A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 5 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í O S T A T N Í Z P Ů S O B Y _ P W P
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz III/ 2 Technologie obrábění VY_32_INOVACE_1315_Třískové obrábění ostatní způsoby_pwp PowerPointová prezentace Technologie 1. až 3. ročník učebního oboru Obráběč kovů Číslo a název sady: Téma: sada č. 66 - Technologie obrábění Jméno a příjmení Ing. Jan Nožička autora: Datum vytvoření: 1. 10.2012 Anotace: Třískové obrábění honování, lapování, protahování Materiál slouží k seznámení s třískovým obráběním honování, lapování, protahován. Vysvětlení základních pojmů, popisu, geometrie, druhů a značení nástrojů pro obrábění. Stanovení řezných podmínek ze strojnických tabulek.
Třískové obrábění Honování, lapování, protahování Třískové obrábění je obrábění jedním nástrojem, který vytváří třísku závislou na hloubce řezu, rychlosti posuvu a rychlosti otáčení obrobku nebo nástroje Třískové obrábění dělíme na ruční a strojní. Strojní třískové obrábění: 1. Soustružení 2. Frézování 3. Vrtání 4. Broušení 5. Honování 6. Lapování 7. Protahování 8. Nekonvenční metody obrábění Všechny tyto metody obrábění mohou být dnes řízeny počítači Číslicově řízené obrábění CNC.
Stroje pro třískové obrábění: Soustruhy Frézky Vrtačky Hoblovky Obrážečky Brusky Pily Protahovačky Elektrojiskrové obráběcí stroje Způsoby obrábění je určeno druhem nástroje a pracovními pohyby: 1. Hlavní řezný pohyb pohyb kterým se odebírá tříska, může jej vykonávat nástroj nebo obrobek nebo oba 2. Posuvný řezný pohyb (posuv) se provádí obrábění během několika otáček nebo zdvihů 3. Najížděním pohyb kterým nástroj přibližujeme k obrobku do pracovní polohy 4. Přísuv hloubka řezu 5. Výsledný řezný pohyb složený pohyb hlavního řezného pohybu, přísuvu a posuvu
Na všech obráběcích strojích pro třískové obrábění se musí řešit: 1. Upínání obrobku 2. Upínání nástroje 3. Provádění pracovních pohybů Každý obráběcí stroj má stanovený souřadnicový systém a to dvouosý nebo tříosý: 1. Soustruh dvouosý, (X,Z) 2. Frézka tříosý (X,Y,Z) 3. Sloupcová vrtačka jednoosý (Z), souřadnice X a Y jsou souřadnice stolu 4. Hrotová bruska dvouosý (X,Z)
Honování Honování je dokončovací operace při obrábění. Dosahuje se s ní vysoké kvality povrchu a vysokého stupně přesnosti Zlepšuje geometrické tvary. Nástroj nazýváme Honovací hlava Podle rychlosti pohybu dělíme honování na: 1. Honování s dlouhým zdvihem 2. Honování s krátkým zdvihem
Honování s dlouhým zdvihem Honovací stroj (hlava) je osazena třemi nebo více honovacími kameny. Honovací hlava provádí současně točivý a posuvný zdvihový pohyb. Tyto dva pohyby na obrobku vytvářejí (zanechávají) šroubovitou stopu. Honováním se kromě povrchu podstatně zlepší válcovitost obrobku. Nástroj (honovací kameny) vyjíždějí z otvoru o cca ¼ své délky zdvih se musí nastavit. Honovací stroj má Křížový stůl - pro upnutí obrobku (skříň motoru, převodovky) Honovací hlavu je přidělaná na pohyblivě na kulovém čepu, tak aby se mohla přizpůsobit
Honovací stroj má Křížový stůl - pro upnutí obrobku (skříň motoru, převodovky) Honovací hlavu je přidělaná na pohyblivě na kulovém čepu, tak aby se mohla přizpůsobit honované díře. Elektromotor je součástí zavěšeného vřetene a pohání otáčivý pohyb honovací hlavy. Je plynule regulovatelný Hydraulický pohon ovládá (pohání) zdvih. Dá se nastavovat velikost a rychlost.
Honování s krátkým zdvihem Přehlazování, Superfinišování Tento postup se vyznačuje přidáním třetího pohybu a to je kmitání kamenů v ose obrobku. Kmitání je o délkách 1-5mm a cca 700-1500 zdvihů/min. Stopa po finišování je šroubovitá vlnové čára. Při superfinišování se zlepší válcovitost tak i kruhovitost obrobku
Lapování Lapování je dokončovací operace při obrábění. Při lapování se používá volně rozptýlené brusivo v kapalině nebo pastě Lapováním se hodí k dosažení vysokých přesností tvaru, povrchu, tolerancí.
Princip lapování Zrna brusiva (karbidy křemíku, boru, korundu apod.) o velikosti 50-200 m jsou rozptýleny v kapalině (olej, petrolej apod.) Na obrobek je tato kapalina nanesena a lapovací kotouč se přiloží. Malou silou se lapovací kotouč přitlačuje na obrobek Obrobek s lapovacím kotoučem se pohybují proti sobě. Do měkkého povrchu lapovacího kotouče se zrno brusiva vmačkává a působí jako řezný nástroj na obrobek. Druhy lapování 1. Rovinné lapování Jednokotoučové Dvoukotoučové 2. Lapování válcových ploch 3. Ruční lapování
Protahování Protahování slouží k vytváření děr s jiným tvarem než je kruh Nástroj nazýváme protahovací trn Nástroj je mnohabřitý tak, že každý břit má jiný tvar a rozměr. Stroj nazýváme protahovačky
Konstrukce protahovacího trnu Protahovací trn má dvě části: 1. Řezná část je tvořena jako hrubovací část, má menší hloubku řezu. Postupně vytváří požadovaný tvar, má odstupňované řezné zuby 2. Kalibrovací část nemá odstupňované zuby. Jejich počet bývá 4-6. zajišťují aby nástroj stále držel ve směru protahování. Mohou být umístěny i v řezací části. Na konci nástroje jsou umístěny pro zajištění vedení v hotové díře. Tvorba třísky 1. Nástroj se pohybuje jen v podélném směru díry 2. Tříska se ukládá do zubové mezery - > musí být dostatečně velká aby se pojmula všechna vzniklá tříska.
Protahovačky Protahovací stroje pokud to je možné jsou vybavovány automatickým podáváním obrobků. Dnešní protahovací stroje mají zásadně pohon hydraulický. Výhody hydraulického pohonu 1. Rovnoměrný řezný pohyb bez rázů a chvění 2. Plynule nastavitelná rychlost protahování (řezné rychlosti) 3. Tažná síla může být nastavována (manometr) a tím je i kontrolována
Postup při protahování 1. Správné odstupňování řezných břitů nástroje 2. Správná řezná rychlost podle materiálu nástroje a obrobku 3. Správné mazání a chlazení zvyšuje trvanlivost nástroje 4. Včasné přeostření nástroje zajistí se tím že nedojde až k destrukci nástroje nebo obrobku.
Literatura: Technologie zpracování kovů, Základní poznatky,ing. Adolf Frischherz, Ing. Paul Skop, České vydání 1993, Správa přípravy učňů, nakladatelství Wahlberrg Praha Moderní strojírenství pro školu a praxi. Josef Dilinger a kolektiv, Europa Sobotáles cz. Praha 2007 Základy strojnictví. Ulrich Fischer a kolektiv, Europa Sobotáles cs. Praha 2004
Vytvořeno v MS Office PowerPoint 2010. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. "Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál." Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora/autorky.