Péče o závažně nemocné v ČR - výzvy 2019/2020

Podobné dokumenty
Paliativní screening pacientů LDN

Paliativní péče v Kraji Vysočina

ELFis protokol pilotní studie

Multidisciplinarita/polymorbidita a neonkologická onemocnění v PP

Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích

Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí?

Stručné představení výstupů analytické podpory projektu Paliatr Vysočina & Návrh systému ELF-is

ELFis informační systém pro mapování zdravotní péče v závěru života. Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L.

PALIATIVNÍ PÉČE V JMK

Obecná a specializovaná paliativní péče

Analytická podpora projektu Paliatr Vysočina. Mapování a analýza stavu Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L.

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

Paliativní péče v Kraji Vysočina

Projekt PALIATR VYSOCINA KOMUNITNÍ DOHLED CHRONICKY NEMOCNÝCH.

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA

Koncepce paliativní péče v Jihočeském kraji na období do roku 2023 PRACOVNÍ SEMINÁŘ K PALIATIVNÍ PÉČI, JIHLAVA,

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Pomezí křehké a paliativní geriatrie. MUDr. Ladislav Kabelka, PhD. Mobilní hospic sv. Zdislavy Třebíč, nemocnice Třebíč, Kraj Vysočina, ČSPM ČLS JEP

NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ ČR: LŮŽKOVÝ FOND 2016

Hospitalizovaní v nemocnicích podle pohlaví a průměrného věku (vybrané diagnózy) v roce ,3 51,6 44,3 40,5. X. Nemoci dýchací soustavy

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech

Mobilní hospic při Masarykově nemocnici Krajská zdravotní a.s , Brno

Ministerstvo zdravotnictví ČR Palackého náměstí Praha 2 Nové Město. Vážený pan MUDr. Petr Pokorný předseda Pracovní skupiny k SZV MZ

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ ČR: LŮŽKOVÝ FOND 2017

Domácí zdravotní péče v roce 2001

Integrace paliativní péče do zařízení sociálních služeb

DRG a hodnocení kvality péče aneb bez klinických doporučených postupů to nepůjde

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru chirurgie za období NZIS REPORT č. K/9 (08/2018)

Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

Projekt PALIATR VYSOČINA. BILANCE 2018

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru rehabilitační a fyzikální medicína (FBLR) za období NZIS REPORT č.


HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G30, F00 F07)

Domácí zdravotní péče v České republice v roce Home care in the Czech Republic in 2011

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ?

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Graf 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé ve Zlínském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric bed establishments in 2008

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Nemocnice v České republice v 1. pololetí Hospitals in the Czech Republic in the 1 st half of 2011

NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ ČR: LŮŽKOVÝ FOND 2015

OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE Z POHLEDU VZP

Hospitals in the Czech Republic in the 1 st half of 2013

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2007

Strategie paliativní péče v Kraji Vysočina na období do roku 2020

Paliativní péče o pacienty s neurodegenerativním onemocněním

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

PROBLEMATIKA FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÉ NEMOCNIČNÍ PÉČE U DĚTÍ S ŽIVOT LIMITUJÍCÍM ONEMOCNĚNÍM

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru tělovýchovné lékařství za období NZIS REPORT č. K/14 (09/2016)

Projekt PALIATR VYSOCINA KOMUNITNÍ DOHLED POKROČILE CHRONICKY NEMOCNÝCH.

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta

Podpora a rozvoj domácí paliativní péče v Kraji Vysočina

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. za rok

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru zdravotnická záchranná služba (ZZS) za období NZIS REPORT č.

Ing. Dan Žárský, ředitel

Činnost zdravotnické záchranné služby v České republice v roce Activity of health emergency services in 2006

Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities in 2011

Odborné léčebné ústavy v roce 2002

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru tělovýchovné lékařství za období NZIS REPORT č. K/14 (08/2018)

Personální kapacity a odměňování v českém zdravotnictví v r. 2016

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru chirurgie za období NZIS REPORT č. K/9 (09/2016)

Nemocnice v České republice v roce Hospitals in the Czech Republic in 2008

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru oftalmologie za období NZIS REPORT č. K/11 (08/2018)

Ročenka. Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2006

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru pracovní lékařství za období NZIS REPORT č. K/27 (09/2016)

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru praktický lékař pro děti a dorost za období NZIS REPORT č.

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient establishments in 2010

Centrum pro léčbu bolesti a paliativní medicínu

Článek I. Článek II. uzavřené mezi smluvními stranami: Sídlo (obec):

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru alergologie a klinická imunologie za období NZIS REPORT č.

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE Z POHLEDU VZP

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru pracovní lékařství za období NZIS REPORT č. K/27 (08/2018)

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru alergologie a klinická imunologie za období NZIS REPORT č.

Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce Activity of general practitioners for adults in 2013

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru praktický lékař pro dospělé NZIS REPORT č. K/17 (09/2016)

Nemocnice v České republice v roce Hospitals in the Czech Republic in 2012

Nemocnice v České republice v roce Hospitals in the Czech Republic in 2009

Mortalita onemocnění ledvin (N00 N29) kraj Vysočina

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru dermatovenerologie za období NZIS REPORT č. K/12 (09/2016)

Nemocnice v České republice v 1. pololetí Hospitals in the Czech Republic in the 1 st half of 2012

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

Transkript:

Péče o závažně nemocné v ČR - výzvy 2019/2020 MUDr. Ladislav Kabelka, PhD. Mobilní hospic sv. Zdislavy Třebíč, Nemocnice Třebíč, Kraj Vysočina, ČSPM ČLS JEP

PROMĚNA POTŘEB V ČESKÉM ZDRAVOTNÍM A SOCIÁLNÍM SYSTÉMU?

Polymorbidita rozhodování (cca do 80 let) Frailty polymorbidita a sociální kontexty (cca nad 80 let) Cíl: zachytit včas polymorbiditu a frailty, posoudit, podpořit Správný pacient, správná péče, správné místo 3

VÍCEÚROVŇOVÁ PALIATIVNÍ PÉČE např. rakouský model Typ paliativní péče Obecná paliativní péče Specializovaná paliativní péče ve spolupráci s obecnou paliativní péčí Specializovaná paliativní péče Akutní péče Nemocnice Domácí hospicová péče Nemocniční paliativní konziliární týmy Oddělení paliativní péče (vyškolení Dlouhodobá péče LDN, domovy pro seniory dobrovolníci, poskytující poradenství Lůžkové hospice Domácí péče Praktičtí lékaři, agentury domácí péče a podporu, v ČR neexistující služba) Mobilní specializovaná paliativní péče Mobilní specializovaná paliativní péče, stacionáře 4

PODMÍNKY pro kvalitní EoL care Plán péče Multidisciplinarita Kvalifikovaná, dobře komunikovaná a dokumentovaná rozhodnutí lékařů, či lékařských týmů o vývoji choroby, potenciálu nemocného a vhodném přístupu k léčbě Kvalitní ošetřovatelská péče zdravotních sester (v MSPP se v některých rolích na rozdíl od home care- zdravotní sestry a lékaři prolínají, jsou zde tedy značně vyšší nároky na vzdělanost a dovednosti zdravotní sestry) Každodenní podpora rodinnými či profesionálními pečujícími Podpora psychologická, spirituální, v sociálních otázkách, podpora rodině, 24/7 Dostupné institucionální zajištění péče Dobře fungující síť základní péče praktičtí lékaři, interní oddělení, geriatrie, léčebny dlouhodobě nemocných, domovy pro seniory umí dobře poskytovat péči křehkým chronicky nemocným, dobře funguje obecná paliativní péče, symptomová léčba a především schopnost zdravotníků zjišťovat a posuzovat potenciál nemocného, rozhodovat o vyšetřeních a další léčbě či místě poskytování péče ve prospěch jeho kvality života, podpořit pacienta a jeho blízké k aktivnímu přístupu v životu s nemocí. Dostupnost péče 24 hodin/7 dnů v týdnu Kvalitní vzdělanost profesionálů v paliativních týmech v nemocnicích i terénu, resp. ambulantní péči (dostupnost modelu nemocniční paliativní tým, mobilní paliativní tým a ambulance paliativní medicíny na region/100-150 tis. obyvatel) Zajištění kontinuity péče výměna dokumentace a plánu péče, funkce koordinátorů péče mezi nemocnicí a terénní péčí, personální propojení terénních a nemocničních služeb

(časná) Indikace v měsících Obtížné zadání pro základní obory ale již je řada nástrojů viz. NECPAL, oborově specifické nástroje (např. Couchode)!! Chcete-li zavést, musíte PRACOVAT SPOLEČNĚ (viz. KTPP) Surprise question Potenciál ke stabilizaci: nutriční stav, orgánová stabilita, sociální potenciál (opakované hospitalizace a jejich důvody), symptomy (ESAS), obavy,strach, psychika Plán péče: kde, kdy, jak, kdo vede péči, silně zapojit rodinu (rodinná konference/rada) Komunikace komunikace komunikace 6

Palliative performance scale Problém: neonkologická onemocnění PPS hůře předpověditelné, nutno přesnější určení potenciálu + u onkologických také chronifikace % Ambulation 100 Full Activity Level Evidence of Disease Normal No Disease Self-Care Intake Level of Consciousness Full Normal Full Estimated Median Survival in Days (a) (b) (c) 90 Full Normal Some Disease Full Normal Full N/A 80 Full Normal with Effort Some Disease Full Normal or Reduced Full N/A 70 Reduced 60 Reduced Can't do normal job or work Some Disease Can't do hobbies or housework Significant Disease Full As above Full 145 ZS pomezí úkol Paliatr Vysočina, KTPP, paliativní jednotky MSPP 50 Mainly sit/lie 40 Lůžkové hospice Mainly in Bed Can't do any work Extensive Disease As above Occasional Assistance Needed Considerable Assistance Needed Mainly Assistance As above As above As above Full or Confusion Full or Confusion Full or Drowsy or Confusion 29 4 30 11 18 8 30 Bed Bound As above Total Care Reduced As above 8 5 20 Bed Bound As above As above Minimal As above 4 2 10 Bed Bound As above As above Mouth Care Only Drowsy or Coma 0 Death - - - -- 1 1 108 41 6

ESAS Edmonton symptom assessment scale

Paliatr Vysočina (www.paliatrvysocina.cz) - kroky realizace MSPP Nemocnice Propojení MSPP a KTPP Zapojení DpS Komunikující síť Zapojení PL "Věř své cestě, vždy Tě dovede dál, než jsi myslel na počátku" 9

Září 2017 2 organizace MSPP (1. v začátku provozu, jednotliví pacienti, 2. s problémy uvnitř organizace, zastaven rozvoj, nepropojení s dalším systémem vč. vzdělávání) 1 oddělení PM, žádný program nemocniční PP, minimální povědomí odborné veřejnosti, dobrovolnické aktivity několika profesionálů Síť specializované paliativní péče? Víceúrovňový koncept? science fiction Vzdělávání jen ČSPM, minimální účast a zájem Data minimální, roztříštěná, bez analýzy

Únor 2019 8 týmů MSPP např. kapacita Třebíč 2017 100-150 pacientů, cca 50% 926, 2019 předpoklad 250 pacientů, kolem 200 v 926, zásadní: navázání na KTPP, regionální síť KTPP v každé nemocnici, 2 projekty AVAST, MZ projekt, v Třebíči 5-8 konzilií týdně zásadní ELFis/NECPAL Vzdělávání, tonizace odborné veřejnosti (KS Paliatr, PS soc., SPP) CÍL: ovlivnění ZS pomezí, časná indikace, kvalifikovaná péče

ELFis první analýza - 2017

Příčina úmrtí dle věku 0-1 rok novorozenecká úmrtnost (N=111) Komplikace AS: interní choroby, COM a demence + onkologie 1-40 let předčasná úmrtí (N=1074) 40-70 let úmrtí daná životním stylem (N=12,7 tis.) 70 a více let úmrtí na stáří (N=31,7 tis.) Pohlaví Muž Žena 0,2% všech úmrtí 2,4% všech úmrtí 27,9% všech úmrtí 69,5% všech úmrtí 28,0 31,4 43,3 45,0 55,0 56,7 72,0 68,6 Příčina úmrtí Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění 0,9 8,9 28,6 53,1 Zhoubné novotvary 1,8 17,0 40,1 19,1 Úrazy, otravy 7,3 50,8 7,6 2,7 Respirační onemocnění 0,0 2,5 3,9 4,6 Diabetes mellitus 0,0 0,3 2,7 4,1 Onemocnění jater 0,0 2,0 4,3 0,4 Neurodegenerativní onemocnění 0,0 0,5 0,6 0,3 Alzheimerova nemoc, demence a senilita 0,0 0,0 0,1 0,2 Onemocnění ledvin 0,0 0,0 0,1 0,1 HIV / AIDS 0,0 0,1 0,0 0,0 Ostatní 90,0 18,1 12,1 15,6 Zdroj dat: ÚZIS, LPZ 2008-2016 N = 45 518 zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina Diagnostická skupina vyskytující se signifikantně častěji v dané věkové kategorii

Podíl zemřelých Závěr života a místo úmrtí obyvatel Kraje Vysočina 22 % všech úmrtí nastává doma a 6 % v zařízení sociální péče Celkově tedy 28 % úmrtí lze označit, jako úmrtí v domácím prostředí. 68 % všech úmrtí nastává na lůžku zdravotnického zařízení Více než 80 % těchto úmrtí pak pokrývá 5 nemocnic okresního typu (Jihlava, Havl. Brod, Pelhřimov, Třebíč a Nové Město). V Kraji Vysočina pracuje 8 mobilních hospiců poskytujících paliativní péči v domácím prostředí Pacienti mobilních hospiců čerpají zdravotní péči v domácím prostředí. 80% 70% 72,4% 70,9% 70,4% 68,3% 66,5% 67,6% 64,7% 64,3% 64,8% Kraj Vysočina se od zbytku republiky odlišuje tím, že vykazuje vzrůstající počet domácích úmrtí. 60% 50% Nejčastější příčina úmrtí doma či v sociální zařízení je selhání kardiovaskulárního systému (54 %). 40% 30% 20% 10% 0% 22,9% 24,1% 25,6% 27,1% 29,8% 28,2% 30,0% 30,8% 30,6% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Rok úmrtí Ve zdravotnickém zařízení Doma, v zařízení sociálních služeb Na ulici, při převozu Jinde, nezjištěno

Typologie úmrtí v Kraji Vysočina 19 % všech úmrtí nastává neočekávaně Jedná se o fatální úrazy či otravy nebo o náhlá selhání srdce. 58 % všech úmrtí je výsledkem eskalace déle trvajících problémů. Jedná se o úmrtí z chronických příčin, často po déle trvající hospitalizaci. Téměř u všech umírajících z chronické příčiny lze očekávat potřebu některé z forem paliativní péče. Ročně tak lze předpokládat 2900 až 3200 úmrtí u nichž by pacient mohl profitovat z poskytování paliativní péče. 23,0% 18,7% Akutní úmrtí Úmrtí chronického pacienta Ostatní 58,3% Téměř 60 % úmrtí lze považovat za úmrtí předvídatelná. Lze se domnívat, že u těchto úmrtí, kterým předcházela terminální fáze onemocnění, s velkou pravděpodobností vyvstala potřeba některého typu paliativní péče.

Potřeba paliativní péče v kraji odpovídá mezinárodním datům Odhady potřeb paliativní péče jsou vždy zatíženy chybou. Dle dostupné zahraniční literatury však lze předpokládat, že minimálně 60 % všech úmrtí představuje nějakou potřebu paliativní péče. Ročně tak lze v Kraji Vysočina předpokládat minimálně 2900 až 3200 úmrtí u nichž by pacient mohl profitovat z poskytování paliativní péče. Ročně zemřou na Vysočině dvě až tři děti na onkologické onemocnění. Paliativní péči o děti je potřeba formovat jako zcela personalizovanou službu.

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) se postupně etabluje v českém zdravotním systému jako jedna z plnohodnotných alternativ zdravotní péče o umírající. MSPP byla nejprve provozována zcela mimo systém zdravotního pojištění. V letech 2015 a 2016 byla část této péče hrazena formou pilotního projektu VZP. Od roku 2017 je tato forma zdravotní péče součástí úhradové vyhlášky. V datech Národního registru hrazených služeb (NRHZS) nelze najít všechnu péči poskytovatelů MSPP (neboť je stále dost často hrazena přímo či formou darů), ale přesto lze zaznamenat signifikantní nárůst té služby poskytované v rámci služeb hrazených ze zdravotního pojištění. Vysočina je nyní (2019) lídrem v této oblasti. Počet pacientů jimž byla vykázána zdravotní péče na odbornost 926 2015 2016 2017 Hlavní město Praha 86 121 128 Středočeský kraj 12 12 19 Jihočeský kraj 1 3 Plzeňský kraj 1 2 Karlovarský kraj Ústecký kraj 1 17 Liberecký kraj 1 Královéhradecký kraj 20 34 70 Pardubický kraj 1 2 37 Kraj Vysočina 36 62 90 Jihomoravský kraj 42 75 98 Olomoucký kraj 1 10 Zlínský kraj 35 64 21 Moravskoslezský kraj 21 24 31 Nárůst počtu pacientů MSPP jejichž péče je hrazená zdravotní pojišťovnou 2018 více jak 200 (Třebíč 137 ) 2019 předpoklad 300 a více Zdroj dat: NRHZS 2015-2017

Kategorie poskytovatelů zapojených do péče v závěru života na Vysočině 9 % zemřelých nebylo v posledním roce hospitalizováno Jedná se buď o náhlá úmrtí nebo o osoby dožívající v ambulantní či terénní péči. V průměru na jednoho zemřelého připadá v posledním roce života 42 dní hospitalizace. Z toho 23 dní tvoří pobyt na lůžku akutní péče. Počet úmrtí za hospitalizace v roce 2017 Nemocnice Jihlava, p.o. 619 Nemocnice Havlíčkův Brod, p.o. 589 Nemocnice Třebíč, p.o. 508 Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o. 439 Nemocnice Pelhřimov, p.o. 427 Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod 170 Psychiatrická nemocnice Jihlava 144 Vysočinské nemocnice s.r.o., LDN 118 V pěti nemocnicích dochází k 82 % nemocničních úmrtí v kraji. Síť pěti nemocnic okresního typu tvoří páteř péče o umírající v Kraji Vysočina. Každá z těchto nemocnic dochová ročně několik set pacientů. Nemocnice Počátky, s.r.o., LDN PATEB s.r.o. Rehabilitační ústav pro cévní choroby mozkové, s.r.o. Vysočinské nemocnice s.r.o., Léčebna TRN Nemocnice sv. Zdislavy, a.s. 6 1 0 44 79 Dětská psychiatrická nemocnice 0

Predikce místa úmrtí sociální zařízení, primární péče, nemocnice 80% Procentuální zastoupení míst úmrtí v kraji Vysočina (extrapolace trendu) 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Na základě dostupných dat o místě úmrtí a informací o demografickém vývoji, lze očekávat, že v Kraji Vysočina bude nadále umírat v domácím prostředí (či v sociálním zařízení) umírat 25-30 % obyvatel. Rok Lůžko v zdravotnickém zařízení Doma Zařízení sociálních služeb Zdroj dat: ÚZIS, LPZ 2007-2016 + NRHOSP 2007-2016 N = 50 398 zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

Úmrtí obyvatel žijících v sociálních zařízeních V datech NZIS není obsažena informace o pobytu osob v zařízení sociální péče. Tuto informaci můžeme částečně získat u těch pacientů, kteří byli propuštěni do zařízení sociální péče. Z osob žijících v zařízení sociální péče jich 36 % zemře v tomto zařízení Jen 50 % z nich umírá v nemocnici. Je to méně než u osob žijících doma. Za poslední 3 měsíce života stráví obyvatelé domovů pro seniory v průměru tři týdny na lůžku v nemocnici. Je to hodnota srovnatelná s těmi, kdo bydlí doma. Umírají-li obyvatelé sociálních zařízení v nemocnici, je to ve 29 % po neodkladné hospitalizaci. V obecné populaci je toto číslo přibližně 35 %. Obyvatelé sociálních zařízení pro seniory představují z hlediska zdravotního stavu specifickou populaci, typicky v relativně vysokém věku. Mezi klienty domovů pro seniory je tak výrazně méně onkologických pacientů (zhoubné novotvary zapříčiňují méně než 10 % úmrtí). Klienti domovů pro seniory umírají v průměru o 8 let starší než obecná populace a jejich život nejčastěji ukončí kardiovaskulární selhání. Vyšší výskyt je také patrný při úmrtí na diabetes mellitus. Populace seniorů žijících v zařízeních sociálních služeb představuje skupinu se specifickými potřebami, na jejichž definování bude nutné shromáždit více relevantních dat.

Paliativní screening pacientů LDN průřezová studie projekt Paliatr Vysočina Kabelka, L., Švancara J., Dušek L.

Stádia paliativní péče a jejich reflexe v dotazování Paliativní péče není ostře ohraničený proces, přesto lze detekovat fáze vývoje onemocnění, tvořící základnu pro sběr dat a dotazování. Úmrtí Kauzální léčba Progrese onemocnění Paliativní péče zaměřená na zmírnění symptomů Paliativní péče v závěru života Truchlení Screening NECPAL (pomocný nástroj pro všechna oddělení) Sledování kvality života, dotazník IPOS Zpětné dotazování dotazník VOICES Dotazník pro poskytovatele NECPAL paliativní konziliární vyšetření

Cíle průřezové studie Definovat potřebu paliativní péče u populace LDN Testovat typologii kritérií pro zvážení konzilia paliativní péče Výsledky Více jak 1/3 pacientů měla NECPAL vyšší jak 7 tzn. více jak 90 pacientů v LDN na Vysočině má vysokou zátěž komplikacemi polymorbidity a potřebuje již specializovanou PP

Popis sběru Datum sběru: 15-17. 4. 2019 Celkový počet pacientů: n = 271 PL n = 42 HB n = 46 JI N = 19 ze 44 (hodně traumatologie, prognosa delší než 6 měsíců) 24 ortopedie zapůjčeno 15 paliativních lůžek/akt. obložnost 10 NMnM n= 68 z 67 lůžek Sociální lůžka také 2 TR n = 96 Metodologie sběru: U všech pacientů nacházejících se v daném období na lůžku LDN byl vyplněn standardizovaný screeningový dotazník NECPAL. Tento screening proběhl v pěti nemocnicích kraje Vysočina (Havlíčkův Brod, Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Jihlava, Třebíč).

NECPAL - ukázka

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 5,8% 5,8% 3,8% 2,9% Podíl pacientů 3,8% 11,5% 15,4% 12,5% 17,3% 21,2% 0,6% 0,6% 3,0% 1,8% 1,2% 4,8% Podíl pacientů 9,6% 7,8% 9,0% 9,6% 9,0% 13,2% 12,0% 18,0% Surprise question Překvapilo by Vás, kdyby tento pacient zemřel v průběhu následujících 6 měsíců? 30% n = 271 62% 25% 20% 15% 10% 5% 38% 0% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Ne Ano 30% 25% 20% 15% Téměř u dvou třetin pacientů LDN by lékař nebyl překvapen, pokud by pacient do 6 měsíců zemřel (62% SQ-). U této skupiny pacientů je jejich průměrné NECPAL skóre 7,4. Pacienti u nichž by úmrtí do půl roku bylo překvapivé mají průměrné NECPAL skóre 3,2. 10% 5% 0% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 NECPAL skóre

0,6% 0,6% 3,0% 1,8% 1,2% 4,8% Podíl pacientů 9,6% 7,8% 9,0% 9,6% 9,0% 13,2% 12,0% 18,0% Výsledek screeningu Překvapilo by Vás, kdyby tento pacient zemřel v průběhu následujících 6 měsíců? 30% n = 271 25% 20% 62% 15% 10% 5% 38% 0% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 NECPAL skóre Ne Ano n = 271 56% Z celkového počtu 271 pacientů LDN v Kraji Vysočina dle kritérií SQ- a NECPAL >=4 je 152 (tj. 56 %) pacientů tzv. paliativně pozitivních. Paliativně pozitivní Paliativně negativní 44%

Detailní výsledky Podíl pacientů LDN n = 271 Otázka 0% 20% 40% 60% 80% 100% SQ 38,4% 61,6% Zhoršení funkčního stavu 66,4% Multimorbidita 64,2% Specifické indikátory závažnosti chronického onemocnění a jeho progrese 63,8% Významná sociální křehkost/zranitelnost 58,7% Zhodnocení potřeby/intenzity intervencí 57,2% Výrazná závislost/nesoběstačnost 55,0% Geriatrické syndromy 48,0% Zhoršení kognitivního stavu 42,4% Persistující symptomy 38,7% Zhoršení nutričního stavu 33,2% Potřeba paliativní péče 30,3% Distres a/nebo těžká porucha adaptace 14,8% Žádost o limitaci léčby/paliativní péči 4,4% 33,6% 35,8% 36,2% 41,3% 42,8% 45,0% 52,0% 57,6% 61,3% 66,8% 69,7% 85,2% 95,6% Ano Ne Téměř dvě třetiny pacientů LDN má zaznamenáno zhoršení funkčního stavu Karnofsky nebo Barthel skóre >30% ADL >2 (NECPAL 4) U 30 % pacientů byla členem týmu identifikována potřeba paliativní péče (NECPAL 2). Závažný psychický dystres byl identifikován pouze u 15 % pacientů LDN.

Shluková analýza položek NECPAL n = 271 Multimorbidita Specifické indikátory závažnosti chronického onemocnění a jeho progrese Zhodnocení potřeby/intenzity intervencí Zhoršení funkčního stavu Výrazná závislost/nesoběstačnost Významná sociální křehkost/zranitelnost Zhoršení kognitivního stavu Geriatrické syndromy Persistující symptomy Potřeba paliativní péče Zhoršení nutričního stavu Distres a/nebo těžká porucha adaptace Žádost o limitaci léčby/paliativní péči Shluková analýza jednotlivých položek NECPAL ukazuje, že existují dvě skupiny vzájemně souvisejících ukazatelů. Jedou skupinou jsou otázky týkající se multimorbidity a opakovaných hospitalizací. Druhou skupinu pak tvoří otázky mířící na zhoršení stavu pacienta jak ve funkční tak v sociální oblasti.

0,7% 1,8% 7,4% Kumulativní podíl pacientů 14,8% 25,8% 31,7% 39,9% 45,4% 50,2% 56,1% 59,0% 60,9% 61,3% 61,6% NECPAL skóre u SQ- pacientů n = 271 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 NECPAL skóre Z celkového počtu 271 by u 167 (tj. 61,6 %) z nich nebyl ošetřující lékař překvapen, kdyby do půl roku došlo k úmrtí. Pro sběr dat v systému ELFis se počítá s hranicí NECPAL4+ jako indikátorem paliativně pozitivního pacienta. Takto nastavená hranice vedena 56,1% ze všech pacientů LDN ve sledovaném období. Kumulativní počty pacientů dle NECPAL skóre ukazují ani snížením limitu pro NECPAL skóre by se výsledný podíl příliš nezměnil.

Výsledky screeningu v jednotlivých centrech Podíl paliativně pozitivních pacientů LDN n = 271 0% 50% 100% 150% Celkem 56,1% n = 152 Jihlava 100,0% n = 19 Havlíčkův Brod Pelhřimov Nové město n. M. Třebíč 71,7% 57,1% 48,5% 44,8% n = 33 n = 24 n = 33 n = 43 Rozdíly ve výsledcích průřezového screeningu mohou být ovlivněny mnoha faktory, zejména administrativním začleněním jednotlivých lůžek.

NECPAL Je efektivním nástrojem pro vytvoření plošného screeningu, edukace, filtru k další SPP/paliativnímu konziliu Bez potíží je implementovatelný do běžného provozu Je srozumitelný a dobře hodnotitelný, efektivní např. v době vizity lékař/sestra Je použitelný i mimo nemocnici například v primární péči Je vhodným vstupním nástrojem v rámci projektu ELFis

End of life informační systém (ELFis) Charakteristiky poskytovatele Sběr dat : paliativní tým pacient Zpětná vazba blízkých zemřelého Intranet PZS Intranet PZS Intranet PZS Dotazník o PZS 1x ročně Dotazníky IPOS a NECPAL Dotazník VOICES Poskytovatel zdravotních služeb (PZS) Multidisciplinární konziliární paliativní týmy Informační systém PZS Hlášení o provedené péči zdravotním pojišťovnám Případné doplnění dokumentace z centrálních zdrojů NZIS

Co potřebujeme k vytvoření paliativního regionálního programu? Dostupné rozhodování o PP + služby, ve všech úrovních systému Vzdělanost, v celém systému Provázanost služeb ideální formou rozvoje kvalitní komunitní péče (základ MSPP) Kontinuální, efektivní financování: krajská síť Reflexe poskytované péče např. ELFis = PALIATR VYSOCINA

35

Životní jistoty aneb základy paliativní péče kabelka@paliativni-institut.cz +420 737 230 772 Salzburg, EPEC 9/2003