Zima 2004 Vážení přátelé, INFORMAČNÍ MAGAZÍN VVS VERMĚŘOVICE EFEKTIVNÍ VÝŽIVA ZVÍŘAT v zimním vydání magazínu VVS Info Vám, kromě reportáží z farem, přinášíme kvalitní informace o tématech, která nás společně trápí. Velmi obsažný je článek Ing. Jiřího Stejskala o problematice ketóz, zajímavý je i příspěvek o používání zákvasů ve výživě dojnic. V neposlední řadě bych doporučil k pozornosti úvodník Ing. Pavla Pecháčka, kde popisuje servis a poradenství, bez kterých efektivní výživa a chov v žádném případě nefungují. Milí chovatelé, výživáři a manažeři, protože se blíží konec roku, dovolte mi Vám popřát sílu, zdraví a štěstí v roce 2005. Ing. Václav Brynda Ucelený soubor poradenství Poskytovat vedle kvalitních výrobků komplexní servis včetně odborného poradenství patří dnes u řady firem k samozřejmému standardu. Také společnost VVS Verměřovice zvolila tuto strategii a od počátku svojí činnosti se snažíme poskytovat chovatelům produkty na základě jejich konkrétních potřeb a pomáhat jim nacházet správnou cestu k efektivní výživě zvířat. Dobrá spolupráce je především o komunikaci. Nebojíme se nejen poukázat na chyby a nedostatky, které v některých chovech přetrvávají, ale chceme je i pomáhat společně řešit. V praxi to znamená především podrobně se seznámit s chovem. Vedle zhodnocení kondice zvířat sem patří posouzení kvality konzervovaných objemných krmiv a krmivová bilance. Na základě zjištěných poznatků nabízíme chovatelům rozbor krmiv na obsah živin, makroprvků, hladiny kyselin a vlákniny, což je nezbytné pro následné sestavení optimálních krmných dávek. Dlouhodobě využíváme výživářský program OKS a KDS, který splňuje požadavky norem a odpovídá správné výživě dojnic. Při sestavování krmných dávek preferujeme fázovou výživu dojnic, tzn. jiná je výživa na počátku a na konci laktace a striktně je třeba oddělit výživu suchostojných krav od produkčních. Tomuto systému nejlépe vyhovuje volné skupinové ustájení s používáním směsných krmných dávek zakládaných krmným vozem. Běžná je praxe, že připravujeme tři druhy krmných dávek pro laktující dojnice, jednu pro dojnice stojící na sucho (s co nejnižším po- V TOMTO ČÍSLE NAJDETE Ve Sjednocených arabských emirátech str. 2 a 3 Kdy pomáhají zákvasy str. 4 a 5 Problematika ketóz u dojnic str. 6 a 7 Za našimi uživateli a partnery str. 8, 9, 10 Připravujeme na příští rok str. 10 měrem vápníku a fosforu) a jednu krmnou dávku pro dojnice před porodem, kde se snažíme o vyšší hladinu dusíkatých látek hrazenou kvalitní bílkovinou (extrahovaný sójový šrot). V současné době se stal opět zajímavým výkrm býků. Vzhledem k požadavkům na co nejvyšší přírůstky a kratší dobu výkrmu doporučujeme zařadit do krmné dávky pro býky minerální přísadu s rumensinem, močovinu a vyšší dávky jádra. V rámci výživy telat nabízíme startéry s různou hladinou dusíkatých látek. Vyšší hladina dusíkatých látek přispívá k dosažení většího tělesného rámce, což je žádoucí pro budoucí dojnice s vysokou užitkovostí. Ke startérové výživě doporučujeme českou mléčnou náhražku z produkce PML Nový Bydžov, kde jsme se podíleli na vývoji nové minerálně-vitaminové přísady do této mléčné náhražky. Vhodné jsou rovněž rychlé kontroly energetické bilance a vyváženosti krmné dávky prostřednictvím rozborů mléka, kde sledujeme zejména hladinu močoviny. V případě zjištění nedostatků, pokud jde o zdravotní stav a výživu krav, jsme schopni provést metabolické testy (odběry krve, moči, mléka a bachorové tekutiny) a na základě výsledků doporučit nejvhodnější řešení. Jako specialisté na výživu hospodářských zvířat provádíme konzultace a analýzy na farmách i výrobnách krmných směsí. Jedná se o uzavřený koloběh činností se zpětnou vazbou a důslednou kontrolou. Snažíme se chovatelům nabízet jasnou koncepci, jejímž výsledkem bude příznivá ekonomika výroby mléka při zachování zdravého stáda dojnic. Naším cílem je bohatý a spokojený chovatel. Ing. Pavel Pecháček zookonzulent VVS Verměřovice, s.r.o.
Druhý seminář v Emirátech Koncem září jsme po roce uskutečnili další odborný seminář ve Sjednocených arabských emirátech (SAE) za spoluúčasti našeho obchodního partnera Fujairah Feed Factory, který patří mezi přední výrobce krmiv v SAE. Letošní setkání bylo o to významnější, že jsme společně s firmou Fujairah Feed Factory mohli oslavit desáté výročí jejího vziku. Při té příležitosti generální ředitel a spolumajitel firmy Issa Mohammed Al Azom předal několik cen, z toho dvě společnosti VVS Verměřovice za pomoc při rozvoji jeho firmy a přátelství mezi lidem ČR a emirátu Fujairah. Na trh ve Sjednocených arabských emirátech se společnosti VVS Verměřovice podařilo vstoupit v roce 2000 a od té doby se spolupráce s Fujairah Feed Factory úspěšně rozvíjí. Tato firma dodává na arabský trh především minerální doplňky, z nichž vyrobená krmiva používají ve zhruba polovině farem v Emirátech. Každoročně v rámci poradenství, které je standardní a podobně organizované jako u nás, pořádá firma odborné semináře. Letos byla aktuálním tématem náhrada antibiotických stimulátorů a účast byla opravdu hojná. Mezi posluchači byli většinou významní správcové farem a zootechnici z okolí. Nechyběli ani čeští chovatelé a představitelé výroben krmných směsí, kteří kromě účasti na semináři měli možnost prohlédnout si farmy našich zákazníků v poušti. S problematikou fytogenních krmných aditiv, jako přírodním řešením prosperující živočišné výroby, chovatele seznámil Mgr. Andreas Asamer z firmy Delacon Biotechnik Rakousko. Přítomné zaujal rovněž příspěvek o metabolických testech u skotu, jako významného faktoru rozpoznávání produkčních chorob od MVDr. Ing. Martina Matějíčka z firmy VVS. Dalším přednášejícím byl MVDr. Pavel Mádr ze společnosti Kheiron s.r.o., která se zabývá prodejem specifických krmných aditiv a veterinárních přípravků. Hovořil o neantibiotických produktech důležitých pro zdraví a vysokou užitkovost hospodářských zvířat. Výroba krmiv ve Fujairah Feed Factory Společnost Fujairah Feed Factory byla založena v roce 1993 a nachází se ve free zóně ve městě Fujairah a stejnojmenném emirátu. Znamená to dvě výhody vzdálenost jen 200 metrů od přístavu a nulové daně. Provoz stojí na 9000 m 2 půdy pronajaté od státu, budovy však patří společnosti. Vstup surovin začíná příjmem na stotunové váze a zanesením do databáze skladového hospodářství, podobně se odepisuje při výdeji. Produkční kapacita představuje denně 160 tun. Vyrábí se na dvou linkách: jedna je určena výhradně pro skot, druhá pro drůbež. Ve výrobním programu je i produkce a nabídka vločkovaného ječmene nebo kukuřice. Hodinová kapacita představuje 20 tun sypkého krmiva, při granulaci se kapacita snižuje asi na polovinu. Vitaminy, minerálie, ale i ostatní doplňkové látky, dávkují ve výrobně předem do planetového mixéru, čímž si provádějí předmíchání pro každou šarži. Zákazníci většinou požadují pytlované směsi, kterých firma vyrábí asi 80 procent. Pro přepravu volně ložených slouží tři kamiony. Některé směsi rozvážejí až do vzdálenosti 1000 km, například do Ománu, oblasti Salala, kde je vysoká koncentrace skotu, ovcí ale i drůbeže. Kompletní směsi uskladňují ve dvou silech s kapacitou 80 tun a ve dvou na 14 a 40 tun. Další menší sila jsou pak určena například na krmiva pro ovce, brojlery apod. Seminář se uskutečnil v reprezentativních prostorách Business klubu Fujairah ve free zóně. Výroba krmiv ve Fujairah Feed Factory je podřízena především ekonomice. Proto i technické zařízení nebylo dodáno na klíč, ale bylo budováno postupně nákupem jednotlivých částí. Součástí technologie je i vlastní transformátor. Z dalšího vybavení je třeba uvést dávkování oleje, který používají palmový a drtič sena, což je originální zařízení na zpracování sušené trávy do krmných směsí. Například v krmivech pro ovce je její zastoupení až 25 procent. Receptury ve spolupráci s VVS Krmné směsi míchají ve Fujairah Feed Factory zhruba z dvaceti surovin, které nakupují ze zahraničí a dopravují po moři v kontejnerech. Receptury sestavuje majitel firmy, který vystudoval techniku v USA a krmivářské zkušenosti získal na dalších studiích ve Francii nebo opět Americe. Pokud jde o receptury pro skot, ať již dojný nebo výkrm, sestavují je ve spolupráci s VVS Verměřovice. Farmy s chovem dojnic jsou také největšími zákazníky firmy. Spolupráce VVS Verměřovice s tímto partnerem spočívá v dodávka premixů. Jde především o minerální doplňky a v současnosti zkrmuje zhruba polovina farem s chovem dojnic krmiva s verměřovickými doplňky. U dodávek však obchod nekončí a čeští odborníci poskytují i poradenství, zejména zookonzulentskou a veterinární službu. Na začátku spolupráce dva pracovníci z Verměřovic v arabské zemi strávili půl roku, nyní už stačí konzultace čtyřikrát ročně. 2
Farmy s produkcí mléka v SAE mají mnoho společného. Většinovým vlastníkem bývá vláda, tj. vladnoucí šejk. Jde o moderní provozy s chovem holštýnského skotu, které byly vystavěny přímo v poušti a většinou navazují na mlékárnu. Největší z nich je Al Rawabi, která spolupracuje s tandemem Fujairah Feed factory a VVS Verměřovice. Al Rawabi Dairy Company začínali v roce 1990 s tisícovkou krav, nyní celkový stav skotu představuje 5300 kusů, z toho je 3500 dojnic. Ustájení je jednoduché, vzdušné. Jednotlivé haly jsou vybaveny výkonnými zmlžovači a ventilátory. Teplota v létě dosahuje až padesáti stupňů a zvlášť palčivým problémem je vysoká vlhkost vzduchu, proto náklady na chlazení patří k vysokým položkám. Na farmě dojí třikrát denně ve dvou dojírnách pro dvakrát šedesát kusů. Dovoz veškerého krmení Do směsných krmných dávek využívají farmáři v Al Rawabi minerálně-vitaminová doplňková krmiva z VVS Verměřovice, ale i další suroviny jsou nuceni kupovat. Objemná krmiva lisované balíky vojtěšky a tzv. slámy, což je obilí včetně klasů (ječmen, žito) nakupují hlavně ze Španělska a USA. Balíkované žito nakupují s deklarací 15 procent dusíkatých látek. Lisovaná objemná krmiva jsou dodávána s jasnou deklarací obsahu dusíkatých látek. Pro rozpětí 17 až 18 procent dusíkatých látek je požadavek na délku řezanky menší, pro 19 až 20 procent se vyrábí delší. Krmiva putují ze země původu lodí v kontejnerech a cena za metrický cent se pohybuje do 550 Kč. Další suroviny nakupují například z Austrálie. Do krmných dávek zařazují mimo jiné sušené cukrovarské řízky nebo bavlníkové šroty. Přímo do míchacího vozu dávkují i melasu. Obilí mačkají nebo napařují. Jednotlivé suroviny se míchají ve stacionárním míchacím krmném voze a do stájí je rozvážejí nákladními vozy. Většina surovin pro krmné směsi se nakupuje pytlovaná. Obecným znakem ve všech provozech, a nejen zemědělských, je nadbytek levných pracovních sil z Indie, Bangladéše apod. Tito lidé pracují v přepočtu za mzdy nižší než 7000 Kč. Dojnice jsou na farmě rozdělené do čtyř skupin podle stadia laktace: po otelení do 21 dnů, 22 až 180 dní laktace, nad 180 dní laktace (denní nádoj do 25 litrů) a nad 200 dní laktace nádoj do 20 litrů. Další dvě skupiny jsou suchostojné klasická a 14 dní před otelením, kdy krmí speciální minerální směs. Dojivost je silně vázaná na roční období. V zimě překračuje 32 litrů, naopak v létě poklesne i o deset. V té době musí intenzivně mlžit i větrat přes teplotní čidlo. Systém se zapíná teprve při teplotě nad 30 o C. Firma Fujairah Feed Factory se zabývá výrobou krmiv nejen pro skot, drůbež, ovce a kozy, ale i pro pštrosy, velbloudy, exotické ptactvo, kachny, bažanty, ryby a křepelky. Novinkou je zakázka pro plameňáky a krůty. Pokud potřebují jalovice, nakupují je většinou v Austrálii kolem čtvrtého až šestého měsíce březosti za zhruba 1400 dolarů. Průměrný počet laktací na dojnici je 2,8. Veškerá produkce mléka jde ke zpracování do vlastní mlékárny. V létě to představuje 70 000 litrů denně, v zimě o deset tisíc více. Celkově denně zpracovává mlékárna 120 000 litrů mléka, část odebírá od menších farmářů. Největší část produkce představuje balení čerstvého mléka s obsahem 3 % tuku. Kejdu vyhrnují na farmě v Al Rawabi každý den, většinou ji na slunci suší a používají jako podestýlku nebo hnojivo, které kupují pěstitelé na datlové farmy. Zemědělství v Emirátech Původně chudé obyvatelstvo sedmi emirátů zbohatlo v šedesátých letech minulého století, kdy našli v zemi ropu. V současné době šejk, který stojí v čele země, podporuje investice především do turistiky a snaží se dostat do země také cizí podnikatele, i když v každé firmě musí nadpoloviční podíl vlastnit místní podílník. Příliv kapitálu podporuje nulové nebo minimální zdanění. Pokud jde o zemědělství, není jeho rozměr velký. Země trpí nedostatkem vody a veškerá zeleň musí být pod závlahou. Přitom v poušti rostou farmy především na chov dojnic (výhradně holštýnského plemene) a drůbeže. Jde o velmi moderní systémy chovu, který ale ztěžují klimatické podmínky vysoké letní teploty zároveň s vysokou vlhkostí. Provoz farem je tvrdě vázán na ekonomickou úspěšnost a v čele stojí většinou evropští profesionální manažeři. Proto je velkým úspěchem, že se za těchto podmínek uchytila na arabském krmivářském trhu česká firma. Moderní farmy v poušti Čeští učastníci semináře s představiteli firmy VVS Verměřovice a partnery ze společnosti Fujairah Feed Factory. Moderní zemědělské farmy jsou v poušti budovány především pro chov dojnic a drůbeže. Malé farmy v oázách pěstují datlovníky a v menší míře například trávy nebo vojtěšku, které se pak po sklizni suší a prodávají na farmy s chovem dojnic. Někde pěstují i zeleninu a významný je prodej vzrostlých palem do rychle rostoucí městské výstavby. Tradičně vysoká spotřeba jehněčího a skopového masa je z větší části kryta dovozem z Austrálie a jen částečně z vlastních chovů. Oblibě se těší i drůbeží maso, opět z větší části pochází z dovozů. Dalším významným hospodářským zvířetem je koza. V poušti na farmách chovají beduíni také velbloudy, ale dnes již především pro závody, které se těší velké oblibě. Zdroj: Náš chov 11/2004 3
Krmení dojnic zákvasy Výživa krav je považována za nejvýznamnější faktor vnějšího prostředí, který ovlivňuje produkci mléka, plodnost, zdravotní stav zvířat a umožňuje realizovat genetický potenciál jedince i celého chovu. Přes značné pokroky v rozvoji krmivářského průmyslu, pěstování pícnin, konzervaci píce, sestavování krmných dávek, technologie a techniky krmení i značný rozvoj vědeckých poznatků ve fyziologii a patofyziolologii přežvýkavců se stále setkáváme s řadou nedostatků ve výživě a krmení dojnic, které negativně ovlivňují produkci, reprodukci, zdravotní stav zvířat a způsobují velké ekonomické ztráty předčasným vyřazováním krav z chovu, nutnými porážkami a úhynem zvířat. Uvedené problémy úzce souvisí s neadekvátní výživou zvířat. Relativně často však přetrvávají různá onemocnění paznehtů a v závislosti na kvalitě krmné dávky i poruchy trávení v předžaludku. V průběhu mezidobí má kráva rozdílné požadavky na výživu, které není jednoduché splnit. Má však značné schopnosti vytvořit si zásoby živin pro překonání nepříznivých období, pokud ji chovatel nezabezpečí optimální výživu. Veškeré požadavky na optimální výživu krav jsou směrovány k zabezpečení vhodných podmínek pro bachorovou fermentaci. Bachor představuje velmi unikátní a složitý ekosystém mnoha druhů bakterií, prvoků a hub, který transformuje velkou část živin krmné dávky na těkavé mastné kyseliny a mikrobiální protein. Jednou z možností, jak pozitivně ovlivnit fermentační procesy v bachoru jsou kvasinky. Na mnoha vědeckých pracovištích ve světě byl jejich pozitivní efekt prokázán. Zkušenosti chovatelů z AG Skořenice Správnou výživu krav považují za nejvýznamnější faktor vnějšího prostředí také ve společnosti AG Skořenice v okrese Ústí nad Orlicí. Právě v tomto podniku se přesvědčili, co všechno se může stát, když přestanou krávy přežvykovat a zdravotní stav stáda se během krátké doby výrazně zhorší. V porodně, kde neprojede krmný vůz, aplikují Skořeničtí zákvas přímo do žlabu na objemné krmivo. Začalo to tím, uvedl zootechnik Jiří Mimra, že jsme dlouhodobě krmili zaplísněnou kukuřičnou siláž, protože jsme neměli jinou možnost krmení. Byla to obrovská zátěž na bachor a prakticky znamenala likvidaci veškeré bachorové mikroflóry. Krávy začaly mít vážné problémy reprodukční, s končetinami, zvyšovaly se úhyny a klesala užitkovost. Provedli jsme bachorové testy, a jestliže optimálně by mělo vyjít tři sta tisíc nálevníků, naše dojnice jich měly v bachoru jen asi sto tisíc. V AG Skořenice neváhali a začali problém řešit s pomocí odborníků. Verdikt zněl, že krávy nepřežvykují, protože jim nepracují bachory. Situaci bylo možné napravit úpravou krmné dávky, což zdejší chovatelé vyřešili ve spolupráci s firmou VVS Verměřovice a podáváním zákvasu na podporu obnovení bachorové mikroflóry. Řešení jsme znali, ale připravit správně zákvas nebylo zpočátku vůbec jednoduché. Chvíli trvalo, než jsme přišli na nejlepší způsob receptury i podávání. Vedle přesného pracovního postupu je důležité, aby za dvě hodiny po vykynutí byl zákvas v bachorech, říká Jiří Mimra. Jednoduché a účinné Připravená směs se dojnicím podává asi dvě hodiny po vykvašení. Pro 300 krav ustájených na farmě v Újezdě u Chocně připravují Skořeničtí denně dvě míchačky zákvasu. Na toto množství jsou třeba dva kilogramy potravinářských kvasnic a tři a půl kilogramu speciálního kmene kvasinek Saccharomyces cerevisiae, které v bachoru podporují rozvoj správné mikroflóry. Stroj na výrobu zákvasu, jak my říkáme zakvasovač, je vlastně jednoduché zařízení vyrobené ze starého zásobníku na mléko, který jsme si vypůjčili ze sousedního podniku. Všechny suroviny se do něj postupně nasypou. Počínaje melasou, na ni se naleje voda a směs se rozmíchá míchadlem, které je uvnitř. Voda musí mít maximálně 37 o C, to je velmi důležité, jakmile je nad 40 o C zákvas zkysne a zvířata ho odmítají. Z připravené hmoty se odebere asi půl kbelíku a do něj se nasypou potravinářské kvasnice. Během deseti minut se udělá kvásek, mezi tím se dá do míchací nádoby tritikále a další suroviny včetně speciálního kmene kvasinek a doplňkového minerálního krmiva BOVIFOS z VVS Verměřovice. Směs se neustále míchá, aby nehrudkovala, přidá se hotový kvásek a potom se nechá hmota asi dvě hodiny vykvasit, popsal výrobní postup zákvasu hlavní zootechnik. Když v AG Skořenice začali krmit zákvasem, zhruba do čtrnácti dnů se u krav výrazně zlepšil zdravotní stav. Přibližně po dvou měsících se kondice krav stabilizovala, zejména těch po 4
otelení, které nastartovaly dojivost hned po porodu. Užitkovost se zvýšila asi o 1,5 litru na kus a den, což znamenalo nárůst v denní dodávce o 1000 litrů mléka. Zlepšily se také všechny ostatní ukazatelé včetně reprodukčních. Ve prospěch zákvasů hovoří i ekonomika Celkové náklady na suroviny na jednu krávu a den jsou 4,95 Kč, a to při zvýšení užitkovosti, zlepšení zdravotního stavu, reprodukčních ukazatelů a nízkém úhynu. Považujeme to za významný ekonomický efekt. Kdyby to znamenalo jen jeden litr nárůstu užitkovosti, zbudou ještě tři koruny, počítá hlavní zootechnik. Skořeničtí podávají 2 kg zákvasu na kus a den v následujícím složení: potravinářské kvasnice, 0,2 kg melasy, 0,25 kg otrub, 0,25 kg sladového květu, 0,5 kg tritikale zpracovaného na jemný šrot a 0,04 kg minerální krmné přísady z VVS s vysokou hladinou mikroprvků v anorganické formě, která je určena výhradně pro zákvasy. Jedná se o speciální recepturu pod názvem BOVIFOS zákvas a cena vychází na 6,70 Kč za jeden kg. Nezapomínají na prevenci U produkční skupiny dojnic v moderní velkokapacitní stáji přimíchávají Skořeničtí zákvas do směsné krmné dávky a podávají prostřednictvím krmného vozu. Průměrná roční užitkovost u 520 dojnic dosahuje v tomto podniku téměř 8000 kg mléka. Přes solidní výsledky se však chovatelé ve Skořenicích dostatečně poučili, takže dnes se zaměřují na důslednou prevenci. A nejsou to jen zákvasy. Rozbory jater u krav na nutných porážkách ukázaly na jejich postižení. Pro regeneraci zvolili bylinnou léčbu ostropestřecem mariánským. Léčba celého stáda trvala jeden měsíc, což znamenalo celkem 1,5 kg ostropestřece na dojnici. Nové jaterní testy prokázaly výrazné zlepšení, takže nyní podávají tuto bylinu preventivně jen dojnicím na sucho a vysokobřezím jalovicím v dávce 0,05 kg na kus a den po dobu dvou měsíců. Dalším významným krokem k ozdravění stáda dojnic je podávání lněného semene. Opět to není nic nového, ale návrat k tradiční metodě našich předků, říká Jiří Mimra. Lněné semeno dáváme kravám v období přípravy na porod v dávce 0,20 kg na kus a den. Příprava je jednoduchá po spaření horkou vodou se směs zamíchá a nechá trochu vychladnout. Výsledkem jsou snadnější porody i vypuzení lůžka a snížilo se také procento úhynů telat při porodu. Zvýšil se příjem sušiny a zlepšil zdravotní stav Podobné zkušenosti jako ve Skořenicích mají i v dalších podnicích. V AZ Holding Rovečné, v okrese Žďár nad Sázavou, chovají 250 dojnic českého strakatého skotu s průměrnou roční užitkovostí 6300 kg mléka. Se zákvasem začali letos na jaře a krmí ho jedenkrát denně kravám tři týdny před porodem, skupině krav na rozdojení a také dojnicím ve druhé fázi laktace s denní užitkovostí 25 litrů mléka. Potýkali jsme se hlavně s ketózami a problémy kolem porodu, kdy nám krávy uléhaly. Výsledky se samozřejmě nedostavily hned, ale v současné době jsou uvedené zdravotní potíže již zanedbatelné. Krávy také díky zákvasu přijímají více sušiny a energie, nyní běžně žerou 21 až 22 kg sušiny. Kromě jiného, zákvasy se podle mého názoru příznivě projevily na zvýšení užitkovosti během kontrolního roku, a to o 400 litrů mléka na dojnici, uvedl zootechnik Václav Čejka. Dalším zemědělským podnikem kde mají dobré zkušenosti s podáváním zákvasu, i když začali s touto metodou teprve v srpnu letošního roku, je akciová společnost VIKA Kameničná na Ústeckoorlicku. Chovají 410 dojnic českého strakatého skotu s průměrnou roční užitkovostí 6150 kg mléka. Zákvas připravují podobně jako ve Skořenicích, jen místo melasy přidávají sušenou sladkou syrovátku. Podávají ho dvakrát denně celkem 300 dojnicím s nejvyšší užitkovostí na dvou farmách. Takzvaný zakvasovač na výrobu zákvasu je jednoduché zařízení, které si ve Skořenicích zhotovili z vypůjčeného starého zásobníku na mléko o objemu 500 litrů. Podle hlavního zootechnika Josefa Růžičky se již během krátké doby podávání zákvasu zlepšily reprodukční parametry u dojnic. Zatímco zabřezávání u krav po první inseminaci se ještě nedávno pohybovalo kolem 48 procent, tak v současné době je to 59 procent. Výrazně se zlepšil i zdravotní stav v chovu krav, především téměř vymizely problémy s paznehty a kulháním. Zvýšila se rovněž užitkovost, a to v průměru o 0,5 litru na dojnici a den. Co je ale pro nás podstatné, že se výrazně zlepšily parametry u zpeněžovaného mléka, například procento bílkovin z 3,45 na 3,68 procenta, potvrdil hlavní zootechnik a podotkl, že další výsledky bude možné vyhodnotit až po delší době používání zákvasů a sledování. 5
Problém dneška KETÓZY dojnic Se zvyšující se užitkovostí stoupá dispozice dojnice pro poruchy látkové výměny. Nelze ale vycházet z toho, že riziko onemocnění tím automaticky roste. Vysoká užitkovost a stabilní zdraví jsou naprosto slučitelné. To ale předpokládá, že nedojde k žádné disproporci mezi geneticky danou užitkovostí, tomu odpovídající výživou a ostatními faktory vnějšího prostředí. Jedna z ekonomicky nejvýznamnějších poruch látkové výměny dojnic je ketóza, která se může vyskytnout jednak samostatně, tak i jako následek, případně spouštěč ostatních onemocnění snižujících užitkovost. Příznaky a charakteristika ketózy Při ketóze se jedná o poruchu subakutně nebo chronicky probíhající poruchu látkové výměny uhlovodanů a energie. Nastupuje často již ve druhém týdnu laktace, ponejvíce u starších, vysokoprodukčních dojnic. Projevuje se sníženou žravostí (až odmítáním krmiva), silným hubnutím, snížením dojivosti a nervovými poruchami. Onemocnělá zvířata, zejména subklinickou ketózou, jsou náchylná k nižší plodnosti, dislokaci slezu, zatížení imunitního systému, jakož i poruchám látkové výměny jater (tvorba histaminu v játrech onemocnění paznehtů) a k onemocnění vemene. Patogeneze a tvorba ketolátek Kráva nedisponuje žádnými rezervami glukózy, ale je závislá na jejím stálém přísunu krmivem. Nemůže glukózu z krmiva resorbovat, ale tvoří ji v játrech z metabolitní látkové výměny bachoru např. propioátu aminokyselin. Propionát bachorového původu (popř. z něho vzniklý axalacetát) neslouží ale v játrech jen jako výchozí substance k tvorbě glukózy a mléčného cukru, ale současně k získání metabolizovatelné energie. Pro 40 kg mléka je zapotřebí 3 kg glukózy. Priorita potřeby glukózy pro tvorbu mléčného cukru nutí dojnici při nedostatku dostupného propionátu k odbourávání tukových rezerv. Vznikající mastné kyseliny mohou být využity k znovu získání energie pouze pomocí axalacetátu. Pokud toto není v dostatečné míře možné, (při nízké spotřebě krmiva, při vysokém deficitu energie) dochází k tvorbě ketolátek, acetonu, acetoacetátu, β-hydroxymáselné kyseliny. Skoro každá dojnice vykazuje v první fázi laktace fyziologické odbourávání tělesné substance a v krevním séru mírné zvýšení ketolátek. Teprve při vysokém deficitu energie a intenzivním odbourávání tělesné substance dojde k překročení přípustných hodnot ketolátek, dochází ke ketóze ve vlastním slova smyslu. Mastné kyseliny a ketolátky zatěžují činnost jater a vedou k těžkým poruchám činnosti jater. V těžkých případech dochází až k tukové degeneraci jater. Diagnóza ketózy Ketóza může být prokázána analýzou ketolátek v séru, mléce a moči. Nejlépe se hodí stanovení kyseliny β-hydroxymáselné (β-hb) v séru a mléce, jakož i stanovení acetonu v mléce. Jako vhodný test pro subklinicky a klinicky se manifestující ketózu je vhodný test Ketolac-β-HB. Stupně rozmezí pro Ketolac-β-HB v mléce (Dirksen aj. 1995) 1. < 49 mmol/l normální rozmezí 2. 50-99 mmol/l riziko, sublkinická ketóza 3. 100-199 mmol/l subkl. ketóza, riziko klinické ketózy 4. 200-499 mmol/l vysoké riziko klinické ketózy 5. > 500 mmol/l klinická ketóza Je vhodné zařadit tento test do systému hlídání stáda. Další z metod systému hlídání stáda je stanovení acetonu v mléce v prvních 6 až 8 týdnech laktace. Čerstvě otelené není vhodné sledovat. Posouzení koncentrace acetonu v mléce (Staufenlbild a Gelfert, 2002) 1. < 0,200 mmol/l normál 2. 0,201-1,000 mmol/l subklinická ketóza 3. 1,001-2,000 mmol/l riziko klinické ketózy 4. > 2,000 mmol/l klinická ketóza Na zvýšenou mobilizaci tuků poukazují například tyto parametry: trigliceridy v krevním séru > 0,5 mmol/l volné mastné kyseliny v séru > 0,35 mmol/l mléčný tuk > 5,0 % jaterní tuk > 7,0 % Navíc může být zatížení jater zachyceno pomocí analýzy jaterních enzymů v krevním séru. Management výživy zvířat je rozhodující. Ketóza je v první řadě vyvolána nedostatečným přísunem energie. Se stoupající koncentrací ketolátek v séru klesá příjem krmiva a sílí deficit energie. Bez zásahu managementu pokračuje tvorba ketolátek a onemocnění se prohlubuje. Vedle obsahu energie v krmné dávce je řada dalších faktorů, které zesilují deficit energie a odbourávání tuků. Vše co vede k redukci příjmu krmiva, zvyšuje riziko ketózy. Krmivo má být chutné, jakož i senzoricky a hygienicky nezávadné. V období stání na sucho musíme bezpodmínečně vyloučit siláže s vysokým obsahem popelovin, špatně prokvašené, obsahující kyselinu máselnou a siláže aerobně nestabilní, které mají sklon k dalšímu kvašení (hřejí). Nízký obsah strukturální složky (poruchy motoriky a fermentace v bachoru) působí na trávení stejně depresivně, jako vysoká nabídka strukturální složky (prodloužená doba žraní a přežvykování, zkrácená doba pasáže. Zmenšený příjem krmiva jako následek extrémních změn krmné dávky, jakož i náhlé odejmutí krmiv při zasušování dojnic, může rovněž přispět k vyvolání ketózy a tomu se musíme bezpodmínečně vyhnout. Rovněž vysoký obsah odbouratelného hrubého proteinu v bachoru při relativním nedostatku uhlovodanů v krmné dávce vede ke snížení příjmu krmiva a následkem intenzivní tvorby amoniaku k zátěži jaterního a energetického metabolismu. Je třeba mít na paměti, aby v podmínkách úzkého poměru kráva : krmné místo, měla i méně důrazná zvířata dostatek času na příjem krmiva. Rovněž onemocnění, která souvisejí se snížením příjmu krmiva, jako poporodní paréza, zadržení lůžka, poporodní horečka omladnic, dislokace slezu, záněty paznehtů a vemene, mohou vyvolat ketózu. Z etiologického hlediska musíme mít na zřeteli především skutečnost, že ketóza může být nejen následkem, ale i spouštěčem těchto zdravotních poruch. Obzvláště subklinické ketózy zůstávají často bez povšimnutí. Deprese příjmu krmiva a pokles dojivosti jsou často jediné symptomy, jsou všeobecně registrovány, aniž bychom dále pátrali po příčině. Omezení přirozených aktivit, jako je žraní, pití, pohyb, ležení a přežvykování mají vždy za následek snížením příjmu krmiva a mohou být proto v dalších důsledcích považovány za predispoziční faktory ketózy. Dostatečný komfort dojnice spočívá především v následujících kritériích: libovolný, volný a jednoduchý příjem krmiva jednoduchý, volný příjem napájecí vody měkké, komfortní a suché lože čerstvý vzduch a chladné prostředí jsou důležitými 6
parametry pro správné trávení a optimální využití energie k vysoké užitkovosti. Jako význačný spouštěč vzniku ketóz je vyšší přísun energie v posledních týdnech laktace v období stání na sucho. Následkem toho dojde k vyššímu nasazení (tloušťky) tuku a poruchy hormonálního řízení látkové výměny se zvýšením glukózy a hladiny inzulínu v krvi. Po otelení dojde k lipolýze, ke zvýšení koncentrace mastných kyselin v krvi, tučnění jater, zvýšení tvorby ketolátek a znovu k depresi příjmu krmiva. 1. fáze stání na sucho zajištění kondice Těžištěm krmení v 1. fázi období stání na sucho je zabezpečení optimální kondice vhodným objemným krmivem s dostatkem strukturní složky, a to průběžně a bez ohledu na stav kondice před zasušením. Protože příjem krmiva je podstatně ovlivněn stavem kondice, žerou dojnice horší kondice,více než dojnice v dobrém výživném stavu. Optimální požadovaný stav kondice charakterizován podle známkování BCS je 3,5 (3,25 3,75) a tloušťka hřbetního tuku 25 mm, což lze dosáhnout dobrým nastavením energie a proteinu podle výše užitkovosti poslední třetiny laktace a kontrolovat měřením tloušťky hřbetního tuku. Nejen vysoký přísun energie, ale i negativní energetická bilance vysokobřezích dojnic vedou po otelení ke snížení příjmu krmiva a k deficitu energie, k puerperálním komplikacím a zadržení lůžka, jakož i k těžkému odbourávání tělesného tuku a ke ketóze. Velice nedostatečný přísun energie může vést již před porodem k lipolýze a k subklinické ketóze, po otelení pak k intenzivním projevům energetického deficitu. Doporučení energetického zabezpečení (záchova + energie pro 5 6 kg FCM) v 1. fázi stání na sucho obsahuje zabezpečovací přídavek, který odpovídá 1 mm tloušťky hřbetního tuku (známka BCS 0,1), aby bylo v této fázi bezpodmínečně zabráněno mobilizaci zásob tělesného tuku dojnic. Vedle nezbytného zabezpečení energie, využitelného proteinu a strukturní složky, je třeba především zajistit snížení přísunu vápníku a draslíku. Vysoký příjem obou těchto prvků stěžuje regulaci metabolismu vápníku a fosforu a při pokračujících trendu až do blízkosti porodu může vyvolat hypokalcémii, nebo hypofosfatémii (porodní parézu). V tomto krmném období je restrikce objemných krmiv, bohatých na vápník a draslík obtížně realizovatelná, tedy obzvláště travní siláže, méně pak GPS. Kukuřičná siláž by mohla být z tohoto pohledu vhodná, ale vzhledem vysoké koncentraci energie ji můžeme doporučit každopádně jen s vysokým přídavkem krmné slámy (dobilancování proteinu). K zabezpečení přísunu minerálních látek a vitaminů doporučujeme nasazení vitamino-minerál. přísad bez obsahu vápníku (Premin EX 8, VMD 1 plus...). Doporučené dotace živin v této fázi na ks a den: MJ NEL 55, Ca pod 35 g, P 20 až 25 g, Na do 15 g, Mg do 18 g, K do 150 g. 2. fáze stání na sucho (přípravná fáze) přizpůsobení na krmení dojnic v období laktace Přípravné krmení má rozhodující vliv na dojivost, plodnost a zdraví. Mezi příjmem krmiva před a po otelení, především ale mezi příjmem sušiny 24 až 36 hodin před porodem a prvními třemi týdny laktace, existuje úzký pozitivní vztah. Potíže působí skutečnost, že s blížícím se porodem se významně zpomaluje trávení krmiva. Vyšší ukládání tuku v tkáni vede následně k intenzivnějšímu růstu telete, tlaku na bachor a tak k další depresi trávení. Negativní bilance energie, vznikající nad normální fyziologický rámec ke konci období stání na sucho, může vést již před otelením ke zvýšenému odbourávání tuků, tvorbě ketolátek a tím k další depresi trávení, které může pokračovat i po otelení. Dojnice musí být připravena stoupajícími dávkami jadrného krmiva (max. 3 4 kg), při zabezpečení dostatku strukturní složky, na zkrmování vysokých dávek jadrného krmiva v období laktace. Celková potřeba energie pro záchovu + 8 kg FCM. Pozvolně stoupající nasazení jadrných krmiv pro navykání bachorové mikroflóry na cukry a škrob krmiva začátkem laktace a nezbytné dodržení potřeb strukturní složky kladou nejvyšší požadavky na zemědělce a bývají často omezeny technologickými a faktickými možnostmi. Jako takové musí být hodnoceno nasazení laktačních krmných dávek v přípravném období stání na sucho, kdy snížený příjem krmiva omezuje především požadované zabezpečení strukturní složky a vysoký obsah vápníků směsné krmné dávky ztěžuje hospodaření vápníkem a fosforem. S přihlédnutím k těmto skutečnostem mohla by být reálným řešením varianta nasazení 35% a 40% laktační krmné dávky, doplněné přídavkem 1,5 kg sena nebo krmné slámy v této přípravné fázi. Sestavení krmné dávky v tomto tranzitním rozmezí (přípravná fáze až 1 až 3 první týdny laktace) musí být v souladu s doporučeními potřeb živin. To se týká především nasazení siláží a krmného obilí, obzvláště ale zabezpečení chráněných bílkovin, chráněného škrobu a tuku (ošetřené proteinové koncentráty, ošetřené kukuřice, chráněný tuk). Požadovaný snížený příjem kalcia a kalia v přípravné fázi stání na sucho je v důsledku jejich vysokých hodnot v mnoha krmivech obtížně realizovatelný. Protože nadbytek Ca a K narušuje metabolismus vápníku a fosforu a bezprostředně po otelení může vést k poporodní paréze a v důsledku deprese trávení také k subklinické ketóze, musíme aktivaci metabolismu obou těchto prvků cíleně ovlivnit. Pro tento účel se osvědčil přídavek kyselých solí do směsných krmných dávek v posledních 2 až 3 týdnech březosti. Takto vzniklý lehce acidotický stav celkového metabolismu vede ke zvýšení využitelnosti vápníku a fosforu. Pufrovací přípravky, jako například kyselý uhličitan sodný, nesmí být proto v přípravné krmné dávce použity. Časná laktace příjmy energie dojnic stoupají a nedostatečné zabezpečení energie v krmné dávce časné laktace jako následek nedostatku pohotové energie a zvýšené ukládání tuku v období stání na sucho jsou rozhodující faktory pro vytvoření ketotického stavu metabolismu. Možnosti řešení při prevenci ketóz zajištění optimální tělesné kondice na konci laktace a v době stání na sucho (BSC 3,5, tloušťka hřbetního tuku 25 mm) optimální příprava a vybilancování laktační krmné dávky v posledních 2 až 3 týdnech před otelením vysoká spotřeba krmiva v přípravné fázi stání na sucho a období časné laktace. Vyloučení faktorů omezujících spotřebu krmiva (žravost) chybně prokvašené a aerobně nestabilní siláže nedostatečná senzorická kvalita krmiva nedostatek strukturní složky vysoký obsah ruminálně rychle odbouratelných bílkovin a uhlovodanů puerperální poruchy, porodní paréza, acidóza, onemocnění paznehtů a vemene extrémní změny a střídání krmiv vysoká koncentrace energie (> 7,1 MJ NEL/kg suš.) při potřebném krytí obsahu bílkovin ve startovací krmné dávce nasazení Niacinu, Propylenglokolu a vyššího podílu chráněného škrobu (kukuřice) v tzv. tranzitní fázi včasné rozpoznání ohrožených dojnic, podle obsahu složek v mléce (tuk, bílkovina, močovina, aceton, kyselina β-hydroxymáselná). Pokračování v jarním čísle. Ing. Jiří Stejskal, CSc. 7
Prioritou je výroba mléka Zemědělské družstvo se sídlem ve Sloupnici v okrese Ústí nad Orlicí hospodaří na 2580 hektarech, z toho na 440 hektarech mají trvalé travní porosty. Z pohledu chovu skotu patří mezi velké chovatele. Celkem chovají asi 2000 kusů, z toho je 600 jalovic a 1100 dojnic. Co se týká plemene, 80 procent tvoří čistý holštýn, který pochází ze dvou přímých nákupů jalovic, zbytek stáda je český strakatý skot nebo různé podíly krve. Na farmě v Němčicích je stoprocentní plemeno holštýn s průměrnou užitkovostí 8656 kg mléka, což je nejvyšší užitkovost v podniku. Průměr za celý podnik je potom kolem 8000 kg mléka. MVDr. Radek Pavelka, vedoucí živočišné výroby v družstvu. stáří 4 až 12 měsíců Premin Němčice suchostojné, upřesnila Monika Dvořáková. Intenzivní spolupráce s firmou VVS Verměřovice trvá asi rok a vzhledem k nárůstu užitkovosti i stabilizaci reprodukčních ukazatelů lze říci, že funguje dobře. V rámci výživářského servisu využíváme jejího odborného poradenství, pro dojnice na uvedených farmách nám sestavuje krmné dávky a prováděli jsme také metabolické profilové testy. Jednou za čtvrt roku vybereme 15 krav v různých fázích mezidobí, nejčastěji zvířata z porodny, v rozdojovací a vrcholné fázi laktace, uvedl MVDr. Radek Pavelka, vedoucí živočišné výroby v družstvu. Chovatelský cíl Pro veškerá telata bere tento podnik od začátku letošního roku startér VVS start 250. Krmí ho jen jalovičkám s mléčnou krmnou směsí do dvou měsíců věku a s velmi dobrými výsledky. Býčci jsou krmeni netržním mlékem a směsí ČOT, ve věku 6 týdnů jdou na export. Jalovičky jsou po dvou měsících převáženy na jiné středisko na teletník do boxů po deseti kusech, kde přecházejí na krmnou směs pro časný odstav telat. Jalovice ve 4 až 5 měsících věku po převozu zpět na farmu do Němčic dostávají minerální krmný doplněk z VVS. Výroba mléka je pro družstvo prioritou. Naším užitkovým cílem je výhledově dosáhnout hranice 9000 kg mléka. Ve výživě se budeme snažit dělat ještě kvalitnější objemná krmiva než dosud. Velkou rezervu znamenají nevyhovující stáje v Němčicích, kde uvažujeme o jejich celkové rekonstrukci, která by se měla uskutečnit do dvou let. Modernizace by se týkala i přestavby dojírny, jelikož dojení 300 dojnic nyní trvá až pět hodin, podotkl MVDr. Radek Pavelka. Na mléčné farmě v Němčicích je ustájeno 350 dojnic, asi 30 vysokobřezích jalovic, 40 telat ve venkovních boudách a 80 jaloviček v odchovně. V produkční stáji je směsná krmná dávka zakládána do žlabu dvakrát denně krmným vozem. Celoročně krmíme jetelovou senáž, kukuřičnou siláž, vlhké mačkané zrno kukuřice a tritikále z vaků, sójový a řepkový extrahovaný šrot, sladový květ, přes zimní období cukrovarnické řízky z vaků a k tomu minerálně-vitaminové doplňkové krmivo z Verměřovic, řekla zootechnička Monika Dvořáková. Krmení podle užitkovosti VVS dodává do družstva čtyři typy těchto minerálně-vitaminových krmných doplňků na farmu Němčice a dva na farmu Řetová. V Němčicích se krmí dvě produkční a dvě suchostojné minerálně-vitaminové směsi s přívlastkem super a bez přívlastku. Směsi super obsahují vždy zinek a selen ve formě bioplexu v třetinové dávce z celkového množství dotovaného zvířatům, v produkční směsi super jsou navíc živé kvasinky. Na farmě Řetová se krmí klasické katalogové minerálně-vitaminové krmné doplňky, pro suchostojné krávy a jalovice je to VMD 1 plus a pro produkční dojnice VMD 7 plus. Dojnice máme rozděleny do dvou produkčních skupin první s krmnou dávkou na 35 litrů mléka, to se týká asi 180 dojnic. Druhá krmná dávka je na užitkovost kolem 25 litrů mléka, asi pro 120 dojnic. Třetí skupina jsou krávy stojící na sucho a čtvrtá je příprava na porod tři týdny před otelením. První produkční skupina dostává krmnou směs z VVS Premin Němčice produkční super, druhá skupina na 25 litrů směs Premin Němčice produkční. Suchostojným a kravám v porodně krmíme směs Premin Němčice suchostojné super a jalovicím v odchovně ve Chov skotu na farmě v Němčicích má na starosti Monika Dvořáková. Mezi již realizovaná opatření patří vybudování nové dezinfekční vany, což by mělo přispět ke zlepšení nepříznivé situace s paznehty. Přes léto jsou vysokobřezí jalovice kvůli pohybu, kondici a zlepšení zdravotního stavu na pastvě. Ve výrobě objemných a jadrných krmiv je družstvo soběstačné, nakupují pouze bílkovinná jadrná krmiva. Z krmných plodin zaujímá velkou plochu jetel a kukuřice, které konzervují v silážních žlabech. Výhodou je vlastní linka na výrobu vlhkého mačkaného zrna včetně lisu, takže ve vacích uchovávají mačkané zrno kukuřice a tritikale, případně cukrovarnické řízky. Tyto služby poskytují také okolním zemědělským podnikům a za sezonu naplní celkem kolem padesáti vaků. 8
Telatům svědčí speciální startérová výživa Nosným programem Agrodružstva Bučina v okrese Ústí nad Orlicí je skot. Chovají 190 dojnic plemene holštýn s průměrnou užitkovostí 9600 kg mléka za kontrolní rok. Krmení mají rozděleno na dvě produkční dávky podle denní užitkovosti 30 a 40 kg mléka. Pro suchostojné krávy a březí jalovice je krmná dávka suchostojný mix. Během přípravy na porod, dva až tři týdny před otelením, dostávají vysokobřezí zvířata navíc 5 kg jádra. Od jara do podzimu jsou suchostojné krávy a vysokobřezí jalovice na pastvě s tím, že mají jako příkrm seno, suchostojný mix v poloviční dávce a minerální krmnou přísadu. Na vysokoprodukční krmné dávce na 40 litrů denního nádoje zůstávají dojnice podle užitkovosti, mnohdy i celou laktaci, pokud klesne užitkovost jsou přesunuty na mix na 30 kg, kde zůstávají až do zasušení. Prvotelky jsou jako samostatná skupina a většinou po celou dobu první laktace na nejužitkovějším mixu kvůli zvětšení tělesného rámce a s ohledem na dobrou kondici. Vzhledem ke kvalitní a vyrovnané krmné dávce jsou zvířata schopna přijímat velké množství sušiny, prvotelky kolem 23 kg a kravy až 25 kg. Výživa skotu je v tomto podniku výhradně pod taktovkou VVS Verměřovice. V chovu telat mají dobré zkušenosti se startérem s vyšším obsahem dusíkatých látek VVS start 280 g NL. Podle hlavního zootechnika Ing. Martina Střasáka je to cesta, jak správně odchovávat vysoko geneticky vyšlechtěné holštýnské plemeno na tělesný rámec a odstartovat tím správný odchov Startérovou výživu s vyšším obsahem dusíkatých látek uplatňujeme již delší dobu a telata po ní dobře prospívají, tvrdí Ing. Martin Střasák, hlavní zootechnik Agrodružstva Bučina. jalovic. V současné době zkoušejí jako první v republice speciální startér VVS start 250 g NL s přípravkem NUPRO, což je alternativní zdroj bílkoviny ve formě fragmentů buněčných stěn kvasinek. Přináší mimo jiné nové spektrum aminokyselin a zvyšuje chutnost startéru. První zkušenosti jsou dobré. Jalovičky ve věku 5 až 6 měsíců do 13 měsíců dostávají směsnou krmnou dávku pro dojnice na 30 kg mléka ad libitum. Receptury na míru pro farmu v Netlukách Představovat Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze Uhříněvsi není nutné, snad jen, že v rámci ČR je jediným ústavem zabývajícím se živočišnou produkcí s širší působností a je přímo podřízen Ministerstvu zemědělství ČR. Řeší problematiku zejména v oblastech genetiky a šlechtění hospodářských zvířat, výživy a techniky krmení, techniky a technologie chovu, fyziologie produkce, výživy a růstu, etologie hospodářských zvířat, kvality a jakosti produktů. Nedílnou součástí ústavu je účelová farma v Netlukách, kde je ustájeno také 200 krav, z nichž sedmdesát procent jsou dojnice plemene holštýn a ostatní českého strakatého skotu. Stádo mají rozděleno do dvou skupin, a to od deseti do sto dní po otelení, kde je postavena krmná dávka na denní dojivosti Na farmě v Netlukách, v experimentální stáji s tenzometrickými žlaby, provádějí odborníci na výživu přesná sledování během celého roku. Ing. Pavel Firla, zootechnik na účelové farmě VÚŽV v Netlukách. 35 až 50 litrů mléka. Druhou skupinu od sto do tři sta dní tvoří dojnice s nižší užitkovostí a tomu odpovídá i krmná dávka. Ve spolupráci s firmou VVS Verměřovice provádějí tamní chovatelé rozbory krmiv, komponentů a sestavování optimálních krmných dávek pro všechny skupiny krav. V Netlukách mají vlastní míchárnu krmných směsí do kterých přidávají minerální krmné doplňky vyráběné ve Verměřovicích speciálně pro tuto farmu. Pro zookonzulenta z VVS je samozřejmostí dobrá znalost našeho chovu, takže je schopen rychle reagovat na aktuální situaci ve stádě a po vyhodnocení provést případné změny v krmné dávce. Dvakrát za rok také provádíme kontrolní metabolické testy a výsledky zpětně využíváme v chovu, řekl zootechnik Ing. Pavel Firla. U holštýnských dojnic dosahují v současné době průměrnou roční užitkovost 9500 kg mléka a u dojnic českého strakatého skotu 6500 kg. Co se chovatelům v Netlukách daří, je nízká servis perioda 95 dní za období leden až duben 2004 a v populaci 123 dní. Podle zootechnika je to ovlivněno zejména kvalitní a vyváženou výživou. Procento zabřezávání po první inseminaci dosahují u krav včetně jalovic bezmála 67 procent a u jalovic dokonce nad 85 procent. 9
Významný partner na jihu Čech Hlavním zaměřením společnosti Pomezí, spol. s r.o., Strmilov na Jindřichohradecku je nákup, ošetřování, sušení a skladování řepky ozimé a obilovin, především potravinářské pšenice. Suroviny nakupují od okolních zemědělských podniků a pro tento účel mají k dispozici skladovací kapacitu 7000 tun, z toho 5000 tun jsou sklady s volnou ložnou plochou s aktivním větráním a 2000 tun zrna je uloženo v pěti ocelových silech. Doplňkovou činností je potom výroba krmných směsí pro dojnice, prasata a nosnice. Krmných směsí vyrobí ročně asi 1000 tun a zhruba desetinu produkce, určenou pro nosnice a prasata, nabízejí ve vlastním maloprodeji drobným chovatelům. Zbývající část tvoří kompletní krmné směsi pro dojnice, které dlouhodobě odebírají dva významní chovatelé, a to Agrodružstvo Počátky a akciová společnost Volfířov. Do posledně jmenované společnosti putují měsíčně také 3 tuny startéru VVS start pro odchov telat. Do kompletních krmných směsí pro dojnice zpracováváme minerálně-vitaminovou směs a bílkovinný koncentrát z VVS Verměřovice. Tato firma, se kterou spolupracujeme více než deset let, nám podle konkrétních požadavků zemědělských podniků, pro které jsou směsi určeny, připravuje také receptury krmných směsí, řekl Luděk Budín, jednatel společnosti Pomezí. Spolupráci s firmou VVS si pochvalují jak ve výrobně Pomezí, tak v uvedených zemědělských podnicích, kam krmné směsi ze Strmilova směřují. V obou případech poskytují Verměřovičtí tamním chovatelům odborný výživářský servis, především se jedná o sestavování a optimalizaci krmných dávek pro dojnice, případně veterinární dohled. Luděk Budín sleduje nakládání krmných směsí. Výrobna krmných směsí Pomezí, spol. s r. o., ve Strmilově nepatří mezi velké producenty, nicméně pro VVS Verměřovice představuje dlouholetého a významného partnera v jižních Čechách. V Agrodružstvu Počátky spolupracují s firmou VVS Verměřovice asi půl roku a týká se to zhruba 200 dojnic českého strakatého skotu s průměrnou roční užitkovostí 6000 kg mléka na farmě Statek. Servis VVS obnáší všechno kolem krmení včetně rozborů objemných krmiv. Spolupráce je velmi dobrá, za poslední období jsme zaznamenali nárůst užitkovosti a kvalitní řízená výživa má na tom rozhodně podíl, podotkla faremní zootechnička Lenka Matějů. Podobné zkušenosti mají v akciové společnosti Volfířov. Hlavní zootechnik Ing. Ladislav Závodský uvedl, že v jejich podniku poskytují Verměřovičtí výživářský servis pro 250 dojnic s průměrnou užitkovostí 7150 kg mléka, ale i další kategorie skotu. Užší spolupráce začala počátkem letošního roku a obnáší rozbory krmiv, sestavování krmých dávek a při vyskytnuvších se problémech také odběry a rozbory krve. Průměrná užitkovost dojnic tam během roku vzrostla asi o 150 litrů mléka. Kalendář akcí 2005 Druhé VVS skiinterkriterium Čenkovice 9. 2. 2005 Seminář: Drůbež 5 let po mileniu Jablonné nad Orlicí 16. 3. 2005 Pojizerský seminář ve spolupráci se ZZN Semily, a. s. Semily 14. 4. 2005 VVS Cup 2005 Kostelany u Kroměříže 28. 4. 2005 Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky výstaviště v Přerově 19. až 22. 5. 2005 O dalších připravovaných akcích vás budeme včas informovat. 10
11
uvádí komiksový, nicméně zcela pravdivý seriál ze života skotu TELE a TELE s VVS Díl druhý: Od porodu po odchov V humorném pojednání Vám chceme přiblížit šťastné osudy telat, která jsou zcela pod kontrolou dobrých náhradních rodičů odborníků z firmy VVS Verměřovice. Pro telecí mimino, je důležité mlezivo. Pro rychlý růst a dobrý pocit, popíjejte Telsur Acid. Sázejte na skvělou kartu věřte nám a VVS Startu. V odchovu a ve výkrmu VVS je jednička naším cílem: Silný býček, zdravá jalovička. VVS Verměřovice, s.r.o. Telefon, fax: 465 642 670, e-mail: vvs@vvs.cz, www.vvs.cz