O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A Z D R A V O T N Ě S O C I Á L N Í F A K U L T A O R G A N I Z A C E K L I N I C K Ý C H P R A X Í P h D r. Y v e t t a V r u b l o v á, P h. D. OSTRAVA 2006
Význam grafických symbolů průvodce studiem shrnutí literatura pojmy k zapamatování kontrolní otázky
Po prostudování textu budete znát: - cíl a systém klinických praxí - kompetence mentora na klinickém pracovišti - povinnosti studenta - organizaci klinických praxí Budete schopni: - vysvětlit význam klinických praxí - připravit efektivní organizační strukturu klinické praxe - vypracovat dílčí cíle jednotlivých klinických praxí Obsah 1. Systém klinické praxe 2. Náplň a struktura klinických praxí
1 SYSTÉM KLINICKÉ PRAXE Cíl charakterizovat cíle klinické praxe znát jednotlivá pracoviště klinické praxe specifikovat roli mentora na klinickém pracovišti analyzovat kompetence mentora a povinnosti studenta Osnova úvod do klinické praxe základní pracoviště klinické praxe kompetence mentora povinnosti studenta Klíčová slova klinická praxe, mentor, organizace, kompetence, zdravotnická zařízení, Čas k prostudování 60 min. Praktická výuka vybraných klinických předmětů je nosnou součástí efektivního výchovně vzdělávacího procesu budoucích zdravotnických pracovníků oboru všeobecná sestra. Tato výuka navazuje na odborné přednášky z konkrétní lékařské disciplíny. Vzhledem k tomu, aby uvedená výuka systematicky a cíleně navazovala na získané vědomosti, jeví se jako žádoucí upevnit získané vědomosti praktickou výukou přímo na klinickém pracovišti u nemocného. Jde o ucelený proces, který vede ke zkvalitnění vědomostí s názornou možností aplikace do praxe. Náplň práce mentora vyžaduje několikaletou zkušenost na jednotlivém pracovišti, odbornou znalost autonomních a kooperativních činností sestry na pracovišti, využívání nových poznatků v oboru ošetřovatelství. Mentor odborně vede studenta oboru ošetřovatelství při praktické aplikaci získaných vědomostí a dovedností do praxe. Počet studentů na jednoho mentora se pohybuje od 3-5. Student na začátku studia obdrží seznam odborných pracovišť, která jsou nutná ke splnění odborné praxe.
V případě oboru všeobecná sestra Ústavu ošetřovatelství a managementu ve zdravotnictví Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity v Ostravě jde o tato pracoviště: Léčebna dlouhodobě nemocných Ambulance privátního lékaře pro děti, dorost a dospělé Interní oddělení Chirurgické oddělení Traumatologie Oddělení dětského lékařství Oddělení neurologie Oddělení urologie Kardiochirurgie Oční oddělení, Kožní oddělení, ORL, Stomatologie Popáleninové centrum Oddělení plastické chirurgie Onkologické oddělení Oddělení dětské neurologie Neonatologie Neurochirurgie U oboru porodní asistentka jde o pracoviště: Interní oddělení Chirurgické oddělení Gynekologická ambulance Oddělení šestinedělí Porodní sál Neonatologie Gynekologické oddělení, JIP Kompetence a úkoly mentora při klinické praxi
- přijetí studenta na klinickou praxi, naplánování jednotlivých pracovních směn - možnost změny klinického pracoviště či náhrady klinické praxe z důvodu nepřítomnosti studenta - možnost rozhodnout o způsobilosti vykonávat klinickou praxi (nemoc, viditelná únava, požití omamných látek) - výběr a přidělení skupiny pacientů/klientů studentovi - předání informací o zdravotním stavu a potřebách vybraných pacientů/klientů - vypracování efektivní posloupností kooperativních a autonomních intervencí u jednotlivých pacientů/klientů - stabilní odborný dohled nad jednotlivými výkony včetně jejich hodnocení - písemné hodnocení studenta do jeho portfolia včetně slovního komentáře s možností vyjádření studenta - spolupráce s garantem klinické praxe za zdravotnické zařízení a garantem praxe z Ústavu ošetřovatelství Zdravotně sociální fakulty UO Mentor ovlivňuje studenta a působí na jeho postoje k pracovním úkolům, je pro něj určitým vzorem a v období praxe pracovním partnerem. Způsob práce a komunikace mentora může pomocí senzomotorického učení ovlivňovat studenta a vést k vytváření postojů k práci, k úkolům, ke kolegům, k pacientům. Během své mentorské činnosti by měl cíleně působit na studenty v principu autoregulace každého studenta - to znamená, že studenti by se měli pokoušet řídit svou praktickou výuku a stanovovat si specifické, hierarchicky uspořádané cíle. K tomuto způsobu je nutné studenty dostatečně motivovat a naučit je vlastní kontrolu včetně sebereflexe. Plnění zadaných úkolů
- při zahájení odborné praxe podání jasných a zřetelných vstupních informací - týkající se pracovní doby, přestávky na odpočinek, specifických bezpečnostních pravidel, opuštění pracoviště, dodržování hygienicko-epidemiologických zásad, seznámení s mentorem a ostatními pracovníky s kterými bude student v kontaktu, jasně charakterizovat podmínky k uznání praxe - účast, seminární práce, samostatný praktický úkol - stanovit na počátku každého pracovního dne cíl a náplň činnosti studenta včetně rozhovoru se studentem, zda je mu tento cíl jasný a zda nepotřebuje doplnit informace - v průběhu odborné praxe provádět odborné výkony, student během odborné praxe musí samostatně pracovat pod dohledem - ne pouze přihlížet, činnost, kterou nezvládá student přebírá mentor. - po splnění jednotlivého úkolu je vhodné provést zhodnocení a doplnění informací - objektivní hodnocení studenta - vytvářet pro studenta přívětivé pracovní klima - vést studenta k zodpovědnosti nad vlastním rozhodnutím a vlastním výkonem - na konci každé odborné praxe provést celkové zhodnocení včetně získání zpětné vazby od studenta - po celou dobu odborné praxe je nutné vést pedagogickou dokumentaci - včetně konečného písemného zhodnocení studenta - při výběru cíle každé praktické výuky brát zřetel na odpřednášenou problematiku a na seznam odborných výkonů, které má student povinnost splnit - spolupracovat s vedením fakulty a s pracovníky přímo zodpovědnými za odbornou praxi studentů
Hodnocení se děje vždy dvěma způsoby A / slovní - toto hodnocení by měl mentor používat při každém novém postupu, na konci pracovní směny, celkové při ukončení odborné praxe. U tohoto hodnocení by měl mentor poskytnou studentovi možnost zpětné reflexe a také vlastního hodnocení na základě autoregulace. B/ písemné - pro tuto formu je nejvýhodnější používat standardizované formuláře, vztahující se hodnocení několika složek odborné praxe např. aktivita studenta, samostatnost, vědomosti, praktická zručnost, schopnost komunikace. Toto hodnocení mentor stvrzuje svým podpisem a student by měl být s tímto hodnocením seznámen. Povinnosti studenta Každý student je povinen absolvovat tuto praxi v 100% účasti. V případě nemoci, nebo jiné vážné situace je nutno si tuto praxi po dohodě s garantem praxe nahradit. 1. Minimálně 21 dní před zahájením odborné praxe se dostavit na příslušné pracoviště za vedoucím k ústní domluvě. 2. V případě nemoci nebo jiné vážné situaci je nutno neprodleně informovat mentora odborné praxe a domluvit s ním náhradu. 3. Aktivně se zapojovat do pracovních činností na daném pracovišti, momentální nepřítomnost vždy nahlásit mentorovi. 4. Mít u sebe k dispozici své portfolio týkající se odborných výkonů. 5. Dodržovat zásady zdravotnické etiky (identifikační vizitku, mlčenlivost, empatii, profesionální chování - etické normy a principy). 6. Používat ochranný oděv a ochranné pomůcky. Dodržovat zásady bezpečnosti při práci (asepse). Při jakémkoliv pochybení např. porušení sterility neodkladně nahlásit mentorovi. 7. Využívat veškeré vědomosti získané při studiu (viz studijní plán). 8. Splnit stanovený počet hodin klinické praxe podle sylabu. 9. Pracovní úraz ihned za přítomností svědků nahlásit vedoucímu daného
pracoviště a mentorovi. O této skutečnosti je také nutné informovat garanta odborné praxe ve škole. V případě zdravotních problémů se doporučuje stejný postup. 10. Během praxe vypracovat 1 seminární práci a společně s potvrzenou docházkou a hodnocením odevzdat garantovi odborné praxe fakulty nejpozději týden po skončení odborné praxe. Shrnutí Cílem klinické praxe je zajistit efektivní a vysoce odborné prostředí pro možnost získávání, upevňování a procvičování kooperativních a autonomních činností sester. Jde o týmovou práci nejen mentora a studenta, ale všech pracovníků klinického pracoviště, kteří se na klinické praxi podílejí. Z těchto důvodů je nutné znát a respektovat jasně daná pravidla týkající se jednak kompetencí, ale také povinností studenta a mentora. Cvičení 1. Vymezte vzájemné vztahy mezi jednotlivými pracovníky klinického pracoviště, studentem a mentorem. Jaké jsou kompetence ostatních pracovníků vůči studentovi? 2. Která doporučení pro kompetence mentora je možné ještě doporučit? 3. Pokuste se konkrétněji analyzovat cíl klinické praxe v rámci odborného oddělení, kde pracujete se studenty.
2 NÁPLŇ A STRUKTURA KLINICKÝCH PRAXÍ Osnova náplň klinických praxí kooperativní činnost sestry autonomní činnost sestry struktura klinických praxí úvodní část klinické praxe předání informací o skupině pacientů/klientů provádění kooperativních činností sestry u přidělených pacientů/klientů průběžné hodnocení jednotlivých odborných výkonů autonomní ošetřovatelské intervence u přidělených pacientů/klientů závěrečné hodnocení z pozice mentora a studenta Klíčová slova náplň klinických praxí, kooperativní funkce sestry, sestry, struktura a organizace klinických praxí autonomní funkce Čas k prostudování 55 min. Náplň jednotlivé klinické praxe se odvíjí od individuálních odlišností daného klinického pracoviště. Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole student během svého studia musí splnit dané počty hodin na jednotlivých pracovištích. Z uvedených důvodů na těchto vybraných pracovištích pracuje se studentem mentor, který je odborníkem právě pro toto pracoviště. Základ kooperativních funkcí je stejný pro všechna odborná oddělení. Teoretické znalosti včetně nácviku ošetřovatelských intervencí v podmínkách odborných laboratoří získává student během prvního ročníku studia ještě než nastoupí přímo na klinické pracoviště. Dále již tyto získané vědomosti a dovednosti prohlubuje právě pod vedením mentora. Každý student musí mít u sebe portfolio, v kterém jsou uvedeny jednotlivé činnosti, jež by měl během své klinické praxe splnit. Tyto odborné výkony neboli kooperativní funkce jsou specificky odlišné u oboru všeobecná
sestra a porodní asistentka a mentor klinické praxe byl měl být s nimi obeznámen, aby mohl zajisti jejich procvičování a také upevňování odborného provedení. Jde o činnosti: Kooperativní plnění ordinací lékaře - měření fyziologických funkcí - podávání naordinovaných léků - aplikace injekcí - příprava a asistence při infúzích a transfúzích - odběry biologického materiálu - asistence u převazů a malých chirurgických zákroků - zajištění výživy - asistence u odborných výkonů a vyšetření - zajištění předoperační a pooperační péče - spolupráce s rodinou a blízkými pacienta/klienta Autonomní - diagnostika ošetřovatelských problémů v oblasti lidských potřeb pacienta/klienta - tvorba plánu ošetřovatelské péče včetně ošetřovatelských intervencí - vedení denních ošetřovatelských záznamů - zpracování překladových a propouštěcích zpráv - prevence ošetřovatelských problémů - edukační činnost odpovídající kompetenci sestry a porodní asistentky Koordinační a řídící - koordinace ošetřovatelských intervencí v návaznosti na léčebnou a diagnostickou činnost - sledování efektivity ošetřovatelských intervencí včetně hodnocení - účast v ošetřovatelském auditu
Výzkumná a rozvojová - využívání nových poznatků včetně elektronických databází - spolupráce na výzkumu, auditech Struktura klinické praxe - při zahájení odborné praxe podání jasných a zřetelných vstupních informací - týkající se pracovní doby, přestávky na odpočinek, specifických bezpečnostních pravidel, opuštění pracoviště, dodržování hygienicko-epidemiologických zásad, seznámení s mentorem a ostatními pracovníky s kterými bude student v kontaktu, jasně charakterizovat podmínky k uznání praxe - účast, seminární práce, samostatný praktický úkol - stanovit na počátku každého pracovního dne cíl a náplň činnosti studenta včetně rozhovoru se studentem, zda je mu tento cíl jasný a zda nepotřebuje doplnit informace - přidělit studentovi skupinu pacientů/klientů (2-5 podle zdravotního stavu a schopnosti studenta) - zajistit dostatečně erudované předání informací o daných pacientech/klientech - v průběhu odborné praxe provádět odborné výkony, student během odborné praxe musí samostatně pracovat pod dohledem - ne pouze přihlížet, činnost, kterou nezvládá student přebírá mentor. - po splnění jednotlivého úkolu je vhodné provést zhodnocení a doplnění informací - vytvářet pro studenta přívětivé pracovní klima - vést studenta k zodpovědnosti nad vlastním rozhodnutím a vlastním výkonem - na konci každé odborné praxe provést celkové zhodnocení včetně získání zpětné vazby od studenta - po celou dobu odborné praxe je nutné vést pedagogickou dokumentaci - včetně konečného písemného zhodnocení studenta
- při výběru cíle každé praktické výuky brát zřetel na odpřednášenou problematiku a na seznam odborných výkonů, které má student povinnost splnit Shrnutí Náplň klinické praxe musí být srozumitelná pro studenta, tuto náplň specifikuje mentor, který zná dobře problematiku daného klinického pracoviště a také zdravotní stav a potřeby přidělených pacientů/klientů. Mentor vždy musí přihlížet k aktuálním schopnostem studenta a také k probrané tématice jednotlivých klinických oborů. Promyšlená struktura klinické praxe sehrává významnou roli v efektivním výchovně vzdělávacím procesu. Každému bodu je nutno věnovat pozornost a pokusit se analyzovat, co je cílem. V úvodu má nezastupitelné místo motivace, která může významným způsobem ovlivnit postoj studenta k mentorovi, pacientovi/klientovi a odborné praxi. Dalším významným faktem je dostatečná informovanost studenta o náplni konkrétní klinické praxe, o zdravotním stavu a potřebách pacientů/klientů. Dále je nutné efektivně naplánovat jednotlivé kooperativní ošetřovatelské intervence včetně následného zhodnocení jejich provedení. Významnou roli při klinické praxi sehrává také nácvik autonomní činnosti sestry. Je nutné brát zřetel na průběžné a konečné hodnocení studenta a také jemu dát možnost se vyjádřit k průběhu klinické praxe. Neodmyslitelnou součástí klinické praxe je pedagogická dokumentace. Cvičení 1. Vypracujte strukturu úvodní části klinické praxi přímo na pracovišti, kde pracujete se studenty. 2. Zpracujte po sobě jdoucí jednotlivé kooperativní činnosti v rámci konkrétního klinického pracoviště. 3. Vypracujte pro studenty manuál autonomních činností na konkrétním klinickém pracovišti. Literatura 1. MAREČKOVÁ,J. NANDA - International diagnostika ošetřovatelského procesu, NIC a NOC klasifikace. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. 2006, s.80, ISBN 80-7368-109-9