INFEKČNÍ ENDOKARDITIDA. Jiří Beneš Klinika infekčních nemocí 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce, Praha



Podobné dokumenty
LÉČBA A ATB PROFYLAXE INFEKČNÍ ENDOKARDITIDY (nové doporučené postupy) Jiří Beneš Infekční klinika 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce, Praha

AKTUÁLNÍ DOPORUČENÍ MIKROBIOLOGICKÉ DIAGNOSTIKY A ANTIBIOTICKÉ LÉČBY INFEKČNÍ ENDOKARDITIDY 21ST COLOURS OF SEPSIS, OSTRAVA

Protézová endokarditida -přehled problematiky. Petr Lupínek

Sepse a infekční endokarditida Michal Holub

INFEKČNÍ ENDOKARDITIDA Nové doporučené postupy. Jiří Beneš 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce Praha

POH O L H E L D E U D U M

Infekční endokarditida pravého srdce - endokarditida na trikuspidální chlopni. H. Línková III.interní kardiologická klinika FNKV a 3.

sepse = syndrom systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) při infekci (SCCM/ACCP Consensus Conference 1992)

M KR K O R BI B OLO L GA

ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ INFEKCE V DĚTSKÉM VĚKU COLOURS OF SEPSIS, AKTUALITY V DĚTSKÉ INTENZIVNÍ PÉČI,

INFEKČNÍ ENDOKARDITIDA Doporučené postupy diagnostiky, léčby, dispenzarizace a profylaxe.

Kombinace antibiotik. Jiří Beneš Klinika infekčních nemocí 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce, Praha. Colours of Sepsis 8. 2.

STRATEGIE TERAPEUTICKÉHO MONITOROVÁNÍ ANTIBIOTIK

Linezolid. Jiří Beneš Infekční klinika 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce, Praha

Doporuèení. pro diagnostiku, léèbu a profylaxi infekèní endokarditidy

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.

Meningokoková onemocnění ve 21. století pohled klinika

ATB v léčbě sepse. Jiří Beneš Klinika infekčních nemocí 3. LF UK FN Na Bulovce, Praha

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji za rok 2009

MANAGEMENT SEPSE Z POHLEDU MIKROBIOLOGA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Zhodnocení validity endosekretu pro detekci původců nozokomiální pneumonie

Bezpečnost práce v laboratoři. Ivana Vítková OKM, FN Brno

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

Co musí intenzivista vědět o antibiotické rezistenci?

Invazivní meningokokové onemocnění u dětí

Prevence varicely možnosti a omezení v praxi

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

RESPIRAČNÍ INFEKCE. Milan Kolář

Smrtelné případy pneumonií vyvolané stafylokoky s produkcí Pantonova - Valentinova leukocidinu

Urogenitální infekce. Infekce močových cest. Genitouretrální infekce u muže. Infekce reprodukčních orgánů ženy. MUDr. Drahomíra Rottenbornová

Infekční endokarditida

ATB v léčbě sepse. Jiří Beneš Klinika infekčních nemocí 3. LF UK FN Na Bulovce, Praha

Antibiotická léčba v graviditě. Olga Džupová Klinika infekčních nemocí 3. LF UK a FN Na Bulovce Praha

LÉČBA VENTILÁTOROVÉ PNEUMONIE SPOLUPRÁCE INTENZIVISTY A MIKROBIOLOGA

ATB V TĚHOTENSTVÍ. Mašata J. Gynekologicko porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha

Očkování proti pneumokokovým invazivním onemocněním. Jana Vlčková Ústav preventivního lékařství, LF UP Olomouc

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

HEMOKULTIVACE INTERPRETACE NÁLEZŮ. Jiří Beneš Klinika infekčních nemocí 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce, Praha. Ostrava,

DOTAZY A ODPOVĚDI Veřejná zakázka: Dodávka hotových médií pro růst mikroorganismů Evid. č. přidělené v IS VZ US:

ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘOVACÍ METODY ULTRASONOGRAFICKÉ

Rozbor sledování nemocničních infekcí krevního řečiště v PKN v průběhu roku 2008

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

KOMPLEXNÍ POSTIŽENÍ CHLOPNÍ LEVÉHO A PRAVÉHO SRDCE V TERÉNU REOPERACE Kazuistika

Epidemiologie spály. MUDr. František BEŇA

infekční endokarditis Tomáš Paleček

POH O L H E L D E U D U M

Jak léčím infekce vyvolané multi- rezistentními bakteriemi

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

Nespecifické střevní záněty u dětí

MUDr. Pavel Adamec. a Tetanus

ZÁNĚTY MOČOVÝCH CEST. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Problematika epidemiologicky závažných bakteriálních kmenů ve FNUSA

Příloha č. 3 k rozhodnutí o převodu registrace sp. zn. sukls238427/2011 a příloha ke sp. zn. sukls175846/2011 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Úloha klinické mikrobiologie v dětské sepsi. V. Adámková Klinická mikrobiologie a ATB centrum ÚKBLD VFN a 1. LF UK Praha

Chlopenní vady. prof. MUDr. Tomáš Paleček, Ph.D.

Choroby kardiovaskulárního systému u dětí II

Nová antiinfekční léčiva. Karolína Hronová, Ondřej Slanař Farmakologický ústav 1.LFUK

Chyby a omyly při dávkování antibiotik v intenzivní péči

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Původci morbiliformního exantému v anglické, vysoce proočkované populaci (Causes of morbilliform rash in a highly immunised English population)

Nová antibiotika v léčbě infekcí Grampozitivního. Otakar Nyč Ústav lékařské mikrobiologie 2.LF UK a FN v Motole

Příloha III. Souhrn údajů o přípravku, označení na obalu a příbalová informace. Poznámka:

Zkušenosti s diagnostikou sepse pomocí testu SeptiFast Test M GRADE. Zdeňka Doubková Klinická mikrobiologie a ATB centrum VFN Praha

Výskyt a charakteristiky infekční endokarditidy v České republice. Incidence and characteristics of infective endocarditis in Czech Republic

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

SROVNÁNÍ KLINICKÉ A MIKROBIOLOGICKÉ ÚČINNOSTI KONTINUÁLNĚ A INTERMITENTNĚ APLIKOVANÉHO MEROPENEMU U KRITICKY NEMOCNÝCH předběžné výsledky

Nozokomiální infekce. MUDr.Zuzana Kancelová, MUDr.Beáta Čečetková. Systém hlášení v Thomayerově nemocnici

Chirurgická léčba infekční endokarditidy

Klostridiová kolitída nebezpečí nejen v současné chirurgii. Libor Urbánek I. chirurgická klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně

6 BŘIŠNÍ STĚNA A KÝLY (Filip Pazdírek) Kýly Záněty a nádory Vývojové vady 89

Neobvyklá příčina bolesti třísla. MUDr. Mirka Vacková

PŮVODCI INFEKČNÍ ENDOKARDITIDY. Jiří Beneš Infekční klinika 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce, Praha

Záněty srdce. Mgr. Martina Dohnalová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Příloha č. 2 k opravě rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls /2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Pneumokokové pneumonie u dětí. Vilma Marešová Univerzita Karlova 2.LF I. Infekční klinika FNB Praha

Nové technologie v mikrobiologické laboratoři, aneb jak ovlivnit čas k získání klinicky relevantního výsledku

Sepse, septický šok úloha mikrobiologa

Anesteziologicko resuscitační klinika 1.LF UK a FTN Praha

Diferenciální diagnostika šoku

Febrilie, infekce a sepse v paliativní medicíně

EHK 544 Bakteriologická diagnostika-vyhodnocení

Vzájemné vztahy infekční endokarditídy a granulomatózy s polyangitidou

Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok Popis přípravku Bílý až téměř bílý prášek.

Arteriální hypertenze

1. CO JE EVROPSKÝ ANTIBIOTICKÝ DEN A JAKÝ JE JEHO VÝZNAM?

Mikrobiologické vyšetření moči

Prenatální diagnostika kongenitální toxoplasmózy a její úskalí

Myokarditida a zánětlivá kardiomyopatie Tomáš Janota, *Petr Kuchynka, *Tomáš Paleček,

Proč neumíme optimálně dávkovat vankomycin ani po 50 letech jeho používání?

Problematika nozokomiálních pneumonií na ARO

Nesporulující anaerobní bakterie

Sledování nozokomiálních infekcí krevního řečiště v PKN v prvním pololetí roku 2009

RUPTURUJÍCÍ ANEURYSMA ABDOMINÁLNÍ AORTY - KAZUISTIKA

Pandemie HIV/AIDS se zaměřením na zdraví žen

Metamorfózy SIRS pohled mikrobiologa. Dana Němcová Oddělení klinické mikrobiologie PLM IKEM Ostrava

OČKOVACÍ PROGRAMY V PRAXI. Jana Dáňová Ústav epidemiologie 3.LF UK

ŮŽE E A POVRCHOVÝCH SLIZNIC

kontaminovaných operačních výkonů, ale i u čistých operací, při kterých dochází k aplikaci


Transkript:

INFEKČNÍ ENDOKARDITIDA Jiří Beneš Klinika infekčních nemocí 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce, Praha Praha, 27.11.2014

Incidence Epidemiologie 20. století: 1,5-4,5 /100.000 obyv./rok přelom století: 5-6 /100.000 obyv./rok ČR 2007: 3,2 /100.000 obyv./rok Smrtnost do zavedení ATB: 100 % po 1950: 20-30 % Charakteristiky 1.pol. 20.století: po RH, virid.streptokoky (80-90 %), valva mitralis, věku 20-35 let, muži = ženy, subakutní nyní: různorodost! (vliv zvyků, zdrav. péče,...) IE se transformuje do postavení civilizační nemoci! IE: kardiologové, internisté, infektologové, neurologové...

Disponující faktory, dělení chlopenní dispozice revmatická choroba lues rizikové bakteriémie těžká paradentóza jiné hnisavé afekce DÚ Dělení IE akutní subakutní chronické chlopenní dispozice degen.vady chlopní katétrizace srdce operace srdce, KS rizikové bakterémie i.v. narkomanie lékařské výkony hemodialýza Dělení IE podle etiologie podle dispozic (IDU, ICD, HD,...)

Lokalizace vegetací NVE IDU trend Levostranná IE 70-80 % 20-30 % mitrální 30-40 5-15 aortální 20-30 5-20 ao + mi 15-25 5-10 Pravostranná IE 5-20 % 70-80 % trikusp. 5-20 60-80 pulm. < 1 < 1 Oboustranná IE < 10 % < 10 % Jiné lokalizace < 10 % < 5 %

Etiologie IE NVE IDU PVE ČR streptokoky 40-60 % 5-10 % 5-30 % 13 % S. aureus 30-50 60-80 10-20 29 CNS < 5 < 2 15-50 10 enterokoky 5-15 2-10 5-10 8 G- tyčinky 5-10 2-15 < 15 1 jiné, polymikrob. < 5 < 10 < 5 - plísně < 2 2-5 < 5 - kult. negativní 2-20 5-10 5-10 40

Klinická diagnostika sepse s projevy embolizace do kůže či orgánů horečka > 5-7 dnů, nejasné etiologie chřadnutí s projevy chronické infekce horečka/chřadnutí u osoby se známou disponující srdeční vadou nebo s kardiálním šelestem obraz CMP s horečkou a zánětlivými markery migrující pneumonie febrilie u i.v. narkomana, osoby v HD programu

Klinická diagnostika sepse s projevy embolizace do kůže či orgánů

periferní embolizace (Staph. aureus) možnost izolace agens

Třísky pod nehty nejsou vždy projevem IE

ECHOKG diagnostika vlající útvar odpovídající vegetaci, vlastní pohyb intrakardiální absces nebo píštěl nově vzniklá dehiscence chlopenní protézy Jaké vyšetření? TTE TEE senzitivita 60-65 %, absces 30 % (EU) senzitivita 90-100 %, absces 90 % (US)

Mikrobiologická diagnostika Odebrat nejraději 3 HK, aspoň 1 hod od sebe. Pozitivita: typický nález v 2 HK shodný nález u 3 HK Typičtí původci: viridující streptokoky Streptococcus bovis enterokoky HACEK (Haemophilus, Actinobacillus,...) Staphylococcus aureus Nezbytné: kvantitativní citlivost k ATB (MIC)

Modifikovaná Duke kritéria Hlavní kritéria: pozit. HK, pozit. ECHO Vedlejší kritéria: predispozice (srdeční vada, IDU) horečka > 38 C embolizace imunol. projevy (Oslerovy uzlíky, Rothovy skvrny, pozitivní RF) mikrobiologický nález nenaplňující velké kritérium Jistá IE: 2 H nebo 1 H + 3 V nebo 5 V nebo patolog. Možná IE: 1 H + 1 V nebo 3 V Li JS, Sexton DJ, Mick N, et al. CID 2000; 30: 633-8.

Podmínky pro správnou léčbu zkušený tým ( 3 pacienti s IE ročně), stav pacienta průběžně kontroluje kardiolog JIP s možností UPV CT a TEE v nemocnici OKM v nemocnici (každodenní provoz, 500 hemokultur ročně) infektolog nebo klinický mikrobiolog poskytuje konzultace u lůžka lze vyšetřovat hladiny VAN a GEN v séru kontakt na kardiochirurgii

ATB režimy Podle druhu agens a jeho citlivosti streptokoky dobře citlivé (MIC PEN 0,12 mg/l) středně citlivé (MIC PEN 0,12-0,5 mg/l) enterokoky stafylokoky G- (enterobaktérie, HACEK) G- (nefermentující tyčky) plísně kultivačně negativní IE

ATB režimy zásadně používat baktericidní ATB nebát se vysokých dávek podávat ATB do normalizace CRP podávat plné dávky až do konce, pak ATB vysadit konzultovat ATB středisko či infektologa kontinuálně monitorovat stav nemocného, T křivku zánětlivé ukazatele funkci ledvin ECHO nález hladinu ATB (VAN, GEN, AMI)

Indikace chirurgické léčby městnavé srdeční selhání, nezvládnutelné léky; přestup infekce subvalvulárně; přetrvávání infekce navzdory adekvátní ATB léčbě; empiricky známý špatný efekt ATB léčby; obava z embolizací do aortálního řečiště; + časná PVE; + dysfunkce protézy.

Opatření po léčbě a) Sledování na pracovišti, kde se pacient léčil: kontroly CRP (+ EKG, renálních funkcí,...) po týdnu, pacient sám sleduje T, při známkách embolizace, kardiální dekompenzace nebo průjmu volá lékaře. Sledování ideálně 1-2 měsíce, na závěr ECHO. b) Dispenzarizace u kardiologa/internisty v místě bydliště: minimálně 1 rok c) Dispenzarizace u stomatologa/paradentologa. Poučení: Význam dentální hygieny Nebrat ATB bez odběru hemokultur Průkaz nemocného ohroženého IE

Antibiotická profylaxe IE výkony v oblasti dutiny ústní a HCD virid. streptokoky výkony v oblasti urogenitální a GIT enterokoky výkony na kůži a měkkých tkáních Staph. aureus

děkuji za pozornost

IE vyvolaná streptokoky středně citlivými na penicilin (0,12 < MIC 0,5 mg/l): ATB Dávka Doba léčby krystal. PEN cefamezin, cefotaxim ceftriaxon vankomycin 20-30 mil.j./den ve 4-6 dávkách 8-12 g/den ve 4 dávkách 4 g/den ve 2 dávkách 30 mg/kg/den ve 2-4 dávkách Léčba NVE trvá 4 týdny, léčba PVE 6 týdnů; během prvních 2 týdnů se přidává AMG 1 4 týdny (monoterapie) 1 gentamicin 3 mg/kg/den, ve 2-3 dávkách

IE vyvolaná streptokoky středně citlivými na penicilin (0,12 < MIC 0,5 mg/l): ATB Dávka Doba léčby krystal. PEN cefamezin, cefotaxim ceftriaxon vankomycin 20-30 mil.j./den ve 4-6 dávkách 8-12 g/den ve 4 dávkách 4 g/den ve 2 dávkách 30 mg/kg/den ve 2-4 dávkách Léčba NVE trvá 4 týdny, léčba PVE 6 týdnů; během prvních 2 týdnů se přidává AMG 1 4 týdny (monoterapie) 1 gentamicin 3 mg/kg/den, ve 2-3 dávkách

IE vyvolaná enterokoky nebo se špatně citlivými streptokoky (MIC > 0,5 mg/l): ATB Dávka Doba léčby krystal. PEN AMP VAN 18-30 mil.j., v 6 dávkách 12-20 g/den, ve 4 dávkách 30 mg/kg/den ve 2-4 dávkách 4 týdny, jde-li o nekomplikovanou NVE trvající <3 měs.; jinak 6 týdnů Ve všech případech se přidává gentamicin 3 mg/kg/den, ve 2-3 dávkách, po celou dobu léčby (nebo aspoň 2 týdny).

IE vyvolaná stafylokoky (vč. koaguláza-negativních stafylokoků) Základní ATB OXA 12-18 g/den v 6 dávkách, nebo VAN 30 mg/kg/den ve 2-4 dávkách Doplňkové ATB (prvních 3-5 dnů léčby) GEN 3 mg/kg/den ve 2-3 dávkách Doplňkové ATB (po celou dobu léčby) CIP nebo OFL nebo RIF Doba léčby činí 2-8 týdnů.