CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP

Podobné dokumenty
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Intracelulární detekce Foxp3

Imunitní systém.

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Multiplexové metody pro diagnostiku nádorových onemocnění a optimalizaci léčby. O. Topolčan, M.Karlíková FN Plzeň a LF UK Plzeň

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Játra a imunitní systém

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Základy FRM v interní medicíně

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Imunologická rovnováha TH1/TH2 v obraze cytokinů

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

oběma.tkáně jsou spojeny dohromady v různých kombinacích a tvoří funkční jednotky - orgány

Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

Dr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Imunitní mechanismy. Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Stanovení cytokinů v nitrooční tekutině pomocí multiplexové xmap analýzy

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Sandwichová metoda. x druhů mikrokuliček rozlišených různou kombinací barev (spektrální kód)

Základní morfogenetické procesy

Zánět. Zánět. Systémové manifestace zánětu. Reakce akutní fáze

Dělení buněk a jeho poruchy

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel

Funkce imunitního systému

Chemotaktické cytokiny (chemokiny)

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Řízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk

IMUNOTERAPIE NÁDORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE. Michaela Matoušková

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

IMUNOMUDULAČNÍ AKTIVITY IZOTONICKÉHO A HYPERTONICKÉHO ROZTOKU QUINTON

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

Fyziologická regulační medicína

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák

Přehled novinek v medikamentózní léčbě UC. Dana Ďuricová Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE IVF, a.s., Praha

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Biologická terapie. Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Buněčné markery sepse

PŘÍNOS STANOVENÍ CYTOKINŮ U ZÁNĚTLIVÝCH POOPERAČNÍCH KOMPLIKACÍ. DISERTAČNÍ PRÁCE MUDr. Ivane Chachkhiani

Cytokinové interakce epiteliálních buněk

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra buněčné biologie

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

BIOTERAPEUTICS. Obrázek 1. Schéma cytokinového receptoru 2. ETIOPATOGENEZE ONEMOCNĚNÍ Z POHLEDU FR M

Úvod

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Interakce mezi buňkami a okolím

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Hormony. LH ve FRM: Opakující se potraty Mužská a ženská neplodnost

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.

PRAKTIKUM č.2. ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Chemokiny lidských epitelových buněk

STANOVENÍ CYTOKINŮ V SUPERNATANTU HOMOGENÁTU JATER U POTKANŮ S JATERNÍ STEATÓZOU

Co je nového u cytokinů - jak si žije IL-1 rodina a další příbuzní?

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

Transkript:

CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace Ústav imunologie LF UP

Mezibuněčná komunikace základ fungování organizmů K zajištění fyziologických procesů musí spolu buňky komunikovat Komunikace (mezibuněčný kontakt, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace): Cytokiny, chemokiny adhezivní molekuly (mechanismy mezibuněčného kontaktu) Počet buněk v lidském těle: v řádech bilionů (10 12-10 13 ) - údaje se rozchází, počet imunitních buněk: 10 11

Co si odnesete z přednášky? Co jsou cytokiny, chemokiny, adhesivní molekuly? Jaká je funkce a dělení cytokinů, chemokiny, adhesivní molekuly? Jakou hrají cytokiny roli ve zdraví a nemoci? Receptory a antagonisté Intracelulární signalizace Cytokiny a jejich využití v terapii

Mezibuněčná komunikace -signalizující buňky secernují/expremují signální molekuly (exocytóza nebo difúze přes cytoplazmatickou membránu) -cílové buňky mají specifické receptory pro signální molekuly ( ligandy) Vznikají ligand receptorové komplexy

Cytokiny - historie Identifikace v 1960-letech (1957 Issacs a Lindenmannasi objevili solubilní faktor produkovaný buňkami po expozici inaktivovaným virem chřipky interferon) Supernatanty kultur lymfocytů indukce proliferace, diferenciace, zrání buněk. Aktivace lymfocytů s antigeny zvýšená aktivita supernatantů Aktivní při nízkých koncentracích těžko identifikovatelné

Co jsou to cytokiny? Skupina nízko-molekulárních proteinů a glykoproteinů (<30kD) Produkovány mnoha buněčnými populacemi jako odpověď na různé stimuli Působí na leukocyty i jiné buňky prostřednictvím povrchových receptorů jako tkáňové hormony Většinou sekretované, ale existují i membránové formy (nebo obojí) Aktivní v picomolárních množstvích Komunikace a přenos signálu od jedné buňky ke druhé

Charakteristika cytokinů 1. produkce cytokinů-nutný stimul (signal) 2. Většinou sekretovány (i membránové formy) 3. nízkomolekulární proteiny 4. účinné při nízkých koncentracích 5. vazba na receptory 6. Výsledek-biologický efekt (proliferace, diferenciace, aktivace atd)

Působení cytokinů Autokrinně-na receptor na buňku, která cytokin produkuje Parakrinně-na receptor buňce v těsné blízkosti Endokrinně- po transportu řečištěm působí na vzdálené tkáně/buňky Většina cytokinů působí autokrinně a/nebo parakrinně

Pleiotropní účinek cytokinů Působí na různé typy buněk

Redundance cytokinů Více cytokinů stejný efekt, jeden nahradí jiný

Synergie cytokinů Efekt kombinace vyšší než efekt jednotlivých cytokinů

Antagonismus cytokinů Jeden cytokin inhibuje druhý.

Kaskádová indukce Jeden cytokin indukuje tvorbu druhého

Cytokinová síť Koordinované spolupůsobení cytokinů Prozánětlivé Protizánětlivé Růstové faktory hemopoetických buněk Humorální imunita Buněčně zprostředkovaná imunita Antivirové účinky (IFN)

Role cytokinů Indukce a regulace interakcí mezi buňkami imunitního, zánětlivého a hematopoetického systému aktivace vrozené i specifické imunity kontrola vývoje a funkce buněk imunitního systému, zánětlivých a hematopoetických buněk ovlivňují proliferaci, diferenciaci a migraci buněk

Cytokiny dle funkce 1. Hematopoietiny (např. Interleukiny 1-37) 2. Interferony a, b, g (IFN-a ) 3. Chemokiny (IL-8 a příbuzné molekuly) 4. Transformující růstové faktory (TGF-a ) 5. Faktory nekrotizující nádory (TNF-a, b) 6. Faktory stimulující kolonie (G-CSF, M- CSF, GM-CSF) 7. Růstové faktory (SCF, EPO, FGF ) Zdroje: Lymfokiny (produkce leukocyty) Funkce: Chemokiny Intercelularní signalizace: Interleukiny známo více než 120 cytokinů

Buňky produkující a ovlivňované cytokiny Vrozená imunita Makrofágy Endoteliální buňky Epiteliální buňky Fibroblasty Specifická imunita T lymfocyty Makrofágy NK buňky produkce různými typy buněk, různé cílové buňky

Hlavní funkce cytokinů Hematopoéza (např. CSF, colony stimulating factor). Zánětlivé reakce (např. IL1, TNF). Chemotaxe (např. IL8, MIP1- macrophage inflammatory protein 1, BLC B-lymphocyte chemoatractant). Imunostimulace (např. IL12, IFNg). Imunosuprese (např. IL10). Angiogeneze (např. VEGF- vacsular endothelial growth factor). Embryogeneze (např. TGF-b, LT - lymphotoxin).

Hematopoéza SCF (Stem cell factor) GM-CSF (Granulocytemacrophage colony-stimulating factor) IL-3 IL-5 IL-7

SCF (Stem cell factor) - funkce

Figure 5 Regulační T-buňky (Tregs) Sakaguchi et al Cell 2008

Th1 Th2 subsets Aktivace Th1 imunitní odpovědi: IL-2, IL-12, IFN gama a TNF Aktivace Th2 imunitní odpovědi: IL-4, IL-5, IL-13

Role cytokinů u alergií a astma

Příklady významných cytokinů Aktivace T-lymfocytů: IL-2, IL-15, IL-12 Aktivace Th1 imunitní odpovědi: IL-2, IL-12, IFN gama a TNF Aktivace Th2 imunitní odpovědi: IL-4, IL-5, IL-13 Aktivace B: IL-4 (IL-5, IL-6) Aktivace NK: IL-12, IL-2 Aktivace makrofágů, exprese MHC: IFNgamma, TNF Diferenciace myeloidních buněk: G-CSF, M-CSF, GM- CSF, IL-3 Diferenciace kmenových buněk: SCF (IL-1, IL-3, IL-7) GM-CSF (faktor stimulující kolonie granulocytů a makrofágů) G-CSF (faktor stimulující kolonie granulocytů)

Interferony INF-α, β interferony - bílkovinné látky, produkované buňkami napadenými viry, vážou se na membrány napadených buněk => tyto buňky jsou rezistentní vůči virům inhibuje replikace virové RNA Inhibuje expresi virových receptorů Indukuje lytickou aktivitu NK buněk

Chemokiny Chemotaktické cytokiny 4 skupiny dle počtu a vzdálenosti cysteinů - Nejen migrace buněk - regenerace, reparace, - Sekrece kolagenu a mucinu a dalších

Chemokinové receptory a ligandy

Regulace chemokinové sítě Stone et al. Int J Mol Sci. 2017

Exprese na všech buňkách

Chemotaxe chemotaktické cytokiny

Receptory cytokinů Vazba ligandu na receptor Signální kaskáda Biologický efekt (chemotaxe, aktivace, proliferace, apoptóza, sekrece) Receptory na různých buňkách, i na buňkách endokrinního a nervového systému

Ligand - receptor Cytokin může působit pouze na buňku, která exprimuje receptor Aktivita cytokinu je cílená na danou buňku díky specifickému profilu cytokinových receptorů

Cytokinové receptory

Charakteristika receptorů Receptory složeny z několika podjednotek běžné signal-transducing subunits unikátní vysoce afinitní podjednotky unikátní vysoce afinitní podjednotky asociovány s aktivací cílových buněk Obvykle 2 podjednotky VAZEBNÁ a SIGNALIZAČNÍ (např. alfa jednotka-vazba cytokinu, beta-signaling, minoritní role ve vazbě cytokinu) Vazebná jednotka pro několik receptorů

Redundance Antagonismus

Klasifikace receptorů cytokinů Receptory typu I (rodina receptorů hematopoetinu) : IL2, IL3, IL4, IL5, IL6, IL7, IL9, IL13, IL15, GM-CSF (faktor stimulující kolonie granulocytů a makrofágů ) a G-CSF (faktor stimulující kolonie granulocytů) Receptory typu II - receptory interferonů Receptory pro TGF Receptory pro TNF Imunoglobulinová superrodina (IgSF) Receptory chemokinů

Receptory chemokinů

Chemokinové receptory migrace leukocytů

Receptory - Signální dráhy Receptory většinou asociovány s intracelulárními enzymy (proteinkinázy fosforylují další proteiny) Vazba cytokinu: -agregace receptorů -přiblížení a vzájemná fosforylace asociovaných kináz, a tím jejich aktivace -fosforylace specifických substrátů -spuštění signalizační kaskády

Receptor Ligandy (chemokiny) Exprese na buňkách CCR1 RANTES, MIP-1a, MCP-3, MCP-4 MF, aktivované T, neutrofily, bazofily CCR2 MCP-2, -3, -4, -5 MF, aktivované T, bazofily CCR3 CCR4 Eotaxin, eotaxin-2, MCP-2, -3, -4 TARC, MDC, RANTES, MIP-1a, MCP-1 Eosinofily, aktivované T (TH2), bazofily Aktivované T (TH2), bazofily CCR5 RANTES, MIP-1a, MIP-1b MF, aktivované T (TH1) CCR7 6Ckine, MIP-3b DC, T, B CCR8 I-309 Aktivované T (TH2), NK CCR9 TECK DC, thymocyty CCR10 CTACK T (kožní) CCR11 MCP-1 různé buňky CXCR1 IL-8, GCP-2 Neutrofily, NK CXCR2 IL-8, GCP-2, GRO, ENA-78, NAP-2 Neutrofily, NK CXCR3 IP-10, Mig, I-TAC Aktivované T (TH1), NK CXCR4 SDF-1 MF, T CXCR5 BLC B CX3CR1 Fractalkine MF, aktivované T, NK XCR1 Lymfotaktin a, b Aktivované T, NK

Viry napodobují cytokiny a receptory

Regulace cytokinů cílená léčba solubilní antagonisté receptorů cirkulující solubilní receptor Cirkulující protilátka (blokující ligand) inhibitory kináz Inhibitory transkripčních faktorů

Cílená anti-cytokinová terapie Mechanizmy: 1) Antigonista cytokinových receptorů (IL-1 receptor antagonist IL-1Ra) 2) Solubilní cytokinové receptory 3) Anti-cytokine antibodies

Terapeutické využití cytokinů Tumor necrosis factor (TNF) -Pro-zánětlivý cytokin produkován zejména monocyty a lymfocyty -aktivuje endoteliální buňky k adhezi buněk - Aktivuje lymfocyty k produkci cytokinů -iniciace cytokinové kaskády -rozvoj zánětlivé reakce Nízké koncentrace aktivace leukocytů a endoteliálních buněk k adhezi (lokální zánět) Zvýšené koncentrace - Systémový efekt ZÁNĚT (low grade) Vysoké koncentrace septický šok

Terapie s anti-tnf protilátkami (např. Infliximab-protilátka, Etanercept-circulating receptor) reumatoidní arthritida Crohnova nemoc sarkoidóza další autoimunitní a zánětlivé nemoci

Revmatoidní artritida B cell Macrophage T cell Synoviocyte Increased cytokine production (IL-1, IL-6) Increased inflammation Cytokines Increased adhesion molecules Cell migration into joints Increased production of MMP Tissue remodeling

Komplikace léčby anti-tnf

Chemokiny - regulátory interginů

Adherentní spoje buňka - mimobuněčná matrix (ECM) Specializované oblasti membrány - fokální kontakty nebo adhezívní plaky (kde končí svazky aktinových vláken) Integriny - transmembránové vazebné buněčné receptorů pro matrix -zprostředkovávají adhezi - slouží jako spoj mezi matrix a svazky aktinu v placích. - Tvoří heterodimery (řetězce alfa a beta) Hemidesmosomy - spojují bazální povrch epiteliálních buněk s bazální laminou. Integrinový receptor

Selektiny

Struktura a funkce selektinů

Naivní T buňky migrují do LU

zralé T buňky buněčná interakce

Poruchy adheze zprostředkované E- cadherinem mohou vést k uvolnění buněk z tkáně Význam pro vznik nádorových metastáz

Shrnutí - cytokiny Komunikace mezi buňkami Stimul - Cytokin Receptor - vazba efekt Promiskuitní, redundantní, synergie, sítě Ve zdraví i nemoci Využití k cílené biologické léčbě

Stanovení cytokinů ELISA Enzyme-Linked Immunosorbent Assay (nutná znalost biomarkeru)

Detekce více analytů - LUMINEX Polystyrénové kuličky (beads) Magnetické kuličky -různá velikost

Průtoková cytometrie -cytokiny -receptory -fosforylace -internalizace