PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A AUTISMEM Zápis ze setkání Termín konání: pondělí 13. 2. 2017 Časové rozvržení: 14:00 16:00 Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod 2. Diskuze, stanovení priorit a opatření 5. KPSS pro cílovou skupinu OMP 3. Odsouhlasení priorit a opatření 5. KPSS v Brně pro cílovou skupinu OMP, včetně realizátorů 4. Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna 5. Závěr ad 1. Úvod Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal všechny přítomné, včetně vedoucí pracovní skupiny Z. Dlouhé (M. Němcová se ze setkání omluvila). Uvedl, že cílem setkání pracovní skupiny je definovat priority včetně jednotlivých opatření a jejich realizátorů pro 5. Komunitní plán sociálních služeb města Brna. V případě, že se k některému z navržených opatření nepřihlásí žádný realizátor, nebude možné takové opatření do Komunitního plánu zařadit. Jednotliví realizátoři budou vyplňovat formuláře, kam budou uvádět rozvoj na léta 2018, 2019 a 2020 (rok 2020 kvůli Střednědobému plánu sociálních služeb JMK, který bude zpracován na tříleté období 5. Komunitní plán sociálních služeb města Brna je dimenzován na léta 2018 2019). Dále budou ve spolupráci s členy pracovní skupiny zpracovány i tzv. Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna, které byly na setkáních diskutovány. Co se týče roku 2018 z hlediska Pravidel tvorby sítě soc. služeb JMK platných pro příští rok jsou možnosti rozvoje omezené. Pokud organizace plánuje rozvoj, který není v souladu se zmíněnými pravidly, bude v komunitním plánu zapracován s poznámkou, že pro rok 2018 pravidla JMK rozvoj dané služby neumožňují (rozvoj tedy bude naplánován od roku 2019). V rámci pracovní skupiny OMP pravděpodobně nebude rozvoj v příštích letech probíhat z velké části skrze tzv. dočasnou síť sociálních služeb (projekty KPSVL, ITI a další), každopádně při stanovování priorit nebude zásadní, z jakého zdroje má být plánovaný rozvoj realizován (základní síť x dočasná síť) bude se jednat o priority pro danou cílovou skupinu tak, jak se na nich členové pracovní skupiny shodnou, bez ohledu na to, skrze jakou síť bude realizován. Dále R. Janík připomněl, že jednotlivá navrhovaná opatření se týkají pouze rozvoje (rozvoj může ovšem znamenat i zkvalitňování a nejen pouze zvyšování úvazků), na stávající síť služeb se (stejně jako v minulosti) bude vztahovat systémová (průřezová) priorita Zachování stávající sítě sociálních služeb v městě Brně. Bude-li se jednat o rozvoj ve smyslu zkvalitňování (nikoli navyšování personálních kapacit), bude nutné nastavit opatření tak, aby byli realizátoři takové opatření po dvou letech schopni vyhodnotit, tedy bude nutné nastavit jasná kritéria. Opatření se týkají především registrovaných sociálních služeb, ostatní aktivity, potřeby a plány budou zpracovány ve zmíněných Přesahových oblastech, neřešených oblastech a trendech do budoucna. Upozornil také, že stanovení priorit, opatření a taktéž jejich realizátorů na této pracovní skupině bude závazné. Poté co se pracovní skupina definitivně shodne a odsouhlasí jednotlivé priority a opatření, včetně jejich realizátorů, nebude možné již nové priority, opatření ani realizátory přidávat (nicméně bude ještě možné do stanoveného termínu z některých plánů ustoupit v takovém případě původně plánované opatření nebo realizátor v 5. KP nebude). Pro diskuzi o stanovení priorit a opatření se bude vycházet jednak z výstupů analýzy
zpracované FSS MU a pak také z minulého setkání, kde vznikly pracovní návrhy prioritních oblastí, které byly pracovní skupině rozeslány (přepis flipchart) a na setkání jsou promítány. Také viz zápis ze dne 30. 1. 2017 ad 2. Diskuze, stanovení priorit a opatření 5. KPSS pro cílovou skupinu OMP T. Dostál, Paspoint, z.ú. Registrace nové SAS pro rodiny s dětmi. V souladu s Pravidly síťování JMK. Organizace by také ráda rozvíjela službu sociální rehabilitace. Jen za leden organizace eviduje pět neuspokojených zájemců o službu. Nicméně s tímto rozvojem se pojí navýšení úvazků. Z. Vaľková, AGAPO, o.p.s. Organizace by ráda navýšila počet úvazků v rámci sociální rehabilitace zaměřené na oblast zaměstnanosti. B. Dopitová, Občasné sdružení LOGO z.s. Organizace by ráda navýšila kapacity v rámci rané péče. J. Svoboda, DOTYK II, o.p.s. Je důležité zvyšovat kompetence (pracovat s rodiči) rodin dětí s PAS. V rámci služby by mělo figurovat více různých odborníků. Analyzovat, proč se např. dítě u regálu v obchodě chová tak, jak se chová. Pokud bude dětem s PAS a jejich rodinám poskytnuta kvalitní raná péče, tak v rámci sociální rehabilitace se už bude jen "dolaďovat". Návštěvy rodin v rámci rané péče by měly být častější. Organizace navštěvuje rodiny 1 x 14 dní. Ideální by byla návštěva rodiny 1x týdně. Ovšem tato idea naráží na možnosti finančních prostředků. Znamenalo by to navýšení nejméně o dva úvazky. Takovou možnost častějších návštěv má organizace díky projektu, který na konci roku 2018 skončí. Díky projektu se také dítěti a rodině může věnovat celý multidisciplinární tým. V 90. letech minulého století byly v západních zemích věnovány velké finanční prostředky na rozvoj rané péče. Důvodem bylo, aby se minimalizovaly důsledky zdravotního postižení v dospělém věku. Organizaci se z finančních důvodů nepodařilo udržet nabídku kroužků. Kroužek musí být nejprve jen pro jedno dítě a to až si zvykne, tak k němu lze začlenit další dítě. T. Dostál, Paspoint, z.ú. Organizace nemůže najít zaměstnance na pokrytí odpoledních hodin osobní asistence. Služba se potýká s fluktuací zaměstnanců. Také zmínil důležitost volnočasových aktivit pro klienty. Měla by existovat jejich podpora. Organizace volnočasové aktivity klientům nabízí, rodiče je však musí hradit (10 kroužků) M. Heroutá, Slezská diakonie. Organizace by ráda v rámci rané péči navýšila úvazky. Četnost návštěv by organizace potřebovala zintenzivnit, momentálně je to 1 x měsíc. Služba by se také ráda zaměřila na zkvalitnění spolupráce se zdravotnickou oblastí. Co se týká osobní asistence, kapacita je naplněná, ale organizace má problém s personálem. Dále zmíněn projekt týkající se sociálního bydlení, zařazeno v dočasné síti (zatím se neví, zda bude projekt schválen). G. Rotreklová, Domov pro mne, z.s. Organizace by ráda navýšila úvazek v rámci osobní asistence. J. Marounková, Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Organizace má v plánu v rámci osobní asistence vytvořit multidisciplinární tým. Půjde o zkvalitnění péče. Odlehčovací služby nejsou momentálně zařazeny v základní síti, takže služba není dotována skrze standardní dotační tituly. J. Ondrušková, Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace. V denním stacionáři Domino je potřeba navýšit o 1,85 úvazku a v denním stacionáři Nojmánek o 1 úvazek. L. Pavlišová, Diecézní charita Brno, Chráněné bydlení sv. Michaela. V plánu je asi půl roční rekonstrukce. Osm klientů bude muset být po tu dobu umístěno někde jinde. Tento problém organizace zatím nevyřešila. Místo dvoulůžkových pokojů vzniknou pokoje jednolůžkové. V průběhu let se péče o klienty zvyšuje. Narůstá počet klientů, kteří v chráněném bydlení zůstávají i o víkendech a svátcích.
Nemají již podporu z rodiny, péče o ně je pouze na službě. Lůžková kapacita zůstane stejná, ale kvůli zvýšené péči je potřeba navýšit úvazky. Je to reakce na životní situaci klientů. I. Petrášková, Diecézní charita Brno, Chráněné bydlení sv. Anežky. Organizace má v plánu rozvoj - tři byty osoby s lehkou mentální retardací. M. Matulová, rodič. Čtrnáctiletý syn se středně těžkou mentální retardací, autismem, epilepsií. Vyjádřila svůj názor na odlehčovací služby. Pro rodiče je důležitá pobytová forma, terénní nepomůže, pokud dítě zůstává v domácím prostředí, rodič si neodpočine. Rodič nemá energii odcházet z domu. Dvě maminky vozí své děti do Národního ústavu pro autismus, z.ú. - NAUTIS (dříve APLA Praha), který poskytuje domov se zvláštním režimem, chráněné bydlení a právě odlehčovací služby. M. Matulová pracuje na půl úvazku a v podstatě vydělává jen na zaplacení osobní asistence. M. Pospíšilová, Centrum Kociánka. Vedoucí domova pro osoby se zdravotním postižením a odlehčovacích služeb. Pobytová odlehčovací služba není naplněná. Plná kapacita je pouze v době letních prázdnin. Je také matkou syna se zdravotním postižením (těžké mentální postižení a autismus). B. Kostková, Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace. V Domově pro osoby se zdravotním postižením Tereza je v rámci odlehčovací služby momentálně jedno volné místo. Pobytové odlehčovací služby jsou velmi finančně nákladné. I když není naplněná kapacita, organizace musí platit personál. Problémem je najít a zaplatit zdravotní sestry. M. Matulová, rodič. Vyjádřila se k nenaplněnosti odlehčovacích služeb. Tato služba je pro rodiče dětí s postižením velmi potřebná, ale také velmi drahá. Rodiče z příspěvku na péči žijí. Zvláště v situaci, kdy matka zůstane s dítětem sama. Pokud by M. Matulovou opustil manžel, nemohla by si z půl úvazku odlehčovací služby dovolit. Dále zmínila problém s lékaři, kteří neumějí s dětmi s postižením pracovat. Lékař chtěl jejího syna ošetřovat v narkóze. Zmínila také, že chybí volnočasové aktivity o prázdninách. Paspoint, z.ú. volnočasové aktivity sice nabízí, ale pouze během školního roku. Blíží se jarní prázdniny a rodina opět neví, jak to bude dělat". G. Rotreklová, Domov pro mne, z.s. Informovala o příměstských táborech, které organizace pořádá, a to včetně jarních prázdnin. Více informací je k dispozici na stránkách organizace www.domovpromne.cz. R. Janík, OSP MMB. Město Brno plánuje zřídit pobytovou odlehčovací službu, cílová skupina zatím není jasně vydefinovaná. Jeden pohled na příspěvek na péči je takový, že je určen na zaplacení sociální služby. Druhá strana mince je finanční situace rodin, které pečují o dítě s postižením (přičemž velmi často se jedná o matky samoživitelky). Dále připomněl, že zdravotnický personál je z Pravidel financování vyloučen, přičemž zdravotní úkony by měla hradit zdravotní pojišťovna (což se však často neděje v plném objemu...). P. Červená, Ruka pro život o.p.s. Organizace by potřebovala navýšit úvazky v denním stacionáři. Dále sdělila, že organizace má v plánu přeregistrovat stávající chráněné bydlení na domov pro osoby se zdravotním postižením, a to především z důvodu nastavení Pravidel financování. Pravidla u chráněného bydlení nepočítají s čtyřiadvacetihodinovou podporou klientů. Kapacita chráněného bydlení je šest osob, cílovou skupinou jsou osoby se středně těžkým až těžkým mentálním postižením s diagnostikovanou poruchou autistického spektra, případně dalšími poruchami v oblasti hybnosti, smyslového vnímání a chování. Jedná se o osoby s vyšší mírou potřebné podpory při všech činnostech péče o vlastní osobu, při zajištění chodu domácnosti, s vysokou mírou potřebné asistence při trávení volného času a seberealizaci. V roce 2018 má organizace v plánu otevřít druhé patro chráněného bydlení. Pravděpodobně u něj dojde ke změně cílové skupiny - osoby s nižší mírou potřebné podpory, jen s mentálním postižením. Plánovaná kapacita pět klientů. V dlouhodobějším horizontu je v plánu přístavba,
pravděpodobně také pět míst, pravděpodobně pro osoby s mentálním postižením a poruchami autistického spektra. Z. Dlouhá se zeptala, jak organizace Ruka pro život o.p.s vyřešila v chráněném bydlení podávání léků klientům. E. Navrátilová, Ruka pro život o.p.s. Podávání léků se řeší v rámci asistování klientovi. P. Kučera, SPMP ČR, pobočný spolek Brno. Organizace se věnuje hlavně již starším mentálně postiženým. Chybí zařízení, kde by mohli být již starší rodiče společně se svými dospělými mentálně postiženými dětmi. Až rodiče zemřou, tak pro dítě to bude katastrofa. J. Licková, ÚMČ Brno střed, OSPOD. Úřad řeší případy rodičů s lehkým mentálním postižením, kteří nezvládají péči o dítě a hrozí jim proto odebrání dítěte. Tito rodiče by potřebovali podporu při péči o dítě. ad 3. Odsouhlasení priorit a opatření 5. KPSS v Brně pro cílovou skupinu OMP, včetně realizátorů Priorita 1 Vznik, rozvoj a zkvalitňování terénních a ambulantních služeb Opatření 1.1 Zkvalitňování a rozvoj rané péče realizátor: Paspoint, z.ú. (zkvalitňování a potřeba zvyšování frekvencí návštěv u rodin), Občanské sdružení Logo z.s. (kapacity), Slezská diakonie (potřeba zintenzivnit návštěvy, navázat a zlepšit komunikaci se zdravotníky), DOTYK II, o.p.s. (rozvoj s důrazem na zvyšování kompetencí rodičů + potřeba zvyšování frekvencí návštěv u rodin konec projektu 2018 po jeho ukončení úvazky do sítě cca 2 úv.) Opatření 1.2 Zkvalitňování a rozvoj osobní asistence realizátor: Paspoint, z.ú. zkvalitňování, Slezská diakonie (potřeba, ale riziko - problém s personálem), Domov pro mne, z.s. (úvazky), Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. (zkvalitnění služby - vytvoření multidisciplinárního týmu) Opatření 1.3 Vznik odlehčovací služby pro OMP, PAS realizátor: Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. (zatím projekt, poté vstup do sítě) odkaz na S či zařadit sem Opatření 1.4 Rozvoj a zlepšování kvality sociální rehabilitace (rozvoj kapacit a navýšení úvazků) realizátor: Paspoint, z.ú. (rozvoj), AGAPO, o.p.s. (zaměstnávání), Slezská diakonie (nový projekt EU téma zaměstnávání i soc. bydlení) soc. rehabilitace? Opatření 1.5 Vznik nové služby SAS pro rodiny s dětmi realizátor: Paspoint, z.ú. Opatření 1.6 Rozvoj denních stacionářů realizátor: Ruka pro život o.p.s., Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace Denní stacionář Domino a Domov pro osoby se zdravotním postižením Nojmánek Priorita 2 Pobytové služby Opatření 2.1 Rozvoj a zkvalitnění chráněného bydlení realizátor: Diecézní charita Brno chráněné bydlení sv. Anežky a chráněné bydlení sv. Michaela Opatření 2.2 Vznik a postupný rozvoj kapacit (5) DOZP pro osoby s mentálním postižením a kombinovaným (OMP a PAS)
realizátor: Ruka pro život o.p.s. (cca 5+5+6, kombinace projekt) Opatření 2.3 Pobytová odlehčovací služba realizátor: město Brno (senioři, OZP, OMP?) pobytová odlehčovací služba (odkaz na jinou PS) ad 4. Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna Oblast podpora pečujících problém umístění klientů s problémovým chováním do služby pobyt. i amb. o o chybí služby pro těžší formy a problémové chování - vožení klientů do Prahy v Brně žádné podobné služby nejsou (bývalá Apla) chráněné bydlení pro PAS, klidnější zóny pobytová zařízení pro OMP rodiče mají obavy, co bude s jejich dětmi, až se o ně nebudou moci postarat - finanční náročnost bydlení s doprovodnou sociální službou pro lidi s mentálním postižením (nižší míra podpory) podpora volnočasových aktivit oblast pobytových akcí a táborů, neexistující kroužky pro autisty (postupné začleňování dětí) problém ve chvílích ukončení školní docházky, ale i sanace období prázdnin ve školách (možnosti odlehčovacích služeb, podpora rodičů, kteří si chtějí zachovat práci) Oblast propojování sociálních a zdravotních služeb problém s lékaři, zubaři nechtějí přijímat klient Další témata: fluktuace zaměstnanců nedostatek kvalitního personálu z oblasti diagnostiky multidisciplinární týmy OMP ohrožení soc. vyloučením - nepřichází ze standardních podmínek z domovů a jiné, jsou vyloučení z běžných služeb o problematika klientů s omezenou svéprávností (i s postižením), kteří končí na ubytovnách, protože pro ně nikde jinde není místo o problematika klientů, kteří nemají rodinu ani nikoho, kdo by se o ně postaral o rodiče s OMP, kteří pečují o dítě, potřeba podpory v rodičovských kompetencích ad 5. Závěr Na závěr se koordinátor komunitního plánování R. Janík se všemi účastníky rozloučil a poděkoval za účast a aktivní spolupráci. Připomněl, že realizátoři příslušných opatření budou e-mailem vyzváni k vyplnění formuláře, a to do 15. 3. 2017. Vyplněné formuláře se budou posílat vedoucí pracovní skupiny Z. Dlouhé na e-mail zuzana.dlouha@seznam.cz. Formulář na zpracování tzv. Přesahových oblastí, neřešených oblastí a trendů do budoucna, bude pracovní skupině rozeslán pravděpodobně začátkem dubna. OSP MMB si vyhrazuje právo na finální úpravy zaslaných textů opatření a posléze i textů Přesahových oblastí, neřešených oblastí a trendů do budoucna. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 13. 2. 2017