Doplňky stravy u dětí předškolního věku

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝCHOVY KE ZDRAVÍ Doplňky stravy u dětí předškolního věku Bakalářská práce Brno 2014 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Leona Mužíková, Ph. D. Autor: Thea Anna Hawigerová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené prameny v seznamu literatury a internetových zdrojů. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 23. listopadu 2014..

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému příteli a rodině za podporu, kterou mi věnovali při celém mém průchodu studiem. Také kolektivu vyučujících, se kterými jsem se během studií setkala a kteří mě povzbuzovali k dalším krokům na akademické půdě. A hlavně PhDr. Mgr. Leoně Mužíkové, Ph. D. za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady, lidský přístup a ochotu hledat řešení při vzniklých problémech. Thea Anna Hawigerová

Anotace Bakalářská práce s názvem Doplňky stravy u dětí předškolního věku pojednává o momentální situaci podávání výživových suplementů v českých rodinách, které mají za členy rodiny dítě ve věku od 3 do 6 let. Práce obsahuje nezbytné informace o doplňcích stravy všeobecně, legislativní ukotvení v České republice a Evropské unii a vliv reklamy na podávání doplňků stravy dětem. Dále uvádí informace o vyvážené stravě dětí předškolního věku. Výzkumná část se zaobírá motivy rodičů k podávání doplňků dětem a vhodnost jejich podávání z pohledu dětského lékaře. Abstract The bachelor's thesis named Dietary supplements in a diet of pre-school children deals with present situation of administrating of dietary supplement to a pre-school children in czech families. This work contains necessary information about dietary supplements in general, issues of legislation and the influence of an advertisement on parents of pre-school children. Also it includes information about well-balanced diet of pre-school children. Research is focusing on motives of the parents for serving their children dietary supplements and the perspective of a pediatrician on the rightness of doing so. Klíčová slova doplňky stravy, předškolní věk, vyvážená strava, zdraví, rodiče, pediatr Key words pediatrician dietary supplements, preschool age, well-balanced diet, health, parents,

Obsah Úvod...7 1 Vymezení pojmů...8 1.1 Doplňky stravy...8 1.2 Léčivo...8 1.3 Potraviny nového typu (PNT)...9 1.4 Funkční potraviny...10 1.5 Potravinové doplňky...10 2 Doplňky stravy a jejich dělení...13 2.1 Doplňky stravy...13 2.2 Užívání doplňků stravy...13 2.3 Dělení doplňků stravy...15 3 Legislativa...18 3.1 Právní předpisy Evropské unie...18 3.1.a Další nařízení a směrnice legislativy Evropské unie...19 3.2 Právní předpisy České republiky...19 4 Reklama na doplňky stravy...22 4.1 Zákon o regulaci reklamy...22 4.2 Nejčastější porušování zákona v reklamě...24 4.3 Vliv reklamy...25 5 Doplňky stravy a výživa u dětí předškolního věku...26 5.1 Vyvážená strava...26 5.2 Potravinová pyramida...27 5.2.a 1. úroveň pyramidy (obiloviny, rýže, těstoviny, pečivo)...28 5.2.b 2. úroveň pyramidy (zelenina, ovoce)...29 5.2.c 3. úroveň pyramidy (mléko, mléčné výrobky, ryby, maso, vejce, luštěniny)29 5.2.d 4. úroveň pyramidy = cukry, tuky...30 5.2.e Pitný režim...31 5.3 Zásady správné výživy...31 5.4 Doplňky stravy u dětí předškolního věku...33 5.4.a Vitaminy...33 5.4.b Minerální látky...35 5.4.c Jiné doplňky stravy...36 6 Výzkumná část - podávání doplňků stravy dětem předškolního věku...38

6.1 Cíle výzkumné sondy...38 6.2 Metodika výzkumného šetření...39 6.3 Výsledky výzkumu...40 6.3.a Dotazník pro rodiče dětí předškolního věku...40 6.3.b Strukturovaný rozhovor s lékařem...50 6.3.c Lékárny...56 6.4 Diskuze...57 6.4.a Vyvážená strava...57 6.4.b Podávání doplňků stravy...58 6.5 Vyhodnocení výzkumných otázek...60 6.5.a Výzkumná otázka č. 1...60 6.5.b Výzkumná otázka č. 2...60 6.5.c Výzkumná otázka č. 3...61 7 Doporučení pro rodiče a učitele...62 7.1 Desatero podávání doplňků stravy dětem...62 Závěr...63 8 Zdroje...65 8.1 Bibliografické zdroje...65 8.2 Elektronické zdroje:...66 9 Přílohy...69

Úvod Dvacáté první století se zaměřuje na zdraví člověka, ať už psychické, nebo fyzické. Lidé se pomalu učí o sebe více starat a dbát na důsledek svých činů. Bohužel pro takové rozhodnutí je nutné vymezit nemalé množství času, kterého v dnešní uspěchané době není nazbyt. Proto doplňky stravy čím dál tím více nachází místo v moderním pojetí správné vyvážené stravy. Trh je neustále obohacován o nové suplementy, které lidskému organismu chybí. V lékárnách a dokonce i v obchodech s potravinami můžeme najít nepřeberné množství potravinových preparátů. Novodobý marketing je silně zaměřený na prodej léčiv a nutraceutik. I díky těmto faktorům se zboží stává lehce dostupným a trendu požívání tabletek proto propadá více dospělých jedinců. Jak se ale trh pro dospělé postupně plní, farmaceutické společnosti hledají díry v tržní poptávce, které by mohly vyplnit. Do popředí se tudíž dostává dětská klientela. Děti a jejich rodiče jsou masírovaní reklamou a v moderních rodinách se stávají nutraceutika určitým standardem správné výživy. Práce se zaměřuje na problematiku užívání doplňků stravy u dětí, konkrétně v předškolním věku. Zkoumáním motivů rodičů a rozhovorem vedeným s dětským lékařem vznikne jasný obraz toho, co stojí za podáváním suplementů dětem, jestli se takto činí pod odborným dohledem lékařů a zda-li je takový počin vůbec žádoucí. Závěr ulehčí učitelům a rodičům rozhodování, zda se k variantě stravy doplněné o výživové preparáty uchýlit nebo se jí naopak vyhnout. Teoretická část se zaobírá přiblížením souborů jevů týkajících se prodejem a užíváním doplňků stravy. Nalezneme zde i současnou legislativní úpravu k dané tématice, dělení nutraceutik, rizika při užívání a v neposlední řadě, jak jejich užívání působí na lidský organismus. Výzkumná část shrnuje podávání a užívání potravinových suplementů v praxi a to pomocí dotazníkového šetření v rodinách s dětmi předškolního věku a řízeného rozhovoru s odborníkem této problematiky. Na základě vyhodnocení výsledků můžeme pozorovat reálné motivy rodičů a jasné vyjádření lékaře k užívání preparátů dětmi. 7

1 Vymezení pojmů 1.1 Doplňky stravy Doplňky stravy řadíme pod kategorii potravin kterou nejčastěji nalezneme ve formě kapslí, prášků, tablet či sirupů. Jsou to přípravky, které obsahují vyšší koncentraci minerálních látek, stopových prvků a vitaminů než běžné potraviny a jsou určeny k přímé spotřebě. Díky tomu by měly být užívány k doplnění vyvážené stravy člověka v případě, že ze své výživy nepřijme veškeré nutné živiny. Zároveň jsou doplňky vyráběny za účelem příznivě ovlivňovat zdravotní stav člověka. Neslouží ale k léčbě či prevenci. 1 Legislativu týkající se doplňků stravy můžete najít v kapitole 3 Legislativa. 1.2 Léčivo Za léčiva považujeme léčivé látky, léčivé přípravky nebo jejich směsi, které jsou určené k pozitivnímu působení na zdraví člověka nebo zvířete. Léčivé látky můžeme definovat jako látky obsažené v léčivých přípravcích. Je to ta část léku, která je zodpovědná za jeho účinky (farmakologický, imunologický, metabolický). Léčivé přípravky definuje zákon o léčivech a to následovně: (1) Léčivým přípravkem se rozumí a) látka nebo kombinace látek prezentovaná s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat, nebo b) látka nebo kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem, nebo použít u zvířat či podat zvířatům, a to buď za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku, nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy. 2 1 Zákon č. 110/1997 Sb.: o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 19.5.1997. 2 Zákon č. 378/2007 Sb.,: o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 31.12. 2007. 8

Veškeré léčivé přípravky prochází před uvedením na trh registračním řízením, kde se posuzuje jeho kvalita, účinnost a bezpečnost. Jejich účinnost musí být podložena klinickými testy, které jsou závěrem výzkumů a klinických hodnocení. Zde se taktéž vyhodnocují vedlejší účinky daného přípravku. V České republice je schvalování a kontrola léčiv kompetencí spadající pod Státní ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). 1.3 Potraviny nového typu (PNT) Potraviny nového typu nebo složky potravin nového typu se nazývají potraviny, které se do dne 15. 5. 1997 3 neužívaly ve větší míře na území jakéhokoliv členského státu Evropské unie bez ohledu na datum přistoupení k Evropské unii. Do této skupiny přiřazujeme potraviny získané z exotických rostlin a živočichů. Dále suroviny upravené vyspělým technologickým postupem, kde se používá nanotechnologie či technologie genetického inženýrství. Proto zde můžeme řadit i potraviny složené z mikroorganismů a geneticky modifikované potraviny (GMF). 4 Veškeré potraviny nového typu prochází schvalovacím procesem, kde se posuzuje jejich nezávadnost a bezpečnost. Úřad zodpovědný za kontrolu nových potravin pro Českou republiku je Ministerstvo zdravotnictví ČR, vykonavatelem pak Státní zdravotní ústav. Při každé žádosti o schválení uvedení potraviny nového typu na trh se taktéž zasílá kopie Evropské komisi. Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 jsou potraviny nového typu definovány jako potraviny spadající do některé z daných skupin: potraviny obsahující novou nebo úmyslně modifikovanou základní molekulární strukturu potraviny, sestávající z mikroorganismů, hub nebo řas, nebo jsou z nich izolovány potraviny sestávající nebo izolované z rostlin nebo živočichů, s výjimkou rostlin nebo živočichů získaných tradičním postupem šlechtění nebo chovu nebo rozmnožování, a které jsou považovány za zdravotně nezávadné 3 den vstupu účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 4 BAUMANN, Michal. Doplňky stravy [online]. 2009 [cit. 2014-11-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Tomáš Pruša. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/101215/lf_b/>. 9

potraviny vyrobené dosud nepoužívanými technologickými postupy, které vedou k významným změnám ve struktuře potraviny nebo složení, ovlivňující jejich výživovou hodnotu, metabolismus nebo obsah nežádoucích látek 5 1.4 Funkční potraviny Za funkční potravinu považujeme potravinu, která je obohacena o přidanou hodnotu. Tuto přidanou hodnotu můžeme získat různými postupy: úprava receptury původní potraviny tak, aby obsahovala větší množství významných látek podporující zdraví konzumenta zvýšení množství významných látek v potravině dosažené zemědělským šlechtěním přídavek přírodních látek do původní potraviny (např. probiotika, prebiotika, antioxidanty) přídavek uměle vytvořených látek (např. vitamin C, E) 6 Jedná se o druh potravin, které mají mít pozitivní vliv na zdraví konzumenta. Neslouží k léčbě, ale k prevenci. Jsou určeny ke každodenní konzumaci a jejich účinek se projeví až po několikaměsíčním pravidelném přijmu. Pojem funkční potraviny je pro legislativu České republiky neznámý. 1.5 Potravinové doplňky Potravinové doplňky jinak známé jako potravní doplňky či nutraceutika jsou výživové látky přidávané do potravin za účelem zlepšit jejich nutriční či biologickou hodnotu. Především se jedná o specifické vitaminy, minerální látky, stopové prvky, enzymy, aminokyseliny, mastné kyseliny, vlákninu a extrakty z léčivých rostlin. 7 Je tedy chybné používat častou záměnu potravní doplněk a doplněk stravy. Doplněk stravy je totiž potravina s vysokým obsahem potravních doplňků. 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97: o nových potravinách a nových složkách potravin. In: Sborník nařízení Evropského parlamentu a Rady ES. 27. ledna 1997. 6 ZÍMA, Petr. Funkční potraviny [online]. 2007 [cit. 2014-11-30]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Iva Hrnčiříková. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/142779/fsps_b/>. 7 OPLETAL, Lubomír. Přírodní látky a jejich biologická aktivita. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011, 378 s. ISBN 978-802-4618-845. 10

Zákon definuje potravní doplňky takto: Pro účely tohoto zákona se rozumí i) potravními doplňky nutriční faktory (vitaminy, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem 8 POTRAVINY FUNKČNÍ POTRAVINY VÝZNAM Příjem energie a živin Prevence výživou DOLPŇKY STRAVY Podpůrný, preventivní, energetický, doplňující běžnou stravu EFEKT Dlouhodobý Dlouhodobý Středně až dlouhodobý POTRAVNÍ DOPLŇKY Biologicky aktivní (bioaktivní) látky, které se přidávají do funkčních potravin nebo doplňků stravy Středně dlouhodobý PŮSOBENÍ Širokospektrální Specifické Cílené Látky s významným biologickým účinkem NEZÁVADNOST Plná Plná Plná, bez rizika PŘÍKLADY DOZOROVÉ ORGÁNY Mléko, mouka, sýry, maso Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Státní veterinární správa Zakysané mléčné výrobky obohacené o laktobacily SZPI Vitaminy, minerální látky, stopové prvky, bylinné extrakty Státní zdravotní ústav, Ministerstvo zdravotnictví ČR, SZPI Plná, bez rizika až Kyselina askorbová, methionin, laktát zinku Státní zdravotní ústav, Ministerstvo zdravotnictví ČR PŘÍNOS PRO *i *ii *iii *iv *v ORGANISMUS LÉČIVA Léčba nemocí Okamžitý Cílené Vedlejší účinky přípustné Antibiotika, analgetika, antihistaminika Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ministerstvo zdravotnictví ČR *i Pro zdraví je důležitá vyvážená strava ve všech ročních obdobích. Důležitý je zejména příjem ovoce, zeleniny a energetická hodnota nastavená dle individuálních potřeb. Je také nezbytné přijímat optimální množství cukrů, tuků a bílkovin. Pokud je strava nevyvážená, tělo nedostává 8 Zákon č. 110/1997 Sb.: o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 19.5.1997. 11

všechny potřebné látky a jiné dostává v nadbytečném množství. To může vést k řadě závažných zdravotních potíží. *ii Pomáhají tělu zajišťovat zvýšení příjem specifických látek. Například laktobacilů pro lepší trávení. Jsou součástí vyváženého jídelníčku. *iii Dodávají tělu vysoké množství příznivě působících látek potřebných pro správnou funkci organismu. Jsou vhodné buď na doplnění látek nedostatečně zastoupených v potravě nebo na doplnění látek při jejich zvýšené spotřebě (stres, pobyt ve znečistěném prostředí, vysoká fyzická námaha). *iv Pozitivní účinek látek *v Léčba specifických nemocí. Vzhledem k možným interakcím s dalšími léčivy a vedlejším efektům je nezbytné vždy konzultovat užití léčiva s lékařem nebo lékárníkem. Nadužívání léčiv může mít na tělo významný negativní efekt. Tabulka č.1 porovnávající rozdíly mezi vymezenými pojmy 9 9 ČESKÁ ASOCIACE PRO SPECIÁLNÍ POTRAVINY. Průvodce doplňky stravy. [online]. [cit. 2014-11-24]. Dostupné z:http://www.casponline.cz/pruvodce 12

2 Doplňky stravy a jejich dělení 2.1 Doplňky stravy Doplňky stravy jsou potraviny určené k vyvážení běžné stravy jedinců. Konzumenti je požívají za účelem zlepšení zdravotního stavu, fyzické kondice a prevenci onemocnění. Je nutné ovšem zmínit, že právní legislativa v České republice nepřikazuje výrobcům, při uvedení suplementů na trh, dokládat jejich účinnost či kvalitu. Vědecké studie zabývající se účinnosti doplňků stravy často vychází s nepřesvědčivými výsledky, které bývají sporné. V takovém případě Ministerstvo zdravotnictví ČR posuzuje pouze zdravotní nezávadnost těchto produktů. Naopak výrobci doplňků stravy musí dodržovat veškeré právní normy týkající se potravin všeobecně. Nesmí prohlašovat, že by jejich výrobky měly mít vlastnosti prevence a léčby nebo tyto vlastnosti naznačovat. Bohužel se často setkáváme s tvrzeními, kde se výrobci obracejí na klinická hodnocení, klinické studie či přímo na Ministerstvo zdravotnictví ČR. V takovýchto případech se jedná o výroky zavádějící, jelikož se většinou jedná o klinické studie testující pouze jednotlivé složky, které se v doplňku stravy mohou objevovat. Nicméně výrobci nesmí používat tvrzení, která jsou nepravdivá, jak tomu zabraňuje obchodní zákoník a jeho nekalosoutěžní jednání (klamavá reklama). 10 2.2 Užívání doplňků stravy Při požívání doplňků stravy by spotřebitelé měli myslet na to, že se jedná pouze o doplňky a ne o léky. Suplementy mohou mít příznivé účinky, ale nikdy neléčí. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) proto doporučuje zvýšenou obezřetnost při nákupu těchto produktů. Vždy je nutné přečíst si etikety, spotřebitel by měl nakupovat spíše v kamenných prodejnách a konzultovat své rozhodnutí s lékařem. 11 Bohužel některé doplňky mohou být i zdraví závadné, jelikož státní legislativa řeší pouze 10 Vyhláška č. 113/2005 Sb: o způsobu označování potravin a tabákových výrobků. In: Sbírka zákonů. 21.3.2005. 11 Vyhláška č. 54/2004 Sb.: o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. In: Sbírka zákonů. 13.2.2004. 13

nezávadnost látek deklarované výrobcem jako přítomné. Státní zdravotní úřad nezjišťuje, zda výrobek obsahuje ještě jiné látky, které výrobce při posudku neuvede. Jak můžeme vidět v podmínkách o úspěšnou notifikaci doplňků stravy: Doplňky stravy musí splňovat jak obecné požadavky na uvádění potravin do oběhu - např. zdravotní nezávadnost, jakost, označení aj., tak také specifické požadavky na uvádění doplňků stravy do oběhu. Mezi specifické požadavky patří: 1. Uvádění doplňků stravy do oběhu v ČR podléhá notifikační povinnosti ( 3d odst. 1 zákona o potravinách) tj. provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do oběhu doplněk stravy, je povinen před jejich prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví ČR, v kopii Ministerstvu zemědělství ČR, český text označení, který bude uveden na obale výrobku. Úspěšná notifikace neznamená schválení etikety/složení výrobku, potažmo posouzení jeho účinnosti. 2. Doplňky stravy mohou být uváděny do oběhu pouze balené ( 11 odst. 1 písm. f) zákona o potravinách). 12 Měli bychom mít na mysli, že jednotlivé doplňky se mohou navzájem podporovat, ale také působit proti sobě. Například přijímáme-li vápník, měli bychom zvýšit příjem hořčíku. Pro podporu vstřebatelnosti vápníku, můžeme přijímat vitamin C. Synergicky působí například vitamin C se zinkem, vitaminem E, vitamin B6 s vitaminem A, vitamin B6 a B2.Naopak snížením využitelnosti vápníku docílíme nadměrným množstvím fosforu, který při jeho nedostatku zase snižuje využitelnost vitaminu D. Při nadměrném přívodu vápníku či hořčíku hrozí zase omezené vstřebávání fluoru. Nadměrný příjem vlákniny omezuje vstřebávání minerálních látek. 13 12 STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE. Potraviny určené pro zvláštní výživu, doplňky stravy a přístup SZPI k jejich kontrole. In: [online]. [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docdetail.aspx?nid=11431&docid=1004570&chnum=4 13 BEDRNOVÁ, Alena. Aerobik a sportovní trénink dětí v Aerobic Team Show [online]. 2010 [cit. 2014-11-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Iva Hrnčiříková. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/213605/fsps_b_b1/>. str 24. 14

2.3 Dělení doplňků stravy Rozdělení suplemetů není nijak kodifikováno a každý autor si jej proto upravuje podle vlastní vůle. Můžeme je dělit do spousty kategorií dle nejrůznějších kritérií. Je tedy velice obtížné se v této problematice orientovat. V České republice se nejvíce setkáváme s dělením dle původu a chemického charakteru a dělením dle specifického působení. Dělení dle původu chemického charakteru dle Macha SKUPINA PŘÍKLADY POTRAVINOVÝCH POTRAVINOVÝCH DOPLŇKŮ DOPLŇKŮ Vitaminy Vitamin A, skupiny B, C, E, atd. TÉŽ VE SKUPINĚ POTRAVINOVÝCH DOPLŇKŮ Antioxidanty, doplňky sportovní výživy (DSV) VNITŘNÍ ČLENĚNÍ SKUPINY Hydrofilní (rozpustné ve vodě) B, C Lipofilní (rozpustné v tucích) A, D, E, K Minerální látky Železo, jód, selen, chrom Další aktivní látky Koenzym Q10 (kvazivitaminy, polovitaminy) Extrakty z rostlin Olej z grapefruitových semen, ženšen, CLA, GLA, Wobenzym, laktáza Antioxidanty, (DSV) Antioxidanty, (DSV) Antioxidanty, doplňky na povzbuzení, s mastnými kyselinami, enzymy, (DSV) Tabulka č. 2 dělení doplňků stravy dle chemického charakteru 14 14 MACH, Ivan. Doplňky stravy: jaké si vybrat při sportu i v každodenním životě. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 175 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-802-4743-530., s. 24 15

Dělení dle specifického působení dle Talbotta 15 1. Doplňky stravy pro snížení hmotnosti a. Karnitin b. Konjugovaná kyselina linolová CLA c. Chrom d. Kyselina hydroxycitronová HCA 2. Doplňky stravy pro zvýšení svalové síly a výkonnosti. a. Proteiny b. Hydrolyzáty bílkovin c. Peptidy d. Aminokyseliny e. Kreatin f. Puryvát g. HMB beta-hydroxy-beta-metylbutylát 3. Doplňky stravy pro navýšení energie a. Sacharidy b. Kreatin Doplňky stravy pro zdraví kostí a. Calcium 16 b. Hořčík c. Vitamin D d. Vitamin K 4. Doplňky stravy pro zdraví kloubů a. Boswellia serrata (extrakt) b. Cetylmyristoleát (CMO) c. Chondroitinsulfát d. Kyselina hyaluronová e. Měď 15 TALBOTT, Shawn M. A guide to understanding dietary supplements. New York: Haworth Press, c2003, xxv, 713 p. ISBN 07-890-1456-4. s. 18-19 16

f. Metylsulfonylmetan (MSM) g. Želatina (želatina živočišná) 5. Doplňky stravy pro zdraví mozku a na dobrou náladu a. Acetyl L karnitin ALC b. Kyselina dokosahexaenová DHA c. Vitamin E d. Ginko biloba (jinan dvoulaločný) e. Fosfatidylserin PS f. Tyrosin g. Lecitin h. L taurin i. Vinpocetin 6. Doplňky stravy pro podporu imunitního systému a. Echinacea (rudbekie) b. Vitamin A c. Zinek d. Kolostrum mlezivo Doplňky stravy a antioxidanty pro zdraví očí a. Beta karoten b. Selen c. Vitamin E d. Vitamin C 7. Doplňky stravy pro zdraví GIT a. Vláknina b. Prebiotika c. Probiotika 17

3 Legislativa Právní rámec vymezení doplňků stravy se skládá ze dvou odlišných právních systémů. Při vstupu České republiky do Evropské unie se legislativa značně zkomplikovala. Máme tedy právní ošetření České republiky, které je kontrolováno Evropskou unií ve formě závazných směrnic a nařízení. Cesta, kterou prochází produkty pro schválení není vůbec jednoduchá. Doplňky stravy jsou registrovány u Státního zdravotní ústavu (SZÚ) společně s kódem hlavního hygienika (HEM). Proto legislativně nespadají pod obsah léčiv, ale potravin a SZÚ se tak stává hlavním jednacím úředním orgánem pro komunikaci. 16 3.1 Právní předpisy Evropské unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2002/46/EC ze dne 10. 6. 2002 o sblížení předpisů členských států týkajících se doplňků stravy 17 Dle této směrnice jsou doplňky stravy potraviny, které mají zvýšenou koncentraci funkčních a výživových látek a jejichž účelem je doplňovat běžnou stravu člověka. Směrnice dále řeší v jakých podobách mohou být doplňky vyráběny (tablety, ve formě sypké, kapalné v ampulích, kapalné v lahvích s kapátkem, vždy s nařízením správného odměřeného množství) a upravuje typy vitaminů a minerálních látek, které smí být použity ve výrobě doplňků stravy. Tyto vitaminy a minerální látky můžeme najít v dané směrnici v příloze č. I a jejich přesnou podobu pak v příloze č. II. Evropská unie si zakládá i na bezpečnosti užívání suplementů, proto směrnice obsahuje i omezení minimální a maximální úrovně, která je povolená pro užití do doplňků. V současné době se vedou spory o zařazení dalších látek (kromě vitaminů a minerálních látek), které se používají při výrobě suplementů. Problémem jsou nedostatečná výzkumná hodnocení. Důkazem může být fakt, že mezi lety 2005 2009 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vyhodnotil z 533 podaných přihlášek 16 Na rozdíl od léčiv, které jsou kontrolovány úřadem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). 17 V originálním znění DIRECTIVE 2002/46/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 10 June 2002 on the approximation of the laws of the Member States relating to food supplements) 18

39 jako závadné, 186 jako nevyhovující, zbylou polovinu pak jako neprůkaznou. (EFSA EU, 2013) 3.1.a Další nařízení a směrnice legislativy Evropské unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/1997 o nových potravinách a nových složkách potravin Nařízení Komise (ES) č. 953/2009 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu Nařízení Komise (ES) č. 41/2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU č. 609/2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 3.2 Právní předpisy České republiky Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění a doplnění pozdějších předpisů. (dále jen zákon o potravinách) Vyhláška č. 225/2008 Sb., ve znění 352/2009 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a obohacování potravin (dále jen vyhláška o doplňcích stravy) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití 19

Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků Vyhláška č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin Zákon o potravinách definuje doplňky stravy následovně: Pro účely tohoto zákona se rozumí i) doplňkem stravy potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích, 18 Vyhláška o doplňcích stravy kromě jiného spravuje požadavky na složení doplňků stravy, jejich označování a způsob použití a podmínky přidání aditivních látek. Značení doplňků stravy upravuje takto: Kromě požadavků na označování obalu potravin upravených v zákoně a ve zvláštním právním předpise se na obalu pro spotřebitele uvede a) v názvu potraviny slovo "doplněk stravy", b) název vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek charakterizujících výrobek, c) číselný údaj o množství vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek vztažený na doporučenou denní dávku, přičemž u vitaminů a minerálních látek se použijí jednotky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, d) údaje o obsahu vitaminů a minerálních látek i v procentech doporučené denní dávky uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce, přičemž tento údaj lze uvést i v grafické podobě, e) doporučené denní dávkování a popřípadě další podmínky použití, f) varování před překročením doporučeného denního dávkování, g) upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí, h) upozornění, že doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy, i) upozornění "Nevhodné pro těhotné ženy" u doplňků stravy obsahujících více než 800 µg (RE) vitaminu A v denní dávce, 18 Zákon č. 110/1997 Sb.: o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 19.5.1997. 20

Označování doplňků stravy nesmí a) doplňkům stravy přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat, b) obsahovat žádné tvrzení uvádějící nebo naznačující, že vyvážená a pestrá strava obecně nemůže poskytnout dostatečné množství vitaminů anebo minerálních látek. 19 19 Vyhláška č. 225/2008 Sb., ve znění 352/2009 Sb.: kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. In: Sbírka zákonů. 15. října 2009. 21

4 Reklama na doplňky stravy Reklama je nástroj, který využívají všichni prodejci doplňků stravy ve svůj prospěch. Vzhledem k současné legislativě je hranice mezi právně uznatelnou reklamou a klamavou reklamou velice tenká. Prodejci sice nesmí prezentovat výrobek jako schopný prevence, ošetření či léčby, ale nic jim nebrání v uvádění tvrzení, že jejich výrobky obsahují látky, které tyto vlastnosti mají. Často pak neuvádějí v jakém procentuálním zastoupení jsou tyto látky v produktu obsaženy. Proto je reklama doplňků stravy velice problémovým a ožehavým tématem. Na druhou stranu jedná se zatím o legislativu, která je poměrně nová. Reklama na doplňky stravy nebyla do poloviny devadesátých let nikterak omezována. V té době mohli výrobci i distributoři uvádět na výrobcích prakticky cokoliv. Dnes je reklama na doplňky stravy zaznamenána v 5d zákona o regulaci reklamy. 20 4.1 Zákon o regulaci reklamy Zákon o regulaci reklamy uvádí, že reklama na doplňky stravy musí obsahovat: zřetelné označení doplněk stravy, který musí být dostatečně zřetelný a čitelný; text musí být výrazný; v TV spotu musí být umístěn dostatečně dlouho; u tiskové reklamy není vhodné jej uvádět svisle. Reklama na doplňky stravy nesmí: odkazovat na nekonkrétní klinickou studii klamat spotřebitele (popisem vlastností, složení, účinků apod.) tvrdit, že doplněk stravy má zvláštní vlastnosti, mají-li je i ostatní potraviny prezentovat schopnost prevence, ošetřování, léčby (ani naznačovat) obsahovat tvrzení prohlašující nebo naznačující, že vyvážená a různorodá strava nemůže poskytnout dostatečné množství živin 20 KRATOCHVÍLOVÁ, Helena. Reklama na léčiva a doplňky stravy a její právní aspekty [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Dana Ondrejová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/71791/pravf_b/>. 22

Reklama na doplňky stravy může: uvádět výživová nebo zdravotní tvrzení za podmínek přímo použitelného předpisu Evropské unie. 21 přičemž Zdravotním tvrzením se rozumí každé tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím. 22 Správní orgán dozírající nad dodržováním právních předpisů v reklamě o doplňcích stravy je podle zákona č. 110/1997 Sb. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Na tento úřad je třeba obracet se v případě, že se jedná o reklamu, která není vysílána v rozhlasovém a televizním vysílání. O takové případy se stará Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která je zároveň kompetentní za sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání. V obou případech je zakázáno uvádět do oběhu klamavě nabízené i označené potraviny (i doplňky stravy) a to dle 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách. Proto je možné zaslat podněty pro prošetření porušení zákona či vyhlášky právě na tyto instituce. Porušování daných pravidel je ovšem v České republice na denním pořádku. Výrobci neustále hledají nové cesty, jak obejít zákon o potravinových doplňcích. Buď na to doplatí velkými pokutami, o kterých nás neustále informují média 23 nebo to výrobcům a distributorům prochází. Praktickým výsledkem zpřísnění nařízení Komise EU EK/432/2012 24, které stanovuje povolení 222 zdravotních tvrzení je fakt, že výrobci do svých produktů přidávají nepatrné množství látek takovým způsobem, aby novému nařízení vyhověli. Výrobce tedy například může přidat do svého výrobku 15 % denní doporučené dávky vitaminu C a prohlásit, že doplněk stravy, takto upravený, vyhovuje 21 Zákon č. 40/1995 Sb.: o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 9. února 1995. 22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006: 54. čl. 2 odst. 2 bod 5; o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. In: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 20. prosince 2006. 23 RYMLOVÁ, Martina. Reklamě na doplňky stravy přibývají pokuty. In: TÝDEN.cz [online]. 2008 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z:http://www.tyden.cz/rubriky/media/reklama/reklame-na-doplnky-stravypribyvaji-pokuty_70791.html#.vf9egvmg_fi 24 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 432/2012, ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí 23

zdravotnímu tvrzení o imunitě. 4.2 Nejčastější porušování zákona v reklamě Těmi nejčetnějšími prohřešky v oblasti porušování zákonů, nařízení a vyhlášek o regulaci reklamy jsou bezpochyby utvrzování zákazníků o schopnostech prevence, léčení a ošetřování nemocí. Další, již zmíněné, můžeme uvést klamavé údaje (většinou neprokázané účinky, odkazy na klamavé klinické studie, složení výrobků), odkazy na klinické studie, které byly provedeny pro podobný výrobek ovšem s jiným složeným nebo doporučení odborníků, lékařů, známých osobností. Mezi ty méně častější avšak stále nezákonné patří jednání, které zneužívá autority Ministerstva zdravotnictví ČR a zcela vypouští pojem doplněk stravy. Můžeme se setkat i s jevem, kdy výrobci ignorují MZ ČR a své výrobky označují jako léky či humánní léčivé přípravky. 25 Jako jeden z mnoha případů můžeme uvést příklad, kde reklama na doplněk stravy GS Condro Diamant a Forte tvrdila, že výrobky obsahují klinicky ověřenou látku. -Odkaz na příslušnou klinickou studii ovšem chyběla. Dále pak uvádí, že aescin je látka, která je velmi často předepisována při léčení otoků a zánětů šlachových pouzder, šlach, vazů či vyhřezlých meziobratlových plotének, 26 kde navozuje klientovi pocit, že se jedná o srovnatelný výrobek, jako jsou léčebné přípravky předepisující lékaři. Na oficiálních stránkách GS Condro 27 se můžeme dočíst, že doplněk stravy obsahuje látku glukosamin sulfát, který je podroben průzkumu klinických testů a jeho kvality. Zde se jedná o výrok zavádějící, jelikož se snaží klientovi navodit pocit, že doplněk stravy je znovu klinicky ověřený, kdežto výrobce pouze hovoří o látce, která je v doplňku obsažena. Výrobce dále pak již neuvádí, kolik mg glukosaminu sulfátu je potřeba, pro optimální výsledky. 25 RŮŽIČKA, Michal a Anna ŠINDELKOVÁ. Vydavatelství Pokuty? Nejčastěji pro porušení zákona o regulaci reklamy. In: CSR Summit 2014 [online]. 2013 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: <http://www.csrsummit.cz/sluzby/vydavatelstvi-1/csr-forum-2-2013/pokuty-nejcasteji-pro-porusenizakona-o-regulaci-reklamy.html >. 26 KRATOCHVÍLOVÁ, Helena. Reklama na léčiva a doplňky stravy a její právní aspekty [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Dana Ondrejová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/71791/pravf_b/>. s 27 27 Co je GS Condro nové generace. In: GS Condro [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.condro.cz/gs-condro-nove-generace/co-je-gs-condro-nove-generace 24

4.3 Vliv reklamy To, že je reklama na poli prodeje suplementů důležitým faktorem dokazuje i časté mediální upozorňování na tento problém. Ředitel České asociace pro speciální potraviny Bohumil Hlavatý uvedl v tiskové zprávě: Z regionu střední a východní Evropy se na špici drží Slováci (více než 21 eur ročně), následovaní Čechy, kteří v loňském roce utratili v lékárnách cca 200 mil. Eur. (5,5 miliardy korun). Každý Čech tedy v průměru ročně za doplňky v lékárnách vydá necelých 19 eur. V ČR mají spotřebitelé největší zájem o kloubní preparáty, probiotické přípravky a doplňky stravy s obsahem vitaminů a minerálů. Dále je zde poptávka také po kosmetických produktech určených pro péči o kůži a vlasy. 28 Česká asociace pro speciální potraviny dále uvádí, že ročně vzrostl prodej o pět procent. Často za to může trend Vánočního nakupování doplňků stravy a masírování reklamy. 28 28 HLAVATÝ, Bohumil. Trh s doplňky stravy v Evropě. In: Česká asociace pro speciální potraviny [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.casponline.cz/trh-s-doplnkystravy-v-evrope 25

5 Doplňky stravy a výživa u dětí předškolního věku 5.1 Vyvážená strava Vyvážená strava je pro člověka celkově nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje zdraví. U děti, které jsou v poměrně rychlém vývinu to platí o to více. U dětí předškolního věku navíc musíme počítat se základním získáváním návyků. Je proto nutné, aby se děti ve věku od tří do šesti let naučily stravovat vyváženě, pravidelně a ve vymezeném čase. Největším vzorem je jim rodinná výchova a zázemí mateřské školy. Pokud chceme implementovat správnou stravu u dětí předškolního věku, musí jít rodiče, opatrovníci a učitelé příkladem. Dítě předškolního věku má malou kapacitu žaludku, proto jim musí být nabízeno menší množství jídla vícekrát denně. 29 To, jaké složení stravy člověk přijímá má vliv na jeho zdravotní stav (fyzický i psychický), stav jeho imunitního systému a vliv na celý lidský organismus. Určení osobní vyvážené stravy pomáhá člověku k tomu, aby přijal potřebné množství energie společně s vyváženým množstvím živin. Můžeme tedy přijímání stravy rozdělit na přijímání energie a chemických látek. Energii získanou z potravy využívá člověk k udržení teploty, k bazálnímu metabolismu (minimální množství energie, které je nutné obdržet pro udržení životně důležitých funkcí), pro rozložení a přijmutí živin, k tělesné aktivitě a u dětí pro rozvoj a vývin organismu. 30 Chemické látky nebo-li také živiny, které člověk vytěží ze své stravy, potřebuje pro tvorbu buněk, udržení vyvážených chemických reakcí v organismu, pro vytváření energie a jiné potřeby. Mezi základní živiny, které člověk přijímá patří voda, bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy a minerální stopové prvky, vláknina. Energie člověkem přijatá by se měla rovnat množství energie člověkem vydané. Pokud organismus přijme více energie než vydá, ukládá ji ve formě tuku a krevního a jaterního glykogenu. Pokud počítáme s faktem, že bazální energie u dětí tvoří 50% veškeré vydané energie, 25% se použije na fyzickou činnost, 12% na růst dítěte a 8% 29 FRÜHAUF, Pavel. Fyziologie a patologie dětské výživy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, 62 s. ISBN 80-246-0069-2 30 ILLKOVÁ, Olga a Zdeňka DAŇKOVÁ. Zdravá výživa v mateřské škole. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 167 s. ISBN 80-717-8890-2..s. 13. 26

energie se ztratí stolicí, měla by se energetická hodnota stravy dítěte předškolního věku pohybovat v rozmezí: 10 15 % bílkoviny, 55 63 % sacharidy, 27-33% tuky, 4 8 % vlákniny. 31 Doporučené denní dávky v gramech (DDD) základních živin a energetická potřeba organismu vidíte v tabulce č 3. * DDD pro dívky Tabulka č. 3 DDD základních živin, vitaminů a minerálních látek 32 5.2 Potravinová pyramida Jednoduchou a efektivní pomůckou pro sestavení jídelníčku obsahující vyvážený poměr veškerých živin i energetické hodnoty se stává potravinová pyramida pro děti. Funguje na stejném principu jako pyramida pro dospělé a to tak, že dole nalezneme potraviny, které by se měly objevovat v jídelníčku nejčetněji a nahoře pak ty, které mají děti konzumovat ojediněle. Jediné v čem se liší, je upravená gramáž porcí. Zástupce potravinové pyramidy pro dětri může být ta, která je vydaná Ministerstvem zdravotnictví ČR. 31 HRČKOVÁ, Anna. Specifika výživy dětí předškolního věku. Brno, 2012. Dostupné z:http://www1.fs.cvut.cz/stretech/2012/sbornik/17.pdf str. 9 32 NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80-860-2293-5. 27

Obrázek č. 1 potravinová pyramida pro děti podle Ministerstva zdravotnictví ČR 33 5.2.a 1. úroveň pyramidy (obiloviny, rýže, těstoviny, pečivo) Tento základ stravy, by se měl v dětském jídelníčku objevovat nejčastěji. V případě dětí předškolního věku by měly převládat celozrnné potraviny a tmavé pečivo. U rýže je optimální podávat neloupanou verzi. Na stejné úrovni by se měly objevovat rostlinné oleje (kromě palmového, palmojádrového a kokosového), nejlépe lisové za studena, jelikož si tak udrží co nejvíce výživných látek. Tyto oleje obsahují nenasycené mastné kyseliny, které jsou důležité pro lidský metabolismus. Pro optimální využití je doporučené zkonzumovat 1 2 lžíce rostlinných olejů. Pro dítě předškolního roku je doporučená dávka 5 porcí z této skupiny potravin, přičemž 1 porce se rovná 60 g chleba, rohlíku či housky; 1 misce ovesných vloček; 125 g vařené rýže či těstovin. 34 33 Potravinová pyramida - návod na zdravý životní styl: Výživová pyramida vydanou Ministerstvem zdravotnictví. In: Vím, co jím [online]. 2013 [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/vyvazena-strava/potravinova-pyramida--- navod-na-zdravy-zivotni-styl s638x7938.html 34 MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce 28

5.2.b 2. úroveň pyramidy (zelenina, ovoce) Zelenina je druh potraviny, který je bohatý na vitaminy a minerální látky. Většina u nás dostupných druhů zeleniny obsahuje především vitamin C, kyselinu listovou, draslík a fosfor. Je to druh potraviny, která je velice bohatá na vlákninu. Vzhledem k prospěšným vlastnostem a relativně nízké energetické hodnotě je považována zelenina za druhou nejdůležitější skupinu potravin v dětském jídelníčku. Požívat by se měla syrová nebo dušená. Při jiné tepelné úpravě se většina výživných složek ztratí. Syrová zelenina se kvůli rozpustnosti vitaminu v tucích správně podává s oleji. Ideální počet porcí zeleniny pro dítě je 4. 1 porce obsahuje 1 větší papriku; mrkev či 2 rajčata, 1 miska salátu nebo zelí; 125 g vařené zeleniny nebo brambor; 250-300 ml neředěné zeleninové šťávy. 35 Ovoce jako navazující skupina potravin je bohatá na vitamin C, vitamin A, draslík, hořčík, vápník a další vitaminy a minerální látky. Na rozdíl od zeleniny obsahuje větší množství cukrů, proto je jeho doporučená spotřeba nižší. Stejně jako u zeleniny je nejefektivnější podávat ovoce čerstvé. Méně vhodné, ale přípustné je ovoce sušené. Dítě by mělo zkonzumovat 3 porce ovoce denně. 1 porce odpovídá jednomu jablku; banánu; pomeranči; 1 misce drobného ovoce; 250-300 ml ovocné šťávy. 34 5.2.c 3. úroveň pyramidy (mléko, mléčné výrobky, ryby, maso, vejce, luštěniny) 3. úroveň pyramidy je nejkomplexnější. Zařazujeme zde převážně živočišné produkty, které jsou doplněné luštěninami. Mléko a mléčné výrobky jsou potraviny obsahující velké množství vápníku, fosforu a vitaminů skupiny B. Jeho spotřeba je u dětí a jejich vývinu kostí potřebná. Ne všichni lidé je ovšem mohou požívat, někteří trpí intolerancí laktózy. V takovém případě je doporučováno, nahradit mléčné výrobky původu kravského za jiné (kozí, sójové, rýžové). Nejzdravější variantou mléčných výrobků jsou výrobky kysané. Ty obsahují bakteriální kultury, které jsou příznivé pro udržování rovnováhy v zažívacím traktu a starost o střevní mikroflóru. Alexandra Košťálová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/101134/lf_b/>. str. 26 35 MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alexandra Košťálová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/101134/lf_b/>. str. 27 29

Dítě by mělo dostat 2 porce mléčných výrobků denně. 1 porce se rovná 250 ml mléka; 200 ml jogurtu; 55 g sýra. 36 Maso a ryby jsou nezbytnou součástí dětského jídelníčku. Jsou bohaté na esenciální mastné kyseliny, které jsou zodpovědné za obnovu tkání a růst organismu. Masné výrobky považujeme převážně za nepostradatelný zdroj bílkovin. Můžeme v nich nalézt i nezanedbatelné množství železa, fosforu, zinku a vitaminů skupiny B. Nejvhodnějším typem masa je drůbeží podávané bez kůže, jelikož je nejméně tučné a nejlépe stravitelné. V omezeném množství je dobré požívat i tmavé maso jako je libové hovězí nebo telecí. Nejdůležitějším masem ovšem stále zůstává rybí. To by se i dětem mělo podávat minimálně dvakrát týdně. 35 Předškolní dítě by mělo požít 1 porci živočišných produktů denně. To odpovídá 125 g drůbežího či rybího masa; 80 g tmavého masa; 1 vejce Luštěniny mají taktéž přidanou hodnotu a to převážně velkým zastoupením bílkovin. Tyto bílkoviny nejsou plnohodnotné stejně jako je tomu u masných výrobků, obsahují zato více aminokyselin. Obsahují také minerální látky jako zinek, měď, železo a vitaminy skupiny B. Mají vysoký glykemický index, který má za následek postupné zvyšování hladiny cukru v krvi. Doporučená dávka porcí pro dítě je 0,5, což odpovídá 100 g vařených luštěnin; 80 g sojového masa. 35 5.2.d 4. úroveň pyramidy = cukry, tuky Nejvyšší úroveň obsahuje cukry a tuky a tudíž by jejich spotřeba měla být co nejmenší. Tyto potraviny jsou pro lidský organismus prospěšné jen díky rychlému získávání energie. Mají malou výživovou hodnotu a téměř žádné přidané hodnoty. Řadíme sem jak potraviny sladké, tak i ty slané. Doporučení pro děti je spotřebovat 0 0,5 porce denně a to se pohybuje v rozmezí 10 g másla; 1 lžička majonézy; 3 lžičky medu; 1 lžička cukru; 4 g čokolády. 37 36 MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alexandra Košťálová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/101134/lf_b/>. str. 27 37 MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alexandra Košťálová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/101134/lf_b/>. str. 28 30

5.2.e Pitný režim Voda v dětském organismu obsahuje v průměru 70 % tělesné hmotnosti. Protože ji během dne průběžně ztrácí, je potřeba vodu znovu doplnit. Všechny tkáně lidského organismu vodu obsahují, proto je nezbytnou látkou, kterou musíme přijímat. Voda slouží k termoregulaci organismu a pro správný průběh biologických procesů. Pitný režim by měl být tvořen převážně stolní neperlivou vodou, ovocnými či zeleninovými šťávami popřípadě sirupy velmi ředěnými vodou. Při menší konzumaci můžeme uvést i bylinné, ovocné a slabé černé čaje a mléčné nápoje. Denní doporučené množství vody pro dítě mezi 3 až 8 rokem života při střední pohybové úrovni je určen zhruba 1,6 l tekutin včetně tekutin obsažených v potravinách (0,32 l). 38 5.3 Zásady správné výživy Vzhledem k tomu, že děti nejsou odpovědné za své stravovací návyky, měli by rodiče kontrolovat a dbát na správný stravovací režim svých dětí. Jídelníček by podle potravinové pyramidy měl obsahovat převážně celozrnné potraviny, větší množství syrové zeleniny a ovoce, mléčné výrobky a kvalitní bílkoviny obsažené v libových masných výrobcích, mořských rybách, vejcích a luštěninách. Ryby by se v dětském jídelníčku měly objevit minimálně dvakrát týdně. V ojedinělých případech může obsahovat i menší porci cukrů a tuků, ovšem konzumaci těchto skupin potravin by měl mít rodič pod dohledem. Ve stravě dětí předškolního věku by se neměly objevovat tučná masa a uzeniny kvůli vysokému obsahu tuků a soli. Důležitým faktorem je i stolování. Děti v předškolním věku by měly získat návyk správného stolování, kdy se jí u stolu bez rušivých elementů tak, ať se mohou soustředit na své jídlo. Je třeba učit děti tomu, že je správné, mít na jídlo vyhrazený čas. Nejlepší je stolovat s celým kolektivem domácnosti u stolu a věnovat se pouze jídlu. Při jídle dítě nerušíme, necháme mu dostatečný prostor pro konzumaci a případné výtky 38 EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA); Scientific Opinion on Dietary reference values for water. [online] EFSA Journal 2010; 8(3):1459. [48 pp.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1459. Dostupné z: http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/1459.pdf. Str. 2 31

řešíme až při skončení stolování. Zapomínat bychom neměli ani na pitný režim a to jak u dětí, tak i u sebe, jelikož děti naše chování přejímají. Nejvhodnějšími tekutinami jsou neperlivá voda, bylinné a ovocné čaje, které jsou neslazené. Důležitý je i způsob stravování. Dítě předškolního věku by se mělo stravovat pravidelně, nejlépe v pěti či šesti rozdělených dávkách napříč celým dnem. Dětem nabízíme menší porce a přidáváme mu jídlo pouze v případě vyžádání. Jídlo má být výživově plnohodnotné a mělo by obsahovat dostatečný poměr živin. Přitom by měl být pokrm dítěti adekvátně servírován a to tak, aby byl na pohled lákavý. Zároveň dítě nenutíme do násilného zkoušení jídla, které odmítá. Pouze jej vybízíme k vyzkoušení různých chutí. V případě dlouhodobého odmítání určitého druhu potraviny je nutné nalézt způsob, jak dítěti potravinu přiblížit. Může se jednat o přípravu pokrmu obsahující danou potravinu dítětem, vtipné zpracování potraviny na pohled nebo rozmixování potraviny a její umístění do hotového pokrmu. Děti by se měly naučit snídat. Je dobré celodenní stravu rozdělit do 5-6 porcí. Jídlo servírujeme v malých porcích, přidáváme pouze, pokud si o to dítě požádá. Neděláme si starosti s podivnými chutěmi dítěte, ani neurčujeme jednotlivé pořadí jídel. Neservírujeme jídlo, které dítě nemá rádo. Nedávejme úplatky za jídlo. Snažíme se dítě zapojit do přípravy jídla. Nesrovnáváme jej z ostatními dětmi, individuální požadavky jsou odlišné. 39 U dětí nesmíme opomíjet dodržování stravovacího režimu v pravidelných dávkách několikrát denně a s tím související přísun správných tekutin bylinkových čajů, vody. Jelikož chuť k jídlu a připravenost trávicího ústrojí k trávení nastává již ve fázi prvního ucítění vůně a při pohledu na potravu, mělo by se pamatovat na to, že strava by měla vypadat lákavě a měla by být konzumována ve vhodném a klidném prostředí. 40 39 MÁCOVÁ, Jana. Výživa a podávání vitaminů a minerálních látek u dětí v předškolním věku [online]. 2007 [cit. 2014-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alexandra Košťálová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/101134/lf_b/>. str. 28 40 DRIMLOVÁ, Veronika. Zdravý životní styl u dětí předškolního věku [online]. 2013 [cit. 2014-11-28]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jitka Reissmannová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/371998/pedf_b/>. str. 14 32