Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)



Podobné dokumenty
Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů. studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Náplň přednášky: Vliv hnojení na druhové složení travních porostů. 2. Minerální teorie výživy rostlin. 1. Historie hnojení

Abiotické faktory působící na vegetaci

Seminář Racionální výživa a hnojení olejnin a okopanin a inovace ve výživě a hnojení, Dotační politika v zemědělství

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Interakce rostlina a zvíře

Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelnosti cestovního ruchu. Mgr. David Zahradník RNDr. Marek Banaš Ph.D.

Cykly živin v terestrických

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ LITORÁLNÍ MAKROFYTA V NÁDRŽI S KOLÍSAJÍCÍ VODNÍ HLADINOU. Monika Krolová Josef Hejzlar Hana Čížková


MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Cykly živin v terestrických

KVALITA PASTEVNÍCH POROSTŮ V OKOLÍ ŠVÝCÁRNY, OVČÁRNY A PRADĚDU

Environmentální výchova

zení Lyzimetrická zařízení se dle konstrukce dělí: Vladimír Klement, Renáta Prchalová ÚKZÚZ Havlíčkův Brod

Platné znění od /1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

2007R0834 CS

Platformy na MENDELU v roce 2012 a 2013

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Zemědělské systémy I týden

Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta

Elektrická dvojvrstva

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/


Nedostatek energetické biomasy

Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

horizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Koncepce Ministerstva zemědělství v období ochrana půdy.

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Rozesláno dne 15. února 2016 Částka 1 OBSAH:

Možnosti uplatnění intenzivních jílkových směsí

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Příloha 2. Přehled řešených projektů v roce 2008

VLIV PASTVY NA DRUHOVOU ROZMANITOST ROSTLIN

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Seminář projektu Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy

Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy

Robert van Buuren Manager Nutrition

Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁRŮST SVALOVÉ HMOTY

(Text s významem pro EHP) (2006/778/ES) (6) Inspekce zvířat, která se chovají pro hospodářské účely,

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Stupnice tělesné kondice koně BCS Body Condition Scoring

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

5. Bioreaktory. Schematicky jsou jednotlivé typy bioreaktorů znázorněny na obr Nejpoužívanějšími bioreaktory jsou míchací tanky.

Vliv minerálního hnojení na výnosy a kvalitu polopřirozeného travního porostu

ÚVOD DO FITNESS ZLÍNSKÝ KRAJ

Tab. 1.1 Souhrnné výsledky hospodaření za rok 2012 (Kč) Výnosy Náklady Hospodářský výsledek

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Opatření na drenážních systémech

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

ÚSES ekologická stabilita krajiny

ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU

PRINCIPY A KRITÉRIA FSC (Forest Stewardship Council) CERTIFIKACE

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Hospodaření s bioodpady z malých čistíren odpadních vod a domácností

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

EXTENZIVNÍ PASTVA VE VZTAHU

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Možné přínosy mléka z konvenčního a ekologického zemědělství zdravé humánní výživě

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc.

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Bio v regionu Karlovarského kraje

CASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

HERBIVOŘI PARAZITI PATOGENY PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin NÁVRH STANOVISKA

Habart Jan, Tlustoš Pavel, Váňa Jaroslav, Plíva Petr

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.

3. BIOSYSTÉM 3.1. OBECNÉ VLASTNOSTI HIERARCHICKÉ USPOŘÁDÁNÍ. Malárie. Prevence MALÁRIE DDT. Boj proti komárům: vysoušení močálů

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ


TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

STRATEGIE PRO TRANSFORMACI PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ KAMENNÝ VRCH

STRATEGICKÝ PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ZŠ SVĚTICE PRO ŠKOLNÍ ROKY 2013/2016 ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO

Onemocnění kostry související s výživou

Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty

Transkript:

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 5. blok 11/04/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.0149

Teorie optimální pastvy... optimal foraging theory (OFT) (McArthur and Pianka 1966, Stephens and Krebs 1986) teorie předpokládá, že zvířata minimalizují časové náklady na jednotku získané energie trade off: při zvýšení počtu typů přijímané potravy (resource types) klesá čas na vyhledávání potravy (searching), ale naopak rostou časové nároky na zpracování potravy (handling) optimální množství typů přijímané potravy teorie původně koncipována pro karnivory, ale v 70. letech adaptována na modelování pastevního chování herbivorů

Teorie optimální pastvy... optimal foraging theory (OFT) (Charnov 1976, Stephens and Krebs 1986) pohyb herbivorav prostředí s různě úživnými typy plošek čistý příjem energie za jednotku času (En*) herbivor by se měl přestat pást na plošce tehdy, kdy čistý energetický příjem za jednotku času (En*) klesne pod průměrný příjem v prostředí (habitatu)... tj. směrnice přímky bude mít nižší sklon než průměrná

Pastva velkých býložravců: HIERARCHICKÁ STRUKTURA (Senft et al. 1987) hierarchie pastvy velkých býložravců spíše než fyzická struktura prostředí rozhoduje četnost aktivit (rozhodnutí) zvířat na dané úrovni hranice regionálních systémů obvykle překročeny výjimečně jednou za několik let... 10 1 přechodů/rok hranice krajinných celků překročeny několikrát ročně... 10 1 změn/rok hranice společenstva přejdou kopytníci cca 50 krát za den... 10 4 přechodů/rok u kopytníků přibližně 10 7 skusů/rok (každý skus představuje rozhodnutí kterou plošku/část rostliny sežrat)

Pastva velkých býložravců: HIERARCHICKÁ STRUKTURA (Senft et al. 1987) extrémní selekce nejlepší potravy (proporce potravy v dietě zvířat je často exponenciální funkcí nutriční kvality) proporce návštěvy prostředí je lineární funkcí kvantity/kvality zdrojů v prostředí

Maximalizace energetického zisku: STRATEGIE kvantita vs kvalita... model chování herbivorů v travních ekosystémech (Hutchings and Gordon 2001) v literatuře existuje dlouhodobá diskuse, která strategie pastevního chování je výhodnější z hlediska fitness herbivora (rozporuplné výsledky mezi studiemi v různých prostředích) mechanistický model Hutchings and Gordon (2001) předpokládá, že výhodnost strategií je ovlivněna denzitouherbivorů v prostředí limitace herbivorů kvantitou potravy IR (intake rate)... strategie maximalizace příjmu (kvantity potravy) limitace herbivorů kvalitou potravy DIG (digestibility)... strategie maximalizace stravitelnosti (kvality potravy) při nízkém zatížení pastevního porostu (nízké intenzitě pastvy) je výhodnější DIG... opakované spásání obrůstajících ploch udržuje porost ve vegetativním stavu

SCHOPNOST HERBIVORŮ UDRŽET KVANTITU a KVALITU PÍCE... experiment s pastvou ovcí během celé sezóny (Garcia et al. 2003) kvantita píce (organic matter intake), kvalita píce (organic matter digestibility) rozhodným ukazatelem výhodnosti strategií (trade offmezi kvantitou a kvalitou) je DENNÍ PŘÍJEM STRAVITELNÉ ORGANICKÉ HMOTY (digestible organic matter DOM) porovnání pastvy s vysokou intenzitou (HSR) a nízkou intenzitou (LSR) LSR: během sezóny klesal příjem píce i přes zvýšení nabídky rostlinné hmoty HSR: během sezóny klesal příjem píce s klesající nabídkou rostlinné hmoty

SCHOPNOST HERBIVORŮ UDRŽET KVANTITU a KVALITU PÍCE... experiment s pastvou ovcí během celé sezóny (Garcia et al. 2003) v dubnu vyšší příjem stravitelné organické hmoty (DOM) u ovcí při nízké intenzitě pastvy (LSR)... LIMITACE KVANTITOU U HSR v květnu a červnu lepší DOM u ovcí při vysoké intenzitě... LIMITACE KVALITOU U LSR P1: duben P2: květen P3: červen P4: září kvalita ISOLINIE: denní příjem stravitelné organické hmoty (DOM, g/den) kvantita

Je opravdu vždy výhodnější maximalizace kvality než kvantity? (jak ukazují mechanistické modely i manipulativní experimenty) observační studie pastevního chování herbivorů ukazují (Schwartz and Ellis 1981, Dumont et al. 2005): maximalizace kvality je výhodná na jaře, kdy je k dispozici velké množství biomasy s vysokou kvalitou maximalizace kvantity se uplatňuje na podzim, kdy je obecný nedostatek píce a celkově nízká kvalita MAXIMALIZACE KVANTITY SKUTEČNĚ V OBLASTECH S NEDOSTATKEM PÍCE polární oblasti (Van der Wal et al. 2000)... sobi preferovali plochy uměle dříve bez sněhu (advanced) s větší biomasou, i když tyto plochy měly výrazně nižší koncentrace živin

Strategie pastevního chování herbivorů v různých typech habitatů: MEZICKÉ a SUCHÉ TRÁVNÍKY... kvantita vs kvalita (Mládek et al., submitted) ve studii byly porovnávány vegetační příznaky pastevního chování ovcí (tj. stupeň defoliace druhů rostlin) v produktivních porostech s vysokou stravitelností biomasy (mezické) a v nízkoproduktivních porostech se špatnou stravitelností (suché trávníky) v Bílých Karpatech pro každý typ porostu studium defoliace na dvou lokalitách a na každé lokalitě ve dvou letech (diplomová práce M. Dvorský) transekt s trvalými plochami, na kterých bylo zaznamenáváno druhové složení a stupeň defoliace každého druhu vždy v prvním pastevním

Strategie pastevního chování herbivorů v různých typech habitatů: MEZICKÉ a SUCHÉ TRÁVNÍKY... kvantita vs kvalita (Mládek et al., submitted) talířové měřidlo (určení CSH) suché trávníky: na svazích s jižní orientací, zde vysoká pokryvnost mechového patra (indikátor nízké denzity produktivity bylinného patra cf. Hejcman et al. 2010, Env. Monit. Asses.) mezické: dominance rychle rostoucích druhů (vysoké SLA, nízké LDMC), vyšší krmná hodnota

Strategie pastevního chování herbivorů v různých typech habitatů: MEZICKÉ a SUCHÉ TRÁVNÍKY... kvantita vs kvalita (Mládek et al., submitted) lineární modely se smíšenými efekty samostatně pro každou vysvětlující proměnnou defoliace plošky (závislá proměnná) proporce taxonomických skupin resp. vážené průměry znaků jako faktory s fixním efektem kód lokality v daném roce měření jako faktor s náhodným efektem (stupně volnosti 1/283)

Strategie pastevního chování herbivorů v různých typech habitatů: MEZICKÉ a SUCHÉ TRÁVNÍKY... kvantita vs kvalita (Mládek et al., submitted) v mezických trávnících byla nejlepším prediktoremdefoliace (spasenosti plošky) krmná hodnota plošky v suchých trávnících byla nejlepším vysvětlující veličinou výška porostu plošky maximalizace kvality (forage indicator value)???? maximalizace kvantity (canopy height)? What should we do?

PASTEVNÍ STRATEGIE KOPYTNÍKŮ: maximalizace příjmu energie nebo minimalizace času stráveného spásáním? (Bergman et al. 2001) primárním omezením fitness herbivoraje denní příjem stravitelné biomasy... ten je odvozen z kvality (koncentrace živin) a kvantity píce (hmotnost) sekundárním omezením může být čas věnovaný sociálním aktivitám (hierarchie ve stádu, páření) a odpočinku studie testující zda americký bizon maximalizuje příjem energie nebo minimalizuje časové nároky na pastvu???

PASTEVNÍ STRATEGIE KOPYTNÍKŮ: maximalizace příjmu energie nebo minimalizace času stráveného spásáním? (Bergman et al. 2001) DE: digestible energy

PASTEVNÍ STRATEGIE KOPYTNÍKŮ: maximalizace příjmu energie nebo minimalizace času stráveného spásáním? (Bergman et al. 2001) analýzy ukázaly, že nejlepší energetický zisk by bizon získal při preferenci plošek s 10 g/m 2 biomasy nejmenší časové nároky na pastvu by byly při preferenci plošek s 279 g/m 2 na základě manipulativního experimenut, který vytvořil mozaiku různě produktivních ploch, můžeme říci, že bizon se chová jako MINIMALIZÁTOR ČASOVÝCH NÁKLADŮ NA PASTVU

Vliv velikosti těla herbivorů na exploataci potravních zdrojů (Laca et al. 2010) herbivoři vnímají a využívají zdroje potravy v závislosti na velikosti svého těla příjem potravy je funkcí hmotnosti (hmotnost 0.75 ) prostorové využití potravního zdroje (foodscape) bylo u skotu na hrubší úrovni než u ovcí skot ovce pastvina skotu

Vliv velikosti těla herbivorů na exploataci potravních zdrojů (Laca et al. 2010) při větší velikosti plošek (large) nutričně kvalitní potravy existuje vyšší selektivita... a to zejména u skotu (u skotu selektivita potlačena u plošek < 10 m 2... small) studie pěkně ukazuje, že herbivoři uplatňují selekci potravy simultánně na více prostorových škálách (patch, feedingstation, bite) selekce na jiných škálách umožňuje koexistenci různě velkých herbivorů na společně sdílených potravních zdrojích feedingstation SKOT OVCE

Diverzita potravy a příjem píce herbivory (Wang et al. 2010) manipulativní experimenty s nabídkou píce herbivorům(ovce) v pokusných arénách (cafeteria experiment) ovce se při vyšší diverzitě nabídnuté potravy (tj. více druhů v kontejnerech) dobrovolně přijímaly větší množství píce resp. metabolizovatelné energie za den v travních porostech často nízká kvalita píce, proto výhodné druhově bohaté porosty, které podporují celkově vysoký příjem píce herbivory výsledky terénního experimentu

Diverzita sekundárních metabolitů v potravě a příjem píce herbivory (Villalba et al. 2004) řada volně rostoucích rostlin na pastvinách obsahuje poměrně vysoké množství sekundárních metabolitů (PSM)... chemické látky na obranu proti herbivorii (terpeny, taniny, oxaláty) herbivoři musí čelit těmto toxickým sloučeninám (zvlášť ve vysokém množství) PSM skutečně představují omezení pro příjem potravy herbivory, ale při konzumaci potravy s různými typy PSM příjem píce roste!!! ocún jesenní jedovatý?

Možnosti uplatnění potravních preferencí a welfare zvířat (Villalba et al. 2010) dostatečná a vhodná výživa je významnou součástí pohody (welfare) volně žijících i hospodářských zvířat intenzivní zemědělská produkce však dává důraz na dostatečný obsah energie, proteinů a základních živin v píci (často pouze makroprvků... N, P, K, Ca, Mg, Na) zkrmována tak často monotónní strava klíčový je koncept rozmanitosti potravy... monotónní strava vede k rychlému nasycení, a odmítání daného typu... diverzifikovaná strava umožňuje vyšší příjem kromě toho některé druhy bylin mají antimikrobiální/antiparasitické efekty základní návyky na specifické druhy rostlin začínají již v děloze, zkušená zvířata (adaptovaná na lokální prostředí dietu) využívají tyto látky pro redukci stresu managementovéstrategie by měly zvířatům umožnit projevit jejich potravní preference