Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament



Podobné dokumenty
Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Genetika člověka GCPSB

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

Přeměna chemické energie v mechanickou

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

Struktura a funkce biomakromolekul

Obecný metabolismus.

Molekulová patobiochemie

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Struktura a funkce biomakromolekul

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Intracelulární Ca 2+ signalizace

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Svalová tkáň Svalová soustava

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Exprese genetické informace

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Svalová tkáň Svalová soustava

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Přednáška 5 Biomechanika svalu

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Hypotonie děložní. MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček


Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)

Pohyb přípravný text kategorie A, B

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

11.4. Fyziologická kontrola reprodukce

Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin

VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Česko ORGANICKÉ MINERÁLY BIOGENNÍ PRVKY VÁPNÍK, ŽELEZO, JÓD, ZINEK, SELÉN,

Digitální učební materiál

-v místě zlomeniny vzniká nejprve fibrózní tkáň, která je nahrazena spongiózní kostní tkání a nakonec kostí lamelární

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Kontrola genové exprese

Bílkoviny a rostlinná buňka

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd 6 Člověk a příroda Přírodopis Přírodopis Člověk sada 2

Pohyb buněk a organismů

Biopolymery. struktura syntéza

PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

Transkript:

Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci zkrácení myofibril kontrakce Myofibrily soubory tlustých a tenkých filament, které spolu interagují a v důsledku konformačních změn se po sobě posouvají

Tlusté filamenty složeny z myozinu myozin je dimer 200kDa proteinu Mhc (myosinový těžký řetězec) dimer stabilizují interakce s α-helikálními doménami v C- koncové části proteinu N-koncová část proteinu Mhc má globulární strukturu a váže dva druhy menších proteinů myosinové lehké řetězce Mlc globulární hlavice mhc váže ATP (zajištění chemické energie pro kontrakci)

Struktura molekuly myosinu

Tenké filamenty složeny z podjednotek G-aktinu, které polymerují do podoby vzájemně se ovíjejících F-aktinových filament uspořádány v charakteristické poloze vzhledem k tlustým filamentům funkční propojení s tlustými filamenty zajišťují tropomyosin a troponiny ukotvení a správnou vzájemnou orientaci tlustých a tenkých filament zajišťují myomesin a α-aktinin

Struktura tenkých filament

Vzájemné uspořádání tlustých a tenkých filament

Svalová buňka dlouhé mnohojaderné vlákno vzniká fúzí jednojaderných myogenních buněk během embryonálního vývoje obklopena proteiny příbuznými kolagenu ukotvení do buněčného cytoskeletonu inervována axony motorických neuronů

Kontrakce Depolarizace plazmatické membrány prostřednictvím membrán a tubulů T přenos depolarizace na membránu sarkoplazmatického retikula uvolnění vápníku do myofibrilárních prostor ionty Ca 2+ se vážou na troponin C Troponin C se v pravidelných intervalech váže prostřednictvím troponinu T na tropomyosin po vazbě Ca 2+ na troponin C konformační změna troponinu I troponin I za nepřítomnosti Ca 2+ zabraňuje interakcím aktinu s myosinem za přítomnosti Ca 2+ nastává interakce mezi hlavicemi Mhc a aktinem za současné hydrolýzy ATP dochází k posunu tenkých filament podél filament tlustých relaxace nastává po uvolění Ca 2+ z troponinu C a jeho transportu zpět do sarkoplazmatického retikula opětná inhibice interakce aktin-myosin

Mechanismus svalové kontrakce

Kontrakci svalu spouští uvolnění Ca 2+ sarkoplazmatického retikula ze 2+ ze

Regulace myosinu fosforylací

Mechanismy regulace kontrakce a relaxace u hladkého svalstva obratlovců A: regulace vápenatými ionty 1. Ca 2+ /kalmodulin aktivuje MLCK 2. MLCK fosforyluje MLC v místě X 3. MLC fosforylovaná v místě X indukuje kontrakci svalu

Mechanismy regulace kontrakce a relaxace u hladkého svalstva obratlovců B: regulace camp 1. Vazba adrenalinu k β-adrenergnímu receptoru 2. Aktivace c-amp dependentní PK 3. PKA fosforyluje MLCK v místech A, B 4. Tato úprava MLCK způsobuje oslabení vazby Ca 2+ /kalmodulinu 5. MLC není fosforylován 6. Uvolnění svalu

Mechanismy regulace kontrakce a relaxace u hladkého svalstva obratlovců C: regulace diacylglycerolem 1. Diacyglycerol aktivuje PKC 2. PKC fosforyluje MLCK v místech C, D a myosinový lehký řetězec v místě Y. 3. Tyto úpravy cílové molekuly inaktivují 6. Uvolnění svalu

Mechanismy regulace kontrakce a relaxace u hladkého svalstva obratlovců D: regulace kaldesmonem 1. Kaldesmon se váže k tropomyosinu a aktinu a inhibuje interakci s aktinem 2. Vazbou Ca2+/kalmodulinu se kaldesmon uvolňuje od aktinu 3. Interakce aktinu s myosinem 4. Kontrakce svalu

Embryonická diferenciace kosterního svalstva Vlákna kosterního svalstva produkt fůze progenitorových myoblastů Myoblasty lze pěstovat v kultuře, kde je fúzi možno navodit uměle diferenicace a proliferace řízena např. TGFβ nebo FGF růstové faktory stimulují proliferaci snížení hladiny růstových faktorů indukuje zastavení růstu v G 1, fůzi a diferenciaci diferenciace je doprovázena aktivací transkripce souboru genů kódujících kontraktilní proteiny

geny kódující kontraktilní proteiny (např. těžký řetězec myosinu, aktin, receptor pro acetylcholin) mají ve svých promotorových oblastech typické regulační elementy svalově specifické regulační elementy jsou relativně malé (60-120 pb), mají společné sekvence a fungují jako zesilovače transkripce (enhancery) koordinaci tranksripce genů pro kontraktilní proteiny zajišťují podobné kontrolní faktory (proteiny MyoD1, Myd, myogenin, Myf5 a MRF4) přenosem cdna kódujících tyto proteiny do embryonální myší buněčné linie 10T1/2 lze navodit jejich přeměnu na buňky svalové transfekce buněk 10T1/2 genem myd vede ke zvýšené expresi endogenních genů MyoD1, myf5, genu pro myogenin (totéž platí pro transfekce kterýmkoliv z myogenních genů autoaktivace a křížová aktivace)

Diferenciace svalových buněk

Struktura proteinů typu MyoD1 výskyt u mnoha obratlovců i bezobratlých struktura zvaná helix-loop-helix : - oblast bazických aminokyselin vazba na DNA, transaktivace - první α-helikální doména - smyčka loop bez nápadné sekundární struktury - druhá α-helikální doména interakce s jinými proteiny HLH (např. proteinem Id, E2) vážou se na sekvenční motiv CANNTG zastavují dělení myoblastů, indukují diferenciaci při nedostatku růstových faktorů