Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Krásná Lípa

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Krásná Lípa Březen 2006

ÚDAJE O PROJEKTU Zpracovatel Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko Masarykova 1094/4 407 46 Krásná Lípa Tel.: +420 412 383 000 Fax: +420 412 383 230 E-mail: ops@ceskesvycarsko.cz Řešitelský tým RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borůvková, konzultant RNDr. Jarmila Parohová, konzultant Olga Vonková, konzultant Zpracováno pro Obec Krásná Lípa Finanční podpora Zpracování plánu bylo finančně podpořeno Státním fondem životního prostředí České Republiky. Administrativní podpora Administrativní podpora zpracování plánu byla poskytnuta v rámci pomoci Evropské Unie. 2/41

OBSAH 0. Manažerské shrnutí...4 1. Úvod...6 1.1. Cíl práce v kontextu Českého Švýcarska...6 1.2. Metodologické předpoklady...6 2. Základní údaje o obci...7 2.1. Geografická charakteristika...7 2.2. Demografické a sociální údaje...9 2.3.Ekonomické aktivity v obci...10 2.4. Význam obce Krásná Lípa ve vztahu k národnímu parku České Švýcarsko...10 3.1. Čistota vod...11 3.1.1. Fakta...11 3.1.2. DPSIR analýza...16 3.1.3. Shrnutí hlavních problémů...17 3.1.4. Vztahový diagram...17 3.2. Ochrana ovzduší a energetika...17 3.1.1. Fakta...17 3.2.2. DPSIR analýza...20 3.2.4. Vztahový diagram...21 3.3. Krajinný pokryv, retenční schopnost krajiny a zemědělství...21 3.3.1. Fakta...21 3.3.2. DPSIR analýza...22 3.3.3. Shrnutí hlavních problémů...23 3.3.4. Vztahový diagram...23 3.4. Ochrana biodiversity a ekosystémů...23 3.4.1. Fakta...23 3.4.2. DPSIR analýza...27 3.4.3. Shrnutí hlavních problémů...27 3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků...27 3.5. Odpady...27 3.5.1. Fakta...27 3.5.2. DPSIR analýza...28 3.5.3. Shrnutí hlavních problémů...28 3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků...29 3.6. Shrnutí...29 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů...29 3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků...29 4. Stanovení cílového stavu...29 4.1. Formulace cílového stavu ve vztahu ke hlavním problémům...29 4.1.1. Legislativní požadavky...29 4.1.2. Strom cílů...30 5. Návrhy konkrétních opatření...30 5.1. Voda - vypouštění komunálních odpadních vod...30 5.2. Voda v krajině - zvýšení retenční schopnosti území...31 5.3. Ochrana ovzduší a energetika...31 5.4. Odpady...32 5.5. Zeleň ve městě...32 5.6. Doprava...33 6. Posouzení možnosti realizace...33 6.1. Připravenost konkrétních projektů/námětů...33 6.2. Finanční situace obce...33 6.3. Identifikace a analýza možných fin. zdrojů...33 6.3.1. SFŽP...33 6.3.2. Strukturální fondy...34 6.3.3. Ostatní...36 7.1. Návrh finanční strategie...39 7.2. Návrh realistického harmonogramu...40 7.3. Návrh dalších kroků pro přípravu projektů k financování...40 8. Závěr...41 3/41

0. Manažerské shrnutí Město Krásná Lípa leží na západ od Varnsdorfu. Zástavba městského charakteru z rodinných domků a panelových domů je ve středu obce soustředěná, po okrajích rozptýlená. Městem protéká hraniční řeka Křinice. V blízkosti města prochází rozvodnice mezi Baltským a Severním mořem. Do katastru města zasahuje národní park České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské Pískovce a Lužické hory. Město Krásná Lípa se dělí na tyto části: Krásná Lípa, Dlouhý Důl, Hely, Kamenná Horka, Krásný Buk, Kyjov, Sněžná, Vlčí Hora a Zahrady. Ve městě v současné době trvale žije 3 725 obyva tel. Město Krásná Lípa je mezi obcemi kolem národního parku obcí s nejvyšší nezaměstnaností. V rámci celého okresu Děčín patří také k obcím s vysokou nezaměstnaností. Jako hlavní problémy životního prostředí města byly identifikovány: omezit vypouštění špatně čištěných komunálních vod zvýšit retenční schopnost území obce obnovou zaniklých či rekonstrukcí stávajících vodních ploch zlepšit kvalitu ovzduší a snížit energetickou náročnost s případným využitím obnovitelných zdrojů na objektech v majetku města zajistit finanční udržitelnost systému sběru a svozu komunálního odpadu snížit podíl skládkovaného komunálního odpadu zvýšit podíl zeleně ve městě omezit obtěžování obyvatel v okrajových částech zatížením z dopravy a nevhodným parkováním Ke zlepšení stavu životního prostředí v obci, byla identifikována následující opatření/projekty (spolu s možnými zdroji financování): Opatření Stav Náklady Dotace tis. Kč tis. Kč Možný zdroj financování GEF SFŽP MŽP MZE OPŽP Projekt Město Krásná Lípa vodní hospodářství 1.1. výstavba II. etapy kanalizace města 1.2. výstavba kanalizace a ČOV ve Vlčí Hoře a Zahradách voda v krajině 2.1. Revitalizace vodní nádrže Kyjov 2.2. Revitalizace vodní nádrže Šimlák 2.3. Revitalizace vodních ploch a vodotečí v povodí Křínice ochrana ovzduší a racionální využití energie 3.1. Obchvat města Krásné Lípy 3.2. Doplnění CZT výstavbou kotle na biomasu 3.3. Zajištění bezprašných povrchů na místních komunikacích 3.4. Úspory energie a využití OZE v základní škole odpady 4.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému 4.2. Rekultivace skládky 4.3. zvýšení separace oddělitelných složek kom. odpadu 4.4. Výstavba kompostárny a fermentační linky zeleň 5.1. Rekonstrukce a nové výsadby liniové zeleně 5.2. Rekonstrukce maloplošné zeleně veřejných prostranství 5.3. Regenerace historické městské zeleně 5.4. Doplňková zeleň hřbitovů a drobné sakrální památky Doprava projekt projekt 55 000 25 000 49 500 25 000 5 000 5 000 30 000 5 000 5 000 30 000 projekt námět 120 000 15 000 25 000 10 000 200 10 000 1 000 50 000 5 000 7 000 10 000 6 000 13 500 9 000 200 9 000 45 000 4/41

Legenda: GEF - projekt Integrovaný management ekosystémů severních Čech SFŽP - národní programy státního fondu životního prostředí MŽP - Program revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí MZE - Program výstavby infrastruktury vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství OPŽP - Operační program životní prostředí pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU pro období 2007-2013 Kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému komunálního odpadu by mohla být provedena dotací ze státního rozpočtu (rozpočtu MŽP). 5/41

1. Úvod 1.1. CÍL PRÁCE V KONTETU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA Hlavním cílem níže uvedeného plánu je na základě identifikovaných problémů životního prostředí obce Krásná Lípa navrhnout realistická opatření a projekty vhodné pro financování ze státního fondu životního prostředí, resp. dalších veřejných zdrojů. 1.2. METODOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY Zpracování plánu je založeno na využití modelu indikátorů D-P-S-I-R používaného jak v rámci Evropské Unie tak i v rámci České republiky jako základní rámce pro popis problémů v oblasti životního prostředí: Co je DPSIR? V roce 1991 Rada OECD (OECD Council) schválila Doporučení o indikátorech životního prostředí (Recommendation on Environmental Indicators), které zavázalo Výbor pro politiku životního prostředí OECD (OECD Environment Policy Committee) "...dále vyvíjet základní skupiny porovnatelných a měřitelných environmentálních indikátorů použitelných v oblasti environmentální politiky". OECD v této souvislosti navrhlo hodnotit situaci v životním prostředí prostřednictvím environmentálních indikátorů agregovaných podle významu do struktury hnací síla (Driver) - tlak ( Pressure ) - stav ( State ) dopad (Impact) - odezva ( Response ), ve zkratce D-P-S-I-R. Tato struktura je založena na principu kauzality, t.j. popisuje řetězec příčinně-následných vztahů, ve kterém lidské aktivity vytvářejí tlak na životní prostředí, což se odrazí na změně stavu životného prostředí, a co následně vyvolá reakci společnosti formou environmentální politiky, ekonomických a právních nástrojů péče o životní prostředí a opatřeními promítnutými do jednotlivých sektorů ekonomické činnosti státu (odezva). V systému struktury D-P-S-I-R rozlišujeme tedy následující indikátory: Indikátory hnací síly které podávají informace o sociálním, demografickém a ekonomickém rozvoji společnosti a s ním souvisejících změnách v životním stylu a nárocích na životní prostředí. Primární hnací silou je populační růst a vývoj v potřebách a činnosti jednotlivce. Tato hnací síla podněcuje změny ve vztahu produkce spotřeba, a prostřednictvím těchto změn vytváří tlak na životní prostředí. Indikátory environmentálních tlaků - které popisují tlaky na životné prostředí zapříčiněné lidskými aktivitami. Indikátory environmentálního stavu - které obsahuje údaje o environmentální kvalitě jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda, lesy, rostlinstvo a živočišstvo) a jiných kvantitativněkvalitativních parametrech přírodních zdrojů. Indikátory dopadu které jsou odrazem změn v ukazatelích stavu majících dopad na lidské zdraví, stav ekosystémů, biodiverzity, hospodářský vývoj a pod. Indikátory dopadu charakterizují tzv. environmentální ujmu, t.j. poškození životních podmínek a životního prostředí. Indikátory odezvy které poukazují na rozsah, ve kterém společnost reflektuje na negativní změny v životním prostředí, odkazují na individuální anebo kolektivní akce, které: (a) minimalizují člověkem podmíněné negativní dopady lidských aktivit na životní prostředí, (b) zabraňují působení těchto negativních dopadů, (c) uchovávají a konzervují přírodu a přírodní zdroje. DPSIR Analýza V dalším textu budeme při popisu jednotlivých složek životního prostředí z výše uvedeného modelu vycházet. 6/41

2. Základní údaje o obci 2.1. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Charakteristika Město Krásná Lípa se dělí na tyto části: Krásná Lípa, Dlouhý Důl, Hely, Kamenná Horka, Krásný Buk, Kyjov, Sněžná, Vlčí Hora a Zahrady. Město Krásná Lípa leží na západ od Varnsdorfu, v nadmořských výškách 406,00-468,00 m n.m. Zá stavba městského charakteru z rodinných domků a panelových domů je ve středu obce soustředěná, po okrajích rozptýlená. Město se nachází v oblasti, kde se stýkají celky Lužických hor, Šluknovské pahorkatiny a Labských pískovců. Obcí protéká Křinice. Do Křínice se vlévá několik místních potoků, mj. Vlčí a Červený. Nalézá se zde také větší množství vodních ploch (rybníky, rybníčky a tůně), nejvýznamnější z nich je rybník Cimrák. Území náleží do povodí Labe, do CHKO Lužické hory a do CHOPAV Severočeská křída. V blízkosti města prochází rozvodnice mezi Baltským a Severním mořem. Místní část obce Krásná Lípa Dlouhý Důl leží západně od Varnsdorfu, v nadmořské výšce 360,00 378,00 m n. m. Zástavba rozptýlená, venkovského charakteru. Obcí protékají dva místní po toky a na jihu obce řeka Křinice. Nacházejí se zde dva rybníky. Území náleží do povodí řeky Labe, do CHKO Labské pískovce a probíhá zde hranice Národního parku České Švýcarsko. Místní část obce Krásná Lípa Hely leží západně od Varnsdorfu v nadmořské výšce 448,00 452,00 m n. m. Zástavba rozptýlená, venkovského charakteru. Obcí protékají dva místní potoky. Území náleží do povodí řeky Labe, do CHKO Lužické hory a CHOPAV Severočeská křída. Místní část obce Krásná Lípa Kamenná Horka leží západně od Varnsdorfu v nadmořské výšce 470,00 486,00 m n. m. Zástavba rozptýlená, venkovského charakteru. Území náleží do CHKO Lužické hory a CHOPAV Severočeská křída. Místní část obce Krásná Lípa Krásný Buk leží na západ od Varnsdorfu, v nadmořských výškách 398,00-440,00 m n.m. Zástavba venkovského charakteru z rodinných domků je soustředě ná, po okrajích rozptýlená. Obcí protéká Křinice a tři místní potoky. Území náleží do povodí Labe, do CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Místní část obce Krásná Lípa Kyjov leží západně od Varnsdorfu, v nadmořské výšce 360,00 430,00 m n. m. Zástavba rozptýlená, venkovského charakteru. Území náleží do CHKO Lužické hory a CHOPAV Severočeská křída, severní část katastru obce do Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Obcí protéká řeka Křinice, jeden místní potok a v jižní části obce je přírodní koupaliště (přehrada). Místní část obce Krásná Lípa Sněžná leží západně od Varnsdorfu, v nadmořské výšce 444,00 460,00 m n. m. Původní stará zástavba je rozptýlená, venkovského charakteru. Území náleží do CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Obcí protéká místní potok a jsou zde dva rybníky. Místní část obce Krásná Lípa Vlčí Hora leží západně od Varnsdorfu, v nadmořské výšce 440,00 460,00 m n. m. Původní stará zástavba je rozptýlená, venkovského charakteru. Území náleží do povodí Labe, CHKO Labské pískovce, CHOPAV Severočeská křída a prochází zde hranice NP České Švýcarsko. Obcí protékají čtyři místní potoky a dále je zde rybník Šiml a dalších sedm rybníků. Místní část obce Krásná Lípa Zahrady leží západně od Varnsdorfu, v nadmořské výšce 435,00 460,00 m n. m. Původní stará zástavba je rozptýlená, venkovského charakteru. Území náleží do CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Severním okrajem obce protéká řeka Man 7/41

dava, která náleží do povodí Mandavy, jižní část obce náleží do povodí Labe. Dále obcí protékají tři místní potoky a je zde deset rybníků. Obrázek č. 1: Mapa obce (červená čára vyznačuje hranici obce) 8/41

2.2. DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚDAJE Tabulka č. 1: Počet obyvatel Počet obyvatel v obcích okolo národního parku České Švýcarsko ZÚJ obce 530417 562513 562530 544680 562556 562611 566900 546348 562823 Název obce Doubice Hřensko Chřibská Janov Jetřichovice Krásná Lípa Růžová Srbská Kamenice Staré Křečany Počet obyvatel k 1.1.2005 celkem muži ženy 106 281 1 465 248 418 3 725 359 198 1 246 49 169 724 121 219 1 809 189 103 626 Průměrný věk k 1.1.2005 celkem muži ženy 57 112 741 127 199 1 916 170 95 620 41,2 34,8 36,2 46,7 40,9 38,7 39,9 45,0 38,6 40,3 35,4 35,5 45,0 40,4 37,1 39,0 43,0 37,3 41,9 33,8 36,9 48,4 41,4 40,3 41,0 47,3 39,9 zdroj dat: ČSÚ V obci v současné době trvale žije 3 725 obyvatel. Město Krásná Lípa je tedy, co do počtu obyvatel, největší mezi všemi devíti obcemi zasahujícími do národního parku České Švýcarsko. Informace o stavu nezaměstnanosti Tabulka č. 2: Nezaměstnanost - 9 obcí kolem NP Evidovaní uchazeči o zaměstnání v obcích kolem NP České Švýcarsko Základní územní jednotka číslo název města, obce, oblasti 530417 Doubice 562513 Hřensko 562230 Chřibská 544680 Janov 562556 Jetřichovice 562611 Krásná Lípa 566900 Růžová 546348 Srbská Kamenice 562823 Staré Křečany Vysvětlivky: stav k 28.2.2006 Evidovaní uchazeči Míra celkem ženy muži 1 2 3 4 5 3 2 10,20% 60,00% 100,00% 49 14 9 5 9,21% 64,29% 87,50% 152 163 69 94 22,36% 42,33% 95,88% 729 16 7 9 16,84% 43,75% 100,00% 95 32 13 19 18,08% 40,63% 100,00% 177 380 154 226 22,07% 40,53% 97,19% 1722 35 19 16 20,23% 54,29% 100,00% 173 21 9 12 25,00% 42,86% 110,53% 84 127 59 68 23,35% 46,46% 92,70% 544 1 = celkem evidovaných/počet ekonomicky aktivních obyvatel 2 = celkem evidovaných žen/celkem evidovaných 3 = poměr mezi sledovaným a předchozím měsícem 4 = počet ekonomicky aktivních obyvatel Informace o stavu nezaměstnanosti a trhu práce v okrese Děčín za měsíc leden 2006, zpracovaná Úřadem práce Děčín uvádí následující údaje: Z celkového počtu 40 obcí a 12 měst byla míra nezaměstnanosti k 31.12.2005 největší v následujících obcích a městech. Tabulka č. 3: Srovnání nezaměstnanosti se situací v rámci okresu Děčín Nejvyšší míra v obcích Region Oblast Merboltice Staré Křečany Benešovsko Rumbursko Rumbursko Evidovaní uchazeči Míra nezaměstnanosti 19 133 33,93% 24,45% 9/41

Kunratice Chřibská Dobrná Huntířov Arnoltice Srbská Kamenice Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Dolní Habartice Heřmanov Valkeřice Českokamenicko Varnsdorfsko Českokamenicko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Benešovsko Benešovsko Benešovsko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Varnsdorfsko 26 171 46 65 35 18 58 69 55 42 38 Z měst Krásné Lípě Jiříkov Šluknov Mikulášovice Velký Šenov Varnsdorf Rumbursko Rumbursko Šluknovsko Šluknovsko Šluknovsko Varnsdorfsko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Varnsdorfsko 371 391 543 240 178 1270 21,54% 21,11% 18,85% 18,58% 17,61% 14,94 % Nejnižší míra z obcí Region Oblast Starý Šachov Markvartice Kámen Vilémov Veselé Hřensko Kytlice Benešovsko Českokamenicko Rumbursko Českokamenicko Českokamenicko Rumbursko Varnsdorfsko Evidovaní uchazeči 6 28 8 55 14 16 9 Míra nezaměstnanosti 5,31% 8,48% 9,41% 9,75% 9,93% 10,53% 10,96% Z měst Dolní Poustevna Jílové Děčín Rumburk Česká Kamenice Benešov n.pl. Šluknovsko Rumbursko Českokamenicko Benešovsko Rumbursko Rumbursko 120 363 3791 831 403 317 23,64% 23,46% 22,77% 21,96% 21,88% 21,43% 21,01% 19,83% 19,43% 19,27% 18,18% 12,12 % 12,98 % 13,76 % 14,13 % 14,29 % 14,33% Za alarmující označuje zpráva situaci v Krásné Lípě, Jiříkově, Starých Křečanech, Šluknově a Chřibské kde jsou velmi početné komunity dlouhodobě nezaměstnaných. Závěr Město Krásná Lípa je mezi obcemi kolem národního parku obcí s nejvyšší nezaměstnaností. V rámci celého okresu Děčín patří také k obcím s vysokou nezaměstnaností. 2.3.EKONOMICKÉ AKTIVITY V OBCI Významnějšími ekonomickými aktivitami jsou: služby drobná průmyslová výroba cestovní ruch 2.4. VÝZNAM OBCE KRÁSNÁ LÍPA VE VZTAHU K NÁRODNÍMU PARKU ČESKÉ ŠVÝCARSKO Graf č. 1: Srovnání s ostatními obcemi kolem národního parku České Švýcarsko 10/41

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že obec Krásná Lípa patří mezi obce (kolem národního parku), které jsou s národním parkem nejméně svázány. V národním parku leží přibližně 13% plochy obce, což je asi 4km2. 3. Analýza stávajícího stavu 3.1. ČISTOTA VOD 3.1.1. Fakta Obec je členem a akcionářem SVS, a.s. Pitná voda V současnosti má vodovod pro zásobení pitnou vodou pouze část obce Krásná Lípa (tři zdroje: skupi nový vodovod Varnsdorf -Chřibská (SK-DC.002.10), prameniště Jedlová a vrt s ČS v Křižíkově ul. Na vodovod je napojeno 89% obce. Ostatní části obce vodovod nemají a zásobování pitnou vodou je individuální pomocí studní. Tabulka č. 5: Souhrnné hodnocení kvality pitné vody v 9 obcích kolem národního parku Části obcí Doubice Hřensko Mezná Dolní Chřibská vodovod, bez problému vodovod, bez problému vodovod, bez problému vodovod, problém s hliníkem a ph 11/41

Horní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Krásné Pole vodovod, problém s hliníkem a ph Janov vodovod, bez problému Jetřichovice vodovod, bez problému Rynartice vodovod, bez problému Všemily vodovod, bez problému Vysoká Lípa vodovod, bez problému Dlouhý Důl bez vodovodu Hely bez vodovodu Kamenná Horka bez vodovodu Krásná Lípa vodovod, problém s hliníkem Krásný Buk bez vodovodu Kyjov bez vodovodu Sněžná bez vodovodu Vlčí Hora bez vodovodu Zahrady bez vodovodu Kamenická Stráň bez vodovodu Růžová vodovod, bez problému Srbská Kamenice bez vodovodu Brtníky bez vodovodu Kopec bez vodovodu Staré Křečany bez vodovodu Valdek bez vodovodu Nové Křečany bez vodovodu Panský bez vodovodu Zdroj: Státní zdravotní ústav, pracoviště Děčín Pitná voda - shrnutí Na základě výše uvedených údajů lze říci, že obec Krásná Lípa v současné době nemá problém s množstvím pitné vody. Co se týká kvality vody, je problémem hliník. Vodoteče Hlavní vodotečí je řeka Křinice. Obrázek č. 4: Přehled vodotečí a jejich správců v obci Krásná Lípa a okolí 12/41

Zdroj dat: MZe ČR Legenda: 13/41

Vodoteče na území obce Krásná Lípa jsou spravovány převážně Povodím Ohře, s.p., Lesy ČR, s.p. a zemědělskou vodohospodářskou správou. Kvalita povrchových vod Souhrnný přehled kvality vody dle ČSN 75 221 v roce 2004 v rámci povodí Ohře (kam je České Švýcarsko z hlediska správy vodních toků zařazeno) podává následující kartogram: Obrázek č. 5: Mapa klasifikace jakosti povrchových vod za období 2004 Zdroj: Povodí Ohře s.p. Obrázek č. 6: Výřez Českého Švýcarska 14/41

Zdroj: Povodí Ohře s.p. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti vody zařazují do 5 tříd: Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída III znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti vody. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatele uvádí následující tabulka: Tabulka č. 6: Mezní hodnoty tříd jakosti vody Ukazatel biochemická spotřeba kyslíku pětidenní chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor saprobní index makrozoobentosu Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l číslo I. <2 <15 <0,3 <3 <0,05 <1,5 II. <4 <25 <0,7 <6 <0,15 <2,2 II. <8 <45 <2 <10 <0,4 <3,0 IV. <15 <60 <4 <13 <1 <3,5 V. >=15 >=60 >=4 >=13 >=1 >=3,5 V profilu Křinice byla kvalita vody souhrnně vyhodnocena jako znečištěná, tedy třída jakosti III. Vzhledem k absenci zemědělské činnosti lze předpokládat nízké znečištění sloučeninami dusíku, v letním období lze očekávat vyšší bakteriální znečištění. Čištění odpadních vod V současné době je dokončena centrální čistírna odpadních vod s kapacitou 3500 EO, včetně 1. etapy splaškové kanalizace (délka cca 6577metrů, 228 ks veřejných kanalizačních přípojek o délce cca 1651 metrů). 2. etapa počítá s vybudováním splaškové kanalizace cca 7009 m, s počtem 290 ks veřejných kanalizačních přípojek o délce cca 1710 metrů. 15/41

Vybudovaná ČOV zajišťuje čištění cca 80% komunálních odpadních vod v centrální části Krásné Lípy a Krásného Buku. Navíc bylo vybudováno 1 500 m vodovodního potrubí pro rozvod pitné vody tam, kde dosud nebyla pitná voda zavedena. Přehled čistíren komunálních odpadních vod v obci Krásná Lípa poskytuje následující tabulka. Tabulka č. 8: Čistírny komunálních odpadních vod v obci Krásná Lípa obec, část obce, základní sídelní jednotka ČOV rodinné domy Krásná Lípa Dlouhý Důl Hely Kamenná Horka Kamenná Horka Kamenná Horka Krásná Lípa Krásný Buk Kyjov Sněžná Vlčí Hora Zahrady ČOV ostatní objekty celkem ČOV 9 5 4 1 2 3 1 2 1 14 0 0 0 0 0 6 1 0 0 5 2 Seznam ostatní ČOV : Vlčí Hora, Klub českých turistů Vlčí Hora, Penzion Goldberk Krásná Lípa, Color Tex (Bonex) Krásná Lípa, ČOV městské kanalizace Zahrady, SOU zdroj: evidence vodoprávního úřadu v Rumburku Hlavními zdroji vypouštění komunálních odpadních vod v obci jsou: domácnosti služby cestovní ruch Pokud jde o znečištění průmyslovými odpadními vodami, je jediným zdrojem firma Color-Tex. Výhled čištění komunálních odpadních vod v obci Krásná Lípa Po ukončení 2. etapy výstavby splaškové kanalizace bude ještě zapotřebí rozšířit kanalizaci do těch okrajových částí města, kde je to ještě ekonomicky únosné. Město má již připravenou projektovou dokumentaci pro výstavbu kanalizace v částech Vlčí Hora a Zahrady. Otázkou zůstává vypouštění, resp. prosakování odpadních vod z místních částí Kyjov, Dlouhý Důl a Sněžná. Vzhledem k rekreačnímu charakteru těchto lokalit je jejich význam pro čistotu Křinice významný neboť znečištění kulminuje v letních měsících při minimálním průtoku. 3.1.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na vypouštění komunálních odpadních vod jsou: 16/41

obyvatelstvo služby zařízení cestovního ruchu Stav (State) V profilu Křinice byla kvalita vody souhrnně vyhodnocena jako znečištěná, tedy třída jakosti III. dle ČSN 75 7221. Dopady (Impacts) obtěžující zápach riziko ohrožení podmínek pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému podél Křínice Odezva (Responses) výstavba centrální ČOV a kanalizace 3.1.3. Shrnutí hlavních problémů Hlavním problémem obce Krásná Lípave vztahu k čistotě vod je ohrožení kvality vody v Křínici (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku možné nerealizace 2.etapy výstavby kanalizace 3.1.4. Vztahový diagram Dopad ohrožení ekosystémů snížená pohoda Stav Tlak znečištěné vodoteče (Křínice) Příčina nedostatečně čištěné komunální vody možná nerealizace 2.etapy výstavby kanalizace 3.2. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA 3.1.1. Fakta Poloha Střed obce Krásná Lípa a veškeré části podél řeky Křínice jsou špatně odvětrávány, s častým výskytem situací se špatnými rozptylovými podmínkami a to zejména v zimním období. Emise Tabulka č. 10: Emise základních znečišťujících látek v roce 2003 TE SO2 NOx CO VOC NH3 Stacionární velké zdroje 6,190 37,920 10,930 8,180 1,300 0,000 Stacionární střední zdroje 0,792 0,504 1,946 1,132 6,799 5,918 Stacionární malé zdroje (rok 2004) 23,3 34,0 9,0 96,6 22,0 23,3 x x x x x x Doprava Zdroj: ČHMÚ 17/41

V současné době je na území města jen jediný problémový zdroj, který je zároveň i jediným velkým zdrojem znečišťování ovzduší (tzv. kategorie REZZO 1 nad 5MW tepelného výkonu) na území města. Tímto zdrojem je kotelna firmy Teplofluid s.r.o. nacházející se v centru města v areálu firmy Color-Tex. Tato kotelna spaluje ročně 3 500 t hnědého uhlí a je nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší ve městě. Dále se na území města nachází 6 tzv. středních energetických zdrojů znečišťování ovzduší (200 kw až 5 MW tepelného výkonu). Všechny tyto zdroje jsou plynofikovány. V neposlední řadě se na území města nacházejí 2 střední technologické zdroje znečišťování ovzduší tiskárna a čerpací stanice. Vzhledem k tomu, že oba tyto provozy jsou nové a vybavené moderními technologiemi, nepředstavují pro kvalitu ovzduší žádnou hrozbu. Problémem zůstávají malé zdroje znečišťování ovzduší, zejména domácnosti. Imise V Krásné Lípě ani jejím okolí není umístěná žádná monitorovací stanice pro měření kvality ovzduší. V širším okolí jsou dvě monitorovací stanice ČHMÚ: Valdek Varnsdorf Jejich umístění a rozsah měřených znečišťujících látek je uveden níže. Obrázek č. 7: Přehled měřících stanic v okolí Českého Švýcarska Tabulka 11: Přehled měřících stanic a metod měření v okolí Českého Švýcarska 18/41

Zdroj: ČHMÚ Na žádné z těchto stanic nebyl v roce 2004 ani v předchozích letech překročen imisní limit pro žádnou z měřených znečišťujících látek. Obec Krásná Lípa, ani celé České Švýcarsko, nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Není tedy prioritní oblastí ve smyslu dotační politiky v oblasti ochrany ovzduší. Na druhé straně patří obec Krásná Lípa (a celé České Švýcarsko) do oblasti ve které je třeba kvalitu ovzduší pravidelně sledovat, protože namodelované koncentrace prachových částic frakce PM10 se imisnímu limitu blíží (v odborném slangu to znamená, že tyto koncentrace jsou nad tzv. horní mezí pro posuzování). Do těchto rizikových území patří cca 68 % území České republiky a na následující mapce jsou znázorněna okrovou barvou. Obrázek č. 8: Vymezení rizikových oblastí ČR ve vztahu k prachovým částicím Zdroj dat: ČHMÚ Paliva Převažujícími palivy (dle databáze REZZO 3, zdroj: ČHMÚ) v obci je hnědé uhlí, dřevo a plyn. Vzhledem k sociální struktuře obyvatel je riziko spalování pevného domovního odpadu velmi velké. Střed obce je plynofikován (přes 11 km plynovodu). Mnoho domácností se dosud z ekonomických důvodů nepřipojilo na plyn a vyskytly se i případy, kdy se obyvatelé vrátili ke spalování hnědého uhlí. Často se stává, že občané spolu s uhlím spalují i komunální odpad, včetně jeho toxických částí. 19/41

Potenciál pro spalování biomasy V okolí obce Krásná Lípa je potenciál pro pěstování energetických plodin. Obec má zájem rozšířit (doplnit) stávající zdroj CZT o kotel na spalování biomasy. V okamžiku, kdy stávající dodávky tepla nebudou dostačovat poptávce, město se bude snažit pro tento projekt získat podporu z veřejných finančních zdrojů. Potenciál pro využití větrné energie V severní a severovýchodní části města je pravděpodobně využití větrné energie možné. Obrázek č. 9: Potenciál větrné energie (data rok 2004) 3.2.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) Hlavnímmi sektory, které se podílejí na zátěži ovzduší jsou: obyvatelstvo kotelna firmy Teplofluid s.r.o. Tlak (Pressure) z látek významnějších pro kvalitu ovzduší jde o cca 30 tun pevných látek ročně Stav (State) v centru obce a podél údolí Křínice se vyskytují časté situace se špatnými rozptylovými podmínkami a to zejména v zimním období Dopady (Impacts) 20/41

na pohodu ano v zimním období, ale jen krátkodobě na zdraví ekosystémů a vegetace ne Odezva (Responses) plynofikace obce v 90. letech 3.2.3. Shrnutí hlavních problémů v centru obce a podél údolí Křínice se vyskytují časté situace se špatnými rozptylovými podmínkami a to zejména v zimním období 3.2.4. Vztahový diagram Dopad Stav snížená pohoda obyvatel v zvýšené krátkodobé turistické sezoně koncentrace prachu zhoršený zdravotní stav v zimním období Tlak emise z domácností nevhodné parkování Příčina spalování hnědého uhlí a dřeva v nekvalitních topeništích 3.3. KRAJINNÝ POKRYV, RETENČNÍ SCHOPNOST KRAJINY A ZEMĚDĚLSTVÍ 3.3.1. Fakta Struktura využití ploch Strukturu pozemků a využití ploch znázorňuje následující tabulka a grafy. Tabulka č. 12: Struktura využití ploch Druhy pozemků (údaje roku 2003) Celková výměra pozemků Ha 3 139,21 % 100,00% Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy 1 620,41 1 187,93 26,2991 57,11 247,4568 51,62% 37,84% 0,84% 1,82% 7,88% Louky Orná půda Zahrady Zdroj: ČSÚ 696,6212 411,80 77,49 58,64% 34,67% 6,52% Graf č. 3: Struktura využití ploch v obci 21/41

Struktura využití ploch v obci Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Zdroj: ČSÚ Graf č. 4: Struktura využití zemědělských ploch v obci Rozdělení zemědělských ploch v obci 7% Louky 35% Orná půda 58% Zahrady Zdroj: ČSÚ Z výše uvedené tabulky a grafů lze říci, že převažující část ploch v katastru obce tvoří lesní a zemědělská půda. Zemědělskou půdu pak tvoří většinu louky a pastviny. Orná půda tvoří necelé 35 % katastru obce. 3.3.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) ve vztahu k využití krajiny či retenční schopnosti nejsou v Krásné Lípě žádné relevantní hnací síly přítomny Tlak (Pressure) v současné době žádné zábory zemědělské půdy ani úpravy směřující ke změněnému využívání či snížení retenční schopnosti neprobíhají Stav (State) zanesené vodní nádrže Kyjov a Šimlák 22/41

Dopady (Impacts) rozkolísané průtoky vodotečí Odezva (Responses) snaha obce obě nádrže obnovit 3.3.3. Shrnutí hlavních problémů Hlavním problémem města je zanesení vodních nádrží Kyjov a Šimlák 3.3.4. Vztahový diagram Dopad rozkolísání průtoku vodotečí Stav snížená retenční schopnost Tlak žádný Příčina zanesené vodní nádrže Kyjov a Šimlák 3.4. OCHRANA BIODIVERSITY A EKOSYSTÉMŮ 3.4.1. Fakta Základní informace Katastr obce Krásná Lípa zasahuje do Chráněné oblasti Labské pískovce, Chráněné krajinné oblasti Lužické hory a do Národním parku České Švýcarsko. Unikátnost geomorfologického členění vytváří neopakovatelný ráz krajiny těchto velkoplošných chráněných území. Pestrá a zajímavá fauna a flora oblasti je odrazem právě s geomorfologií souvisejících klimatických a mikroklimatických poměrů. Floristická i faunistická jedinečnost Českého Švýcarska je dána zejména velkou lesnatostí (71%), relativním klidem a nabídkou celé škály biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským stanovištím na dně hlubokých roklí. Pro České Švýcarsko jsou typická pískovcová skalní města, kde teplotní inverse v soutěskách a skalních roklích způsobuje zvrat vegetačních stupňů a následný výskyt montánních a submontánních druhů v nadmořské výšce pod 150 m. Významným prvkem v území jsou také čedičové kupy s výskytem naopak druhů teplomilných. Území je rovněž charakteristické tím, že se v něm nápadně projevují doznívající vlivy oceánského klimatu v Čechách ovlivňující množství srážek a průběh teplot. Lužické hory mají charakteristický reliéf tvořený protáhlými zalesněnými hřbety a výraznými kuželovitými nebo kupovitými vrchy znělcových či čedičových hornin. Krajina je bohatá na vodu. Na sever území zasahuje Lužická porucha oddělující lužický žulový masív od pískovcové oblasti. Na katastru obce se nachází cenné oblasti I. - III. zóny ochrany. Mezi nejvýznamnější patří biokoridor řeky Křinice a zalesněná území a pískovcová skalní města při hranici se SRN. V části Dlouhý důl je vyhlášena vesnická památková zóna s řadou objektů lidové architektury. Vzhledem k tomu, že významnou část katastru obce tvoří lesní pozemky, mezi priority ochrany přírody patří vhodné hospodaření v lesích, co nejvíce podporující přirozený vývoj ekosystémů a původní druhovou skladbu. V této souvislosti je zřejmá i nutnost posílení retenčních schopností krajiny minimálně obnovou původních vodních ploch. Významná i nutná jsou protierozní opatření (ta se provádí většinou již v rámci lesního hospodaření (viz. výše). Turistická návštěvnost a tedy i zátěž této oblasti je poměrně vysoká, s prognózou dalšího růstu. S tím souvisí nejen potřeba usměrňování turistů (vhodné turistické trasy) v místě i čase (rovnoměrnější návštěvnost v průběhu celého roku), ale také navazující otázka čištění odpadních vod. Přestože je centrální část obce čištěna městskou ČOV, zbývá dořešit čištění vod v dislokovaných částech Krásné Lípy (Kamenná Horka, Kyjov, Sněžná aj.) Za reálného požadavku udržitelnosti přírodního stavu krajiny je třeba nejen požadovat kvalitní čištění vod z restaurací a penzionů, ale postupně přivést k odpovídajícímu stupni čištění i objekty pro bydlení a individuální rekreaci. Vzhledem k charakteru území a rozptýlení zástavby je třeba vybrat a podpořit řešení specifická k místní podmínkám (např. podpora domovních čistíren apod.). Na katastru se nachází i významná část zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Pro ty je prioritou obnova 23/41

lučních společenstev. Proto je pro udržení původního rázu krajiny neopominutelná podpora extensivních forem hospodaření a alternativních zemědělských výrob včetně agroturistiky a bioprodukce (s tím souvisí i ochrana původního genofondu odrůd ovocných stromů). Problematika odpadů (zde především TKO) je řešena v měřítku širší oblasti a vůči ochraně přírody není rizikem, stejně jako otázka znečištění ovzduší. S rozvojem turismu rovněž souvisí tlak na zábor ploch mimo zastavěná území obcí pro individuální rekreaci tedy řešení pro ochranu přírody nepřijatelné a v dlouhodobém hledisku území škodícím i z pohledu jeho návštěvníků. Správy chráněných území se rovněž dostávají do potenciálních konfliktů při ochraně krajinného rázu, který je prostředkem k ochraně a zachování původní urbanistické skladby obcí včetně charakteristických prvků místní architektury. Proto je potřeba komunikovat nejen mezi Správami a turisty (ovlivňování turistiky a poskytování služeb prostřednictvím informačních center Správ), neméně důležité je propagovat zájmy ochrany přírody a rozvíjení komunikace a vhodné reflexe mezi Správami a dalšími subjekty významně ovlivňujícími rozvoj území tedy zejména s jednotlivými obcemi. K tomu je třeba, mimo jiné, Správami stanovit tam kde je to možné, jasná pravidla pro konzistentní výkon státní správy. Zonace Pouze menší část intravilánu města leží v CHKO Lužické hory a CHKO Labské Pískovce. Zonace CHKO (CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory) a Národního parku je obsažena v následujících mapkách. Obrázek č. 11: Zonace Národního parku České Švýcarsko Zdroj: Správa NPČŠ Obrázek č. 12: Zonace CHKO Labské Pískovce 24/41

Zdroj: Správa CHKO Labské Pískovce Obrázek č. 13: Zonace CHKO Lužické Hory Zdroj: Správa CHKO Lužické Hory Natura 2000 Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. V rámci této soustavy jsou vymezovány dva nové typy chráněných území: 25/41

ptačí oblasti k zajištění ochrany volně žijících ptáků evropsky významné lokality k zajištění ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Celý katastr obce Krásná Lípa patři do následujících chráněných území v rámci systému Natura 2000: Ptačí oblast Labské pískovce Kód lokality: Kraj: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: CZ0421006 Ústecký kraj 35.516,06 ha Chřástal polní, Datel černý, Sokol stěhovavý, Výr velký Evropsky významná lokalita České Švýcarsko (zasahuje území částí obce Kyjov, Vlčí hora) Kód lokality: Kraj: Status: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: CZ0424031 Ústecký kraj Navrženo 10.626,90 ha Stanoviště Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Evropská suchá vřesoviště Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně přístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Středoevropské lišejníkové bory Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Živočichové losos atlantský vydra říční Rostliny (stanoviště a druhy) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Horské sečené louky Přechodová rašeliniště a třasoviště Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 26/41

Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních Rašelinný les Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 3.4.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) cestovní ruch Tlak (Pressure) pohyb návštěvníků po cenných územích CHKO a NP Stav (State) narušení přírodního prostředí pro výskyt ohrožených druhů Dopady (Impacts) možné mizení ohrožených druhů Odezva (Responses) návštěvní řád národního parku vyhlášení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v rámci soustavy chráněných území Natura 2000 3.4.3. Shrnutí hlavních problémů hlavním problémem je regulace pohybu návštěvníků v souladu s požadavky Natura 2000 3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí Tlak Příčina pohyb návštěvníků po území CHKO a NP absence regulace návštěvnosti 3.5. ODPADY 3.5.1. Fakta Základní informace Tabulka č. 13: Přehled vyprodukovaného odpadu za roky 2002-2005 (t) NÁZEV ODPADU Druh Papír nebo lepenka Nápojový karton Lahvové sklo Plastové obaly Kovové obaly Oděvy Separovaný odpad celkem 2002 49,589 0,054 4,405 7,336 0,216 6,368 2003 46,351 0,192 5,968 8,279 0,215 2,524 2004 61,798 0,405 8,784 13,507 0,145 3,134 2005 67,312 0,414 24,614 13,402 0,398 7,435 celkem 225,050 1,065 43,771 42,524 0,974 19,461 332,845 27/41

Polystyren (m3) Směsný komunální odpad Nebezpečný odpad Vyprodukované odpady celkem 8,1 0,0 0,0 69,700 8,3 812,534 3,774 885,613 19,7 863,508 5,118 972,965 31,8 824,497 7,830 970,267 67,9 2 500,539 16,722 2 898,545 Zdroj: MěÚ Krásná Lípa Graf č.x: Podíl separovaného odpadu Podíl separovaného odpadu 9% 91% Separovaný odpad celkem Směsný komunální odpad Černé skládky nepředstavují významný problém 3.5.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) obyvatelstvo cestovní ruch Tlak (Pressure) vyprodukovaný komunální odpad je nerovnoměrně rozložen v čase Stav (State) odpad jako takový nepředstavuje významnou zátěž pro životní prostředí Dopady (Impacts) nejsou Odezva (Responses) poplatkový systém nestačí pokrýt náklady sběru a svozu komunálního odpadu 3.5.3. Shrnutí hlavních problémů Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů 28/41

3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad finanční deficit systému svozu komunálního odpadu Stav Tlak žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu Příčina cestovní ruch v obci 3.6. SHRNUTÍ 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů Ohrožení kvality vody v Křínici (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku možné nerealizace 2.etapy výstavby kanalizace v centru města a podél údolí Křínice se vyskytují časté situace se špatnými rozptylovými podmínkami a to zejména v zimním období Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů Zanesení vodních nádrží Kyjov a Šimlák Regulace pohybu návštěvníků ve vztahu k omezením vyplývajícím z požadavků soustavy Natura 2000 3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav Tlak Příčina ohrožení ekosystémů snížená pohoda znečištěné vodoteče (Křínice) nedostatečně čištěné komunální vody možná nerealizace 2.etapy výstavby kanalizace snížená pohoda obyvatel zhoršený zdravotní stav v zimním období zvýšené krátkodobé koncentrace prachu emise z domácností nevhodné parkování spalování hnědého uhlí a dřeva v nekvalitních topeništích rozkolísání průtoku vodotečí snížená retenční schopnost žádný zanesené vodní nádrže Kyjov a Šimlák pohyb návštěvníků po území CHKO a NP absence regulace návštěvnosti možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí finanční deficit systému svozu komunálního odpadu 4. žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu cestovní ruch v obci Stanovení cílového stavu 4.1. FORMULACE CÍLOVÉHO STAVU VE VZTAHU KE HLAVNÍM PROBLÉMŮM 4.1.1. Legislativní požadavky Čistota vod Je vyžadováno odkanalizování obce (vlastní Krásné Lípy a bezprostředně souvisejících částí) a čištění odpadních vod na mechanicko-biologické ČOV. S výjimkou dokončení kanalizace je tento požadavek splněn. 29/41

Snížená retenční schopnost krajiny žádné legislativní požadavky na zvýšení retenční schopnosti pro město Krásná Lípa nejsou. Ochrana biodiversity V souvislosti se zaváděním systému Natura 2000 jsou již národním parkem vyhlašována omezení vstupu. Odpady Legislativně je stanovena maximální výše poplatku. 4.1.2. Strom cílů Níže uvedený strom cílů zahrnuje pouze cíle, které se týkají bezprostředně města jako takového a zohledňuje jak výsledky DPSIR analýz tak i diskuse s představiteli města. Širší cíl zajistit zdravé životní prostředí a přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů ve městě Krásná Lípa Specifické cíle omezit vypouštění špatně čištěných komunálních vod zvýšit retenční schopnost území obce zlepšit kvalitu ovzduší a snížit energetickou náročnost s případným využitím obnovitelných zdrojů na objektech v majetku města zajistit finanční udržitelnost systému sběru a svozu komunálního odpadu snížit podíl skládkovaného komunálního odpadu zvýšit podíl zeleně ve městě omezit obtěžování obyvatel v okrajových částech zatížením z dopravy a nevhodným parkováním 5. Návrhy konkrétních opatření Návrhy konkrétních opatření jsou členěny podle výše uvedených specifických cílů 5.1. VODA - VYPOUŠTĚNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADNÍCH VOD Projekt 1.1. výstavba druhé etapy kanalizace v Krásné Lípě stav projekt ke stavebnímu řízení náklady 55 mil. Kč financování dosud nezajištěno Projekt 1.2. Vybudování kanalizace a ČOV v místní části Vlčí Hora a Zahrady 30/41

stav náklady 25 mil. Kč financování nezajištěno 5.2. VODA V KRAJINĚ - ZVÝŠENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI ÚZEMÍ Projekt 2.1. Revitalizace vodní nádrže Kyjov stav náklady 5 mil. Kč financování (program revitalizace říčních systémů) Projekt 2.2. Revitalizace vodní nádrže Šimlák stav náklady 5 mil. Kč financování (program revitalizace říčních systémů) Projekt 2.3. Revitalizace jednotlivých vodních ploch a vodotečí v povodí Křínice stav náklady 30 mil. Kč financování (program revitalizace říčních systémů) 5.3. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA Projekt 3.1. Výstavba obchvatu města stav námět náklady 20 mil. Kč (malá varianta), 120 mil. Kč (velká varianta) financování nezajištěno Projekt 3.2. Diversifikace stávajícího CZT doplněním kotlem na biomasu stav projekt náklady 15 mil. Kč financování nezajištěno Projekt 3.3. Realizace bezprašných povrchů na místních komunikacích stav náklady 25 mil. Kč financování nezajištěno Projekt 3.4. Úsporná opatření ke snížení spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů energie v Základní škole v Krásné Lípě stav námět náklady 10 mil. Kč 31/41

financování dosud neřešeno 5.4. ODPADY Projekt 4.1. spolu s ostatními obcemi požádat MŽP o zavedení pravidelné dotace přes správu národního parku stav námět náklady cca. 100 tis. Kč/rok financování ze státního rozpočtu prostřednictvím správy národního parku Projekt 4.2. rekultivace skládky stav náklady 10 mil. Kč financování nezajištěno Projekt 4.3. zvýšení podílu separace oddělitelných složek komunálního odpadu stav náklady 1 mil. Kč financování nezajištěno Projekt 4.4. Výstavba kompostárny a fermentační linky pro zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu stav náklady 50 mil. Kč financování nezajištěno 5.5. ZELEŇ VE MĚSTĚ Projekt 5.1. Rekonstrukce a nové výsadby liniové a doprovodné zeleně na území města a osad aleje, remízky stav náklady 5 mil. Kč financování nezajištěno Projekt 5.2. Rekonstrukce maloplošné městské zeleně a veřejných prostranství, sídlištních komplexů stav náklady 7 mil. Kč financování nezajištěno Projekt 5.3. Regenerace historické městské zeleně Zámeček, Křížová cesta, Zelený Čtvrtek stav 32/41

náklady 10 mil. Kč financování nezajištěno Projekt 5.4. Doplňková zeleň městských hřbitovů a drobných sakrálních památek v krajině stav náklady 6 mil. Kč financování nezajištěno 5.6. DOPRAVA Projekt 5.1. Vybudování parkovišť v turisticky atraktivních částech města (2 x Krásná Lípa, 2 x Kyjov, 1 x Vlčí Hora) stav náklady 23 mil. Kč financování nezajištěno 6. Posouzení možnosti realizace 6.1. PŘIPRAVENOST KONKRÉTNÍCH PROJEKTŮ/NÁMĚTŮ V současné době jsou připraveny následující projekty projekt projekt projekt projekt 1.1. II. etapa výstavby kanalizace 2.1. revitalizace vodní nádrže Kyjov 2.2. revitalizace vodní nádrže Šimlák 3.2. doplnění stávajícího CZT kotlem na biomasu 6.2. FINANČNÍ SITUACE OBCE Obec má velmi omezené vlastní zdroje. Odhad finančních prostředků, použitelných ročně na přípravu projektů i na spolufinancování lze odhadnout na cca 1 mil. Kč. 6.3. IDENTIFIKACE A ANALÝZA MOŽNÝCH FIN. ZDROJŮ 6.3.1. SFŽP Ode dne 15. března 2006 obnovil ministr životního prostředí příjem žádostí do národních programů Státního fondu životního prostředí ČR, vybraných programů Příloh I a Příloh II.: Přílohy I: 1.2. Program - Ochrana zdrojů pitné vody, nebo přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, nebo opatření u zdrojů znečištění na území národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) a jejich ochranných pásem 2.1. Program snižování emisí látek znečišťujících ovzduší u zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných za účelem veřejně prospěšných činností 2.7.1 Územní program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší 2.7.2. Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek 2.8 Program posuzování ekologických opatření vedoucích k významnému snížení skleníkových plynů 33/41

3.1.2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků 3.1.5. Realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území 3.1.6. Výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích 3.2.2. Program na vytvoření plánů opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obcích na území národních parků a jejich ochranných pásem 8.2. Program podpory výstavby, rekonstrukce environmentálních center Přílohy II: 1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby 2.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí 3.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody nebo výroby elektřiny ve školství, zdravotnictví a objektech sociální péče 4.A. Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby 8.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody v účelových zařízeních Doba příjmu je limitována disponibilními prostředky Fondu. Fond přijme žádosti v celkové výši dvojnásobku alokovaných prostředků, aby tak byla zajištěna možnost výběru kvalitních projektů k podpoře. Po dosažení takto stanovené hranice bude příjem opět uzavřen. V žádném programu Příloh I a II nebude žadatelům poskytována podpora formou půjček. Pro budoucnost lze předpokládat, že SFŽP v současné podobě zanikne a bude se orientovat pouze na spolufinancování strukturálních fondů a kohezního fondu Evropské Unie. 6.3.2. Strukturální fondy V současnosti se připravují podkladové materiály pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů na období 2007-2013. Z připravovaného operačního programu životní prostředí jsme vybrali (v návrhové verzi) ta opatření, která jsou pro podmínky obce relevantní. VODA Opatření 1.1 Výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod, snížení difúzního znečištění a monitorování stavu vod Výstavba a rekonstrukce ČOV nebo ekvivalentního přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO s funkčním stokovým systémem na úroveň ukazatelů ve vypouštěných odpadních vodách požadovanou vodoprávním orgánem, prioritně v chráněných územích. Dostavba a rekonstrukce stokových systémů v aglomeracích pod 2000 EO tam, kde je stokový systém již částečně vybudován a dostavba je nutná pro přivedení odpadních vod na ČOV, výstavba nové kanalizace prioritně v chráněných územích. VZDUCH Opatření 2.1. Zlepšení kvality ovzduší Operace 2.1.1. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy Systémy ke zlepšení průjezdnosti (řízení, kruhové objezdy) Budování infrastruktury pro systémy "park and ride", "bike and ride" Operace 2.1.2. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT Operace 2.1.3. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů, včetně CZT 34/41