KONFERENCE: LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZD LÁNÍ (16. ROČNÍK) Jak se ve světle nových dat v ČR vyvíjely vzdělanostní nerovnosti? Výsledky z analýz provedených na českém souboru PIAAC (2011) a SIALS (1998) Petra Anýžová
Hlavní téma Nerovnosti v šancích na dosažení vyššího vzd lání Sociální původ Pohlaví Vlastní schopnosti, kompetence, hodnoty, úsilí Askriptivní faktory Zásluhové faktory
Výzkumné otázky 1. Jak silně sociální původ (vzdělání rodičů a sociálně ekonomický status povolání otce) ovlivňuje dosažené vzdělání respondenta? 2. Došlo v tomto ohledu v posledních pěti dekádách k významné změně? 3. Existují v tomto směru významné rozdíly mezi muži a ženami?
Osnova Téma : Vliv osobnostních, rodinných a sociálních faktorů na dosažené vzd lání Ědata PIAAC a SIALS) 1. 1) dlouhodobý vývoj vzorců vzdělanostní mobility 2. 2) dlouhodobý vývoj vlivu sociálně-ekonomického původu a pohlaví na šance dosáhnout st edního a vysokoškolského vzdělání
Vliv sociálního původu na dosažené vzd lání Vývoj vzd lanostní mobility
ádková procenta % 1 Vzdělání otce Vzd lanostní struktura muži (otec syn) Základní Vzdělání syna St ední bez maturity St ední s maturitou Vysokoškolské Celkem Základní 10,2 60,8 20,6 8,3 100 2 St ední bez maturity 4,2 56,1 27,9 11,8 100 3 St ední s maturitou 3,3 33,9 36,1 26,7 100 4 Vysokoškolské 2,6 14,4 26,3 56,7 100 Celkem 4,8 46,8 28,6 19,7 100 Gamma = 0,461 6
ádková procenta % Vzdělání matky Vzd lanostní struktura ženy matka dcera Základní Vzdělání dcery St ední bez maturity St ední s maturitou Vysokoškolské Celkem 1 Základní 23,4 43,7 26,8 6,0 100 2 St ední bez maturity 6,2 37,3 45,1 11,4 100 3 St ední s maturitou 2,5 17,6 46,5 33,4 100 4 Vysokoškolské 0,6 2,8 22,9 73,7 100 Celkem 12,1 33,3 36,9 17,7 100 Gamma = 0,601 7
Vzd lanostní struktura v jednotlivých kohortách otců a synů 80% syn maturita (včetně VŠ) otec maturita (včetně VŠ) syn VŠ otec VŠ 70% 67.80% 60% 50% 47.50% 55.50% 61.40% 40% 38.90% 41.80% 38.50% 40.30% 30% 28.90% 31.60% 31.70% 20% 10% 0% 21.80% 18.60% 20.50% 17.50% 15.20% 11.60% 13.40% 9.20% 5.30% do 1969 1970-1979 1980-1989 1990-1999 2000-2009 kohorta (16 let respondenta)
Vzd lanostní struktura v jednotlivých kohortách matek a dcer dcera maturita (včetně VŠ) matka maturita (včetně VŠ) dcera VŠ matka VŠ 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 38.90% 51.40% 26.20% 56.70% 37.10% 66.00% 43.20% 27.00% 77% 59.30% 44.60% 16.60% 16.40% 12.50% 12.90% 8.70% 8.50% 5.70% 0.80% 1.90% do 1969 1970-1979 1980-1989 1990-1999 2000-2009 kohorta (16 let respondenta)
Základní vzorce vzd lanostní mobility v generacích mužů a žen 70.0% 60.0% 50.0% 40.0% 30.0% 20.0% 10.0% 0.0% sestup (muži) sestup (ženy) stabilita (muži) stabilita (ženy) vzestup (muži) vzestup (ženy) 59.6% 58.8% 44.1% 43.1% 13.0% 11.6% 7.4% 6.9% 54.5% 37.7% 20.0% 18.5% 10.3% 52.5% 51.3% 40.0% 6.8% 32.0% 22.0% 12.6% do 1969 1970-1979 1980-1989 1990-1999 2000-2009 kohorta (16 let respondenta) 10
Analýza mobilitních pohybů Ěnapříč v kovými kohortamiě Z mobilitní analýzy vyplývá: 1. V základních mobilitních vzorcích (vzestup, stabilita, sestup) existují velké rozdíly mezi muži a ženami: 1. vzestupnou mobilitou prošlo 41 % mužů (sestupnou 16 %) 2. vzestupnou mobilitou prošlo 56 % žen (sestupnou Ř %) 2. Závislost vzdělání syna na vzdělání otce je nižší než závislost vzdělání dcery na vzdělání matky (gamma 0,461 vs 0,601) 3. Sestupná mobilita roste u mužů i u žen, vzestupná mobilita mírně klesá v obou částech populace 4. Vliv pohlaví respondenta na dosažení vyššího vzdělání ve srovnání s rodiči je zásadní.. 11
Vliv sociálního původu na dosažené vzd lání Dlouhodobý vývoj vlivu sociálně-ekonomického původu a pohlaví na šance dosáhnout st edního a vysokoškolského vzdělání
Analýza Binomiální logistická regrese Závislé Ěbinárníě prom nné: SEC (respondent dosáhl úplného st edního vzdělání: 0 = ne, 1 = ano) TER (respondent dosáhl vysokoškolského vzdělání: 0 = ne, 1 = ano) TRAN (respondent po ukončení st edního vzdělání pokračoval ve studiu na vysoké škole: 0 = ne, 1 = ano) * V nejmladší kohortě absolventi st edního vzdělání, kte í v době konání výzkumu studovali na vysoké škole, kódováni jako ti, kte í dosáhli vysokoškolského vzdělání.* Nezávislé prom nné: Socioekonomický status výchozí rodiny FAMSES (faktorový skór pro latentní proměnnou tvo enou indikátory: FEDU4 - vzdělání otce, 4 kategorie; MEDU4 - vzdělání matky, 4 kategorie; ISEI_F - index pro socioekonomický status otce, spojitá proměnná) Pohlaví SEX (pohlaví, 1 = muž, 2 = žena) 13
Analýza Jako souhrnná míra vlivu všech nezávisle proměnných na dosažené vzdělání (st ední, vysokoškolské) byla využita hodnota Nagelkerkeho R 2 (RSQ) podobné vlastnosti jako R 2 v mnohonásobné regresi Sledovali jsme: vliv SES v kombinaci s pohlavím (RSQ pro SES a SEX) vliv samotného SES (RSQ pouze pro SES) 14
Vliv socioekonomického statusu výchozí rodiny a pohlaví A: na dosažení středoškolského vzd lání s maturitou ĚSECě Vliv SES výchozí rodiny na šance potomka dosáhnout úplného st edního vzdělání od Ř0. let systematicky roste V současnosti dosahuje v dané historické perspektivě nejvyšších hodnot (Exp B = 3,296, RSQ bez SEX = 0,188) V nejstarší věkové kohortě (1ř50 1969) byly šance mužů a žen na dosažení úplného st edoškolského vzdělání témě vyrovnané (Exp(B) = 1,072) Od této doby šance žen na získání úplného st edního vzdělání stále rostou a p evyšují šance mužů Ženy v nejmladších věkových kohortách mají témě 1,ř6 krát větší šanci dosáhnout úplného st edního vzdělání než muži ze stejné kohorty 15
Vliv socioekonomického statusu výchozí rodiny a pohlaví 3.500 3.000 2.500 2.408 Úplné střední vzd lání 3.062 2.304 2.710 3.296 Pohlaví SES Exp(B) 2.000 1.500 1.666 1.542 1.534 1.958 1.000 1.072 0.500 0.000 do 1969 1970-1979 1980-1989 1990-1999 2000-2009 kohorta (16 let respondenta) 16
Vliv socioekonomického statusu výchozí rodiny a pohlaví C: na šance uskutečnit přechod mezi střední a vysokou školou (TRAN) Vliv SES na šance uskutečnit p echod mezi SŠ a VŠ s výjimkou mírného poklesu u kohorty 1980 1řŘř rostl, až u nejmladší věkové kohorty klesá (RSQ bez SEX = 0,082; Exp(B) = 2,084). Vliv pohlaví stále roste ženy z nejstarších věkových kohort (1ř50 1ř6ř) měly poloviční šance na uskutečnění p echodu mezi st edním a vysokoškolským vzděláním oproti mužům (Exp (B) = 0,44) Ve věkové kohortě 1řř0 1999 dochází k vyrovnání šancí mužů a žen (Exp(B) = 1,05) V nejmladší věkové kohortě jsou šance žen na uskutečnění p echodu ze st ední na vysokou školu 2,ř krát větší než šance mužů 17
Vliv socio-ekonomického statusu výchozí rodiny a pohlaví 3.500 Pohlaví TER SES TER Pohlaví TRAN SES TRAN Exp(B) 3.000 2.500 2.000 1.500 2.521 1.660 3.024 2.622 2.021 1.973 2.959 2.249 1.292 2.880 2,928 2.540 2.084 1.000 0.500 0.000 1.048 0.984 0.597 0.497 0.718 0.444 0.402 do 1969 1970-1979 1980-1989 1990-1999 2000-2009 kohorta (16 let respondenta) 18
Vliv socioekonomického statusu výchozí rodiny - srovnání Obecné shrnutí: Vliv SES výchozí rodiny na šance potomka dosáhnout úplného st edního vzdělání od Ř0. let systematicky roste Vliv SES na šanci uskutečnit p echod mezi st ední a vysokou školu byl dlouhodobě stabilní (mírně rostl), klesl až u nejmladší kohorty V současné době je vliv SES na dosažení SŠ vzdělání vyšší (3,3) než jeho vliv na šanci pokračovat ve studiu na VŠ (2,0Ř) 19
Vliv pohlaví - srovnání Obecné shrnutí: V nejstarších věkových kohortách (1ř50 1ř6ř) byly šance žen na dosažení st edního vzdělání s maturitou 1,1 krát větší než šance mužů, ale jejich šance pokračovat ve studiu na VŠ byly se srovnání s muži poloviční (0,4 krát) evidentní znevýhodnění žen. V nejmladších věkových kohortách (2000 200ř) jsou šance žen získat st ední vzdělání s maturitou 1,96 krát větší než šance mužů, jejich šance pokračovat ve studiu na vysoké škole jsou ovšem 2,93 krát větší než šance mužů. Od věkové kohorty 1řř0 1řřř mají ženy obecně oproti mužům větší šance získat jak st edoškolské, tak i vysokoškolské vzdělání. Změna se udála v posledních 20-ti letech. Vliv pohlaví se v současnosti projevuje obzvláště p i získávání vysokoškolského vzdělání. 20
Vliv pohlaví - srovnání Podíl proměnné pohlaví na velikosti koeficientu determinace pro p íslušný vzdělanostní p echod (SEC, TER,TRAN) SEC TER TRAN 50.0% 45.0% 40.0% 35.0% 30.0% 25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0% 47.4% 36.3% 29.1% 26.8% 11.6% 10.0% 5.2% 6.4% 5.4% 4.4% 5.5% 0.0% 0.0% 1.2% 0.0% do 1969 1970-1979 1980-1989 1990-1999 2000-2009 kohorta (16 let respondenta) 21
Děkuji za pozornost!