Pomezí křehké a paliativní geriatrie. MUDr. Ladislav Kabelka, PhD. Mobilní hospic sv. Zdislavy Třebíč, nemocnice Třebíč, Kraj Vysočina, ČSPM ČLS JEP
|
|
- Roman Šimek
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Pomezí křehké a paliativní geriatrie MUDr. Ladislav Kabelka, PhD. Mobilní hospic sv. Zdislavy Třebíč, nemocnice Třebíč, Kraj Vysočina, ČSPM ČLS JEP
2 WHO 2002 Palliative care is an approach that improves the QoL of patients and their families facing the problem associated with life-threatening illness through the prevention and relief of suffering early identification impeccable assessment and treatment pain and other problems, physical, psychosocial and spiritual
3 Kolik lidí umírá ročně v Kraji Vysočina a jak se tyto počty vyvíjejí v čase? Ročně zemře průměrně obyvatel Vysočiny. Toto číslo je v čase poměrně konstantní. Lze pozorovat jen mírně klesající dlouhodobý trend. Tento počet představuje přibližně jedno úmrtí ročně na 100 obyvatel. Počet zemřelých Rok Pouze 0,2 % všech úmrtí na Vysočině představuje novorozenecká úmrtnost (tj. úmrtí do 1 roku věku). Více než 69 % zemřelých jsou osoby starší 70 let.
4 Jaký podíl úmrtí na Vysočině jsou úmrtí očekávatelná? Jaký je to počet ročně a jak se vyvíjí včase? 19 % všech úmrtí nastává neočekávaně Jedná se o fatální úrazy či otravy nebo o náhlá selhání srdce. 58 % všech úmrtí je výsledkem eskalace déle trvajících problémů. Jedná se o úmrtí z chronických příčin, často po déle trvající hospitalizaci. Téměř u všech umírajících z chronické příčiny lze očekávat potřebu některé z forem paliativní péče. Ročně tak lze předpokládat 2900 až 3200 úmrtí u nichž by pacient mohl profitovat z poskytování paliativní péče. Podíl zemřelých Typologie úmrtí je provedena na základě kombinace příčiny úmrtí, hospitalizační historie a způsobu přijetí k hospitalizaci. U téměřčtvrtiny úmrtí není možné jasně definovat očekávatelnost. Počet umírajících s potřebou paliativní péče tak může být ještě vyšší. Zahraniční odhady z vyspělých zemí hovoří o % umírajících. Rok úmrtí Akutní úmrtí Úmrtí chronického pacienta Ostatní
5 Kde tráví umírající na Vysočině závěr života a kde umírají? Kde je současné těžiště péče v závěru života v kraji? 22 % všech úmrtí nastává doma a 6 % v zařízení sociální péče Celkově tedy 28 % úmrtí lze označit, jako úmrtí v domácím prostředí. 68 % všech úmrtí nastává na lůžku zdravotnického zařízení Více než 80 % těchto úmrtí pak pokrývá 5 nemocnic okresního typu (Jihlava, Havl. Brod, Pelhřimov, Třebíč a Nové Město). V Kraji Vysočina funguje 8 mobilních hospiců poskytujících paliativní péči v domácím prostředí Pacienti mobilních hospicůčerpají zdravotní péči v domácím prostředí. Kraj Vysočina se od zbytku republiky odlišuje tím, že vykazuje vzrůstající počet domácích úmrtí. Podíl zemřelých Nejčastější příčina úmrtí doma či v sociální zařízení je selhání kardiovaskulárního systému (54 %). Ve zdravotnickém zařízení Doma, v zařízení sociálních služeb Na ulici, při převozu Jinde, nezjištěno Rok úmrtí
6 Okresy okr. Havlíčkův Brod akutní úmrtí: 17,5 % úmrtí doma: 27,1 % úmrtí C00-97: 24,1 % okr. Pelhřimov akutní úmrtí: 15,7 % úmrtí doma: 22,9 % úmrtí C00-97: 24,3 % okr. Jihlava akutní úmrtí: 17,8 % úmrtí doma: 26,4 % úmrtí C00-97: 28,3 % okr. Žďár n/s akutní úmrtí: 20,6 % úmrtí doma: 30,0 % úmrtí C00-97: 23,7 % Co se týká typu a místa úmrtí jsou jednotlivé okresy Kraje Vysočina poměrně homogenní. Potřeby péče o osoby v závěru života tak pravděpodobně budou poměrně vyrovnané bez výraznějších územních odlišností. okr. Třebíč akutní úmrtí: 20,7 % úmrtí doma: 30,6 % úmrtí C00-97: 23,8 % Zdroj dat: Český statistický úřad data k
7 Kde (u jakých kategorií poskytovatelů) je poskytována péče v závěru života na Vysočině, jakým podílem se na tomto segmentu podílejí jednotlivé typy poskytovatelů? Počet úmrtí za hospitalizace v roce % zemřelých nebylo v posledním roce hospitalizováno Jedná se buď o náhlá úmrtí nebo o osoby dožívající v ambulantníči terénní péči. V průměru na jednoho zemřelého připadá v posledním roce života 42 dní hospitalizace. Z toho 23 dní tvoří pobyt na lůžku akutní péče. V pěti nemocnicích dochází k 82 % nemocničních úmrtí v kraji. Síť pěti nemocnic okresního typu tvoří páteř péče o umírající v Kraji Vysočina. Každá z těchto nemocnic dochová ročně několik set pacientů. Nemocnice Jihlava, p.o. Nemocnice Havlíčkův Brod, p.o. Nemocnice Třebíč, p.o. Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o. Nemocnice Pelhřimov, p.o. Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod Psychiatrická nemocnice Jihlava Vysočinské nemocnice s.r.o., LDN Nemocnice Počátky, s.r.o., LDN PATEB s.r.o. Rehabilitační ústav pro cévní choroby mozkové, s.r.o. Vysočinské nemocnice s.r.o., Léčebna TRN Nemocnice sv. Zdislavy, a.s. Dětská psychiatrická nemocnice
8 Jaké jsou nejčastější příčiny úmrtí obyvatel Vysočiny? Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění Zhoubné novotvary Úrazy, otravy Respirační onemocnění Diabetes mellitus Onemocnění jater Neurodegenerativní onemocnění Alzheimerova nemoc, demence a senilita Onemocnění ledvin HIV / AIDS Definice dle MKN 10* I00-I52, I60-I69 C00-C97 S00-S99, T00-T98 J06-J18, J20-22, J40-J47, J96 E10-E14 K70-K77 G10, G20, G35, G122, G903, G231 F01, F03, G30, R54 N17, N18, N28, I112, I113 B20-B24 Ostatní Nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci kardiovaskulárního systému (typický věk 80 let). Druhou velkou skupinu představují onkologická onemocnění (typický věk 71 let). Mezi muži a ženami existují jisté diference, ale základní struktura příčin úmrtí je velmi podobná. Ženy žijí v průměru o 6 až 7 let déle než muži a méněčasto umírají následkem onkologického onemocnění. U mužů jsou častěji úmrtí následkem úrazu či respiračního onemocnění.
9 Počet hospitalizací v posledním půlroce života okr. Havlíčkův Brod Průměrný počet hospitalizací: 9,1 Medián počtu hospitalizací je shodně ve všech okrese roven 6 hospitalizacím v posledním půlroce života. Z toho neodkladných: 13,6 % okr. Pelhřimov Průměrný počet hospitalizací: 8,5 Z toho neodkladných: 35,3 % okr. Jihlava Průměrný počet hospitalizací: 9,2 Z toho neodkladných: 62,7 % okr. Žďár n/s Průměrný počet hospitalizací: 12,1 Z toho neodkladných: 36,3 % okr. Třebíč Průměrný počet hospitalizací: 11,3 Z toho neodkladných: 22,1 % Dle okresu bydliště zemřelého Zdroj dat: NRHOSP
10 Doporučení k hospitalizaci v posledním půlroce života Proč specialisté, proč RZP.proč tak málo PL?? Doporučení k hospitalizaci Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou narození v nemocnici 0.0% 0.1% 0.1% 0.1% 0.2% praktický lékař 7.9% 5.7% 12.1% 9.2% 7.9% jiný ošetřující lékař (ambulantní specialista) 31.5% 37.0% 29.6% 33.3% 37.4% lékař LSPP 1.0% 1.3% 1.3% 1.0% 0.6% lékař RZP 35.1% 38.2% 34.4% 31.0% 30.8% jiné zařízení 12.4% 9.1% 14.2% 19.5% 17.0% jiné oddělení téhož zařízení 4.5% 1.0% 2.5% 1.0% 1.3% bez doporučení lékaře 7.0% 5.0% 5.3% 4.6% 4.4% sociální pracovník 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% 0.0% hospitalizace pokračuje 0.7% 2.6% 0.5% 0.3% 0.5% Dle okresu bydliště zemřelého Zdroj dat: NRHOSP
11 Oddělení kam jsou přijímáni pacienti v posledním půlroce života Havlíčkův Žďár nad Jihlava Pelhřimov Třebíč Brod Sázavou Interna 45.4% 31.3% 52.9% 30.4% 44.8% Chirurgie 7.8% 10.8% 9.4% 15.0% 13.3% Ošetřovat. péče 8.6% 7.8% 10.2% 15.6% 13.9% Neurologie 6.7% 7.7% 4.9% 6.5% 3.7% Pneumol., ftiz. 5.4% 7.9% 2.3% 8.4% 2.7% Radiač.onkolog. 2.6% 7.9% 2.6% 1.9% 2.9% Kardiologie 2.0% 8.1% 2.1% 0.5% 1.5% ARO 2.8% 2.2% 2.8% 2.8% 3.5% Urologie 2.1% 1.8% 3.0% 3.1% 2.5% Infekční 2.3% 2.7% 0.7% 4.4% 0.8% Psychiatrie 4.3% 3.6% 1.0% 0.8% 1.0% Klin.onkologie 1.0% 1.0% 0.9% 4.1% 3.8% Ortopedie 2.5% 2.4% 3.1% 1.1% 0.9% Gynekologie 0.7% 0.5% 0.7% 1.1% 1.2% Neurochirurgie 0.5% 0.9% 0.6% 0.4% 0.6% ORL 0.3% 1.1% 0.3% 0.5% 0.5% Dermatovenerol. 0.4% 0.3% 0.2% 1.2% 0.2% Paliativní péče 0.6% 0.1% 0.1% 0.4% 0.5% Kardiochirurgie 0.1% 0.4% 0.3% 0.5% 0.2% Ostatní odd. 3.9% 1.6% 2.0% 1.3% 1.6% Dle okresu bydliště zemřelého Zdroj dat: NRHOSP
12 Kolik osob je závislých na péči? Ke konci roku 2016 žilo na Vysočině osob starších 65 let pobírajících příspěvek na péči pobíralo dokonce příspěvek III. či IV. stupně. Jednalo se tedy o osoby zcela závislé na péči okolí. Osoby 85+ s III. či IV stupněm závislosti Počet osob pobírajících příspěvek N = N = Více než Méně než 100 Zdroj dat: MPSV data k Stupeň závislosti
13 Příspěvek na péči u osob ve věku 85+ Osoby 85+ s III. či IV stupněm závislosti Stupeň závislosti POÚ I. II. III. IV. Bystřice nad Pernštejnem Golčův Jeníkov Havlíčkův Brod Přibyslav Humpolec Chotěboř Jihlava Polná Třešť Jemnice Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Kamenice nad Lipou Pelhřimov Počátky Ledeč nad Sázavou Světlá nad Sázavou Telč Hrotovice Jaroměřice nad Rokytnou Třebíč Velká Bíteš Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Více než Méně než 100 Zdroj dat: MPSV data k Příspěvek na péči III. a IV. stupně představuje vysoký stupeň závislosti. Pokud se zároveň jedná o osoby vysokého věku, lze takto přibližně kvantifikovat potenciální potřeby jednoho typu paliativní péče v regionu.
14 Jak umírají lidé žijící v sociálních zařízeních? V datech NZIS není obsažena informace o pobytu osob v zařízení sociální péče. Tuto informaci můžeme částečně získat u těch pacientů, kteří byli propuštěni do zařízení sociální péče. Z osob žijících v zařízení sociální péče jich 36 % zemře v tomto zařízení Jen 50 % z nich umírá v nemocnici. Je to méně než u osob žijících doma. Za poslední 3 měsíce života stráví obyvatelé domovů pro seniory v průměru tři týdny na lůžku v nemocnici. Je to hodnota srovnatelná s těmi, kdo bydlí doma. Umírají-li obyvatelé sociálních zařízení v nemocnici, je to ve 29 % po neodkladné hospitalizaci. V obecné populaci je toto číslo přibližně 35 %. Obyvatelé sociálních zařízení pro seniory představují z hlediska zdravotního stavu specifickou populaci. Jedná se o osoby, které se již dožily relativně vysokého věku. Mezi klienty domovů pro seniory je tak výrazně méně onkologických pacientů. Zhoubné novotvary zapříčiňují méně než 10 % úmrtí. Klienti domovů pro seniory tak umírají v průměru o 8 let starší než obecná populace a jejich život nejčastěji ukončí kardiovaskulární selhání. Vyšší výskyt je také patrný při úmrtí na diabetes mellitus. Populace seniorů žijících v zařízeních sociálních služeb představuje skupinu se specifickými potřebami na jejichž definování by bylo dobré shromáždit víc relevantních dat.
15 Jaký vývoj lze očekávat do budoucna? % obyvatel je starších 65 let Populace kraje masivně stárne. Index závislosti je dnes 3,4, ale v roce 2050 bude už pouze 1,6. 32 % obyvatel je starších 65 let Naděje na dožití let 83 let Naděje na dožití let 88 let Demografické změny posledních desetiletí s sebou jistě přinesly nové výzvy pro systém zdravotní péče. Spolu s ekonomickým rozvojem se zlepšila zdravotní péče a prodloužilo se přežití nevyléčitelně nemocných pacientů. Rozvoj resuscitačních technik umožňuje stále více oddalovat úmrtí. Zdravotnictví tak musí nově reagovat na zvýšenou potřebu péče o pacienty vysokého věku, pacienty křehké a polymorbidní. Při všech plánovaných změnách systému je potřeba pamatovat na to, že proces stárnutí bude s nezměněnou intenzitou pokračovat i v dalších dekádách.
16 Střední délka života projekce 2050 Predikovaná střední délka života (v letech) Z predikčního modelu Českého statistického úřadu jasně plyne, že populace kraje Vysočina bude (tak jako populace celéčeské republiky). Postupně stárnout. Naděje na dožití by se do roku 2050 měla zvýšit o více než 6 let. Rozdíl mezi muži a ženami se bude časem mírně zmenšovat. Lze předpokládat, že tento vývoj s sebou přinese prodloužení života v nemoci, více křehkých polymorbidních geriatrických pacientů a vyšší nároky na ošetřovatelskou a paliativní péči v závěru života. Zdroj dat: Český statistický úřad
17 Index závislosti - projekce Počet obyvatel ve věku: k k k k k Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR 0-14 let až 65 let let a více Podíl obyvatel ve věku: k k k k k Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR 0-14 let 15,0 % 15,3 % 14,9 % 15,4 % 12,9 % 13,0 % 11,9 % 12,1 % 12,3 % 12,9 % 15 až 64 let 65,7 % 65,7 % 64,3 % 64,1 % 61,7 % 63,1 % 58,3 % 60,0 % 53,8 % 54,9 % 65 let a více 19,3 % 19,0 % 20,8 % 20,5 % 25,4 % 23,9 % 29,8 % 27,8 % 33,9 % 32,2 % Index závislosti 3,4 3,5 3,1 3,1 2,4 2,6 2,0 2,2 1,6 1,7 Index závislosti (Potential Support Ratio) je počítán jako podíl kolik osob produktivního věku (15-64 let) připadá na jednu osobu v postproduktivním věku (65 let a více). Tento Index nedeklaruje přesnou potřebu péče, ale jasně definuje demografickou základnu pro případnou péči o seniory. V roce 1950 měl index závislosti v České republice hodnotu 8,2, ještě v roce 1991 byla hodnota tohoto indexu 5,3. Aktuální hodnoty indexu závislosti a zejména projekce do dalších let jasně ukazují, že je třeba očekávat výrazné zatížení ekonomicky aktivní populace péčí o stárnoucí rodinné příslušníky. Úměrně tomu poroste potřeba zdravotní péče. Kraj Vysočina se v tomto ohledu nikterak neliší a lze předpokládat vývoj shodný s celorepublikovými trendy.
18 Sy. geriatrické křehkosti a jeho vztah ke celostnímu přístupu v péči Primární příčiny změny v genové expresi oxidativní poškození DNA zkracování telomer Sekundární příčiny malnutrice deprese, demence- delirium, úzkost, sociální deprivace psychosociální a spirituální bolest nádorové onemocnění chronická infekce chronické srdeční selhání, často v klinicky latentní podobě imobilizační syndrom Neuroendokrinní dysregulace Imunitní dysregulace Sarkopenie Snížení potenciálu zdraví = klinický syndrom Geriatrické křehkosti upraveno z Fried et al. Frailty and failure to thrive. In Hazzard W. Principles of Geriatric Medicine and Gerontology, New York, McGraw- Hill, 1998
19 Intervenování Frailty Optimalizace péče nejlépe komunitní cestou Nutrice pohyb mimo lůžko, denní aktivita motivace a podpora spontaneity (psychosociální a spirituální podpora) Dispenzarizace chronických onemocnění Důstojnost člověka v nové závislé - roli, v roli s handicapem, včetně podpory vlastního rozhodování Bezbariérovost sociálního i zdravotního prostředí ve všech směrech Z.Kalvach
20 Indikace geriatrické paliativní péče aneb když se intervence nedaří Geriatrické syndromy syndrom imobility, instability, progrese frailty s nízkou možností její intervence, závislost na péči rodinných příslušníků Přítomnost výrazné symptomové zátěže v popředí závažnosti je syndrom celkové bolesti, dušnost, úzkost, delirium. Vhodným nástrojem hodnocení závažnosti jsou škály ESAS (Edmonton symptom assessment scale), PAINAD (pain in alzheimer disease) a MSSE (mini suffering state examination) Pozdní fáze některých onemocnění specificky se jedná o pozdní fáze onkologických onemocnění, terminální městnavé srdeční selhání, konečné fáze selhání ledvin, stavy po těžkých, dokonaných mozkových příhodách či syndrom demence
21 Syndrom selhání z prospívání v geriatrii - geriatric failure to thrive, geriatrická deteriorace Nutriční stav (BMI méněči rovno 22 kg/m2), malnutrice, již probíhající nutriční podpora bez efektu, či není možná Snižování celkové kondice ve dnech až týdnech Palliative Performance Scale či Karnofského skóre rovno či menší Infekce, aspirace, aftosní stomatitis či kandidóza Doprovodné aktivní malignity v pokročilém stádiu Poruchy chování při demenci (stupeň demence P-PA-IA 3), deprese, spánková inverze, recidivující delíria Obtížně kompenzovatelné komorbidity, kachexie, únava a svalová slabost Výrazné snížení chuti k jídlu až neschopnost perorálního příjmu Sociální izolace, demotivace, redukce spontaneity Geriatric palliative care, Suzanne Goldhirsch (Author), Emily Chai (Editor), Diane Meier (Editor), Jane Morris (Editor), ISBN-13: , Oxford, 2015
22 Přístupy k řešení Diagnostický - red flags Terapeutický - PLÁN PÉČE TESTY INDIKÁTORY
23 Palliative performance scale % Ambulation 100 Full 90 Full 80 Full 70 Reduced 60 Reduced 50 Mainly sit/lie 40 Mainly in Bed Activity Level Evidence of Disease Normal No Disease Normal Some Disease Normal with Effort Some Disease Can't do normal job or work Some Disease Can't do hobbies or housework Significant Disease Can't do any work Extensive Disease As above Self-Care Intake Level of Consciousness Full Normal Full Full Normal Full Full Normal or Reduced Full N/A Full As above Full 145 Occasional Assistance Needed Considerable Assistance Needed Mainly Assistance Estimated Median Survival in Days (a) (b) (c) As above Full or Confusion 29 4 N/A As above Full or Confusion As above Full or Drowsy or Confusion Bed Bound As above Total Care Reduced As above Bed Bound As above As above Minimal As above Bed Bound As above As above Mouth Care Only Drowsy or Coma Death Survival post-admission to an inpatient palliative unit, all diagnoses (Virik 2002). 2.Days until inpatient death following admission to an acute hospice unit, diagnoses not specified (Anderson 1996). 3.Survival post admission to an inpatient palliative unit, cancer patients only (Morita 1999).
24 ESAS Edmonton symptom assessment scale
25 NECPAL dotazník NECPAL CCOMS-ICO Surpise qustion (SQ) (odpovídá lékař nebo jiný zdravotník) Překvapilo by Vás, kdyby tento pacient zemřel v průběhu následujících 12 měsíců? Ano NE (+) (-) Žádost nebo
26 Indikátor 1. - fyzické obtíže Instabilita, svalová síla, riziko pádů Imobilita TUG test (Time Up and Go Test vstaň a jdi!) 3 metry a zpět, do 20 sec norma, nad 30 sec riziko pádu, nesplní riziko až rozvoj deteriorace ADL IADL
27 Indikátor 2.- kognitivní funkce COMPLIANCE SEBEOBSLUHA, EXEKUTIVNÍ FUNKCE Úzkost, stres, emoce Náročnost péče zátěž pečujících TOTAL PAIN syndrom
28 Indikátor 3. - deprese Důstojnost, závislost, handicap, život v nemoci Sociální izolace, životní bilance, osobnostní předpoklady Symptomy a jejich zajištění, role a omezení života v nemoci
29 Paliativní péče e u pacienta s demencí F. D. Ferris, L. Volicer
30 Indikátor 4. - malnutrice Polykací akt, prokrvení GIT, hepatorenální funkce Kvalita stravy, sipping podpora IMUNITA POHYB ENERGETICKÝ POOL
31 Aktivizace chronického onemocnění a výživa Albumin 30 g/l Celková bílkovina 60 g/l Alb 25 g/l CB g/l Alb nižší 25 g/l CB nižší než Střední riziko týdny malnutrice, per os příjem? Progrese choroby? Zkus zvýšit per os příjem- nutriční intervence 2. Vysoké riziko deteriorace (chátrání)- týdny malnutrice, nutná multidisciplinární péče, motivace 3. Deteriorace sy. selhání prospívánípéče v závěru života týdny až měsíce životní prognózy, nízký kurativní potenciál Nutriční Intervence (sipping) + + fyzioterapie + management symptomů, CAVE neléčená bolest + kognitivní selhání, deliria + sociální a spirituální potřeby + podpora blízkých
32 Indikátor 5. symptom. zátěž Bolest total pain syndrom Dušnost Delírium Únava Polypragmázie, iatrogenní poškození léčbou Silné opioidy, neuroleptika
33 Geriatrická polypragmázie Demence III.-IV.st., PPS 30, ADL 35, zcela v lůžku, těžké poruchy polykání, 85 let, opakovaně delirantní stavy, kontractury, dekubity, albumin 25, CB 55, hydrace inf. t. Jen p.o. terapie: Tiapridal 400mg/den, buronil, godasal, tramadol gtts 100mg/den, alopurinol, vitamin B12,siofor 1000mg/den,hypnogen, madopar, isicom.. Ne..efektivita,..smysluplnost,..kvalita života, nedostatečná léčba symptomů, vysoká cena, žádná komunikace s rodinou proč???
34 PŘÍČINY PORUCH CHOVÁNÍ V DEMENCI
35 Škála PAINAD
36 Mini-Suffering State Exemination (Aminoff BZ et al 2004) 1 Neklid 2 Výkřiky 3 Bolest 4 Dekubity 5 Malnutrice Položky ANO = 1, NE = 0 6 Poruchy stravování (nechutenství, dysfagie) 7 Konfliktní chování 8 Labilní zdravotní stav 9 Utrpení dle lékařského názoru 10 Utrpení dle názoru rodiny
37 Vytvoření paliativního programu? Rozpoznání, že nemocný je v paliativní péči Partnerství s nemocným a jeho blízkými Vynikající oš. péči, symptomovou diagnostiku a léčbu Respekt a pokora k přáním nemocného a jeho blízkých Etika v rozhodování o plánu péče Cílená práce s životní bilancí a spiritualitou nemocného Psychologická péče a snaha o naplnění života s nemocí
38 Centrum následné péče moderní LDN Klinický farmaceut Ergoterapie Logopedie Psychologie Ambulance geriatrie a paliativní medicíny Home care Terénní odlehčovací služba Sociální lůžkový fond Terénní geriatrická péče Domácí hospicová péče Dobrovolnické centrum Edukační centrum Intervence syndromu frailty Chirurgická a ortopedická rehabilitace Péče o nemocné s demencí Péče o nemocné po CMP Paliativní péče DIOP
39 Životní jistoty aneb základy paliativní péče Salzburg, EPEC 9/2003
40 Můj Frank Tugend bude jednou žít tady
Multidisciplinarita/polymorbidita a neonkologická onemocnění v PP
Multidisciplinarita/polymorbidita a neonkologická onemocnění v PP MUDr. Ladislav Kabelka, PhD. Mobilní hospic sv. Zdislavy Třebíč, nemocnice Třebíč, Kraj Vysočina, ČSPM ČLS JEP Proměna potřeb v českém
VícePaliativní péče v Kraji Vysočina
Paliativní péče v Kraji Vysočina www.paliatrvysocina.cz MUDr. Ladislav Kabelka, PhD. Mobilní hospic sv. Zdislavy OCH Třebíč Kraj Vysočina, Nemocnice Třebíč Sekce Geriatrické paliativní péče ČSPM ČLS JEP
VícePALIATIVNÍ INSTITUT BRNO PLÁN PALIATIVNÍ PÉČE. Věř své cestě, vždy tě dovede dál, než jsi myslel na jejím počátku
PALIATIVNÍ INSTITUT BRNO www.paliativni-institut.cz PLÁN PALIATIVNÍ PÉČE Věř své cestě, vždy tě dovede dál, než jsi myslel na jejím počátku Plán paliativní péče Jaká onemocnění a jaký celkový zdravotní,
VícePéče o závažně nemocné v ČR - výzvy 2019/2020
Péče o závažně nemocné v ČR - výzvy 2019/2020 MUDr. Ladislav Kabelka, PhD. Mobilní hospic sv. Zdislavy Třebíč, Nemocnice Třebíč, Kraj Vysočina, ČSPM ČLS JEP PROMĚNA POTŘEB V ČESKÉM ZDRAVOTNÍM A SOCIÁLNÍM
VíceELFis protokol pilotní studie
ELFis protokol pilotní studie www.paliatrvysocina.cz MUDr. Ladislav Kabelka, PhD. Mobilní hospic sv. Zdislavy Třebíč, nemocnice Třebíč, Kraj Vysočina, ČSPM ČLS JEP Proměna potřeb v českém zdravotním a
VícePoslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích
Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. (MOÚ BRNO) Mgr. Jan Švancara (IBA MU Brno, UZIS Praha) Zdroj dat Národní datová základna
VíceKolik paliativní péče je v JMK zapotřebí?
Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí? Jan Švancara (ÚZIS) Jan.Svancara@uzis.cz Kvantifikace potřeby paliativní péče (příklad) Stárnutí populace Poměr ekonomicky aktivních ku seniorům (PSR) se v České
VíceAnalytická podpora projektu Paliatr Vysočina. Mapování a analýza stavu Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L.
Analytická podpora projektu Paliatr Vysočina Mapování a analýza stavu Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L. Obsah Hlavní zjištění Část A Mapa poskytovatelů Primární péče Síť zařízení lůžkové péče Péče
VíceMobilní specializovaná paliativní péče
Mobilní specializovaná paliativní péče Prim. MUDr. Ladislav Kabelka, PhD., Léčebna dlouhodobě nemocných NMB Brno Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Struktura úmrtí dle místa 2008/2012 (dle ÚZIS)
VícePALIATIVNÍ PÉČE V JMK
PALIATIVNÍ PÉČE V JMK Stručná charakteristika Jihomoravského kraje Rozloha: 7187,8 km 2 (k 31.12.2016) Počet obyvatel: 1 178 815 obyvatel (k 31.3.2017) Hustota osídlení: cca 164 obyvatel/km 2 Počet obcí:
VíceDelirium pohled paliatra. Ladislav Kabelka, Oblastní charita Rajhrad Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa
Delirium pohled paliatra Ladislav Kabelka, Oblastní charita Rajhrad Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa WHO 2002 Palliative care is an approach that improves the QoL of patients and their families
VícePaliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře
Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní
VíceStručné představení výstupů analytické podpory projektu Paliatr Vysočina & Návrh systému ELF-is
Stručné představení výstupů analytické podpory projektu Paliatr Vysočina & Návrh systému ELF-is Mapování a analýza stavu Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L. Analytická a IT podpora projektu Paliatr
VíceWhitte paper on palliative care in dementia. V.česko-slovenská konference paliativní medicíny, Brno, sídlo VOP
Whitte paper on palliative care in dementia V.česko-slovenská konference paliativní medicíny, Brno, sídlo VOP White paper defining optimal palliative care in older people with dementia: A Delphi study
VíceMETODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE 1. KONTEXT METODICKÉ ÚPRAVY 1.1 Účel úpravy Účelem metodického pokynu k poskytování mobilní specializované
VícePaliativní screening pacientů LDN
Paliativní screening pacientů LDN průřezová studie projekt Paliatr Vysočina Kabelka, L., Švancara J., Dušek L. Stádia paliativní péče a jejich reflexe v dotazování Paliativní péče není ostře ohraničený
VícePaliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich
VícePatient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště
Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště Jindřich Polívka 1, Jan Švancara 2 1 Hospic Dobrého Pastýře Čerčany 2 Institut
VíceDomácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno
Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a
VícePaliativní péče v geriatrii Prim. MUDr. Ladislav Kabelka, PhD.
Paliativní péče v geriatrii Prim. MUDr. Ladislav Kabelka, PhD. ČSPM ČLS JEP Paliativní institut Brno Paliativní péče u demence, ALS, COM, CHF WHO 2002 Palliative care is an approach that improves the QoL
VícePALIATIVNÍ PÉČE historie, cíle, filosofie, role
PALIATIVNÍ INSTITUT BRNO www.paliativni-institut.cz PALIATIVNÍ PÉČE historie, cíle, filosofie, role Věř své cestě, vždy tě dovede dál, než jsi myslel na jejím počátku WHO 2002 Palliative care is an approach
VíceObecná a specializovaná paliativní péče
Obecná a specializovaná paliativní péče MUDr. Pavel Svoboda, Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa Mobilní hospic sv. Jana Oblastní charita Rajhrad Brno, 24.10.2018 O čem se to budeme bavit? Koho se
VíceAtestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012
Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,
VíceNEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA
NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA Konziliární paliativní tým je poradním orgánem v indikaci a nastavení obecné a specializované paliativní péče. Skládá se z lékařů
VíceOdborné léčebné ústavy v roce 2002
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.5.2003 29 Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Koncem roku existovalo v ČR 169 odborných léčebných ústavů - léčebny
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VíceI. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty v gerontologii I. GERONTOLOGIE
VíceZ mého pohledu několik poznámek k tomuto tématu může pomoci i v oblasti křehké kardiologie. INDIKÁTORY ZDRAVOTNÍHO POTENCIÁLU A PROGNÓZY
V kardiologii, stejně jako ostatních oborech medicíny, se hlavním tématem stává polymorbidita. A na její platformě zase klíčovou otázkou schopnost multidisciplinárního pohledu, se zaměřením na kvalitu
VíceHospitals in the Czech Republic in the 1 st half of 2013
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 11. 2013 53 Nemocnice v České republice v 1. pololetí 2013 Hospitals in the Czech Republic in the 1 st half of
VíceInformace ze zdravotnictví kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 14 10.11.2004 Zajištění lůžkové a ambulantní péče pro obyvatele správních obvodů ORP v kraji
VíceMobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017
ČSPM ČSL JEP Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7, 656 53 Brno www.paliativnimedicina.cz info@paliativnimedicina.cz Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 Stanovisko České společnosti
VíceInformace ze zdravotnictví kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 6 18.8.2005 Chirurgická péče - činnost v kraji Vysočina v roce 2004 (chirurgie, neurochirurgie,
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2012 66 Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2011 Health
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2013 57 Souhrn Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2008 2012
VíceNemocnice v České republice v 1. pololetí Hospitals in the Czech Republic in the 1 st half of 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 10. 2012 53 Nemocnice v České republice v 1. pololetí 2012 Hospitals in the Czech Republic in the 1 st half of
VíceInformace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje
Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 6 10.5.2004 Síť zdravotnických zařízení v Moravskoslezském kraji k 31.12.2003 Koncem
VíceUtrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti
Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017
VíceSyndrom demence: Paliativní somatická symptomatologie. Z. Kalvach
Syndrom demence: Paliativní somatická symptomatologie Z. Kalvach Hlavní symptomy pokročilé fáze Poruchy polykání syndromu demence Malnutrice se sarkopenií pády, imobilita Bolest Dušnost Recidivující záněty
VíceProjekt PALIATR VYSOCINA KOMUNITNÍ DOHLED CHRONICKY NEMOCNÝCH.
Projekt PALIATR VYSOCINA KOMUNITNÍ DOHLED CHRONICKY NEMOCNÝCH www.paliatrvysocina.cz Prodloužením lidského života, působením medicíny a změnou životního stylu také Česká republika dospěla ke změně zadání
VícePALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková
PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková Paliativní péče/medicína Z lat. pallium = plášť, obal Přeneseně poskytnutí ochrany nemocnému v nepříznivé situaci Útěšná vs.
VíceMUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno
MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno Kdo je pacient v paliativní péči Kdo se podílí na péči o nevyléčitelně nemocného? Komunikace s rodinou, pečujícími Možnosti a úskalí mezioborové spolupráce?
VíceUkázka práce Pouze obsah
Koncepce nemocnic Jihočeského kraje léčebná péče Yale Medical Consulting, a.s. 2010 Yale Medical Consulting, a.s. Martinská 360/2 110 00 Praha 1 Staré Město Zdravotní koncepce nemocnic Jihočeského kraje
Více4. Zdravotní péče. Zdravotní stav
4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 6 14.5.2002 Nemocnice v Jihomoravském kraji v roce 2001 V Jihomoravském kraji existovalo
VíceInformace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 5 26. 7. 2011 Souhrn Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Kraji Vysočina v roce
VíceZdravotní aspekty života polských seniorů z hlediska kvality a dostupnosti zdravotní péče v Polsku.
Zdravotní aspekty života polských seniorů z hlediska kvality a dostupnosti zdravotní péče v Polsku. Roman Kolek - Vícemaršálek Opolského vojvodství Demografická situace v Polsku Procento populace ve věku
VíceInformace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 14. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm v Kraji Vysočina hospitalizovaní s psychiatrickou
VíceInformace ze zdravotnictví kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 5 12.7.2006 Dermatovenerologická péče - činnost v kraji Vysočina v roce 2005 Dermatological
VíceELFis informační systém pro mapování zdravotní péče v závěru života. Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L.
ELFis informační systém pro mapování zdravotní péče v závěru života Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L. Stádia paliativní péče a jejich reflexe v dotazování Paliativní péče není ostře ohraničený
VícePodpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov
Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice
VíceTab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013
4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných
VíceNemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu
www.nemjh.cz Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu Lze se věnovat paliativní péči na urgentním příjmu? Za jakých podmínek? Kdo? Komu pacienty předat? Kde pacienty dispenzarizovat?
VíceA PROJEKT SHELTER V ČR
DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM
VícePéče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 12. 2011 61 Péče o pacienty s diagnózami, a (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2010 Health care
VíceStrategie a plańy České společnosti paliativni medicińy ČLS JEP. Jak identifikovat dítě s paliativními potřebami
Strategie a plańy České společnosti paliativni medicińy ČLS JEP Jak identifikovat dítě s paliativními potřebami Irena Závadová Domácí hospic Cesta domů Česká společnost paliativní medicíny www.paliativnimedicina.cz
VíceMobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace
Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace PhDr. Martin Loučka, PhD. Centrum paliativní péče, Praha Oddělení lékařské psychologie, 3.LF UK Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 1. 11. 2016
VíceSoučasný stav dětské paliativní péče v ČR
Současný stav dětské paliativní péče v ČR prim. MUDr. Mahulena Mojžíšová Dětské oddělení nemocnice Hořovice Sekce dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP Jedno onemocnění, dva konce O RA: rodiče zdrávi, bratr
VíceNemocnice v České republice v 1. pololetí Hospitals in the Czech Republic in the 1 st half of 2011
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 11. 2011 56 Nemocnice v České republice v 1. pololetí 2011 Hospitals in the Czech Republic in the 1 st half of 2011
VíceSoučasné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob
Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje
VícePotřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová
Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)
VíceSPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ
SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE ANEB CO JE A JAK NÁM MŮŽE POMOCI DOMÁCÍ HOSPIC MUDr. Hana Miličková Spolek Konipaska Domácí hospicová péče na znojemsku Paliativní medicína Jak funguje domácí hospic
VíceInformace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje
Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 1 28.4.2003 Nemocnice v Moravskoslezském kraji k 31.12.2002 V Moravskoslezském kraji
VíceDalší možnosti rozvoje dětské paliativní péče v ČR
Další možnosti rozvoje dětské paliativní péče v ČR prim. MUDr. Mahulena Mojžíšová Dětské oddělení nemocnice Hořovice Sekce dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP Cesta domů Co je dětská paliativní péče? Které
VícePololetní výkaz o lůžkovém fondu poskytovatele lůžkové péče a jeho využití
Ministerstvo zdravotnictví Schváleno ČSÚ pro Ministerstvo zdravotnictví. ČV 132/14 ze dne 30.10.2013 v rámci Programu statistických zjišťování na rok 2014. Vyplněný výkaz předložte pracovišti státní statistické
Vícea intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?
Koncept paliace v perioperační a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje? Renata Černá Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta
VícePrim. MUDr. Mahulena Mojžíšová - garant paliativní péče v NH. Dětská paliativní péče. DIOP na dětském oddělení NH. Cesta domů
07.12.2018 Prim. MUDr. Mahulena Mojžíšová - garant paliativní péče v NH Dětská paliativní péče DIOP na dětském oddělení NH Cesta domů Centrum domácí péče Beroun Paliativní péče pro dospělé Kteří pacienti
VícePhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních
VíceMULTIDISCIPLINÁRNÍ TÝM PALIATIVNÍ PÉČE
BEZPEČNÁ NEMOCNICE Bezpečí ve zdravotnictví nekonečný příběh MULTIDISCIPLINÁRNÍ TÝM PALIATIVNÍ PÉČE Předkladatel: Ústřední vojenská nemocnice Vojenská fakultní nemocnice Praha Autoři: Mgr. Lenka Gutová,
VíceKomorbidity a kognitivní porucha
Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní
VíceI N F O R M A Č N Í B U L L E T I N. Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Jihlavě
I N F O R M A Č N Í B U L L E T I N Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Jihlavě červenec 2012 Obsah: I. Přehled zaměstnanosti v Kraji Vysočina II. Nezaměstnanost v Kraji Vysočina III. Přehled nezaměstnanosti
Více2.1. Primární péče a její místo ve zdravotnickém systému (Bohumil Seifert)
Obsah OBECNÁ ČÁST 1. Úvod (Bohumil Seifert) 2. Primární péče 2.1. Primární péče a její místo ve zdravotnickém systému (Bohumil Seifert) 2.2. Historie a perspektivy primární péče v České republice (Svatopluk
VíceMalnutrice v nemocnicích
Malnutrice v nemocnicích František Novák 4. interní klinika, VFN a 1. LF UK, Praha Paradoxy ve výživě Seminář ke Světovému dni výživy, MZe ČR, Praha, 25.10.2018 Nutričně podmíněné poruchy patologické stavy
VícePéče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 12. 2010 68 Péče o pacienty s diagnózami, a - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech 2005 2009 Health care
VíceZdravotnictví Kraje Vysočina 2013
Zdravotnictví Kraje Vysočina 2013 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Zdravotnictví kraje Publikace je určena pro rychlou orientaci uživatele o základních charakteristikách
VícePOSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE
POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE zpracovala: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. 1 ZÁKLADNÍ UKAZATELE Základní ukazatele 2004 Tab 1 ukazatel Geriatrická
VíceInformace ze zdravotnictví Jihočeského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 7 14.6.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost v Jihočeském kraji v roce
VíceInformace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy
Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 8 9. 8. 2007 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Hlavním
VíceMetodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG
Metodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG 009.2012 Platná verze MKN-10 Pro rok 2012 je platnou verzí Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů 2. aktualizované
VíceInformace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 18 25.8.2004 Síť zdravotnických zařízení v Královéhradeckém kraji k 31.12.2003
VíceINSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program
INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční
VíceZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍ POMEZÍ A SYNDROM GERIATRICKÉ KŘEHKOSTI. Projekt Paliatr Vysočina
ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍ POMEZÍ A SYNDROM GERIATRICKÉ KŘEHKOSTI Projekt Paliatr Vysočina 1. Autor: Ladislav Kabelka, MD, PhD., Kraj Vysočina, Mobilní hospic sv. Zdislavy Třebíč, Nemocnice Třebíč, Lékařská Fakulta
VíceI N F O R M A Č N Í B U L L E T I N. Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Jihlavě
I N F O R M A Č N Í B U L L E T I N Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Jihlavě srpen 2012 Obsah: I. Přehled zaměstnanosti v Kraji Vysočina II. Nezaměstnanost v Kraji Vysočina III. Přehled nezaměstnanosti
VíceInformace ze zdravotnictví Jihočeského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 1 3.6.2003 Síť zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji v roce 2002 Touto aktuální
VícePacienti s těžkou demencí v dlouhodobé péči. Iva Holmerová
Pacienti s těžkou demencí v dlouhodobé péči Iva Holmerová Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži hly 63,6 62,2 le 80,7 74,7 % hly 78,8% 83,3% rozdíl muži ženy: 6 let (LE), 1,4 let (HLY) P.Wija, 2013
VícePražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.
Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní
VíceZdravotnictví Kraje Vysočina 2012
Zdravotnictví Kraje Vysočina 2012 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Zdravotnictví kraje Publikace je určena pro rychlou orientaci uživatele o základních charakteristikách
VíceInformace ze zdravotnictví kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 3 5.8.2005 Gynekologická péče - činnost v kraji Vysočina v roce 2004 Gynaecologic Care - Activity
VíceDomácí hospic (mobilní specializovaná paliativní péče) Domov s pečovatelskou službou, Chráněné bydlení. Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem
Domácí hospic (mobilní specializovaná paliativní péče) Domov s pečovatelskou službou, Chráněné bydlení Domácí zdravotní ošetřovatelská péče Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Domov pro seniory
VíceAkreditační standardy a jejich naplňování pro oblast výživy
Akreditační standardy a jejich naplňování pro oblast výživy Bc. Markéta Zemanová,DiS. OLV FNKV Praha Dietní výživa 2017 Úvod Součástí zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
VíceNutriční podpora na JIP a nutriční terapeut. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze
Nutriční podpora na JIP a nutriční terapeut František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze Nutriční terapeut dietitian nutritionist Nelékařská zdravotnická profese se zaměřením na nutriční problematiku
VíceInformace ze zdravotnictví kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 4 25.6.2004 Dermatovenerologická péče - činnost v kraji Vysočina v roce 2003 Dermatological
VíceTvorba elektronické studijní opory
Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v geriatrii Specifika chorob v geriatrii Charakteristika chorob ve vyšším věku
VíceInformace ze zdravotnictví kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 7 16.7.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v kraji Vysočina v roce 2003 Psychiatry
VíceInformace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy
Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 5 11.6.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost v oboru v Hlavním
VíceORP Bystřice nad Pernštejnem Kraj Vysočina
Historické městské soubory 1 20 Zámky 2 30 Hrady, tvrze, zříceniny 1 1 55 Křesťanské sakrální památky 2 30 Židovské památky Muzea, galerie 1 10 Jiné atraktivity cestovního ruchu 1 2 90 Turistická informační
VíceZdravotnická záchranná služba kraje Vysočina,p.o. Stav připravenosti ZZS k plnění úkolů IZS. Ing. Vladislava Filová ředitelka ZZS KV, p.o.
Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina,p.o. Stav připravenosti ZZS k plnění úkolů IZS Ing. Vladislava Filová ředitelka ZZS KV, p.o. Počet výjezdových stanovišť a posádek v roce 2010 19 výjezdových
VíceZdravotnictví a sociální péče
Zdravotnictví a sociální péče I. Nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči Zřízená Magistrátem hl. m. Prahy Městská nemocnice následné péče, 160 následná péče ošetřovatelsko rehabilitační
VíceI N F O R M A Č N Í B U L L E T I N. Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Jihlavě
I N F O R M A Č N Í B U L L E T I N Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Jihlavě duben 2012 Obsah: I. Přehled zaměstnanosti v Kraji Vysočina II. Nezaměstnanost v Kraji Vysočina III. Přehled nezaměstnanosti
VíceKontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů
Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí irena závadová domácí hospic Cesta domů dívka 8 let nádorové onemocnění léčené kombinovanou protinádorovou
Více