SLEDOVÁNÍ PÁDŮ U HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ V LETECH 2011 2012. Závěrečná zpráva

Podobné dokumenty
SLEDOVÁNÍ PÁDŮ U HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ V ROCE 2015 UKONČENÍ PROJEKTU

Rizika spojená s pobytem ve zdravotnickém zařízení

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Šrobárova 1150/50, Praha 10. Soutěž Bezpečná nemocnice

KATALOG KOMPENZAČNÍCH POMŮCEK Pečovatelská služba města Vratimova

BEZPEČNÝ POKOJ. Klíčová slova: Bezpečnost pacienta, pád pacienta, zranění pacienta, kvalita péče, indikátor kvality, bezpečný pokoj

Edukace pacienta před TEP kyčelního kloubu

Tvorba elektronické studijní opory. Mgr. Libuše Danielová, PhDr. H. Kisvetrová, Ph.D.

Standard pro provádění perkutánní vertebroplastiky pod kontrolou zobrazovacích metod

Domov seniorů Břeclav příspěvková organizace Na Pěšině 2842/13, Břeclav ZÁKLADNÍ INFORMACE. k pobytové sociální službě

Výroční zpráva Nemocnice následné péče v Lomnici nad Popelkou s poliklinikou

Tvorba elektronické studijní opory

REKONSTRUKČNÍ VÝKONY NA TEPNÁCH DOLNÍCH KONČETIN AORTOBIFEMORÁLNÍ BYPASS AORTOFEMORÁLNÍ BYPASS ILIKOFEMORÁLNÍ BYPASS EDUKAČNÍ MATERIÁL PRO PACIENTY

V N I T Ř N Í Ř Á D Zpracovala: Mgr. Taťána Piskallová Schválil: PhDr. Svatopluk Aniol Účinnost:

Domov seniorů Břeclav příspěvková organizace Na Pěšině 2842/13, Břeclav ZÁKLADNÍ INFORMACE. k ambulantní sociální službě.

Katalog kompenzačních pomůcek

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

Domov pro seniory Iris, Ostrava - Mariánské Hory, příspěvková organizace IČ:

Půjčovna kompenzačních pomůcek

Obsah. 1. Úvodní slovo ředitelky Domova 2. Programy pro klienty 3. Péče o klienty 4. Služby 5. Statistiky Závěr

Příloha č.1 Harrisův dotazník funkční hodnocení kyčelního kloubu

Zážitkové vzdělávání v péči o seniory

Pooperační péče a možné komplikace u. Kvičalová Lenka Szturcová Ivana

Hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče. Mgr. Dita Svobodová

ZPRÁVA O ČINNOSTI. DOMOV U ANEŽKY poskytovatel sociálních služeb Nová 303, Luštěnice. za rok 2014

SLUŽBA DOZP: CENÍK ČINNOSTÍ KE DNI

DOMÁCÍ ŘÁD DOMOVA SENIORŮ TŘEBOŇ

3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Ústav ošetřovatelství. Marcela Nováčková. Riziko pádu pacientů ve zdravotnických zařízeních

Domov pro seniory Vlčice, příspěvková organizace Vlčice 66, Blovice VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2015

Systémy zlepšování kvality v evropských nemocnicích

CENÍK ÚHRAD SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (dále jen ceník )

Katalog kompenzačních pomůcek

7. ročník soutěže Bezpečná nemocnice PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Zapojení rodiny do edukace na oddělení LDN

Obecné zásady polohování

Výroční. JIHOČESKÉ CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ A SENIORY o. p. s., pracoviště Písek

Ředění a podávání léčiv intravenózní cestou

Zřizovatel: Město Bílovec, Slezské náměstí 1

PRACOVNÍ POSTUP PREVENCE PÁDU A ZRANĚNÍ PACIENTA / KLIENTA A JEHO ŘEŠENÍ

Operace krční páteře

RNDr. Tomáš Raiter řešitel projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ projekt podporuje Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. TISKOVÁ ZPRÁVA 14.

Role praktického lékaře v péči o seniory Hana Matějovská Kubešová

Popis realizace poskytování sociálních služeb

Konference k projektu Vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb Roudnice n/l 16/06/15

V n i t ř n í p r a v i d l a

Farní charita Litoměřice, Domov na Dómském pahorku - Domácí řád

Kazuistika ke cvičení ošetřování ran, dekubitů

Termální a fotografické snímky účinků uzemnění Termální a fotografické snímky účinků uzemnění

MATERIÁLNĚ TECHNICKÝ STANDARD (MTS) PRO DOMOVY PRO SENIORY (DS) A DOMOVY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM (DZR)

Domácí řád. Domov důchodců v Poličce Eimova Polička

Výroční zpráva za rok Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje, o. p. s.

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

Obecné informace pro pacienty

DOMÁCÍ ŘÁD PRO SLUŽBU DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Statutární město Ostrava Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz úřad městského obvodu ODLEHČOVACÍ SLUŽBA. Výroční zpráva za rok 2014

Oddíl 9: Tipy na otázky při monitorovací návštěvě

TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZA KYČELNÍHO KLOUBU EDUKAČNÍ MATERIÁL PRO PACIENTY

PRACOVNÍ POSTUP PÉČE O NEKLIDNÉHO PACIENTA/KLIENTA POUŢITÍ OMEZOVACÍCH PROSTŘEDKŮ

Problematika informovanosti klientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Tomáš Vašíček

Věstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH: 1. Minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality

Střední zdravotnická škola Kroměříž

1. Specifikace výměr úklidových ploch

Pravidla poskytování pečovatelské služby

VYSOKOMÝTSKÁ NEMOCNICE Hradecká 167, Vysoké Mýto

3. PRINCIPY PLÁNOVÁNÍ SLUŽBY

Výroční zpráva o činnosti a rozbor hospodaření za rok 2006

BEDERNÍ MEZIOBRATLOVÁ PLOTÉNKA

Plán činnosti. Domova pro seniory Kamenec, Slezská-Ostrava, příspěvkové organizace. rok 2012

CENÍK UBYTOVÁNÍ, VÝKONŮ, ZBOŽÍ A SLUŽEB

ŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v resortu Dřevčický Park

Změna není vždy jen o penězích, ale i o způsobu myšlení

Doporučený postup č. 2 /2014

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Odlehčovací služby I. Základní informace

Pravidla pro poskytování odlehčovací služby

Světové šetření o zdraví (11. díl) Vstřícnost zdravotnického systému - úvod

CHODÍTKO ČTYŘBODOVÉ SKLÁDACÍ

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Metodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG

VNITŘNÍ PRAVIDLA Dům sociálních služeb Bojčenkova

Tři roky poté. XXII. kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Plzeň

Domov se zvláštním režimem

Postupy manipulace s pacienty umožňující předcházet vzniku MSD u pracovníků ve zdravotnictví

INFORMACE PRO UŽIVATELE VNITŘNÍ PRAVIDLA

Zaměstnanci ve zdravotnictví podle pohlaví (Graf 6)

1 Mimořádná událost typu pád

Pravidla. Domov pro seniory

Vyhodnocený platný komunitní plán sociálních služeb

PRACOVNÍ SKUPINA SENIOŘI

EEA Grants Norway Grants. S Modrým hrochem bez úrazu Nadační fond Modrý Hroch, Rašínova 103/2, Brno 60200

STANDARD č.5 Pečovatelská služba OASA Opava, o.p.s. Pečovatelská služba OASA Opava

Paliativní péče o geriatrického pacienta s ischemickou chorobou dolních končetin ve stadiu kritické končetinové ischemie

Plán rozvoje Domova pro seniory Javorník, p. o. pro období

Projekt Modernizace a obnova infrastruktury LDN Klokočov program bezpečné, kvalitní, komplexní a kontinuální péče o seniory

DOMOV SV. KARLA BOROMEJSKÉHO Poskytovatel sociálních služeb - odlehčovací pobytové služby K Šancím 50/6, Praha 17 Řepy VNITŘNÍ ŘÁD DOMOVA

Vnitřní pravidlo č. 5/2015

ANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ

Zpráva o činnosti a hospodaření. za rok 2013

PREVENCE ÚRAZŮ A PÁDŮ U SENIORŮ. Eva Nechlebová, Markéta Švamberk Šauerová Katedra biomedicínských předmětů VŠTVS Palestra

Organizační opatření pro prevenci úrazů na školách

Problematika pozdní diagnostiky myelomu páteře. Řehák S., 1 Maisnar V., 2 Málek V Neurochirurgická klinika HK 2. Odd. klin.

Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory

VÝROČNÍ ZPRÁVA MĚSTSKÉHO STŘEDISKA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OÁZA ZA ROK 2013

Transkript:

SLEDOVÁNÍ PÁDŮ U HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ V LETECH 211 212 Závěrečná zpráva Zpracovala Dita Svobodová, koordinátorka projektu V Praze 2. února 213

OBSAH Úvod... 2 1) Metodika sledování pádů u hospitalizovaných pacientů... 2 2) Hlášení pádů pacientů v letech 211 a 212... 3 Závěr... 14 Seznam tabulek a grafů... 17

Úvod Projekt Sledování pádů u hospitalizovaných pacientů je v České republice sledován na základě rozhodnutí Sdružení fakultních nemocnic (v současnosti Asociace nemocnic) od roku 22. V prvním roce se projektu (koordinovala jej Fakultní Thomayerova nemocnice) zúčastnilo 15 zdravotnických zařízení, v roce 21 již 38 tj. více jak jedna třetina lůžkové kapacity v ČR. První výsledky byly zveřejněny na základě údajů z let 22 23. Od roku 28 koordinuje úspěšný projekt Česká asociace sester. S ohledem na náročné zpracovávání čtvrtletních výsledků (prostřednictvím standartních šablon textového editoru) byl projekt naposledy vyhodnocen v roce 21. Od roku 211 je sledování pádů realizováno ve spolupráci s firmou Linet prostřednictvím elektronické aplikace na webové adrese www.padovastudie.com. Každé zapojené zdravotnické zařízení může v anonymizované podobě vidět přehled výskytu pádů zapojených nemocnic v aplikaci. Cíle projektu jsou následující: získat relevantní data pro pravidelné přehodnocování doporučeného standardu Prevence a péče o pacienty v souvislosti s pády; podpořit sledování mimořádných událostí; stanovit a dále upravovat metodiku efektivního nástroje srovnávání výsledků a zkušeností při sledování indikátoru; navrhnout a rozšiřovat vzdělávací program pro pacienty a zdravotníky. 1) Metodika sledování pádů u hospitalizovaných pacientů Zdravotnická zařízení, která sledují pády u hospitalizovaných pacientů, disponují doporučeným standardním postupem Prevence pádu a zranění pacienta, který vypracovala a doporučila Česká asociace sester. Odpovědní pracovníci hlásí výsledky sledování každé čtvrtletí v měsíčním členění elektronicky, a to nejpozději do 15. dne následujícího měsíce. Projektu se mohou zúčastnit zdravotnická zařízení, jež splňují požadavky pro sledování. Sledovaný údaj je hodnocen jako indikátor kvality péče podíl zraněných z pádu na 1 ošetřovacích dnů. Pacienti jsou z důvodů srovnání s již publikovanými výsledky rozděleni do dvou věkových skupin do 65 let a nad 65 let. Indikátor se dále vztahuje na skupiny oborů, jak byly rozděleny ve studii v letech 22 23 interní obory, chirurgické obory, pediatrické obory a lůžka následné péče. Od roku 211 sledují zdravotnická zařízení rozšiřující ukazatele u konkrétního pádu místo pádu, příčina pádu, stav lůžka, psychický stav, vyšetření, ošetření, další vývoj, doba pádu. Zranění se podrobněji nespecifikují. Rozdělují se na lehká a těžká; za lehká označujeme povrchové odřeniny, hematomy a blíže nespecifikované bolesti 2

končetin nebo dalších částí těla, za těžká zranění bezvědomí, komoce a kontuze mozku (jež vznikla v souvislosti s pádem), fraktury, tržné rány včetně těch, jež se šijí náplasťovými stehy. Pro efektivní sledování uvedeného indikátoru realizovala ČAS s podporou Ministerstva zdravotnictví ČR Regionální projekt vzdělávání (28), jehož cílem bylo proškolit koordinátory ošetřovatelské péče, všeobecné sestry, fyzioterapeuty a zdravotně-sociální pracovníky v oblasti Bezpečí pacientů s ohledem na prevenci pádu a zranění při hospitalizaci a používání omezovacích pomůcek. Ve 14 krajích ČR se uskutečnilo 14 seminářů, kterých se zúčastnilo 717 zájemců. 2) Hlášení pádů pacientů v letech 211 a 212 Úvodem předkládáme pro relevantní srovnání rovněž výsledky sledování indikátoru kvality Pády u hospitalizovaných pacientů z let 24 21 (viz Tabulka 1), kdy zdravotníci zaznamenali z celkového počtu 5 775 758 hospitalizovaných pacientů 45 897 pádů (,79 %); z toho pádů s lehkým zraněním 17 47 (38 %), se zraněním těžkým 4 296 (9,36 %). Podíl zranění na celkový počet pádů v % činil 47,2. Indikátor kvality za sledované období dosáhl v průměru hodnoty,5. Tabulka 1 - Shrnující údaje za léta 24 21 POČET POČET POČET LEHKÁ TĚŽKÁ PODÍL INDIKATOR HOSPITALIZOVANÝCH OŠETŘOVACÍCH DNŮ PÁDŮ ZRANĚNÍ ZRANĚNÍ ZRANĚNÍ NA KVALITY PACIENTŮ POČET PÁDŮ V % 5 775 758 41 886 15 45 897 17 47 4296 47,2,5 V roce 211 se do projektu zapojilo 41 zdravotnických zařízení. Celkový počet hospitalizovaných činil 79 6 pacientů, z toho 288 542 (37 %) ve věku nad 65 let. Zdravotníci zaznamenali celkem 8558 pádů; s lehkým zraněním vykázali 2646 pádů (31 %), s těžkým zraněním 724 (8 %) dohromady tedy 337 (39 %). Pádů bez zranění se událo 5188 (61 %). Podíl pacientů ve věku nad 65 let na celkový počet pacientů byl 37 %; podíl pádů na počet pacientů ve věku 65 let a více 3 % (viz Tabulka 2). 3

V oblasti interních oborů zdravotníci nahlásili 4584 pádů (278 458 hospitalizovaných pacientů) tedy 53 % všech pádů. Obory následné péče 2219 pádů (29 845) 26 % všech pádů; chirurgické obory zaznamenaly1664 pádů (395 433) 19 % všech pádů; dětské obory 91 pádů (8627) 1 % všech pádů. Počet lehkých zranění je nejvyšší u interních oborů (1537 58 %) a oborů následné péče (594 22 %) a chirurgických oborů (484 18 %). Obdobné výsledky jsme zaznamenali u zranění těžkých (382 53 %; 25 28 %; 131 18%). Indikátor kvality dosáhl v roce 211 hodnoty,59. V oblasti sledování pádů tato hodnota představuje pozitivní zjištění; za optimální se považují hodnoty v rozmezí,4,8. Při srovnání s indikátorem kvality z let 24 21 (viz Tabulka 1) je hodnota z roku 211 jen mírně vyšší (srovnej: 24,4; 25,44; 26,52; 27,54; 28,56; 29,55; 21,56). V roce 212 se projektu zúčastnilo rovněž 41 zdravotnických zařízení. Počet hospitalizovaných činil 755 498 pacientů, z toho 277 798 (37 %) ve věku nad 65 let. Zdravotníci evidovali celkem 766 pádů; s lehkým zraněním vykázali 2154 pádů (28 %), s těžkým zraněním 693 (9 %) dohromady tedy 2847 (37 %). Pádů bez zranění se událo 4813 (63 %). Podíl pacientů ve věku nad 65 let na celkový počet pacientů činil 37 %; podíl pádů na počet pacientů ve věku 65 let a více 3 %. V oblasti interních oborů zdravotníci nahlásili 39 pádů (265379 hospitalizovaných pacientů) tedy 51 % všech pádů. Obory následné péče zaznamenaly 298 pádů (2756) 27 % všech pádů; chirurgické obory zaznamenaly1579 pádů (379 995) 21 % všech pádů; dětské obory 83 pádů (86 27) 1 % všech pádů. Počet lehkých zranění je nejvyšší u interních oborů (117 41 %), oborů následné péče (512 18 %) a chirurgických oborů (444 16 %). Obdobné výsledky jsme zaznamenali u zranění těžkých (355 51 %; 214 31 %; 115 17 %). Indikátor kvality dosáhl v roce 212 hodnoty,57. V oblasti sledování pádů tato hodnota opět představuje pozitivní zjištění, neboť hodnota se pohybuje v rozmezí,4,8. 4

Počet pádů Počet hospitalizovaných Graf 1 Přehled pádů v letech 211 a 212 Počet pádů Počet lehkých zranění 1 1 8558 8 796 766 755498 8 6 6 4 4 2 2646 2154 2 724 693 211 212 Graf 2 Podíl zranění na celkový počet pádů Interní obory Chirurgické obory Následné obory 45 4 35 3 25 2 15 1 5 41,86 36,96 36,1 39,1 35,4 211 212 34,6 5

Tabulka 2 Srovnání hlášení pádů pacientů v letech 211 a 212 211 212 Zvýšení/snížení Celkem pádů pacientů. 8558 766 Podíl pacientů nad 65 let na celkový počet pacientů v %. 36,5 36,8 Podíl pádů na počet pacientů ve věku nad 65 let v %. 2,97 2,8 Podíl zranění na počet pádů pacientů v %. 39,4 37,2 Podíl těžkých zranění na počet pádů pacientů v %. 8 9 Podíl lehkých zranění na počet pádů pacientů v %. 31 28 Indikátor kvality péče (podíl zranění na 1 ošetřovacích dní).,59,57 Od roku 211 sleduje 15 zdravotnických zařízení rozšiřující ukazatele u konkrétního pádu místo pádu, příčina pádu, stav lůžka, psychický stav, vyšetření, ošetření, další vývoj, doba pádu. Místo pádu zdravotníci mohli určit možnosti na pokoji, na chodbě, na WC/v koupelně, v jiné budově, v areálu nemocnice. V obou sledovaných letech byl nejčastěji hlášeným místem pádu pokoj pacienta (2626 hlášení 79 %, respektive 2355 hlášení 77 %). Graf 3 Místo pádu Místo pádu 3 25 2 15 1 2626 2355 211 212 5 298 316 na pokoji na chodbě na WC/ v koupelně 19 9 v jiné budově 64 59 v areálu nemocnice 6

Příčina pádu zdravotníci mohli zadat pád z lůžka, vstávání z lůžka, opření o nestabilní oporu, nestabilita při chůzi a nestačil se chytit opěry, zakopnutí, uklouznutí při chůzi. Zatímco v roce 211 představoval nejčastější příčinu pád z lůžka (771 hlášení 23 %), v roce následujícím šlo o nestabilitu při chůzi a nestačil se chytit opěry (695 hlášení 23 %). Graf 4 Příčina pádu Příčina pádu 8 7 6 5 4 3 2 1 771 678 751 663 238 199 748 695 467 395 521 461 211 212 pád z lůžka vstávání z lůžka opření se o nestabilní oporu nestabilita při chůzi a nestačil se zachytit opěry zakopnutí, uklouznutí při chůzi jiné 7

Stav lůžka zdravotníci mohli určit, jestli šlo o postel zabrzděnou, nezabrzděnou, s postranicemi, bez postranic nebo jiné. V letech 211 i 212 šlo nejčastěji o zabrzděné lůžko (211 hlášení 67 %, respektive 1475 hlášení 49 %). Graf 5 Stav lůžka Stav lůžka 22 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 211 1475 15 3 474 493 319 348 334 211 212 zabrzděné nezabrzděné s postranicemi bez postranic jiné 58 8

Psychický stav zdravotníci mohli zaznamenat: psychicky orientovaný (dovede si vysvětlit, jak k pádu došlo), orientovaný (nedovede si vysvětlit, jak k pádu došlo), zmatený (neví, jak k pádu došlo), bezvědomí. Nejčastěji zaznamenaným psychickým stavem byl v obou letech psychicky orientovaný (dovede si vysvětlit, jak k pádu došlo) (237 hlášení 62 %, respektive 1812 hlášení 6 %). Graf 6 Psychický stav 25 2 15 237 1812 211 212 1 5 56 54 856 766 psychicky orientovaný (dovede si vysvětlit, jak orientovaný (nedovede k pádu došlo) si vysvětlit, jak k pádu došlo) zmatený (neví, jak k pádu došlo) bezvědomí 9

Vyšetření zdravotníci mohli zaznamenat: žádné, konzilium, RTG, CT, jiné. V obou sledovaných letech nebylo po pádu nutné žádné vyšetření (248 62 %, respektive 1479 hlášení 49 %). Graf 7 Ošetření 22 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 248 1479 žádné 667 98 Konzilium 571 RTG 498 97 CT 115 334 jiné 439 211 212 1

Ošetření zdravotníci mohli zaznamenat: žádné, ošetření rány, chirurgické šití, fixace sádrovým obinadlem, fixace elastickým obinadlem ; jiné. V roce 211 i 212 nebylo po incidentu třeba žádné ošetření (2279 hlášení 69 %, respektive 2154 hlášené 71 %). Graf 8 Ošetření 24 22 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 2279 2154 žádné 776 711 ošetření rány 145 98 chirurgické šití 51 2 fixace sádrovým obinadlem 19 2 fixace elastickým obinadlem jiné 211 212 11

Další vývoj zdravotníci mohli zaznamenat: žádný, překlad, prodloužení pobytu, operace, úmrtí. V obou letech nedocházelo k žádnému vývoji (3122 hlášené 94 %, respektive 2924 hlášení 96 %. Graf 9 Další vývoj 35 3 25 3122 2924 211 212 2 15 1 5 žádný 79 překlad 55 42 3 prodloužení pobytu 31 25 operace 2 úmrtí 1 12

Doba pádu zdravotníci mohli zaznamenat: ráno (6, 8,59), dopoledne (9, 11,59), odpoledne (12, 17,59), večer (18, 21,59) ; noc (22, 5,59). V roce 211 i 212 byla nejčastější dobou pádu noc (2643 hlášení 8 %, respektive 135 hlášení 45 %). Graf 1 Doba pádu 27 24 2643 211 212 21 18 15 12 9 135 6 3 358 155 297 138 217 615 174 416 ráno (6: - 8:59) dopoledne (9: - 11:59) odpoledne (12: - 17:59) večer (18: - 21:59) noc (22: - 5:59) 13

Závěr Pády pacientů se považují za nežádoucí událost, která negativně působí na psychiku nemocného i na zdravotnický personál. Pády s následným zraněním totiž mohou s sebou nést velké riziko krátkodobých i dlouhodobých zdravotních následků, prodloužení hospitalizace či narušení vztahu s rodinnými příslušníky. Zdravotníci během sledování indikátoru kvality Pády u hospitalizovaných pacientů v letech 211 a 212 zaznamenali z celkového počtu 1 545 54 hospitalizovaných pacientů 16 218 pádů (1 %); z toho pádů s lehkým zraněním 48 (3 %), se zraněním těžkým 1417 (9 %). Podíl zranění na celkový počet pádů v % činil 39,38 (211), respektive 37,17 (212). Indikátor kvality za sledované období dosáhl hodnoty,57 (211);,59 (212). Nejvyšší hodnoty dosahoval v oborech následné péče (,83 211;,89 212), což prokazuje, že pádem a případným zraněním jsou v nemocnicích ohroženi především pacienti ve věku nad 65 let a pacienti, kteří jsou hospitalizováni dlouhodobě. Z celkového počtu 57 351pacientů, které obory následné péče hospitalizovaly, upadlo 8 %. Hodnoty indikátoru kvality v oborech následné péče se tedy drží na horní hranici akceptovatelného rozmezí,4,8. Vyšší hodnoty v oborech následné péče (pozn.: obdobné hodnoty jsme ovšem zaznamenali i v interních oborech,84 211;,76 212) ovlivňují kromě pečlivého nahlašování i následující rizikové faktory specifické především pro pacienty ve věku 65 let a více: Změna prostředí pro pacienty (delší proces adaptace, zhoršená orientace, vybavení pokoje, předměty v cestě, dlouhá cesta na toalety, rizikové schodiště); Změna zdravotního stavu (zhoršení smyslového vnímání, bolest změna lokomoce chůze); Zahájení používání kompenzačních pomůcek v souvislosti se změnou zdravotního stavu (chodítka, berle, hole či protézy); Zahájení rehabilitace, nácvik chůze; Zahájení medikace interakce medikace, vedlejší účinky léčivých přípravků. 14

Tabulka 3 Shrnující údaje za léta 211 a 212 POČET POČET POČET LEHKÁ TĚŽKÁ PODÍL INDIKATOR HOSPITALIZOVANÝCH OŠETŘOVACÍCH DNŮ PÁDŮ ZRANĚNÍ ZRANĚNÍ ZRANĚNÍ NA KVALITY PACIENTŮ POČET PÁDŮ V % 1 54 55 1 726 576 16 218 48 1417 37,9,58 Výsledky z let 211 a 212 potvrzují, že prevence pádů je závažnou problematikou, neboť poranění tohoto typu mají dlouhotrvající charakter a jsou doprovázena sníženou mobilitou pacientů. V některých výjimečných případech mohou následky pádu vést i ke smrti, a to především u pacientů ve vyšších věkových kategoriích. U seniorů jsou pády nejčastější příčinou úrazu. Vzhledem k tomu, že fyziologické změny ve stáří představují sníženou adaptabilitu na změny vnějšího a vnitřního prostředí, zvyšují výskyt pádů např. práce ve výškách, neúměrně dlouhé stání v prostředcích hromadné dopravy, chůze po zledovatělém povrchu či nepřiměřené aktivity ve stavech zmatenosti a deprese. Jinými faktory, které výskyt pádů ovlivňují, jsou neutěšený technický stav zdravotnických zařízení, nedostačující počet ošetřujícího personálu, nepostačující vzdělávání zdravotníků v oblasti prevence pádů vedoucí k neuspokojivé míře prevence pádů celkově. U seniorů jsou pády velmi vážnou prognózou, protože mají až šestinásobnou mortalitu, která navíc s věkem stoupá; po 65. roce života se s každou dekádou zvyšuje. Koordinátor projektu Česká asociace sester proto ošetřující personál vyzývá, aby dbal především následujících opatření: Informovanost pacientů. Pravidelné vzdělávání ošetřovatelského personálu. Dostatek vybavení ošetřujícího personálu. Bezbariérová úprava prostředí tj. odstranit překážky, které je třeba překračovat (nábytek, kabeláž, nevhodné schodiště ), zajistit kulaté rohy a hrany, obstarat židle a křesla se stabilnější základnou, přísuvné stolky na jídlo Viditelné označení rizikových míst (např. schodiště, mokrá podlaha ). 15

Vhodné a dostatečné osvětlení prostoru (lokální osvětlení, noční osvětlení pokoje ). Nastavitelná výška lůžka, postranní zábrany (dělené, průběžné), automatická brzda, držáky, rám postele s úchyty pro omezovací prostředky, vhodné umístění osobních věcí, zvonky na dosah ruky. Protiskluzná úprava povrchu v koupelnách, opěrné pomůcky madla, pevná zábradlí, chodítka, hole s protiskluznými hroty. Opatrné vstávání, a to především po nočním klidu. Péče o pohybový aparát tj. zajistit rehabilitační péči a kvalitní rehabilitační ošetřovatelství obecně. Identifikace rizikového pacienta ihned po přijetí. Odpovídající bezpečnostní opatření a zvýšený dohled personálu. Umožnit dostatečnou adaptaci pacientů na nové prostředí (prohlídka oddělení, jídelny, vyšetřoven a dalších prostor). Poučit pacienta o riziku pádu a souvisejících okolnostech např. při podávání léků v určitých skupinách (analgetik, anestetik, opiátů, diuretik, antiepileptik, antihypertenziv, antiparkinsonik, psychotropních látek a benzodiazepinů) nebo u pacientů se smyslovými poruchami a kognitivním deficitem. Nastane-li pád, revidovat stávající opatření. 16

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 - Shrnující údaje za léta 24 21... 3 Tabulka 2 Srovnání hlášení pádů pacientů v letech 211 a 212... 6 Tabulka 3 Shrnující údaje za léta 211 a 212... 15 Graf 2 Přehled pádů v letech 211 a 212... 5 Graf 3 Podíl zranění na celkový počet pádů... 5 Graf 4 Místo pádu... 6 Graf 5 Příčina pádu... 7 Graf 6 Stav lůžka... 8 Graf 7 Psychický stav... 9 Graf 8 Ošetření... 1 Graf 9 Ošetření... 11 Graf 1 Další vývoj... 12 Graf 11 Doba pádu... 13 17