Koncept ekonomické přiměřenosti v ekonomii životního prostředí Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D. 6.12.2012
Volný interpretační prostor SPOJUJE správní uvážení (viz formulace Úřad může stanovit ) neurčité právní pojmy - mírnější emisní limity, - závažné znečištění životního prostředí či vysoká úroveň ochrany životního prostředí ) - nepřiměřené náklady ( náklady, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí ).
Správní uvážení Podstatou je, že zákon dává správě možnost volby mezi různými činnostmi v daném případu Směrnice v preambuli zdůrazňuje: je důležité poskytnout příslušným orgánům dostatečnou pružnost. Ústavní soud (odkaz na ustálenou judikaturu): zákon vytváří kritéria, podle nichž, a v jejichž rámci se může uskutečnit volba, včetně výběru a zjišťování těch skutečností konkrétního případu, které nejsou správní normou předpokládány, ale uvážením správního orgánu jsou uznány za potřebné pro volbu jeho rozhodnutí.
PŘIMĚŘENOST: POJEM, ZÁSADY INTERPRETACE Obecně v právu poskytuje volný prostor k diskreci Účelem je zohlednění okolností, se kterými normativní text nikdy nemůže počítat, a ke kterým je přitom zapotřebí pro funkčnost regulace přihlédnout. Volný prostor má hranice dané: zákonným rámcem principy, jimiž by se interpretace měla řídit
Přiměřenost v evropském právu Zákaz ekonomické aktivity je podmíněn tím, že přijaté opatření je vhodné a nezbytné k tomu, aby bylo dosaženo cílů, které jsou stanoveny legitimním způsobem. Možnost výběru mezi několika opatřeními => vybrat nejméně zatěžující variantu Způsobené nevýhody nesmějí být v nepoměru k výhodám, pramenícím z dosažení sledovaného cíle. Evropský soudní (rozsudek SwedishMatch ): prostředky zavedené předpisem Společenství byly způsobilé k uskutečnění sledovaného cíle Nesmí nepřekračovat meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné
Přiměřenost v českém právu Nejvyšší správní soud proporcionalitu v užším a širším smyslu: a) V širším smyslu obecná přiměřenost právní regulace zahrnuje tato kritéria: vhodnost zda opatření umožňuje dosáhnout sledovaný cíl potřebnost zda cíle nelze dosáhnout lépe jiným prostředkem minimalizace zásahů zda opatření omezuje své adresáty co nejméně. b) V užším slova smyslu - úměrnost sledovanému cíli. [1]Např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2011 čj. 2 Ao 6/2010-93.
Minimalizace zásahu V jiném svém rozsudku nejvyšší správní soud vyslovil podmínky, jejichž splnění bude znamenat i dodržení zásad subsidiarity a minimalizace zásahu. a) zásah má ústavně legitimní a o zákonné cíle opřený důvod, b) zásah je činěn v nezbytně nutné míře, c) zásah je činěn nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, d) zásah je činěn nediskriminačním způsobem a e) zásah je činěn s vyloučením libovůle.
Přiměřenost v ochraně ŽP
Ekonomická přiměřenost: základní kontext Ekonomická přiměřenost reflexe ekonomického přístupu v právním přístupu Dříve víceméně pouze princip účelnosti => dosáhnout cíle pomocí dostupných nástrojů/prostředků bez reflexe nákladové stránky (tedy ať to stojí, co to stojí) V Německé literatuře jako Prinzip der Verhältnismäßigkeit (http://www.rechtslexikon-online.de/verhaeltnismaessigkeit.html) Geeignetheit (schopnost dosáhnout cíle) Erforderlichkeit (nákladová efektivnost) Angemessenheit (proporcionalita, vyrovnanost, cost-benefit analýza)
Ekonomická přiměřenost Geeignetheit (schopnost dosáhnout cíle) vhodné je takové opatření/prostředek, který podporuje dosažení vytyčeného cíle Erforderlichkeit (nákladová efektivnost) opatření je vhodné tehdy, když neexistuje žádný jiný, méně zatěžující prostředek, pomocí kterého bychom mohli dosáhnout požadovaného efektu pokud je pouze jeden vhodný prostředek k dispozici, tak musí být považován díky nedostatku alternativ za správný Angemessenheit (proporcionalita, vyrovnanost, cost-benefit analýza) přiměřené je opatření, kdy náklady pro postižené regulací a požadované přínosy jsou v rozumné míře vyrovnané mezi škodami jednotlivců a užitkem většiny nesmí být významný něpoměr Pro diskusi kontextu níže několik příkladů
VARIANTA 1 Regulace/postup stanovený právem ve smyslu cíle a nikoli prostředku: -cílem je vysoká ochrana ŽP, nikoli výměna technologie HTA: cílem je dobré zdraví pacienta, nikoli aplikace léčebného postupu V tomto smyslu je nepřiměřené požadovat vykonání postupu; mělo by být stanoveno dosažení cíle.
VARIANTA 2 Nabídka kompenzačních opatření ze strany žadatele o vydání povolení k provozu zdroje. Žadatel žádost o výjimku z emisních limitů doplní nabídkou kompenzačních opatření na jiných zdrojích, které by prokazatelně vedly alespoň ke stejnému snížení emisí, které by vyvolal přechod na nejlepší dostupné techniky.
VARIANTA 2 Kompenzační opatření navržené žadatelem v sobě implicitně obsahuje kalkulaci nákladů a přínosů spojených s jednotlivými alternativami, jimiž jsou a) snížení emisí přechodem na BAT a b) snížení emisí prostřednictvím kompenzačních opatření.
VARIANTA 2 Samozřejmě za podmínky porovnatelného výsledného celkového snížení emisí, a tedy i přínosů pro životní prostředí. Úvaha o přiměřenosti je tedy koncentrována do zodpovězení otázky po ekonomické efektivnosti a je ponechána na úvaze žadatele rozhodujícího se v reálném konkurenčním prostředí.
1) Nákladová efektivnost Zdroje a možnosti snižování emisí domácnosti a průmysl Opatření Náklady na 1 t TZL (v tis. Kč) HU=> Nový kotel na HU (byt) 52 Náhrada elektrostatického filtru za tkaninový filtr) 53 HU=> Kotel na biomasu (byt) 70 Dřevo=> Kotel na biomasu (byt) 153 Související provozy s hutnictvím železa 239 HU=> CZT (průměr) 347 Ocelárny kyslíkové i elektroocelárny 458 HU=> Komplexní zateplení (dům) 628 Snížení prašnosti na vápenných provozech a tavení nerostných surovin 1334 Nový dieselový autobus=> bus na CNG 1962
Jednotkové náklady na snížení emisí TZL (porovnání mezi všemi skupinami zdrojů) Náklady na snížení emisí TZL v mil. Kč/t 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 HU=> Nový kotel na HU (byt) Dřevo=> Kotel na biomasu (byt) HU=> CZT (průměr) HU=> Komplexní zateplení (dům) Nový dieselový autobus=> Autobus na CNG HU=> Kotel na biomasu (byt) Související provozy s hutnictvím železa Ocelárny kyslíkové i elektroocelárny Snížení prašnosti (vápenné provozy, tavení nerostných surovin)
1) Nákladová efektivnost Zdroje a možnosti snižování emisí v sektoru dopravy Opatření Úspora emisí roně (kg) Navýšení ceny Náklady na zamezení 1 t TZL (tis. Kč) Referenční scénář (EUROII) Autobus na CNG 27 800 000 1 962 156 Dieslový pohon (EUROV) 25 4 300 000 11 375 661 Autobus na CNG 27 5 100 000 12 508 743 Trolejbus 25 11 000 000 21 825 397 Elektrobus 22 10 000 000 30 658 683 Jednotkové náklady velmi vysoké
VARIANTA 3b Přepočet snížení emisí na benefity ve smyslu snížení dopadů na tzv. end-pointy Nepoměr mezi náklady na dosažení redukce emisí a takto dosaženými benefity ve smyslů dopadů na end-points. Odkaz na nepřiměřený poměr mezi náklady na snížení emisí a takto vzniklými benefity (postup vs. efekt). Domněle nepřiměřeně vysoké náklady by měly být opřeny (obdobně jako ve variantě 3a)) o situaci jiných zdrojů/postupů (vyšší náklady na dosažení benefitů než by byly u jiných zařízení, mohou implikovat nepřiměřenost). Pouze vztah náklad vs. benefit je pouze správním uvážením- riziko nepřezkoumatelnosti
VARIANTA 3b) hodnocení V této variantě je naprosto zásadní zdůraznit, že samotná nerovnost mezi náklady a benefity, resp. vyšší ekonomická hodnota monetizovaných benefitů automaticky neimplikuje nepřiměřenost.
VARIANTA 3b) hodnocení (a) čisté správní uvážení tedy pouze s poukazem na situaci jednoho konkrétního zdroje bez srovnání s jinými zdroji (b) s přihlédnutím k širším souvislostem. Tento širší přístup je principiálně možné označit za transparentnější a snáze přezkoumatelný, neboť opírá své rozhodnutí o verifikovatelná data z jiných zdrojů.
2) Proporcionalita, vyrovnanost, cost-benefit analýza Náklady: dopady na podniky Varianta 0 Projekce hospodaření tis. Kč 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 VÝNOSY celkem 402 059 393 169 368 709 374 414 429 014 418 711 416 543 418 433 423 309 Tržby z prodeje tepla 235 674 243 310 236 783 236 017 234 767 235 355 237 492 239 382 241 036 Tržby z prodeje elektřiny 114 538 120 493 120 078 115 974 139 433 149 296 144 992 144 992 148 214 Ostatní výnosy 51 847 29 366 11 848 22 423 54 814 34 060 34 060 34 060 34 060 NÁKLADY celkem 372 363 359 286 349 613 352 975 395 981 387 311 386 852 387 207 388 160 Spotřeba materiálu 19 444 31 198 28 911 28 783 34 370 34 370 34 370 34 370 34 370 Spotřeba paliv 122 760 128 178 117 462 110 251 129 427 129 427 129 427 129 427 129 427 Energie, voda 11 771 11 843 13 962 11 653 12 199 12 199 12 199 12 199 12 199 Opravy 41 742 46 313 38 051 44 179 49 721 44 001 44 001 44 001 44 001 Ostatní náklady 41 016 24 082 16 604 28 510 26 304 26 304 26 304 26 304 26 304 Daň z příjmu (2007-2010 sazba 20 %) 13 993-5 353 2 809 2 099 9 265 7 850 7 423 7 806 8 787 Odpisy hmotného majetku 50 384 47 383 53 178 47 871 51 623 50 088 50 088 50 088 50 088 Osobní náklady 65 209 68 562 70 053 72 078 74 365 74 365 74 365 74 365 74 365 Poplatky za ekologii 6 044 7 080 6 902 5 703 6 829 6 829 6 829 6 829 6 829 Poplatky za TZL, SO 2 a NO x n/a n/a 1 681 1 848 1 878 1 878 1 846 1 818 1 790 Hrubý zisk 43 689 28 530 21 905 23 538 42 298 39 250 37 114 39 032 43 936 Čistý zisk 29 696 33 883 19 096 21 439 33 033 31 400 29 691 31 225 35 149
2) Proporcionalita, vyrovnanost, cost-benefit analýza Dopady na tržby a zisk, po rekonstrukci Dopad různé výše poplatku na čistý zisk tis. Kč 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0-10 000-20 000-30 000-40 000 projekce 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 Čistý zisk - Varianta 1 Čistý zisk - Varianta 2 Čistý zisk - Varianta 3 Čistý zisk - Varianta 0
2) Proporcionalita, vyrovnanost, cost-benefit analýza Analýza přínosů Přínosy jsou pro každého jedince rozdílné => odvíjí se od individuelních preferencí Pro vyčíslení přínosů ze zlepšení kvality ŽP používáme metody ekonomického hodnocení přírodních statků Základní problém? Pro statky životního prostředí (např. kvalita ovzduší) neexistuje trh, na základě kterého bychom mohli z ceny usuzovat o hodnotě těchto statků pro lidi (růst ceny = růst hodnoty)
2) Proporcionalita, vyrovnanost, cost-benefit analýza Analýza přínosů Proto v ekonomii ŽP odhadujeme hodnotu přírodních statků (kvalita ovzduší) pomocí zvláštních metod nebo postupů vyvinutých za tímto účelem Pro hodnocení využíváme: zástupného trhu (např. trh nemovitostí v metodě hedonické ceny) vykonstuovaného trhu (např. v metodě výběrového experimentu) Počítáme např. změnu užitku lidí, pokud se zlepší kvalita ovzduší Např. využíváme ochotu platit za zlepšení ŽP, nebo ochotu akceptovat kompenzaci za zhoršení ŽP => kolik byste byli ochotni zaplatit za snížení znečištění ovzduší (v obci kde žijete) na přijatelnou úroveň?
Děkuji za pozornost. vojacek@e-academia.eu