Rádi bychom poděkovali všem, kteří přispěli ať radou či informacemi a věnovali drahocenný čas pro zrod této brožury. Zvláště pak bychom poděkovali Romanu Urbanimu za trpělivost a vstřícnost při zodpovídání našich dotěrných otázek. Tomášovi Kochovi za prakticky nepřetržité konzultace a kritiku. Milanu Madlenákovi za inspiraci a podporu při vzniku této brožury a Pavlovi Nikolajevovi za praktické ověření zhotovení kabátce a poskytnutí fotografií. Tomáš Andrlík a Jana Klubalová 2
KABÁTEC Následující stránky se Vám pokusí vysvětlit a popsat, jak si zhotovit kabátec běžného vojáka pro období kolem roku 1645. Tato brožura by Vám měla také zodpovědět otázky týkající se výběru vhodných materiálů, pracovních postupů a pomocí obrázků ukázat základy technik potřebných pro zhotovení kabátce. Za pomoci těchto informací a ve spolupráci s alespoň trochu zkušenou švadlenou by neměl být problém kabátec zhotovit. Při jakýchkoliv nejasnostech neváhejte kontaktovat autory anebo se pokuste najít odpověď na své otázky v doporučené literatuře na konci brožury. Přejeme Vám mnoho zdaru a jdeme do toho! VRSTVENÍ Vrstvení jednotlivých součástí oděvu vojáka je velmi důležité pro pochopení návazností, funkce a významu těchto oděvních součástí. První vrstvou je spodní prádlo, do kterého se počítá košile, spodky, ponožky. Druhá vrstva je nejviditelnější, a tedy nejdůležitější. Sestává se z kabátce a kalhot. Tyto dva základní díly k sobě bývají většinou připojeny. Třetí vrstvou je svrchník, kterým může být jak kabát, tak kazak či plášť. Prakticky ve velké většině případů měl běžný voják kabát. Kazak je výrobně náročnější a plášť nebyl pro vojáka moc praktický, a proto byl kabát jednoznačnou volbou a to jak pro obyčejného vojáka, tak i pro vojenský erár. Pro vojáka není nutné nosit a vlastnit obě svrchní vrstvy: kabátec i kabát. Bylo běžné, že voják oblékal pouze kabátec, nebo jenom kabát. Tým autorů 3 První vrstva spodní prádlo
Druhá vrstva Kabátec a Kalhoty Třetí vrstva - Kabát 4
VÝBĚR VHODNÉ LÁTKY BARVY Vhodné jsou tlumené tóny modré, zelené, šedé barvy či různé zemité odstíny barev jako je okrová, hnědá, žlutá. Chybou také není cihlově červená a další odstíny červené. Ovšem tmavé a syté či jedovaté odstíny vhodné nejsou. Čistě černá barva je taktéž nevhodná, protože byla velmi drahá na výrobu. Inspiraci na výběr barev najdete na následujícím obrázku. SVRCHNÍ LÁTKA Obarvená vlna, barvy dostupné na konci 16. Stol. N. Mikhaila, J. Malcolm-Davies, The Tudor tailor, London, 2006 Většinou vlna, ale používaný byl i směsový materiál jako je barchet (původně lněná osnova a bavlněný útek) nebo i konopný či lněný canvas (těžší plátno). Vlněný materiál nemusí být ani valchovaný a počesaný jako je dnešní flauš. Optimální volbou je skupina látek, které se v dnešní době používají na pánská saka a obleky, tzv. oblekovka. Bohužel jde dnes většinou o směsi přírodních a umělých vláken, ale pokud seženete například směs vlny se lnem a s příměsí umělých vláken do 10%, je to v pořádku a není třeba to řešit. Vyhýbejte se lesklým materiálům, nápadnému vzorování (např. tweedové vazbě z vícebarevné příze) a evidentně luxusním materiálům (např. směsím s hedvábným buretem). VÝZTUHA ČI MEZIVRSTVA Vhodné jsou tužší lny, režná, sedlářská a malířská plátna ze lnu, nebo i směsi bavlny a lnu. Spíš než v obchodech s látkami je seženete v obchodech pro čalouníky a kutily (např. Řempo). PODŠÍVKA V každém případě lze použít jemný len. Na odstínu prakticky nezáleží, může být kontrastní k barvě svrchní látky, může být podobného odstínu jako látka svrchní, anebo přírodní - zcela nebarvený. 5
6
VYPRACOVÁNÍ STŘIHU Veškeré náležitosti střihu musí odpovídat a zohledňovat každou jednotlivou postavu. Neexistuje jeden univerzální střih pro všechny. Pokud si nejste jistí, co se tvorby střihu týče, doporučujeme vzít zkušební látku nebo i tužší netkanou textilii, střih načrtnout na ní, střihnout, sestehovat nebo sešít na stroji a odladit tvar přímo na postavě. Tento postup je sice v počátku časově náročnější, ale ušetří vám případné škody na materiálu a psychickém zdraví. Základem dobrého střihu je dobré měření. JAK MĚŘIT? Začněte tím, že si určíte linii pasu. Ve vzpřímené pozici volně spustíte paže podél těla a spojením pomyslné linie mezi loketními jamkami dostanete pozici pasu. Kolem tohoto pasu uvažte šňůrku. Dále změřte všechny rozměry popsané na obrázku níže. 7
STŘIH A JEHO ÚPRAVA PODLE POSTAVY K naměřeným hodnotám přidejte cca 5% a s jejich pomocí si na pokusné látce (netkané textilii) nakreslete střih, který by měl vypadat jako na obrázku níže 8
Nezapomeňte vyznačit linii pasu. Pokud se rozhodnete pro rukávy bez rozparku, je lépe udělat je kolem zápěstí volnější, aby šly vyhrnout. Nakreslené díly celého těla kabátce, límce a jednoho rukávu vystřihněte se stejnoměrnou rezervou na švy cca 3-5cm. Sešijte k sobě díly těla kabátce a oba díly rukávu podle čar. Výsledný pokus navlečte na budoucího šťastného majitele lícem dovnitř (přídavky na švy navrch) a sešpendlete přední díly od límce až do pasu linií zapínání na sebe. Levý přední díl (kde budou dírky) ať překrývá pravý díl. Podél zapínací hrany levého dílu nakreslete na přídavku pro šev novou hranu cca 1,5cm od původního okraje. Hrana půjde od límce až k dolnímu konci šosu. Původní okraj levého předního dílu, nyní uvnitř obrysu dílu, bude sloužit jako pomocná středící osa budoucích knoflíkových dírek. Stejný přesah udělejte i na límci. Nyní začněte pomocí špendlíků upravovat kabátec na tělo nositele. Nejprve zkontrolujte pozici pasu. Pokud je posunut níže než je vhodné (viz popis měření), znamená to, že je třeba zkrátit tělo kabátce. To se dá udělat zabráním materiálu v ramenním švu. Tím se ale zároveň zmenší obvod průramku, což bude řešeno později. Pokud chcete upravit (přitáhnout nebo povolit) šířku kabátce na těle, učiňte tak v bočních švech. Tento typ kabátce není třeba vypasovávat tak těsně, jako tomu bylo u kabátců z 20-30tých let 17tého století, neměl by však výrazně plandat. Nakonec zkontrolujte délku kabátce. Ideálně by spodní okraj měl být po celém obvodu stejně vysoko od země. To u mohutnějších postav znamená, že přední díl kabátce bude nejen širší, ale hlavně delší než zadní. Další velkou kapitolou je límec. Nejprve se ujistěte, že výstřih kabátce kopíruje základnu krku nositele, není výrazně větší nebo naopak neškrtí. Pokud budete muset zvětšovat otvor výstřihu, čiňte tak opatrně. Když už tvar výstřihu odpovídá požadavkům postavy, vsaďte do výstřihu límec z pokusného materiálu. Pokud límec např. vzadu výrazně odstává od krku, vyřešte to zabráním horní hrany límce v místě kolem bodu k (místo přeložení střihu). Odstávající límec vpředu lze vyřešit lehkým podstřihnutím (zakulacením) oblouku spodní (švové) hrany límce v přední části k bodu cf. Nakonec se zaměřte na plánovanou výšku samotného límce, delší krk snese vyšší límec, jedinci s býčí šíjí naopak sedne spíš nižší model. Pokud máte vyřešené tělo i límec, můžete připravit průramek pro vsazení rukávu. Bod B na konci ramenního švu by se měl nacházet v místě, kde hlavice pažní kosti nasedá do ramenního kloubu. Toto místo ramene se při pohybu paží nahoru a dolů téměř nehýbe. Pokud máte bod B níže na paži, musíte jej posunout výš na úkor délky ramenního švu. Nejnižší bod průramku v podpaží (bod C) by neměl být níž, než je úroveň spodní hrany lopatky nositele. Linie průramku upravte tak, aby procházela novými body B a C. Na předním díle musí být průramek poněkud více vykrojen. Výslednou délku obvodu průramku změřte a porovnejte ji s délkou hrany (spojnice bodů y-x-b-y) horní hlavice pokusného rukávu. Pokud se hodnoty rozcházejí o více než cca 2cm, upravte horní obvod rukávu ve švu. Nyní rukáv všijte do průramku a znovu vyzkoušejte. Optimální úhel nasazení rukávu na kabátec otestujete tak, že dáte ruce v bok s lokty vystrčenými vpřed. V této pozici by vám rukáv ani kabátec neměl nikde šponovat a na přední straně rukávové hlavice by se neměl výrazně hromadit materiál do varhánků. Nakonec zkontrolujte délku rukávu. 9
Toto jsou jen některá z mnoha úskalí, která se vám mohou postavit do cesty. Bohužel není v moci tohoto dílka popsat předem každý bludný kořen, nebo suplovat učebnici šití. Pokud si nebudete vědět rady, poraďte se s někým se zkušenostmi s kompletováním oblečení, třeba i moderního. Mějte na paměti jedině to že: Vše co je ve fázi střihu ojebáno se vám mnohonásobně vrátí. Dvakrát měř, jednou stříhej! Až bude zkušební kabátec odpovídat požadované siluetě, rozstříhejte jej v místě švů a získáte přesný střih bez přidaných rezerv pro švy. VARIANTY KABÁTCE RŮZNÁ DÉLKA KABÁTCE Spodní lem kabátce může končit mezi místem těsně pod pupíkem a může maximálně dosahovat rozkroku. VYPASOVÁNÍ Od bodu C na obrázku střihu do bodu D je možné mít střih více vypasovaný podle typu postavy. VÝŠKA LÍMCE Doporučené rozmezí je od 2,5 cm do zhruba 5cm (tato míra je velmi závislá na rozměrech postavy pro člověka s krátkým krkem nejsou vhodné vysoké límce a naopak). Vyšší límce musí být zapínány na dodatečné přibližně 2 knoflíky (zapínání límce je tak pokračováním zapínání kabátce). Nižší límce mohou být buďto úplně otevřené, nebo sepnuté jedním knoflíkem. ROZPARKY Celý kabátec může být sešit v jednom kuse tzn. zcela bez šosů a bez rozparků. Možné je kabátec zakončit rozparky a tím vytvořit pseudošosy. Na obrázku střihu je to bod E. MANŽETY Rukávy mohou mít ohrnovací manžety. Ve většině případů neměly kabátce ohrnovací manžety, a pokud plánujete nosit i kabát, pak je lepší mít ohrnovací manžety na kabátu. Manžety mohou být zapínány na knoflíky, ale mohou být i bez knoflíků. Ohrnovací manžeta může také končit jednoduchým velmi krátkým zapínáním. SPOJENÍ S KALHOTAMI Ve většině případů byl kabátec spojen s kalhotami. Na rozdíl od dřívějších kabátců, kdy toto spojení pomocí přišněrování tkanicemi nebo stuhami bylo vidět na lícové 10
straně oděvu a mělo i ozdobnou funkci, se toto spojení postupně přesouvalo dovnitř kabátce. Jedním z řešení spojení kalhot s kabátcem je skrytý vnitřní pás s dírkami, který je přišitý na výztuhu v linii pasu. Lněný vyšívaný doublet, rubová strana, Anglie 1635-1640, V&A Museum, Londýn Detail všitého vnitřního pásku foto Roman Urbani Chlapecký kabátec, Köln 1635 1645 Detail zavěšení na háčky pomocí všitých pásků Livrustkramearen, Stockholm. 11
Dírky ve vodorovném pásku mohou být rozmístěny pravidelně po dvojicích, a v tom případě je kabátec sešněrován s kalhotami odpovídajícím počtem krátkých tkanic (obr. A). Nebo mohou být dírky ve vodorovném pásku rozmístěny rovnoměrně, v rozteči 5-12cm, a v tom případě se s kalhotami šněrují jednou dlouhou tkanicí (obr. B). Místo vyšitých dírek lze také použít kovová očka (obr. D) nebo šňůru, přišitou po cca 3-5ti cm k vodorovnému pásku (obr. E). Ve všech případech musí být pásek kalhot opatřen dírkami (obr. A a B), nebo háčky (obr. C až F) ve stejném gardu jako na kabátci. Dalším řešením jsou cca 5-10cm dlouhá šitá poutka s 2-3 dírkami pod sebou, která jsou našitá zevnitř kabátce v linii pasu skrz podšívku a výztuhu na švové záložky vnější látky. Na pásku kalhot jsou v odpovídajících místech našity háčky, prostřednictvím kterých se kalhoty za poutka zavěsí (obr. G). Toto řešení však máme v tuto chvíli doloženo spíše u kabátců, které mají v pase šev, spojující tělo kabátce se zvlášť střiženými šosy. A) Spojení jednotlivými tkanicemi B) Spojení jednou tkanicí C) Spojení dírkami a háčky D) Spojení očky a háčky E) Spojení šňůrou a háčky F) Spojení pásky a háčky VARIANTY VÝZTUHY Obrázek shrnutí typů přichycení kalhot na kabátec Jednou z variant je dvojité vypodložení v oblasti ramen, tak jak je ukázáno na obrázku střihu. Tato dvojitá výztuha není pro obyčejný vojenský kabátec nutná, ale fazóna a výdrž celého kabátce bude lepší než u základní verze. Límec by měl být vypodložen minimálně 2 vrstvami výztuhy. Je možné ho vypodložit až 4 vrstvami (to už jsou ale límce vhodné spíše pro kabátce s vrchní látkou tenčí než vlna - výše postavené osoby). Je doporučeno vložení výztuh do konce rukávů v oblasti manžet. Není rozhodně nutné podkládat výztuhou celé rukávy, a pokud použijete silnější svrchní látku, ani to nedoporučujeme. 12
RUČNÍ STEHY ZADNÍ STEH (back stitch) Používáme pro pevné spojení dvou a více materiálů. Nejběžněji používaný typ stehu při spojování jednotlivých nastříhaných částí. Nejpoužívanější steh při konstrukci kabátce/kabátu. PŘEDNÍ STEH (running stitch) Využívá se v případě spojování dílů, kde nezáleží na výsledné pevnosti. Pomocí tohoto stehu stehujeme tam, kde je to potřeba. Je možné ho využít obecně k nastehování. Pomocí tohoto stehu lze i zdrhovat části oděvů, které mají být nařaseny. LEMOVACÍ STEH (Hemming stitch) Využívá se při lemování a přistehování svrchní látky na výztuhu a obecně všude tam, když je třeba jakoukoli část oděvu zalemovat. ŠIKMÝ NAPNUTÝ STEH (Padding stitch) Tento steh se používá pro spojení dvou materiálů v celé ploše, nechceme-li, aby se vrstvy látky vzájemně posunovaly. Například zde pro spojení více vrstev výztuhy. Stehy se neutahují, ale zůstávají přiměřeně volné, aby byl zajištěn přirozený, avšak v potřebné míře omezený pohyb vrstev vůči sobě. 13
ŠITÍ Popis postupu umožňuje využít v maximální možné míře šití strojem na místech, kde nejsou švy viditelné a neruší autentičnost celkového vzhledu. Strojní šití dlouhých spojů práci výrazně urychluje. S minimální porcí ručního zpracování je však potřeba počítat i v tomto případě, konkrétně část podšívky nelze našít jinak než ručně. STŘÍHÁNÍ Střih získaný pokusem položíme na vnější látku (vlnu) tak, aby směr osnovy přibližně odpovídal poloze na střihu. Naskládáme díly tak, abychom se optimálně vešli na látku i s přídavky na švy a zalemování (od 8mm do 2 cm). Na látku si z rubové strany vyznačíme místa popsaná na střihu písmeny (křídou nebo pár stehy kontrastní nití). Dvakrát se pomodlíme a střihneme všechny díly. Podle dílů vnější látky střihneme a označkujeme i podšívku. Výztuhu stříháme zvlášť a to přesně podle střihu tj. bez přídavků. Tento postup je vhodný pro silnější vlněný materiál, kdy je výztuha pokládána na plochu dílu, ale není zahrnuta do švů spojujících díly kabátce. Lehčí materiály bývají podloženy celoplošně dokonce i s rukávy, a spojovací švy jdou tak skrz čtyři vrstvy materiálu. V zásadě jsou oba způsoby použitelné, ale níže bude popsán pouze první z nich, protože se zatím osvědčil nejlépe. SESAZOVÁNÍ TĚLA KABÁTCE Nejdříve sešijeme oba zadní díly líc na líc od bodu CB až k dolnímu okraji, nebo ke konci rozparku (bod E), pokud jsme se rozhodli pro pseudošosy. Podobně líc na líc připojíme k zadnímu dílu na bocích oba přední díly (mezi body C-D) a na ramenech (A-B). Tím nám vznikne vnější vrstva kabátce. Na místech, kde plánujete více vrstev výztuhy (ramena, zapínání), je třeba nejprve sešít všechny vrstvy výztuhy naplocho na sebe (šikmý napnutý steh). Pak vezmeme díly výztuhy (jedna či více spojených vrstev) a položíme je na rubovou stranu dílů kabátce. Na bocích a ramenech by měly díly výztuhy sahat až těsně ke švům. Přečnívající okraje vnějšího materiálu (přídavky švů) přeložíme dovnitř přes výztuhu a zalemují se lemovacím stehem. Výjimkou jsou průramky rukávů a výstřih, kde ponecháme vnější látku volně bez přeložení přes výztuhu. Pro rozložení švů použijeme žehličku. 14
LÍMEC Obrázek ukazující šev a vrstvení vnější látky s výztuhou Nejdřív položíme všechny vrstvy výztuhy límce na sebe a prošijeme plošně šikmým napnutým stehem. Při spojování je dobré začít od prostředku límce (spojnice cb-k) a postupovat na jednu a pak na druhou stranu. Takto lze vytvarovat vrstvy výztuhy do lehkého oblouku. Pak položíme výztuhu na rubovou stranu vnější vrstvy límce a přečnívající okraje vlny mezi body cf-j-k-j-cf přeložíme a zalemujeme přes výztuhu jako na těle kabátce. Zvláštní péči věnujeme vyskládání vnějšího materiálu v rohu u značky j. U silnějšího materiálu doporučujeme přesahující roh šikmo sestřihnout, aby nevznikl hrbol, který by komplikoval život nositele. Nakonec rozžehlíme. Obrázek sestříhnutí a složení rohu vnější látky Stranu cf-cb-cf, kde bude límec nasazen k výstřihu kabátce, necháme zatím volně. Podšívku límce položíme rubem na výztuhu vnějšího límce, mezi body cf-j-k-j-cf ohneme přečnívající podšívku dovnitř límce a zalemujeme. Hrana podšívky by měla být o 2-3mm níže než hrana vnější látky límce. Výsledek zažehlíme. 15
Nyní vsadíme límec do výstřihu tak, aby se potkaly body CF-cf a CB-cb a přišijeme límec k tělu za přídavky na švy. Šev prochází pouze vnějšími vrstvami kabátce a límce (vlnou) a kopíruje hranice výztuh obou dílů. Přídavky švu pak rozložíme přes výztuhy kabátce i límce, rozžehlíme a přichytíme k výztuhám lemovacím stehem. Přídavek švu na straně kabátce (vnitřní oblouk) je dobré na několika místech nastřihnout kolmo ke švu, což uvolní napětí materiálu kolem švu a půjde to lépe rozložit. KŘIDÉLKA Obrázek nastřihnutí oblouku látky Křidélka, sestávající pouze z vnější látky (vlny), složíme podél čárkované linie napůl rubem dovnitř a těsně podél oblouku mezi body x-b-y sešijeme obě vrstvy vlny a přídavek na šev. Křidélka přišpendlíme na lícovou stranu kabátce k horní hraně průramku tak, že se potkají body x-x, b-b a y-y na křidélku a na kabátci. Křidélko přišijeme k vnějšímu materiálu kabátce za přídavek na švy. Obrázek našívání křidélek 16
RUKÁVY Horní a dolní díl vnější vrstvy rukávu položíme líc na líc a sešijeme mezi body x z a y-w. Pokud zvolíme rukávy bez zapínání, prodloužíme šev přes bod w až k bodu v. U rukávů s přehrnutím a/nebo zapínáním doporučujeme spodní část rukávu a zapínání podložit výztuhou, kterou vložíme na místo, a okraje vnější látky zalemujeme dovnitř stejně jako na těle kabátce. Dlouhé švy a vyztuženou plochu rozžehlíme. Podobně jako vnější vrstvu rukávů sesadíme i rukáv z podšívky a také rozžehlíme švy. Podšívkový rukáv otočíme lícem navrch a protáhneme jím vnější rukáv (vlna) tak, aby k sobě přiléhaly rubové strany obou rukávů. Srovnáme si dlouhé švy na sebe (sešpendlíme) a přišijeme podšívku v rozparku pro zapínání k vnějšímu rukávu lemovacím stehem, pokud jsme se pro zapínání rozhodli. Kolem zápěstí mezi body v- z-v složíme okraje vnějšího a podšívkového rukávu dovnitř tak, aby hrana podšívky nečouhala přes okraj vnějšího materiálu (vlny) a podšívku přišijeme lemovacím stehem. Nakonec rozžehlíme. Obrázek spodku rukávu našívání podšívky V ramenní části rukávu srovnáme podšívku s vnějším materiálem (šev na šev, bod b na b) a v okraji sešijeme dokola mezi body x-y-x, abychom zabránili přetáčení podšívky při další manipulaci. 17
Obrázek hlavice rukávu přišití podšívky rukávu Rukávy vsadíme do kabátce tak, že nejdříve rukáv otočíme vnějším materiálem (vlnou) navrch. Tělo kabátce otočíme rubem navrch a následně vložíme rukáv do průramku lícem na líc (vlna na vlnu). Sešpendlíme si na sebe body x-x, b-b a y-y na rukávu a průramku a poté i materiál mezi body. Před sešitím ještě jednou zkontrolujeme, zda máme správný rukáv ve správném průramku a pak přišijeme rukáv k průramku. Šev prochází vnější vrstvou (vlnou) kabátce, křidélkem (volitelně) a rukávem (vlnou i podšívkou rukávu) a kopíruje hranice výztuhy v průramku kabátce. Přídavky švu rukávu i kabátce pak zažehlíme dovnitř kabátce a můžeme přichytit k výztuze kabátce lemovacím stehem. Přídavky švů v podpaží můžeme před zažehlením na několika místech nastřihnout kolmo ke švu, aby šly lépe položit. Obrázek vložení rukávu do těla kabátce 18
PODŠÍVKA Všechny díly podšívky těla kabátce sešijeme za přídavky na švy podobně jako svrchní vrstvu, rozložíme švy a zažehlíme je. Hotovou podšívku vložíme rub na rub do těla kabátce a prošpendlíme její zadní šev (spojnice CB-E) na tentýž šev kabátce. Totéž potom provedeme u obou bočních a ramenních švů. Nyní založíme obvodový okraj podšívky dovnitř kabátce, našpendlíme a následně přišijeme lemovacím stehem kolem dokola těla kabátce (vyjma výstřihu). Nakonec zažehlíme. Hrana podšívky by měla začínat 5-15mm od vnější hrany kabátce a ležet na přehnuté vnější látce. Obrázek přišívání podšívky k obvodu kabátce Podšívku límce na spojnici bodů cf-cb-cf nyní zahneme dovnitř a přišijeme lemovacím stehem skrz podšívku kabátce k rozloženému švu vnější vrstvy kabátce. Podšívku kabátce v průramcích zahneme dovnitř a přišijeme lemovacím stehem ke švu spojujícímu rukáv s kabátcem. Obrázek začištění rukávů 19
PŘICHYCENÍ KALHOT Pásek (nebo poutka) je vhodné vyrobit ze dvou vrstev výztuhy a z obou stran potáhnout materiálem zvoleným pro podšívku. Pro poutka je možné použít i kožené pásky odpovídající tloušťky (hovězina 2-4mm tloušťky). Pásek našijeme v linii pasu skrz podšívku k výztuze kabátce. Pásek nemusí sahat až k zapínání kabátce, na originálech je patrný odstup cca 5-10cm od hrany zapínání. Poutka našíváme podobně jako pásek k výztuze kabátce v pase. V případě, že nemáme vodorovný pasový šev a chceme použít poutka, našijeme je v místech, kde linie pasu protíná boční a zadní svislý šev. Obrázek přichycení kalhot KNOFLÍKOVÉ A PŘIVAZOVACÍ DÍRKY Knoflíkové dírky je třeba vypracovávat přiměřeně rozměrům knoflíků. Knoflíky by měly pasovat do dírky natěsno. Pro knoflík o průměru zhruba 12mm je ideální dírka o rozměru 2cm. Knoflíkové dírky je nejvhodnější vypracovávat režnou nití nebo dírkovým hedvábím. Barva může být kontrastní k barvě kabátce, ale může být i sladěná s barvou kabátce. Režné nitě lze sehnat v různých barvách, je také možné koupit bílé a obarvit je. Důležité je si knoflíkové dírky předem rozměřit. Odstup knoflíkových dírek doporučujeme mezi 2-3cm. Místo, kde bude knoflíková dírka, je potřebné nejdříve obšít zadním stehem 3-4mm od myšleného proříznutí tak, aby se po rozříznutí látky jednotlivé vrstvy materiálu nerozjely. Tento steh se stejně zakryje obšitím dírky. Je vhodné takto obšít všechny dírky naráz. Tak budeme mít možnost vidět a zkontrolovat, kde dírky na kabátci budou, a tím zamezit ztrátám na skoro dokončeném díle. No a potom pomocí tzv. smyčkového stehu obšít celou dírku. Na jednom či obou koncích dírek se vypracovávají tzv. uzávěrky. 20
Obrázek šití knoflíkové dírky a uzávěrky Přivazovací dírku je třeba nejdřív propíchnout bodcem a případně ji rozšířit do budoucí velikosti. Potom ji dokola obšít zadním stehem stejně jako u knoflíkové dírky a nakonec obšít smyčkovým stehem. KNOFLÍKY Obrázek zhotovení přivazovací dírky Nejlepší a nejvhodnější variantou knoflíků jsou knoflíky tzv. látkové. Výhodou je snadná a překvapivě rychlá výroba, kterou zvládne opravdu každý, a zužitkování odpadního materiálu ze šití. Druhou variantou látkového knoflíku je plochý knoflík s plochou vycpávkou. Na otázku: Kam až knoflíky? je asi nejjednodušší odpověď, že poslední knoflík by měl být na pupku. Jako materiál pro knoflík doporučujeme použít zbytkový materiál z části oděvu, na kterou knoflík patří. Velikost knoflíku by se měla pohybovat mezi 5 mm (zpravidla na rukávech) až po cca 15mm, větší knoflíky už jsou hodně netypické. Pro obě varianty knoflíků platí, že je třeba šít pevnou nití (režná nit, nebo alespoň bavlnka) a nit není od věci před šitím navoskovat. Pro začátek je vhodné zvolit nit stejné nebo podobné barvy, jako je barva knoflíku. Po menším množství pokusů lze celkem snadno udělat knoflík tak, že použitá nit není vidět. Pro testy a první pokusy 21
je vhodné záměrně použít kontrastní barvu niti, která ukáže, kde se staly případné chyby. VÝROBA LÁTKOVÝCH KNOFLÍKŮ Pro výsledný průměr knoflíku cca 15mm použijeme v případě vlněné tkaniny čtverec 30*30mm. Velmi záleží na tloušťce materiálu a systému jeho tkaní, určitě se vyplatí udělat si několik pokusů s různými rozměry na konkrétním materiálu. Nití na knoflíku nastehujeme kolečko tak, aby byla nit od okraje čtverce vzdálena 2-5mm, kolečko začínáme stehovat z poloviny strany čtverce. Konce nitě do látky vchází a vychází z ní na lícové straně látky. Na konci nitě neděláme uzlík, ale necháme konec (cca 50mm) volný. Délka stehu je vhodná mezi 5-12mm, záleží na tloušťce materiálu, obecně platí jemnější materiál, jemnější steh. Opět je vhodné si vyzkoušet a vybrat na testovacích kusech. Jemnější steh dělá pravidelnější knoflík (lze posléze v dalším kroku upravit), ale příliš jemný steh zase znemožňuje knoflík zatáhnout. V dalším kroku uděláme na niti jednu kličku, prostřednictvím které okraje látky jemně stáhneme k sobě, až nám vznikne jakoby měšeček. Nyní použijeme tenký tupý předmět (vhodné jsou například nůžky), kterým nacpeme přečnívající okraje-růžky látky dovnitř vznikajícího měšečku. Obrázek výroby látkového knoflíku Tím nám vznikne látková kulička, zatím ne úplně pravidelného tvaru, kterou už ale není zpravidla potřeba vycpávat jiným materiálem. V případě, že je použit tenký materiál, který nepostačuje na dostatečnou výplň, uděláme stehy kolečka dále od okraje základního čtverečku, aby se do výplně knoflíku dostalo více materiálu. V tuto chvíli máme na výběr. Můžeme pokračovat rychle, nit pevně zatáhnout a zavázat, a tím přeskočit následující krok. Nebo je možné udělat knoflík plnější a pěknější V tom případě v tuto chvíli nit ještě pevně nezatahujeme, ale knoflík prsty vytvarujeme do kruhového tvaru, rozplácneme tak, že vypadá jako baretka a na horním okraji ještě jednou dokola obstehujeme. Teprve nyní nit řádně utáhneme a za 22
pomoci prstů (a případně hrotu nůžek) knoflík dokonale dotvarujeme do kuličky. Nyní několika stehy a závěrečným uzlíkem pojistíme spoj a máme knoflík hotov. Obrázek výroby látkového knoflíku plnější forma VÝROBA POTAHOVANÝCH KNOFLÍKŮ Druhou variantou látkového knoflíku je plochý knoflík s plochou vycpávkou. Jako vhodná (a svým způsobem dobová) vycpávka může posloužit i nejdrobnější mince, například 1 eurocent. Případně je možné použít dřevěné kolečko, nebo kolečko z kůže. V tomto případě jako základ použijeme kruh vystřižený z látky, který má cca dvojnásobný průměr, než vycpávka, která by měla být o něco menší, než výsledná požadovaná velikost knoflíku. Zhruba 2mm od okraje látky dokola provedeme stehování a opět na niti neděláme uzlík, ale necháme volný konec, který nám po dokončení stehování a provedení jedné kličky umožní látku okolo vložky pěkně zatáhnout. Snažíme se o co nejpravidelnější steh, aby byl knoflík pěkně tvarovaný. Po stažení látky okolo vycpávky pojistíme spoj několika stehy a knoflík je hotov. Obrázek výroby potahovaného knoflíku 23
PŘIŠÍVÁNÍ KNOFLÍKŮ Oba typy knoflíku se přišívají na oděv přímo za látku, prostřednictvím tzv. krčku. V případě látkových knoflíků můžeme použít způsob, že prošijeme knoflík pěti až osmi stehy skrz celý knoflík a tím dáme základ krčku. Ten dokončíme těsným obtočením nitě kolem budoucího krčku. Obrázek přišívání látkových knoflíků Nebo v případě obou druhů knoflíků si přišívání můžeme usnadnit tím, že přímo na knoflíku vytvoříme nitěné očko. Několika stehy (doporučujeme cca 4) volně prošijeme knoflík ze strany na stranu tak, že vycházející konce nitě zajistíme uzlíky. Tím vznikne na knoflíku nitěné očko, prostřednictvím kterého můžeme knoflík přišít na látku klasicky a krček vytvořit z něj. Obrázek přišívání knoflíků pomocí očka 24
HÁČKY A OČKA Nakoupit vhodné háčky nebo očka pro zavěšení kalhot je obtížné či spíše nemožné. Vhodnou variantou je si je vyrobit. Použít se dá svařovací drát o průměru 1-1.5mm, který je vhodné nejdřív osmirkovat od ochranné vrstvy a po naohýbání háčků a oček je nechat galvanicky pozinkovat, či chromovat. Obrázek výroby háčku a očka Obrázek přišívání háčků a oček FINIS. A TADY NEZBÝVÁ NIC JINÉHO, NEŽ POPŘÁT HODNĚ ZDARU A CHUTI DO DÍLA! 25
LITERATURA Janet Arnold: Patterns of Fashion: The Cut and Construction of Clothes for Men and Women, C.1560-1620, London, 1985 Ninya Mikhaila, Jane Malcolm-Davies: The Tudor Tailor: Reconstructing Sixteenth- Century Dress, London, 2006 Jenny Tiramani, Susan North: Seventeenth-Century Women's Dress Patterns: Book 1, London, 2011 Jenny Tiramani, Susan North: Seventeenth-Century Women's Dress Patterns: Book 2, London, 2012 Lena Rangström, Modelejon Manligt Mode 1500-tal 1600-tal 1700-tal., Stockholm, 2008 Johannes Pietsch: Die Kostümsammlung Hüpsch im Hessischen Landesmuseum Darmstadt, Bestandskatalog der Männer- und Frauenkleidung Studien zu Material, Technik und Geschichte der Bekleidung im 17. Jahrhundert, Technischen Universität München, 2007 Norah Waugh: The Cut of Men's Clothes: 1600-1900, London, 1964 Stuart Peachey: Clothes of Common People in Elizabethan and Early Stuart England Volume 1: The evidence and construction techniques, Bristol, 2013 Stuart Peachey: Clothes of Common People in Elizabethan and Early Stuart England Volume 2: Harberdashery, Bristol, 2013 Robert Morris: Headwear, Footwear and Trimmings Woman 1580-1660, Bristol, 2001 of the Common Man and Stuart Peachey: Clothes of Common People in Elizabethan and Early Stuart England Volume 10: Doublets Part 1, Bristol, 2013 Stuart Peachey: Clothes of Common People in Elizabethan and Early Stuart England Volume 11: Doublets Part 2: Male Petticoats and Male Waist coatss, Bristol, 2013 Jane Huggett: Clothes of the Common Man 1580-1660 Part 2: Making the Garments,Bristol, 2002 26