Co musí intenzivista vědět o antibiotické rezistenci?

Transkript

1 Co musí intenzivista vědět o antibiotické rezistenci? V. Adámková Klinická mikrobiologie a ATB centrum Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF a VFN Praha

2 Rezistenci máme v rukou

3 Klasifikace léčby antibiotiky Empirická terapie (pathogen non-specific therapy) - odhadem, bez mikrobiologického vyšetření Úvodní terapie - podání ATB nezbytné, mikrobiologické vyšetření provedeno Cílená terapie (pathogen specific therapy) - průkaz původce+vyšetření citlivosti Deeskalační princip (step down therapy)

4 Charakteristika rezistence přirozený biologický fenomén objeví se po zavedení jakéhokoli ATB šíří se v rámci druhu bakterií a mezi druhy je významně ovlivněn způsobem používání ATB

5 Příčiny vzniku rezistentních bakterií Přirozené: 1) chromozomální mutace 2) zisk rezistence od jiných bakterií Nepřirozené: selekční antibiotický tlak v prostředí (podpora přežití a množení R bakterií)

6 Kritické faktory antibiotické rezistence Kvantitativní celková spotřeba ATB (selekční tlak) Kvalitativní druh antibiotika délka podávání způsob podávání (PK/PD parametry)

7 EARS-Net - European Antimicrobial Resistance Surveillance Network 1998 shromažďovat srovnatelné a validní údaje o antibiotické rezistenci ČR se k EARSS připojila v roce je zapojeno do EARS-Net více než 1000 mikrobiologických laboratoří z 28 zemí Evropy

8 EARS-Net invazivní izoláty Escherichia coli, Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium, Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae a od roku 2005 se sleduje Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa Hemokultury, CSF

9

10 Data EARSS S. aureus - MRSA

11 50 S.aureus ČR OXA RIF

12 Data EARSS Enterococcus faecium VAN R

13 100 E.faecium ČR AMP GEH VAN

14 Escherichia coli CEF III CEF3 FQ FQ AMG AMG AMP FQ CEF3 AMG MDR ESCO 60 % 23 % 9 % 9 % 3 % Data EARSS

15 100 E.coli ČR AMP CAZ FQ* CTX GEN

16 rezistence (%) Rezistence E. coli (srovnání močových studií 2005 a 2011) ,4 E. coli (n=1347); 2005 E. coli (n=2683); , ,5 17,4 24,1 6,2 12,1 ampicilin AMC/AMS ko-trimoxazol nalidixová k. (2005) / norfloxacin (2011) 1,7 2,3 2,1 nitrofurantoin cefotaxim Data: PSMR NRL

17 Klebsiella pneumoniae CEF3 FQ AMP FQ CEF3 AMG MDR KLPN 98 % 54 % 50% 47 % 32 % AMG KAR Data EARSS

18 100 K.pneumoniae ČR CAZ FQ* CTX GEN

19 Trendy výskytu karbapenemove rezistence u Klebsiella pneumoniae ve 28 evropských zemích účastnících se studie EARS-Net ( ). Data: ECDC, Stockholm

20 Profil rezistence KPC-pozitivní K. pneumoniae ATB Interpretace ATB Interpretace Amikacin I Chloramfenikol R Amox/klav R Ciprofloxacin R Ampicillin R Ertapenem R Aztreonam R Gentamicin R Cefazolin R Imipenem R Cefpodoxim R Meropenem R Cefotaxim R Pipercillin/Tazo R Cetotetan R Tobramycin R Cefoxitin R Trim/Sulfa R Ceftazidim R Polymyxin B R Ceftriaxon R Colistin R Cefepim R Tigecycline S

21 KPC 2005 KPC 2010 Data: ECDC, Stockholm

22 Pseudomonas aeruginosa PIP CTZ PIP FQ CEF3 AMG KAR MDR KAR PSAE 29 % 42 % 31 % 34 % 33 % 33 % FQ AMG Data EARSS

23 100 P.aeruginosa ČR CAZ CIP GEN KAR* PIP**

24 Trendy výskytu karbapenemove rezistence u Pseudomonas aeruginosa ve 28 evropských zemích účastnících se studie EARS-Net ( ). Data: ECDC, Stockholm

25 Vliv ertapenemu na citlivost G-bakterií k IMI 2005 Livermore: Ertapenem může selektovat OprD mutanty u P. aeruginosa v klinicky dosažitelných dávkách Goff : retrospektivní studie dopadu užívání ertapenemu na citlivost G-bakterií, včetně P. aeruginosa

26 Vliv ertapenemu na citlivost G-bakterií k IMI D.A. Goff, J.E. Mangino; 2009

27 Vede používání ertapenemu ke zvýšení citlivost kmenů P. aeruginosa k IMI? GOLDSTEIN ET AL. ANTIMICROB. AGENTS CHEMOTHER., 2009

28 Vliv používání ERT na citlivost P. aeruginosa k IMI Y. Carmeli et al. / Diagnostic Microbiology and Infectious Disease 70 (2011)

29 ATB rezistence je nevyhnutelná Rychlost šíření rezistence nevyhnutelná není

30 Vedlejší efekt ATB léčby Cefalosporiny 3.G Fluorochinolony MRSA VRE MDR Klebsiella MDR Enterobacter MDR Pseudomonas Karbapenemy MDR Acinetobacter C. difficile

31 Principy účinné a bezpečné antibiotické terapie Antimikrobní účinnost aktivita in vitro Klinická účinnost biologická dostupnost atb v místě probíhající infekce (v dostatečné koncentraci a v účinné formě); mechanismus účinku atb Klinická bezpečnost toxické a ekologické nežádoucí účinky Epidemiologická bezpečnost kauzální léky ztrácí původní účinnost v průběhu času v důsledku měnících se vlastností původců infekcí antibiotická rezistence

32 Je lepší, vzhledem k narůstající rezistenci, podat pro jistotu, ATB se širokým spektrem účinku?

33 Streptococcus pneumoniae PNC R+I MAK Data EARSS

34 20 S.pneumoniae ČR CIP CTX ERY PEN PENI

35 Lze ATB rezistenci překonat? Mechanismus rezistence - produkce enzymů /b-laktamázy, transferázy, acetylázy / - změna vazebného místa - změna metabolické dráhy - aktivní eflux - neprostupnost buněčné stěny

36 Aktualizace životních jistot! Smrt Daně Bakteriální rezistence Potřeba nových antibiotik Potřeba odpovědného používání antibiotik

37 DĚKUJI ZA POZORNOST.