UPOZORNĚNÍ PRO ČTENÁŘE

UPOZORNĚNÍ PRO ČTENÁŘE Vážený čtenáři, autor a nakladatelství se rozhodli nahradit stávající text přiložených kapitol novým textem, který je pro Vaši potřebu a větší komfort při práci s předkládanou publikací doplněný o několik důležitých poznámek obsahujících pohled z praxe. Díky tomuto doplnění se tak tato publikace stává celistvější a srozumitelnější pro laickou čtenářskou obec, řešenou problematiku obohacuje o nezbytný náhled z každodenní praxe. Věříme, že Vám tato rozšiřující aktualizace pomůže v lepší orientaci při Vaší práci. 5.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky V praxi je běžné, že vytvoření díla je mezi autorem a příslušným subjektem upraveno v rámci pracovněprávních vtahů. Nejčastěji se jedná o pracovní poměr, často však autoři pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V takovém případě jsou jejich příjmy považovány za příjem ze závislé činnosti. Charakter příjmu však jakkoliv neovlivňuje autorskoprávní vztah k dílu jako takovému. Například skutečnost, že počítačový program bude považován za zaměstnanecké dílo i pokud bude vytvářen na objednávku ( 58 odst. 7 AutZ), je pro zjištění daňových povinností takového příjmu irelevantní. Pro správné stanovení daně a pojistného je rozhodující, zda mezi autorem a uživatelem autorského díla existuje pracovněprávní vztah (obdobně to platí i pro výkonné umělce). K tomu lze rovněž dodat, že díky konstrukci tzv. zaměstnaneckých děl ( 58 AutZ) bude v řadě případů pro osobu využívající cizí autorská práva výhodnější, aby mezi ní a autorem pracovněprávní vztah skutečně existoval, než kdyby autor inkasoval peněžní částky pouze na základě smlouvy o dílo ( 61 AutZ), případně na základě autorskoprávních licenčních smluv. Z hlediska zdanění bývá v dodavatelsko-odběratelských vztazích někdy preferován tzv. švarcystém (např. řada překladatelů pracuje na živnostenský list), je však třeba vědět, že z hlediska autorskoprávního je taková situace výhodná pouze v těch případech, kdy je dostatečně smluvně ošetřena. K tomu viz str. 34, 35 a 40. Za příjmy ze závislé činnosti jsou považovány příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru a obdobného poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce ( 6 odst. 1 písm. a) ZDP). Těmito příjmy se rozumějí i příjmy z prací žáků a studentů z praktického výcviku. To platí bez ohledu na to, zda příjmy plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. Za příjmy ze závislé činnosti jsou považovány příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoliv, příp. také bez ohledu na to, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru, anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti ( 6 odst. 3 ZDP). Příjmem se rozumí rovněž částka, 1

o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. Za příjmy nejsou považována vybraná plnění zaměstnavatele zaměstnanci stanovená zákonem nebo upravená smluvně. Jedná se nejčastěji o náhradu cestovného, stravné, ale i ochranné pomůcky apod. ( 6 odst. 7 ZDP). Z pracovněprávních vztahů mohou plynout příjmy na základě pracovního poměru ( 33 a násl. ZP), dohody o provedení práce ( 75 ZP) anebo dohody o pracovní činnosti ( 76 ZP). Příjem plynoucí autorovi z pracovněprávního poměru má stejný charakter, jako kterýkoliv jiný příjem ze zaměstnání. Zaměstnanci tak plyne plat nebo mzda, která je předmětem zdanění i pojistného. Výkon práce autora může být při splnění několika podmínek upraven mimo pracovního poměru i dohodou o provedení práce ( 75 ZP). Zákoník práce pro tento smluvní typ zavedl omezení na 150 odpracovaných hodin u jednoho subjektu v jednom kalendářním roce. Dohoda musí být uzavřena písemně. Výhodou pro obě strany vztahu je v tomto případě skutečnost, že z vyplacené odměny je odváděna pouze daň z příjmů fyzických osob a neuplatňuje se zde povinnost platit pojistné. Dohodu o pracovní činnosti ( 76 ZP) může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v kalendářním roce 150 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Oproti příjmům plynoucím z dohod o provedení práce je odměna plynoucí z dohody o pracovní činnosti předmětem pojistného, které se uplatňuje ve stejné výši jako v případě pracovního poměru. Zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků je v České republice od roku 2008 postaveno na principu tzv. superhrubé mzdy. Na základě daňové reformy došlo k upuštění od progresivního zdanění a k zavedení lineární sazby daně ve výši 15 % z hrubé mzdy, která je zvýšena o pojistné zaplacené zaměstnavatelem v souvislosti s vypláceným příjmem. V konečném důsledku tak sazba činí přes 20 % z hrubé mzdy, a jedná se tedy pouze o umělé zvýšení příjmu pro výpočet daně. Právě koncepce superhrubé mzdy a jejího zdanění ještě více zvýhodňuje vyplácenou odměnu z dohody o provedení práce, jelikož mimo absence povinnosti zaplatit z tohoto příjmu pojistné daň z příjmů fyzických osob z této odměny činí pouze 15 %. Příklad Zaměstnanec má vedlejšího zaměstnavatele a u tohoto zaměstnavatele neuplatňuje Prohlášení poplatníka daně z příjmů. Zaměstnanci za vykonanou práci náleží mzda 10 000 Kč. Z hrubé mzdy bude odvedeno pojistné a daň ve výši 2 010 Kč, celkové náklady zaměstnavatele budou činit 13 400 Kč. Čistá mzda tak bude činit 6 890 Kč, což je přibližně 51 % mzdových nákladů zaměstnavatele. 2

V případě, kdy bude zaměstnanci plynout odměna z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč, pak pojistné nebude odvedeno žádné, celkové náklady zaměstnavatele budou 10 000 Kč a daň z příjmů zaměstnance bude činit 1 500 Kč. Čistá odměna činí 8 500 Kč a představuje 85 % ze mzdových nákladů zaměstnavatele. Po skončení zdaňovacího období bude povinností poplatníka podat daňové přiznání. Mzda, plat nebo odměna je vyplácena vždy v jednom určitém měsíci bez ohledu na to, zda se strany dohodly o výplatě za delší časové období najednou. Tato ujednání jsou běžná u odměn z dohody o provedení práce v okamžiku, kdy se nepředpokládá dosažení výše 5 000 Kč v měsíci (viz dále). Zaměstnanec může za určitých podmínek mít s jedním zaměstnavatelem uzavřen pracovní poměr a vedle toho např. i dohodu o provedení práce. Plátce daně (zaměstnavatel) tak pro správné stanovení daňových povinností sečte všechny zdanitelné příjmy plynoucí z uzavřených pracovněprávních vztahů konkrétnímu zaměstnanci, stanoví pojistné k vyplácenému příjmu se vážící a vypočte zálohu na daň, odvody i čistou mzdu, kterou následně zaměstnanci vyplatí. Příklad Zaměstnanec je zaměstnán na základě pracovní smlouvy na výkon práce, kterým je programování. Mzda za tuto práci činí 20 000 Kč měsíčně. Na základě potřeby zaměstnavatele se spolu dohodnou, že tento zaměstnanec jako zkušený hráč na klavír vytvoří pro zaměstnavatele hudbu k reklamnímu šotu. Na vytvoření hudebního šotu bude uzavřena dohoda o provedení práce se sjednanou odměnou ve výši 10 000 Kč. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka daně z příjmů, nebudou tedy uplatňovány korekční prvky. Na konci měsíce zaměstnavatel zúčtuje následující částky: hrubá mzda z pracovního poměru činí 20 000 Kč, z dohody o provedení práce náleží zaměstnanci odměna 10 000 Kč. Zaměstnavatel obě částky sečte, přičte pojistné placené zaměstnavatelem (6 800 Kč připadajících na hrubou mzdu), zaokrouhlí výslednou částku na celé stokoruny nahoru. Z takto získaného základu daně vypočítá daň ve výši 15 % (5 520 Kč). Pojistné srážené zaměstnanci vypočítá z výše hrubé mzdy částkou 2 200 Kč. Celkový čistý příjem zaměstnance tedy bude činit 22 280 Kč. Je právem zaměstnance vyplnit, podepsat a odevzdat zaměstnavateli Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (v praxi obvykle nazývané růžové prohlášení ). Toto Prohlášení může poplatník podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele pro stejné období kalendářního roku (v praxi počítáno po dnech). Prohlášení může mít zaměstnanec podepsáno v jednom měsíci i u více plátců po sobě jdoucích. V jednom měsíci však lze poskytovat slevy na dani a daňové zvýhodnění jen u jednoho z případných více postupných plátců. Podepsané Prohlášení v jednom měsíci u více plátců po sobě jdoucích má určitou vazbu na posouzení, zda po skončení roku vzniká povinnost podat daňové přiznání správci daně nebo právo na roční zúčtování u zaměstnavatele. Lhůta pro podpis Prohlášení u zaměstnavatele je do 30 dnů po nástupu do zaměstnání a pak každoročně do 15. února na běžný kalendářní rok. Při zmeškání lhůty se k Prohlášení přihlédne až počínaje výpočtem daňové zálohy za měsíc následující po podpisu 3

Prohlášení. V rámci ročního zúčtování lze u zaměstnavatele Prohlášení podepsat dodatečně ( 38k ZDP) i za měsíce, v nichž mohlo být podepsáno, ale nedopatřením, opomenutím apod. nebylo podepsáno ve lhůtě. Bez podepsaného Prohlášení nebudou slevy na dani ani daňové zvýhodnění uplatňovány. Pro zaměstnance to však neznamená, že o svůj nárok na snížení daňové povinnosti přijde. Zaměstnanec si je bude moci uplatnit v celkové výši při výpočtu daňové povinnosti za celé zdaňovací období a uplatní je v daňovém přiznání nebo ročním zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění (dále jen roční zúčtování záloh, 38ch ZDP). Výjimku z toho tvoří situace, kdy příjem zaměstnance od zaměstnavatele jako mzda, odměna z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce v daném měsíci činí v úhrnu 5 000 Kč a méně. V takovém případě zaměstnavatel sráží poplatníkovi pouze daň ve výši 15 %, tento výdělek a ani sraženou daň však následně zaměstnanec nezohledňuje v daňovém přiznání ani v ročním zúčtování za celé zdaňovací období. Pokud mzda nebo odměna z dohody přesáhne 5 000 Kč, odvádí zaměstnavatel zálohovou daň rovněž ve výši 15 % bez přihlédnutí ke korekčním prvkům (např. ke slevám), pokud Prohlášení poplatníkem podepsáno nebylo. Slevy na dani jsou upraveny v 35ba ZDP. Sleva na dani na vyživovanou manželku (vyživovaného manžela) podle písm. b) je roční a uplatňuje se pouze v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování záloh. Není tedy možné, a to ani při podepsaném Prohlášení, ji uplatnit v měsíčním zúčtování. Sleva na dani je stanovena ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Pokud je manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle 4 ZDP. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Ostatní slevy na dani je možné uplatnit v poměrné výši 1/12 z níže uvedených slev na dani v každém měsíci při splnění povinnosti vyplnění Prohlášení a dalších povinností pro prokázání jejich nároku. Konkrétně se jedná o: a) slevu na poplatníka, která činí 23 640 Kč; b) slevu na dani ve výši 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu; 4

c) slevu na dani ve výši 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní; d) slevu na dani ve výši 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P; e) slevu na dani ve výši 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let, nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory. Mimo slevy na dani může poplatník uplatňovat nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 11 604 Kč ročně, resp. 1/12 této částky měsíčně. Daňové zvýhodnění může být uplatněno formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo slevy na dani a daňového bonusu. Rozdíl mezi slevou na dani a daňovým zvýhodněním je tedy v tom, že pokud celková výše slev na dani převyšuje zjištěnou daň, tento rozdíl propadá a nijak se již dále neuplatňuje. Naproti tomu u daňového zvýhodnění ta částka, na kterou má poplatník nárok po odečtení slev na dani a následně i daňového zvýhodnění od vypočtené daně, mu bude vyplacena jako daňový bonus do zákonem stanoveného limitu 52 200 Kč ročně, resp. 4 350 Kč za kalendářní měsíc. V rámci pracovněprávních vztahů je specificky upravena povinnost podávat daňové přiznání ( 38g odst. 2 ZDP). Daňové přiznání není povinen podat poplatník, kterému plynuly příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně, včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období Prohlášení k dani, a (vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou) nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč. Poplatník má při splnění těchto povinností možnost požádat svého jediného zaměstnavatele v roce nebo posledního postupného zaměstnavatele v roce o provedení ročního zúčtování záloh a o provedení výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za uplynulé zdaňovací období. Tímto postupem tak ušetří zaměstnanec svůj čas i práci, zároveň se dostane rychleji k případnému přeplatku na dani. Pokud si daňové přiznání podá sám, bude případný přeplatek vracet správce daně. Ten tak musí učinit do konce dubna (a většinou také peníze až v dubnu posílá). Když roční zúčtování záloh zpracovává zaměstnavatel, vrací přeplatek ve výplatě on. Musí tak učinit nejpozději v březnové výplatě, obvykle tak ale činí dříve. Nejzazším dnem pro požádání zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh je 15. únor následujícího zdaňovací období. 5

5.2.1 Příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize Podle 7 odst. 6 ZDP jsou příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ( 36 ZDP) za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč. Při splnění obou výše uvedených podmínek zároveň (jde o příspěvky do uvedených médií a současně úhrn příjmů od jednoho subjektu nepřesáhne stanovenou částku), je povinností tohoto subjektu odměnu autorovi zdanit srážkovou daní ve výši 15 % a vyplacená částka pro autora neznamená žádné další daňové povinnosti. Pro úplnost je nutné upozornit rovněž na skutečnost, že takový příjem již autor nezahrnuje do daňového přiznání za zdaňovací období. Pokud však je jediná podmínka porušena, jedná se o příjem autora, který podléhá jeho daňové povinnosti. Sem tak spadají jak příjmy vyšší 7 000 Kč od jednoho subjektu v jednom měsíci, příp. také autorská odměna vyplacená za dílo uveřejněné v knize, na internetu apod. Příklad Pan Smutný v měsíci dubnu 2011 napsal 3 díla odborný článek, kapitolu do knihy a fejeton. Odborný článek a fejeton byly vydány v časopise, kapitola v knize vyšla ve stejném měsíci u jiného vydavatele. Za článek a fejeton má autor má podle smlouvy dostat vyplacenu odměnu vždy 3 000 Kč, celkem tedy 6 000 Kč. Za kapitolu v knize 2 000 Kč. Příjem za fejeton a odborný článek, vzhledem k tomu, že splňoval všechny zákonné podmínky, byl plátcem zdaněn srážkovou daní, autorovi je vyplaceno 5 100 Kč a plátce odvádí správci daně sraženou daň ve výši 900 Kč. Tento příjem už pan Smutný nebude uvádět ve svém daňovém přiznání za zdaňovací období 2011. Příjem za kapitolu v knize nesplňuje zákonné podmínky pro zdanění srážkovou daní, a je tedy panu Smutnému vyplacen bez zdanění. Jeho příjem činí 2 000 Kč a všechny daňové a ostatní povinnosti leží na panu Smutném. 5.2.2 Příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v ostatních případech Ostatní příjmy, kterými jsou všechny příjmy autora plynoucí mu v souvislosti s užitím jeho díla, pokud se nejedná o příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, jsou zahrnovány do dílčího základu daně z podnikání. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pro stanovení základu daně tedy záleží na uvážení daňového subjektu, zda uplatní paušální výdaje nebo výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Z povahy věci plyne, že pro poplatníka je výhodnější ta varianta, kdy uplatní náklady vyšší. V této souvislosti je však nutné upozornit na skutečnost, že výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu je pouze takový výdaj, který má přímou souvislost s daným příjmem. U autora odborných textů by měl být uznatelným nákladem např. odborný slovník, odborná literatura, příp. také kancelářské potřeby; nelze však bez dalšího náležitého zdůvodnění předpokládat uznatelnost výdajů (nákladů) na provoz automobilu. Naproti tomu u kameramana lze předpokládat vynaložení i vý- 6

dajů (nákladů) na cestu pro vytvoření díla a mohly by tedy i tyto výdaje (náklady) být zahrnuty do uznatelných výdajů (nákladů). Pro zdaňovací období 2011 platí, že si poplatník může uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů. Pokud by měl současně příjmy ze živnosti nebo ze zemědělské výroby, uplatnil by oproti těmto příjmům odpovídající procento z příjmů na výdaje (60 % nebo 80 %). Způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit ( 7 odst. 7 písm. c) ZDP). Příjem z autorských práv plynoucí autorovi je možné rozdělit ve smyslu 13 ZDP na druhého z manželů nebo ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem v případě, že tento příjem byl dosažen spoluprací s těmito osobami. Příjmy dosažené spoluprací druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, popř. za spolupráce jen ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění, nebo na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani. Příklad Osoba samostatně výdělečně činná měla za zdaňovací období celkové příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (včetně autorských práv) ve výši 1 000 000 Kč, výdaje s tím související činily celkem 800 000 Kč. Tento příjem je v případě spolupracujících osob možné rozdělit např. následovně: Rozdělením na manžela/manželku. Zde je nutné dodržet pravidlo, že podíl příjmů i výdajů musí činit nejvýše 50 %, současně nesmí činit více než 540 000 Kč v rozdílu příjmů i výdajů. V naznačeném příkladu může být rozdělena částka až 500 000 Kč jako příjem a až 400 000 Kč jako výdaj s tímto příjmem spojený. Procento rozdělení musí zůstat stejné v tomto případě činí právě 50 %. Rozdělením na manžela/manželku a jiné osoby žijící ve společné domácnosti, nebo pouze na osoby žijící ve společné domácnosti. V tomto případě je možné převést celkem nejvýše 30 % příjmů a nejvýše 30 % výdajů (při zachování rovnosti procenta) a celkem toto nesmí činit více než 180 000 v rozdílu příjmů a výdajů. V modelovém případě tedy může být příjem a výdaj rozdělen na manželku i další osoby nebo pouze na další osoby libovolně tak, aby rozdělená částka činila nejvýše 300 000 Kč příjmů a 240 000 Kč výdajů. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 60 000 Kč, i druhá podmínka je tedy splněna. 7

5.3 Ostatní příjmy Ostatní příjmy z autorskoprávních vztahů, které nejsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků nebo příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, jsou samostatným dílčím základem daně podle ustanovení 10 ZDP. V oblasti autorské tvorby se může jednat o příjmy z příležitostných činností plynoucí ze smluv o dílo (viz např. uvedený příklad instalatéra, který vytvoří na základě smlouvy o dílo autorskoprávně chráněné logo) a dále příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému ( 10 odst. 1 ZDP). Mezi ostatní příjmy budou patřit i příjmy plynoucí z neoprávněných zásahů do zděděných práv autorských (vydání bezdůvodného obohacení anebo náhrada ušlého příjmu). Pozn.: Náhrada za ztrátu příjmu plynoucí žijícímu autorovi je stejně jako u podnikajících fyzických osobv příjmem podle 7 ZDP, nikoliv ostatním příjmem podle 10 ZDP. Příjmy plynoucí ze zděděných autorských práv, pokud tvoří společné jmění manželů, jsou zdaňovány pouze u jednoho z manželů ( 10 odst. 2 ZDP). Příjmy z příležitostných činností ( 10 odst. 1 písm. a) ZDP) jsou osvobozeny od daně v případě, že jejich úhrn za celé zdaňovací období nepřesáhne 20 000 Kč. V případě, že příjem přesáhne stanovenou částku 20 000 Kč, je předmětem zdanění celý příjem ( 10 odst. 3 písm. a) ZDP). Dílčí základ daně u ostatních příjmů se stanoví jako rozdíl příjmů a prokazatelně vynaložených výdajů na jeho dosažení. Příjem plynoucí z ostatních příjmů není předmětem pojistného. 7. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Při výčtu různých daňových povinností v oblasti příjmů plynoucích z autorských práv a práv souvisejících nelze opomenout ani právní úpravu daně z přidané hodnoty. Bude hrát roli především při zdaňování příjmů plynoucích z autorskoprávních licenčních smluv (ev. licenčních smluv, jimiž se zřizuje právo užít další předměty ochrany umělecký výkon, zvukový/zvukově obrazový záznam, vysílání, databáze) nebo při úplatném převodu těch práv souvisejících s právem autorským, která jsou převoditelná (práva výrobců zvukových nebo zvukově obrazových záznamů, práva rozhlasového nebo televizního vysílatele), anebo převodu práva pořizovatele databáze. Daň z přidané hodnoty zdaňuje spotřebu, je daní nepřímou, a je tedy placena již v ceně zboží nebo služby. V rámci fungování systému DPH je zásadní skutečností, zda jsou obě strany transakce plátci daně, nebo nikoliv. V případě, že jedna ze stran není plátcem daně, odvedenou daň již nelze nárokovat zpět u druhé strany. Naproti tomu, pokud jsou obě strany plátci daně, je mechanismus daně z přidané hodnoty založen na principu daňové neutrality, kdy dodavatel odvádí správci daně daň z fakturované ceny na výstupu, zároveň ale má odběratel právo uplatnit odvedenou daň ve svém daňovém přiznání jako daň na vstupu (viz dále). 8

Příklad Obě strany transakce jsou plátcem daně z přidané hodnoty. Dodavatel dodává službu odběrateli, za službu fakturuje částku 10 000 Kč + DPH ve výši 20 % (2 000 Kč). Uvedenou daň přizná ve svém daňovém přiznání k DPH za příslušné zdaňovací období a odvede ji správci daně. Na druhé straně odběratel daň z přijaté faktury ve svém daňovém přiznání k DPH uplatní na vstupu 7.4 Základ daně Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění ( 36 ZDPH). Základ daně také zahrnuje i vedlejší výdaje ( 36 odst.3 ZDPH). 9

AUTORSKÁ PRÁVA A PRÁVA SOUVISEJÍCÍ v daňových souvislostech 1. vydání JUDr. Pavel Koukal, Ph.D. Mgr. Jan Neckář Vydalo nakladatelství ANAG Tisk a vazba PRINTO, spol. s r.o., Ostrava Odpovědná redaktorka Olga Kubová Sazba Ondřej Forman Autorská uzávěrka 18. července 2011 ISBN 978-80-7263-687-7 Anag, spol. s r.o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc, Město tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz