Výzkum, vývoj a inovace. Úřad Národní rozpočtové rady

Podobné dokumenty
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS

ČESKÁ EKONOMIKA Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA ředitel odboru ekonomických analýz

Analýza výdajů podnikatelů na výzkum a využívání patentů

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

David Marek 20. dubna 2012

PODNIKOVÝ VÝZKUM A VÝVOJ

Financování VVŠ v ČR

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

N Á V R H. Střednědobé výdajové rámce

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Rozpočtový deficit a veřejný dluh

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Návrh státního rozpočtu na rok květen 2019

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice,

Vývoj české ekonomiky

Státní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv

PLNĚNÍ PRIORIT STÁTNÍHO ROZPOČTU 2017 A PŘÍPRAVA 2018 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Financování VVŠ v ČR

Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik?

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Výdaje na VaVaI. Rozpočet na rok 2017 s výhledem do roku 2021

Stabilita veřejných financí

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

37. Den malých obcí. a jejich financování v roce Ministerstvo financí ČR únor 2012

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Ekonomický bulletin 6/2016 3,5E 7,5E

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Porada OEÚ 22. června 2015

Projekt Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací naděje a očekávání. Národní technická knihovna 4.

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Stanovisko Rady k aktualizovanému programu stability Irska

Financování a hodnocení výzkumu. Tomáš Opatrný PřF UP Olomouc

ČR na rok 2012 a vazba na rozpočty obcí. Miroslav Kalousek ministr financí 10. listopadu 2011

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce Kč

STÁTNÍ ROZPOČTOVÉ VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ V ČR

Průzkum makroekonomických prognóz

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Výdaje na základní výzkum

Koaliční pohled na návrh ústavního zákona (a dalších) o rozpočtové odpovědnosti

Průzkum makroekonomických prognóz

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ Z POHLEDU MINISTERSTVA FINANCÍ. ALENA SCHILLEROVÁ I Fórum Zlaté koruny

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Průzkum makroekonomických prognóz

Fiskální vize ODS 2020 Zdravé veřejné finance

Příloha č. 4 k 17/1/ZM/2017. Rozpočtový výhled na roky

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1

B. Analýza podpory VaV z veřejných prostředků

Vysokoškolský výzkum a vývoj

Systém veřejného financování výzkumu, vývoje a inovací v ČR a EU

VÁHA DAŇOVÝCH ODPOČTŮ V POLITICE

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Ekonomický bul etin 4/2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

A. Grafická příloha k potřebám v oblasti výzkumu a vývoje

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED

Průzkum makroekonomických prognóz

Citlivostní analý za dů chodový vě k

5. Vybrané faktory konkurenceschopnosti

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Možnosti financování výzkumu a vývoje. Prezentace pro seminář TAČR na téma. Od myšlenek k aplikacím, ale jak to provést?

Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny?

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Vybrané aspekty makroekonomického vývoje na cestě k euru v České republice. Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. 2007,, Bratislava

DEN DAŇOVÉ SVOBODY Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

SEZNAM GRAFŮ A INVESTICE DO VĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ

Průzkum makroekonomických prognóz

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

ZDRAVOTNĚ POJISTNÝ PLÁN VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROK 2018 ZVLÁŠTNÍ ČÁST

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Úvod a současný rámec podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR

Soustava veřejných rozpočtů

Porada ředitelky Krajského úřadu JMK s tajemnicemi a tajemníky obecních úřadů obcí typu I, II, III

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů, postřehy, fakta a praktické rady a zkušenosti pro samosprávy

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Transkript:

Výzkum, vývoj a inovace Úřad Národní rozpočtové rady 1

Informační studie sekce Makroekonomických a fiskálních analýz červen 2019 Stanislava Hronová (stanislava.hronova@unrr.cz) Úřad Národní rozpočtové rady Holečkova 31, 150 00 Praha 5 tel.: 277 771 010 e-mail: podatelna@unrr.cz www.rozpoctovarada.cz

% HDP 1 Střednědobý výhled Výdaje na výzkum, vývoj a inovace (dále VaVaI) jsou poskytovány z veřejných a ze soukromých zdrojů. Veřejnými zdroji jsou zdroje státního rozpočtu (tzv. veřejné národní výdaje) a zdroje EU (veřejné zahraniční výdaje). Výdaje na VaVaI ze soukromých zdrojů jsou tzv. podnikatelskými výdaji. Celkové výdaje na VaVaI jsou v mezinárodním srovnání označovány jako GERD (Gross domestic Expenditure on Research and Development) a ve vztahu k HDP vyjadřují tzv. intenzitu VaVaI. V evropském srovnání je ČR lehce pod průměrem EU jak z hlediska podílu GERD (1,9 % HDP v roce 2017), tak i z hlediska podílu veřejných národních výdajů (0,6 % HDP v roce 2017) 1. Rozhodně však platí, že uvedené hodnoty neodpovídají cílům stanoveným strategií Evropa 2020, kde podíl GERD by měl představovat 3 % HDP a podíl veřejných výdajů 1 % HDP. Tyto cílové hodnoty navíc odpovídají svým vzájemným poměrem (2:1, tj. soukromé výdaje vs. veřejné výdaje) hodnotám obvyklým ve vyspělých evropských zemích (např. SRN, Švédsko, Švýcarsko) 2. Financování VaVaI v ČR předpokládá 3 dosažení hodnoty 1% podílu veřejných národních výdajů na HDP až v roce 2026 s tím, že do roku 2023 včetně bude ČR ještě moci využívat zahraničních veřejných zdrojů (ty představují v některých letech až 0,3 % HDP). Výpadek zdrojů z EU bude nutné kompenzovat zvyšováním soukromých výdajů na VaVaI (jejich podíl by měl vzrůst z 1,12 % HDP v roce 2018 na 1,60 % v roce 2026 viz graf 1.1) 4. Graf 1.1 Předpokládaný vývoj podílu veř. národních výdajů a soukromých výdajů na VaVaI 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 1,3 1,3 1,2 1,2 1,1 0,7 0,6 0,6 0,6 0,6 1,4 0,7 1,5 0,8 1,5 0,9 1,6 1,0 Veřejné národní výdaje Soukromé výdaje 0,6 0,4 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026. Schváleno na 344. zasedání RVVI 29. 3. 2019. Pro úvahy o vývoji podílu veřejných výdajů na VaVaI vychází NRR z předpokladu růstu HDP v běžných cenách od roku 2021 (v návaznosti na predikci ekonomického růstu Ministerstva financí ČR 5 ). Předpoklad vývoje HDP v běžných cenách (podle NRR) a vývoje podílu veřejných (národních) výdajů na VaVaI na HDP (podle RVVI) však ukazuje, že výdaje na VaVaI zatíží výdaje veřejných institucí výrazně větší částkou, než RVVI předpokládá, a to již ve střednědobém horizontu. Důvodem odlišnosti celkové částky výdajů podle NRR a podle RVVI je skutečnost, 1 Tato hodnota je přibližně stejná jako v Nizozemí, ale nižší než např. ve Švýcarsku, Francii (cca 0,8 % HDP) či v severských zemích a v Rakousku (cca 0,9 % HDP); viz Dlouhodobé strategické financování systému výzkumu, vývoje a inovací. Schváleno RVVI 8. 9. 2017. 2 V Izraeli a v Jižní Koreji je tento poměr přibližně 3:1, v Číně téměř 4:1, v Japonsku 5:1. 3 Viz Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 se střednědobým výhledem na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026. Schváleno na 344. zasedání RVVI 29. 3. 2019. Původně bylo plánováno dosáhnout 1% podílu již v roce 2024 viz Dlouhodobé strategické financování systému výzkumu, vývoje a inovací. Schváleno RVVI 8. 9. 2017. 4 Viz Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 se střednědobým výhledem na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026. Schváleno na 344. zasedání RVVI 29. 3. 2019. 5 Viz Makroekonomická predikce České republiky. MF, leden 2019. 3

mld. Kč (běžné ceny) že RVVI předpokládá od roku 2021 jen růst objemu HDP (v průměru 2 % ročně), neuvažuje tedy od roku 2021 (oproti predikcím vývoje HDP do roku 2020) růst cenové hladiny 6. Podle předpokladů RVVI 7 by veřejné (národní) výdaje na VaVaI v roce 2025 měly představovat 59,8 mld. Kč (resp. 65,6 mld. Kč v roce 2026). Podle předpokladů NRR o vývoji HDP v běžných cenách (v tzv. střední variantě 8 ) a respektování podílu veřejných (národních) výdajů na VaVaI na HDP 9 by však celková částka výdajů v roce 2025 měla být 67,5 mld. Kč a v roce 2026 pak 75,9 mld. Kč (viz graf 1.2). Graf 1.2 Výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 34,8 36,0 37,3 38,4 34,8 36,0 37,0 37,5 38,2 48,5 40,1 45,1 52,3 57,6 59,8 67,5 65,6 75,9 Výdaje SR na VaVaI podle RVVI 30,0 20,0 10,0 Výdaje SR na VaVaI podle podílu a predikce HDP 0,0 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026, který schválila RVVI na svém 344. zasedání dne 29. 3. 2019. Výpočty ÚNRR. Pozn.: Výdaje SR na VaVaI podle RVVI 10 a výdaje SR na VaVaI (mld. Kč, běžné ceny) odhadnuté podle předpokládaného podílu těchto výdajů na HDP 11 a podle předpokládaného vývoje HDP (střední varianta NRR). Při výpočtu podílu výdajů na VaVaI na HDP je nutné si uvědomit, že tyto výdaje jsou v běžných cenách, a jsou vždy logicky vztahovány (v okamžiku, kdy je HDP znám) k příslušné roční hodnotě HDP také v běžných cenách 12. V predikci vývoje HDP je tedy nutné uvažovat nejen růst objemu (průměrně 2 % ročně předpoklad RVVI), ale i vývoj cen (v tomto materiálu NRR uvažuje také v průměru 2 % ročně; RVVI vývoj cen nepředpokládá). Jinak řečeno, výdaje státního rozpočtu na VaVaI v roce 2026 navržené RVVI ve výši 65,6 mld. Kč představují jen 0,86 % predikovaného HDP v běžných cenách (střední varianta NRR). Jako reálné se proto jeví dosáhnout 1% podílu veřejných výdajů na VaVaI (na HDP v běžných cenách) až v roce 2030 (ne již v roce 2026, jak předpokládá RVVI), a to ve výši cca 90,5 mld. Kč (což představuje v průměru 4,5% roční růst těchto výdajů v období 2026 až 2030; viz tabulku 2.2). Analogicky, podíl podnikatelských výdajů na VaVaI na HDP v roce 2026 ve výši 104,9 mld. Kč představuje 1,60% podíl na HDP 13 jedině tehdy, pokud RVVI uvažuje vývoj pouze objemu HDP (tj. předpokládá, že nedochází k růstu 6 Viz Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 se střednědobým výhledem na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026, který schválila RVVI na svém 344. zasedání dne 29. 3. 2019. 7 Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 se střednědobým výhledem na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026, který schválila RVVI na svém 344. zasedání dne 29. 3. 2019. 8 Předpoklad této dlouhodobé projekce v tzv. střední variantě je průměrný meziroční růst objemu HDP o 2 % a průměrnou roční míru inflace rovněž 2 % od roku 2021. V letech 2018 2000 vychází tento předpoklad z projekce Ministerstva financí České republiky, MF, leden 2019. Kromě této střední varianty připravil NRR ještě i tzv. nízkou a vysokou variantu viz NRR (2019): Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Hodnoty veřejných národních výdajů na VaVaI podle nízké a vysoké varianty vývoje HDP se od hodnoty výdajů podle střední varianty liší ve střednědobém výhledu jen nevýznamně viz tabulku 2.2 a graf 2.1. 9 Viz graf 1.1 10 Viz Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 se střednědobým výhledem na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026, který schválila RVVI na svém 344. zasedání dne 29. 3. 2019. 11 Viz graf 1.1 12 Viz např. Přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje. ČSÚ, prosinec 2018. Kód publikace: 211001-18. 13 Viz Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 se střednědobým výhledem na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026, který schválila RVVI na svém 344. zasedání dne 29. 3. 2019. 4

cen). V takovém případě by HDP v roce 2026 (podle RVVI) představoval částku cca 6,6 bil. Kč, zatímco při zahrnutí předpokladu průměrné 2% roční míry inflace, by HDP v roce 2026 v běžných cenách (střední varianta NRR) byl na úrovni cca 7,6 bil. Kč. Podnikatelské výdaje by pak při respektování 1,60% podílu na HDP musely v roce 2026 být ve výši 121,4 mld. Kč 14 (namísto RVVI navrhovaných 104,9 mld. Kč, které představují jen 1,33 % HDP v běžných cenách). Vláda ČR prosazuje cíl dosažení 3% podílu výdajů na VaVaI na HDP již v roce 2030, a to v poměru 1:2 (tj. veřejné národní výdaje vs. podnikatelské výdaje). Dosažení 2% podílu podnikatelských výdajů na VaVaI je jistě více než žádoucí, ale je otázkou, zda ho lze za tak krátkou dobu dosáhnout. Podnikatelské výdaje by v roce 2030 podle predikce NRR představovaly částku 181,0 mld. Kč (RVVI předpokládá jen 142,0 mld. Kč), což by znamenalo v průměru více než 10,5% roční růst těchto výdajů v letech 2026 až 2030 (podle predikce NRR). Jako reálný se proto jeví podíl soukromých výdajů na HDP v roce 2030 ve výši 1,70 %, což by znamenalo soukromé výdaje ve výši 153,9 mld. Kč a dosažení 2% podílu soukromých výdajů na HDP až v roce 2040. Vláda připravila nástroje pro stimulaci těchto podnikatelských výdajů 15, což je z hlediska dosažení vytčeného cíle nezbytné. Přednost by nepochybně měla být dávána takovým stimulačním opatřením, která výrazně nezatěžují státní rozpočet, resp. zatěžují jej pouze krátkodobě (podpora sektorových center aplikovaného výzkumu, zvýhodněné úvěry, daňové stimuly apod.). 2 Dlouhodobá projekce V dlouhodobém výhledu uvažuje NRR neměnnost podílu veřejných (národních) výdajů na VaVaI na HDP (tj. 1 % HDP od roku 2030) při postupném zvyšování podílu soukromých výdajů na VaVaI na HDP až k dosažení podílu celkových výdajů na VaVaI (GERD) na HDP na 3 %. Dosažení vztahu soukromých a veřejných (národních) výdajů na VaVaI v poměru 2:1 považujeme za reálné až v roce 2040, pokud výdaje na VaVaI (veřejné i soukromé) porostou v souladu s vývojem HDP v běžných cenách. Tento cíl přirozeně předpokládá vyšší motivaci soukromého sektoru k růstu výdajů na VaVaI (viz výše). Odpovídající údaje jsou v tabulce 2.1. Tabulka 2.1 Scénář vývoje soukromých výdajů na VaVaI Podíl soukromých výdajů na VaVaI (% HDP) 16 Kč) střední varianta 17 Kč) nízká varianta 18 Kč) vysoká varianta 19 Střednědobý scénář Dlouhodobá projekce NRR 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2030 2040 2050 2060 2070 1,2 1,2 1,3 1,3 1,4 1,5 1,5 1,6 1,7 2,0 2,0 2,0 2,0 66,0 71,6 78,6 85,2 92,4 100,6 108,9 121,4 153,9 262,5 361,9 507,8 755,1 66,0 71,6 78,4 84,9 92,0 99,2 108,2 120,4 151,9 255,8 342,1 462,0 656,3 66,0 71,6 78,8 85,6 92,9 101,3 109,8 122,4 155,8 268,0 375,9 536,2 809,5 na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026, který schválila RVVI na svém 344. zasedání dne 29. 3. 2019, výpočty ÚNRR. Předpoklad stability podílu veřejných (národních) výdajů na VaVaI na HDP zároveň znamená, že absolutní částka veřejných (národních) výdajů na VaVaI by měla růst každoročně stejně jako HDP v běžných cenách (tj. podle předpokladů NRR v průměru o 4,04 % ve střední variantě 20 ). Vzhledem k tomu, že průměrné roční tempo růstu veřejných (národních) výdajů na VaVaI v letech 2007 až 2018 činilo v ČR 4,09 % ročně, pak je zřejmé, že předpoklad stejného průměrného ročního relativního růstu veřejných výdajů na VaVaI a HDP není nereálný. Odpovídající údaje pro všechny varianty vývoje HDP jsou v tabulce 2.2. 14 Viz tabulka 1.1. 15 Viz Dlouhodobé strategické financování systému výzkumu, vývoje a inovací; schváleno RVVI 8. 9. 2017. 16 Do roku 2026 viz graf 1.1. 17 Odvozené z podílu výdajů na VaVaI a HDP v běžných cenách podle střední varianty projekce vývoje HDP (projekce NRR). 18 Odvozené z podílu výdajů na VaVaI a HDP v běžných cenách podle nízké varianty projekce vývoje HDP (projekce NRR). 19 Odvozené z podílu výdajů na VaVaI a HDP v běžných cenách podle vysoké varianty projekce vývoje HDP (projekce NRR). 20 V posledních dekádách dlouhodobé projekce i pomaleji s ohledem na předpoklad konvergence české ekonomiky. Viz NRR (2019): Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. 5

mld. Kč (běžné ceny) Tabulka 2.2 Scénář vývoje veřejných národních výdajů na VaVaI Podíl výdajů SR na VaVaI (% HDP) 21 Kč) střední varianta 22 Kč) nízká varianta 23 Kč) vysoká varianta 24 Střednědobý scénář Dlouhodobá projekce NRR 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2030 2040 2050 2060 2070 0,6 0,6 0,6 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 36,0 37,3 38,4 40,1 48,5 57,6 67,5 75,9 90,5 131,3 180,9 253,9 377,5 36,0 37,3 38,3 39,9 48,3 56,8 67,1 75,2 89,3 127,9 171,1 231,0 328,1 36,0 37,3 38,5 40,3 48,8 58,0 68,1 76,5 91,7 134,0 187,9 268,1 404,8 na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026, který schválila RVVI na svém 344. zasedání dne 29. 3. 2019; výpočty ÚNRR. Údaje v tabulce 2.2 dokládají, že ve střednědobém horizontu se částky veřejných národních výdajů na VaVaI odvozené od předpokládaného podílu těchto výdajů na HDP ve střední variantě významně neodlišují od částek předpokládaných podle nízké a vysoké varianty vývoje HDP. To dokresluje i grafické zobrazení těchto údajů viz graf 2.1. Graf 2.1 Veřejné národní výdaje na VaVaI 450 400 350 300 250 200 150 Nízká varanta Střední varianta Vysoká varianta 100 50 0 2020 2030 2040 2050 2060 2070 na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026, který schválila RVVI na svém 344. zasedání dne 29. 3. 2019; výpočty ÚNRR. Pozn.: Veřejné národní výdaje na VaVaI (mld. Kč, běžné ceny) odhadnuté podle podílu těchto výdajů na HDP (podle RVVI) a předpokládaného vývoje HDP ve střední, nízké a vysoké variantě (predikce NRR) Závěrem lze konstatovat, že vzhledem k tomu, že předpoklad vývoje veřejných národních výdajů na VaVaI je založen na stabilitě podílu těchto výdajů na HDP (1% podíl od roku 2026), je tento předpoklad udržitelný i z hlediska dlouhodobého vývoje dluhu veřejných institucí, resp. nezakládá problémy dlouhodobé udržitelnosti. 21 Do roku 2025 viz graf 1.1. 22 Odvozené z podílu výdajů na VaVaI a HDP v běžných cenách podle střední varianty projekce vývoje HDP (projekce NRR). 23 Odvozené z podílu výdajů na VaVaI a HDP v běžných cenách podle nízké varianty projekce vývoje HDP (projekce NRR). 24 Odvozené z podílu výdajů na VaVaI a HDP v běžných cenách podle vysoké varianty projekce vývoje HDP (projekce NRR). 6