrárna Třebovice Třebovice ve Slezsku Dalkia Česká republika, a.s., Teplárna Přívoz Přívoz Dalkia Česká republika, a.s., Výtopna Mariánské Hory Mariánské Hory DEKONTA, a.s. Dekontaminační plocha Ostrava - Vítkovice Vítkovice DUKOL Ostrava, Zařízení na výrobu formalínu a s.r.o. močovinoformaldehydových lepidel Ostrava ECOCOAL, s.r.o. Dekontaminační plocha odval Jan Šverma Přívoz 23

Provozovatel zařízení Energetika Vítkovice, a.s. Název zařízení Teplárna Evi KÚ Vítkovice, Nová Ves, Kunčičky, Slezská Ostrava GALVAN CZ s.r.o. Galvanovna Oderská Přívoz GALVAN CZ s.r.o. Galvanovna Ostrava - Vítkovice Vítkovice Hayes Lemmerz Kunčice nad Slévárna tavení hliníkové slitiny a výroba litých kol Alukola, s.r.o. Ostravicí Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Kataforetická lakovací linka FLW a kataforetická lakovací linka Eisenmann Kunčice nad Ostravicí KERAVIT, spol. Zařízení na výrobu žárovzdorných keramických s.r.o. materiálů Vítkovice LINDE VÍTKOVICE a.s. Výroba acetylénu Vítkovice MSO PIPES & TUBES a.s. Závod 15 - Rourovny Ostrava OKD, OKK, a.s. Koksovna Jan Šverma Ostrava OKD, OKK, a.s. Koksovna Svoboda Kunčice nad Ostravicí OKD, Rekultivace, Skládka nebezpečného odpadu a dekontaminační a.s. středisko Mariánské Hory OZO Ostrava s.r.o. Skládka TKO Přívoz SPOVO, a.s. Spalovna průmyslových odpadů Slezská Ostrava VAKABRNO CZ Zařízení k využívání nebezpečných odpadů kat.č. s.r.o. 060201 (Linde Vítkovice) Hrušov VAKABRNO CZ Zařízení k využívání nebezpečných odpadů kat.č. s.r.o. 060201 (MG Odra Gas) Mariánské Hory VÍTKOVICE - ENVi, a.s. Povrchové úpravy Vítkovice VÍTKOVICE Kunčice nad VÁLCOVNA Mořírna trub zařízení na povrchovou úpravu kovů Ostravicí TRUB, a.s. VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a.s. VÍTKOVICE STEEL, a.s. VÍTKOVICE STEEL, a.s. VÍTKOVICE STEEL, a.s. Vítkovické slévárny, spol. s r.o. Výroba a zpracování oceli Ocelárna I, včetně sekundární metalurgie a zařízení na plynulé odlévání oceli (Ocelárna I) Integrovaný systém sekundární metalurgie - ISSM Válcovny za tepla SLÉVÁRNA železných kovů zařízení na výrobu odlitků z šedé a tvárné litiny Vítkovice, Moravská Ostrava Vítkovice Vítkovice, Moravská Ostrava, Zábřeh - VŽ Moravská Ostrava, Zábřeh Hulváky, Mariánské hory Moravská Ostrava, Zábřeh Hulváky, Mariánské hory, Vítkovice, Hrabůvka Zinkovna Ostrava, a.s. Žárová zinkovna Vítkovice ArcelorMittal Kunčice nad Pozinkovna, mořírna tažírny, mořící vany pozinkovny Product Karviná,a.s. Ostravicí BM servis a.s. Řízená skládka tuhého komunálního odpadu ŘS TKO Karviná - město BOCHEMIE s.r.o. Chemie Nový Bohumín 24

Provozovatel zařízení Název zařízení BONATRANS a.s. Kovárna náprav a válcovna kol, obručí a kotoučů Nový Bohumín Dalkia Česká republika, a.s., Teplárna ČSA Bohumín Dalkia Česká republika, a.s., Teplárna Karviná Karviná - Doly OKD, Rekultivace, a.s. Dekontaminační středisko Rychvald Karviná - Doly ROCKWOOL, a.s. Zařízení na tavení nerostných materiálů Rychvald VADS,a.s. Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady Skřečoň Visteon - Autopal, s.r.o. Lakovna MX, Závod Rychvald Nový Bohumín ŽDB GROUP a.s. Závod Ocelárna Rychvald ŽDB GROUP a.s. Mořírny, zinkovací a patentozinkovací linky Bohumín ŽDB GROUP a.s. Slévárna šedé litiny Bohumín Pudlov, Nový Bohumín ŽDB GROUP a.s. Skládka průmyslových odpadů Bohumín ŽDB GROUP a.s. Teplárna Nový Bohumín ŽDB GROUP a.s. Recyklační provoz Bohumín KÚ 25

4. Výčet právních předpisů pro vypracování akčních plánů Strategické hlukové mapy a odpovídající akční plány jsou pořizovány a zpracovávány na základě požadavků Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Část této směrnice byla v ČR transponována do zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně do 78, 80 odst.1 písm. q) až r), 81, 81a, 81b, 81c. Další část této směrnice byla transponována i do Čl. XII zákona č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Prováděcími právními předpisy jsou: 1. Vyhláška č. 523/2006 Sb., která stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (dále jen vyhláška o hlukovém mapování) 2. Vyhláška č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. 5. Mezní hodnoty hlukových ukazatelů Mezní hodnoty pro strategické hlukové mapování v ČR jsou dány vyhláškou č. 523/2006 Sb. o hlukovém mapování, 2, odst. 3. Citace: Hlukové ukazatele a jejich mezní hodnoty (3) Pro hlukové ukazatele pro den-večer-noc (L dvn ) a pro noc (L n ) se stanoví tyto mezní hodnoty: a) pro silniční dopravu L dvn se rovná 70 db a L n se rovná 60 db, b) pro železniční dopravu L dvn se rovná 70 db a L n se rovná 65 db, c) pro integrovaná zařízení L dvn se rovná 50 db a L n se rovná 40 db. 26

6. Souhrn výsledků strategického hlukového mapování Kapitola se zabývá souhrnem výsledků ze všech zdrojů pro jednotlivé zdroje hluku města Ostrava vycházející z podkladu [1] a z území doplňující město Ostrava na území aglomerace, kde zdrojem hluku je silniční doprava na hlavních pozemních komunikacích viz podklad [18]. Výsledky jsou prezentovány v jednotlivých hlukových pásmech pro hlukové ukazatele L dvn a L n. Je vhodné upozornit, že SHM aglomerace Ostrava (podklad [1]) není zpracována pro aglomeraci definovanou dle vyhlášky č. 561/2006 Sb., neboť zadavatel SHM MZ ČR (Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví) takto území nevymezil. V tabulce 6.1 a 6.2 je uveden celkový odhadovaný počet osob žijících ve stavbách pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech ze všech zdrojů (silniční doprava, kolejová doprava, průmyslové zdroje) na území města Ostrava viz podklad [1] a aglomerace Ostrava (zdrojem hluku silniční doprava) viz podklad [18]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (L dvn ) v db: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro noc (L n ) v db: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 6.1: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech L dvn [db] zasažených ze všech zdrojů (zaokrouhleno na stovky) Oblast Město Ostrava výstup viz podklad [1] Vně hranice města Ostrava výstup viz podklad [18] L dvn [db] / počet osob 55-59 60-64 65-69 70-74 >75 88 800 81 200 58 700 25 100 2 700 8 500 4 500 4 500 3 800 1 200 Aglomerace CELKEM 97 300 85 700 63 200 28 900 3 900 Poznámka: Počet obyvatel uvnitř města Ostrava je stanoven v SHM pro celé město, avšak aglomerace Ostrava celé město nezahrnuje. 27

Tab. 6.2: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech L n [db] zasažených ze všech zdrojů (zaokrouhleno na stovky) Oblast Město Ostrava výstup viz podklad [1] Vně hranice města Ostrava výstup viz podklad [18] L n [db] / počet osob 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 >70 84 200 78 800 63 900 29 500 3 900 0 13 800 5 800 4 900 5 100 1 300 0 Aglomerace CELKEM 98 000 84 600 68 800 34 600 5 200 0 Poznámka: Počet obyvatel uvnitř města Ostrava je stanoven v SHM pro celé město, avšak aglomerace Ostrava celé město nezahrnuje. 6.1. Souhrn výsledků z provozu na komunikacích V tabulce 6.3 a 6.4 je uveden celkový odhadovaný počet osob žijících ve stavbách pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech z provozu na komunikacích (silniční doprava, tramvajový provoz) na území města Ostrava viz podklad [1] a aglomerace Ostrava (zdrojem hluku silniční doprava na hlavních pozemních komunikacích) viz podklad [18]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (L dvn ) v db: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro noc (L n ) v db: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 6.3: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech L dvn [db] zasažených z provozu na komunikacích (zaokrouhleno na stovky) Oblast Provoz na komunikacích města Ostrava viz podklad [1] Provoz na hl. pozem. komunikacích vně hranice města Ostrava viz podklad [18] L dvn [db] / počet osob 55-59 60-64 65-69 70-74 >75 88 400 80 400 58 400 25 100 2 700 8 500 4 500 4 500 3 800 1 200 Aglomerace CELKEM 96 800 84 900 62 900 28 900 3 900 Poznámka: Počet obyvatel uvnitř města Ostrava je stanoven v SHM pro celé město, avšak aglomerace Ostrava celé město nezahrnuje. 28

Tab. 6.4: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech L n [db] zasažených z provozu na komunikacích (zaokrouhleno na stovky) Oblast Provoz na komunikacích města Ostrava viz podklad [1] Provoz na hl. pozem. komunikacích vně hranice města Ostrava viz podklad [18] L n [db] / počet osob 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 >70 84 900 76 900 63 100 29 400 3 900 0 13 800 5 800 4 900 5 100 1 300 0 Aglomerace CELKEM 98 700 82 700 68 000 34 500 5 200 0 Poznámka: Počet obyvatel uvnitř města Ostrava je stanoven v SHM pro celé město, avšak aglomerace Ostrava celé město nezahrnuje. 6.2. Souhrn výsledků z železničního provozu V tabulce 6.5 a 6.6 je uveden celkový odhadovaný počet osob žijících ve stavbách pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech z provozu na železnicích na území města Ostrava viz podklad [1]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (L dvn ) v db: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro noc (L n ) v db: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 6.5: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech L dvn [db] zasažených z železničního provozu (zaokrouhleno na stovky) Oblast Železniční provoz aglomerace Ostrava (uvnitř města) L dvn [db] / počet osob 55-59 60-64 65-69 70-74 >75 3 600 1 100 100 0 0 Poznámka: Počet obyvatel uvnitř města Ostrava je stanoven v SHM pro celé město, avšak aglomerace Ostrava celé město nezahrnuje. 29

Tab. 6.6: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech L n [db] zasažených z železničního provozu (zaokrouhleno na stovky) Oblast Železniční provoz aglomerace Ostrava (uvnitř města) L n [db] / počet osob 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 >70 6 100 2 700 600 100 0 0 Poznámka: Počet obyvatel uvnitř města Ostrava je stanoven v SHM pro celé město, avšak aglomerace Ostrava celé město nezahrnuje. 6.3. Souhrn výsledků z průmyslových zdrojů V tabulce 6.7 a 6.8 je uveden celkový odhadovaný počet osob žijících ve stavbách pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech z průmyslových zdrojů na území města Ostrava viz podklad [1]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (L dvn ) v db: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro noc (L n ) v db: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 6.7: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech L dvn [db] zasažených z průmyslových zdrojů (zaokrouhleno na stovky) Oblast Průmyslové zdroje aglomerace Ostrava (uvnitř města) L dvn [db] / počet osob 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 >75 400 100 0 0 0 0 Poznámka: Počet obyvatel uvnitř města Ostrava je stanoven v SHM pro celé město, avšak aglomerace Ostrava celé město nezahrnuje. 30

Tab. 6.8: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech L n [db] zasažených z průmyslových zdrojů (zaokrouhleno na stovky) Oblast Průmyslové zdroje aglomerace Ostrava (uvnitř města) L n [db] / počet osob 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 >70 600 300 100 0 0 0 0 Poznámka: Počet obyvatel uvnitř města Ostrava je stanoven v SHM pro celé město, avšak aglomerace Ostrava celé město nezahrnuje. 6.4. Shrnutí výsledků jednotlivých zdrojů Z výše uvedených souhrnů výsledků hlukového mapování je patrné, že hlavním zdrojem hluku ve městě Ostrava jsou liniové dopravní zdroje, konkrétně silniční doprava a doprava tramvajová. Podíly vlivu silniční a tramvajové dopravy na počet zasažených osob v jednotlivých pásmech není možné z poskytnutých údajů SHM stanovit, neboť v rámci výstupů SHM byl proveden výpočet pro provoz na pozemních komunikacích, který zahrnoval údaje o silničních a tramvajových zdrojích. Údaje o vlivu pouze silniční dopravy a pouze tramvajové dopravy nebyly řešiteli AP poskytnuty, neboť nebyly ani předmětem zadání řešení SHM. 31