S t a v e b n í ř í z e n í

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva S t a v e b n í ř í z e n í Building permit procedure Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Jiří Kurek Právní administrativa v podnikatelské sféře Ing. Kamil Kubánek Praha červenec 2010 1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Stavební řízení zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. V Praze dne 10.července 2010 Jiří Kurek 2

Děkuji tímto Ing. Kamilu Kubánkovi a všem zaměstnancům jeho společnosti RIPS, s.r.o., zejména Janu Divišov i (autorizovaný stavitel ČKAIT 1790) za jejich cenné připomínky a podněty při tvorbě této práce. 3

Anotace Stavební řízení, jako zvláštní správní řízení v režimu stavebního zákona, je jedním z institutů, kterým jsou regulovány základní právní vztahy při výstavbě. Toto téma je v dnešní době velmi aktuální díky rozvoji výstavby vzniklému v tzv. porevolučním období, které s sebou přineslo velmi mnoho změn a to ve všech oblastech, kulturních, politických i ekonomických. Všechny tyto změny vedly k potřebě neustálých novelizací stavebního zákona (50/1976) a následně k celkové změně zákona za zákon nový (183/2006), který je již k dnešnímu dni, tedy během dva a půlletého období účinnosti, opět několikrát (8x) novelizován. Žádoucím cílem mnoha z těchto změn, novelizací, je zjednodušení a přiblížení stavebního řízení běžným občanům natolik, aby jim potřeba absolvování stavebního řízení, byla zdrojem právní jistoty a nikoliv životní komplikací. Anotation Construction proceeding, as a special legal proceeding in the ambit of construction law, is one of the institutes which regulates the basic principles concerning constructions. This topic is currently an up-to-date subject thanks to the expansion of the construction industry in the post revolution period, which brought with itself a lot of changes in all parts of social life; cultural, political and economical sphere as well. All these changes led to the need of a constant updating of this bill (50/1976) which consequently brought about the overall change of the bill for a new one (183/2006), which itself has been updated eight times after its introduction two and half years ago dating from now. The crucial objective of most of this changes is the simplification and making the construction proceeding understandable to ordinary citizens to such degree so that the need to undergo this process may be a source of legal certainty not a life long trouble. 4

Obsah 1. Úvod.. 5 2. Historie vzniku stavebního práva na území ČR. 7 3. Prameny současného stavebního práva. 11 4. Vymezení základních pojmů 14 5. Předmět stavebního řízení 19 5.1. Činnost stavebních úřadů 19 5.2. Rozlišení stavebních záměrů. 20 5.3. Věcná příslušnost stavebních úřadů. 21 5.4. Místní příslušnost stavebních úřadů. 23 5.5. Dotčené orgány. 25 5.6. Zásady stavebního a územního řízení.. 26 6. Účastníci řízení... 31 6.1. Práva a povinnosti účastníků řízení. 31 6.2. Účastnící územního řízení. 32 6.3. Účastníci stavebního řízení 32 6.4. Účastníci spojeného územního a stavebního řízení 34 6.5. Účastníci řízení dle správního řádu..... 34 7. Zahájení stavebního řízení..... 36 7.1. Žádost v územním řízení... 37 7.2. Žádost ve stavebním řízení.. 41 8. Průběh stavebního řízení. 45 8.1. Řízení před platností nového zákona 183/2006 Sb. 45 8.2. Územní řízení.. 45 8.3. Stavební řízení.... 51 8.4. Spojení stavebního a územního řízení.... 57 9. Rozhodnutí ve stavebním řízení 60 9.1. Územní souhlas.. 60 9.2. Územní rozhodnutí. 60 9.3. Souhlas s ohlášením.. 61 9.4. Stavební povolení.. 62 10. Opravné prostředky. 65 10.1. Řádné.. 65 10.2. Mimořádné. 66 11. Závěr.... 68 Zdroje a použitá literatura 71 Příloha vzor formuláře žádosti o stavební povolení... 73 5

1. Úvod Tématem předkládané práce je problematika stavebního řízení jako zvláštního správního řízení v režimu stavebního zákona. Volba tohoto tématu byla ovlivněna praktickou potřebou znal osti a orientace v oblasti stavebního práva. Obsahem bude zpracování současné právní úpravy, zejména zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu dále jen stavební zákon, který vstoupil v platnost 1. 1. 2007, čímž nastartoval další vývojovou etapu práva v této oblasti. Původnímu zákonu č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který platil po dlouhých 30 let, se zde věnovat již nebudu, neboť jeho užití by se v současné době dalo označit za symbolické. Jeho použití připadá v úvahu jen v případech řízení, zahájených přede dnem účinnosti nového stavebního zákona, s výjimkou stavebních řízeních, která nebyla ukončena v prvém stupni řízení za podmínky, že dle nové právní úpravy, v téže věci, postačí ohlášení. Takových řízení vzhledem k časovému úseku, který již uplynul od okamžiku účinnosti nového stavebního zákona, mnoho není, jsou-li vůbec nějaké. Starý stavební zákon již nyní lze považovat za jeden z významných historických mezníků stavebního práva ČR. Porevoluční období (od listopadu 1989) s sebou přineslo velmi mnoho změn a to ve všech oblastech, kulturních, politických i ekonomických. Všechny tyto změny vedly k potřebě neustálých novelizací a následně k celkové změně zákona. Úkolem nového zákona bylo zejména zjednodušení a zkrácení stavebního řízení. Dále byly v novém zákoně zohledněny závazky vyplývající z mezinárodních smluv, spojené zejména se vstupem ČR do EU. Zákon přinesl mnoho změn, z nich některé zcela zásadního významu, a veřejnost jej proto přijala s velkým očekáváním, jak se úpravy projeví v praxi. Jednotlivé části práce jsem se snažil seřadit chronologicky, tak jak by dle mého názoru měli po sobě následovat v průběhu celého stavebního řízení. Začít tedy nešlo jinak, než pohledem do historie, byť jen obecně, 6

pro představu nutnosti vývoje stavebního zá kona. Vždyť i současná právní úprava, v podobě zákona č.183/2006 Sb., veřejností často nazývaný jako Nový stavební zákon, bude časem nazýván historií. Následuje stručný výčet základních pojmů, se kterými dále pracuji, a není vhodné se k nim neustále vracet. Do předmětu stavebního řízení jsem zahrnul, činnost správních orgánů, rozlišení jednotlivých řízení dle předmětu žádosti. Zde si dovolím zmínit se, že jsem stavební řízení pojal poměrně zeširoka, a samotné získání stavebního povolení jsem analogicky rozšířil na možnost stavět, proto do těla práce byly zahrnuty i ostatní instituty s tím související, jako jsou veřejnoprávní smlouva, certifikát autorizovaného inspektora, změna stavby před jejím dokončením a dále úzká část územního řízení viz níže. Za věcnou a místní příslušnost stavebního úřadu ke stavebnímu řízení a jaké hlavní zásady by měl správní orgán během řízení dodržovat, následuje podání žádosti tedy její forma a obsahové náležitosti, zde už jsem, započal s rozlišením územního a stavebního řízení. Územní řízení jsem, v jen nezbytné míře, zahrnul do této práce a to i přesto, že samo o sobě do stavebního řízení nespadá. Ale, je-li hlavním účelem stavebního řízení, získání stavebního povolení resp. možnosti provést stavbu, pak za určitých okolností, kdy je potřeba územního rozhodnutí, bez něhož by povolení stavby nebylo možné, a už sama o sobě možnost sloučení těchto dvou řízení v jedno, je důvodem pro který není možné tento fakt prostě jen tak opomenout. Průběh stavebního řízení je rozdělen dle výše řečeného na samotné stavební řízení, územní řízení a na řízení, kdy se obě řízení sloučí v jedno. Rozhodnutí ve správním řízení jsou pro úplnost následovány opravnými, řádnými i mimořádnými, prostředky. V závěru jsem dovolil stručné shrnutí nejvýznamnějších změn přinášených novým stavebním zákonem. 7

2. Historie vzniku Českého stavebního práva Význam, širší souvislosti a dopady stave bní činnosti, staveb a jejich provozu na veřejný život vedly již dávno v minulosti k regulaci stavební činnosti a ke kodifikaci požadavků a předpisů stavebního práva. První zárodky stavebních předpisů v českých zemích najdeme v zakládacích listinách měst od 13. století, v usneseních městských rad a městských komisí, v předpisech královských rychtářů. Zřejmě nejstarší dochovaný stavební řád v českých zemích je městský stavební řád pro město Jihlavu z roku 1270. 1 Ve středověku byla ochrana veřejných zájmů potlačena ve prospěch zájmů soukromých. Počátek rozlišování stavebního práva na hmotné a procesní, lze datovat do druhé poloviny 18. století v souvislosti s tzv. požárními řády. Kodifikace samotného předmětného práva probíhala ve druhé pol. 19. století. 2 Vznik novodobého stavebního práva je možné rozčlenit na čtyři základní vývojové etapy. 3 První etapa, úctyhodně dlouhá, byla zahájena roku 1886 a trvala až do konce čtyřicátých let minulého století. Druhá etapa trvala pouhých 9 let (do roku 1958). Třetí etapa proběhla v letech 1958 až 1976. Čtvrtá etapa, od roku 1976, poznamenaná množstvím novelizací zákona a základních prováděcích vyhlášek skončila účinností nového stavebního zákona č.183/2006 Sb., k 1. 1. 2007. Předpokládá se, že tato koncepčně nová právní norma, bude upravovat režim veřejného stavebního práva alespoň stejně dlouho, jako původně platný zákon č. 50/1976 Sb. První etapa byla charakteristická nesourodností a decentralizací stavebních řádů. V prvním sledovaném období platilo v Čechách, n a Moravě a ve Slezsku, celkem pět odlišných stavebních řádů: 1 Janatka M. Územní plánování, stavební zákon [citováno 05.06.2006]. Dostupný z: http://departments.fsv.cvut.cz/. 2 Jurníková J. a kol. Správní právo zvláštní část. Brno: Masarykova univerzita, 2006 3 Doležal J., Mareček J., Vobořil O., Stavební zákon v teorii a praxi, 11. vydání, Linde Praha 2005. 8

Nový stavební řád pro město Prahu byl vydán v r. 1886. Pražský stavební řád byl samostatnými zákony v r. 1887 rozšířen na Plzeň a České Budějovice. Pro ostatní území Království českého platil od r. 1889 Stavební řád pro Království české, který byl na rozdíl od pražského zákona mírnější a kladl méně podmínek pro konstrukce pozemních staveb. Pro města Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo byl vydán samostatný stavební řád v r. 1894. Pro ostatní obce na Moravě samostatný stavební řád rovněž v r. 1894. Pro Slezsko platil stavební řád, vydaný v r. 1883. České i moravské stavební řády si byly značně podobné. Stavební řády z devadesátých let minulého století byly na dobu svého vzniku velmi dobré. Stavební praxe objevila některé jejich nedostatky (nepamatovaly např. na odstupňování výšky a na určení způsobu zastavění již v plánu polohy), které se ujasňovaly dalším výkladem. Důkazem kvality těchto stavebních řádů mohou být pražské Vinohrady, postavené za jejich platnosti (bez stavebních úlev). Stavební řády z r. 1886 a 1889 vytvořily principy moderního veřejného stavebního práva. Stanovily zásady pro povolování staveb, ohlašování stavebních úprav, dohled nad prováděním staveb a kolaudaci dokončených staveb. Upravovaly působnost a pravomoc stavebních úřadů, technické náležitosti staveb, stavebních konstrukcí, materiálů a výrobků pro stavby, stanovily sankce ve věcech stavebních. Tyto stavební řády platily i v letech první Československé republiky, kdy byly upravovány a doplňovány dílčími předpisy. Práce na novém stavebním řádu byly přerušeny druhou světovou válkou. Nové předpisy stavebního práva byly vydány v poválečném období. 4 Lze tedy říci, že během první etapy, Stavební řády z r. 1886 a let následujících založily základní principy veřejného stavebního práva v moderním pojetí, zakotvily jeho základní právní instituty a stanovily pravidla pro povolování staveb, ohlašování stavebních úprav a změn staveb, zásady pro dohled nad prováděním staveb a kolaudací 4 Marie Báčová příloha časopisu Komora.cz 9

dokončených staveb. Po celou dobu platnosti byl zákon jediným předpisem, který upravoval meritorně tyto otázky a vedle toho ještě řešil technické náležitosti staveb - objektů a jejich částí, stavebních konstrukcí i vybraných stavebních hmot a materiálů - a konečně stanovil i působnost a pravomoc stavebních úřadů a upravil správní trestání za přestupky ve věcech stavebních. 5 První stavební novela byla provedena v době německé okupace vládním nařízením č. 109/1942 Sb., o změně stavebních řádů, které upravilo některé dílčí otázky. Další vývojová etapa, tedy druhá, byla započata, v r. 1949 platností zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí, spolu s vyhláškou ministerstva stavebního průmyslu z r. 1950 o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby. Touto úpravou došlo k oddělení stavebního řádu, upraveného v zákoně a technických požadavků na stavby upravených prováděcí vyhláškou. Další novinkou, kterou prováděcí vyhláška přinesla, bylo definování základních pojmů, jako jsou např., novostavba, přístavba, nástavba, stavební změna, udržovací práce, stavební pozemek a staveniště. Toto zav edené novum se osvědčilo natolik, že zůstalo zachováno s mírnými odlišnostmi dodnes. Třetí etapu lze zařadit do druhé poloviny 50. let. Stavební právo bylo novelizováno samostatnými předpisy územního plánování a stavebního řádu vydáním zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu a zákona č. 84/1970 Sb., o územním plánování, na něž navazovaly zákony národních rad obou republik a prováděcí vyhlášky. Tyto stavební předpisy rozlišovaly podmínky stavebního řízení u staveb občanů a staveb organizací. Toto rozdělení zachovával i nový zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcí předpisy, a to až do schválení novely stavebního zákona zákonem č. 262/1992 Sb., a vyhlášky č. 378/1992 Sb., která mění a doplňuje vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu. Čtvrtá, historicky významná etapa se datuje od roku 1976 do konce roku 2006. V období před rokem 1989 tedy platila právní úprava 5 Doležal J., Mareček J., Vobořil O., Stavební zákon v teorii a praxi, 11. vydání, Linde Praha 2005 10

regulující základní právní vztahy v investiční výstavbě v podmínkách direktivního řízení a centrálního plánování v podobě zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento zákon byl několikrát novelizován a neušel, ani zásahům Ústavního soudu ČR. Cílem novel po r. 1990 bylo uvedení stavebního řádu do souladu s Listinou základních lidských práv a svobod, posílení ochrany vlastnických práv, harmonizace českého práva s právem Evropské unie, zjednodušení stavebního řízení, zvýraznění práv a povinností relevantních subjektů i sankcí za porušení zákona. Do stavebního práva České republiky byl vrácen institut autorizovaných osob (autorizovaných architektů, autorizovaných stavebních inženýrů a techniků), který trval od r. 1860 až do r. 1951, kdy byla v rámci socializace stavebnictví zrušena Inženýrská komora a institut autorizovaných osob ve výstavbě. Tato poslední vývojová etapa byla zakončena dne 1. 1. 2007, účinností nového zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, obsahující celou řadu změn a nových institutů. Nový stavební zákon připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem vnitra a životního prostředí. Cílem zákona 183/2006 Sb., je zjednodušení a zrychlení všech schvalovacích procesů v průběhu výstavby. Některé administrativní úkony vůbec vypouští nebo snižuje jejich formálnost, zintenzivňuje kontrolu nad prováděním staveb a tím umožňuje jejich bezodkladné užívání. Jedním z nástrojů je například novinka, která umožní stavebníkovi, po obdržení územního rozhodnutí ohlásit stavebnímu úřadu stavbu a začít stavět, pokud do 40 dnů, tj. 30 dnů na rozhodnutí a 10dnů na doručení, neobdrží od stavebního úřadu zamítavé stanovisko. Smyslem nové právní úpravy je posílit právní jistoty občanů a investorů v řízeních podle stavebního zákona a umožnit obcím a krajům ve vzájemné spolupráci rozhodovat o rozvoji jejich území. K tomu by měly přispět především zcela nové postupy a procesy, které jsou v zákoně upraveny. 11

3. prameny současného stavebního práva Nejzákladnějším pramenem právní úpravy stavebního řízení je bez pochyb ústavní zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky. Tento zákon obsahuje právní normy nejvyšší právní síly a stanoví, že žádný zákon, zákonné opatření ani podzákonný právní předpis jako předpisy nižší právní síly nesmí být svými ustanoveními s těmito normami v rozporu. V souvislosti s postupem stavebních úřadů v rámci stavebního řízení nebo při vydávání souhlasů či vyjádření je zde také povinnost dodržovat čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod 6, který stanoví, že statní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem 7, a to způsobem, který zákon stanoví. Dalším důležitým pramenem je zákon č.500/2004 Sb., správní řád, který upravuje postup tzv. správních orgánů, tedy orgánů moci výkonné, orgánů územně samosprávných celků a jiných orgánů a právnických nebo fyzických osob za předpokladu, že vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. 8 Jde o předpis obecné povahy, který se v souladu s vlastním ustanovením Spr.Ř. 1odst2 použije všude tam, kde jiný, zvláštní předpis, tedy předpis speciální povahy neříká něco jiného. Dalším podstatným pramenem je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen nový stavební zákon), který nabyl účinnosti 1. ledna 2007 a nahradil tak zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu stavební zákon. Jde o zákon speciální povahy k předešlému zákonu povahy obecné, ve stavebním právu. I tento zákon obsahuje ustanovení 9 o vzájemném vztahu správního řádu a stavebního zákona kde 192 říká, že na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Tímto je stanovena subsidiarita správního řádu, což znamená, že se nejprve přednostně použije úprava stavebního zákona a teprve v otázkách, které by byly stavebním zákonem neupravené, se podpůrně použije úpravy obsažené ve správním řádu. Nový stavební zákon neobsahuje úplně všechny procesy a postupy, využívá úpravu obsaženou ve správním řádu a upravuje pouze odchylky nutné vzhledem k upravovaným vztahům. Těmto dvěma zákonům, novému stavebnímu zákonu a správnímu řádu se budeme věnovat nejvíce, a proto bych již jen pro úplnost už jen doplnil demonstrativní výčet 6 Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod 7 V tomto případě především správním řádem a stavebním zákonem. 8 viz ustanovení 1 odst. 1 zákona č.500/2004 Sb. v platném znění. 9 192 stavebního zákona 12

dalších pramenů práva, které se stavebním právem úzce souvisí, ale již přesahují rozsah této práce nebo se jich dotkneme jen okrajově. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Zákon č. 40/1964 z roku 1964, občanský zákoník Zákon č. 86/2002 o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů ze dne 14.února 2002 Zákon č. 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí o změně některých souvisejících zákonů ze dne 20.února 2001 Zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 133/1985 o požární ochraně Zákon č. 254/2001 o vodách a změně některých z ákonu (vodní zákon) ze dne 28.června 2006 Zákon č. 258/200 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů vyhláška hl. města Prahy č. 26/1999 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů, označovaná jako OTPP vyhláška č. 146/2008 Sb., ze dne 9.dubna 2008, o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., ze dne 12.srpna 2009, o obecných požadavcích na stavby, kterou se ruší vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, označovaná jako OTP vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb., ze dne 10.října 2001, o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace vyhláška č. 398/2009 Sb., ze dne 5.lisotpadu.2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové u žívání staveb vyhláška č. 498/2006 Sb., ze dne 10.listopadu 2006, o autorizovaných inspektorech 13

vyhláška č. 499/2006 Sb., ze dne 10.listopadu 2006, o dokumentaci staveb vyhláška č. 500/2006 Sb., ze dne 10.listopadu 2006, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti vyhláška č. 501/2006 Sb., ze dne 10.listopadu 2006, o obecných požadavcích na využívání území vyhláška č. 503/2006 Sb., ze dne 10.listopadu 2006, o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření vyhláška č. 526/2006 Sb., ze dne 22.listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního z ákona ve věcech stavebního řádu 14

4. Vymezení základních pojmů Stavby Všechny stavby vznikající montážní či stavební technologií, a to bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, použité s tavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Stavba dočasná je stavba s předem omezenou dobou trvání, ať již na určitý časový úsek nebo časovou omezeností účelu pro který je určena např. stavby zařízení staveniště. Změnami dotčených staveb jsou nástavby, jimiž se stavby zvyšují, přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou. Stavební úpravou jsou stavební práce při současném zachování vnějšího půdorysného i výškového ohraničení stavby, např. zateplení pláště stavby. Změnou již dokončených staveb je nástavba, přístavba nebo stavební úprava. Změnou stavby před jejím dokončením je každý rozpor se stavebním povolením nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, vzniklý prováděním díla. Výrobky, které plní funkci stavby jsou hotové výrobky umísťované na pozemcích jako stavby. Protože jsou tyto stavby smontovány u výrobce, odpadá potřeba projektové dokumentace. I tato stavba, vzhledem k možnosti ovlivnit poměry v území, vyžaduje vždy územní souhlas, pokud stavební úřad nestanoví, že její umístění vyžaduje posouzení v územním řízení a vydání územního rozhodnutí. Stavba nepovolená je stavba bez povolení patřičného orgánu státní správy (stavebního úřadu). Stavba neoprávněná je stavba na cizím pozemku bez souhlasného vyjádření majitele pozemku. Při posuzování otázky, zda jde o neoprávněnou stavbu ve smyslu občanského zákoníku, je třeba vycházet z právní úpravy platné v okamžiku vzniku stavby jako věci v právním smyslu. O neoprávněnou stavbu nemůže jít např. tehdy, byla-li tato stavba zřízena před 1. 1. 1992 tzv. socialistickou organizací. 10 ). Právní režim neoprávněné stavby je upraven v z. č. 40/1964, občanský zákoník, v 135c. 10 Viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 1910/2003, ze dne 4.12.2003 15

Autorizovaný inspektor Může jím být jmenována výhradně fyzická osoba, kterou v případě kladného vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jmenuje ministr pro místní rozvoj, splňující kvalifikační požadavky. Těmito požadavky dle stavebního zákona jsou autorizace osoby dle autorizačního zákona, bezúhonnost, úspěšné složení příslušné zkoušky, úhrada správního poplatku. Se souhlasem ministerstva pro místní rozvoj mohou činnost autorizovaného inspektora vykonávat i právnické osoby, ovšem výhradně za podmínky, že její výkon bude zabezpečen fyzickými osobami splňující stanovené požadavky. Stavební podnikatel Osoba jak fyzická tak právnická, oprávněná k provádění montážních nebo stavebních prací, jako předmětu své činnosti dle zvláštních právních předpisů. Stavebník Zpravidla majitel, investor nebo objednatel stavby, žádající o stavební povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úp ravy nebo zařízení, jakož i jeho právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské či nnosti. Stavební dozor Fyzická osoba vysokoškolsky vzdělaná v architektonickém či stavebním oboru, nebo fyzická osoba s dosaženým středoškolským vzděláním stavebního směru ukončeným maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Nezaměňovat s technickým dozorem investora. 16

Technický dozor investora (stavebníka) Fyzická či právnická osoba, která se smluvně zavázala dohlížet na provádění díla (stavby), a to ve věcech jak kvality, tak kvantity. Nezaměňovat se stavebním dozorem. Pro výkon technického dozoru nestanoví stavební zákon žádné kvalifikační ani jiné požadavky. Stavbyvedoucí Osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Činnost stavbyvedoucího je vymezena v rámci působnosti stavebního podnikatele ( 160,odst. 1). Územně plánovací informace Stavebník může požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon, aby mu v písemné formě poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu a podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, popřípadě za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. V žádosti musí být uvedeny konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se stavebním záměrem, konkrétní údaje o stavebním záměru, zejména způsob využití a stavebně technické provedení stavby nebo jiného opatření v území. Platnost poskytnuté územně plánovací informace je 1 rok ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána, zejména na základě provedení aktualizace příslušných územně analytických podkladů, schválení zprávy o uplatňování zásad územního 17

rozvoje a zprávy o uplatňování územního plánu. Slouží k lepší orientaci žadatele v možnostech jak dosáhnout svého cíle. Specifikací druhé územně plánovací informace je informace o podmínkách provedení jednoduchých staveb bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. V případě že jsou splněny podmínky stanovené a je vydána kladná územně plánovací informace, lze upustit od vydání územního rozhodnutí/souhlasu a jednoduchou stavbu pouze ohlásit. Tento postup přinesl největší zjednodušení, které nový stavební zákon přinesl. Kontrolní prohlídky stavby Provádí stavební úřad za účelem zjištění skutečného stavu stavby, aby mohl přijmout opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě mohl umožnit nepodstatné změny stavby oproti schválené dokumentaci. Zároveň je stanoveno, kdy kontrolní prohlídky musí být prováděny povinně a ve kterých případech stavební úřad kontrolní prohlídku může provést. Co stavební úřad při kontrolní prohlídce zjišťuje, stanoví zákon demonstrativním výčtem. Zjištění vychází z porovnání skutečného stavu stavby s projektovou dokumentací ověřenou při povolení stavby, popř. s dokumentací zpracovanou do úrovně pro provedené stavby. Stavební úřad je oprávněn vyzvat k účasti na kontrolní prohlídce i další zainteresované osoby, popřípadě i dotčené orgány státní správy. Účast takto vyzvaných subjektů je povinná. O vykonaných prohlídkách se vede jednoduchá evidence. Koordinované závazné stanovisko Jde v podstatě o souhrnné sdělení ve smyslu 154odst. 1 Spr.Ř., které je složeno ze stanovisek více orgánů postupujících dle zvláštních předpisů a vyjadřujících se k téže stavbě na stejné úrovni státní správy (obec, kraj). Je koordinováno tak, aby bylo celistvé a úplné, nelze však vyloučit, že některý orgán by si pro specifičnost věci vyhradil vedle koordinovaného stanoviska vydání vlastního samostatného stanoviska. 18

Pro stavebníka to tedy znamená určité zjednodušení v postupu ve věci, neboť již nebude muset obcházet jednotlivé organizační složky dotčeného orgánu, ale bude mu vydáno jedno koordinované stanovisko ze všech hledisek ochrany veřejného zájmu, které je tento dotčený orgán příslušný hájit. Vyvlastnění Institut, který umožňuje omezit nebo odejmout práva k pozemkům a stavbám, která jsou potřebná pro realizaci staveb nebo jiných veřejně prospěšných zařízení. Stavební zákon, pouze v jediném ustanovení a to v 170, taxativně stanoví pro které účely je možné tento institut využít. Vlastní proces upravující omezení nebo odejmutí práv k pozemkům nebo stavbám je upraven v zákoně č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). 19

5. Předmět stavebního řízení 5.1. činnost příslušných orgánů Podstatou stavebního řízení je činnost příslušných orgánů státní správy za účelem schválení, nebo naopak zamítnutí tam kde je to žádoucí, možnosti změny užívání, opravy, stavební úpravy, výstavby. Samo stavební řízení jen část poměrně složitého procesu plánování územního rozvoje. Zásadním kritériem stavebního řízení je ochrana veřejných zájmů. Oprávnění stavebního úřadu, která je oprávněn konat ve veřejném zájmu provádět kontrolní prohlídky stavby nařizovat neodkladné odstranění stavby nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním pozemku nařizovat provedení udržovacích prací nařizovat vyklizení stavby ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě Stavební zákon představuje základní ochranu veřejných zájmů ve výstavbě. Veřejným zájmem rozumí stavební zákon požadavek, aby stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, případně nezpůsobovala jiné škody nebo ztráty; stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo j iným opatřením stavebního úřadu stavba byla používána jen k povolenému účelu se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jeji ch účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby 20

Stavební úřad je povinen ve svém rozhodnutí vždy odůvodnit konkrétní veřejný zájem. 11 5.2. Rozlišení stavebního řízení dle stavebního záměru Jednotlivá stavební řízení jsou rozlišeny, dle předmětu žádosti, tedy dle druhu stavebníkem požadované změny užívání, opravy, stavební úpravy, výstavby staveb, které spadají do stavebního řízení, potažmo do řízení územního, je-li toto územní řízení nezbytné pro vydání stavebního povolení nebo souhlasu. Územní rozhodnutí bych pro takovou nezbytnost v širším pohledu zařadil do řízení stavebního, a to i přes skutečnost, že je možné vést územní řízení zvlášť, od řízení stavebního. Často, za zákonem stanovených podmínek, je možné územní řízení spojit s řízením stavebním, natolik těsná je provázanost obou řízení. To, do které kategorie stavební záměr spadá, nám v jednotlivých ustanoveních určuje přímo stavební zákon. Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení. Taxativní výčet staveb, které nepodléhají stavebnímu povolení ani ohlášení, je uveden v 103 SZ. Stavby podléhající ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací jsou vyjmenovány v 104 SZ. 11 Veřejný zájem je pojmem, který právním řádem České republiky není výslovně obsahově vymezen, nicméně který se vyskytuje v celé řadě právních předpisů. Jde o tzv. neurčitý právní pojem. Neurčité právní pojmy zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze s úspěchem zcela přesně právně definovat. Jejich obsah a rozsah se může měnit, často bývá podmíněn časem a místem aplikace normy. Zákonodárce tak vytváří správnímu orgánu prostor, ab y posoudil, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého pojmu či nikoli Z povahy věci lze vyvodit, že se jedná o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozpor u s platnými právními předpisy 21

Stavby, u nichž je vyžadováno územní řízení najdeme v 79,80,81,82,83. Stavby, u nichž postačí územní souhlas, najdeme v ustanovení 96 Při rozhodování se, do které kategorie stavební záměr spadá, je nutné pečlivě projít všechny uvedené skupiny, neboť je pravděpodobné, že požadovaný stavební záměr, může spadat jak do stavebního řízení, tak do řízení územního. V tom případě je nutno absolvovat oboje řízení, nebo je-li to možné, požádat správní orgán o sloučení obou řízení. 5.3. Věcně příslušné orgány Obecné stavební úřady Vykonávají veškerou působnost na úseku územního rozhodování a stavebního řádu, pokud tato působnost není zákonem svěřena speciálnímu, vojenskému nebo jinému stavebnímu úřadu. Základní složkou obecných stavebních úřadů vydávající prvoinstanční rozhodnutí v působnosti stavebního zákona jsou městské a obecní stavební úřady, které tuto působnost vykonávaly ke dni 31. 12. 2006, pověřené obecní úřady, městské části statutárního města určené statutem a městské části hlavního města určené statutem. Počet prvoinstančních stavebních úřadů není konečný. Kraj může na žádost obce po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj určit obecný úřad obce stavebním úřadem. Obec však musí prokázat, že obecní úřad bude schopen takovou činnost vykonávat. Nebude-li takto určený stavební úřad schopen uvedenou činnost vykonávat, může mu být stejným postupem působnost odebrána. V případě odebrání této působnosti je pak rozhodnutím krajského úřadu pověřen jiný obecní úřad, který bude tuto činnost vykonávat v přenesené působnosti. Počet stavebních úřadů byl až do konce roku 2006 zveřejňován na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvo j. Společně s účinností nového zákona mu byla bohužel tato možnost odňata. 22

Speciální stavební úřady Vykonávající činnost v oblasti stavebního práva jsou blíže specifikovány v 119 120 stavebního zákona. Lze mezi ně zařadit stavební úřady vykonávající činnost stavebního úřadu na příslušném úseku, který nespadá do činnosti stavebních orgánů obecných. Výjimku z jejich činnosti tvoří územní rozhodování a vyvlastnění, které spadá do činnosti obecného stavebního úřadu. Tyto jiné orgány státní správy vykonávají státní správu a činnost dle stavebního zákona, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. 12 Každý typ staveb je řešen jiným právním předpisem. Jejich dělení je podle druhů staveb a příslušnosti pod určitý orgán státní správy. Věcná příslušnost zvláštních staveb je podle 120 odts. 1) stavebního zákona možná u následujících staveb: Stavby letecké (Úřad pro civilní letectví Letecký stavební úřad) Stavby drah a na dráze (Drážní správní úřady se sídly v Praze, Plzni a Olomouci) Stavby pozemních komunikací (Ministerstvo dopravy) Stavby vodních děl (vodoprávní úřady) Vojenské stavební úřady Vykonávají působnost, stavebního úřadu včetně územního rozhodování, na území vojenských újezdů. Vojenským újezdem je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany a výcviku ozbrojených sil. Seznam těchto vojenských újezdů a újezdních úřadů stanoví příloha č. 1 k zákonu č.222/1999 Sb. Jiné stavební úřady Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území vojenských újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu a jsou zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím zřízenou nebo založenou. Ministerstvo vnitra u staveb pro 12 Např. zákon č. 254 /2001 Sb., o vodách, zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích 23

bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra, organizačních složek státu zřízených Ministerstvem vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u staveb sloužících k plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu. Ministerstvo spravedlnosti u staveb sloužících k plnění úkolů Ministerstva spravedlnosti a staveb pro sl užební účely Vězeňské služby a jejích organizačních složek. Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a u staveb jaderných zařízení. Spor o věcnou příslušnost Případný kompetenční spor o věcnou příslušnost rozhodne společný nadřízený orgán. Pokud tento orgán neexistuje, ústřední orgány nadřízené orgánům sporujících se o věcnou příslušnost, odstraní spor dohodou. Nedojde-li k dohodě, jejich povinností je v takovém případě bezodkladně podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. 5.4. Místně příslušné orgány Místní příslušnost obecných stavebních úřadů pro řízení a pro vydávání rozhodnutí, souhlasů či sdělení dle stavebního zákona se řídí ustanovením 11 odst. 1 písmene b) nového správního řádu. Ten stanoví, že místní příslušnost správního orgánu je určena v řízeních týkajících se nemovitosti místem, kde se nemovitost nachází. To platí nejen pro rozhodování ve správním řízení, ale také pro vydávání vyjádření, osvědčení a sdělení správním orgánem postupem mimo správní řízení jak stanoví 154 správního řádu. 24

Místní příslušnost tedy řídí místem, kde se má stavba stavět, či kde stojí stavba, která má být opravena či zbourána, či místem, kde se má uskutečnit určitý záměr dle stavebního zákona. 13 Postup v případech, kdy se má stavba nebo opatření realizovat ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, je shodný s právní úpravou předešlého stavebního zákona. V zásadě mohou nastat dvě situace. Stavba nebo opatření uskutečnit ve správních obvodech dvou nebo více stavebních úřadů, avšak tyto obvody budou na území jednoho kraje. Nejbližším společně nadřízeným stavebním úřadem pak bude krajský úřad tohoto kraje. Opatření nebo stavba se nachází na území nejméně dvo u krajů. Za této situace je za společně nadřízený stavební úřad určeno ministerstvo pro místní rozvoj. V obou případech má příslušný stavební úřad možnost stanovit, zda řízení provede a vydá rozhodnutí sám, nebo zda určí, že tak učiní některý z místně příslušných stavebních úřadů. Takové rozhodnutí nemá povahu správního rozhodnutí a bude se tedy řídit čtvrtou částí správního řádu. Hledisko, které je třeba při takovém rozhodování vzít v potaz, je otázka vhodnosti z pohledu rychlosti a hospodárnosti řízení. Přestože to jak dosavadní, tak nový zákon nestanoví, je třeba, aby nadřízený stavební úřad věc projednal se všemi dotčenými stavebními úřady a zjistil jejich stanovisko k otázce příslušnosti vedení řízení v konkrétní věci. 14 Ostatní stavební úřady na konkrétním území by pak měly plně spolupracovat se stavebním úřadem, který provádí řízení. 13 Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová, E. Stavební právo. Linde Praha, 2007, s.75 14 Malý, S. Nový stavební zákon s komentářem. Praha: Nakladatelství ASPI, 2007, s.38 25

Postoupení pro nepříslušnost Dojde-li podání správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil (dále jen "podatel"). Má-li správní orgán, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný, může je usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit jen se souhlasem svéh o nadřízeného správního orgánu. Usnesení vydaná podle tohoto ustanovení se pouze poznamenají do spisu. 5.5. Dotčené orgány Systémový přístup ke stavebnímu řízení vyžaduje vzájemnou spolupráci tzv. dotčených orgánů státní správy spolupůsobících při územním, stavebním a kolaudačním řízení. Tyto orgány chrání celospolečenské zájmy z hlediska ekonomického a na úseku ochrany životního prostředí a kulturních památek. 15 Za dotčený orgán se považuje ten orgán veřejné správy, kterému dávají zákony pravomoc tuto činnost vykonávat. Stavební úřady pak musí dále rozhodovat v souladu se stanoviskem příslušného dotčeného orgánu. 16 Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Je to stanoveno v ustanovení 138 stavebního zákona v souladu se zásadou hospodárnosti řízení podle 3 odst. 3) správního řádu. Dotčené orgány jsou přesně vymezeny v 136 správního řádu jako orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a s právní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska podle 149 odst. 1) správního řádu nebo vyjádření, které je podkladem pro rozhodnutí správního orgánu. Z toho lze vyvodit, že jiné správní úřady než uvedené v definici nemají ve správním řízení postavení dotčeného 15 126 zákona č. 50/ 1976 16 Srov. s 4 zákona č. 183/2006 26

orgánu dle ustanovení 136 správního řádu. Dále správní řád přiznává výslovně postavení dotčeného orgánu územním samosprávným celkům, týká-li se věc, která je předmětem řízení, jejich práva na samosprávu. 17 V souladu s úpravou stavebního řízení v novém stavebním zákoně 18 se podle 4 tohoto zákona pracuje pouze s termínem dotčený orgán. Je proveden odkaz na definici dotčených orgánů v 136 správního řádu. Z toho lze dovodit, že obec ve stavebním řízení podle nového stavebního zákona bude mít vždy postavení dotčeného orgánu, a to jako představitel samostatné působnosti. 5.6. Zásady vedení územního a stavebního řízení Zásada legality Povinnost správního orgánu postupovat v v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i v souladu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu ČR 19. Zásadou legality tak rozumíme postup správního orgánu v rámci jeho kompetencí a v souladu s procesními i hmotněprávními normami platného práva. Tato zásada nachází svou oporu zakotvenou již v Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod. Zásada legality je tak výchozí nejen pro vlastní správní řízení a každou jeho součást, ale i pro všechny ostatní zásady, kterými se SŘ řídí. Uplatňovaný princip je dán nerovným postavením subjektů, ze kterého vychází, že účastníci řízení (jako subjekt podřazený) jsou oprávněni činit to, co zákon nezakazuje a naopak, že správní úřady spolu s dotčenými orgány (jako subjekty nadřazené) mohou činit výslovně jen ty úkony, ke kterým je zákon opravňuje. Jelikož v rámci své působnosti stavební úřady při svém rozhodování zcela nutně uplatňují státní moc v rámci přenesené působnosti, nemohou se od této základní zásady za žádných okolností odchýlit. Statní orgán tak musí dodržovat nejen právo hmotné, které aplikuje při výkonu své působnosti, nýbrž i právo 17 Viz 136 odst. 2) zákona č.500/2004 Sb. Správního řádu 18 Viz 112 zákona č. 183/2006 Sb., odkaz na dotčené orgány 19 zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. 1 27

procesní. Porušení této zásady může způsobit následné přezkoumání nezákonného rozhodnutí, příp. nahrazení škody způsobné takovým rozhodnutím. Zásada ochrany veřejného a jiného obecného zájmu Další z povinností, které zákon správnímu orgánu ukládá je dbát na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných přípa dů nevznikaly nedůvodné rozdíly, např. správní orgány jsou povinny vyžadovat plnění povinností od osob, které jsou účastníky správního řízení nebo kterým byly tyto povinnosti uloženy Ve správním řádu se o veřejném zájmu pouze hovoří, jeho definice zde uvedena ovšem není. 20 Zákonodárce však s tímto pojmem pracuje a konkrétněji jej tedy můžeme určit na základě příslušných jednotlivých zákonů, kde je blíže specifikován a popsán. Zásada ochrany práv a zájmů adresátů Správní orgány jsou povinny chránit práva a právem chráněné zájmy fyzických i právnických osob. Správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (dále jen "dotčené osoby"), a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Zásada materiální pravdy Povinnost správního orgánu zjistit v průběhu dokazování stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, neboť rozhodnutí správních orgánů musejí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Jde tedy o shromáždění a posouzení důkazů a podkladů a to v rozsahu dle 20 zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. 4 28

konkrétního účelu správního řízení. Správní orgán může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. 21 Objektivita přisouzení váhy jednotlivým důkazům pak musí být důkladně odů vodněna v rozhodnutí stavebního úřadu tak, aby o ní nevznikaly důvodné pochybnosti. Nepodložené úvahy správního orgánu jsou nepřípustné. (vyjma řízení sporného), které je posléze doplňováno pouze důkazy navrženými žalobní či žalovanou stranou. Povinnost postupovat v souladu se zjištěním materiální pravdy je dána vždy, tedy bez ohledu na to zda bylo řízení zahájeno z úřední povinnosti, či na žádost. Zásada procesní rovnosti Zaručuje rovné postavení všech účastníků řízení tam, kde v úvahu přichází více účastníků řízení. Postavení účastníků řízení však není identické. Zákon rozlišuje rozdílné procesní postavení tzv. účastníků hlavních (neopomenutelných) a účastníků ostatních. Ve stejné skupině účastníků je pak jakákoliv diskriminace či rozdílné zacházení stri ktně zakázáno. Dle této zásady orgán povinen vystupovat vůči všem osobám stejně nestranně a vyžadovat splnění povinností stejnou měrou od všech účastníků. Díky zásadě rovného postavení účastníků v řízení nelze žádného z účastníků jakkoli zvýhodňovat či naopak znevýhodňovat. V případě, že by rovnost osob dotčených mohla být v některých případech ohrožena, je správní orgán povinen provést opatření k jejímu zajištění. 22 Povinností správního orgánu je, v souvislosti s výše uvedeným, poučit účastníka o jeho procesních právech a povinnostech, a tím zajistit rovného postavení účastníků, čím je dána možnost účastníka dostatečně svá práva hájit. Správní orgán je povinen poskytnout poučení pouze v otázkách procesních a nikoliv v otázkách hmotných. Další povinností stavebních úřadů je, aby poskytovaly všem účastníkům stejné procesní podmínky. Jedná se především o stejnou přiměřenou pomoc, dodržování či promíjení lhůt apod. Garance ústavního principu rovnosti 21 zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 141 odst. 4 22 zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 7 odst. 2 29

v právech a v důstojnosti a taktéž v rovnosti před zákonem mus í být vždy dodržena u libovolného státního orgánu, který je touto zásadou vázán. 23 Zásada veřejné správy jako služby Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k osobám chovat zdvořile a podle možností vycházet vstříc. 24 Osobní averze či nevraživost není akceptovatelná. 25 S touto zásadou úzce souvisí zásada poučovací, podle které má správní orgán osobě poskytnout dostatečné poučení o jejích právech a povinnostech, aby při jejich neznalostech neutrpěli újmu. Zápis o splnění poučovací povinnosti, musí být v konečném rozhodnutí ve věci. Tato část rozhodnutí musí obsahovat poučení o procesních právech účastníka, především pak o možnosti odvolání. Správní úřad má též uvědomovací povinnost, která mu ukládá, není-li tím ohrožen účel plánovaného úkonu, aby včas a správným způsobem uvědomil dotčené osoby, co zamýšlí učinit, a také je poučil o možnosti hájit v tomto konkrétním případě jejich práva a oprávněné zájmy. 175 správního řádu upravuje možnost podat proti nevhodnému chování úřední osoby nebo proti nevhodnému postupu správního orgánu stížnost. Stížnost se ovšem podává u orgánu, který vede řízení a až v případě pochybností o řádném vyřízení stížnost lze požádat o prošetření nadřízený orgán. Zásada rychlosti a hospodárnosti Povinností každého správního orgánu je, vést řízení tak, aby bylo možné veškeré záležitosti vyřizovat bez zbytečného odkladu a průtahů. Dále je povinností orgánu postupovat tak aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby osoby byly co nejméně zatěžovány. Stručně řečeno si je povinností správního orgánu postupovat rychle a hospodárně. Rychlost a hospodárnost je tím míněna nejen v náročnosti na správní orgán, ale i na osoby dotčené. Přípustné jsou jen takové náklady, které jsou nezbytně nutné a v takové výši, která je přiměřená vzniklé 23 článek č. 1, 3, 5 Listiny základních práv a svobod 24 zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 odst. 1. 25 zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 14 odst. 1 a násl. 30

situaci. 26 V rámci povinnosti rychlého a šetrného řízení jsou orgány státní správy povinny spolupracovat. 27 Účastníci řízení se mohou, v případě že lhůty nejsou správními orgány dodržovány, dovolávat nápravy díky ustanovení o ochraně před nečinností správního orgánu dle Spr.Ř. 28 Zásada dvojstupňovosti Zásada dvojstupňovosti, je dána tím, že každé rozhodnutí stavebního úřadu, stejně jako každého jiného správního orgánu prvního stupně, lze napadnout řádným opravným prostředkem. Věc je pak přezkoumána orgánem vyššího stupně (výjimku tvoří pouze situace, kdy původní rozhodnutí bylo vydáno ústředním správním orgánem v tom případě přezkoumává opět tento orgán). Rozhodnutí orgánu vyššího stupně tak umožňuje eliminovat chybné rozhodnutí, nebo potvrdit rozhodnutí správné, což vede k větší právní jistotě. Napadení rozhodnutí, které doposud nenabylo právní moci, je řádným opravným prostředkem. Při napadení rozhodnutí, které již z nějakého důvodu napadnout nelze je možno využít prostředky mimořádné, příp. soudní přezkoumání. 26 zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 6, odst. 2 SŘ 27 zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 8 odst. 2 28 zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 80 SŘ 31

6. Účastníci řízení 6.1. Práva a povinnosti účastníků řízení Účastník má zejména právo: Podat návrh na zahájení řízení umožňuje-li to zákon a vzít svůj návrh zpět, na poučení od správního orgánu, na mítat podjatost úřední osoby, být informován o osobách provádějící úkony v řízení, na tlumočníka, být zastoupen, být zastoupen nemůže-li hájit svá práva, podávat návrhy a být slyšen, nahlížet do spisu, požádat o prominutí zmeškání úkonu, požádat o povolení změny obsahu podání, být vyrozuměn bez zbytečného odkladu o zahájení řízení, být vyrozuměn o ústním jednání, být vyrozuměn o provádění důkazů mimo ústní jednání, být vyrozuměn o ustanovení znalce, žádat předběžné opatření, navrhnout přerušení řízení, na oznámení rozhodnutí, požadovat písemné potvrzení o ústně vyhlášeném jednání, požádat o stejnopis rozhodnutí, podat žádost v případě nečinnosti orgánu, podat odvolání, být vyrozuměn o podaném odvolání, podat návrh na vydání nového rozhodnutí, podat návrh na obnovu řízení, navrhnout výkon rozhodnutí. Každý účastník se může nechat v řízení zastupovat zmocněncem. Pokud účastník nemá procesní způsobilost, musí být zastoupen především zákonným zástupcem, nemá-li ho, nebo nemůže-li ho zákonný zástupce zastupovat, ustanoví mu správní orgán opatrovníka. Správní orgán ustanoví účastníkovi opatrovníka též v případech, kdy je nutno zajistit ochranu jeho práv, o kterou se účastník sám postarat nemůže. Účastník má zejména tyto povinnosti: Poskytnout součinnost, označit důkazy na podporu svých tvrzení, prokázat svou totožnost, jako žadatel označit další jemu známé účastníky, nahradit náklady řízení v případech uvedených v 79 odst. 5 a 6 stavebního zákona. 32