ÚZEMNÍ PLÁN HOLEŠOV KONCEPT

ÚZEMNÍ PLÁN HOLEŠOV KONCEPT Vyhodnocení vlivu územního plánu na ţivotní prostředí pro účely posuzování vlivů územních plánů na ţivotní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb. Pořizovatel Městský úřad Holešov, odbor územního plánování a stavebního řádu Posouzení zpracovala: Ing. Pavla Ţídková, osvědčení č.j. 094/435/OPVŢP/95, prodlouţeno rozhodnutím č.j. 40285/ENV/06 Březen 2011

2 OBSAH 1 Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany ţivotního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ţivotního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. 2 Údaje o současném stavu ţivotního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. 3 Charakteristiky ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. 4 Současné problémy a jevy ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. 5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. 6 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis pouţitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 7 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závaţných záporných vlivů na ţivotní prostředí. 8 Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany ţivotního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ţivotního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. 9 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí. 10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. 56 11 Závěry a doporučení 57 Návrh stanoviska 61 3 9 38 43 43 50 52 55 55

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se v relevantních poţadavcích promítá do krajských dokumentů a odráţí se v cílech, které jsou v těchto dokumentech uvedeny, proto zde nejsou koncepční materiály mezistátní a státní úrovně jmenovány. Dokumentace byla hodnocena zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncepčním materiálům přijatým na krajské úrovni: A. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje schváleno 2008; B. Koncept sniţování emisí a imisí Zlínský kraj, 2004; C. Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje, 2004; D. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje, 2004; E. Studie o lesním hospodářství na území Zlínského kraje, 2002 F. Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji, 2002 G. Generel dopravy Zlínského kraje, 2004 H. Plán oblasti Morava, 2006 Z cílů a opatření uvedených v těchto koncepčních materiálech mají vztah zejména: ad A) Zásady územního rozvoje Zlínského kraje, které byly vydány usnesením ZK č. 0761/Z23/08 formou opatření obecné povahy, s nabytím účinnosti od 23.10.2008. Ze ZÚR ZK vyplývají pro správní území města Holešova následující poţadavky, které jsou zapracovány do hodnoceného konceptu územního plánu: 3 navrţená trasa silnice mezinárodního a republikového významu [PK 01] 1 Hulín - Střelná R 49 v úseku Hulín-Dolní Ves navrţená trasa silnice nadmístního významu [PK 20] Holešov - přivaděč na R49 včetně východního obchvatu II/490 - úsek Holešov navrţené elektrické vedení nadmístního významu [E O4] Holešov - Bořenovice VVN TR110 kv/22 kv navrţené elektrické vedení nadmístního významu [E 12] Hulín - Všetuly VVN 2x110 kv navrţený NRBK [PU 23] 152 Kostelecké polesí Hluboček, navrţený RBC [PU 75] 124 Lipina navrţený RBK [PU 158] 1580 Na skále Lipina. vymezenou strategickou plochu pro výrobu Letiště Holešov, včetně zajištění koordinace ostatních ploch a koridorů při vymezení záměru této průmyslové plochy vymezení plochy pro ochranu pohledového horizontu nadregionálního významu koncept ÚP Holešova není s uvedenými body v rozporu 1 Označení veřejně prospěšných staveb (VPS) nebo veřejně prospěšných opatření (VPO) dle ZÚR ZK

4 Kromě výše uvedených konkrétních bodů respektuje koncept ÚP obecné zásady uvedené v ZÚR: 1. Podporovat prostředky a nástroji územního plánování udrţitelný rozvoj území Zlínského kraje. Vytvářet na celém území kraje vhodné územní podmínky pro dosaţení vyváţného vztahu mezi nároky na zajištění příznivého ţivotního prostředí, stabilního hospodářského rozvoje a kvalitní sociální soudrţnosti obyvatel kraje. Dbát na podporu udrţitelného rozvoje území kraje při utváření krajských oborových koncepcí a strategií, při rozhodování o změnách ve vyuţití území a při územně plánovací činnosti obcí. koncept ÚP není s daným bodem v rozporu. Jsou respektovány poţadavky na rozvoj při zohlednění zásad ochrany přírody a kvality bydlení obyvatelstva. 2. Podporovat péči o typické a výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují vztah obyvatelstva kraje ke zvolenému ţivotnímu prostoru. Dbát přitom zvláště na: zachování a obnovu jedinečného výrazu kulturní krajiny v její místní i regionální rozmanitosti, s cílem minimalizovat necitlivé zásahy do krajinného rázu a podpořit úpravy, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území; Navrhovaný koncept zachovává a dále rozvíjí krajinářsky významná území v území. zachování a citlivé doplnění tradičního vnějšího i vnitřního výrazu sídel, s cílem nenarušovat historicky cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické dominanty nevhodnou zástavbou, vyloučit nekoncepční formy vyuţívání zastavitelného území a zamezit urbánní fragmentaci přilehlé krajiny; Koncept ÚP nepovede k zásahům do výrazu ţádného ze sídel a nebude mít ţádný vliv na historicky nebo architektonicky cenná území. zachování krajově pestrých hodnot kulturního dědictví měst i venkova a jeho oblastní charakteristiky. K ovlivnění těchto hodnot nedojde. Realizace ÚP nebude mít významný vliv na místní tradice. 3. Při podpoře stabilizace a rozvoje hospodářských funkcí na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách dbát především na: významné sociální vlivy plynoucí z úrovně zabezpečení kvality ţivota obyvatel a obytného prostředí, s cílem podpořit zajištění sídel potřebnou infrastrukturou, vybaveností a obsluhou, prosadit příznivá urbanistická a architektonická řešení a zajistit dostatečná zastoupení veřejné zeleně a zachování prostupnosti krajiny; Navrhovaný koncept ÚP respektuje poţadavek na zajištění prostupnosti všech krajinných systémů a zvyšuje diverzifikaci území. Nezasahuje do infrastruktury a obsluhy sídel, z hlediska krajinářského přináší realizace změny příznivou změnu vznikem vodní plochy.

5 vyuţití ploch a objektů vhodných k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyuţívaných objektů a areálů, a na výběr ploch vhodných k podnikání v zastavitelném území, s cílem nezhoršit podmínky pro vyuţívání zastavěného území a dodrţet funkční a urbanistickou celistvost sídla; Koncept ÚP respektuje poţadavek na přednostní vyuţití dostupných ploch a vhodně je doplňuje plochami novými.. výraznější podporu rozvoje hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství a rekreace na území kraje, s cílem zabezpečit potřeby jejich rozvoje v souladu s podmínkami v konkrétní části území; Realizace konceptu ÚP negativně neovlivní rozvoj cestovního ruchu, turistiky, lázeňství a rekreace na území kraje. významné ekonomické přínosy ze zemědělství, vinařství a lesního hospodářství, s cílem zabezpečit jejich územní nároky a urychlit pozemkové úpravy potřebné pro jejich rozvoj, a na potřeby uplatnění téţ mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů v návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umoţnit intenzivnější rekreační a turistické vyuţívání území; Koncept ÚP jeví snahu minimalizovat zábory ZPF a PUFL, nakolik to je moţné při splnění poţadavků na umoţnění dalšího rozvoje podnikání a bydlení. rozvíjení krajských systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na vyuţití vlastních surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje; Koncept ÚP nemá negativní vliv na vyuţití vlastních surovinových zdrojů, území včetně ochrany vodních zdrojů. Krajský systém dopravní obsluhy a technické vybavenosti nebude dotčen. důsledky náhlých hospodářských změn, které mohou vyvolat změnu v nárocích na formu a rozsah dosavadního způsobu vyuţívání dotčených ploch či koridorů, s cílem zajistit v území podmínky pro jejich opětovné vyuţití. Navrhovaný koncept ÚP povede k nevratné změně způsobu vyuţívání některých ploch, ovšem tomu se při splnění poţadavků na rozvoj nelze vyhnout. 4. Podporovat ve specifických oblastech kraje ochranu a rozvoj specifických hodnot území a řešení specifických problémů, pro které jsou vymezeny. Prosazovat v tomto území takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního vyuţívání území a neohrozí zachování jeho specifických hodnot. Dbát přitom současně na: zajištění územních nároků pro rozvoj podnikání, sluţeb a veřejné a sociální vybavenosti v hlavních centrech oblastí; Koncept ÚP respektuje zařazení Holešova do rozvojových os a oblastí vytýčených Politikou územního rozvoje ČR (konkrétně do Rozvojové oblasti Zlín - OB9).

6 zachování přírodních a krajinných hodnot a zajištění kvalit ţivotního a obytného prostředí v území; Realizace konceptu ÚP povede ke zvýšení biodiverzity území a nebude mít negativní vliv na krajinné hodnoty a kvalitu ţivotního a obytného prostředí v území. preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod z působení přírodních sil v území a vytvořit územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu. Realizace koncepčního řešení ÚP povede ke zvýšení ochrany území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami a neomezuje územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu. 5. Podporovat územní zajištění a přiměřené vyuţívání veškerých přírodních, surovinových, léčivých a energetických zdrojů v území kraje. Zajistit jejich hospodárné vyuţívání v současnosti a neohrozit moţnosti jejich vyuţití v budoucnosti. Podporovat v území zájmy na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Realizace konceptu ÚP nevede k nadměrnému vyuţívání surovinových zdrojů oblasti. Na léčivé a energetické zdroje a jejich vyuţívání nebude mít realizace změny ÚP ţádný vliv. Realizace konceptu ÚP nemá negativní vliv na rozvoj vyuţitelných zdrojů energie. ad B) Koncept sniţování emisí a imisí Zlínský kraj Základním cílem Konceptu je omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. Základní vertikální souvislostí Konceptu je vazba na Národní program sniţování emisí České republiky a na Národní program sniţování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. Kromě toho jsou zde uvedeny významné vazby zejména na následující koncepční materiály, připravené na národní úrovni: - Státní politika ţivotního prostředí ČR - Státní energetická politika a Státní energetická koncepce - Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuţívání jejích obnovitelných zdrojů - Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu - Státní dopravní politika a materiály navazující - Společný regionální operační program - Operační program Infrastruktura - Celková strategie Fondu soudrţnosti

Prioritou ochrany ovzduší Zlínského kraje v oblasti omezování emisí znečišťujících látek jsou, s přihlédnutím k doporučeným hodnotám krajských emisních stropů a stávajícímu stavu ovzduší, následující znečišťující látky (skupiny látek): 7 - PM 10 - oxid siřičitý - benzen, benzo(a)pyren - skleníkové plyny Koncept ÚP poţadavky na ochranu kvality ovzduší respektuje a navrhuje řešení ploch a koridorů, které nepovedou ke zhoršení imisní situace v území města. ad C) Plán odpadového hopodářství Zlínského kraje Na uvedený koncepční dokument nemá předkládaný koncept ÚP přímou vazbu. ad D) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod společně s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, moţnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navrţených technických řešení v tomto kraji včetně případného řešení vlastnických vztahů. Slouţí jako základní podkladový materiál oboru vodovodů a kanalizací orgánům státní správy a samosprávy při prosazování veřejného zájmu a uplatňování jejich rozhodovacích pravomocí. Navrhovaný koncept územního plánu není s danou koncepcí v rozporu, poţadavky uvedené v daném koncepčním materiálu jsou respektovány. ad E) Studie o lesním hospodářství na území Zlínského kraje Cílem Studie je analýza hospodaření na lesních pozemcích Zlínského kraje a zjištění míry zachování ekologické funkce lesních porostů, včetně jejich produkční a mimoprodukční funkce. Koncept ÚP nepřináší významné negativní vlivy na pozemky určené k plnění funkce lesa. ad F) Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Předmětná studie se zabývá především způsobem hospodaření na zemědělské půdě, jejími výnosy, zajištěním lidských zdrojů a jejich kvality, poţadavkem na stabilizaci krajiny zalesňováním a zatravňováním některých méně produkčních ploch, zrovnoměrněním odběrů zemědělských plodin, realizací agro-environmentálních opatření, hospodařením v méně příznivých oblastech apod.

8 V této oblasti není předkládaný koncept ÚP s uvedenou koncepcí ve střetu. Nicméně ve Studii je rovněţ vysloven poţadavek na zachování procenta zornění v produktivních oblastech, mezi které patří i území Holešova. Z tohoto pohledu má koncept ÚP mírně negativní vliv, neboť v jeho rámci dochází k nevyhnutelnému záboru zemědělského půdního fondu. Proto je nutno v následných správních řízeních vyţadovat vyhodnocení záboru a respektovat návrh opatření, které by tento negativní vliv zmírnilo. ad G) Generel dopravy Zlínského kraje S uvedenou koncepcí není předkládaný koncept ÚP ve střetu. Navrhované dopravní koridory jsou konceptem ÚP respektovány. ad H) Plán oblasti Morava ze dne 16.9.2010, usn.č. 0163/Zo7/09 Koncepční materiál se zabývá jednak dopady nakládání s vodami, jednak, a to převáţně, stanovením moţných protipovodňových opatření. Jednou z hlavních priorit je zde ochrana horního toku Moravy, zejména Olomouce, Litovle a Holešova. Koncepce navrhuje některé lokality pro výstavbu retenčních prostor a dále uvádí některá opatření zvyšující retenční schopnosti území. S uvedenou koncepcí není koncept ÚP ve střetu. Koncept přináší návrhy protipovodňových opatření, která plnění uvedené koncepce respektují. Kromě výše uvedených materiálů respektuje předkládaný koncept i Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko (schválený v r. 2007), který klade poţadavky na existenci města v rámci Mikroregionu Holešovsko, zejména na koordinaci poţadavků budoucího rozvoje města se zájmy mikroregionu včetně vytváření nových funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a rozvíjení cestovního ruchu. Generel Cyklotras Mikroregionu Holešovsko (z r. 2004) Koncepci a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ZMĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. 9 2.1. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Vymezení území Rozsah území řešeného Územním plánem Holešov je vymezen hranicí správního území města, které je tvořeno katastrálními územími Dobrotice, Holešov, Količín, Tučapy u Holešova, Všetuly a Ţopy. Geomorfologie a geologie Po stránce geologické je podloţí a nejbliţší okolí Holešovské plošiny budováno západním úsekem flyšového pásma Karpat, který byl ve starším neogénu plošně nasunut k SZ přes moravskou předhlubeň. Na nerovný paleogenní povrch, modelovaný erozí a případně tektonikou, transgredovaly sedimenty, které jsou řazeny do pliocénu, případně aţ do nejstaršího kvartéru. Litologicky v nich převaţují silty a jíly, často nepravidelně nestejnozrnně písčité, které v některých polohách přecházejí aţ do jílovitých písků. Mocnost tohoto souvrství dosahuje v Holešovské plošině aţ kolem 150 m. Typické zbarvení pliocenních sedimentů je cihlově červené a rezavě hnědé. Nejmladší pokryv Holešovské plošiny tvoří kvartérní sedimenty deluviální, deluviofluviální, fluviální a eolické. První tři se podílely na formování mohutného dejekčního kuţelu v podhůří Hostýnských vrchů, který zasahuje do prostoru zájmové lokality. Předpokládá se, ţe Holešovská plošina se kdysi vyvíjela postupně z kotliny, do níţ byly nepravidelně ukládány horniny spláchnuté z okolních svahů a vyplňující nerovnosti dna kotliny. Jednotlivé vrstvy často nejsou uloţeny v úrovních, které by souvisle probíhaly pod povrchem území. Naopak, stejné sedimenty leţí v nejrůznějších polohách, takţe zeminy zjištěné v jednom vrtu v určité úrovni se v blízkém vrtu vůbec nevyskytují. Tyto nepravidelnosti poukazují na kříţové zvrstvení sedimentů budujících zájmovou lokalitu. Litologicky se jedná o převáţně propustné vrstvy písků a písčitých štěrků, často s proměnlivým stupněm zahlinění s vloţkami méně propustných pelitických vrstev. Jejich mocnosti jsou v zájmové lokalitě a jejím nejbliţším okolí značně proměnlivé, v závislosti na reliéfu povrchu předkvartérního podloţí. Největší mocnosti kvartérního souvrství jsou ověřeny v prostoru deprese v reliéfu předkvartérních hornin jiţně od Holešova, kde dosahují nejčastěji 40- ti, ale nejvíce aţ 60-ti m. V širším okolí deprese pak mocnost prudce klesá na 15 aţ 25 m. Na povrchu štěrkového souvrství je uloţena vrstva eolických sedimentů (spraše a sprašové hlíny) v mocnosti od 2 do 6 m. V nejsevernější části posuzované trasy se nacházejí také fluviální sedimenty řeky Rusavy, zastoupené písčitými štěrky a povodňovými hlínami. Geologické poměry na lokalitě dokumentuje geologická mapa v měřítku 1 : 25 000, která je uvedena v rámci přílohy č. 10 oznámení Hydrogeologický posudek pro realizaci stavby jihovýchodní obchvat Holešova příloha č.3.1. Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) leţí řešené území v provincii Západní Karpaty. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled:

10 Subprovincie : Vněkarpatské sníţeniny Oblast : Západní Vněkarpatské sníţeniny Celek : Hornomoravský úval Podcelek : Holešovská plošina Okrsek : --- Řešené území leţí v geomorfologickém podcelku Holešovská plošina. Jedná se o úpatní proluviální níţinu. Reliéf s mírným sklonem směrem k JZ, který se pohybuje zhruba kolem 0 59, postupně přechází směrem k východu do členitějších tvarů Hostýnských vrchů. Podle mapy radonového rizika se řešené území nachází v 1. a 2 kategorii radonového rizika (nízké a střední riziko). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyţaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro jednotlivé stavby v následných správních řízeních. V západní části katastrálního území Ţopy jsou evidována dvě výhradní bilancovaná loţiska nerostných surovin (cihlářské hlíny) a těţený stanovený dobývací prostor (DP). Návrhem řešení jsou uvedené zdroje nerostných surovin respektovány. Pro těţbu je navrţena plocha 119. Na části jiţ vytěţeného DP, kde bylo v minulosti prováděno skládkování, byla provedena částečná rekultivace. Na nerekultivované části DP je jednak navrţena plocha 80 pro silniční dopravu, určená pro realizaci jihovýchodního obchvatu města Holešova, jednak plochy106 a 107, určené pro realizaci příměstského lesoparku. Vzhledem k navrţeným kompenzačním opatřením (plochy 106 a 107 ÚP) nedojde v širším území k narušení udrţitelného rozvoje území. Na ploše výhradního bilancované loţisko nerostných surovin č. 305200002 není navrţena těţba. Severovýchodně od městské části Dobrotice je evidováno ostatní sesuvné území (sesuv č. 2082) o výměře 0,1 ha. Celé sesuvné území, včetně navazujících ploch, bylo v souladu se zpracovávanou pozemkovou úpravou navrţeno jako plocha 226, určená pro krajinnou zeleň, která by měla přispět ke stabilizaci území, které je v současnosti uţíváno jako velkovýrobně obhospodařovaná plochy trvalých travních porostů. Klima Klimaticky leţí řešené území v teplé oblasti (varianta T2) a je charakteristické dlouhým aţ velmi dlouhým, teplým aţ velmi teplým a suchým aţ velmi suchým létem. Přechodné období je velmi krátké s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá aţ velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Některé vybrané klimatické charakteristiky pro jednotku T2 jsou uvedeny v následujícím přehledu: T 2 POČET LETNÍCH DNŮ 50 60 POČET DNŮ S PRŮMĚRNOU 160 170 TEPLOTOU POČET MRAZOVÝCH 10 C A VÍCE DNŮ 100 110 POČET LEDOVÝCH DNŮ 30 40 PRŮMĚRNÁ TEPLOTA LEDNA -2 - -3 PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ČERVENCE 18 19 PRŮMĚRNÁ TEPLOTA DUBNA 8 9 PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ŘÍJNA 7 9

PRŮMĚRNÝ POČET DNŮ SE 90 100 SRÁŢKAMI SRÁŢKOVÝ 1 ÚHRN MM A ZA VÍCE VEGETAČNÍ 350 400 OBDOBÍ SRÁŢKOVÝ ÚHRN V ZIMNÍM 200 300 OBDOBÍ POČET DNŮ SE SNĚHOVOU 40 50 POKRÝVKOU POČET DNŮ ZAMRAČENÝCH 120 140 POČET DNŮ JASNÝCH 40 50 11 LETNÍ DEN : t max 25 C MRAZOVÝ DEN LEDOVÝ DEN : t min -0,1 C : t max -0,1 C VEGETAČNÍ OBDOBÍ : měsíce IV - IX ZIMNÍ OBDOBÍ : měsíce X - III JASNÝ DEN : N d 2/10 ZAMRAČENÝ DEN : N d 8/10 [N d : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy)] Sluneční záření a oblačnost Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují nad hodnotou 3800 MJ.m -2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje mezi 6,0 aţ 6,5, přičemţ nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejniţší obvykle v srpnu. Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem hodnoty 8,5 C, přičemţ nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu se v nejteplejším měsíci pohybují kolem hodnoty 24,0 C. Průměrná denní minima teploty vzduchu klesají v nejchladnějším měsíci zimy na -5 C. V červenci se průměrná denní minima pohybují kolem 12,0 C. Charakteristické průměrné denní teploty vzduchu: Pr 0 C charakterizuje nástup a 0 C konec zimy. V průměru zde začíná zima koncem druhé prosincové dekády a končí koncem druhé dekády února. Velké vegetační období, v němţ začínají jednoduché projevy ţivota rostlin, znamená nástup jara a konec podzimu. Je charakterizováno průměrnou denní teplotou 5 C a vyšší. V řešeném území začíná v polovině třetí březnové dekády a končí na přelomu první a druhé dekády listopadu. Malé vegetační období s průměrnou denní teplotou 10 C a více začíná v řešeném území v polovině poslední dekády dubna a končí koncem první říjnové dekády. Průměrnou denní teplotou 15 C a více je určeno letní období. To zde začíná na přelomu května a června a končí v polovině první dekády září. Vlhkost vzduchu Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 77%, přičemţ nejvyšších hodnot dosahuje většinou v prosinci, nejniţších v dubnu. Atmosférické sráţky Průměrné roční úhrny sráţek se pohybují nad hodnotou 600 mm, přičemţ nejvíce sráţek spadne v červenci, nejméně v lednu aţ únoru. Roční sráţkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují těsně nad hodnotou 950 mm.

Mezoklimatické poměry Řešené území většinou nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu. Kvalita ovzduší Na základě údajů z roku 2009 byla ve Věstníku MŢP č. 04/2010 vymezena oblast v působnosti stavebního úřadu Holešov jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska překračování cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren na 2,3% území, na 100% území Zlínského kraje jsou překračovány cílové imisní limity pro troposférický ozón. Hydrologie Řešené území patří do povodí řeky Moravy. Holešov, Všetuly Hlavním recipientem katastrálních území Holešov a Všetuly je vodní tok Rusava - významný vodní tok č. 704. Vodní tok Rusava protéká severním okrajem zastavěného území města Holešov i místní části Holešov - Všetuly, ve směru SV - JZ. Při průtoku katastrálním územím Holešov i Všetuly, protéká vodní tok Rusava v převáţné části korytem upraveným na Q 100 = 52 m 3 /s. Při východním okraji katastrálního území Holešov - v úseku řkm 15,965-16,435, je trať nekapacitní, při průtoku Q 100 dochází k menším rozlivům na pravý i levý břeh. Vodní tok Rusava má rozhodnutím OkÚ Kroměříţ, referát ŢP pod č.j. ŢP - 231/2/53/1269/97 - Cl, ze dne 28.2.1997 stanoveno záplavové území pro Q 100. Jiţní částí k.ú. Holešov, ve směru východ - západ, protéká vodní tok Mojena s pravostranným přítokem Přílepský potok. Mojena i Přílepský potok protékají upraveným korytem. Průtok Mojeny je v současné době znečišťován zaústěním kanalizačních stok v obci Martinice, které odvádějí kromě dešťových i nečištěné odpadní vody splaškové. Jiţním okrajem k.ú. Všetuly, ve směru východ - západ, protéká upraveným korytem vodní tok Ţabínek, levostranný přítok Rusavy. Jihozápadním okrajem katastrálního území Všetuly, ve směru sever - jih, protéká upraveným korytem bezejmenný pravo-stranný přítok Mojeny (01). Severním okrajem k.ú. Holešov, ve směru východ - západ, protéká upraveným korytem Rymický potok, který je po soutoku s vodním tokem Roštěnka pravostranným přítokem vodního toku Rusava. Severovýchodním okrajem katastrálního území Holešov, ve směru SV - JZ, protéká bezejmenný pravostranný přítok Rusavy (Tučapský potok). Tučapský potok je v dolním úseku upraven a před zaústěním do vodního toku Rusavy je zatrubněn DN 1200. Na Tučapském potoce, při SV okraji katastrálního území Holešov, se nachází jímací území obce Tučapy, včetně části pásem hygienické ochrany 1. stupně a 2. stupně - nerozlišeného. Část východní hranice k.ú. Holešov tvoří bezejmenný pravostranný přítok Rusavy (Ţelkovský potok), který protéká neupraveným korytem. V k.ú. Holešov se nacházejí uměle vybudované vodní nádrţe: zámecké rybníky v areálu zámeckého parku, veřejné koupaliště, situované ve sportovním areálu v blízkosti zámecké zahrady, soustava tří pravobřeţních rybníků (jeden z nich je situován v k.ú. Dobrotice), vodní nádrţe v areálu cukrovaru (dříve slouţily k akumulaci vody pro technologické účely cukrovaru). 12

Ţopy Hlavním recipientem k.ú. Ţopy je vodní tok Ţopka, levostranný přítok Rusavy. Ţopka tvoří část jiţní hranice katastrálního území, dále protéká středem zastavěného území městské části Ţopy ve směru JV - SZ. Pod zastavěným územím Ţop tvoří část severní katastrální hranice. Zastavěným územím protéká vodní tok Ţopka upraveným korytem. Severním okrajem k.ú. Ţopy, ve směru JV - SZ protéká upraveným korytem bezejmenný levostranný přítok Rusavy (Ţopský potok), se svými přítoky. Východní hranici k.ú. Ţopy tvoří vodní tok Zhrta. Při severním okraji k.ú. Ţopy se nachází pramenní vidlice bezejmenného levostranného přítoku Zhrty. V k.ú. Ţopy se nacházejí uměle vybudované vodní nádrţe: retenční nádrţ na vodním toku Ţopka, situovaná nad zastavěným územím Ţop a vodní nádrţ, situovaná v areálu cihelny Ţopy. Dobrotice Hlavním recipientem k.ú. Dobrotice je vodní tok Rusava - významný vodní tok č. 704. Vodní tok Rusava protéká severozápadně zastavěného území městské části Dobrotice. Při průtoku k.ú. Dobrotice protéká vodní tok Rusava v převáţné části korytem upraveným na Q 100 = 52 m 3 /s. Při západním okraji katastrálního území Dobrotice - v úseku řkm 15,965-16,435, je trať nekapacitní, při průtoku Q 100 dochází k menším rozlivům na pravý i levý břeh. K dalšímu rozlivu dochází v úseku řkm 16,975-17,235. Další nekapacitní úsek je v řkm 17,540-18,015. Rozliv je při Q 100 = 52 m 3 /s výraznější na levém břehu. Vodní tok Rusava má v úseku řkm 0,000-18,015 rozhodnutím OkÚ Kroměříţ, referát ŢP pod č.j. ŢP - 231/2/53/1269/97 - Cl, ze dne 28.2.1997 stanoveno záplavové území pro Q 100. Část západní hranice k.ú. Dobrotice tvoří bezejmenný pravostranný přítok Rusavy (Ţelkovský potok). Ţelkovský potok, který protéká ve své horní části neupraveným korytem, v dolním úseku korytem upraveným. Část východní a část severní hranice k.ú. Dobrotice tvoří bezejmenný levostranný přítok Rusavy. Jiţní částí k.ú. Dobrotice, ve směru východ západ, protéká bezejmenný levostranný přítok Rusavy (Dědinka) s přítoky, které protékají částečně upraveným korytem. Vodní tok Dědinka je po kříţení s tratí ČD zatrubněn DN 1000, DN 1200 a DN 1500. Katastrálním územím Dobrotice, ve směru JV - SZ, protéká levostranný přítok Rusavy - Ţopský potok, který je po kříţení s tratí ČD zatrubněn DN 1000. V současné době je kanalizační síť v Dobroticích, která byla vybudována v roce 2008, důsledně oddělena od zatrubněných úseků Ţopského potoka a Dědinky. Západním okrajem katastrálního území Dobrotice protéká levostranný přítok Rusavy - vodní tok Ţopka. V katastrálním území Dobrotice se nacházejí uměle vybudované vodní nádrţe: pravobřeţní rybník, který spolu se dvěma rybníky v katastrálním území Holešov tvoří soustavu tří pravobřeţních rybníků a levobřeţní rybník - nacházející se v těsné blízkosti vodního toku Rusava, pravobřeţní rybník, který vznikl v místě bývalého meandru vodního toku Rusavy, malá vodní nádrţ na Dědince, situovaná nad tratí ČD. Tučapy Hlavním recipientem katastrálního území Tučapy je Rymický potok, který protéká severní částí katastrálního území ve směru SV JZ, v blízkosti silnice III/490 10 se lomí a je veden směrem jiţním. Extravilánové vody, přitékající z polních tratí ve východní části městské části Tučapy, zvyšují průtok v Rymickém potoce, který má nedostačující kapacitu propustků a mostků 13

v zastavěném území a rozlivem Rymického potoka jsou často ohroţovány nemovitosti v centru Tučap, zejména v profilu nad kříţením se silnicí III/490 10. Mnoţství extravilánových vod bude eliminováno krajinnými úpravami, které budou provedeny v rámci pozemkových úprav. Količín Hlavním recipientem k.ú. Količín je Rymický potok, který protéká střední částí katastrálního území ve směru SV - JZ upraveným korytem. Severně nad zastavěným územím Količína protéká upraveným korytem bezejmenný levostranný přítok Rymického potoka. Severní částí k.ú. Količín, ve směru SV - JZ, protéká upraveným korytem vodní tok Roštěnka. Jiţní částí k.ú Količín, ve směru východ západ, protéká vodní tok Rusava - významný vodní tok č. 704. Při průtoku katastrálním územím Količín protéká vodní tok Rusava upraveným korytem na Q100 = 52 m 3 /s. Vodní tok Rusava má rozhodnutím OkÚ Kroměříţ, referát ŢP pod č.j. ŢP - 231/2/53/1269/97 - Cl, ze dne 28.2.1997 stanoveno záplavové území pro Q 100. 14 Pedologie Mateční půdní materiály Fluviální uloženiny Jsou to aluviální, povodňové sedimenty. Sloţení sedimentů je závislé na petrografickém sloţení a stavbě celého povodí nad daným místem. Nivní uloţeniny jsou zde většinou nevápnité. Spraše Spraš je nezpevněný pórovitý sediment, slabě propustný, zpravidla bez vrstevnatosti. Tvoří ho prachové částice, vyskytuje se však i hrubší písčitá a jemnější jílovitá frakce. Spraš je světle ţluté aţ hnědavé barvy, časté jsou vápnité konkrece (cicváry) a svislé vápencové rourky na místech kořenových systémů rostlin. Spraše se většinou vyskytují v sériích mocných několik metrů, mezi nimi jsou obvykle fosilní půdy. Na takovýchto podkladech se vyvinuly půdy s dobrými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Obecně jsou spraše a sprašové hlíny matečným materiálem pro černozemě a hnědozemě. Půdní typy Skupina černozemních a hnědozemních půd půd Jednotícím znakem hlavních půdních jednotek (HPJ) v této skupině je obsah nejkvalitnějšího humusu a zpravidla mocná humusová vrstva. Typickými půdami této skupiny jsou černozemě a hnědozemě, které se vyvinuly na substrátech sedimentárního původu, především na spraši, ojediněle pak na slínitých sedimentech. Jsou zde zastoupeny následující HPJ: 02 - černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těţké, bez skeletu, převáţně s příznivým vodním reţimem. 11 - hnědozemě modální vč. slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovcích), středně těţké s těţší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry.

Skupina fluvizemí Do této skupiny náleţí půdy vytvořené na naplaveninách vodních toků. Zaujímají tedy nejniţší polohy území. Charakteristickým znakem je rozdílná mohutnost humusové vrstvy a rozdílné zrnitostní sloţení v závislosti na původu a vytřídění zemin, které voda přinášela. Jsou to nejmladší půdy, a protoţe půdotvorný proces netrval dlouho, nevytvořil se u nich kvalitní humus ani v příznivých půdotvorných podmínkách - při stejné teplotě a obsahu vápníku jako při vývoji černozemí. Obsahem humusu se vyrovnají černozemím, kvalita humusu je však střední. Fyzikálně-chemické vlastnosti typických nivních půd, zvláště schopnost poutat ţiviny a uvolňovat je pro rostliny, jsou velmi dobré. Téměř se vyrovnají černozemím. V území se vyskytují následující půdy následujících hlavních půdních jednotek: HPJ 15 Charakteristika 02 Černozemě degradované na spraši, středně těţké, s příznivým vodním reţimem 03 Černozemě luţní na spraši nebo na spraši uloţené na slínu, středně těţké, s příznivým vodním reţimem 06 Černozemě typické, karbonátové a luţní na slinitých a jílovitých substrátech, těţké půdy, avšak s lehčí ornicí a těţkou spodinou, občasně převlhčené 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vţdy však erodované, převáţně na spraších, zpravidla ve vyšší svaţitosti, středně těţké 10 Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těţké s těţší spodinou, s příznivým vodním reţimem 11 Hnědozemě typické, černozemní, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách, středně těţké s těţší spodinou, vodní reţim příznivý aţ vlhčí Hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě 12 oglejených forem na svahových hlínách, středně těţké s těţší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení forem na spraši, středně těţké s těţší spodinou, s příznivým vodním reţimem Hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových 13 a svahových hlínách o mocnosti 0,4-0,5 m, uloţených na velmi lehké spodině, závislé na dešťových sráţkách Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na 14 sprašových hlínách a svahovinách, středně těţké s těţkou spodinou, vláhové poměry jsou příznivé 20 Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše, těţké aţ velmi těţké, málo vodopropustné 22 Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech, většinou lehčí nebo středně těţké, s vodním reţimem poněkud příznivějším neţ HPJ 21 24 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na usazeninách karpatského flyše, středně těţké aţ těţké, většinou štěrkovité, středně zásobené vláhou Mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité aţ 37 kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité aţ pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí 40 Sváţité půdy (nad 12 ) na všech horninách, lehké aţ lehčí středně těţké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na sráţkách 41 Svaţité půdy (nad 12 ) na všech horninách, středně těţké aţ těţké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na sráţkách

Hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích 48 a siltovcích, lehčí aţ středně těţké, aţ středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření 49 Hnědé půdy oglejené a rendziny oglejené na břidlicích a usazeninách karpatského flyše, těţké aţ velmi těţké, bez štěrku aţ slabě štěrkovité, sklon k dočasnému zamokření 56 Nivní půdy na nivních uloţeninách, středně těţké, s příznivými vláhovými poměry 58 Nivní půdy glejové na nivních uloţeninách, středně těţké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé 59 Nivní půdy glejové na nivních uloţeninách, těţké aţ velmi těţké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější 61 Luţní půdy na nivních uloţeninách a spraši, středně těţké vláhové poměry příznivé aţ sklon k převlhčení 62 Luţní půdy glejové na nivních uloţeninách a spraši, středně těţké, obvykle dočasně zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5-1,0 m 63 Luţní půdy glejové na nivních uloţeninách, jílech a slínech, těţké aţ velmi těţké, vláhové poměry nepříznivé, vysoká hladina podzemní vody, po odvodnění příznivější 16 Hydrogeologie Po stránce hydrogeologické je (Holešovská plošina součástí hydrogeologického rajonu 162 Pliopleistocenní sedimenty Hornomoravského úvalu a leţí nad sedimenty rajonu 222 Neogenní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví. Vzhledem k převaze jílovitého vývoje představují neogenní sedimenty především relativně nepropustný počevní izolátor zvodně v kvartéru. Území leţí mimo vyhlášené CHOPAV.

Kvartérní štěrkopísčité sedimenty vytváří příznivé prostředí pro oběh a akumulaci podzemní vody. Změny zrnitostního sloţení, závislé na střídavém uloţení písčitých štěrků, hlín, písků a hlinito-písčitých štěrků, ovlivňují jejich velmi rozdílný součinitel filtrace, který se pohybuje v širokém rozmezí od k f = n.10-6 m.s -1 do k f = n.10-3 m.s -1. Jeho hodnoty kolísají v širokém rozmezí jak ve vertikálním, tak i v horizontálním směru, coţ znamená, ţe polohy relativně dobře propustné se střídají s polohami relativně nepropustnými. Vzhledem k tomu dochází ke sloţitému proudění podzemní vody. Nepravidelné vloţky méně propustných jílovitých a hlinitých písků aţ písčitých jílů a hlinitých poloh a proměnlivá zrnitost sedimentů mají vliv na to, ţe hladina podzemní vody je většinou napjatá. Proudění podzemní vody je ovlivněno geologickou a geomorfologickou stavbou, odtokovými poměry a exploatací podzemní vody v jímacích územích Holešov a Všetuly. Generelní směr proudění je od východu aţ jihovýchodu k západu. V prostoru jímacího území Holešov je vytvořena výrazná deprese, vlivem které dochází k přítoku podzemní vody také od severovýchodu. Obdobná deprese je vytvořena také v prostoru jímacího území Všetuly. Hloubka hladiny podzemní vody pod terénem se pohybuje od cca 3 m a postupně klesá aţ po více neţ 20 m v blízkosti bývalé skládky. Místně se hladina pohybuje okolo 6 m od terénu. Doplňování kvartérní zvodně je závislé především na klimatických faktorech. K dotaci sráţkových vod do kolektoru dochází jak v zájmovém území a jeho širším okolí, tak přítokem podzemních vod ze vzdálenějších částí povodí s infiltračními oblastmi leţících v okolních svazích (zejména Hostýnských vrchů) ze sousedního rajónu 322. K další dotaci kolektoru dochází vlivem infiltrace z povrchových toků, především Rusavy. Odtok podzemní vody je směrem k jímacímu území, a to vzhledem k depresi vytvořené jímáním. Pouze v severní části území dochází k odvodňování směrem k řece Rusavě. Pokryvné sprašové hlíny fungují z hydrogeologického hlediska jako stropní izolátor. Průzkumem byla zjištěna průměrná hodnota jejich koeficientu filtrace 8,55.10-8 m.s -1. Mocnost pokryvných hlín se pohybuje v širokém rozmezí 2 6 m. PHO jímacího území Holešov-Letiště a Všetuly Jímací území provozuje společnost VaK Kroměříţ, a.s. Podzemní voda se zde čerpá celkem ze 7 objektů, v celkovém mnoţství okolo 55 l.s -1. Část území Holešova se nachází ve vnějším pásmu hygienické ochrany (PHO) 2. stupně tohoto jímacího území. Rozsah PHO a pravidla hospodaření v nich byly stanoveny jiţ v lednu 1984 rozhodnutím Odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV v Kroměříţi. Dne 31.10.2007 bylo odborem ţivotního prostředí MěÚ Holešov vydáno rozhodnutí, kterým byly podmínky hospodaření v ochranných pásmech upraveny. Dle tohoto rozhodnutí musí být v ochranném pásmu 2. vnějším respektovány následující podmínky: Jednotlivé poţadavky na činnosti, při nichţ dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohroţujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod a nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami, které by mohly mít negativní vliv na vodní zdroj, bude vodoprávní úřad posuzovat na základě hydrogeologického posudku příp. průzkumu, zpracovaného oprávněnou osobou a předloţeného investorem. 17

Obdobně bude vodoprávní úřad posuzovat zásahy, jimiţ se narušuje a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, pouţívání trhavin, těţbu, hornickou činnost a provozování zařízení, které mohou ovlivnit reţim zvodnělých vrstev. Při povolování geologických prací spojených se zásahem do pozemku v ochranném pásmu bude poţadován jejich projekt a realizace tak, aby nebyla narušena ochranná funkce pokryvných sprašových a jílovitých hlín a aby nedošlo k neţádoucímu propojení jednotlivých zvodnělých vrstev. Nesmí se zde umisťovat servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí rampy, odpařovací stanice, další stavby zejména dílny, sklady, nádrţe topných olejů, sběrny, skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami, které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, například jedovaté a ţíravé látky, radioaktivní látky. zemědělské vyuţití vnější části pásma hygienické ochrany 2. stupně, jakoţ i vyuţití závlah se posuzuje zvlášť. Pro toto vyuţití se vypracuje vhodný reţim a vyberou v rámci vnější části vhodné lokality, v nichţ se zamezí průsak do půdy nebo zabrání splachům do vnitřní části pásma hygienické ochrany 2. stupně. Zařízení zemědělské výroby, jako např. ustájení dobytka, siláţní jámy, hnojiště apod. se likvidují, nebo technicky zabezpečují tak, aby se vyloučila moţnost havárie jakosti podzemních vod. V severovýchodním okraji katastrálního území Holešov, jihovýchodně zastavěného území místní části Tučapy, v údolnici bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Rusava (Tučapský potok) - se nachází jímacího území Tučapy, které slouţí pro zásobování městské části Tučapy pitnou vodou. Jímací území má rozhodnutím ONV Kroměříţ, OVLHZ ze dne 13.1.1984 pod č.j. Vod.235/1-182/1984 vyhlášena pásma hygienické ochrany PHO 1. stupně a PHO 2. stupně nerozlišeného. Biogeografie, fauna, flóra Biogeograficky leţí řešené území v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii západokarpatské, v bioregionu Hranickém. Potenciálně se zde vyskytují dubohabrové háje (Carici pilosae-carpinetum). Primární bezlesí chybí. V náhradní přirozené vegetaci fragmentárně doznívají semixerotermní travobylinná společenstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. V okolí vápencových lomů se nachází pozoruhodná ruderalizovaná vegetace primitivních půd, náleţejících svazu Alysso alyssoidis-sedion. Na spoře zachovaných loukách se setkáváme s vegetací Arrhenation, snad i Cynosurion. Vlhké louky náleţejí svazu Calthion. Lemy, pokud jsou vyvinuty, náleţejí svazu Trifolion medii, ojediněle jsou v krajině zachovány křoviny Prunion spinosae. Flóra je poměrně bohatá, tvořená obecnými druhy a kvantitativním zastoupením taxonů obecně rozšířených ve východní části ČR (včetně karpatských migrantů). K nim náleţejí ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice převislá (C. pendula), přeslička obrovská (Equisetum telmateia), hvězdnatec čemeřicový (Hacguetia epipactis), pryšec mandloňolistý (Tithymalus amygdaloides), svízel potoční (Galium rivale) vzácně kyčelnice ţláznatá (Dentaria glandulosa) a zapalice 18

ţluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Velmi zřetelná je účast mnohých subtermofytů, pronikajících z jiţně a západně situovaných bioregionů, k nimţ patří hlaváč bledoţlutý (Scabiosa ochroleuca), máčka ladní (Eryngium campestre) hojnější hlavně na JZ, smldník jelení (Peucedanum cervaria), pupava bezlodyţná (Carlina acaulis), šalvěj luční (Salvia pratensis), voskovka menší (Cerinthe minor), na vlhkých stanovištích ocún jesenní (Colchicum autumnale), pryšec huňatý (Tithymalu villosus) a bledule letní (Leucojum aestivum). Teplomilnější druhy najdeme i mezi lesními druhy, jsou to např. břek obecný (Sorbus torminalis), oměj vlčí (Aconitum vulparia), lecha černá (Lathyrus niger), mochna bílá (Potentilla alba) a violka divotvárná (Viola mirabilis), zatímco oreofyty téměř chybějí. Ze subatlanských druhů byl zaznamenán pavinec modrý (Jasione montana). Faunu bioregionu tvoří společenstva vysoce zkulturněných pahorkatin nejzápadnější výspy karpatského oblouku. Jsou v ní částečně zastoupeny teplomilné prvky, a zejména lesní druhy karpatského předhůří. Významné druhy - Savci: jeţek východní (Erinaceus concolor), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Ptáci: dytík úhorní (Burhinus oedicnemus), břehule řiční (Riparia riparia), hýl rudý (Carpodacus sideros) Obojţivelníci: mlok skvrnitý (Salamadra salamandra), kuňka ţlutobřichá (Bombina variegata). Měkkýši: srstnatka jednozubá (Trichia unidentata), řasnatka lesní (Macrogastra plicatula), skalnice kýlnatá (Helicigona lapicida), s. lepá (H. faustina), hladovka chlumní (Ena obscura), vrásenka orlojovitá (Discus perspectivus), vřetenatka nadmutá (Vestia turdiga), vlahovka karpatská (Monachoides vicina). Zájmové území leţí v biochorách: 2RE Plošiny na spraších 2. v.s., 2BE Erodované plošiny na spraších 2. v.s. 3Nh Uţší převáţně hlinité nivy 3. v.s. 2RE Plošiny na spraších 2. v.s. V potenciální přirozené vegetaci lze předpokládat mozaiku karpatských ostřicových a polonských lipových dubohabřin (Carici pilosae-carpinetum, Tilio-Carpinetum); teplomilné trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati jsou velmi vzácné a neplně vyvinuté. Pole zcela dominují, jsou velká, pokrývají rozsáhlá souvislá území. Lesy jsou velmi vzácné, zpravidla je tvoří pouze nepatrné segmenty na ojedinělých vyšších strmých svazích, nebo v místech, kde dříve byly těţeny nerostné suroviny, případně tvoří doprovod vodotečí. Jejich dřevinná skladba je většinou silně změněna s hojným akátem, smrkem, borovicí, jasanem, topoly a lipami. Pouze nivní lesíky mají dřevinnou skladbu bliţší přirozené, neboť v nich dominují topoly a vrby, místy olše. Travní porosty jsou ojedinělé, tvoří malé plochy a jsou vázány především na nivy potoků. Vodní plochy jsou velmi vzácné. Větší zastoupení sadů proti ostatním typům plošin je dáno výskytem zahrádek a ojedinělých větších sadů na okrajích měst. Převaţují zahrádky u vesnických stavení. 2BE Erodované plošiny na spraších 2. v.s. Potenciální přirozenou vegetací jsou zde dubohabřiny zastupuje karpatský ostřicový typ (Carici pilosae-carpinetum). 19

Pole dominují a jsou většinou velká. Dělená jsou silnicemi, polními komunikacemi často vedenými v pravidelné síti. Tento typ patří k nejméně lesnatým. Lesy většinou tvoří pouze drobné fragmenty zarůstající strţe, úvozy, ostřejší terénní tvary s mělkými půdami. Hlavními dřevinami v malých lesících jsou akát a borovice s jasanem, ve větších jsou významněji zastoupen duby a habr. Mimoto se v tomto typu biochory vyskytují postagrární lada, hojnější a vesměs ruderalizovaná v blízkosti velkých měst a v industriálních oblastech. Vzácné vodní plochy tvoří hladiny malých autochtonních vodních toků a rybníčky v pramenných úsecích, místy zbudované v celých skupinkách. Sady jsou tak jako jinde tvořeny charakteristickými plochami uvnitř a po obvodě jednotlivých sídel. 3Nh Užší převážně hlinité nivy 3. v.s. Základ potenciální přirozené vegetace tvoří karpatská ostřicová dubohabřina (Carici pilosae- Carpinetum). Dominantním způsobem vyuţití jsou i zde pole. Jsou vţdy velká, ohraničená především příkopy se sporou dřevinnou vegetací, vodními toky (zpravidla s uţšími břehovými porosty) a komunikacemi (s doţívajícími stromořadími ovocných dřevin). Lesy jsou velmi vzácné, tvořené jen lesíky uprostřed polí nebo širšími břehovými porosty v meandrech řek. Převaţují v nich olše, jasany, topoly a na březích vod vrby. Louky jsou relativně hojné, a to zvláště v segmentech s neregulovanými toky a dále od osídlení. Většinou jsou kulturní nebo opuštěné a zruderalizované. Rozptýlené dřeviny jsou hojnější především podél příkopů. Vodní plochy jsou tvořeny ve většině segmentů především vlastními toky, mrtvými rameny a izolovanými malými rybníky. Sady jsou malé, vázané na jednotlivé usedlosti při okrajích vesnic. V řešeném území města Holešov se podle sumárního výpisu za všechna dílčí katastrální území nachází 319,6 ha trvalých lesních porostů, coţ představuje cca 9,4 % celkové výměry. Při porovnání všech katastrů má největší zastoupení lesních porostů má k.ú. Ţopy (80,5 %), nejmenší k.ú. Všetuly (0,37 %). Většina lesních porostů je soustředěna na severovýchodním okraji řešeného území. 84,1 % lesních porostů náleţí do kategorie hospodářského lesa, 15,9 % tvoří lesy zvláštního určení. Nejvíce je zastoupen 3. vegetační stupeň a dále 2. a 4. vegetační stupeň. Celkově dominuje smrk a podíl jehličnanů dosahuje 67%, coţ ovlivňuje statickou i ekologickou stabilitu porostů. Převaţují starší věkové stupně, ţe v mnoha porostech bude zahájena nebo se provádí obnova lesa. Do rozloţení věkových tříd také neblaze zasáhla kůrovcová kalamita, kdy zejména smrkové porosty v niţších vegetačních stupních stresované extrémními přísušky v letech 1992-1994 a imisemi snáze podléhají invazi kůrovců. Změnilo se tedy rozloţení ve prospěch 1. a 2. věkové třídy. Zalesnění bylo provedeno ve většině opět smrkem, coţ v budoucnu můţe vytvářet opět podmínky pro následné kalamity. Uplatňovaný hospodářský způsob je holosečný s prvky hospodářského způsobu podrostního. Specifické jsou lesy zvláštního určení (bývalé vojenské prostory), které jsou charakteristické druhově bohatějším keřovým a bylinným patrem a členitým strukturovaným ekotonem. Součástí 20

někdejšího vojenského areálu jsou i louky a pastviny s významnými xerofytními i vlhkomilnými společenstvy. V plochách PZPFL se nachází několik objektů individuální rekreace. 21 Významné krajinné prvky (VKP) Nejčetněji jsou zastoupeny významné krajinné prvky (VKP) za které jsou ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. povaţovány lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy (ad 3 b zák.114/1992 Sb.) a dále jiné části krajiny (mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy aj.), zaregistrované orgánem ochrany přírody jako VKP podle 6 zmíněného zákona. Památné stromy Na území města Holešov se nachází několik památných stromů: v zámeckém parku buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica cv. atropurpurea) a ve Smetanových sadech hodnotná líska turecká (Corylus colurna). Ramsarské mokřady Ramsarská úmluva definuje mokřad jako: území baţin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá i dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, jejíţ hloubka při odlivu nepřesahuje 6 m. Taková území nejsou v řešené lokalitě evidována. Fauna Na zemědělské půdě se vyskytují druhy charakteristické pro kulturní stepi a ruderály. V severní části s podstatně vyšším zastoupením zeleně je spektrum ţivočichů podstatně vyšší, zejména je zde vysoká četnost ptactva. Zastoupení ţivočichů odpovídá druhově lokalizaci v západní části karpatského oblouku. Významným činitelem, který ovlivňuje sloţení fauny, je vegetační kryt. Základem níţe uvedeného přehledu jsou archivní materiály zpracovatele, které byly doplněny o aktuální terénní průzkumy prováděné v říjnu 2005. Na lokalitě lze dokladovat výskyt následujících ţivočichů: Pro polní prostředí jsou typičtí brouci jako je blýskáček řepkový (Meligethes aeneus), dřepčík polní (Phyllotreta undulata), mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata), mrchoţrout obecný (Silpha obscura) a slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata). Z motýlů se zde objevuje babočka kopřivová (Aglais urticae), na zahrádkách bělásek zelný (Pieris brassicae), obaleč jablečný (Cydia pomonella), můra luční (Cerapteryx graminis ) a můra zelná (Mamestra brassicae). Na klidových plochách skládky a zámeckého parku je to babočka paví oko (Inachis io), babočka admirál (Vanessa atalanta), ţluťásek čičorečkový (Colias hyale) a další. V prostoru rekultivované skládky se nachází ještěrka obecná (Lacerta agilis), která je silně ohroţeným druhem dle přílohy č.iii vyhlášky 395/1992 Sb., bylo dokladováno jen několik jedinců. Z ptáků se v území města a blízkém okolí vyskytují běţné druhy vázané na zemědělskou krajinu a městské prostředí jako je zvonohlík zahradní (Serinus serinus ), zvonek zelený (Carduelis chloris), skřivan polní (Alauda arvensis), strnad obecný ( Emberiza citrinella), sýkora koňadra (Parus majo), špaček obecný (Sturnus vulgaris), kos černý (Turdus merula), drozd zpěvný (Turdus philomelos), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto),kukačka obecná (Cuculus canorus),straka obecná (Pica pica) a další.

Z dalších ţivočichů je to zejména hraboš polní (Microtus arvali), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), krtek obecný (Talpa europaea) a jeţek východní (Erinaceus concolor). Významné druhy ţivočichů jsou vázány na VKP Obora, zejména na staré doupné stromy v zámeckém parku. Maloplošná a velkoplošná chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti Nejsou přímo na ploše řešené návrhem změny územního plánu evidována. Soustava NATURA 2000 V řešeném území posuzovaného záměru se nenachází ţádné evropsky významné lokality (EVL), vyhlášené ve smyslu ustanovení 45a 45d zákona č. 218/2004 Sb. a příloh nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ani ptačí oblasti. Stanoviskem Krajského úřadu Zlínského kraje byl moţný významný vliv na EVL a PO vyloučen. Nejbliţší evropsky významné lokality se nacházejí na k.ú. Hulín (CZ0723410 a CZ 0723423), k.ú. Kurovice (CZ0723409) a k.ú. Lukoveček (CZ0720190 a CZ0723192) a není předpoklad jejich ovlivnění. Ptačí oblast CZ0721024 Hostýnské vrchy je situována severovýchodně od zájmového území ve vzdálenosti cca 10 km a zaujímá masív Kelečského Javorníku, který je nejvyšším bodem Hostýnských vrchů (865 m.n.m). Lesy zabírají přes 85% plochy a patří jednoznačně k nejvýznamnějším sloţkám ekosystému. Zbytek připadá na louky, pastviny, vodní toky a sídla. Původní jedlobukové a bukové porosty patří k nejvýznamnějším lokalitám strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) v Hostýnských vrších. Z dalších šplhavců se zde vyskytuje ţluna šedá (Picus canus) a datel černý (Drycopus martius). V horských lesích s převahou buků hnízdí poměrně početná populace lejska malého (Ficedula parva), lejska černohlavého (Ficedula hypoleuca) a ve starých porostech holub doupňák (Columba oenas), čáp černý (Ciconia nigra) a krkavec velký (Corvus corax). 22

Maloplošná chráněná území (podkladová data: internetový server společnosti www.gov.cz). 23 Velkoplošná chráněná území PP Rusava-Hořansko PR/PP Hostýnské vrchy PP Ondřejovsko PP Velká Vela Přírodní park Hostýnské vrchy