VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotních studií Spokojenost žen s ošetřovatelskou péčí v průběhu porodu Bakalářská práce Autor: Jana Šťastná Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová, PhD. Jihlava 2017
Anotace Porodní asistentky jsou ženám během porodu velkou pomocí a oporou. Pro hodnocení kvality péče o rodičky je v posledních letech velmi důležité i to, jak je s poskytovanou péčí spokojena sama rodička. Spokojenost odráží osobní vnímání rodiček, jak jsou splněny jejich potřeby v průběhu porodu. Pocit spokojenosti je velice důležitý a individuální, přesto nelze hodnocení péče zlehčovat. Pro rodičky je velmi důležité, aby porodní asistentky byly empatické, příjemné, ochotné a ohleduplné. Cílem práce je zjistit, zda jsou ženy spokojené s ošetřovatelskou péčí v průběhu porodu a zjistit, jak může porodní asistentka spokojenost rodiček ovlivnit. Prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření, zjistit u rodiček po porodu spokojenost s ošetřovatelskou péčí v průběhu porodu. Zvolenou technikou sběru dat, bude dotazník vlastní konstrukce určený rodičkám. Získané informace, by měly přispět ke spokojenosti rodiček. Klíčová slova: Porodní asistentka, porod, péče Annotation Midwives are considered to be a big help and support to women during childbirth. When evaluating the care quality, satisfaction of the women in labour themselves has become very significant as well. The satisfaction reflects personal perception of these women as well as to what extent their needs during the birth are fullfilled. The feeling of satisfaction is very important and individual. Nevertheless, the care evaluation should not be played down. It is very crucial for these women in labour so that the midwives were emphatic, kind, willing and thoughtful. The aim of this work is to explore whether women are satisfied with the care during birthgiving, and also to find out how a midwife can influence the satisfaction of the women in labour. By means of the quatitative research, it strives to explore the satisfation of the women in labour with the care during birthgiving. A questionnaire will be used to gather all the information. This questionnaire will be adressed to the women in labour. Subsequently, all the data should contribute to the satisfaction of the women in labour. Key words: Midwife, childbirth, care
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní PhDr. Lence Görnerové za ochotu, odborný dohled a velice užitečné rady při vedení mé bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat všem zúčastněným mého výzkumu za jejich spolupráci a také těm, kteří mi byli oporou při psaní této práce
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis
Obsah Úvod... 8 1 Současný stav problematiky... 9 1.1 Mezinárodní definice porodní asistentky... 9 1.2 Definice porodu... 9 1.2.1 První doba porodní... 9 1.2.2 Druhá doba porodní... 10 1.2.3 Třetí doba porodní... 11 1.2.4 Čtvrtá doba porodní... 11 1.3 Ošetřovatelská péče v dobách porodních... 11 1.3.1 Ošetřovatelská péče v první době porodní... 12 1.3.2 Ošetřovatelská péče v druhé době porodní... 13 1.3.3 Ošetřovatelská péče ve třetí době porodní... 14 1.3.4 Ošetřovatelská péče ve čtvrté době porodní... 15 1.4 Techniky pro zvládání bolestí při porodu... 16 1.5 Nefarmakologické metody tlumení porodních bolestí... 17 1.5.1 Aromaterapie... 17 1.5.2 Dýchání... 17 1.5.3 Akupunktura... 18 1.5.4 Akupresura... 18 1.5.5 Hydroanalgezie... 18 1.5.6 Muzikoterapie... 19 1.6 Farmakologické metody tlumení porodních bolestí... 19 1.6.1 Analgetika... 19 1.6.2 Inhalační analgezie... 20 1.6.3 Epidurální analgezie... 20 1.6.4 Paracervikální anestezie... 20
1.6.5 Pudendální analgezie... 21 1.7 Přítomnost otce u porodu... 21 1.8 Porodní plán... 21 2 Výzkumná část... 23 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky... 23 2.2 Metodika výzkumu... 23 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 23 2.4 Průběh výzkumu... 24 2.5 Zpracování získaných dat... 24 2.6 Výsledky výzkumu... 25 2.7 Diskuze... 49 2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 50 Závěr... 52 Seznam použité literatury... 53 Seznam grafů... 55 Seznam tabulek... 56 Seznam příloh... 57
Úvod Tématem bakalářské práce je Spokojenost žen s ošetřovatelskou péčí v průběhu porodu. Současný stav problematiky charakterizuje celý porod a péči porodní asistentky o rodičku v průběhu porodu. Nejdříve je definováno, kdo je porodní asistentka a co je to porod. Dále jsou vysvětleny doby porodní a co se v jaké době odehrává. Dále se zaměřuje na ošetřovatelskou péči rodiček v průběhu porodu. Do této části jsou zahrnuty i techniky pro zvládání bolestí a poslední části popíše výhody přítomnosti otce u porodu a porodní plán. Výzkumná část zahrnuje výsledky dotazníkového šetření. Cílem bakalářské práce bude zjistit, zda jsou ženy spokojeny s ošetřovatelskou péčí porodních asistentek v průběhu porodu. K cíli se vztahují tři výzkumné otázky, které zní: Jsou ženy dostatečně informovány porodními asistentkami o všech výkonech, které jsou u nich prováděny během porodu, jsou ženy spokojené s ošetřovatelskou péčí v dobách porodních a jsou informace, které poskytuje porodní asistentka ženám během porodu srozumitelné. Sběr dat bude realizován pomocí internetového šetření a budou zpracovány do tabulek a grafů. Toto téma jsem si vybrala, protože jako budoucí porodní asistentce je mi blízké. Velice mě zajímá a záleží mi na tom, jak jsou ženy spokojené s ošetřovatelskou péčí v průběhu porodu. Také je pro mě velice důležité vědět, jak je s rodičkami zacházeno a jestli je jim ve všem, pokud je to možné vyhověno a zdali jsou ženy dostatečně informovány o všech výkonech, před tím, než jsou jim vykonány a zdali všem informacím které jsou jim sděleny dobře rozumí. Podstatné je, aby rodičce bylo vše a jasně vysvětleno a byla si zcela jistá. Myslím si, že toto téma je stále aktuální, jelikož kvalita péče, která je poskytována rodičkám je velice důležitá. V dnešní době je velice populární internet a ženy si na internetu najdou velké množství informací o těhotenství a porodu a také čím dál častěji slýcháme od žen, která porodnice je lepší, nebo kde je personál milejší a podle toho si tyto ženy vybírají místo k porodu. Porod je pro ženy jedním z nejvýznamnějších okamžiků v jejich životě, proto by se porodní asistentky měly starat o to, aby ženě tento okamžik co nejvíce zpříjemnily a usnadnily. Je důležité, aby rodička byla z péčí porodní asistentky spokojena, protože poté doporučí všem ostatním ženám toto místo k porodu. 8
1 Současný stav problematiky 1.1 Mezinárodní definice porodní asistentky Porodní asistentka je osoba, která byla řádně přijata do oficiálního vzdělávacího programu pro porodní asistentky uznávaného v dané zemi, která úspěšně ukončila daný vzdělávací program pro porodní asistentky, a získala tak požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání porodní asistentky. (Štromerová a kol., 2010, s. 7) Porodní asistentka je odpovědná osoba, která zodpovídá za poskytnutou podporu, péči a rady během těhotenství a v dobách porodních. Všechny činy, které vykonává během těhotenství a porodu jsou na její vlastní zodpovědnost (Štromerová a kol., 2010). 1.2 Definice porodu Porod neboli partus je každé ukončení těhotenství narozením živého nebo mrtvého dítěte. Při kterém dochází k vypuzení plodového vejce z dutiny děložní. Plodové vejce zahrnuje plod, placentu, pupečník, plodovou vodu a plodové obaly. Za narození živého dítěte se považuje novorozence se známkami života od ukončeného 24. týdne těhotenství, nebo bez projevujících se známek života s porodní váhou 1000 g a více. Za známky života se považuje akce srdeční, dýchání, aktivní pohyb svalstva a pulzace pupečníku. Pokud plod nesplňuje tyto podmínky jde o potrat. Pokud však plod má porodní hmotnost menší než 500 g, ale projevuje alespoň jednu známku života a přežije déle než 24 hodin je klasifikován jako novorozenec. Z těchto podmínek tedy vyplívá, že pro porod živě narozeného plodu není až tak důležitý ukončený týden těhotenství nebo hmotnost, ale nejdůležitější jsou jeho životní projevy. (Roztočil, 2008; Macků, Čech, 2006). 1.2.1 První doba porodní První doba porodní neboli doba otevírací začíná pravidelnými děložními kontrakcemi, kterými dochází ke změně, kdy se postupně rozvíjí dolní děložní segment. V první době porodní se děložní hrdlo postupně otevírá až zcela vymizí. U žen, které rodí poprvé trvá první doba porodní kolem 7 až 12 hodin a u žen, které rodí více jak poprvé trvá první doba porodní kolem 4 až 8 hodin. Tuto dobu dělíme na 3 fáze (Binder a kol., 2011; Roztočil, 2008). 9
První fází je latentní fáze, ve které dochází k ustálení kontrakcí. Kontrakce jsou častější, delší a intenzivnější. Na začátku této fáze jsou kontrakce mírné a krátké v intervalech 10-15 minut a trvají 15-20 sekund a přirovnávají se k menstruačním bolestem. Naopak na konci této fáze jsou děložní kontrakce intenzivnější, nastávají každých 5 až 7 minut a jejich délka je kolem 30 až 40 sekund. Zároveň dochází k opotřebení děložního čípku, děložní hrdlo se začíná zkracovat až vzniká tenká porodnická branka. V této fázi dochází k sestupování hlavičky do porodních rovin. Kontrakce se stupňují a dochází k bolestem v podbřišku nebo v kříži (Binder a kol., 2011; Roztočil, 2008). Druhou fází je fáze aktivní, ve které dochází ke zrychlení kontrakcí, které jsou krátké a vedou k rychlému rozvíjení nálezu na brance. U vícerodiček dochází k rychlejšímu rozvoji než u prvorodiček, ale samozřejmě je to také velmi individuální a závisí na endogenních a exogenních faktorech (Roztočil, 2008). Třetí fází je fáze tranzitorní, kdy dochází k zániku branky. Ke kontrakcím dochází každé 2 až 3 minuty a setrvávají necelou 1 minutu. Kontrakce se objevují těsně za sebou a jsou dost bolestivé a nejintenzivnější z celého porodu. V této fázi dochází většinou k tomu, že plodový vak spontánně praskne ke konci první doby porodní. Následkem toho může docházet ke slabému krvácení následkem dilatace děložního hrdla (Binder a kol., 2011; Roztočil, 2008). 1.2.2 Druhá doba porodní Druhá doba porodní neboli doba vypuzovací začíná zánikem branky a plod prostupuje přes dolní děložní segment, zašlou brankou, pochvou a pánevním dnem směrem k poševnímu introitu. Tato doba by neměla přesáhnout časový úsek jednu hodinu. Poté co hlavička vstoupí dojde k oddělení zadního amniálního prostoru, to znamená, že do porodu hlavičky neodtéká plodová voda. Dále začne docházet k postupnému sestupu hlavičky plodu a dochází k napínání hráze neboli perinea a stydké pysky neboli labia se od sebe začnou vzdalovat. Až hlavička dosáhne pánevního dna, objeví se v pánevním introitu. V této fázi je také možno provést nástřih hráze neboli epiziotomii, která chrání rodičku před poraněním a také se provádí z důvodu uspíšení porodu a snížení tlaku na hlavičku a tím zabrání vzniku hypoxii plodu (Roztočil, 2008). 10
1.2.3 Třetí doba porodní Třetí doba porodní neboli doba k lůžku, je doba, ve které dochází k porození placenty, pupečníku, plodových obalů a retroplacentárního hematomu a dochází ke smrštění hladké svaloviny děložní stěny. Dělí se na tři etapy (Roztočil, 2008). První fáze je fáze odlučovací, kdy děložní fundus sahá k pupku. Děloha se po porodu nápadně zmenší a má kulovitý tvar. Po necelých pěti minutách se začnou obnovovat děložní stahy, které bývají značně slabší, než v druhé době porodní a žena je obvykle ani nepocítí. Nazývají se kontrakce k lůžku neboli contractiones ad secundinas. Až se placenta začne odlučovat, dojde k ruptuře uteroplacentárních cév, tím dochází ke krvácení mezi placentou a děložní stěnou (Čech a kol., 2014; Roztočil, 2008). Druhou fází je fáze vypuzovací. Po odloučení lůžka děložní kontrakce neustávají a rodička má pocity na tlačení. Rodička poté s pomocí porodníka placentu i blánu vytlačí (Roztočil, 2008). Třetí fází je fáze hemostatická. Na zástavě krvácení v této fází se podílí hemokoagulační aktivita s následnou trombózou cév a kompresí jejich stěn kontrakcí hladkého svalstva. (Roztočil, 2008, s. 117). 1.2.4 Čtvrtá doba porodní Čtvrtá doba porodní je poporodním obdobím. Po porodu placenty by měla být žena pozorována ještě cca dvě hodiny, protože v tomto čase může vzniknout riziko časného poporodního krvácení. Po této době se teprve považuje porod za ukončený (Bašková, 2015). 1.3 Ošetřovatelská péče v dobách porodních Ošetřovatelská péče porodních asistentek a lékařů rodičkám je velice důležitá. Ošetřovatelská péče zahrnuje péči o ženu v těhotenství, při porodu a po porodu. Úkolem této péče je poskytovat ženě péči během celého těhotenství v souladu s estetickými principy, dále sem také patří příprava ženy na porod, zodpovědět ženě všechny otázky týkající se porodu. Dále také zahrnuje libovolné vybrání vhodného prostředí a způsobu porodu rodičky. Ošetřovatelské péče podporuje rozvíjení vztahu mezi matkou, dítětem, otcem a rodinnou (Eliášová, 2008; Dutton et al., 2010). 11
1.3.1 Ošetřovatelská péče v první době porodní Těhotná žena přichází na porodní sál z důvodů pravidelných či nepravidelných kontrakcí, odteklé plodové vody, krvácení nebo k plánovanému příjmu, nebo z důvodů že necítí pohyby. Při příjmu rodičky je velice důležité navázaní kontaktu mezi rodičkou a porodní asistentkou, kdy se porodní asistentka vřele představí, aby si získala důvěru rodičky. Porodní asistentka by měla vyzařovat velkým stupněm asertivního chování, měla by být empatická, chápavá, také by měla mít jednotlivý přístup, protože každá rodička je výjimečná a má jiné potřeby a pochopení. Po seznámení má porodní asistentka za úkol vypsat anamnézu a údaje z těhotenské průkazky a vytvořit zdravotnickou dokumentaci. Dále porodní asistentka informuje rodičku o dalších postupech a výkonech a rodička podepíše informovaný souhlas s hospitalizací (Roztočil, 2008; Kameníková, 2005). Dále následuje točení vstupního 20minutového kardiotokografického záznamu, v průběhu, kterého porodní asistentka změří ženě tlak, pulz a teplotu. Dále porodní asistentka vyšetří moč a popřípadě zjistí a potvrdí odtok plodové vody pomocí Temešváryho činidla. Po celkovém vyšetření lékařem je žena poslána se převléknout do nemocničního prádla a doprovozena na porodní pokoj, kde porodní asistentka nabídne žene oholení hráze a podání klyzmatu (Roztočil, 2008; Slezáková a kol., 2011). Během první doby porodní se soustřeďuje porodní asistentka na fyzický a psychický stav pacientky a sleduje stav plodu. Vše se náležitě zaznamenává do porodnické dokumentace. Porodní asistentka sleduje a hlídá délku a intenzitu kontrakcí, sleduje bolesti rodičky, které se dají tlumit pomocí analgetik nebo medikamentózně. Dále se točí kardiotokografický záznam 20 minut po dvou hodinách. Jestliže pacientka není po celou dobu porodu nucena být monitorována CTG monitorem, poslouchají se ozvy plodu po 15 minutách (Roztočil, 2008; Yates, 2009). Po dvou až třech hodinách porodní asistentka nebo lékař provádějí vaginální vyšetření, kdy zjišťují nález na hrdle. Samozřejmě pokud jsou děložní stahy častější a výraznější vyšetřuje lékař rodičky častěji. Porodní asistentka se také zaměří na odtok plodové vody, jakou má barvu a na její množství. Po odtoku plodové vody je nutné poslechnout akci srdeční plodu a vyšetřuje se vaginálně, kdy je možno zjistit výhřez pupečníku. Pokud má žena nález na brance 3 až 5 cm a nedojde ke spontánnímu odtoku plodové vody, musí zkušená porodní asistentka nebo lékař provést dirupci vaku blan, což znamená že za kontrakce porodní asistentka protrhne vak blan za pomoci jemného háčku pří děložní 12
kontrakci, kdy háček zavádí podél vyšetřujících prstů. Dirupce vaku blan je pro rodičku zcela nebolestivá. Rodička však musí být o tomto včas informovaná i přesto, že tento výkon není nebezpečný. Dále porodní asistentka monitoruje tlak a pulz a teplotu každé dvě hodiny. Dále musí porodní asistentka dbát na vyprazdňování močového měchýře, jelikož plný močový měchýř komplikuje porod v postupu (Roztočil, 2008; Čech a kol., 2014). Velmi důležité je, aby porodní asistentka sledovala psychický stav ženy, který je velmi důležitý, neboť porodní asistentka je obrovskou oporou ženy a má za úkol jí celou dobu podporovat a vcítit se do její role a jejího doprovodu. Dále by se měla snažit, aby rodička měla pocit důvěry a věděla že se na ní může žena spolehnout, měla by naslouchat jejím přáním. Během porodu je velice důležité, aby personál byl k ženě slušný, empatický, laskavý a měl individuální přístup. Důležitou roli také hraje přítomnost otce u porodu nebo jakékoliv blízké osoby (Kameníková, 2005; Roztočil, 2008). Když už se začíná blížit konec doby porodní, porodní asistentka si připraví porodní stolek. První doba porodní by neměla přesáhnout časový interval 12 hodin (Roztočil, 2008). 1.3.2 Ošetřovatelská péče v druhé době porodní Druhá doba porodní by neměla trvat déle, jak hodinu. Rodička má pocit tlaku na konečník a nucení na tlačení. Porodní asistentka ženě nabídne různé druhy poloh k porodu a pomůže ženě zaujmout polohu. Porodní polohy jsou různé, například poloha na boku, na zádech, ve stoje, v kleče, na porodní stoličce, v podřepu a také mnoho porodnic umožňuje ženám porod do vody. V tu dobu, kdy dojde k zajití branky, odteče plodová voda a hlavička dorotuje, porodní asistentka odezinfikuje rodičce rodidla před porodem a rodička má prostor začít tlačit. Úkolem porodní asistentky je ženu informovat, jak správně tlačit. Až žena ucítí začátek kontrakce, udělá hluboký nádech, zavře oči a ústa a za pomoci břišního lisu zatlačí jako na stolici. Žena mezi děložními stahy se snaží odpočívat, dýchá pravidelně, zhluboka a porodní asistentka kontroluje ozvy plodu. Pokud se hráz napíná a hlavička se přestane vtahovat během děložního stahu zpět do pochvy, tak porodní asistentka začíná chránit hráz. Pokud ženě hrozí ruptura hráze, porodní asistentka se domluví s rodičkou na nástřihu hráze neboli epiziotomii a pokud žena souhlasí porodní asistentka provede nástřih hráze. Po porození hlavičky následuje porod ramének, jakmile jsou obě raménka porozena, žena naposledy zatlačí a porodní asistentka vytáhne plod 13
směrem vzhůru a položí ho matce na hrudník. Pokud je potřeba dojde k odsátí dýchacích cest novorozence. Jakmile pupečník dotepe, dojde k jeho přestřižení a dochází k prvnímu přisátí neboli k takzvanému bondingu, což znamená tvoření vztahu mezi matkou a dítětem (Roztočil, 2008; Slezákova a kol., 2011). Název bonding z anglického jazyka, je možné přeložit jako upnutí nebo spojení. Je označován za proces vytváření vztahu mezi dítětem a matkou bezprostředně po porodu. Už před porodem se vytváří mezi matkou a plodem emoční vazba a milující vztah, který vyvrcholí při porodu (Mrowetz a kol., 2011). Podstatnou součástí v podpoře bondingu je dosáhnout permanentního kontaktu matky s novorozencem. To znamená, že okamžitě po porodu byl měl být novorozenec nahý a neumytý položen na nahou hruď matky. Ruce novorozence by se neměly po porodu umývat od plodové vody, jelikož plodová voda má stejnou příchuť jako bradavky matky. Kontakt kůže na kůži je velice prospěšný pro poporodní adaptaci novorozence a dodá mu nezbytné teplo. Matce se musí podložit hlavu, aby měla možnost dívat se svému dítěti přímo do očí (Mrowetz a kol., 2011). 1.3.3 Ošetřovatelská péče ve třetí době porodní Porodní asistentka stále dbá na informovanost ženy a informuje jí o průběhu a trvání třetí doby porodní. Po porodu hlavičky aplikuje porodní asistentka ženě intravenózně oxytocin, aby urychlila odloučení placenty a přispěla lepšímu stažení děložních cév pro snížení ztráty krve rodičky. A také je to nazýváno jako aktivní vedení třetí doby porodní. Ještě, než dojde k porození placenty, porodní asistentka odebere pupečníkovou krev na vyšetření acidobazické rovnováhy. Dále porodní asistentka sleduje příznaky svědčící o odloučení placenty. Rozlišujeme 4 znamení, kdy poznáme že se placenta odloučila (Štromerová a kol., 2010). První znamení je podle pána, který se jmenoval Schröder, a poznal že placenta je odloučená podle toho, že děložní fundus sahá 2-3 prsty nad pupek. Druhé znamení je podle pána Küstnera neboli Küstnerovo znamení, což znamená, že porodní asistentka pomocí prstů levé ruky zatlačí za symfýzu na stěnu břišní a pokud je placenta odloučená pupeční pahýl vystupuje ven z pochvy a pokud odloučená není, pupeční pahýl se vtahuje zpět do pochvy. Třetím znamením je Ahlfeldovo, kdy na přerušený pupečník je zaklesnutý peán a pokud je lůžko odloučeno oddálí se od zevních rodidel. Posledním 14
znamením je Strassmannovo znamení, kdy porodní asistentka poklepe na děložní fundus a pokud je lůžko odloučeno, tak se poklep není přenesen na pupečník (Štromerová a kol., 2010). Porodní asistentka během porodu také kontroluje mechanismus odloučení placenty. Jsou známé tři mechanismy, kterými se lůžko odlučuje od stěny děložní. Prvním mechanismem je odlučování podle Baudelocque-Schultze, kdy se placenta odlučuje středem, sbalí se a vystupuje středem a hematom je uzavřen mezi stěnou děložní a placentou, tudíž rodička před porodem placenty nikdy nekrvácí. Druhým mechanismus je Duncanův, kdy placenta se odlučuje hranou, nesbaluje se, proto žena krvácí po celou dobu odlučování. Třetí a poslední mechanismus je Gessnerův, zde se placenta odlučuje hranou, ale sbaluje se. Tento mechanismus je kombinací obou předchozích. Rodička krvácí od počátku odlučování (Kobilková et al., 2005). Porodní asistentka porodí placentu po jejím odloučení, poprosí rodičku, aby jí zatlačila jako na stolici a sleduje její rození. Po porození větší části lůžka použije takzvaný Jacobsův hmat, což znamená že, uchopí porodní asistentka placentu do obou rukou a opatrně jí otáčí jedním směrem a bez násilí vytahuje, tím se vyvaruje odtržení některých plodových obalů. Porodní asistentka dále zkontroluje celistvost porozené placenty a plodových obalů. Kontrolu začíná na fetální straně prohlédnutím blán rozvine přes lůžko. Dále následuje kontrola umbilikálních cév. Poté porodní asistentku zajímá, zda se na mateřské straně nevyskytují kotyledony. Pokud dojde k neúplnému odloučení placeny, projevuje se krvácením a mokváním, v tomto případě porodní asistentka informuje lékaře a ten provede revizi dutiny děložní. Placentu porodní asistentka zváží a změří délku pupečníku (Záčeková a kol., 2006). 1.3.4 Ošetřovatelská péče ve čtvrté době porodní V této době dochází k ošetření poporodního poranění v místě hráze, pochvy a hrdla děložního. Krevní ztráty zkontroluje porodní asistentka a neměly by přesáhnout 300 ml. Porodní asistentka ženu umyje a uloží na lůžko. Dále jsou u rodičky sledovány fyziologické funkce jako je tlak, tep a teplota. Minimálně dvakrát v této době by měli být změřeny fyziologické funkce. Nutné je sledovat po porodu zavinování dělohy a s tím samozřejmě také krvácení. Děloha po porodu dosahuje jeden prst nad pupek, ale postupně dosahuje k pupku, a dokonce i jeden prst pod pupek. Pokud nebyl umožněn bonding, 15
porodní asistentka přikládá novorozence k prsu do 30 minut nejpozději do 60 minut po porodu. Porodní asistentka nesmí zapomenou vše pečlivě zapsat do dokumentace. Během čtvrté doby porodní je rodička s novorozencem a společně s partnerem, pokud je to možné na porodním sále. V tuto dobu už může rodička pít vetší množství tekutin a pokud bude potřebovat, může si dojít i na toaletu. Stálé je pořád důležité, aby porodní asistentka sledovala psychický stav rodičky. Pokud je všechno v pořádku, žena je po dvou hodinách odvezena na oddělení šestinedělí (Peschout, 2007; Roztočil, 2008). 1.4 Techniky pro zvládání bolestí při porodu Porodní bolest je charakteristická, trvá několik hodin, objevuje se v pravidelných intervalech a mezi intervaly ustává a končí porodem plodu. Funkce bolesti za porodu je roztažení hrdla děložního a vytlačení plodu z těla matky. Bolest za porodu má dvojí specifika. Bolest v první době porodní je útrobní, tupá a je vyvolána děložními stahy a roztažením dolního děložního segmentu. Nejvíce se tato bolest objevuje v podbřišku a v kříži. Bolest v druhé v době porodní má ostrý ráz, je velice výrazná a jejím spouštěcím mechanismem je poranění pochvy a perinea. Organismus ženy reaguje na bolest při porodu tím, že dochází k uvolnění adrenalinu, který pomáhá ženě dodávat sílu, dále dochází k uvolňování endorfinů, které pomáhají k tlumení bolestí za porodu a oxytocin, který navyšuje práh bolesti (Roztočil, 2008; Ratislavová, 2008). Samozřejmostí je, že bolest za porodu je pro mnohé ženy velice vyčerpávající, prodlužující porod a také má podíl na negativní vztah mezi rodičkou a novorozencem. Neexistuje žádné skutečné hodnocení bolesti za porodu, ale existují různé škály hodnotící bolestivost, z nich nejčastější je hodnocení od jedné do desíti, kdy desítka je bolest, která už se nedá vydržet. Rodičky většinou hodnotí bolest na hodnotu osm., což je takový průměr porodní bolesti. Každá žena snáší porodní bolest jinak, protože každá žena má práh bolesti jiný, ale úkolem porodní asistentky je respektovat bolest rodičky, a hlavně jí věřit a respektovat jí. Po porodu plodu většinou ženy z důvodu euforie z novorozence zapomínají na bolest. Porodní bolesti jsou pro rodičky tělesnou i psychickou zátěží, a proto je důležité tyto bolesti během porodu se snažit zmírnit ať už pomocí farmakologických nebo nefarmakologických metod (Roztočil, 2008; Pařízek a kol., 2012; Ratislavová, 2008). 16
1.5 Nefarmakologické metody tlumení porodních bolestí Každá žena zvládá bolest individuálně. Některé ženy volí raději nefarmakologické tlumení porodních bolestí neboli přirozené metody, už jen z důvodu toho, že nemusí při bolestech užívat léky a není zasahováno do jejich těla (Mikulandová, 2007). 1.5.1 Aromaterapie Aromaterapie je přirozená léčební metody, kdy pomocí éterických olejů, které příjemně působí na psychický a fyzický stav ženy. Co se týká psychické stránky ženy, tak olejíčky pomáhají z hlediska vyrovnání se s těžkou situací a osvěžují ženu. Olejíčky z hlediska fyzické stránky ženy, pomáhají ženě při zvládání bolestí a nevolností. Rodička by si měla nejdříve přivonět k olejíčkům, zdali je jí vůně příjemná a neodrazuje ji, než je porodní asistentka použije. Aromaterapie se podává pomocí inhalace, koupele a pomocí aromaterapeutické masáže kříže a podbřišku (Samková, 2011; Eliášová, 2008). Pokud zvolí porodní asistentka inhalaci, využívá se aromalampa nebo navlhčená gáza na radiátoru. Pokud porodní asistentka zvolí aromaterapii pomocí masáže, přidává jednu až dvě kapky aromatického extraktu do olivového oleje nebo do tělového mléka. Aromaterapie je velice výhodná pro rodičky, jelikož urychluje doby porodní, rodička méně vnímá porodní bolesti. Kontraindikací aromaterapie je, že může způsobit rodičce alergickou reakci na jednotlivé složky, které jsou obsažené v éterickém oleji. Na podporu děložních stahů lze použít extrakty z hřebíčku, skořice a zázvoru. Dále se může použít levandulový extrakt v kombinaci s koupelí, díky kterému dochází k uvolnění děložní branky. Pokud si tedy žena zvolí aromaterapii, je důležité, aby plod byl kardiotokograficky sledován, ale přerušovaně, aby měla rodička možnost volnosti v pohybu (Eliášová, 2008; Samková, 2011). 1.5.2 Dýchání V průběhu porodu může žena využívat několik typů dýchání. V první době porodní by měla rodička dýchat pomalu, což vede k uklidnění a uvolnění rodičky. Porodní asistentka je ženě nápomocná při dýchání, vše ji pečlivě vysvětlí a ukáže. Při začátku děložních stahů se rodička zhluboka nadechne nosem a poté dlouhým výdechem z úst se uvolní po celém těle. Na konci doby porodní, kdy dochází k tlaku na konečník a porodní cesty nejsou ještě úplně otevřené většinou žena využívá dýchání které je lehké a zrychlené. 17
Porodní asistentka ženě vysvětlí, že nejprve začne dýchat pomalu a s postupem zvyšování se kontrakce začne dýchat rychleji a jakmile děložní kontrakce skončí rodička vydechne. Jakmile rodička začne rychle dýchat porodní asistentka musí sledovat stav rodičky, jelikož rodičky často pociťují slabost, špatné vidění a brnění které může vyústit až ke křečím v končetinách. Pokud rodičku postihnou tyto příznaky porodní asistentka ženu poučí a klidném dýchaní, a to buď do dlaní nebo sáčku a položí ženě obklad na obličej (Leifer, 2004; Mikulandová, 2007). Poslední typ správného dýchání je takzvané funění. Jedná se o kombinaci lehkého a dlouhého dýchání. Porodní asistentka rodičce ukáže techniku tohoto dýchání, a to je že rodička zhluboka vydechne, poté se ústy čtyřikrát nadechne a pak nastává dlouhé a pomalé vydechnutí. Toto dýchání stále opakuje, dokud děložní stahy neodezní. Rodička by měla toto dýchání cvičit již před porodem, které je součástí předporodního kurzu (Leifer, 2004; Mikulandová, 2007). 1.5.3 Akupunktura Pro tuto metodu se používají speciální jehly, které se vpichují do určitých bodů na těle. Je to bezbolestná a rychlá metoda, kdy lékař zaváděnou jehlu otáčí mezi prsty a palcem, aby došlo k získání nebo rozptýlení energie. Využívají se body, které se stimulují pro znecitlivění oblasti pochvy, perinea nebo zad. Tato metoda se nejvíce používá v první době porodní. Kontraindikacemi této metody je akutní psychóza rodičky, srdeční poruchy a poruchy ve srážlivosti krve. Účinek této metody se dostaví pouze když žena spolupracuje, je poučena a souhlasí (Eliášová, 2008). 1.5.4 Akupresura Tato metoda se využívá v kombinaci s masáží a akupunkturou, funguje na podobném principu jako akupunktura, akorát porodní asistentka místo jehel používá ke stlačení akupresurních bodů palec nebo konečky prstů a dochází ke zmírnění bolestí. Za porodu je nejvhodnější stlačit body v oblasti chodidel nebo kříže (Eliášova, 2008). 1.5.5 Hydroanalgezie Hydroanalgezie využívá vodu k pomoci tlumení porodních bolestí. Teplá voda způsobuje ženě příjemné pocity, žena je uvolnění a pomáhá jí zmírnit porodní bolesti. Tato metoda 18
obsahuje možnost relaxační koupele ve vaně nebo ve sprše, která je vhodná zásadně jenom pro fyziologicky probíhající porod. Rodička prožívá uvolnění jak psychické, tak fyzické. Pokud je rodičce umožněno být ve sprše, porodní asistentka jí doporučuje, aby žena proud teplé vody namířila na břicho a na dolní oblast zad. Rodičky mají tuto metodu moc rády a velmi si jí vychvalují a pokud mají možnost tráví ve sprše skoro po celou dobu první doby porodní (Eliášová, 2008; Pařízek a kol., 2012). 1.5.6 Muzikoterapie V této metodě se používá přenos takzvaného bílého šumu, který rodička poslouchá pomocí sluchátek během porodu. Žena posloucháním muziky potlačuje vnímání porodní bolesti. Šum je kombinací různých frekvenčních zvuků, které připomínají rodičce bublající vodu, rodička také ale může poslouchat i jakoukoliv hudbu která je jí příjemná a uklidňuje jí a pomáhá jí zvládat porodní bolesti. Žena si hlasitost hudby a zvuku ovládá sama podle sebe a intenzity porodních bolestí (Eliášová, 2008). 1.6 Farmakologické metody tlumení porodních bolestí Farmakologické metody jsou vždy aplikovány lékařem a mají za úkol zmírnění bolestí během porodu pomocí analgetik a anestetik. Pokud jsou ženě aplikovány analgetika nebo anestetika musí být neustále monitorovaný stav dítěte a matky, jako prevence hrozících komplikací za porodu. Žena se může svobodně rozhodnout, jestli využije prostředky, které tiší bolest za porodu. Nejdůležitější věcí je, aby se rodička cítila pohodlně, aby plod byl v pořádku a aby došlo ke zlepšení psychické vazby mezi ženou a plodem. Na správné účinnosti, správném podání a prevenci komplikací se podílí několikačlenný zdravotnický tým a speciální přístroje (Eliášová, 2008; Roztočil, 2008). 1.6.1 Analgetika Analgetika se užívají pro tlumení porodních bolestí. Podávají se v takových dávkách, aby bolest byla pouze ztlumena. Negativním účinkem analgetik je, že způsobují útlum dechu ženy a plodu. Obvykle se objevuje nízký tlak, pocit na zvracení a zvracení. Upřednostňuje se intravenózní podání po malých dávkách, jelikož při intramuskulárním podání dochází k nejvyššímu útlumu dechového centra dvě až tří hodiny po podání (Roztočil, 2008). 19
1.6.2 Inhalační analgezie Používají se inhalační anestetika nízkých koncentrací, které vedou k rychlému nastoupení analgezie během porodu. V dnešní době se používá směs kyslíku a oxidu dusného neboli entonoxu. Žena inhaluje plyn pomocí ústní masky. Tato metoda je výhodná, jelikož je velmi jednoduchá a bezpečná pro plod i matku, dochází k minimálnímu ovlivnění matky i dítěte. Zápornou věcí inhalační analgezie je způsobení kontaminace ovzduší porodního sálu s negativními důsledky pro zdravotnický personál (Roztočil, 2008). 1.6.3 Epidurální analgezie Tato metoda, při níž dochází k tlumení porodních bolestí je prozatím nejúčinnější analgezií. Podáním anestetika dochází k dočasnému přerušení nervových vzruchů do epidurální části v oblasti zad. Rodička tak v první a druhé době porodní nepociťuje téměř skoro žádné porodní bolesti. Důležitá je spolupráce porodní asistentky s anesteziologem. Epidurální analgezie se nejčastěji podává z důvodu porodních bolestí, vícečetného těhotenství, porod koncem pánevním, onemocnění ženy jako diabetes mellitus, epilepsie, dále se podává na žádost rodičky, nebo pokud je rodička vyčerpaná, má protrahovaný porod nebo u porodu, kdy se očekává operační ukončení císařským řezem. Porodní asistentka nesmí zapomenout na podepsání souhlasu rodičkou s daným výkonem. Další podmínkou pro aplikaci porodní analgezie je porodní nález. U prvorodiček branka musí být tři až čtyři centimetry, u vícerodiček branka musí mít dva až tři centimetry. Vak blan může být zachovaný, ale pokud se plánuje dirupce vaku blan, mělo by se počkat třicet minut po aplikaci (Eliášová, 2008). 1.6.4 Paracervikální anestezie Tato anestezie je velmi účinná v první době porodní a velmi dobře umí tlumit bolest. Jedná se o aplikaci lokálního anestetika do poševní klenby. Tato metoda se používá, pokud není dostupný anesteziolog, který by vykonal epidurální anestezii při fyziologickém a spontánním porodu. Za kontraindikaci se považuje předčasný porod plodu, hrozící hypoxie plodu a pokud není možno kardiotokografického monitorování plodu. Aplikuje se pomocí speciální jehly s vodícím pouzdrem, které zabrání poranění pochvy a dělohy, při aplikaci by měla být branka tři až šest centimetrů. Účinek paracervikální anestezie nastupuje do dvou minut po aplikaci a trvá šedesát až devadesát 20
minut. Může se objevit nežádoucí účinek jako například fetální bradykardie plodu. Nejvíc život ohrožující je, pokud dojde k přímému vstříknutí anestetika do plodové vody nebo do hlavy plodu a může dojít až k jeho smrti. Tato metoda se již v České republice už nevyužívá (Eliášová, 2008). 1.6.5 Pudendální analgezie Tato metoda se užívá na konci druhé doby porodní, pokud se jedná o spontánní porod. Používá se pro relaxaci svalstva hráze. Indikacemi jsou epiziotomie, obrácená poloha plodu, vícečetné těhotenství, porod koncem pánevním, porod pomocí kleští nebo vakuumextraktoru. K aplikaci dochází deset až dvacet minut před tím, než je aplikována analgezie perinea (Roztočil, 2008). 1.7 Přítomnost otce u porodu V předporodním období, během porodu a v šestinedělí je rodička závislá na blízkých osobách a nejvíce na otci dítěte. Otec podporuje ženu po psychické stránce, navozuje rodičce pocit bezpečí a jistoty. V dnešní době je 90 % mužů přítomných u porodu. Nejvhodnější je, pokud se otec účastní předporodního kurzu společně s rodičkou a naučí se vše, čím pak bude moct ženě při porodu pomoci. Pokud žena společně s otcem dítěte si přejí společný porod, pak otec se stává oporou ženy po celou dobu porodu, kterou ani zdravotnický personál není schopen nahradit (Roztočil, 2008). Kladů a výhod otce u porodu je mnoho. Skoro dvě třetiny rodiček popisují svoje zkušenosti s otcem u porodu velmi pozitivně. Přítomnost otce u porodu je pro rodičku velmi výhodné ve zvládání strachových, úzkostných a panických reakcí. Přítomností otce působí také na ženu velmi pozitivně ve zvládání porodních bolestí a tím pádem dochází k méně časté aplikaci analgetik. Otec, který je aktivní za porodu je pro rodičku velice přínosný, protože ženě poskytuje mnoho služeb, které jí porod velice zpříjemní například masáž zad v oblasti křížové a pomoc pří dýchání. Přítomnost otce u porodu vede k silnějšímu vztahu mezi otcem a dítětem (Eliášová, 2008; Roztočil, 2008). 1.8 Porodní plán Porodní plán zahrnuje představy a přání rodičky, které by chtěla splnit při svém porodu. Rodička si ho doma připraví a vezme si ho sebou do porodnice v písemné formě. Okolo 21
15 % rodiček si připraví porodní plán plný přání. Rodička by se v prvé řadě měla seznámit s prostředím a možnostmi porodního sálu, ale také i se zkušenostmi zdravotnického personálu dříve, než bude rodit. I když si rodička vytvoří porodní plán, podstatnou část také tvoří to, v jakém psychickém a fyzickém rozpoložení se rodička dostaví na porodní sál (Kameníková, 2017). Pokud si rodička připraví porodní plán srovná si vlastní představy a přání. Přáním každé porodní asistentky je, aby mohla rodičce pomoct splnit každé její přání a je pro ni velmi důležité, aby rodička byla spokojená. Porodní plán není povinností, přichystá si ho pouze jenom ta žena, která má o něj zájem. Pokud si rodička neví rady s tvorbou porodního plánu, může navštívit porodní asistentku nebo lektorku předporodního kurzu a ta rodičce pomůže. Přání ženy budou splněna v případě, pokud bude porod probíhat fyziologicky. Porodní plán je soubor, ve kterém je popsán souhlas a nesouhlas se zdravotnickými výkonu před i během porodu. V plánu jsou obsaženy informace o rodičce, jako jméno, ročník, podpis a datum. V úvodu rodička píše svůj postoj k porod to, čeho se obává a na čem jí záleží, dále by měli být sepsána porodní přání, které chce rodička splnit v každé době porodní. Dále v porodním plánu rodička uvádí přání v péči o miminko po porodu a po celou dobu v porodnici. Plán by neměl obsahovat více jak jednu stránku textu. Rodička odevzdává porodní plán měsíc až dva před porodem, aby ho stačila zkonzultovat s porodní asistentkou (Porodní plán, 2016). Porodní plán by měl obsahovat, kdo bude přítomen u porodu, jestli otec, přátelé, rodina, dále má rodička právo se rozhodnout, jestli má zájem o ošetřovatelskou péči, kterou bude vykonávat student vysoké školy. Jestli si přeje porod vedený porodní asistentkou nebo lékařem. Rodička má nárok se rozhodnout, zdali si přeje přípravu před porodem jako je klystýr nebo žádnou, jestli si přeje oholení hráze před porodem a jestli má zájem o tišící metody během porodu. Dále má právo se rozhodnout, kde bude trávit druhou dobu porodní, zda na stoličce, balónu nebo ve vodě, poté má možnost volby polohy při porodu. A jako poslední rodička uvádí v porodním plánu, jestli si přeje urychlit porod, zdali si přeje miminko po porodu položit na svoji hruď a přiložit k prsu a zdali má zájem o plný nebo částečný rooming in (Porodní plán, 2016). 22
2 Výzkumná část 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cíl práce: Zjistit, zda jsou ženy spokojeny s ošetřovatelskou péčí porodních asistentek v průběhu porodu. Výzkumné otázky: 1. Jsou ženy dostatečně informovány porodními asistentkami o všech výkonech, které jsou u nich prováděny během porodu? 2. Jsou ženy spokojené s ošetřovatelskou péčí v dobách porodních? 3. Jsou informace, které poskytuje porodní asistentka ženám během porodu srozumitelné? 2.2 Metodika výzkumu V bakalářské práci byl použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Technikou sběru dat byl dotazník, který byl určený pro ženy po porodu. Dotazník byl publikován na internetových stránkách. Dotazník byl anonymní a jeho vyplnění trvalo ženám pár minut. Skládal se z 21 otázek uzavřeného typu. Úvodní otázky z dotazníku zjišťovaly o respondentkách základní informace o jejich věku, nejvyššího dosaženého vzdělání a způsobu porodu. Část otázek pojednává o spokojenosti rodiček s péčí porodní asistentky v průběhu porodu. Další část otázek byla zaměřena na přístup porodní asistentky k rodičce (viz příloha č. 1). Nejprve byl určen jeden cíl k danému tématu, tak aby se podařilo zjistit spokojenost žen s ošetřovatelskou péčí porodních asistentek v průběhu porodu. K cíli pak byly stanoveny tři výzkumné otázky. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazník byl určen pro rodičky po porodu. Při zpracování výzkumné části byl použit dotazník, který byl publikován na internetových stránkách v různých skupinkách pro ženy po porodu, dále byl dotazník publikován v různých skupinách na sociálních sítích pro maminky různých věkových kategorií. Dotazník byl zpracován pomocí internetových stránek (www.survio.com). Dotazníkové šetření se týkalo přesně 100 respondentek. 23
2.4 Průběh výzkumu Výzkumné šetření probíhalo od října 2016 do ledna 2017. Rodičky byly velmi ochotné a celkem bylo vyplněno 100 dotazníků a všechny dotazníky byly vyplněny správně. 2.5 Zpracování získaných dat Dotazník a celá práce byly vytvořeny a vypracovány pomocí programu Microsoft Office Word. Tabulky a grafy s výsledky dotazníku byly zpracovány a vytvořeny v programu Microsoft Office Excel. 24
2.6 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Kolik Vám je let? Tabulka 1 Věk žen Věk absolutní četnost relativní četnost (%) Méně než 20 let 0 0 20 až 24 let 10 10 25 až 29 let 41 41 30 až 34 let 34 34 35 až 39 let 12 12 Více jak 40 let 3 3 Celkem 100 100 Respondentky měly možnost odpovědět na otevřenou otázku. Méně než 20 let odpovědělo 0 žen (0 %). Žen ve věku 20 až 24 let bylo 10 (10 %). Do kategorie 25 až 29 let spadalo 41 (41 %) žen, od 30 do 34 mělo 34 (34 %) žen, 35 až 39 odpovědělo 12 (12%) žen a více jak 40 let bylo 3 (3 %) ženám. 25
Relativní četnost Otázka č. 2: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 40% 38% 35% 34% 30% 25% 20% 15% 10% 12% 13% 5% 3% 0% Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 1 Nejvyšší dosažené vzdělání Ze 100 (100 %) respondentek 3 (3 %) odpověděly že mají základní vzdělání, 12 (12 %) žen má středoškolské bez maturity, 38 (38 %) žen vystudovalo střední školu s maturitou, 13 (13 %) žen má vyšší odborné vzdělání a 34 (34 %) žen vystudovalo vysokou školu. 26
Relativní četnost Otázka č. 3: Po kolikáté jste rodila? 60% 50% 49% 42% 40% 30% 20% 10% 7% 2% 0% Po prvé Po druhé Po třetí Po čtvrté a více Graf 2 Parita žen Graf znázorňuje po kolikáté žena rodila. Celkem bylo 100 (100 %) respondentek z toho 49 (49 %) rodilo po prvé, 42 (42 %) žen rodilo po druhé, 7 (7 %) žen rodilo po třetí a 2 (2 %) respondentek rodilo po čtvrté a více. 27
Relativní četnost Otázka č. 4: Váš porod probíhal: 90% 80% 78% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 17% 10% 5% 0% Vaginálně Císařským řezem z důvodu komplikací během porodu Plánovaný císařský řez Graf 3 Způsob porodu Ze 100 (100 %) respondentek 78 (78 %) odpovědělo, že jejich porod probíhal vaginálně, 17 (17 %) rodiček mělo císařský řez z důvodů komplikací během porodu a 5 (5 %) žen mělo plánovaný císařský řez. 28
Relativní četnost Otázka č. 5: Představila se Vám porodní asistentka, která o Vás pečovala v průběhu celého porodu? 80% 70% 69% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 13% 18% 0% Ano Ne Nepamatuji si Graf 4 Představení porodní asistentky U páté otázky odpovědělo 69 (69 %) žen, že se jim představila porodní asistentka, která se o ně starala v průběhu celého porodu. Dále pak 13 (13 %) odpověděli, že se jim porodní asistentka nepředstavila a 18 (18 %) žen si to nepamatuje. 29
Relativní četnost Otázka č. 6: Měla jste připravený svůj porodní plán? 90% 85% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 15% 10% 0% Ano Ne Graf 5 Porodní plán Ze 100 (100 %) respondentek mělo 15 (15 %) žen svůj porodní plán a 85 (85 %) žen porodní plán nemělo. 30
Relativní četnost Otázka č. 7: Do jaké míry byl splněn? (Pokud jste ho neměla, přejděte prosím na další otázku č.8) 60% 50% 53,3% 40% 30% 26,7% 20% 20% 10% 0% Ano, byl splněn celý Ano, byl splněn jen z části Nebyl splněn vůbec Graf 6 Splnění porodního plánu Tato otázka je navazující na otázku číslo 6. Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které v předchozí otázce uvedly odpověď ano. Celkový počet těchto respondentek činí 15 (15 %) z celkového počtu sta žen. Z grafu můžeme vyčíst, že celý porodní plán byl splněn 4 (26,7%) ženám. Z části byl porodní plán splněn 3 (20%) ženám a vůbec nebyl splněn 8 (53,3%) ženám. 31
Relativní četnost Otázka č. 8: Byla jste dostatečně informovaná porodní asistentkou o všech vyšetřeních během porodu? 80% 70% 68% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 19% 13% 0% Ano Ne Nepamatuji si Graf 7 Informovanost o vyšetřeních Graf znázorňuje dostatečné informování žen porodní asistentkou o všech vyšetřeních během porodu. 68 (68 %) žen bylo dostatečně informováno, 19 (19 %) respondentek nebylo dostatečně informováno a 13 (13 %) žen si to nepamatuje. 32
Relativní četnost Otázka č. 9: Byla Vám v průběhu porodu provedena dirupce ( protržení plodových obalů )? Jestli ano, byla jste dostatečně informovaná porodní asistentkou o tomto výkonu, než byl proveden? 60% 50% 51% 40% 39% 30% 20% 10% 10% 0% Ano byla mi provedena dirupce a byla jsem dostatečně informovaná Ano byla mi provedena dirupce, ale nebyla jsem informovaná Ne, nebyla mi provedena dirupce Graf 8 Dirupce Na otázku číslo 9 odpovědělo, že 39 (39 %) ženám byla provedena dirupce a byly včas informovány, 10 (10%) respondentem byla provedena dirupce, ale nebyly včas informovány a 51 (51 %) ženám dirupce provedena nebyla. 33
Relativní četnost Otázka č. 10: Byla Vám v průběhu porodu provedena episiotomie? ( nástřih )? Jestli ano, byla jste dostatečně informovaná porodní asistentkou o tomto výkonu, než byl proveden? 60% 53% 50% 40% 30% 30% 20% 17% 10% 0% Ano byla mi provedena episiotomie a byla jsem dostatečně infomrovaná Ano byla mi provedena episiotomie, ale nebyla jsem informovaná Ne, nebyla mi provedena episiotomie Graf 9 Episiotomie Graf informuje, zda ženám byla provedena episiotomie a zda byly dostatečně informovány. Celkem 30 (30 %) ženám byla provedena episiotomie a byly dostatečně informovány, kdežto 17 (17 %) ženám byla provedena episiotomie, ale nebyly dostatečně informovány a 53 (53 %) ženám episiotomie provedena nebyla. 34
Relativní četnost Otázka č. 11: Byla porodní asistentka ochotná Vám vždy pomoci, když jste jí o pomoc požádala? 80% 70% 69% 60% 50% 40% 30% 20% 17% 10% 10% 4% 0% Ano, byla velice ochotná Ano, ale nebyla moc ochotná Ne úplně vždy Nebyla ochotná Graf 10 Ochota porodní asistentky Graf znázorňuje, zda byla porodní asistentka ochotná ženám vždy pomoci, když jí o pomoc požádaly. 69 (69 %) žen odpovědělo, že porodní asistentka byla velice ochotná, 17 (17 %) žen zvolilo odpověď, že porodní asistentka nebyla moc ochotná, 10 (10 %) odpovědělo, že porodní asistentka nebyla úplně vždy ochotná a ke 4 (4%) žen nebyla porodní asistentka ochotná. 35
Relativní četnost Otázka č. 12: Pomohla Vám porodní asistentka v první době porodní zmírnit porodní bolesti? 45% 42% 40% 38% 35% 30% 25% 20% 20% 15% 10% 5% 0% Ano, byla velmi ochotná Ano, poskytla mi pár rad Ne, poskytovala mi pouze nezbytné opatření Graf 11 Pomoc v první době porodní Ze 100 (100%) respondentek 38 (38 %) žen odpovědělo, že jim porodní asistentka pomohla a byla velmi ochotná, 48 (48%) ženám poskytla porodní asistentka pár rad a 20 (20 %) ženám poskytla porodní asistentka pouze nezbytné informace. 36
Relativní četnost Otázka č. 13: Jak Vám pomohla porodní asistentka v první době zmírnit bolesti? 80% 70% 72% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 11% 14% Sprcha/vana Masáž zad Úlevové polohy na míči 3% Nahřívání zad pomocí termo lahve Graf 12 Zmírnění bolestí Graf zobrazuje typy zmírnění bolestí během první doby porodní. 72 (72 %) žen zvolilo sprchu nebo vanu, 11 (11 %) ženám, byla vykonána masáž zad, 14 (14 %) žen zvolilo úlevové polohy na míči a 3 (3 %) žen zvolily nahřívání zad pomocí termo lahve. 37
Relativní četnost Otázka č. 14: Byla Vám porodní asistentka nápomocna při správném dýchaní? 60% 56% 50% 40% 30% 29% 20% 15% 10% 0% Ano a velmi mi to pomohlo Ano, ale více se zajímala o jiné věci Ne, nebyla mi nápomocna Graf 13 Pomoc porodní asistentky při dýchání Graf znázorňuje že 56 (56 %) ženám byla porodní asistentka nápomocna a velmi jim to pomohlo, 15 (15 %) ženám porodní asistentka byla nápomocna, ale více se zajímala o jiné věci a 29 (29 %) ženám nebyla porodní asistentka nápomocna při správném dýchání. 38
Relativní četnost Otázka č. 15: Byla Vám porodní asistentka fyzickou i psychickou oporou v druhé době porodní? 90% 80% 79% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 21% 10% 0% Ano, jsem velice ráda, že tam byla a velice mi pomohla Ne, porodní asistentka o mě nejevila žádný zájem Graf 14 Fyzická a psychická opora Graf znázorňuje, zda byla porodní asistentka psychickou i fyzickou oporou v druhé době porodní. 79 (79 %) ženám byla oporou a 21 (21 %) ženám nebyla porodní asistentka oporou a nejevila o ženy žádný zájem. 39
Relativní četnost Otázka č. 16: Byla jste spokojená s poporodní péčí porodní asistentky na porodním sále? 80% 70% 71% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 13% 16% 0% Ano, porodní asistentka byla Ano, ale její péče mi nepřišla velice milá, ochotná a vstřícná dostatečná Ne, porodní asistentka si mě po porodu nevšímala Graf 15 Spokojenost s poporodní péčí Ze 100 (100 %) respondentek 71 (71 %) odpovědělo, že byly spokojené s poporodní péčí a že porodní asistentka byla velice milá, ochotná a vstřícná. 13 (13 %) žen bylo spokojeno s poporodní péčí porodní asistentky, ale její péče jim nepřišla dostatečná a 16 (16 %) žen, nebylo spokojeno s poporodní péči porodní asistentky, protože si jich porodní asistentka nevšímala. 40