Kontexty porodnosti v České republice a Praze



Podobné dokumenty
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Hlavní demografické změny

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

Analytické podklady pro politiku VaVaI

Ondřej Nývlt DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR Workshop e-capacit8

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. pro 8 hráčů. pro 10 hráčů. stát projekt jméno Německo Více Evropy

EET a související snížení sazeb DPH

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

Business index České spořitelny

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

Ceny energií a vliv POZE na konkurenceschopnost průmyslu

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

Veřejné zakázky - efektivita nákupního a investičního procesu

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii

Historický proces rozšíření EU

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

2010 Dostupný z

OBSAH. Zkratky 11. Úvod Vymezení pojmů Daňová harmonizace Daňová koordinace 19

Cíl: definovat zahraniční pracovní cest, vyjmenovat náhrady při zahraniční pracovní cestě a stanovit jejich výši.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

Dosavadní zapojení subjektů ČR do výzev WIDESPREAD. Informační den v oblasti Šíření excelence a podpora účasti v programu Horizont 2020

Možnosti hodnocení demografických ukazatelů zdraví obyvatel České republiky v evropském kontextu

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

PŘÍLOHA V (CENY SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ)

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,

Traces - Export živých zvířat do třetích zemí z ČR

Vybrané demografické rysy vývoje české rodiny

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

EU na rozcestí. Pavel Řežábek. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Úvodní slovo. O volbách. Kdy? Kde? Jak? Volby do zastupitelstev obcí se budou konat: v pátek od h v sobotu

Směrnice děkana HGF č. 1/2018. Motivační odměňování doktorandů a studentů prezenční formy studia Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

Aktuální vývoj bezpečnosti silničního provozu v ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU

TRACES - Import živých zvířat do ČR 1 / 2017

INFORMACE. Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech. Alžběta Vazačová. Úvod

Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Význam a vývoj automobilového průmyslu v Evropské unii

PŘÍLOHA 2 SLUŽBY A CENY. mezi společnostmi. Air Telecom s.r.o., nástupce OLO

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE O POUŽÍVÁNÍ SMĚRNICE RADY 99/36/ES O PŘEPRAVITELNÉM TLAKOVÉM ZAŘÍZENÍ ZE STRANY ČLENSKÝCH STÁTŮ

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH

Kolik platí Češi za elektřinu a plyn? Nové porovnání evropských států

Aplikace snížené sazby daně z přidané hodnoty u piva

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

PGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1

Úřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.

2015 Dostupný z

PŘÍLOHA 2 SLUŽBY A CENY. mezi společnostmi. Air Telecom a.s. OLO

Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en)

F Vzdělávání a digitální dovednosti

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/20

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

Vliv kvality osvětlení pozemních komunikací na dopravní nehodovost

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

G Zdravotnictví vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi Poznámky: Referenční období: Sledovaná zdravotnická zařízení:

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta )

Legislativa v ČR i zahraničí

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

MOŽNOSTI STUDIA A PRÁCE V ZAHRANIČÍ V RÁMCI PROGRAMU ERASMUS+

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář Zlata Houšková

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Transkript:

Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420

Struktura prezentace Situace v porodnosti zemí EU 28 v roce 2012 Diferenciace krajů ČR podle ukazatelů porodnosti Struktura domácností se závislými dětmi v krajích Trendy generační plodnosti v Praze a ostatních krajích a podle velikostní kategorie obcí. Závěr

Ukazatele plodnosti v zemích EU28 v roce 2012 Průměrný věk matek a Procento živě narozených mimo manželství 60 50 úhrnná plodnost průměrný věk matek procento živě narozených mimo manželství Úhrnná plodnost 2,2 2,0 40 1,8 30 1,6 20 1,4 10 1,2 0 1,28 1,30 1,32 1,34 1,34 1,34 1,38 1,39 1,43 1,43 1,44 1,44 1,45 1,50 1,53 1,56 1,57 1,58 1,60 1,72 1,73 1,79 1,80 1,91 1,92 2,00 2,01 1,0 Portugalsko Polsko Španělsko Řecko Maďarsko Slovensko Německo Kypr Itálie Malta Lotyšsko Rakousko Česká republika Bulharsko Rumunsko Estonsko Lucembursko Slovinsko Litva Nizozemsko Dánsko Belgie Finsko Švédsko Spojené království Francie Irsko Seřazeno podle úhrnné plodnosti Pramen: EUROSTAT

Česká republika patří v současnosti (2012) hodnotami porodnosti (úhrnná plodnost=průměrný počet živě narozených na jednu ženu) mezi populace s nižší úrovní tj. méně než 1,5. Průměrný věk matek je relativně homogenní a pohybuje se kolem 30 let (minimum v Bulharsku 27,1; maximum ve Španělsku 31,6). Podíl dětí narozených mimo manželství příliš nekoreluje s úrovní plodnosti (0,476) ani s průměrným věkem matek (0,217).

Intenzita a časování plodnosti v roce 2012 Průměrný věk 32 Úhrnná plodnost 1,60 31 30,8 Úhrnná plodnost Průměrný věk žen při narození prvního dítěte 1,55 30 1,50 29 28 27 28,8 27,9 28,0 27,3 26,9 27,8 28,1 28,1 27,8 28,8 28,3 28,6 27,4 1,45 1,40 1,35 26 1,30 25 1,38 1,54 1,51 1,45 1,37 1,47 1,49 1,46 1,51 1,47 1,45 1,41 1,35 1,41 1,25 Česká republika: úp=1,452 pv1=28,5 Pramen: ČSÚ

Praha zaujímá specifické postavení v České republice nejen svým počtem obyvatel (1.7.2012: 1 243 695), druhé Brno (1.7.2012: 378 191), ale také svými demografickými parametry. V roce 2012 měla Praha druhou nejnižší úroveň porodnosti (úp=1,38) po Zlínském kraji (1,35) a nejstarší matky, které porodily první dítě (30,8 let). Maximální úhrnná plodnost byla ve Středočeském kraji (úp=1,54) a nejmladší prvorodičky se nacházely v Ústeckém kraji (26,9 let). Korelační koeficient mezi úhrnnou plodností a průměrným věkem žen při narození prvního dítěte na základě krajů ČR v roce 2012 činil -0,206.

Děti počaté před a mimo manželství v roce 2012 Procento předmanželských koncepcí 40 Procento živě narozených mimo manželství 70 Podíl živě narozených mimo manželství v % Podíl předmanželských koncepcí v % 65 35 60 55 30 28,4 28,5 50 25 23,3 24,5 24,7 26,8 27,2 25,9 24,9 27,0 25,1 26,8 26,9 26,1 45 40 35 20 37,4 40,5 43,7 45,9 58,7 58,0 48,4 43,8 41,6 37,7 38,4 45,1 35,6 47,7 30 Česká republika: podíl živě narozených mimo manželství = 43,4% podíl předmanželských koncepcí = 25,6 % Pramen: ČSÚ

Praha, ač výrazně největší město, nepatří podílem dětí narozených mimo manželství a procentem předmanželských koncepcí ke špičce v rámci České republiky. Podíl dětí narozených v Praze mimo manželství (37,4%) je po Zlínském kraji (35,6%) druhý nejmenší a procento dětí počatých před sňatkem je absolutně nejnižší (23,3%) Maximum podílu mimomanželsky narozených je více než 50 % v Karlovarském kraji (58,7%) a Ústeckém kraji (58,0%). Maximum procenta předmanželských koncepcí lze pozorovat v Královéhradeckém kraji (28,5%) a Plzeňském kraji (28,4%). Korelační koeficient mezi procentem dětí narozených mimo manželství a podílem předmanželských koncepcí činil 0,367.

Struktura hospodařících domácností s alespoň jedním závislým dítětem manželský pár s minimálně jedním závislým dítětem osamělý otec s minimálně jedním závislým dítětem faktické manželství s minimálně jedním závislým dítětem osamělá matka s minimálně jedním závislým dítětem 100 90 80 70 60 26,55 8,46 19,41 20,93 20,88 8,80 8,37 9,78 27,62 26,49 12,16 11,93 23,02 20,04 18,62 16,27 6,88 8,95 8,32 10,22 20,08 20,32 17,50 7,57 8,71 6,77 22,60 21,53 8,94 8,84 50 40 30 59,86 67,41 66,53 65,19 54,42 56,52 62,13 66,80 69,27 73,39 68,69 67,04 72,45 64,18 65,36 20 10 0 sčítání 2011 Pramen: ČSÚ

V souvislosti s nárůstem počtů svobodných osob v posledních desetiletích je diskutována otázka nesezdaných soužití a zejména alternativy nesezdaného soužití s dětmi a manželství s dětmi. Podíl hospodařících domácností s alespoň jedním závislým dítětem typu faktických manželství není v České republice výrazný a maximálních hodnot dosahoval v Karlovarském kraji (12,2%), zatímco v Praze pouze 8,5%. Nejnižší hodnota pak byla v Kraji Vysočina 6,9%. V Praze je naopak relativně větší zastoupení osamělých matek s minimálně jedním závislým dítětem (26,6%), větší zastoupení tohoto typu hospodařící domácnosti vykazuje pouze Karlovarský kraj (27,62%). Nejmenší zastoupení tohoto typu je naopak ve Zlínském kraji.

Struktura hospodařících domácností s alespoň jedním závislým dítětem manželský pár s minimálně jedním závislým dítětem faktické manželství s minimálně jedním závislým dítětem 100 90 80 70 60 osamělý otec s minimálně jedním závislým dítětem osamělá matka s minimálně jedním závislým dítětem 14,85 19,09 25,53 21,53 26,91 26,55 8,28 8,91 8,84 9,40 8,85 8,46 50 40 30 72,86 68,04 60,67 59,95 59,86 65,36 20 10 0-1 999 2 000-9 999 10 000-99 999 100 000-499 999 1 000 000+ celkem Velikostní kategorie obce Pramen: ČSÚ

Data ze sčítání 2011 potvrzují, že stále dominantní formou rodiny s dětmi je manželský pár, jehož zastoupení klesá s rostoucí velikostní kategorií obce. Role faktických manželství (nesezdaných soužití) se závislými dětmi je malá a stejná ve všech velikostních kategoriích, tj. 8-9,5% ze všech domácností se závislými dětmi. Ve větších obcích je oproti menším obcím vyšší váha osamělých matek s dětmi (téměř 2x častější). Menší zastoupení manželských párů s dětmi ve větších obcích jde na vrub vyšší relativní četnosti osamělých matek se závislými dětmi a nikoliv rostoucímu vlivu faktických manželství (nesezdaných soužití) se závislými dětmi.

Trend generační plodnosti v krajích České republiky Průměrný počet dětí na jednu ženu 2,5 2,0 1,5 1,0 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 91-86 - 81-76 - 71-66 - 61-56 - 51-46 - 41-36 - 31 Pramen: ČSÚ

Trend generační plodnosti v obcích České republiky 2,5 Průměrný počet dětí na jednu ženu 2,0 1,5 1,0-1 999 2 000-9 999 10 000-99 999 100 000-499 999 1 000 000+ celkem 0,5 1920 1922 1924 1926 1928 1930 1932 1934 1936 1938 1940 1942 1944 1946 1948 1950 1952 1954 1956 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 Pramen: ČSÚ

Z pohledu krajů i velikostních kategorií obcí se Praha vymyká svým reprodukčním chováním. Průměrný počet dětí na jednu ženu byl v Praze historicky vždy nižší v regionálním pohledu, tj. oproti ostatnímu území České republiky i při porovnání obcí podle jejich velikosti. Praha se více odlišuje v regionálním pohledu. Diferenciace plodnosti podle velikostních kategorií obcí je plynulejší. Úroveň generační plodnosti rostla v Praze relativně nejvíce v období pronatalitních opatření. Stejné závěry platí i pro generační plodnost počítanou pouze pro ženy s dětmi.

Trend generační plodnosti v krajích České republiky Průměrný počet dětí na jednu ženu s dětmi 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 91-86 - 81-76 - 71-66 - 61-56 - 51-46 - 41-36 - 31 Pramen: ČSÚ

Trend generační plodnosti v krajích České republiky 3,0 2,5 Průměrný počet dětí na jednu ženu s dětmi -1 999 2 000-9 999 10 000-99 999 100 000-499 999 1 000 000+ celkem 2,0 1,5 1,0 1920 1922 1924 1926 1928 1930 1932 1934 1936 1938 1940 1942 1944 1946 1948 1950 1952 1954 1956 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 Pramen: ČSÚ

Bezdětnost Bezdětnost je v Praze zřetelně nejvyšší a bylo tomu tak i v minulosti. Nepatrný pokles bezdětnosti v Praze lze pozorovat u generací, které byly ve věku maximální plodnosti v sedmdesátých letech 20. století.

Trend generační bezdětnosti 25,0 Procento bezdětných Hlavní město Praha Jihočeský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj Středočeský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj 5,0 1,0 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 91-86 - 81-76 - 71-66 - 61-56 - 51-46 - 41-36 - 31

Trend generační bezdětnosti Procento bezdětných -1 999 2 000-9 999 25 10 000-99 999 100 000-499 999 1 000 000+ celkem 5 1 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 91-86 - 81-76 - 71-66 - 61-56 - 51-46 - 41-36 - 31

Závěr Česká republika patří v současnosti (2012) hodnotami porodnosti (úhrnná plodnost=průměrný počet živě narozených na jednu ženu) mezi populace s nižší úrovní tj. méně než 1,5. V roce 2012 měla Praha druhou nejnižší úroveň porodnosti (úp=1,38) po Zlínském kraji (1,35) a nejstarší matky. Praha, ač výrazně největší město, nepatří podílem dětí narozených mimo manželství a procentem předmanželských koncepcí ke špičce v rámci České republiky. V Praze je relativně větší zastoupení osamělých matek s minimálně jedním závislým dítětem. Průměrný počet dětí na jednu ženu byl v Praze historicky vždy nižší v regionálním pohledu, tj. oproti ostatnímu území České republiky i při porovnání obcí podle jejich velikosti. Úroveň generační plodnosti rostla v Praze relativně nejvíce v období pronatalitních opatření. Bezdětnost je v Praze zřetelně nejvyšší a bylo tomu tak i v minulosti. Nepatrný pokles bezdětnosti v Praze lze pozorovat u generací, které byly ve věku maximální plodnosti v sedmdesátých letech 20. století.

Děkuji za pozornost Jitka Rychtaříková rychta@natur.cuni.cz 22