Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Č.j.: KUOK 49247/2015 V Olomouci 26. 5. 2015 SpZn: KÚOK/38108/2015/OŽPZ/7232 vyřizuje: Ing. Zdeňka Kotrášová, Ph.D. tel.: 585 508 644 e-mail: z.kotrasova@kr-olomoucky.cz ROZHODNUTÍ Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemedělství (dále jen krajský úřad ), jako příslušný správní úřad dle ustanovení 67 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění, a ust. 28 písm. e) a 33 a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění I. mění rozhodnutí o vydání integrovaného povolení č. j. KUOK 26202/2007, ze dne 12. 3. 2007, ve znění pozdějších změn (dále jen integrované povolení ), vydané provozovateli Veolia Energie ČR, a. s., se sídlem 28. října 3337/7, 702 00 Ostrava, IČ 451 93 410, pro zařízení Teplárna Přerov zařízení pro kogeneraci tepla a elektrické energie tak, že v části III. Souhrnné podmínky, Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí se doplňuje bod 4): 4) Provozovatel předloží krajskému úřadu havarijní plány a provozní řády, které jsou integrovaným povolením schváleny, aktualizované ve smyslu tohoto rozhodnutí, pokud se dále uvedená změna integrovaného povolení dotýká textu těchto dokumentů, k vyznačení souladu s platným zněním integrovaného povolení, a to současně s ohlášením ukončení provozu kotlů K3 a K4. Dokumenty budou předloženy ve dvou tištěných originálech a jednou v el. podobě (na datovém nosiči) v původním znění a v aktuálním znění s barevně vyznačenými změnami (formát *.doc). II. V souladu s ustanovením 28 písm. e) a 33 a) zákona č. 76/2002 Sb., zákona o integrované prevenci, mění krajský úřad s účinností od 1. 1. 2016 integrované povolení takto: 1) V části a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. se v odstavci Jedná se o zařízení v první a desáté odrážce text: až K4 nahrazuje textem a K2 Strana 1 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
a dále se v odstavci Stručný popis zařízení text: V kotelně TPŘ1 jsou instalovány čtyři parní kotle K1, K2, K3, K4 Nahrazuje textem: V kotelně TPŘ1 jsou instalovány dva parní kotle K1 a K2. Dále se ruší text Kotel K3 tepelný příkon 76,3 MWt tepelný výkon 65,6 MWt Kotel K4 tepelný příkon 84,0 MWt tepelný výkon 72,2 MWt a upravuje se celkový teplený výkon a příkon takto: Celkem tepelný příkon 196,6 MWt tepelný výkon 169 MWt Dále se text: Biomasa může být spoluspalována pouze ve směsi s uhlím a to na kotlích K1 K4 v hmotnostním poměru do 10% biomasy. nahrazuje textem: Biomasa může být spoluspalována pouze ve směsi s uhlím a to na kotlích K1 a K2 v hmotnostním poměru do 10% biomasy.. 2) V části a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. se v odstavci Zařízení společná pro kotle K1 až K4 původní text nahrazuje textem: ZAŘÍZENÍ SPOLEČNÁ PRO KOTLE K1 A K2 Příprava uhelného prášku Mlýnice kotlů K1 a K2 Bubnový mlýn s náplní mlecích koulí a pohonem je součástí mlecího okruhu. Uhlí se do mlýna přivádí plynule vstupním kolenem. Otáčením bubnu se uvedou do pohybu mlecí koule, které nárazy mezi sebou a na pancíř drtí uhlí na jemný prášek, který je pak unášen nosným médiem do třidiče. Zde se oddělí hrubé nesemleté části, které spadnou zpět přes tzv. mihálku (klapku) potrubím zpět do mlýna, kde proběhne další proces mletí. Mlýnský (brýdový) ventilátor. Úkolem mlýnského ventilátoru v mlecím okruhu je udržování trvalého podtlaku v systému, doprava a sušení mletého paliva ve vznosu, dopravovat brýdy jednak zpět do mlecího okruhu a jednak do kotle do brýdových hořáků. Každý ze 2 instalovaných kotlů je vybaven dvěma zásobníky surového uhlí, každý o kapacitě 100 t. Uhlí, spadlé z pásů během dopravy na skládku, nebo do zásobníků Strana 2 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
surového uhlí, je jako možný zdroj prášení neprodleně uklizeno. Povrch skládky je v letním období pravidelně přehrnován, aby se na povrch dostalo vlhčí uhlí. Na mlýnských okruzích a zásobnících prášku jsou netěsnosti neprodleně odstraňovány. Měření hladiny paliva v zásobníku surového uhlí K 1 a K2 je prováděno snímači hladiny NIVOSONIC 671 pracující na principu snímání hladiny ultrazvukem. 3) V části a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. odstavci Odprášení spalin tkaninový filtr se text: Spaliny jsou z kotlů K1 - K4 odváděny za pomoci kouřových ventilátorů spalinovody do elektroodlučovačů popílku a tkaninového filtru. nahrazuje textem: Spaliny jsou z kotlů K1 a K2 odváděny za pomoci kouřových ventilátorů spalinovody do elektroodlučovačů popílku a tkaninového filtru. 4) V části a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. odstavci Kontinuální monitorování emisí se ruší text: Pro měření plynných emisí K3 a K4: pro oxidy dusíku API 252 2 pro oxid siřičitý API 152 2 pro oxid uhelnatý API 300 2 5) V části a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. se ruší text: STŘEDOTLAKOVÉ PARNÍ KOTLE K3, K4 Výrobcem kotle K3 je PBS Brno. Jedná se o sálavý dvoububnový kotel s přirozeným oběhem, dvoutahovou spalovací komorou a granulačním ohništěm o jmenovitém parním výkonu 100 t/h. Sálavé topeniště je provedeno z membránových stěn zavěšených na nosné konstrukci kotle. Práškové hořáky jsou umístěny v bočních stěnách kotle, olejové hořáky pro zapalování a stabilizaci jsou v bočních stěnáchv úrovni práškových hořáků, brýdové hořáky jsou do kotle zaústěny v bočních stěnách pod práškovými hořáky. Ke kotli přísluší 2 mlýnské okruhy, odlučovací zařízení pro tuhé emise. Výrobcem kotle K4 je PBS Brno. Konstrukční provedení je shodné s kotlem č. 3. Tento kotel má ovšem zvýšený parní výkon na 110 t/h. Ke kotli přísluší 2 mlýnské okruhy, odlučovací zařízení pro tuhé emise a řídicí systém HONEYWELL TDC 3000. Na kotli jsou provedeny konstrukční úpravy pro snížení emisí NO x. Středotlakový kotel K 3 s parametry páry 1,32 MPa, 235 C slouží k přímému dodání páry do spotřebitelské sítě. Páru je taktéž možné zavést do TG2. Do provozu se tento kotel uvádí v případě zvýšeného odběru páry ze spotřebitelské sítě 0,9 MPa, pro zajištění trvalého a dostatečného množství této páry. Středotlakový kotel K 4 s parametry páry 1,32 MPa, 235 C slouží k přímému dodání páry do spotřebitelské sítě. Páru je taktéž možné zavést do TG2. Do provozu se Strana 3 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
tento kotel uvádí v případě zvýšeného odběru páry ze spotřebitelské sítě 0,9 MPa, pro zajištění trvalého a dostatečného množství této páry. V dalším textu je popsán pouze kotel K3. Kotel K4 je identický. Případné rozdíly jsou v textu zahrnuty. Středotlakový parní kotel K3 (K4) je projektován pro spalování ostravského proplástku. Je dvoububnový s přirozenou cirkulací, s dvoutahovou spalovací komorou. Spodní část prvního tahu tvoří sálavé topeniště, do jehož horní částí pod stropem spalovací komory jsou zaústěny práškové hořáky. V bočních stěnách na kótě 19 m jsou umístěny zapalovací a stabilizační olejové hořáky. Spodní část spalovací komory je rozdělena na dvě granulační výsypky s drtiči strusky, rozdrcená škvára padá do splavovacího kanálu. V horní části druhého tahu je umístěný visutý přehřívák a za ním v samostatných tazích kotlový svazek. Z prostoru druhého tahu jsou odsávány spaliny pro mlýnici. V posledním tahu je umístěný ocelový ohřívák vody (EKO), trubkový ohřívák vzduchu a parní ohřívák vzduchu. Ve spodních částech jsou vždy dvě výsypky ukončené komůrkovými turnikety pro odvod popele do splavovacích kanálů. Plynné spaliny jsou z kotle odsávány dvěma kouřovými ventilátory, před nimiž spaliny procházejí elektrostatickými odlučovači popílku a za nimi tkaninovým filtrem, podpůrným ventilátorem do komínu. Základní parametry kotle K3 Výrobce PBS Brno Typ granulační Výrobní číslo 8059 Rok výroby 1976 Uvedení do provozu 1979 Pracovní přetlak 1,23 MPa Pracovní teplota 235 ºC Výkon kotle 100 t/h Výhřevná plocha 2 935,5 m 2 Účinnost kotle při jmenovitém výkonu 86 % Základní parametry kotle K4 Výrobce PBS Brno Typ granulační Výrobní číslo 8295 Rok výroby 1989 Uvedení do provozu 1991 Pracovní přetlak 1,22 MPa Pracovní teplota 235 ºC Výkon kotle 110 t/h Výhřevná plocha 3 023,8 m 2 Účinnost kotle při jmenovitém výkonu 86 % Spalovací komora, tlakový systém kotle: Kotlový svazek se skládá s horního bubnu, spodního bubnu a propojovacích zavodňovacích trubek. Sytá pára z kotlového tělesa se odvádí převáděcími trubkami do přehříváku. Z výstupní komory přehříváku proudí pára o parametrech 1,32 MPa a 235 ºC do výstupního parního potrubí. Strana 4 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
Vzduchové a spalinové okruhy: Vzduch je do kotle vháněn dvěma sekundárními ventilátory. Před vstupem do trubkového ohříváku vzduchu je předehříván v parním předehřívači vzduchu na teplotu cca 50 C. V trubkovém ohříváku se ohřeje na teplotu cca 150 C. Část takto ohřátého vzduchu je nasávána dvěma primárními ventilátory, tento vzduch slouží jako nosné medium uhelného prášku. Zbytek sekundárního vzduchu je rozveden k jednotlivým práškovým a olejovým hořákům, dále slouží pro podporu hoření. Plynné spaliny z kotle jsou odsávány dvěma kouřovými ventilátory. Spaliny, které jsou odsávány ze spalovací komory mají z počátku vysokou teplotu, která se předává jednotlivým zařízením (přehřívák, EKO trubkový ohřívák vzduchu). Výstupní teplota za kotlem musí být vyšší než 100 C. Popílek se v první fázi oddělí na elektrostatických odlučovačích, které jsou řazeny před kouřové ventilátory. Druhá fáze nastává na tkaninovém filtru do kterého je nasáván pomocí podpůrného ventilátoru a dále je odváděn do komínu. Hořáky: Práškové hořáky (8 ks) slouží k plynulé regulaci výkonu. Dopravu paliva zajišťují komůrkové podavače poháněné elektromotory s frekvenčními měniči. Množství paliva řídí ASŘ. Primární vzduch ve směšovacích kusech strhává uhelný prášek z podavačů a dopravuje ho do práškového hořáku. Hubicová koncovka je chlazena sekundárním vzduchem, který je dodáván na podporu hoření prášku. Práškové hořáky jsou vždy dva v každém rohu spalovací komory a jsou umístěny nad sebou. K zapalování a stabilizaci jsou určeny 2 olejové hořáky. Výkon jednoho hořáku činí 11,3 MW, spotřeba topného oleje na 1 hořák při max. výkonu činí 1000 kg/h. Napájení kotlů K3, K4: Voda z řeky Bečvy se svádí do jímky surové vody č. 2 a z ní se dopravuje k číření v reaktoru č. 3 CN2 Kurgajev do jímky čířené vody, odtud na pískové filtry (před nimi se mísí s vratným kondenzátem v poměru 2 : 1), pak přes dvoustupňové změkčování, tepelnou úpravu vody a odplynění do NN 3/4. Dodržování parametrů napájecí a kotelní vody, syté a přehřáté páry kontroluje laboratoř rozborem vzorku v 6, 10, 14 hodin. Odluh a odkal: Odluh z kotle K3 a K4 je sveden do expandéru odluhu na podlaží 7,5 m K4. Pára z expandéru proudí do NN 3/4 nebo je možno páru odpustit otevřením ruční uzavírací armatury propojení s potrubím odfuku pojišťovacích ventilů. Odluh z expandéru proudí přes chladič odluhu a regulační blok hladiny expandéru do kanálu. Chladič odluhu slouží k předehřevu napájecí vody pro kotle K 3/4, kde je využíváno odpadní teplo z odluhu kotlů. Odpadní odluh protéká přes regulaci do splavovacího kanálu mezi M 41 a M 42 na K 4.Odkalováni kotle se provádí jednu hodinu po odstavení kotle do zálohy a opakuje se ještě jednou po osmi hodinách. Mimořádné odkalování se provádí na příkaz laboratoře. Odloučená voda z expandéru odkalu se odvádí přes sifon do potrubí odpadní vody. Strana 5 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
Elektrostatické odlučovače EO Z každého kotle jsou spaliny vedeny ve dvou samostatných větvích, ve kterých je vždy zařazen jeden elektrostatický odlučovač. Jednotlivé větve se sbíhají do společné komory, odkud jsou vedeny přes tkaninový filtr do společného komínu. Ve skříni elektroodlučovače jsou zavěšeny vysokonapěťové elektrody, usazovací elektrody a zařízení pro čištění elektrod oklepáváním. Každá z větví odlučovače má dvě sekce. Odlučovač č. 3 (Kotel K3) Výrobcem zařízení je ZVVZ Milevsko, rok uvedení do provozu 1979. Dodavatelem rekonstruovaného (v roce 2000) je firma Polata Milevsko. Garantovaná odlučivost činí 96,6%. Skutečný záchyt v odlučovači činí 96,6 %. Odlučovač č. 4 (Kotel K4) Výrobcem zařízení je ZVVZ Milevsko, rok výroby 1990, rok uvedení do provozu 1991. Garantovaná odlučivost činí 99,2 %. Skutečný záchyt v odlučovači činí 99,9 %. 6) V části b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. se odstavci Zásobování palivem Zauhlování text: Maximální kapacita vykládky na skládku přes pásy T6, T7, T10 a T11 je 350 t/h, maximální kapacita pro zauhlení zásobníku surového paliva kotlů K 1, 2, 3, 4 přes pásy T3 a T4 je 200 t/h. nahrazuje textem: Maximální kapacita vykládky na skládku přes pásy T6, T7, T10 a T11 je 350 t/h, maximální kapacita pro zauhlení zásobníku surového paliva kotlů K1 a K2 přes pásy T3 a T4 je 200 t/h. a dále se text: Tato biomasa je řízeně dávkována na pásový dopravník, kterým je společně s uhlím dopravována do zásobníků surového uhlí kotlů K1 K4, kde dochází k dalšímu promíchání směsi. nahrazuje textem: Tato biomasa je řízeně dávkována na pásový dopravník, kterým je společně s uhlím dopravována do zásobníků surového uhlí kotlů K1 a K2, kde dochází k dalšímu promíchání směsi.. 7) V části b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. se v odstavcích Napájecí stanice, Dusíková stanice, Teplárenství, redukční stanice páry, Odstruskování, odpopílkování a bagrovací stanice, Hospodářství LTO, Hospodářství propan-butanu a Záložní kotelna na LTO / zemní plyn Teplárny Přerov (TPŘ2) původní text nahrazuje textem: Strana 6 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
Napájecí stanice Napájecí stanice jsou určeny k zajištění napájení vysokotlakových kotlů K1 a K2. Napájecí stanice navazují svým určením na kotelnu, kterou zásobují přes ohříváky napájecí vodou a na chemickou úpravnu vody, v níž je napájecí voda pro kotle chemicky upravována. Řídicím stanovištěm provozu napájecí stanice je tepelný velín. Dusíková stanice Dusíková stanice slouží k inertizaci žhavých nebo hořících ložisek prášku v jednotlivých zásobnících prášku kotlů K1 a K2. Tlaková dusíková stanice slouží pro odběr dusíku z lahví a k redukci tlaku na provozní hodnoty. Součástí dusíkové stanice je i rozvod plynu po kotelně k jednotlivým ZP kotlů K1 a K2. Ve stanici je umístěno 6 lahví dusíku (N 2 ) po 41 litrech. Redukce je prováděna pomocí redukční linky RL 530,výrobce MZ Liberec. Teplárenství, redukční stanice páry Provádí redukci tlaku páry přivedené ze systému parních uzlů z kotlů pro účely výroby tepla v ohřívácích, k hašení mlýnských okruhů kotlů, pro topení K1 a K2, jako náhradní zdroj při výpadku TG1 nebo při odstavení II. regulovaného odběru TG1, pro odplynění napájecí vody, pro parní polštář v napájecích nádržích. Teplo je z TPŘ vyvedeno následujícím způsobem Ve formě páry Pára 0,9 MPa, 230 C o větev č. 1 parovod DN 600/200 pro město Přerov v zimním období o větev č. 2 parovod DN 350/200 pro město Přerov o větev K4 parovod DN 500/300 pro město Přerov v zimním období o větev Precheza 1 parovod DN 350/200 pro závod Precheza o větev Drůbežárny parovod DN 200/100 pro závod Drůbežárny Pára 2,0 MPa, 410 C o větev Precheza 2 parovod DN 250 pro závod Precheza Ve formě horké vody Horká voda 130/70 C o větev HV horkovod 2x DN 500 do areálu bývalých Přerovských strojíren Odstruskování, odpopílkování a bagrovací stanice Tuhé zbytky ze spalovacího procesu t.j. struska zachycená ve spalovací komoře a popílek zachycený v mechanických, elektrostatických odlučovačích a tkaninovém filtru jsou vedeny následovně: o struska ze spalovací komory všech kotlů přímo do bagrovací jímky o popílek zachycený ve výsypkách elektroodlučovačů kotlů K1 a K2 je dopravován pneudopravou do mezizásobníku o obsahu 150 m 3 a odtud je veden do bagrovací jímky nebo do expedičních sil o objemech 4x 500 m 3 o popílek zachycený ve tkaninovém filtru je dopravován pneudopravou do mezizásobníku Strana 7 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
Hospodářství LTO Zařízení pro stáčení olejů z dopravních cisteren a dopravní trasa k jednotlivým kotlům K1 a K2 a kotlů K11, K12 nové záložní kotelny bylo popsáno v kapitole zauhlování. Hospodářství propan-butanu Z propan-butanové stanice je veden plyn rozvodem k jednotlivým kotlům K1 a K2, kde slouží pro zapalování olejových hořáků jednotlivých kotlů. Vlastní stanice sestává ze sklápěcího stojanu pro pět lahví P-B po 33 kg. Z lahví je možno odebírat plynný P- B samoodparem (láhve uložené ventilem nahoru a propojené s vrchním sběračem plynného P-B) nebo kapalný P-B (láhve uložené ventilem dolů a propojené spodním sběračem kapalného P-B). Záložní kotelna na LTO / zemní plyn Teplárny Přerov (TPŘ2) Kotelna slouží jako záložní tepelný zdroj v případě extrémních mrazů a ranní tepelné špičky a jako záložní zdroj v době havárie hlavního výrobního zařízení. Dále bude sloužit jako záložní zdroj během rekonstrukcí kotlů K1 a K2 (na hlavní kotelně). V záložní kotelně Teplárny Přerov jsou umístěny dva parní kotle OKP25 (označené K11, K12) se dvěma nad sebou umístěnými kombinovanými hořáky AVK10 (olej, plyn) s automatikou AST1 a řídícím systémem procesu spalování AUTOFLAME MM MK 6 EVO/WL. Jejich chod je plně automatický a nevyžaduje trvalou obsluhu. Spojitá regulace tepelného výkonu a nízký přebytek vzduchu při spalování zaručují vysokou hospodárnost provozu. Z každého kotle je nainstalováno parní potrubí přes měřící clonu množství páry, zpětnou klapku a uzavírací armaturu do společného rozdělovače na kotelně. Z rozdělovače je nainstalováno hlavní parní potrubí do stávajícího výstupního parního rozdělovače 0,9 MPa, 250 C Parovodní domeček, což zaručuje možnost dodávek páry do všech výstupních potrubí. 8) V části I. ZÁVAZNÉ PODMÍNKY PROVOZU ZAŘÍZENÍ se ruší celý text kapitoly 1. OVZDUŠÍ a nahrazuje textem: Integrované povolení se vydává k provozu následujících zdrojů znečišťování ovzduší, zařízení Teplárna Přerov zařízení pro kogeneraci tepla a elektrické energie, a to za splnění níže uvedených podmínek: Předmětem řízení jsou dle zákona o integrované prevenci následující zdroje znečišťování ovzduší: Kotelna Teplárny Přerov (K1 a K2) TPŘ1 Záložní kotelna Teplárny Přerov (K11 K12) TPŘ 2 Záložní dieselový motor firmy DAGGER Umístění zdrojů: Tovačovská 2924/18, Přerov, PSČ 750 42, k.ú. Přerov - 734713 Obec: Přerov Strana 8 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
I. Krajský úřad dle zákona o integrované prevenci: A) Schvaluje PROVOZNÍ ŘÁD hlavní kotelny Teplárny Přerov (TPŘ 1) podle zákona o ochraně ovzduší a PROVOZNÍ ŘÁD záložní kotelny Teplárny Přerov (TPŘ 2) podle zákona o ochraně ovzduší (dále jen provozní řády ) za těchto podmínek: 1) Provozní řády jsou trvalou a závaznou součástí místních provozních předpisů zdroje. 2) Každá změna provozních řádů musí být předem projednána s krajským úřadem ve smyslu podstatné či nepodstatné změny ve smyslu zákona o integrované prevenci. 3) Zdroj musí být provozován v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem technologického zařízení zdroje. Vydáním tohoto provozního řádu nejsou dotčeny povinnosti provozovatele stanovené podle zvláštních předpisů. 4) Biomasa může být spalována pouze ve směsi s uhlím, a to v hmotnostním poměru do 10 % biomasy. B) Povoluje provoz zdroje znečišťování ovzduší Záložní kotelna Teplárny Přerov za těchto podmínek: 1) Předmětný zdroj znečišťování ovzduší musí být provozován v souladu s vypracovaným s provozním řádem TPŘ 2. 2) Zdroj znečišťování ovzduší musí být provozován v souladu s technickými podmínkami, stanovenými výrobcem technologického zařízení zdroje. C) Schvaluje a ukládá plnění Plánu snížení emisí stávajícího stacionárního zvláště velkého spalovacího zdroje znečišťování ovzduší - Teplárna Přerov - kotle K 1 a K 2 (dále jen Plán snížení emisí ) za těchto podmínek: 1) Plán snížení emisí je závaznou součástí místních provozních předpisů předmětného zdroje znečišťování ovzduší. Integrované povolení bude uloženo jako jeho příloha. 2) Každá změna Plánu snížení emisí musí být předem projednána s krajským úřadem ve smyslu podstatné či nepodstatné změny ve smyslu zákona o integrované prevenci. 3) Zdroj znečišťování ovzduší musí být provozován v souladu se schváleným Plánem snížení emisí a schváleným provozním řádem. Vydáním tohoto plánu nejsou dotčeny povinnosti provozovatele zdroje stanovené podle zvláštních právních předpisů. 4) Na základě zpracovaného Plánu snížení emisí a uvedené prognózy ve vývoji emisí tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu siřičitého (SO 2 ) a oxidu dusíku (NO x ) se stanovují emisní stropy počínaje rokem 2008 pro: - Tuhé znečišťující látky (TZL) 6,90 t/rok - Oxid siřičitý (SO 2 ) 1920,00 t/rok - Oxidy dusíku (NO x ) 1020,00 t/rok 5) Termín platnosti Plánu snížení emisí začíná dnem nabytím právní moci integrovaného povolení. Plán snížení emisí se schvaluje a ukládá ke splnění v termínu do 31. 12. 2007. Strana 9 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
D) Zařízení se zařazuje do přechodného režimu podle 39 zákona č. 201/2012, o ochraně ovzduší, v platném znění, pokud nejméně 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let, bude dodáváno ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění. II. EMISNÍ LIMITY pro stacionární zdroje: HLAVNÍ KOTELNA TEPLÁRNY PŘEROV (K1 a K2) TPŘ1 Tabulka č. 1: Emisní limity pro hlavní kotelnu Teplárny Přerov (K1 a K2) EMISNÍ LIMITY Palivo / emise TZL SO 2 NO x po přepočtu na NO 2 CO TOC mg.nm -3 mg.nm -3 mg.nm -3 mg.nm -3 mg.nm -3 Teplárna Přerov stávající část ZVZ K 1 K 2 20 1700 650 250 50 Hodnoty emisních limitů TZL, SO 2, NO x a CO jsou vztažené na normální stavové podmínky (tlak 101,325 kpa a teplota 273,15 K), suchý plyn při obsahu kyslíku O 2R = 6 %. TOC měřit v případě spoluspalování černého uhlí a biomasy. Emisní limit TOC se uplatňuje k plnění pouze při spoluspalování biomasy a je vztažený na koncentraci příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek ZÁLOŽNÍ KOTELNA TEPLÁRNY PŘEROV (K11 K12) TPŘ2 Tabulka č. 2: Emisní limity pro záložní kotelnu Teplárny Přerov EMISNÍ LIMITY Zařízení / emise TZL SO 2 NO x po přepočtu na NO 2 CO mg.nm -3 mg.nm -3 mg.nm -3 mg.nm -3 Záložní kotelna LTO Záložní kotelna ZP Záložní kotelna ZP (emisní limit platný od 1. 1. 2020) 100 1700 450 175 - - 200 100 - - 100* 50 Strana 10 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
Hodnoty emisních limitů jsou vztaženy: na jednotlivá zařízení zdroje (kotle), na teplotu 0 C, tlak 101,32 kpa a obsah O 2 3%, obsah síry v LTO max. 0,1 % hm. * V případě, že u záložní kotelny (při spalování ZP) nelze splnit emisní limit pro NO x uvedený v tabulce č. 2, provozovatel v termínu do 31. 12. 2019 doloží nemožnost plnění emisního limitu pro NO x u tohoto zdroje, jinak pro tento zdroj znečišťování ovzduší platí od 1. 1. 2020 emisní limit pro NO x ve výši 100 mg/m 3. 9) V části III. SOUHRNNÉ PODMÍNKY v kapitole Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) se v bodě A) Ovzduší upravuje název na HLAVNÍ KOTELNA TEPLÁRNY PŘEROV (K1 - K2) a dále se v bodě 2. Autorizovaná jednorázová měření emisí původní text: Měření hmotnostních koncentrací rtuti a jejich sloučenin vyjádřených jako rtuť (Hg) provádět na kotlích 1 x za rok - společné měření na výstupu z tkaninového filtru za minimálního provozu 2 kotlů. nahrazuje textem: Měření hmotnostních koncentrací rtuti a jejich sloučenin vyjádřených jako rtuť (Hg) provádět na kotlích 1 x za rok - společné měření na výstupu z tkaninového filtru za provozu obou kotlů. Odůvodnění Krajský úřad obdržel dne 22. 4. 2015 žádost o změnu integrovaného povolení dotýkající se zařazení do přechodného režimu dle 39 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, pro zařízení Teplárna Přerov zařízení pro kogeneraci tepla a elektrické energie, provozovaného provozovatelem Veolia Energie ČR, a.s., se sídlem 28. října 3337/7, 702 00 Ostrava, IČ 451 93 410. V žádosti provozovatel uvádí, že nejpozději k 31.12. 2015 bude ukončen provoz kotle K3 s jmenovitým tepelným příkonem 76,3 MW a kotle K4 s jmenovitým tepelným příkonem 84 MW. V provozu zůstanou od 1. 1. 2016 pouze kotle K1 a K2 a jejich celkový jmenovitý tepelný příkon bude 196,6 MW. Dále provozovatel dopisem ze dne 6. 5. 2015 doplnil svou žádost o informaci o celkovém množství tepla dodávaného k využití ze zdroje do soustavy zásobování tepelnou energií za posledních 5 let, která činí 100%. Mimo to bylo první povolení provozu u kotlů K1 a K2 vydáno před 27. listopadem 2002 a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 (kotle byly uvedeny do provozu v letech 1964 a 1966). Krajský úřad vyhodnotil tuto změnu jako změnu nepodstatnou ve smyslu 19a odst. 2 a 4 zákona o integrované prevenci. Ve výrokové části I. byla do integrovaného povolení doplněna podmínka ohledně povinnosti provozovatele předložit krajskému úřadu současně s ohlášením ukončení provozu kotlů K3 a K4 upravené provozní řády a havarijní plány tak, aby byly v souladu s výše uvedenou změnou integrovaného povolení, pokud se změna integrovaného povolení dotýká textu těchto dokumentů. Strana 11 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
V žádosti uvedenými informacemi splnil provozovatel podmínky k zařazení do přechodného režimu dle 39 zákona o ochraně ovzduší a krajský úřad změnil integrované povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části II. tohoto rozhodnutí. Změna uvedená ve výrokové části II. spočívá ve zrušení všech ustanovení týkajících se kotlů K3 a K4, které budou vyřazeny z provozu nejpozději dne 31. 12. 2015. Z toho důvodu je výroková část II. tohoto rozhodnutí účinná od 1. 1. 2016. Provozovatel spalovacích stacionárních zdrojů je v souladu s 39 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší povinen v období 1. 1. 2016 do 31. 12. 2022 dodržovat emisní limity a emisní stropy stanovené v integrovaném povolení a platné k 31. prosinci 2015. Dále bude provozovatel krajskému úřadu v rámci hlášení o plnění podmínek integrovaného povolení dokladovat, že splňuje podmínku uvedenou v 39 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší ohledně množství tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje znečištování ovzduší, vyjádřeného jako klouzavý průměr za období pěti let, ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona viz doplněný bod D) v části I. ZÁVAZNÉ PODMÍNKY PROVOZU ZAŘÍZENÍ kapitole 1. OVZDUŠÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ. Ostatní části výroku rozhodnutí o vydání integrovaného povolení č. j. KUOK 26202/2007, ze dne 12. 3. 2007, ve znění pozdějších změn, zůstavají beze změn. Poučení Proti tomuto rozhodnutí mají účastníci řízení dle 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, právo podat odvolání k Ministerstvu životního prostředí ČR podáním u krajského úřadu ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení. Lhůta pro podání odvolání se počítá ode dne následujícího po dni doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání musí obsahovat údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Podané odvolání má odkladný účinek. otisk úředního razítka Ing. Josef Veselský vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje Za správnost vyhotovení odpovídá: Ing. Zdeňka Kotrášová, Ph.D. Strana 12 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015
Rozdělovník: Účastníci řízení: Veolia Energie ČR, a. s., 28. října 3337/7, 702 00 Ostrava Dotčené správní úřady (po nabytí právní moci): Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství zde ČIŽP OI Olomouc, Tovární 41, 772 11 Olomouc Magistrát města Přerova, odbor stavebního úřadu a životního prostředí, Bratrská 34, 750 00 Přerov Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, územní pracoviště Přerov, Dvořákova 75, 750 00 Přerov Na vědomí (po nabytí právní moci): Ministerstvo životního prostředí ČR, Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Ministerstvo životního prostředí ČR, Odbor ochrany ovzduší, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Ministerstvo životního prostředí ČR, OVSS VIII., Krapkova 3, 779 00 Olomouc Olomoucký kraj Statutární město Přerov Strana 13 (celkem 13) č. j. KUOK 49247/2015