Socio-ekonomické determinanty zdraví v politice WHO

Podobné dokumenty
Projekty WHO v ČR R k posílen regionáln

Projekty na podporu zdraví realizované WHO

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D. Kancelář WHO v ČR

Priority podpory zdraví v dokumentech WHO, možnosti spolupráce

Chronické nemoci jako hlavní faktor nárůstu nákladů na. faktory. MUDr. Alena Šteflová, PhD. Kancelář WHO v ČR

Spolupráce SZÚ s KHS a dalšími subjekty v podpoře veřejného zdraví. MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

PODÍL VPL NA ROZVOJI ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI PACIENTŮ. Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Strategie Zdraví 2020 v mezinárodním kontextu Změna přístupu k vlastnímu zdraví

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Světová zdravotnická organizace World Health Organization (WHO)

Elektronizace zdravotnictví z pohledu WHO Poslanecká sněmovna, 27.dubna 2009

NPZ - projekt podpory zdraví č.1032 Program primární prevence vrozených vývojových vad

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

Přístup WHO k podpoře zdraví spolupráce se Zdravými městy, obcemi, regiony

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Situace dětíd. z hlediska WHO. MPSV, 29.ledna WHO v. Kancelář. republice

Evropská unie a Spojené státy americké podobnosti a odlišnosti demografické reprodukce

Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace

Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

Naplňování Národní strategie Zdraví 2020

Plánování ke zdraví priorita WHO

Otazníky zdraví možnos1 zvyšování zdravotní gramotnos1 dě6 a mládeže

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií

Úrazy jako celosvětový problém

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

Státní zdravotní ústav Praha

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

DETERMINE projekt Akční program pro veřejné zdraví v praxi

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Alena Šteflová 22.duben 2014

Nadbytek soli škodí dětem i dospělým The 2nd CZ - Salt Awareness Week 2013 (týdenní masmediální kampaň od listopadu 2013

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

ZDRAVOVĚDA ZÁKLADY ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY PROGRAMY PODPORY ZDRAVÍ 15. Mgr. Andrea Ptáčková.

Zdraví 2020 Evropský politický rámec podpory vládních a společenských aktivit pro zdraví a blahobyt

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ ( ) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

Systém vzdělávání v rozvojových zemích

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY

Prevence dětských úrazů v České republice. truellova@mzcr.cz

Hana Janata, Eva Uličná. Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Spolupráce s WHO v oblasti informatiky Indikátory Zdraví 2020 a cílů SDG

Politika podpory zdravína území obcía měst z pohledu WHO

Předběžné výsledky. Socialní & Ekonomické Determinanty nerovností v obezitě a užívání tabáku včeské republice

PRACOVNÍ PLÁN NA ROK 2010 k provedení 2. akčního programu Společenství v oblasti zdraví ( ) Eva Sobotková

Další možnosti rozvoje dětské paliativní péče v ČR

2. AKČNÍ PROGRAM A JEHO FINANČNÍ MECHANISMY V KONTEXTU ZDRAVOTNÍ POLITIKY EU. Helena Sedláčková

Výkaz pedagogické činnosti pro jmenovací řízení 2007-

GHPS - GLOBAL HEALTH PROFESSIONAL SURVEY

9803/05 IH/rl 1 DG I

Podpora zdraví v ČR. MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2010

Celospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility

Mediální kampaně k propagaci zdravého životního stylu

Na jeden aspekt problému s dopravou jsme zapomněli. Přestáváme se pohybovat, zapomínáme chodit a jezdit na kole. Zdeněk Hamřík

Základní fakta o českém zdravotnictví v mezinárodním srovnání

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Nevyhovující bydlení a vývoj dětí. Doc. PhDr. Radek Ptáček, PhD.

PŘÍKLADY INSTITUCIONÁLNÍHO ZAJIŠTĚNÍ A ŘEŠENÍ PREVENCE NEMOCÍ A PODPORY ZDRAVÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH SVĚTA

Kampaň a soutěž pro děti základních škol

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Úvod. Proč zdravotní plány obcí? Potřebujeme zdravotní plány obcí?

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Národní diabetologický program MUDr. Helena Sajdlová ředitelka odboru zdravotních služeb Ministerstvo zdravotnictví ČR

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

Komunitní programy podpory zdraví WHO Říjen 2005, MZ ČR. MUDr. Alena Šteflová WHO Liaison Office v České republice

KONTAKTNÍ SEMINÁŘ. Programu CZ11 Public Health Inititatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. Fond bilaterální spolupráce Opatření A

Zdravá města České republiky Systémová podpora zdraví, zdravotní plány a profily zdraví

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 362. USNESENÍ

Dokument ze zasedání B7-0148/2012 NÁVRH USNESENÍ. předložený na základě prohlášení Rady a Komise

KONTAKTNÍ SEMINÁŘ. Programu CZ11 Public Health Inititatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. Zaměření Programu

ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Strategické aktivity MZ ČR

Komunitní služby a instituce

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

NÁRODNÍ ANTIBIOTICKÝ PROGRAM

Přílohy. Příloha č. 1: Přehled rozvojových cílů tisíciletí

Co je sociální politika

PROGRAM CZ11. Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. Fond pro bilaterální spolupráci na programové úrovni OPATŘENÍ A KONTAKTNÍ SEMINÁŘ

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem. Velemínský Miloš

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Státní zdravotní ústav. Praha, CZ. Centrum podpory veřejného zdraví

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období ročník konference ISSS

ÚVOD Představení Národního screeningového centra

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Transkript:

Socioekonomické determinanty zdraví v politice WHO Národní seminář Státní zdravotní ústav, 23.2.2010 MUDr. Alena Šteflová, PhD Kancelář WHO v ČR

World Health Organization Specializovaná agentura OSN " Dosažení co nejlepšího zdraví a kvality života pro všechny obyvatele planety Ústava, 1948 "Health is a state of complete physical, mental and social wellbeing and not merely the absence of disease or infirmity" Preambule Ústavy

Klíčov ové oblasti veřejn ejného zdravotnictví Od svých počátků zaměřených především na zvládání infekčních onemocnění dokázalo veřejné zdravotnictví eliminovat mnoho zdravotních hrozeb Vzestup chorob jiného charakteru nemocí multifaktoriálně podmíněných, převážně chronické povahy Jejich léčba i prevence vyžadují jiné nároky i jinou zdravotně politickou strategii Podstata těchto chorob úzce souvisí s organizací moderní společnosti a na jejich vzniku a rozvoji se podílí ponejvíce nezdravý životní styl Klíčové východisko boje proti nim představuje uplatnění nových forem ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí realizovaných na mezisektorovém přístupu.

WHO Report Preventing chronic diseases: a vital investment (2005) 35 000 000 lidí zemřelo na chronické nemoci V roce 2005

WHO Report Preventing chronic diseases: a vital investment (2005)

ČINITELE OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ OBYVATELSTVA Zdraví je ovlivňováno mnoha různými a stále novými faktory, z nichž řada z nich leží mimo tradiční oblast zdravotnictví Sociální a ekonomické 30% Životní styl 40% Životní prostředí 10% Zdravotnické služby 10% Genetické dispozice 10% N.B. Uvedená čísla jsou souhrnným výsledkem různých národních studií. Prezentováno v rámci projektu WHO BCA 200607 Investment for Health Z výzkumů ve VB, USA, Kanadě a Austrálii vyplynulo: 40% podíl zdraví, jež je dán životním stylem, je dále ze 35 70% silně ovlivněn sociálními a ekonomickými podmínkami.

Source: Healthy Sheffield adapted from Dahlgren & Whitehead

New Public Health ve strategiích WHO Novými prvky, které se musí vedle tradičního pojetí Public Health objevit je ochrana a podpora zdraví zaměřená na veškerá rizika, která s sebou přináší socioekonomický rozvoj ve vztahu k onemocněním Zaměření se na identifikaci a hodnocení determinant přírodního a sociálního prostředí a zdravotních rizik ve vztahu k vývojovým závislostem a rizikovým skupinám (děti a dorost, ekonomicky aktivní populace, senioři, zdravotně ohrožené sociální skupiny apod.) Spíše než na jednotlivce se zaměřuje na celkovou populaci Vyžaduje mobilizaci lokálních, regionálních, národních a mezinárodních zdrojů

ZÁMĚR KONFERENCE Přispět k pochopení vlivu zdravotního systému na zdraví lidí a ve svém důsledku i na ekonomický rozvoj zemí evropského regionu. Shromáždit dosavadní příklady účinných metod vedoucích ke zlepšení výkonnosti zdravotních systémů se záměrem posílit jejich udržitelnost a solidaritu.

WHO Komise zaměřená na sociální determinanty zdraví (Commission on social determinants of health) ustavena v r. 2005 Komise upozorňuje na sociální determinanty zdraví které jsou hlavní příčinou špatného zdraví a způsobují nespravedlivé rozdíly ve zdraví, a to jak mezi zeměmi, tak i uvnitř jednotlivých zemí. Takovou determinantou je např. nezaměstnanost, nebezpečné pracovní podmínky, nevyhovující bydlení, globalizace a nedostupné zdravotnické služby.

COMMISSION ON SOCIAL DETERMINANTS OF HEALTH Sir Michael Marmot Chair of the Commission on Social Determinants of Health Professor of Epidemiology and Public Health, Royal Free and University College Medical School, London

28. srpna 2008

Tato publikace jednoznačně ukončila debatu. Zdravotní péče a životní styl jsou důležitými determinanty zdraví.ale to, co v první řadě podmiňuje přístup ke zdravotním službám a ovlivňuje volbu životního stylu, jsou především sociální faktory. Photo: WHO/Chris Black Dr Margaret Chan, the DG of the WHO, at the launch of the CSDH Final Report in Geneva 28 th August 2008

NESPRAVEDLIVÉ ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY Střední délka života ženy v Botswaně je 43 roků. Střední délka života ženy v Japonsku je 86 let. Rozdíl ve střední délce života obyvatel rozdílných čtvrtí města Glasgow (vzdálených od sebe jen 12 kilometrů), je 25 let. Tak velké rozdíly nejsou biologicky odůvodněné, nejsou nutné, jsou nespravedlivé.

Střední délka života při narození (muži) Glasgow, Scotland (deprived suburb) India Philippines Korea Lithuania Poland Mexico Cuba US UK Glasgow, Scotland (affluent suburb) 54 61 65 65 66 71 72 75 75 76 82

Preston Curve in 2000 (Deaton, 2004)

Vývojové trendy střední délky života (Human Development Report, 2005)

Střední délka života původních obyvatel (Bramley et al, 2005)

Vzrůstající trend vlivu vzdělání na úmrtnost v Rusku (1989 ( 19892001 2001) (probability of living to 65 yrs when aged 20 yrs) (Murphy et al, 2005)

NESPRAVEDLIVÉ ROZDÍLY VE ZDRAVÍ, VE VZDĚLÁNÍ A VE MZDÁCH MEZI MUŽI A ŽENAMI

Poverty is is an issue throughout the Region Procento dětí žijících pod hranicí chudoby Source: UNICEF Innocenti Research Centre, Child poverty in rich countries

MĚŘIT ROZSAH PROBLÉMU A POCHOPIT JEJ, HODNOTIT DOPAD NAVAZUJÍCÍCH AKTIVIT Měření nerovností je základních východiskem jejich zvládnutí. Zdravotní nerovnosti a sociální determinanty zdraví by měly být průběžně sledovány a hodnoceny jak na úrovni jednotlivých zemích, tak v celosvětovém měřítku. Je rovněž nezbytné odborně připravit politiky i zdravotníky a v potřebném rozsahu informovat občanskou veřejnost o významu sociálních determinant zdraví. V tomto smyslu je žádoucí soustavně rozvíjet výzkum a vzdělávání v oblasti Public Health.

Přijetí rezoluce na 62. zasedání WHA v květnu 2009 Veřejné zdraví vděčí Komisi sociálních determinant zdraví za velkou podporu a já naprosto souhlasím se zjištěnými výstupy. Velké rozdíly ve zdraví nejsou náhodné. Vinu na této nespravedlnosti musíme hledat zejména na politické úrovni. Dr Margaret Chan, 62 nd World Health Assembly, May 2009 Photos:WHO/Cédric Vincensini

Smlouva mezi MZ a WHO Euro BCA 201011 11 Očekávaný výsledek: Posílení politik veřejného zdraví s ohledem na hlavní zdravotní rizika a socioekonomické determinanty zdraví (SED) se zaměřením na prevenci obezit a na dohled nad užíváním tabákových výrobků Produkt: Vyhodnocení sociálních determinant zdraví pro obezitu a užívání tabákových výrobků a rozložení těchto rizik mezi obyvatelé ČR; zpracování odpovídajících doporučení Koordinátor: MZ / Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví Řešitel: SZÚ v návaznosti na odborné společnosti

Děkuji za pozornost