Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Téma: Vybraná díla z české literatury Autor: PaedDr. Soňa Cupáková Název: Květa Legátová - Želary Datum: 28. 3. 2014 Cílová skupina: žák gymnázia Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva
Květa Legátová Želary 1. České spisovatelky 20. a 21. století Českou literaturu 20. a 21.století výrazně obohatilo svou tvorbou několik spisovatelek. Vedle Květy Legátové můžeme zmínit Petru Procházkovou, Petru Hůlovou. Doplň jména alespoň tří dalších spisovatelek. 2. Literární tvorba českých spisovatelek Peníze od Hitlera Žítkovské bohyně Paměť mojí babičce Rok kohouta K jednotlivým dílům doplň jméno autorky. 3. Květa Legátová Spisovatelka se narodila v r. 1919 (ve Starém Hrozenkově; v Podolí u Brna). Po studiu češtiny a němčiny ( učila na různých školách na Valašsku a Moravském Slovácku; nastoupila do brněnského rozhlasu jako redaktorka rozhlasových her). První práce publikovala ( již v 50. letech 20. století; až v r. 2000). Proslavila se knihou Želary, za kterou dostala (Cenu France Kafky; Státní cenu za literaturu). Uznávaná spisovatelka, vlastním jménem (Věra Hofmanová; Věra Podhorná), zemřela v Brně v r. 2012. Vyznač správná tvrzení. 4. Literární tvorba autorky Přestože se spisovatelka proslavila především prací Želary, není to její jediné literární dílo. Vyjmenuj další práce autorky.. 5. Želary Soubor několika povídek z období první republiky z oblasti Kopanic. Novela popisující životní osudy spisovatelky. Rámcová povídka z doby jejího působení na Slovensku. Román o životě prostých venkovanů ze zapadlé vesnice v Beskydech po 2. sv. válce. Vyznač správné řešení.... Na základě přečtení celého díla se pokus o stručnou charakteristiku práce. Do oblasti Kopanic umístila děj své práce nejen Květa Legátová, ale i spisovatelka Kateřina Tučková. Z uvedené nabídky vyber správné řešení: Nebe nezná dno, Žítkovské bohyně, Kříž u potoka
6. Charakteristika postav V knize se setkáváme s množstvím zajímavých postav, které se před námi objevují v jednotlivých povídkách, někdy jako hlavní postavy, někdy pouze okrajově. Mezi nejvýraznější postavy patří Lucka Vojničová. Pokus se o charakteristiku této zajímavé postavy. 7. Film Na motivy povídek a novel Květy Legátové byl natočen režisérem Trojanem v r. 2002 film Doplň název filmu. 8. Želary Úryvek č. 1 Voda a voda, mělce zvlněná. Na jednom místě se tříští, naráží na skaliska. Duhové kapky prší na hladinu, zjitřenou a kypící. Skorec se koupá v kalužině. Podivný pták, který se koupe a zpívá. Široko daleko se prostírá horská krajina s nitečkou řeky pod příkrými srázy. U břehu se sbírá bílá pěna. Houpe se tam borová šiška a na ní, nepatrná i v nesmírnosti přicházející smrti, leží vysílená včela.[1] Charakterizuj jazykový styl autorky. Úryvek č. 2 Nad lesem bobtná slunce a sotva znatelně se sune mezi větvemi, které jak by zdržely jeho pád. Rokliny vydechují řídkou večerní páru. [2] Vysvětli pojem personifikace a najdi příklady personifikace v ukázce. Úryvek č. 3 Žeňa uměla kdeco zpeněžit. Měla zvláštní dar. Na co sáhla, to jí rozkvétalo pod rukama. Učitelka ručních prací jednou řekla: Já Žeňu neučím. Ona učí mě. A nebyla to skromná učitelka. Provdala se za Mrzáka Rosťu (přízviska tu bývají krutá), jemuž kácený strom rozdrtil nohy a jenž jí po půl roce podivného manželství zanechal svou dvouletou dceru Jiřinku se sirotčí rentou sedmdesát korun měsíčně Téměř všechno vyrobila Žeňa vlastníma rukama. Vypadala křehce, ale měla sílu chlapa. Tvořila z hlíny, ze dřeva, z proutí, z kůže, ze slámy i z kovu. Vytvářela vzory krajkových přehozů, šál, záclon, vymýšlela tvary hrníčků a váz, košíků, opálek, ozdobných krabic, jehelníčků. V Šádové Huti šly její výrobky na dračku. Uměla vydělávat od malička. Začínala s desetníky, které dostávala za roznášku mléka na faru a do školy. [3] Na základě přečtení celé knihy charakterizuj postavu Ženi.
Úryvek č. 4 Vratislav Lipka se otřepal po nepříčetném výprasku, jímž se starý Michal pravidelně vyráží ze strastí svého zpackaného života. Chlapec nikdy přesně neví, kdy se strýc vrátí z hospody, ve které propíjí jeho chalupu, zděděnou po prababičce, pokládaje ji za výchovné. Dnes uslyšel kroky příliš pozdě (Michal dokáže být velmi zákeřný a opatrný), vařil si k snídani mátový čaj a čtyři vejce z farského kurníku, pískal si přitom a měl pocit, že den začíná dobře. Když práskly v síni dveře, bylo pozdě. Strýc už stál na prahu, v ruce starou oprať. Lipka se pokusil strefit se mu do oka lžičkou, ale rozťal jen huňaté obočí. Zato oprať opsala správný oblouk a podrazila mu nohy. Teď žvýká Michal chlapcovo jídlo, ohlíží se, čím by je zapil, mátový čaj nepokládá na nápoj. Lipka našlapuje opatrně bosými chodidly, v očích mu hoří zlá světla. Jde vzpřímen, i když se s každým krokem probouzí bolest. Nemůže si dovolit slabost, všude mohou číhat oči posměváčka. [4] V době svého učitelského působení na Kopanicích autorka poznala těžký osud mnoha dětí. Jaký byl osud Vratislava Lipky i mnoha dalších sirotků? Úryvek č. 5 Kamennou chalupu, dnes čistě obílenou, postavil Václav Jakubík navzdory místním zvykům, tedy navzdory tradici dřevěných baráčků. Dům má čerstvou modrou podrovnávku. Pozval jsem si ho kdysi, abych zjistil, proč neposílá Rozárku do školy. Dostavil se, ale napil se na kuráž, sotva stál na nohou. Neměl strach ze mě, ba ani z četníků, bál se o výdělek své dvanáctileté dcery, která je někde ve službě. Pane Jakubíku, školní docházka je povinná. Já vím, však Tonda chodí. Mluvím o Rozárce. Ta je nemocná. No dobrá. Přijdu se k vám podívat.. Ještě nikdy jsem neviděl stavení tak prázdné.plotna s jediným hrncem, lavice, stůl, na stěně polička s několika talíři. Jakubíková schovávala pod zástěru ruce s temnými podlitinami. Bylo to zbytečné. Tytéž podlitiny měla v obličeji. [5] Úryvek převyprávěj. Jaká byla životní situace mnoha chudých lidí v oblasti Kopanic? Použitá literatura [1] LEGÁTOVÁ, Květa. Želary. Praha - Litomyšl: Paseka, 2001.s.7. ISBN 80-7185-390-9. [2] LEGÁTOVÁ, Květa. Želary. Praha - Litomyšl: Paseka, 2001.s.68. ISBN 80-7185-390-9. [3] LEGÁTOVÁ, Květa. Želary. Praha - Litomyšl: Paseka, 2001.s.78. ISBN 80-7185-390-9. [4] LEGÁTOVÁ, Květa. Želary. Praha - Litomyšl: Paseka, 2001. s.128. ISBN 80-7185-390-9. [5] LEGÁTOVÁ, Květa. Želary. Praha - Litomyšl: Paseka, 2001. s.77. ISBN 80-7185-390-9.
Řešení Úkol č. 1 Kateřina Tučková, Tereza Boučková, Radka Denemarková, Hana Androniková Úkol č. 2 Peníze od Hitlera Radka Denemarková Žítkovské bohyně Kateřina Tučková Paměť mojí babičce Petra Hůlová Rok kohouta Tereza Boučková Úkol č. 3 Podolí u Brna. Učila na různých školách na Valašsku a Moravském Slovácku. První práce publikovala již v 50. letech. Státní cena za literaturu. Věra Hofmanová. Úkol č. 4 Novela Jozova Hanule. Sbírka rozhlasových a televizní her Pro každého nebe, Posedlá a jiné hry, Mimo tento čas. Úkol č. 5 Soubor několika povídek z období první republiky z oblasti Kopanic. Povídkový soubor rozdělený do 8 kapitol. Jednotlivé příběhy se však prolínají a zároveň doplňují. Děj knihy je zasazen do fiktivní vesnice Želary. Tématem jsou spletité osudy lidí z beskydské vesnice v době první republiky. Autorka realisticky popisuje jednotlivé postavy, seznamuje čtenáře s prostředím, které dobře znala z dob svého působení ve Starém Hrozenkově. Práci můžeme označit jako typ psychologické venkovské prózy. Volným pokračovaní Želar je novela Jozova Hanule. Žítkovské bohyně Úkol č. 6 Lucka Vojničová léčitelka s velkými znalostmi nejen lidského těla, ale i duše, těžké životní osudy, pro své léčitelské schopnosti uznávaná v celém kraji. Úkol č. 7 Jozova Hanule Úryvek č. 1 Spíše spisovný jazyk, četné básnické obraty, metafory, personifikace, poetické vyprávění, snaha zachytit atmosféru míst, která se stala předlohou pro její knihu ( pravděpodobně Starý Hrozenkov). Úryvek č. 2 Personifikace neživým předmětům jsou připisovány lidské myšlení, city, řeč. Slunce bobtná, sune se, větve jako by zdržovaly, rokliny vydechují Úryvek č. 3 Žeňa výrazná postava ženy, která se rozhodla žít svým vlastním způsobem, navzdory místním zvyklostem. Nesmírně pracovitá, zručná, avšak jejím životním štěstím se stává vyvdaná dcera Jiřinka. Úryvek č. 4 Spisovatelka pracovala řadu let jako učitelka na mnoha školách v oblasti Kopanic. Mohla tak poznat těžký osud dětí, které se staly častými postavami v jejích pracích. Úryvek č. 5 Kopanice patřily mezi velmi chudé části Československa a těžké životní podmínky byly často příčinou složitých osudů jednotlivých rodin. Spisovatelka poukazuje na velmi častý jev alkoholismus, násilí v rodinách, neúctu k ženám, vykořisťování dětí.