Proměna středověké krajiny
Vnitřní kolonizace domácí obyvatelé zakládali nové osady Vnější kolonizace osadníci z cizích zemí
Byly zakládány větší vesnice s pravidelně uspořádanými usedlostmi. obytná stavení hospodářské budovy (stodoly, chlévy ) krčma, mlýn, kovárna tvrz sídlo nižšího šlechtice kostel V čele vesnice stál rychtář
Tvrz Čachrov Hrad Švihov Tvrz Opálka Hrad Helfštýn
Zlepšilo se bydlení trojprostorový dům: síň (místnost na domácí práce) jizba (pec, jedlo se tam a spalo) komora
Bydlení opevněné dvorce domov velmože a jeho rodiny obytný dům velmože, v blízkosti kostel hospodářské budovy obydlí sedláků až do 11. století polozemnice poté nadzemní dřevěné budovy
Bydlení venkovský statek ze dřeva obytný dům jizba v rohu stále udržován oheň díra ve střeše pro odchod kouře nábytek: dřevěné špalky k sezení, lavice, truhlice nebyly postele, stoly, skříně hospodářské budovy kurníky, stáje
V Čechách se zakládala města od 13. století. nejstarší města: Praha, Brno, Uničov, Písek u hradů na místě starších osad na zeleném drnu (neosídlené místo) Založením města pověřil panovník lokátora.
Panovník uděloval městům různá práva výsady: pořádat pravidelné trhy várečné hrdelní obehnat město hradbami mílové
Města královská podléhala přímo panovníkovi horní těžba nerostných surovin Kutná Hora, Jihlava věnná města českých královen poddanská na šlechtických a církevních pozemcích obyvatelé poddaní své vrchnosti
Zástupcem panovníka byl rychtář. Pomáhala mu městská rada složená z konšelů (volených zástupců) v čele s purkmistrem.
Obyvatelé města: patriciát bohatí měšťané řemeslníci sdružovali se do cechů podle řemesel městská chudina neměli vlastní dům Židé obchodníci a bankéři žili ve zvláštních čtvrtích (ghettech)
Život ve městě špatná hygiena epidemie nemocí podmínky se postupně zlepšovaly časté požáry
Jedlo se méně masa, více ryb a luštěnin.
Iluminace z 14. století, Ruralium commodorium opus, Pierre Crescenzi, muzeum Condé, Chantilly. Tato ilustrace ilustruje agronomický spis z roku 1315, který byl přeložen do několika jazyků, znali ho tedy v celé Evropě. Pro úplnost stručně popíšu všechny obrázky. Je dobré je znát, i když učitel všechny nepoužije ve výuce. Žáci se totiž velmi rádi ptají a co je to tam vpravo dole, jsou tam nějaká prasata. 1 Leden: čištění příkopu, dnes bychom ji mohli považovat za obecně prospěšnou práci jako je třeba oprava silnic. 2 Únor: hnojení půdy. 3 Březen: stříhání vinic pomocí kosíře (vinařský nůž používaný již v antice). Pěstování vína se ve středověku rozšiřuje do celé Evropy, mohou si ho ale dovolit pouze bohatí. Zde je možné použít jiný dokument, který ukazuje život šlechty a kde je zobrazeno víno a vysvětlit rozdíly ve stravě mezi rolníky a pány. 4 Duben: stříhání ovcí. Ovce jsou velmi důležité pro chod každého panství: používá se jejich maso, ale také vlna a kůže na pergamen. 5 Květen: na tomto jediném obrázku je vidět pán. Květen je měsíc, kdy jezdí do lesa na lov. Zde je opět možné připomenout stravu pánů, kteří mají často maso. Rolníci se na rozdíl od nich živí převážně chlebem a obilovinami. 6 Červen: rolníci kosí trávu na píci pro zvířata. 7 Červenec: sklizeň obilí. 8 Srpen: mlácení obilí pomocí cepu, případné zvířecí síly. 9 Září: rolník seje. 10 Říjen: mačkání šťávy z hroznů nohama. 11 Listopad: sbírání žaluků pro prasata. V Evropě byla stáda prasat stejně početná jako stáda ovcí. 12 Prosinec: zabijačka.
Vesnice Zápis - Středověká společnost V čele vesnice stál rychtář. Do 11. stol. polozemnice, poté nadzemní stavby. Novinkou je dům se třemi místnostmi síň, jizba a komora. Vesnice začíná mít pravidelný půdorys. Objevují se nové stavby jako např.: tvrz, mlýn, stáje, kovárny, kostel Města Od 13. stol. jsou u nás zakládána první města. V čele města stojí rychtář, purkmistr a městská rada. Města rozdělujeme na: 1. královská (např. věnná - patří královně, horní těžba stříbra) 2. poddanská (patří církvi a šlechtě). Města získávají od panovníka různá privilegia např. právo várečné, hrdelní, mílové. Obyvateli měst byli: bohatí měšťané, řemeslníci, chudina a židé.