Možnosti komunální sféry při snižování škodního potenicálu prostřednictvím projektování a výstavby, zohledňující riziko povodní

Možnosti komunální sféry při snižování škodního potenicálu prostřednictvím projektování a výstavby, zohledňující riziko povodní Odborný posudek v rámci projektu STRIMA, podpořeného z programu Cíl 3 Zadavatel Zpracovatel Sächsische Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie INFRASTRUKTUR & UMWELT Professor Böhm und Partner, Darmstadt Darmstadt, 30.11.2014

OBSAH 1 Podnět a předmět 1 2 Cyklus řízení a zvládání rizika povodní a možnosti na komunální úrovni 1 3 Snížení expozice pomocí směrného stavebního plánování, zohledňujícího povodně 3 3.1. Směrné stavební plánování a záplavové oblasti 3 3.2. Směrné stavební plánování a mapy povodňových ohrožení / rizik 3 3.3. Vytváření nových ploch pro výstavbu 3 3.4. Protipovodňová prevence v rámci procesu směrného stavebního plánování 5 3.5. Protipovodňová prevence v územním plánu města / obce 6 3.6. Protipovodňová prevence v regulačním plánu 7 4 Snížení expozice v rámci stavebního povolení, zohledňujícího riziko povodní a zajištění provedení stavby, odpovídající nebezpečí výskytu povodňové události 9 4.1. Volba pozemku 10 4.2. Projektování a realizace budov 10 5 Souhrnný checklist pro obce 18 CHECKLIST VYHLEDÁNÍ LOKALIT, VÝVOJ PROJEKTU A PROJEKTOVÁNÍ BUDOV, ZOHLEDŇUJÍCÍ RIZIKO POVODNÍ 19 Zdroje a zákonné předpisy 23 1519 STRIMA Expertise 11-2014 rev-a G:\Abt4\Ref45\10_EU-Projekte\03_STRIMA\03_Ausschreibungen\Risikominderung\Ergebnisse\STRIMA Expertise IU 12-2014 kurz final - CZ.docx Seite I

1 Podnět a předmět Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii (Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie (LfULG)) je hlavním příjemcem (lead partner) v přeshraničním projektu STRIMA česko-saský management povodňových rizik, který byl podpořen z programu Cíl 3. Z tohoto důvodu zadal v rámci projektu zpracování odborného posudku, který se měl zabývat následujícími otázkami: Jaké možnosti mají obce, přispět na základě poznatků z dostupných škodních potenciálů ke snížení povodňových rizik pomocí optimalizace expozice? Jaké možnosti a jaká opatření jsou vhodná pro zamezení rizika snížením náchylnosti k povodním? Čeho lze dosáhnou lepším zadržením povodně v území? Tyto otázky měly být podrobeny analýze, vycházející ze zkušeností v Česku a Sasku, které byly diskutovány v rámci projektu STRIMA, především v rámci Fóra řízení a zvládání povodňových rizik. Poznatky z Fóra, ale i výsledky rešerše aktuální odborné literatury, zabývající se řízením a zvládáním povodňových rizik na komunální úrovni (například Povodňový slabikář (Hochwasserschutzfibel) Spolkového ministerstva dopravy a digitálních technologií BMVI), se po výměně zkušeností mezi všemi partnery projektu mají stát součástí tohoto katalogu opatření. Zpracovatelé posudku by měly uplatnit především své vlastní poznatky a zkušenosti z práce v rámci pracovní skupiny 4-7 DWA (Deutsche Vereinigung für Wasseerwirtschaft, Německé sdružení vodního hospodářství) Pracovní skupina, jejímiž členy jsou rovněž účastníci projektu STRIMA, k tomu v roce 2015 vydá materiál, jehož vědecký základ již bylo možno použít pro projekt STRIMA. Dále byly použity další návody a metodiky, které byly na toto téma zpracovány i v dalších regionech. Části předloženého materiálu byly převzaty z: Striffler+Striffler Architekten / INFRASTRUKTUR & UMWELT Professor Böhm und Partner / WBW: Hochwasser-risikobewusst planen und bauen - Entwicklungen Konzepte Instrumente (Karlsruhe 2014) (Stavět s vědomím nebezpečí povodní vývoj, koncepce, nástroje) Výsledkem je předkládaná sestava návrhů možných účinných opatření, vedoucích ke snížení škodního potenciálu. 2 Cyklus řízení a zvládání rizika povodní a možnosti na komunální úrovni Obce, stejně jako všichni ostatní aktéři, jsou obecně povinny se na řízení a zvládání rizika povodní podílet v rámci svých specifických nástrojů. Na základě tak zvaného cyklu řízení a zvládání rizika povodní je možno analyzovat jednotlivá akční pole (viz obr. 1). Seite 1

Červenými rámečky jsou přitom zdůrazněny prioritní komunální akční pole v oblasti prevence vzniku škod v důsledku povodní. Technischer Hochwasserschutz Bauvorsorge und Objektschutz Natürlicher Wasserrückhalt Flächenvorsorge Wiederaufbau Aufbauhilfe Informationsvorsorge Verhaltsvorsorge Notfallplan erstellen Wertsachsen sichern Risikovorsorge Gefahrenabwehr und Katstrophenschutz Abwehr Soforthilfe Vorsorge Hochwasserrisikomanagementzyklus Hochwasserereignis Bewätltigung Auswertung Regeneration Auswertung Technická ochrana proti povodním Stavební prevence a ochrana objektů Přirozená retence vody Prevence v územé Obnova Pomoc při obnově Prevence získáním informací Prevence formou změny chování Vypracovat nouzový plán Zajistit cenné věci Předcházení rizik Odvracení ohrožení a ochrana před katastrofami Odvracení ohrožení Okamžitá pomoc Prevence Cyklus zvládání povodňových rizik Povodňová událost Zvládání Vyhodnocení Regenerace Vyhodnocení Obr. 1: Akční pole cyklu řízení a zvládání rizik povodní a prioritní komunální možnosti (vlastní vyobrazení projektu STRIMA, 2014) Seite 2

3 Snížení expozice pomocí směrného stavebního plánování, zohledňujícího povodně 3.1. Směrné stavební plánování a záplavové oblasti Záplavové oblasti představují hlavní odborný nástroj, pomocí kterého lze zajistit odtok povodně a chránit pravidelně zaplavovaná území před zástavbou. Záplavová území tak lze vyhlašovat nejen v extravilánech, ale i v územích, pro které jsou zpracovány regulační plány nebo které patří do intravilánu obce. V záplavových územích platí zásadní zákaz vymezování nových ploch, určených k zástavbě nebo pro výstavbu nových objektů. Výstavba a rozšiřování stavebních objektů je přípustné pouze ve výjimečných případech, které jsou upraveny přísnými výjimkami. To je upraveno zákonem o vodním režimu (Wasserhaushaltsgesetz) ve spojení se stavebním zákoníkem (Baugesetzbuch). Vymezení záplavových území je zpravidla spolkovými zeměmi upravováno podle oblastí, vymezených v mapách povodňového nebezpečí na základě linie stoleté vody. 3.2. Směrné stavební plánování a mapy povodňových ohrožení / rizik Publikované mapy povodňových ohrožení a rizik představují rozsah povodňových událostí s častější (zpravidla desetiletá voda), střední (stoletá voda) a vzácnější (extrémní povodeň) pravděpodobností výskytu. Extrémní povodňové události zpravidla přesahují záplavové oblasti. Od konce roku 2013 musejí být tyto mapy publikovány v rámci celé EU. V důsledku toho mají faktický účinek na směrné stavební plánování a to i tehdy, pokud se konkrétní úpravy a zákazy omezují pouze na záplavová území: úkolem směrného stavebního plánování obecně je, vytvořit podmínky pro zdravé a bezpečné možnosti bydlení a práce. Proto musí v procesu plánování zohlednit i informace o rizicích. 3.3. Vytváření nových ploch pro výstavbu Záplavové oblasti jako oblasti, ve kterých je stavební činnost vyloučena a území s výskytem extrémních povodní jako informace o stávajícím riziku pro přijetí příslušných preventivních opatření, mají při vymezování nových území pro zástavbu zásadní význam (srn. obr. 2). Seite 3

Extremhochwasser Mittleres Hochwasserereignis Hochufer / Grenze der morphologischen Aue Bauvorsorge Bauvorsorge / Abwägung Vorbehaltsgebiet Gewässer HW-Schutzanlage (z. B. Deich) Abflussbereich Festgesetztes Überschwemmungsgebiet (Hqextrem Gebiet) Errichtung baulicher Anlage ist grundsätzlich unzulässig Neue Baugebiete sind grundsätzlich untersagt Vorranggebiet Geschütztes Gebiet Bauvorsorge Bauvorsorge / Abwägung Vorranggebiet wenn z. B. Deichrückverlegung geplant) Wasserrecht / Wasserwirtschaft Baugenehmgigung Planung / Nachweis Zulässigkeit Bauleitplanung Regionalplanung Vorbehaltsgebiet Extrémní povodeň Střední povodňová událost Břeh / hranice morfologické nivy Stavební prevence Stavební prevence / zvažování Vyhrazená oblast Vody Zařízení protipovodňové ochrany (například hráz) Oblast odtoku Stanovené záplavové území Území extrémní povodně Zřizování stavebních objektů je zásadně nepřípustné Nové oblasti pro výstavbu jsou zásadně zakázané Prioritní oblast Chráněné území Stavební prevence Stavební prevence / zvažování Prioritní oblast, pokud je například plánováno posunutí protipovodňových hrází) Vodní právo / vodní hospodářství Stavební povolení Projekt / doložení Přípustnost Směrné stavební plánování Regionální plánování Vyhrazená oblast Obr. 2: Akční pole cyklu řízení a zvládání povodňových rizik a prioritní komunální možnosti (Heiland, 2014, doplněno) Seite 4

Ve vymezených záplavových oblastech nejsou podle stavebního zákoníku přípustné žádné nové plochy pro výstavbu, vyplývající z regulačních plánů nebo ostatních předpisů. Výjimkou jsou směrné stavební plány pro přístavy a loděnice. Nová území pro výstavbu lze ve vymezených záplavových územích vymezovat pouze ve velmi omezených případech. Projektanti by měli mít vždy na mysli, že každý nový projekt v záplavovém území vede k potenciálnímu zvýšení potenciálu škod. I když je možné tyto škody za určitých okolností pomocí odpovídajících opatření omezit, úplného vyloučení škod, způsobených povodní, je možné dosáhnout pouze nevyužíváním takovýchto území pro výstavbu. 3.4. Protipovodňová prevence v rámci procesu směrného stavebního plánování Při zvažování zájmů urbanismu v rámci směrného stavebního plánování je nutno zohlednit cíle územního plánování, které jsou územně vymezené pomocí prioritních oblastí a zásady územního plánování, vymezené vyhrazenými oblastmi. Směrné stavební plánování je tedy nutno upravit podle cílů a zásad územního plánování a podle prioritních a vyhrazených oblastí. Cíle územního plánování nelze v tomto procesu překonat, tzn. cíl ochrany proti povodním má v konfliktu s jiným využitím vyšší význam. Zásady územního plánování mohou být předmětem procesu zvažování, tzn. v případě převažujícího veřejného zájmu lze zásadu územního plánování překonat. Přizpůsobení záměru cílům a zásadám územního plánování lze provést například odpovídající úpravou projektu a opatřeními v projektu (například preventivní opatření). Věcně správné zvážení aspektů, souvisejících s povodní, vyžaduje především jasný popis existujících a nových povodňových rizik, možností k zabránění a snížení těchto rizik a možných následných účinků například na objekty, které se nacházejí dále po toku, případně zabránění těmto následným účinkům. Na základě všech dostupných informací, v případě, že odrážejí v dostatečné míře všechny zájmy, jsou navzájem objektivně zvažovány nároky projektu, sociální a ekologické zájmy a tím i nutnost prevence povodňových rizik a ochrany proti povodním. Nebezpečí povodní a ochrana před povodněmi mají při zvažování mimořádnou závažnost a jsou v závislosti na ohrožení prioritní. Parametry pro toto zvažování mohou být například analýzy nákladů a užitku na prevenci a nákladů na odstranění důsledků pro různé alternativy. Je doporučováno, zahrnout do projektu tato fakta včas, aktivně a ve spolupráci s příslušným orgánem vodního hospodářství. Tyto předpisy pro pořizování směrných stavebních plánů platí i pro jejich změny, doplnění či rušení. Seite 5

3.5. Protipovodňová prevence v územním plánu města / obce Územní plán města nebo obce obsahuje program rozvoje a využití území obce. Ve vztahu na preventivní ochranu proti povodním je zajištění záplavových oblastí na komunální úrovni zobrazováno zásadním vymezením, případně upuštěním od vymezení ploch, určených k zástavbě. Aby bylo možno ve výjimečných případech vymezovat v záplavových oblastech plochy a území, určené k zástavbě, musejí být zájmy ochrany proti povodním dány i mimo formálně vyhlášené záplavové oblasti již na úrovni územního plánu obce. Odkaz na následné vyřešení na úrovni regulačního plánu není dostačující. Možnosti zachycení ochrany proti povodním v územním plánu obce jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka: Možnost zobrazení ochrany proti povodním v územním plánu obce Zobrazení Vysvětlení / účel / působnost Úprava Plochy, určené k ochraně proti povodním a úprava odtoku vody Formy využití záplavových území, která jsou povodněmi méně zranitelná, ve formě ploch pro zemědělství, les, například lužní lesy nebo travní porosty. Plochy pro opatření na ochranu a péči a pro vývoj půdy, přírody a krajiny Sem patří záplavová území, plochy pro protipovodňové hráze, příkopy, kanály, recipienty, retenční území, ve kterých je nutno zabránit zástavbě Plochy se specifickým určením pro účely ochrany proti povodním, například území pro rozliv povodní, nebo ohrožené oblasti, které nejsou vhodné pro osídlení. Pro zamezení budoucích povodňových událostí je možno využít předpisů z oblasti ochrany přírody, například pro revitalizaci vodních toků nebo opatření pro získání přirozených retenčních prostorů jako vyrovnávacích opatření. 5 odst. 2 č. 7 stavebního zákoníku. 5 odst. 2 č. 9a stavebního zákoníku; 5 odst. 2 č. 9b stavebního zákoníku; 5 odst. 2 č. 5 stavebního zákoníku; 5 odst. 2 č. 10 stavebního zákoníku. Spolkový zákon o ochraně přírody (BNatSchG): Plochy, vyžadující v případě zástavby specifická stavební opatření proti vnějším vlivům nebo specifické zajištění stavební povahy proti přírodním živlům by měly být vyznačeny v územním plánu obce ( 5 odst. 3 č. 1 stavebního zákoníku). Sem patří i plochy, ohrožené zaplavením, odtokem vody nebo ledochodem. Takovéto vyznačení však nezprošťuje povinnosti řádného zvážení podle 1 odst. 7 stavebního zákoníku. Především v případech, kdy nelze vyloučit, že předpokládaná ochranná opatření nemohou zajistit bezpečí obyvatel, je nutno od vymezení ploch a území, určených k zástavbě, upustit. Vymezená záplavová území ve smyslu 76 odst. 2 zákona o vodním hospodářství mají být do územního plánu obce přesně převzata ( 5 odst. 4a věta 1 stavební zákoník). Seite 6

Dosud nevymezená, v mapové formě však zobrazená a předběžně zajištěná záplavová území ve smyslu 76 odst. 3 zákona o vodním hospodářství a všechna riziková území ve smyslu 76 odst. 1 zákona o vodním hospodářství mají být v územním plánu obce vyznačena ( 5 odst. 4a věta 2 stavebního zákoníku). Účelem této úpravy je především upozornění a informace pro obce a veřejnost o záplavových a rizikových územích. Úkolem odborných orgánů vodního hospodářství je, předat obcím, provádějících územní plánování, v rámci projednávání s orgány veřejné správy podle 4 stavebního zákoníku odpovídající informace tak, aby převzetí a vyznačení bylo provedeno v řádné formě. Plochy, určené v územním plánu k zástavbě, které jsou podle novějších poznatků ohrožené povodní, je nutno ze strany obce prověřit. To platí i pro taková území, pro něž ještě nebylo vydáno stavební povolení nebo regulační plány nebo jiné předpisy a které leží v dosavadním extravilánu podle 35 stavebního zákoníku. V některých jednotlivých případech může být důsledkem nutnost provedení změny územního plánu obce vynětím nebo zredukováním takového území, určeného k zástavbě, ve smyslu 1 odst. 3 věta 1 stavebního zákoníku. V souvislosti se zpětvzetím vymezení ploch, určených k zástavbě, v územním plánu obce je nutno zohlednit skutečnost, že změna územního plánu obce nesmí způsobit škodu podle 40 a 42 stavebního zákoníku. Stejně tak náhradu škody, vzniklé ztrátou důvěry podle 39 stavebního zákoníku, nelze opírat o změny nebo dodatky územního plánu obce. 3.6. Protipovodňová prevence v regulačním plánu Regulační plán obsahuje právně závazná ustanovení pro urbanistické uspořádání. V souvislosti s protipovodňovou ochranou lze v regulačních plánech využít řadu možností ustanovení. Zda a v jakém rozsahu budou tyto možnosti využity, závisí zčásti na dané obci. Požadavky na ustanovení však mohou vyplynout i z veřejných zájmů podle 1 odst. 5 stavebního zákoníku a 1a stavebního zákoníku, dotčených daným projektem a z povinnosti spravedlivého zvážení dotčených zájmů. Stejně jako v případě územního plánu obce jsou obsahem regulačního plánu v závislosti na konkrétních okolnostech i vyznačení a převzetí ( 9 odst. 5 6a stavebního zákoníku). Možnosti ustanovení v regulačních plánech pro oblast ochrany proti povodním jsou uvedeny v následující tabulce. Seite 7

Tabulka: Možnosti ustanovení v regulačních plánech pro oblast ochrany proti povodním Ustanovení Vysvětlení / účel / působnost Úprava Území, určená pro vodní hospodářství, pro zařízení na ochranu před povodněmi a pro regulaci odtoku vody Ustanovení, která se bezprostředně týkají ochrany proti povodním na území obce. Například protipovodňové hráze, příkopy, kanály a recipienty atd. Území pro zadržování a vsakování srážek Plochy pro zemědělství, les, travní porosty nebo plochy pro ochranu, péči a rozvoj přírody a krajiny (s poznámkami k účelu zadržení nebo vsakování) Území, jehož zástavbu je nutno vyloučit a jeho využití Stanovení výšky zástavby Stanovení částí pozemků, které nelze zastavět Ustanovení, která pomocí směrného stavebního plánování s úsporným záborem ploch a přirozenou infiltrací srážek preventivně přispívají ke snížení povodňových rizik. Centralizovaný systém, kdy je srážková voda z určitého území odváděna do větší veřejné retenční nádrže nebo decentralizovaný systém se soukromými povrchovými depresemi a plochami zeleně pro shromažďování, infiltraci a výpar srážkové vody v místě spadu v území, určeném k zástavbě. Pro povodněmi ohrožené plochy lze ve vhodných případech stanovit, že na jich je nutno úplně, nebo zčásti vyloučit zástavbu. Příkladem v extravilánu mohou být zemědělské plochy, na kterých jsou v souladu s 35 odst. 1 stavebního zákoníku vyloučeny zemědělské stavební záměry a které tím jsou zajištěny pro účely vodního hospodářství. Urbanistickými důvody, které podle 9 odst. 1 č. 10 stavebního zákoníku opravňují takové ustanovení, mohou být i bezpečnost a zdraví obyvatelstva. V případě, kdy je ve výjimečném případě ve stanoveném záplavovém území nebo jako výsledek řádného zvážení v nestanoveném záplavovém území stanoveno území, určené k zástavbě, lze s ohledem na bezpečnost budoucích obyvatel stanovit v regulačním plánu výšku zástavby, například výšku úrovně podlahy přízemí. Tímto ustanovením lze ve vhodných případech vyloučit zástavbu v ohrožených oblastech. ( 9 odst. 1 č. 16 stavebního zákoníku). 9 odst. 1 č. 14 stavebního zákoníku; 9 odst. 1 č. 18a stavebního zákoníku; 9 odst. 1 č. 18b stavebního zákoníku; 9 odst. 1 č. 15 stavebního zákoníku; 9 odst. 1 č. 20 stavebního zákoníku. 9 odst. 1 č. 10 stavebního zákoníku. 9 odst. 3 věta 1 stavebního zákoníku. Nařízení o možnostech stavebního využití pozemku (Baunutzungsverordnung, BauNVO Zjistí-li se poté, co regulační plán vstoupil v platnost, že plochy, které jsou tímto plánem určeny k zástavbě, jsou vystaveny nebezpečí zaplavení, je obec povinna prověřit ustanovení svého plánu, především tehdy, pokud se území, určené k zástavbě, nachází v (nově) stanoveném záplavovém území nebo pokud již prakticky k zaplavení území, určeného k zástavbě, došlo. V jednotlivém případě může být výsledek tohoto prověření povinnost obcí, provést změnu regulačního plánu nebo jej zrušit. Seite 8

V regulačním plánu mají být rovněž vyznačeny plochy, vyžadující v případě zástavby specifická stavební opatření proti vnějším vlivům nebo specifické zajištění stavební povahy proti přírodním živlům ( 9 odst. 5 č. 1 stavebního zákoníku). V jednotlivostech je odkazováno na ustanovení územního plánu obce. V souladu s ustanoveními pro územní plán obce mají být i do regulačního plánu přebírána stanovená záplavová území ve smyslu 76 odst. 2 zákona o vodním hospodářství a dosud nestanovená, ale zajištěná záplavová území ve smyslu 76 odst. 3 zákona o vodním hospodářství a rizikové oblasti ve smyslu 73 odst. 1 věta 1 zákona o vodním hospodářství ( 9 odst. 6a stavebního zákoníku). 4 Snížení expozice v rámci stavebního povolení, zohledňujícího riziko povodní a zajištění provedení stavby, odpovídající nebezpečí výskytu povodňové události V územích, které mohou být povodní zaplavena, je nutno při zřizování a rozšiřování stavebních objektů dbát specifických požadavků. Informace o skutečné postižnosti území různými intervaly výskytu povodní jsou dostupné ve formě detailních map rizik a ohrožení na internetových stránkách Saského zemského úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii (Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie) nebo na obcích. V případě pochybností poskytnou obcím další informace nižší orgány vodního hospodářství. Na rozdíl od stanovených záplavových území, ve kterých platí shora popsané přísné požadavky, je výstavba v územích, zaplavovaných teprve v případě extrémních povodní, v zásadě možná. Nicméně i zde by měla být zohledněna pravidla pro zamezení a snížení povodňových škod a aspekty zajištění odtoku a zadržení povodně. Při projektování a výstavbě budov by měla být možnost vzniku povodně zohledněna. V každém záplavovém území a území, zaplavovaném extrémní povodní, je nutno prostřednictvím projektování a výstavbou, zohledňující riziko povodní, předcházet možným škodám. V úvahu připadají tři strategie: a) Vyhnutí (mimo rizikové oblasti, výška zástavby / v rizikových oblastech piloty) b) Odolnost (zamezit vniknutí vody: ochranná zařízení, izolace, uzavírací ventily) c) Ustoupení (příprava na částečné zatopení, volba stavebních materiálu a výbava pro zatopení) Zákon o vodním hospodářství upravuje jednoznačně: Každá osoba, která může být postižena povodní, je v rámci svých možností a sil povinna, realizovat vhodná preventivní Seite 9

opatření na ochranu před negativními důsledky povodní a minimalizaci škod, především uzpůsobit využití pozemků možným negativním důsledkům pro člověka, životní prostředí nebo materiální hodnoty, způsobených povodní. (zákon o vodním režimu 5 odst. 2 ve znění z března 2010).Obce mohou být nápomocny, i když to může vést k omezením. Pokyny, uvedené v následujících částech tohoto materiálu, by měly být orgány, vydávajícími stavební povolení, vždy předávány stavebníkům nebo architektům ke zvážení. 4.1. Volba pozemku Kdo by chtěl stavět, měl by získat detailní informace o zvoleném pozemku a to i o povodňovém nebezpečí. Tyto informace jsou jednoduše dostupné kliknutím na mapu povodňových rizik, která poskytuje přesné informace k povodňové situaci daného pozemku (viz kapitola 3). Na pozemcích, ležících v území, které by bylo zaplaceno v případě stoleté vody ( záplavové území ), je výstavba zakázána. Současně je vhodné se informovat i sousedů nebo místních obyvatel. Především by měl být záměr včas konzultován s architektem. Architekt je povinen se o možném povodňovém nebezpečí v dané lokalitě informovat a zohlednit jej při projektování a realizaci budovy. V případě, že tuto povinnost nesplní, lze vůči němu uplatňovat nároky na náhradu škody. 4.2. Projektování a realizace budov Pokud na nezastavěném nebo již zastavěném pozemku existuje nebezpečí zaplavení v případě povodně, jsou stavebník a architekt povinni prověřit opatření v oblasti projektování a realizace budovy, uzpůsobeného povodňovému nebezpečí a zasáhnout, aby tak předešli možným škodám. Důležité je, uvědomit si, kudy voda teče: povrchové vody (vybřežené vodní toky) se mohou do budovy dostat světlíky, sklepními okénky, vnější stěnou, dveřmi nebo okny. Podzemní voda, jejíž hladina může být v případě povodně zvýšená, může vnikat stěnami sklepa nebo podlahou sklepa, ale i netěsnými vstupy inženýrských sítí, jako jsou potrubí nebo kabely. Může dojít k akumulaci vody v kanalizaci, která do budovy může vniknout sanitárními instalacemi (záchody, sprchy atd.). Přívalové srážky mohou vést k ucpání kanálů a nahromadění vody na vnějších plochách a nádvořích, ale i k erozi, odplavení nezpevněných ploch až po transport splavenin a řícení skal. Seite 10

Pro zamezení vzniku škod v důsledku povodně jsou vhodné shora uvedené tři strategie: vyhnutí, odolnost, ustoupení. Intelligent: Ausweichen Aufwändig: Widerstehen Manchmal nötig: Nachgaben Inteligentní: vyhnutí Nákladné: odolnost Někdy je nutné: ustoupit Obr. 3: Strategie stavební prevence (z: WBW / INFRASTRUKTUR & UMWELT: Hochwasserrisikobewusstes Planen und Bauen, (Projektování a výstavba s vědomím povodní) 2014) Inteligentní: vyhnutí Vyhnutí je zákonem předepsaná první volba pro zamezení rizika. V zákonem vymezených záplavových oblastech je nová zástavba zásadně nepřípustná. Lze jí povolit pouze ve výjimečných případech, není-li vyhnutí možné a je-li použita strategie Odolnost nebo Ustoupení. Strategie Vyhnutí je zaměřena na umístění budov nebo alespoň jednotlivých forem využití, které jsou citlivé na povodně, mimo ohroženou oblast: vyhledat lokalitu mimo ohroženou oblast upravit výšku zástavby, například nastavením budov nebo nasypáním terénu upuštění od sklepních prostorů umístění forem využití, citlivých na vodu, do vyšších podlaží. Sem patří topení a rozvodné skříně elektrické energie. B) Nákladné: odolnost V případě této strategie jde o zamezení proniknutí vody do budov, které se nacházejí uvnitř rizikového území. K tomu je nutno realizovat opatření stavební povahy, v případě stávajících budov je nutno tato opatření realizovat dodatečně. Seite 11

Strategie Odolnost vyžaduje koordinovaný balíček opatření. Celá koncepce musí být odladěná, protože jednotlivá opatření často bezpečnost pouze předstírají a celá budova je pak spíše zranitelnější. Opatření na ochranu proti povrchové vodě (vody z vybřežených vodotečí): instalace zábran v exteriérech pro zamezení proudění vody k budově (smysluplné pouze tehdy, pokud do budovy nemůže pronikat ani podzemní voda, ani voda z kanalizace). Je nutno ověřit výšku, do jaké tyto zábrany mohou svojí ochranou funkci plnit a zda fungují spolehlivě. Toto opatření je nutno v každém případě kombinovat s izolací budovy; v případě, kdy se uživatelé budovy spoléhají pouze na protipovodňovou zábranu (hráz) a vycházejí z toho, že jich budova zůstane v suchu, může mít protržení protipovodňové hráze nebo selhání zábrany zničující důsledky. Možné jsou stacionární, zčásti mobilní nebo mobilní protipovodňové zábrany nebo bariéry, jako jsou například pytle s pískem. Izolace budovy: - izolační omítka (například cementová omítka) - okna a dveře, odolné vůči tlaku vody - izolační systémy pro prostupy ve stěnách - Uzavření otvorů budovy v případě rizika povodně pomocí hradidel, vodotěsných přepážek nebo pytlů s pískem. U tohoto opatření musí být zajištěna jejich odborná instalace v případě nebezpečí povodně během lhůty včasného varování. Opatření na ochranu proti podzemní vodě: Vodotěsná vana podle směrnice Nepropustné betonové objekty (Wasserundurchlässige Bauwerke aus Beton) Německého výboru pro železobeton (Deutscher Ausschusses für Stahlbeton) To znamená, že vnější stěny a deska podlahy musejí být vybudovány z nepropustného betonu. Černá vana podle normy DIN 18195-6 (12/2011)m část 9. Část budovy, která se nachází v zemi, je izolována pomocí živičné vrstvy nebo umělohmotnými fóliemi. Opatření na ochranu proti vodě z kanalizace: úroveň akumulace vody nad linií povodně. zabudování uzavíracích šoupat a klapek proti vzduté vodě (s revizní šachtou) instalace čerpacího zařízení s tlakovým vedením nad linií povodně. Seite 12

Opatření proti vztlaku vody: v případě strategie Odolnost je v každém případě nutno zamezit tomu, aby došlu ke vzdouvání budovy. Zamezit vzdouvání budovy lze buď vlastní vahou budovy nebo dodatečným založením, například dodatečnou instalací desky z těžkého betonu, zakrytím podzemních částí budovy zeminou nebo pomocí vertikálního ukotvení pomocí kotev nebo pilotů. I stavební části, jako jsou izolační materiály, vykazují zvýšený vztlak a mohou přispět ke vzdouvání stavebních částí. Je nutno buď zamezit jejich použití nebo je zajistit. Pokud to nestačí, je nutno zvažovat částečné zaplavení budovy. Opatření proti podemletí: pokud se budova nachází uvnitř proudění povodně, hrozí podemletí základů. Tomu lze zabránit, pokud se hrana základů nachází alespoň jeden metr pod očekávanou základnou eroze. Někdy je však nutné: ustoupit V případě této strategie je nutno se smířit s tím, že za určitých okolností dojde k zaplavení budovy. Toto opatření připadá v úvahu například tehdy, pokud je zaplavení velmi nepravděpodobné, například pokud by k němu došlo pouze v případě extrémní povodně. Tato strategie je někdy smysluplná i tehdy, pokud není budova postavená nově, ale je-li pouze přestavěná, případně rozšířená. V závislosti na koncepci využití je však nutno před vlastní povodní přijmout odpovídající opatření (například vyklidit místnosti). Důležitou součástí této strategie je: volba vhodných stavebních materiálů. To se týká všech materiálů, které mohou přijít do styku s vodou: vnější a vnitřní stěny, stropy, podlahy, dveře a okna (viz obr. 4). I v případě materiálů, které jsou vůči povodním odolné, je nutno po povodni provést intenzivní vysušení, aby se zabránilo vzniku škod a plísní. Tato opatření by měla být plánována již před povodní. Měli by být známí odpovídající poskytovatelé služeb, aby bylo možno se po povodni pokud možno rychle a bez trvalých škod vrátit opět do normálu. Využití místností, uzpůsobené povodním: místnosti, ohrožené povodní, musí být možno v případě povodňového nebezpečí rychle vyklidit, nebo musejí být vybaveny nábytkem, který nemůže být vodou poškozen. Aby bylo možno tyto místnosti v případě povodně skutečně vyklidit, měla by být potřebná opatření a úkoly upraveny a nacvičeny v rámci nouzového plánu. Inventář, citlivý na vodu, jako jsou počítačové sestavy nebo čalouněný nábytek, je lepší od začátku umístit do pater, které jsou před povodní bezpečná. Seite 13

Upravená elektroinstalace: elektrické zásuvky a elektrické vedení by mělo být instalováno nad nejvyšší hranicí povodně nebo musí existovat možnost jej jednoduše vypnout. Topení: pokud možno nevyužívat jako palivo topný olej. Pokud to není možné, musí být nádrž na olej odolná proti tlaku vody a zajištěna proti vzdutí. Obecně je smysluplné instalovat topení mimo rizikovou oblast, tedy ne ve sklepě, ale v některém z vyšších pater nebo pod střechou ( vyhnutí ). Seite 14

Gewerk Baustoff oder Ausführungsform Widerstandsfähigkeit gegenwassereinwirkung Část stavby Stavební hmota nebo forma provedení Odolnost vůči působení vody Seite 15

Baustoffe Kalk Gips Zement gebrannte Baustoffe (je nach Art) Lehm (je nach Einwirkzeit) Steinzeugwaren Bitumen (Anstrich und Bahnen) Metalle (je nach Art) Holz (je nach Art) Textilien Saugende Materialien Bodenplatte wasserdurchlässiger Beton Bodenaufbau Estrich Holzbalken Bodenbelag Naturstein (Granit, Dolomit) Sandstein Marmor Kunststein Fliesen (je nach Art) Epoxydharzoberflächen Parkett / Laminat Holzpflaster Massivholz Kork textile Beläge (Teppich, Teppichboden) Linoleum Wände Kalksandsteine gebrannte Vollziegel Hochlochziegel Klinker Beton Gasbeton Lehm (je nach Einwirkzeit) leichte Trennwände (Gipsplatten) Holz (Bretter, Spanplatten, Gefache) Glasbausteine Außenhaut mineralische Putze (Zement, hydr. Kalk) Verblendmauerwerk mit Luftschicht Steinzeugfliesen wasserabeweisende Dämmung Kunststoffsockel Faserzemementplattten Faserdämmstoffe Putz mineralischer Zementputz Kalkputz (hydraulische Kalke) Gipsputze Lehm (je nach Einwirkzeit) Spezialputze (hydrophobiert) Stavební hmoty Vápno Sádra Cement Pálené stavební hmoty (v závislosti na druhu) Jíl (v závislosti na době expozice) Kamenina Asfalt (nátěr a pásy) Kovy (v závislosti na druhu) Dřevo (v závislosti na druhu) Textil Savé materiály Podlahová deska Vodopropustný beton Konstrukce podlahy Potěr Dřevné trámy Podlahová krytina Přírodní kámen (žula, dolomit) Pískovec Mramor Umělý kámen Dlaždice (v zásvislosti na druhu) Povrchy z epoxidových pryksyřic Parkety / laminát Dřevná dlažba Masivní dřevo Korek Textilní krytina (koberec) Linoleum Stěny Vápenné pískovce Pálené plné cihly Příčně děrované cihly Kabřinec Beton Pórobeton Jíl (v závislosti na době expozice) Lehké dělící příčky (sádrové desky) Dřevo (prkna, dřevotřísková deska) Skleněné tvárnice Vnější fasáda Minerální omítky (cement, hydroskopické vápno) Lícové zdivo s vrstvou vzduchu Dlažba z kameniny Vodoodpudivá izolace Umělohmotný sokl Eternitové desky Měkké vláknité materiály Omítka Minerální cementová omítka Vápenná omítka (hydraulické vápno) Sádrová omítka Jíl (v závislosti na době expozice) Speciální omítky (hydrofobované) Seite 16

Kunstharzputze Anstrich Mineralfarben Kalkanstrich Dispersionsanstrich Wandverkleidung Tapeten Fliesen (je nach Art) Holz Textilien Gipskartonplatten Kork Fenster Holz (je nach Art) Kunstoff Aluminium verzinkter Stahl Fensterbänke Marmor sonstiger Naturstein (wie Granit) Holz (je nach Art) beschichtetes Aluminium und Metall Sandstein Schiefer Türen Holzzargen Metallzargen Holztüren Edelstahltüren Treppen Beton Holz verzinkte Stahlkonstruktion Massivtreppen aus Natursttein gut geeignet mäßig geeingnet ungeeignet Umělé pryskyřičné omítky Nátěr Minerální barvy Vápenný nátěr Dispersní nátěr Obložení stěn Tapety Dlaždice (v zásvislosti na druhu) Dřevo Textil Sádrokartonové desky Korek okna Dřevo (v závislosti na druhu) Plast Hliník Pozinkovaná ocel Parapety Mramor Jiný přírodní kámen (jako například žula) Dřevo (v závislosti na druhu) Vrstvené hliník nebo kov Pískovec Břidlice Dvěře Dřevěná zárubeň Kovová zárubeň Dřevěné dveře Ocelové dveře Schody Beton Dřevo Pozinkovaná ocelová konstrukce Masivní schodiště z přírodního kamene Vhodné Méně vhodné Nevhodné Obr. 4: Vhodnost různých stavebních materiálů pro výstavu, uzpůsobenou povodním (zdroj: Slabikář povodní (Hochwasserschutzfibel), vydaná Spolkovým ministerstvem dopravy, stavebnictví a rozvoje měst) Seite 17

5 Souhrnný checklist pro obce Jako podpora obcím při řešení otázek, zda stavební záměr odpovídá požadavkům na projektování a výstavbu, uzpůsobené povodním, či ne, lze pro první orientaci využít následný seznam. Další možnosti pro ověření výstavby, zohledňující riziko povodní, obsahuje například systém povodňového pasu (viz www.hochwasser-pass.de). Seite 18