Po soutžní pehlídce následoval mimoádn pkný útok hasi z Jeišna, kteí pijeli v nádherných replikách dobových hasiských uniforem

Kalendání rok 2007, šestnáctý od znovuosamostatnní Vísky, pedstavoval v její novodobé porevoluní historii jeden z nejvýraznjších rok vbec. Krom mnoha dležitých jiných poin ho charakterizovalo pedevším velmi živé spoleenské dní v obci. Jeho vrcholem se stala událost, okolo které se toila nemalá ást dní v obci a která zaslouží být uvedena jako první na stránkách tchto roních záznam. Tou událostí se stala oslava stého výroí založení Sboru dobrovolných hasi. Píprava kulatého výroí založení zdejší nejstarší spoleenské organizace zapoala v režii len sboru již bhem pedcházejícího roku. Pípravné práce trvaly nkolik msíc a vyznaovaly se velkou nároností. Jejich ovoce lze ale oznait za velmi zdailé. Oslava se odehrála v sobotu dne 14. ervence za velmi pkného letního poasí. Jako první bod ekala na poetné návštvníky nejen z Vísky, ale i z mnoha sousedních obcí, soutž hasiských družstev v pedvádní požárních útok. Celá akce zapoala v 9.00 krátkým projevem starosty obce a starosty hasi. Následovala prezentace soutžních tým, kterých dorazilo celkem 10. Jednalo se o dv dtská družstva z Klokoova a Nové Vsi, dále ti ženská z Male, Nové Vsi a místní ženy a konen pt sestav pánských dv místní (starší a mladší), maleské z Rušinova a z Jeišna. Všechna družstva po slavnostním nástupu pedvedla ukázky požárních útok. Vavíny a ceny pro vítze si odnesly dti z Nové Vsi a ženy i muži z Male. Vísecké ženy skonily na tetím míst a družstva zdejších muž také píliš neexcelovala, piemž lepší umístní díky nižšímu asu paradoxn vybojoval tým muž starších. Reprezentanti soutžících následn pebrali diplomy a poháry oceující jejich výkony. Každé družstvo obdrželo diplom, pamtní list a sošku hasie, každé z dtí pak hasiské autíko. Po soutžní pehlídce následoval mimoádn pkný útok hasi z Jeišna, kteí pijeli v nádherných replikách dobových hasiských uniforem

z první republiky a se starou pedválenou runí stíkakou taženou komi. Jejich vystoupení právem sklidilo velké ovace. Následovalo pedvedení požárního útoku souasných profesionálních hasi z Chotboe, kteí s houkáním dorazili na místní hišt, kde pihlížejícím pedvedli vyezávání dvou sliných místních dobrovolných hasiek naoko uvznných v jakoby havarovaném aut. Zásah skonil samozejm happyendem rozezáním auta a úspšným vysvobozením dobrovolnic. Po zmínných exhibicích následovala polední pauza, bhem které se místní i návštvníci mohli, tak jako celý den, oberstvit grilovaným pašíkem, klobásami a základní nabídkou nápoj, tj. hlavn pivem. Odpolední program zahájil slavnostní prvod hasi v slavnostních uniformách od zbrojnice k památníku padlých, u kterého zástupci sboru položili vnec na památku padlých oban obce a po zaznní hymny si jejich obti pipomnli minutou ticha. Poté byl pipraven pro leny sboru a poetné hosty z ad hasistva obd v sokolovn. Následovala slavnostní schze sboru za úasti hostí, napíklad starostky Uhelné Píbrami, pi níž došlo k pedávání vyznamenání a estných uznání. V sále sokolovny nachystali lenové sboru ke shlédnutí malou výstavku rzných artefakt z djin sboru staré kroniky, zápisy ze schzí, diplomy, hasiské pomcky a další vci spjaté s historií sboru. Zájemci si také mohli koupit trika pipomínající 100 let sboru v modrém a bílém provedení a dále vlajeky obce. Sbor dále pi této píležitosti zajistil vytištní drobné publikace Sto let dobrovolných hasi obce Víska. Historie let 1907 2007. Publikace od PhDr. Jana apka na 36 stranách mapuje dosavadní psobení sboru v obci a ukazuje jeho bohatou historii i souasný stav. Na její vydání pisplo i nkolik místních živnostník a dalších sponzor. Bhem dne se také zájemci mohli projet s koským spežením s historickou stíkakou. Víska byla bhem akce slavnostn upravena a vyzdobena napíklad nebývalým množstvím prapor. Z budovy obecního úadu poprvé vlál prapor obce, vedle nj vlajka eské republiky a nov také vlajky kraje a Evropské unie, na hasiské zbrojnici pak vlajky hasi, obce a

R a na sokolovn prapor fotbalist. Po ukonení slavnostní schze probhla na fotbalovém hišti pednáška autora publikace o historii sboru. Poté následovalo slavnostní ekumenická bohoslužba ke svcení praporu Vísky, kterou vedli ímskokatolický knz páter Josef Ziako z Chotboe a fará eskobratrské církve evangelické z Vilémova Ladislav Havelka. Svcení mlo velmi netradiní ráz díky úasti duchovních obou církví, které jsou v obci zastoupeny, zatímco jinde mívá zpravidla pouze ráz katolické bohoslužby. Následoval projev starosty o obecním znaku a praporu. Veer byla pro úastníky slavnosti pipravena zábava opt na fotbalovém hišti. Díky vhodné volb umístní, pknému poasí a dobré propagaci akce, pilákala kapela Trik naprosto rekordní poet úastník, o emž svdí 240 prodaných lístk. To je íslo, které nemá obdoby v dosavadní historii zde poádaných taneních zábav. Rekordní byl také objem utržených finanních prostedk, které hasim, spolu se znaným píspvkem obce, pomohl hradit velké výdaje na celou oslavu. Celkov lze o celé oslav prohlásit, že se velmi povedla a právem tak zaznamenala velký pozitivní ohlas v obci i jejím okolí. Od mimoádné oslavy bychom se mli pesunout zpt k vcem všednjším a každoroním. Zde je vždy na prvním míst poasí, které rámuje kolorit všedního i sváteního života obce. A u nj, tak jak to v posledních letech bývá zvykem, opt nebyla nouze o pekvapení a anomálie. Takovou nejvýraznjší pedstavovala v tomto roce neobvykle teplá zima. Ta podle údaj meteorolog pedstavovala vbec nejteplejší zimu od poátku pravidelného mení teplot v pražském Klementinu v roce 1775. Již bhem ledna, nejteplejšího za posledních 50 let, padaly jeden za druhým teplotní rekordy. Ve Vísce se jako nejteplejší ukázal 10. leden, kdy se rtu místních teplomr zastavila na úctyhodných 13 C ve stínu. Mrazy zaznamenali zdejší obyvatelé vesms pouze v noci, a to ješt velmi mírné a zídkavé. Prmrné teploty dosáhly takových hodnot, že v Praze vykvetly tešn a na

Vysoin vylétly vely z úl. Jaro zaalo fakticky již v první polovin února, kdy zde kvetly koiky, snženky a bledule a zelenala se tráva. Prmrná únorová teplota byla o 3,5 C vyšší než dlouhodobý normál a mrazy jsme v obci prakticky nezaznamenali ani v noci. Jediným dnem, kdy zde teplomry hlásily celodenní mráz, se stal 26. leden. Také sníh se celou zimu prakticky nevyskytoval a sházel k nelibosti lyža i na horách. K extrémm poasí se pidala i další, tentokrát mnohem katastrofitjší událost, kterou pedstavoval orkán Kiryll, který zasáhl naši republiku 17. ledna. Vítr, pi nmž pístroje zaznamenaly dosud nejvtší rychlost v historii mení, a to 216 km/hod na Snžce ( o celých 51 km více než dosavadní rekord z Milešovky), pinesl tragické následky. Výsledek jeho ádní pedstavovali tyi mrtví a více než jeden milión pokácených strom, což státní podnik eské lesy oznail za nejvtší škodu ve své historii. Prchod orkánu zaznamenala i Víska, kde po sob zanechal asi 150 pokácených strom v obecním lese a další v lesech soukromých. Pímo v obci sebral stechu u holubníku rodiny Fikarovy z p. 10, poniil stechu usedlosti rodiny Polnickovy z p. 12 a z dalších stech odnesl jednotlivé tašky. Pímo na území obce vyvrátil jeden smrk a dv olše. Jarní msíce pokraovaly opt ve znamení velmi nadprmrných vysokých teplot, ale i nemalých výkyv. Již 13. bezna zaznamenali místní sledovai teplomr + 18 C a nadstandartn teplý ráz mla i vtšina dalších dní msíce. Na první jarní den ale pro zmnu konen napadl sníh, dokonce celých 15 cm tžkého a mokrého snhu za noc, což zde zpsobilo polámání nkterých strom a také dopravní kalamitu na celé Vysoin. Vysoké denní teploty stídaly obasné noní mrazíky. Tak napíklad 17. dubna dosáhla teplota ve Vísce 22 C, ale již o ti dny pozdji jsme ráno rtu teplomru hledali až na hodnot 2 C. Naopak naprosto chybly dubnové srážky, takže tráva pes vysoké teploty rostla jen pomalu. Nadprmrn teplý ráz ml i kvten, jehož pedposlední týden teploty pesahovaly 25 C (rekordn se Víska ohála 29. kvtna, kdy nám poasí zatopilo až na 29 C).

V podobném duchu probhl i erven, takže celé jaro hodnotili meteorologové opt jako nejteplejší v historii mení v eské republice. Prbh ervnového poasí zpestovaly i bouky. Ta nejvtší zasáhla zdejší region 21. ervna, aby ukázala, že klima si s námi opravdu nezahrává. Odpolední mohutnou boui zde doprovázel silný vítr, který nadlal škody pedevším v blízkém Vilémov, kde odnesl stechu ásti radnice a nkolika rodinných domk. K nám dorazil v 16.40 a na památku nám zstavil ti polámané lípy zdejšího krásného stromoadí vedle silnice nad fotbalovým hištm. Nejpoškozenjší lípu zcela rozlomil, takže bude muset být pokácena, u zbylých by mlo postait odborné ošetení. Také první ást léta se ohledn nadprmrných teplot a útok na teplotní rekordy nenechala zahanbit. Pedevším tetí ervencový týden dosahovaly opakovan teploty tropických hodnot a dne 17. ervence jsme v naší obci namili 33 C. Ve stejném týdnu padly v pražském Klementinu ti teplotní rekordy ve tech dnech po sob následujících. Srpen pinesl o nco chladnjší a deštivjší poasí, ale léto jako celek lze oznait za suché. A opt jeden teplotní extrém tento rok velmi asto citovaní meteorologové vyhodnotili období od záí 2006 do záí 2007 jako znovu nejteplejší v historii mení v eských zemích. Tžko pak lze pi takovýchto údajích vit hlasm nkterých skeptik v ele se souasným prezidentem Václavem Klausem, že globální oteplování je vybájeným výmyslem ekolog a noviná. Naopak záí v nastaveném trendu nepokraovalo a jevilo se v prmru jako chladnjší a deštivé. Teploty se po vtšinu msíce držely pod 15 C, takže se muselo topit. To po velmi teplé zim, která mimo jiné ušetila lidem dosti penz za topení, psobilo ponkud nezvykle. Velké srážky pohrozily i záplavami, a nakonec se voda ze zdejší eky pece jen nevylila. Také íjen ml chladnjší ráz a již 15. se do Vísky dostavil první mráz. Sníh padal poprvé o ti dny pozdji a 19. íjna pivítala obec den poprvé v bílém hábitu. V listopadu mrzlo již i ve dne a zima tak nastoupila nejdíve za posledních 21 let, zejm aby si vynahradila to, co zameškala na poátku roku. Listopad

jako celek byl nadprmrn chladný a udlal radost pedevším lyžam, kterým pinesl na horách snhovou nadílku vhodnou pro lyžování. V podobném duchu pokraoval i prosinec. Od jeho poloviny mrzlo i ve dne, ale nejnižší teplota poklesla pouze na 12 C v noci a 4 C ve dne. V polovin msíce napadl bílý poprašek a držel se až do Nového roku. Bylo ho ale velmi málo, takže ze zimních sport šlo provozovat pouze bruslení a milovníci bžek zde museli své náadíko nechat opt uzavené. Stav obyvatel ve Vísce zaznamenal loni po výrazném propadu opt mírný nárst. Poátek roku jsme zaínali s rekordn nízkým potem 172 obyvatel, na jeho konci to bylo 176. Bhem roku se rodim, kteí trvale žijí ve zdejší obci, narodilo pouze jedno dít Jan Bezina z p. 77. Dv narození zaznamenala Víska u matek, které zde již fakticky nebydlí, ale mají zde trvalé bydlišt. Zemela paní Eliška Mudruková z p. 24 ve vku 76 let a den ped Štdrým dnem pan Ladislav Motl z p. 67 ve vku 60 let. V jeho pípad odešel po dlouhé nemoci len souasného obecního zastupitelstva, dlouholetý inovník Sboru dobrovolných hasi a ped rokem 1989 pedseda obanského výboru ve Vísce, který tvoil jakousi náhradu za místní samosprávu v dob našeho nuceného slouení s Novou Vsí. V této funkci se pan Ladislav Motl zasloužil o výstavbu nkterých objekt obanské vybavenosti, jako napíklad prodejny potravin. Zbylý pohyb obyvatel zpsobilo pisthování a odsthování. Z obce byla vypravena jedna svatba dne 7. ervence se vdávala Iva Šrámková z p. 15 za Pavla Novotného z Jitkova, manželé budou bohužel bydlet mimo Vísku. U nemovitostí došlo ve Vísce k prodeji domu p. 34 rodiny Benešovy, noví majitelé pišli z Havlíkova Brodu, ale zatím zde nemají trvalé bydlišt. Otže nad dním v obci tímalo v zásadních vcech, tak jako v jiných letech, pedevším obecní zastupitelstvo. To se ke svému jednání sešlo celkem 16x, což je poet ve srovnání s posledními lety rekordní. K nejastjším námtm jednání patila problematika nástavby sociálních byt nad budovou prodejny potravin. Vtšina zastupitelstva se totiž

domnívala, že v minulém volebním období nebyl dodržen pedepsaný zákonný postup pi zadávání veejné zakázky na zmínnou dostavbu. Obávala se proto nebezpeí, že státní Fond pro rozvoj bydlení, který slíbil poskytnout na stavbu dotaci, by ji mohl požadovat zpt vetn penále. Zastupitelstvo se proto rozhodlo vypsat nové výbrové ízení, které by probhlo pesn dle požadovaných pravidel. Pro výbrové zízení bylo osloveno celkem pt místních firem, piemž jedna byla z Vísky a další tyi z Chotboe. Výbrové ízení se uskutenilo obálkovou metodou, kdy jednotliví uchazei o zakázku v zapeetných obálkách odeslali svj návrh s cenovou kalkulací, termínem stavby a dalšími podrobnostmi. Ze tí firem, které se nakonec rozhodly podat nabídku, byla vybrána firma Kolouch Zdenk Chotbo, protože pišla s nejlepší cenovou nabídkou a odpovídaly i další parametry stavby. Ovšem i vítzná nabídka dosahovala hodnoty 4.338,209 K, což je ástka, kterou zastupitelstvo považovalo za píliš vysokou vzhledem k finanním možnostem Vísky. Proto nakonec zrealizovalo vypsání dodatku k výbrovému ízení s tím, že firmy oslovilo s nabídkou vypracování projektu pouze pro hrubou stavbu. Zastupitelé tak chtli ušetit finanní prostedky tím, že by se další práce realizovaly levnji za pomoci zamstnance obce a místních emeslník, ale i napíklad využitím deva z obecního lesa. Také dodatek k výbrovému ízení vyhrála s nejnižší cenou firma Kolouch. Realizace celé stavby mla být zahájena již na sklonku léta. Ovšem majitel firmy zjistil, že projektová dokumentace vyhotovená na sklonku psobení minulého zastupitelstva hlineckou firmou Plaster vybranou prostednictvím sporného výbrového ízení, které bylo novými zastupiteli zrušeno, obsahuje nevyhovující posudek statika. Nutnost získání nového posudku a celkov problematická dokumentace vedla k tomu, že stavební práce byly firmou zahájeny až na poátku listopadu a to budováním bytové jednotky v pízemí prodejny. První práce bourací probhly v režii místních brigádník z ad Sokola již bhem záí.

K dalším astým námtm jednání zastupitel patily další investiní akce (napíklad výmna vodovodního potrubí), problematika rozpotu obce a s ním souvisejících výdaj, nebo také otázka zpracování kalamity v obecním lese a následného prodeje deva. Souinnost zastupitel hodnotil starosta obce jako dobrou, nicmén pesto byl na konci roku zastupitelkou a bývalou starostkou ing. Ludmilou Paclíkovou podán návrh na starostovo odvolání. V následném hlasování ale získal pouze jeden hlas zmínné zastupitelky. Pokraovala i snaha starosty Ondeje apka o pevedení budovy sokolovny z vlastnictví státu do majetku obce, pi které nás opt podporoval zdejší senátor JUDr. Petr Pithart. I díky této podpoe se podailo podepsat smlouvu mezi vlastníkem nemovitosti Úadem pro zastupování státu ve vcech majetkových a obcí o bezúplatném pevodu nemovitosti do vlastnictví Vísky. Tato smlouva pak byla postoupena k závrenému jednání na Ministerstvo financí, které by ji mlo schválit, což se ale od ervna do konce roku nestalo. Rozpoet obce vykázal celkové píjmy v rekordní výši 3.926,002,- K, což bylo velké navýšení proti pvodn schválené hodnot. K rekordním píjmm pisplo pedevším obdržení dotace z Fondu pro rozvoje bydlení na výstavbu zmínných sociálních byt ve výši 1.650.000,-, dále ástka 505,000 získaná jako podíl obce po zániku sdružení Podhí Železných hor pro plynofikaci, jež bhem roku ukonilo svoji innost. Na navýšení píjm se podílel i zisk z prodeje kalamitního deva v hodnot 250.000,- K a také získání dotace kraje Vysoina na výmnu vodovodního potrubí ve výši 119.000,- K. Celkové výdaje inily 1.848,123,- K, takže rozpoet obce skonil v tomto roce pebytkem zhruba ve výši dvou milión korun. Pebytek bude v budoucnu využit krom stavby zmínných sociálních byt také na zasíování nových stavebních parcel, které by mly do Vísky pilákat nové obyvatele, pípadn udržet zde stávající mladé spoluobany. Významným momentem v život Vísky se stalo také konené udlení

znaku a praporu obce. Návrh schválený pedešlým zastupitelstvem byl odsouhlasen píslušnou komisí parlamentu a dekret o tomto schválení poté dne 5. dubna slavnostn pevzal starosta obce Ondej apek z rukou pedsedy poslanecké snmovny ing. Miloslava Vlka v budov snmovny. Dekret opravuje Vísku k používání znaku i praporu a jeho získání završilo úsilí pedešlého zastupitelstva a zejména bývalé starostky ing. Ludmily Paclíkové, které za to náleží dík. Zastupitelstvo obce dalo následn vyhotovit slavnostní prapor obce a také smaltovanou tabuli se znakem, která je umístna u vchodu na Obecní úad. Bhem roku pak došlo i k vyrobení a umístní uvítacích cedulí s nápisem Vítá Vás obec Víska a schváleným znakem ped vjezd do obce. Zastupitelé zárove nechali vyrobit 150 kus propaganích vlajeek, které je možné zakoupit v kancelái úadu. Obecní znak i prapor mají následující vzhled: - jsou ve tvaru štítu, na nmž je vyobrazen kráející erný havran, který nese v zobáku svšený lipový kvt a list. Havran je pipomínkou znaku asi nejvýznamnjšího majitele naší obce rodu Otmar z Holohlav. K tomuto rodu se vztahuje první písemná zmínka o naší obci z roku 1515. Jeho lenm Víska patila pes sto let a jako jediný ze známých panských rod zde pravdpodobn i sídlil, protože pesnjší název rodu je Otmarové z Holohlav a na Vísce. Naopak lipový kvt a list má symbolizovat souasnost Vísky krásné lipové stromoadí, které zde zaujme každého návštvníka. Lípa je také dávným eským a slovanským symbolem. Havran má nad hlavou modré hroty, které pipomínají siluetu Želených hor, která vytváí nad Vískou nádherné panorama. Pod nohama havrana se naopak nachází vlnka a ta je symbolem eky Doubravy. Znak má stíbrný podklad, který je pevzat z erbu

rodu Voraických z Pabnic, jemuž Víska už jako souást maleského panství patila na konci 17. století. K informovanosti oban v tomto roce krom vývsky obecního úadu a internetových stránek, které by ale potebovaly pravidelnjší péi, sloužila také dv vydání Víseckých list. Ty zaaly vycházet pravideln jedenkrát za pl roku a na svých stránkách krom dní v zastupitelstvu a aktivit vedení obce informovaly i o spoleenském, kulturním a sportovním život Vísky a dalších aktualitách. Naší malé obci se také bhem roku podailo nebývale asto proniknout do médií. Mnohé o dní ve Vísce psal nkolikrát Havlíkobrodský Deník (reportáže dokumentované fotografiemi o vítání obánk, o hraní ochotnického divadla a krátká informace o konání oslav výroí hasi), dále týdeník Cesta vrchovinou (lánky o novém znaku a praporu obce a opt o ochotnickém divadle) a Chotboské ECHO (o udlení dekretu o užívání znaku a praporu v poslanecké snmovn). Víska se také dostala na rozhlasové vlny, a to 24. ervence po pl jedné po poledni, kdy regionální vysílání eského rozhlasu Radio region Vysoina vysílalo reportáž o oslav sto let hasiského sboru ve Vísce. Stalo se tak zejm poprvé v djinách Vísky, kdy reportáž o ní zaznla v éteru. Samotný píspvek ovšem vyznl ponkud kuriózn. Pes hasiské oslavy a kulturní život obce v nm totiž pešli zpovídaní vísetí obané k vystoupení striptérky na jedné z oslav v obci, její ztrátu spodního prádla bhem exhibice, které pak bylo údajn nalezeno další den ráno na hlav ped hospodou spícího hasiského preventisty. Takže to vše se mohli o Vísce dozvdt posluchai rozhlasu bhem historicky prvního vysílání o obci, které si mžete poslechnout na internetových stránkách obce (www.viska.wz.cz). Také hospodáský život v obci se vyvíjel bhem roku 2007 vcelku pízniv. Zemdlské družstvo Nová Ves Víska zakonilo své hospodaení

ziskem 1,158.000 K. Mlo celkem 148 len a 39 pracovník. Prožilo celkem úspšný rok, mimo jiné i díky nárstu výkupních cen prakticky všech zemdlských komodit, krom vepového masa. Rekordní výše dosahovaly pedevším výkupní ceny obilí (5000 K za tunu) a epky (7400 K za tunu). Poasí v první polovin roku rostlinné výrob píliš nepálo, a to pedevším vinou nedostatku srážek, kterých podle údaj nejbližší meteorologické stanice v Pibyslavi v období bezen až srpen napršelo pouze 57 % dlouhodobého normálu. Naopak píznivé byly teplotní podmínky, takže žn zaaly již o 14 dní díve, než je v regionu obvyklé. Naštstí pro zdejší zemdlce zmínné sucho nepoznamenalo úrodu tolik jako jinde, protože zdejší jílovité pdy lépe drží vodu a tak ji více uchovávají v dob nedostatku, než je tomu v jiných oblastech státu. Poasí se podepsalo i na výnosech, piemž za relativn vysoké lze oznait výnosy u pšenice (59 q/ha) a ozimého jemene (45q/ha), naopak podprmrn dopadly u jain jemen pouze 33 q/ha a epka 2,71 q/ ha. Bohužel vysokou ztrátu vykázalo vísecké stedisko rozmnožovacího chovu prasat, které prožilo finann nejhorší rok ve své historii. Dvod je jednoznaný, a tím byly rekordn nízké výkupní ceny vepového masa, které pedstavovaly v prmru pouhých 27,5 K na kilogram a pohybovaly se hluboko pod výrobními náklady (33 K/kg). V celé republice proto docházelo k prudkému poklesu potu chovaných prasat z dvodu jeho všeobecné ztrátovosti. Vísecké stedisko vykázalo bhem roku 3238 narozených selat, 151 kus prasnic, na selatárn se v prmru nacházelo 717 kus odstavených selat, na odchovn 465 kus žíru a prasniek. Nad budoucností celého stediska se ale pedevším v závru roku vznášel velký otazník. Zbylí možní zamstnavatelé a provozovny služeb v obci pokraovali ve své každoroní innosti. Firma Lacman pi svém úspšném rozvoji nezapomnla na sponzorování místní mateské školky, místní živnostníci zase vesms podpoili napíklad vydání publikace o historii hasiského sboru. Problematický moment zažila místní prodejna potravin, kterou v listopadu

vykradl pozdji policií odhalený zlodj ze Sobiova. Podailo se mu využít rozestavnosti novostavby a proíznutím nezazdných dveí za regálem v prodejn vnikl do jejího vnitku a odcizil zde alkohol a cigarety, piemž celková škoda inila 8500,-K. Životní úrove bhem roku ve stát a vesms i v obci spíše rostla, nezamstnanost naopak dlouhodob klesá. V druhé polovin roku se ale zaal projevovat pomrn rychlý nárst cen nkterých potravin, pedevším peiva a mléných výrobk. Rok 2007 probhl ve Vísce ve znamení ilého stavebního ruchu. Zapoala pedevším již zmínná stavba bytové jednotky z prostor bývalých sklad prodejny potravin, díky které došlo i k rozšíení celého dosavadního objektu. Obec zajistila také výmnu posledních 500 metr nevyhovujícího železného potrubí zdejšího vodovodu za potrubí plastové. Tím byla zakonena nkolik let trvající a finann nároná výmna, což mlo zabránit pípadným haváriím a také zlepšit kvalitu zdejší pitné vody. Za pomoci len Rybáského spolku došlo k úprav a vylepšení cesty k rybníku Spolený a vedení obce pro nj zajistilo i nové betonové stavidlo. Na budovu obecního úadu byla instalována siréna. Tu bude nadále možné zapnout u vchodu do budovy mateské školky, což by mlo pispt k lepší bezpenosti oban v pípad njaké nenadálé události. Zmínná budova získala i nové schodišt ke kancelái obecního úadu, nový chodníek a bezbariérový pístup k internetovému kiosku. Bhem podzimních msíc zapoal také obecní zamstnanec Jan Hoínek se stavbou základ pro tenisovou ze mezi novými kurty a potokem. Promnu k lepšímu zaznamenal i vzhled obce. K jeho vylepšení pisplo dokonení výstavby a natení oplocení u tenisového kurtu a fotbalového hišt a oplocení terasy zbudované ped budovou sokolovny, která mže sloužit k posezení napíklad pi nedlním sledování fotbalových zápas. Díky Jan Šteklové z p. 80 došlo k úprav prostor v okolí autobusové zastávky a

pomníku padlých, kde byly vysázeny nové okrasné kee a rostliny a vytvoena nová skalka. Bhem podzimních msíc došlo i k vybagrování potoka, což zajistila firma Lesy eské republiky. Získanou zeminu využila obec pro dorovnání prostoru za fotbalovým hištm. Asi nejvýraznjší zmnu pedstavovalo osvtlení pomníku padlých a vchodu do budovy Obecního úadu se znakem obce, které zkrášlilo pípadné veerní procházky Vískou a pisplo k atraktivnjšímu a reprezentativnjšímu vzhledu obce. Nutno podotknout, že ohledn vylepšení vzhledu Vísky se tak bhem jediného roku vykonalo opravdu solidní množství práce. Stavební práce realizovali v obci i soukromí majitelé. Bhem roku byl dokonen malý rodinný domek postavený na míst bývalého p. 39 pro Barboru Kudlákovou z Prahy, který bude sloužit k rekreaci. Nový nátr fasády obdržel dm p. 10 rodiny Fikarovy, rozsáhlou rekonstrukci prodlal dm p. 45 Petra Motla, který zde zbudoval novou stechu, pístavbu v podkroví i nové prostory v pízemí. Stavební úpravy realizovala v usedlosti bývalého mlýna rodina Georgievova a rodinné domy paní Libuše Kalvodové p. 33 a pana Jaroslava Kalvody p. 41 získaly novou stechu. Zdravotnictví v regionu ani ve stát nezaznamenalo výrazné zmny, ty se naopak pipravovaly k 1. lednu 2008. V sousední Mali probhla ástená rekonstrukce budovy zdravotního stediska. Naopak s velkou publicitou byla od 1. záí odstartována údajn nejvtší reforma školství od roku 1989. Zjednodušen spoívá v tom, že školy už nemusí uit podle státem stanovených osnov, ale samy jsou nuceny vytvoit si tzv. rámcové vzdlávací plány, které osnovy nahrazují. Každá škola tak má možnost sestavit si vlastní program, podle kterého hodlá uit, uruje také, kolik hodin se bude který pedmt vyuovat, mže vytváet nové pedmty, i sluovat staré do blok. Podle nového systému se od záí zaalo uit v prvních a šestých tídách a v dalších letech bude nový systém plynule pecházet do tíd dalších. Cílem reformy by mlo být umožnní specializace jednotlivých škol, pizpsobení se

požadavkm souasné spolenosti, odstranní zbyteného memorování a jeho nahrazení dovednostmi, jako napíklad dobrou schopností komunikovat, pracovat v týmu a podobn. Reforma se pipravovala nkolik let, ale její pijetí v adách uitel je asto dosti rozpaité. Pro uitele znamenala její píprava spoustu práce navíc, která jim nebyla zaplacena, což se ukázalo jako jeden z dvod jejich rostoucí nespokojenosti. Ta se projevila i prosincovou celostátní stávkou uitel, které se z okolních obcí zúastnila základní škola v Mali. Vísecká mateská školka bhem stávky pracovala a prbh jejího školního roku nebyl turbulencemi ve školství nijak negativn poznamenán. Naopak, školka pipravila, tak jak je jejím zvykem, pro své svence velmi kvalitní program. Zasloužily se o to paní uitelky, které pracovaly ve stejném složení jako v pedcházejícím roce. Dá se íci, že pestrost výchovného a vzdlávacího programu, ale i kulturního vyžití je zde rok od roku vtší. Z jeho možností stojí za zmínku napíklad u dtí oblíbené prakticky každomsíní návštvy divadla v blízké Chotboi, nebo poádání výlet. Tch se ve školce mohly dti zúastnit ve školním roce 2006/2007 celkem tikrát a bhem nich navštívili ZOO v Jihlav, loutkáské muzeum v Chrudimi a spolu s rodii také hrad Roštejn, kde pro n pipravili loutkáská pedstavení a prohlídku hradu vedenou bílou paní. Bhem školního roku podnikali pší výlety do okolí, seznamovali se s tradicemi, pobavili se na dvou karnevalech v budov školky, ale také ve školce penocovali. K tradiním vrcholm celoroního psobení patilo provedení vánoní besídky, jako obvykle nejprve pro starší obany Vísky a poté pro rodinné píslušníky. Návštvníky školky pi této píležitosti dti pekvapili dramatizací pohádky Mraveneci v zim a následným pásmem písniek, tanc a básniek. Chlapci je pednášeli v modrých riflích, bílých trikách a stíbrných kravatách, dívky v bílých sukních posázených stíbrnými hvzdami, které pro n vyrobily paní uitelky. Pro píchozí mly dti pipravené dáreky v podob papírových kostelík. Podobné zdailé besídky organizované tentokrát žáky základních škol mohli rodie a prarodie

navštívit v sousední Nové Vsi v kostele a ve škole v Mali, a to i za aktivní úasti víseckých žák tchto škol. Krom všech tchto vcí dti samozejm absolvovali výchovný program, který je pipravoval na povinnou školní docházku. Jeho souástí byla i výuka ei v logopedické tíd. Rozrostlo se také vybavení školky hrakami, které jsou získávány díky sponzorským darm. Obec nechala ve školce postavit novou šatnu a WC pro personál. Celkov lze tedy hodnotit psobení zdejší mateinky jako velmi kvalitní. Svdí o tom mimo jiné i velký zájem rodi z okolních obcí o umístní do naší školky. Momentáln sem dojíždjí i dti nejen z Nové Vsi a Klokoova, ale také z Male i z Jeišna. Velké uznání školka získala i od svého nadízeného Petra Adama z chotboského odboru školství, který ji bhem roku navštívil a pi jiné píležitosti se následn vyjádil, že se jedná o nejlepší školku v jeho obvodu. Za to jist patí velký dík všem zamstnancm a pedevším editelce školky paní Ludmile Málkové. Po dlouhé dob zaznamenal velmi výrazné oživení kulturní život ve Vísce. Probhl ve znamení návratu krásné tradice hraní ochotnického divadla, která zde byla velmi aktivn a úspšn provozována v období mezi svtovými válkami a pak ješt do poátku 50. let. Poprvé po více než 50 letech se do Vísky vrátila Thálie a na prknech, která znamenají svt, v sále v pohostinství U Fajman, odehrála skupinka nadšenc pedstavení zvané Nevsta za padesát dolar. Zasloužili se o to lenové Divadelního spolku z Vísky, kteí se zaali scházet na konci pedcházejícího roku s cílem navázat voln na starší tradici ochotnického divadelnictví ve Vísce. Základem devítilenné sestavy spolku jsou vnuci a vnuky paní Jiiny Fajmanové, která zde sama divadlo hrála na pelomu 40 a 50 let. Pod vedením studentky divadelní vdy Michaely Dolanové se lenm souboru podailo nacviit velmi zajímavý a zábavný divadelní kus. Jeho scéná vytvoila na základ románu stejného názvu od Pavla Albieriho práv Michaela Dolanová, která se, mimo

jiné, inspirovala návštvou Chicaga, kde její sestra Lenka pobývala na roním studijním pobytu. Její prbh nás na základ píbhu eské dívky Máry, která pijíždí do Chicaga za svým snoubencem, zasvcuje do prostedí eské emigrantské komunity v tomto americkém mst, konkrétn v jeho tehdy pevážn eské tvrti Pilsen. Poutavý a roztomilý píbh pobavil své diváky nejen djem a roztomilou eštinou, ale hlavn impozantním nasazením všech divadelník (které samozejm nelze na tchto stránkách nejmenovat - tak tedy jednalo se o následující talenty: Lenka Dolanová, Radek, Tomáš a Aleš Kivskovi, Pavlína Krejová, Ivan Kydles a Tomáš a Petra Zimákovi.) Pedstavení, kterým byla Víska poctna 15. ervna, navštívilo hodn pes 100 divák, sál pohostinství opravdu takíkajíc praskal ve švech a po odehrání zažil velmi boulivý a dlouhotrvající potlesk. Divadelní spolek pak svj výstup zopakoval ješt 29. prosince v sousední Nové Vsi, kde se opt dokal velkých a zasloužených ovací. Všem lenm spolku patí obrovský dík za obnovení této tradice a nezbývá než doufat, že se brzy dokáme dalšího divadelního pedstavení. K velkému zlepšení, které mže mít také pínos pro kulturní vyžití, došlo ve Vísce na poli informaních technologií. Hned na poátku roku zajistilo nové vedení obce možnost pipojení k internetu pro obyvatele obce v místní knihovn. Z dotací krajského Fondu Vysoiny byl zakoupen poíta a obané mohou picházet do knihovny v dob jejích úedních hodin, které byly prodlouženy v pondlí od 17.00 do 18.30 a ve tvrtek ve stejnou dobu. Zde se pod dohledem knihovnice ing. Marie apkové i místostarostky paní Ludmily Málkové mohou návštvníci vnovat vyhledávání informací, které je pak možné i vytisknout za symbolický poplatek na pistavné tiskárn. Víska ovšem zajistila i další možnost pro pipojení k internetu. Pihlásila se do projektu Metropolitní sí Podoubraví a využila v jeho rámci dotací ke zízení kiosku s volným celodenním pístupem k internetovému pipojení. Kiosek byl postaven ped vchodem do Obecního úadu s bezbariérovým pístupem, je vybaven dotykovým LCD displejem, síovou kamerou a je chránn i ped

deštm. Pedevším mládež tak díky nmu získala možnost celoroního hledání informací i zábavy zdarma. Projekt metropolitní sít financovaný pomocí dotací z Evropské unie sdružuje celkem 11 obcí Podoubraví a má umožnit mimo jiné rychlejší a efektivnjší komunikaci, propojení správy obcí a samozejm možnost využívat internet zdarma obany sdružených obcí. Bohužel projekt se potýká od poátku s nemalými problémy a fungování internetu pes nj je problematické. Také spoleenské a sportovní dní ve Vísce probíhalo ve znamení velmi ilé aktivity. Zasloužil se o ni krom spolk i Obecní úad, který zde poprvé v historii zrealizovat vítání obánk. Víska tak poátkem ervna slavnostn pivítala své nové obany Radima Kalvodu a Marii Bezinovou, jejichž rodie také jako první obdrželi od obce finanní dar ve výši 10.000,- korun jako výraz podpory rodiovství a zájmu obce o své nové obánky. Slavnostní vítání probhlo ve ukázkov prapory vyzdobené tíd mateské školky. Pro rodie obánk a jejich hosty pednesl nejprve projev starosta obce a pak následovalo vystoupení dtí z mateské školky, které pednesly pásmo básniek a písniek. Program se úastníkm velmi líbil o emž svdil i následný lánek v Deníku Havlíkobrodska. Doufejme, že tato pkná tradice petrvá v naší obci i nadále. Vybraní zastupitelé pak také pispli ke sportovnímu zviditelnní své sestavy, když se na konci léta hájilo jejich družstvo barvy Vísky v soutži starost a zastupitel Podoubraví zvané Podoubraví cup konané v Jeišn. Za naši obec zápolil tým ve složení Ondej apek, Ludmila Málková a Pemysl apek. V klání, k jehož souástem patily i netradiní disciplíny jako bh na chdách i držení osmikilového razítka, se naši zastupitelé umístili jako osmí z osmnácti. Novou spoleenskou akci organizovanou starostou obce a dalšími obany pedstavovala netradiní oslava zdejšího posvícení bhem pedposledního záijového víkendu. Pi její píležitosti se podailo uspoádat

první módní pehlídku v historii naší obce. Provedla ji firma Iva z Pacova v budov sokolovny a k vidní zde, pedevším pro vísecké ženy, ale nejen pro n, bylo obleení a doplky z úpletu pro mladé, ale i starší dámy. Pedvádné vci šlo ihned na míst vyzkoušet a pípadn objednat. Bhem pehlídky také probhla opt historicky první soutž o nejlepší posvícenský kolá. Soutže se anonymn úastnilo celkem jedenáct soutžících, kteí pinesli k ochutnávce pro porotu a veejnost každý celkem 20 kolá. Ptilenná porota pod pedsednictvím Blanky Zimákové pak podle ísel hodnotila chu a vzhled jednotlivých kolá. Ze soutžního klání vyšla vítzn paní Marie apková z p. 73, na druhém míst se umístila paní Marie Šimonová z p. 68 a na tetím paní Jitka Bezinová z p. 19. Pozoruhodné je, že dva ze soutžících byli muži a to pan Jií David mladší z p. 37 a pan Miloš Marek z p. 61. Veer pak byl zakonen posvícenskou zábavou v budov sokolovny v režii dobrovolných hasi v rytmu kapely Polyvox. Úastníci hlavn omladina z Male a Nové Vsi si velmi pochvalovali mimo jiné oberstvení, z kterého lze, vedle tradiní sekané s výborným domácím bramborovým salátem, vyzdvihnout napíklad prodej speciálních Železnohorských utopenc pana Jiího Davida mladšího. Celková úast byla ale bohužel slabší a sotva staila na zaplacení náklad. Obec nezapomnla ani na své obyvatele v dchodovém vku. Pro n spolu s Novou Vsí zorganizovala pátelské posezení senior v kulturním dom v Nové Vsi. Úastníci z obou vsí zde mohli shlédnout divadlo a hudební pásmo pipravené dtmi z novoveské základní školy, oberstvit se a spolen si popovídat. Zastupitelé pak podpoili finanními dotacemi i další spoleenské a sportovní akce a innost místních spolk. A práv na jejich úrovni se odehrávala vtšina dalších spoleenských a sportovních událostí v obci. Již na prvních stránkách tohoto roního zápisu byla popsána hlavní událost spjatá se zdejšími dobrovolnými hasii oslava jejich stého výroí. Na ni se koncentrovala vtšina pozornosti a innosti len sboru. Ovšem organizováním oslavy aktivity hasi nekonily. Bhem února

se lenkám sboru podailo zorganizovat dtský karneval v pohostinství U Fajman. Karneval byl hojn navštíven i dtmi a rodii z okolních obcí a velmi se líbil. Nechybly v nm hry a také soutž o nejlepší masky, jejichž vítzové obdrželi ceny, ale malou pozornost si odnášel každý z dtských návštvník. O organizaci se zasloužili pedevším mladší lenky sboru pod vedením Pavlíny Krejové z p. 61, která se po svém pesthování do Vísky ped dvma lety spolu se svým partnerem Milošem Markem velmi aktivn a pínosn zapojila do života ve Vísce a už na úrovni hasiského spolku, ochotnického divadla i innosti obecního úadu. Další akci urenou dtem pedstavoval dtský den, který se odehrál opt pod patronací hasi 9. ervna. Organizovala ho podobná sestava žen a pro dti bhem nj pipravila celkem sedm soutží, mezi které patilo napíklad skákání v pytli, opií dráha, lovení devných ryb, nebo házení mí do plkoš. Každý soutžící obdržel od organizátor cedulku a na ní se zaznamenávaly jednotlivé disciplíny. Pro všechny úastníky pipravily místní ženy dárky v podob hraek, každé dítko si také mohlo zdarma smlsnout na vutu a obdrželo i pytlík sladkostí. Krom toho se úastníci mohli povozit v koáe taženém komi pana Jiího Karlíka z Nové Vsi a zakoupit si i další oberstvení. V prbhu odpoledne také dorazilo nkolik motorká, kteí nadšené dti ochotn povozili na svých strojích. Celá akce se dle mínní rodi velmi vydaila a rodie s dtmi na ni pijeli nejen ze sousedních, ale asto i z pomrn vzdálených obcí. Krom dtí z ní mly radost hlavn maminky a babiky, které ovšem asto výrazn mén potšilo to, že ješt tentýž veer si dtský den udlali také tatínkové v budov místní sokolovny. Pevládající disciplínou v této variant oslavy ovšem byla konzumace alkoholu a nkteí tatínkové po prohýené noci nejen že se další den svým dtem nevnovali, ale asto ani netušili, že njaké mají. Krom tchto aktivit se dobrovolní hasii a hasiky zúastnili kvtnové okrskové soutže v požárním sportu v Uhelné Píbrami. Ženské družstvo zde skonilo na pkném tetím míst a muži se umístili jako pátí. Na konci léta

pak ob družstva soutžila ješt v Nové Vsi v soutži O pohár starosty Nové Vsi, i když s ponkud horším umístním (ženy šesté, muži trnáctí). Hasiský sbor také zorganizoval tanení zábavu a zaznamenal rekordní poet len, který dosáhl ísla 45. Sportovní aktivity se soustedily pedevším okolo TJ Sokol Víska. Jeho fotbalový tým zakonil sezónu 2006/2007 na 11. míst tetí tídy okresu z celkem 14 soutžních družstev. Bhem podzimní ásti další sezóny se po vlažnjším zaátku posunul na pkné šesté místo tabulky se skóre 22:27 a ziskem 20 bod. Ješt lepšími výsledky se mohlo pochlubit družstvo žák. To uzavelo jarní bh na pkném tetím míst okresního peboru ve skupin starší benjamínci minifotbalu 4 + 1. Na závr sezóny podzimní pak pišel pro žáky triumf v podob prvního místa v soutži se skóre 64:11 a ziskem 20 bod. Jedná se o velký úspch, pokud tak malá obec zvítzí v solidní konkurenci ostatních tým z mnohem vtších a bohatších sportovních organizací a obcí. Je to zárove velká satisfakce pro trenéry družstva starostu obce Ondeje apka a Dušana Kreibicha z p. 71, kteí svoji práci vykonávají ve svém volném ase bez nároku na odmnu. Žáci se k tréninku scházejí každý týden a na konci léta pro n trenéi organizují nkolikadenní soustední v místní sokolovn. Úspch je o to vtší, že zde mládežnický fotbal mnoho let nefungoval a místní chlapci tak ztráceli jednu z možností tradiního sportovního vyžití. Obma trenérm tak opt patí dík pedevším rodi jejich svenc, ale i celého místního Sokola. Poslední ervencový víkend fotbalisté zorganizovali v obci již tradiní turnaj Memoriál Jaroslava Fajmana. Na prvním míst sportovního klání skonilo tak jako loni družstvo Víska 62 složené z bývalých reprezentant obce ve fotbale, které hrav porazilo souasnou reprezentaní sestavu. Ta se proto umístila až na druhé pozici a tetí skonil tým z Jeišna. Velkou spoleensko-sportovní událost pedstavoval zájezd zdejších sokol k partnerskému nmeckému oddílu do Lohmenu, který probhl na pelomu ervence a srpna. Na návštvu se auty vypravilo celkem 36 len

vísecké sokolské jednoty a nmetí pátelé z klubu SV 90 Lohmen pro n pipravili velmi bohatý program. Jeho souástí se stal napíklad výlet k Baltskému moi, ale také velké fotbalové klání, kde vísetí muži skonili na pátém míst z devíti. Poprvé v historii návštv Lohmenu se zde pedstavil ženský tým víseckého fotbalu, lohmenské ženy ho ovšem jednoznan rozdrtily, a to s výsledkem 8:1. Ovšem jednalo se o svého zpsobu jistou zradu, protože v barvách Vísky bojovaly pouze partnerky víseckých fotbalist. Ty jinak fotbal nehrají, pouze mu píhlížejí, piemž ale, jak se ukázalo, vtšinu asu vnují vzájemným rozhovorm, což se projevilo napíklad i jejich neznalostí pravidel této hry. Naopak za lohmenské byl nasazen fotbal hrající tým ze sousední obce, takže výsledek byl víc než pedvídatelný. Jako dar pro nmecké partnery vezli místní sokolové dresy pro nmecké fotbalisty a sud místního Rebela, který si zde nmetí fotbalisté samozejm velmi oblíbili. Bhem návštvy probhla i jednání našeho starosty Ondeje apka a hlavního organizátora celé výpravy ing. Radka Kivského z p. 70 se starostou Lohmenu o navázání partnerství mezi obcemi. Bohužel pes velkou a déletrvající snahu práv Radka Kivského se zatím nepodailo pesvdit starostu Lohmenu o uzavení partnerství mimo jiné proto, že nás bohužel v minulém volebním období pedbhla Nová Ves, a její styky s Lohmenem byly mnohem menší. ilou aktivitu vyvíjeli ve Vísce i lenové Bago klubu. Pispli jednak ke sportovnímu dní v obci, krom svých nedlních fotbálk zejména zorganizováním XIII. roníku Bago turnaje. Na nj do Vísky pijelo poslední ervnový víkend rekordních 10 mužstev napíklad z Pardubic, Loun, Havlíkova Brodu i dv družstva z Jihlavy. Hrái bojovali v týmech 5 + 3 a podmínkou bylo i dovršení vku 35 let (pouze jeden hrá týmu mohl být mladší). Bhem akce se sportovci mohli oberstvit klobáskami, grilovaným pašíkem a nápoji. Hlavní atrakci tentokrát nepedstavovalo pivo znaky Gambrinus, jak je na takovýchto akcích obvyklé, ale domluvený pelet stíhaek Gripen z áslavi nad místním hištm. Stíhaky se objevily v 10.30 a

spolu s jedním soukromým letadlem pelétly za velkého hluku relativn nízko nad plochou hišt. Poslední sobotu v záí uskutenili lenové klubu v pohostinství U Fajman další premiéru v život naší malé vísky Vísky, a to výstavu hub. Tvrcem výstavy se stala tzv. mykologická sekce Bago klubu pod vedením Ivana Kydlese z p. 62 a k vidní zde bylo úctyhodných tém 90 druh hub roztídných na jedlé, jedovaté a nejedlé. Pro píchozí návštvníky pipravili organizátoi i oberstvení v podob smažených houbových ízk a houbových karbanátk. K nejzajímavjším exponátm patila houba školní, nejedlá, urená pvodn pro mazání tabule. Výstava byla hojn navštívena a mlsné jazýky návštvník ply ódy na kuchaský um bagistických mykolog. Pkný závr výstavy pedstavovalo zpracování vystavených exponát do podoby houbového guláše, kterého se ujali pánové Ivan Kydles a Petr Kivský starší z p. 47. Ti touto gurmánskou událostí pekvapili osazenstvo tradiního nedlního pivního posezení Baga klubu v místním pohostinství. V pní chvály na toto specifické seskupení starších pán by na tomto míst bylo možné dlouho pokraovat. Jenom pro rekapitulaci budiž pipomenuto, že tato zvláštní sešlost, tvoená víseckými ale i pespolními vyznavai fotbálku, se zde schází již mnoho let pravideln v pátek v Mekce místního spoleenského dní, v Pohostinství U Fajman. K poslechu jim pi této píležitosti velmi asto hraje country kapela tvoená hudebními spíznnci bagist. Pravidelné nedlní fotbálky byly na tomto míst zmínny již vícekrát, ale za zmínku urit bude stát fakt, že pánové se k této u nás nejpopulárnjší sportovní he scházejí s železnou pravidelností vždy pesn mezi 10 a 11 hodinou nedlního dopoledne za každého poasí a že již minimáln 15 let nikdy nevynechali ani jediné setkání. Poslední léta pro své píznivce pipravují i louení s prázdninami, pi kterém bývá grilováno jehn, pivo tee proudem a samozejm nouze není ani o jadrnou zábavu. Fotbalovému klání se bagisté vnují i každou stedu od 18 hodin, kdy se scházejí na místním fotbalovém hišti, v zim pak v tlocvin maleské základní školy.

Zhruba dvakrát až tikrát do roka poádají lenové sdružení svoji výroní schzi. Jejím hlavním programem je vystoupení pedsedy pana Karla Kanry z p. 2. Má ustálený ráz, pedseda rozvážn a slavnostn povstane a pronese: Zahajuji výroní schzi Bago klubu. Prvním a jediným bodem programu je volná zábava. Následn jeho svenci do pozdních noních hodin disciplinovan naplují vytyený program. lenové sdružení se ovšem nescházejí pouze v pátek i v nedli. Protože mezi pátením veerem a nedlním dopolednem uplyne pece jen dlouhá doba a vzájemná náklonnost bagist je v pravd nemalá, stalo se tradicí, že se pánové zaali scházet i bhem pozdního sobotního dopoledne. Zprvu se tak konalo ve stínu soustruh dílny Kovoobrávní Kivský a v lét pak na lavice dvora pohostinství. Pozdji se nad píznivci neformálního spolku ustrnula provozovatelka místního hostince paní Jaroslava Kivská a otevela jim brány svého zaízení. To ostatn slouží jako jakýsi chrámový prostor vyznava fotbálku, jenž je vždy poteba spláchnout, a už pedem i po jeho absolvování. Poslední seskupení, které pisplo ke spoleenskému životu obce, pedstavoval Rybáský spolek. Jeho lenové zorganizovali v íjnu výlov rybníka Spolený, kde pro pihlížející bylo pipraveno oberstvení s výbornou knedlíkovou polévkou a smaženými rybími podkovami, ale také možnost nákupu kapr mimo jiné pro štdroveerní veei. Rybái opt pilákali velké množství návštvník z širokého okolí. Ti oceovali nejen zajímavou podívanou, píjemnou atmosféru s možností podebatování se známými a páteli, ale také vpravd sympatické ceny vynikající polévka za pouhých 10 korun, smažená podkova s chlebem za 30, to je pi dnešních cenových relacích jev už spíše výjimený. lenové spolku se pak bhem roku podíleli i na úprav hráze rybníka, cesty k nmu a instalování nového stavidla. Zorganizovali také velmi úspšnou pouovou zábavu s kapelou Trik, na níž prodali pes 150 vstupenek, tedy na zdejší pomry hodn nadprmrný poet.

Ke zviditelnní Vísky bhem roku, a to nejen v bezprostedním okolí obce, pispl také pan Jií Fikar z p. 10, který zde zorganizoval mezinárodní výstavu poštovních holub. Na akci, která probíhala v jeho usedlosti, se sjelo odhadem okolo 300 úastník a Víska tak zaznamenala zejm nejvíce aut v obci bhem své historie. Pan Jií Fikar jako hlavní organizátor se sám chovem holub již nkolik let s vynikajícími výsledky zabývá. A konen ke spoleenskému životu v obci patilo i udržování tradic. Jednalo se pedevším o pálení arodjnic, u kterého v tomto roce museli ve zvýšené míe vzhledem k velkému suchu asistovat dobrovolní hasii u pipravených kádí s vodou. Místní omladina nevynechala stavbu obecní májky u sokolovny. Tu tentokrát ozdobili místní mladíci vycpanou figurínou umístnou pod vnec, která velmi živ budila dojem lezoucí postavy. Hojn navštívená byla také zdejší velikononí pomlázka, na níž asto pijedou i ti, co ve Vísce již dlouho nebydlí. Ženami obávaný hromadný prvod víseckých muž tímajících pomlázku pod pomyslným praporem Bago klubu a hlavn chtivých šlohání dosáhl letos potu 37, piemž každý z nich si chce zvlášt na mladších ženách zašlohat a vysloužit si své vajíko, respektive mnohem astji spíše panáka njakého alkoholického nápoje. K radosti ženských obtí této staré slovanské tradice vinou pehnané konzumace alkoholu nkteí muži relativn brzy odpadnou a rezignují na úsilí nalézt vchod do domu, pípadn se strefit do toho správného pozadí. Bh roku 2007 byl ve Vísce zakonen netradiním silvestrovským pochodem Bago klubu na Rouze, kde si jeho lenové a sympatizanti nabízeli navzájem grog, aj, svaené víno, lihoviny v ele s rumem alias Tuzemskem, buty a samozejm dobrou náladu. Cestou zpt se pochodující zastavili u rodinného domku starosty obce, který jim pipravil malé oberstvení, za což mu výprava uplácala ze snhu paní starostovou. Cílovou stanicí pochodu pedstavovalo samozejm pohostinství U Fajman. Tam se v oslav pokraovalo i veer a slavilo se také v budov sokolovny. Úderem plnoci se tak odebral do historie rok, který lze bezesporu oznait za

jeden z nejúspšnjších od obnovení samostatnosti obce. Pedevším co se týe možností spoleenského, kulturního a sportovního vyžití nasadil laku mimoádn vysoko a z pohledu historika informovaného o vývoji naší obce by bylo namíst prohlásit, že tak intenzivní spoleenský život Víska nezaznamenala minimáln od komunistického pevratu v roce 1948. Je s podivem kolik pkných akcí se zde podailo bhem jednoho roku zorganizovat, piemž, nutno podotknout, asto i nkolikanásobn vtší a bohatší obce by v tomto Vísce mohly závidt. Doufejme, že i píští roky nám pinesou podobnou nadílku.