Studijní opora Název předmětu: Zpravodajské zabezpečení a průzkum 8. semestr Zpracoval: pplk. Ing. Milan Podhorec, Ph.D., mjr. Ing. Martin Vogel Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Obsah: 1 Základní úkoly průzkumu a způsoby získávání informací str. 3 1.1 Průzkum a základní úkoly průzkumu str. 3 1.2 Dělení průzkumu str. 5 1.3 Způsoby získávání informací str. 8 1.4 Bojový průzkum str. 9 2 Způsoby získávání informací str. 10 2.1 Pozorování (naslouchání) str. 12 2.2 Výslech a využití zajatců nebo přeběhlíků str. 12 2.3 Studium dokumentů, výstroje, výzbroje a techniky nepřítele str. 12 2.4 Vytěžení místního obyvatelstva a sledování str. 13 3 Management řízení shromažďování informací str. 13 3.1 Koordinace shromažďování a management požadavků str. 13 3.2 Shromažďování informací a jejich zpracování str. 15 3.3 Místo a úkoly zpravodajské skupiny v procesu Managementu řízení shromažďování informací ve zpravodajské podpoře str. 15 4 Psychologické aspekty sebezáchovy a činnost při odloučení str. 17 4.1 Psychologické aspekty sebezáchovy postupy pro přežití str. 18 4.2 Psychologické aspekty přežití str. 20 4.3 Osobní příprava sebezáchovy str. 26 2
1 Základní úkoly průzkumu a způsoby získávání informací Průzkum získává údaje a informace vojenského charakteru k hodnocení aktuální situace protivníka a terénu, potřebné pro velitelská rozhodnutí a ke zjišťování cílů pro ničení. Je nedílnou součástí bojové činnosti. Je organizován zpravodajskými orgány, všemi veliteli a prováděn průzkumnými orgány, za každé situace s úkolem získávat informace o protivníkovi, terénu, povětrnostních podmínkách a dalších skutečnostech z prostoru zpravodajské odpovědnosti mající vliv na přípravu, úspěšné vedení boje. Průzkum a jeho organizování je trvalým úkolem velitelů a zpravodajských orgánů aniž by k tomu obdrželi zvláštní nařízení. Definice: Průzkum je úkol prováděný vizuálním pozorováním nebo jinými metodami zjišťování s cílem získat informace o činnosti a zdrojích zpráv protivníka nebo potencionálního protivníka, anebo se tím rovněž zjišťují údaje, které se týkají meteorologických, hydrologických nebo geografických charakteristik určitého prostoru. 1.1 Průzkum a základní úkoly průzkumu Průzkum získává údaje a informace vojenského charakteru k hodnocení aktuální situace a činnosti nepřítele, terénu a počasí, stanovení cílů pro ničení vlastními palebnými prostředky, účinnosti vlastních úderů a dalších skutečnostech, které mají vliv na přípravu a úspěšné vedení boje. Je organizován všemi veliteli, řízen zpravodajskými orgány a prováděn průzkumnými orgány ve všech druzích bojové činnosti v jakékoliv denní a noční dobu. Průzkum je bojový úkol prováděný vizuálním pozorováním nebo jinými metodami zjišťování s cílem získat informace o činnosti a výzbroji nepřítele nebo potencionálního protivníka, anebo o meteorologických, hydrologických nebo geografických charakteristikách určeného prostoru. 3
Jinými slovy lze říci, že průzkum je cílevědomá činnost k získávání informací o nepřítelovi, terénu a počasí, potřebných pro hodnocení situace a určování cílů pro ničení vlastními prostředky a elektronické působení. K vedení průzkumů se používají optické, optoelektronické ( infračervené, fotografické), laserové, radiotechnické, radiolokační, televizní, termovizní, zvukoměrné prostředky, indikátory a čidla, průzkumně signalizační zařízení a další prostředky. Průzkumné orgány Hrají významnou roli i v udržování tempa operace a společně s ostatními jednotkami zabezpečují získání potřebných informací pro velitele. Identifikují bojovou sestavu sil nepřítele, jeho slabá místa, potvrzením průchodnosti bojiště napomáhají manévru vlastních sil. Poskytují taktické informace, které dovolí identifikaci cílů pro jejich potenciální ničení palebnými prostředky. Průzkumné orgány pozorováním činnosti nepřítele a včasným varováním před jeho nepředvídanou činností poskytují rovněž ochranu bojovým jednotkám. POZORUJÍ A HLÁSÍ. Orgány bojového průzkumu zjišťují objekty taktického významu, které se nacházejí v hloubce do 30 km od linie fronty. Základní úkoly průzkumu Průzkum prostoru (situace) - nepřetržité získávání zpráv o situaci nepřítele, terénu, počasí a dalších skutečnostech potřebných pro rozhodování velitelů. Je veden na celou hloubku prostoru zpravodajské odpovědnosti daného stupně velení a prováděn zejména průzkumnými orgány radioelektronického, leteckého, speciálního, hloubkového a bojového průzkumu. Průzkum cílů - zaměřen na lokalizaci a identifikaci cílů pro palebné ničení a elektronické působení. Využívá výsledků průzkumu prostoru a je prováděn průzkumnými orgány útvarů a jednotek plnících úkoly palebného ničení a elektronického působení. 4
Průzkum účinnosti zbraní a prostředků elektronického působení - zjišťuje stupeň zničení (vyřazení) cílů. V závislosti na hloubce průzkumu a zjištěných cílech jej provádějí průzkumné orgány předurčené k průzkumu prostoru i cílů. 1.2 Dělení průzkumu Průzkum se dělí podle stupně velení na strategický, operační a taktický, podle prostředí provádění na pozemní, vzdušný a podle použitých prostředků na bojový, hloubkový, radioelektronický, dělostřelecký, ženijní, chemický, hydrometeorologický, letecký, vzdušných cílů a speciální. Strategický průzkum organizuje generální štáb a provádí se v době míru i za války pro zabezpečení obrany státu, rozpracování válečných plánů a jejich úspěšné provedení v případě války nebo při likvidaci nevojenských ohrožení státu. Operační průzkum se organizuje na stupni velitelství pozemních sil (operačního uskupení), a na stupni velitelství vzdušných sil AČR. Provádí se v době míru i za války pro získání informací v zájmu přípravy a provedení operací. Taktický průzkum zabezpečuje bojovou činnost jednotek na taktickém stupni velení. Organizují jej velitelé a štáby svazků, útvarů a jednotek. Na strategickém stupni velení je prováděn pozemní speciální průzkum a radioelektronický průzkum. Na operačním stupni velení je prováděn pozemní a vzdušný průzkum. Z druhů pozemního průzkumu pak hloubkový, radioelektronický, dělostřelecký, ženijní, chemický a hydrometeorologický průzkum. Vzdušný průzkum na tomto stupni velení je prováděn jako radioelektronický, optoelektronický, letecký, průzkum vzdušných cílů a dělostřelecký průzkum. Na taktickém stupni velení se provádí převážně pozemní průzkum, vzdušný průzkum pouze v případě přidělení prostředků vzdušného průzkumu. Pozemní průzkum na taktickém stupni zahrnuje tyto druhy průzkumu: bojový, hloubkový, radioelektronický, radiolokační, dělostřelecký, ženijní, radiační, chemický a bakteriologický, hydrometeorologický, letecký, speciální, agenturní průzkum a další druhy průzkumu. 5
Vzdušný průzkum je jedním z hlavních druhů průzkumu. Může spolehlivě a v poměrně krátké době získávat informace o protivníkovi, terénu a počasí, nutné pro přípravu a úspěšné vedení boje všemi druhy vojsk. Vyznačuje se velkou manévrovostí, možností působit do velké hloubky bojové sestavy protivníka, umožňuje rychlou změnu průzkumné činnosti na objekty (cíle), které se nově objevily na bojišti. Je určený k průzkumu prostoru i k průzkumu cílů. Vzdušný průzkum se dělí na letecký průzkum a na průzkum vzdušných cílů. Bojový průzkum je druhem pozemního průzkumu. Je určen k získávání informací o protivníkovi, terénu a dalších skutečnostech, majících vliv na přípravu a úspěšné vedení boje. Je organizován na taktickém stupni velení a je prováděn průzkumnými orgány průzkumných jednotek a vyčleňovanými jednotkami mechanizovaného vojska. Hlavními úkoly bojového průzkumu je zjišťování rozmístění důležitých objektů protivníka, jeho druhých sledů a záloh, zajišťovat boky a týl vlastních vojsk proti neočekávanému proniknutí protivníka. Hloubkový průzkum je druh pozemního průzkumu určený k získávání informací o důležitých objektech v sestavě protivníka pro hodnocení situace na operačním stupni velení. Hlavním úkolem hloubkového průzkumu je sledovat prostory, objekty a komunikační uzly, jejichž průzkumem lze získat informace o hlavních prvcích bojové sestavy protivníka, jeho záměrech as rozlišovat klamné objekty od skutečných. Vedlejším úkolem může být ničení nebo narušování objektů protivníka tam, kde není možné nebo výhodné použít jiných prostředků ničení nebo hrozí nebezpečí z prodlení. Průzkumným orgánem hloubkového průzkumu je skupina hloubkového průzkumu (SHPz). V organickém složení působí v síle 4 osob a podle charakteru úkolu může být posílena. Skupiny hloubkového průzkumu vedou průzkum převážně pozorováním důležitých bodů (prostorů) ze stálých pozorovacích stanovišť. Výjimečně mohou provádět průzkum propátráváním ve stanovených prostorech. Přepady a léčky bude SHPz provádět zcela výjimečně. SHPz plní úkol zpravidla jako celek a podle úkolu může krátkodobě ze své sestavy vyčlenit pozorovací nebo pátrací hlídku. Do sestavy protivníka může proniknout SHPz pěšky, na vozidle, vysazením z vrtulníku (přistáním, slaněním, padákem), nebo se nechá překročit vojsky protivníka. Návrat do sestavy vlastních vojsk se uskutečňuje pěšky, jiným způsobem nebo vyčkáním příchodu vlastních vojsk. 6
Radioelektronický průzkum (REPz) je druh elektronického průzkumu, určený k získávání informací o objektech v pásmu elektromagnetického spektra, využívaného rádiovými a radiotechnickými prostředky protivníka. Vedou jej jednotky rádiového a radiotechnického průzkumu a elektronického boje vždy jako průzkum situace. Je využíván rovněž k průzkumu cílů pro potřeby rušení zdrojů vyzařování elektromagnetické energie prostředky protivníka. Zdroje informací tohoto druhu průzkumu tvoří pracující radioelektronické prostředky protivníka, které jsou zpravidla organizačně začleněny v objektech průzkumu a jsou součástí systémů rádiového, radioreléového, troposférického a družicového spojení, systémů radiolokace, radionavigace, řízení a navedení systémů rušení. Radioelektronický průzkum zahrnuje rádiový (RPz) a radiotechnický průzkum (RTPz). Radiolokační průzkum (RLPz) je druh elektronického průzkumu, určený k zjišťování a určení polohy pozemních a vzdušných cílů. Uskutečňuje se pomocí radiolokačních stanic různého určení. Je zároveň nedílnou součástí bojového, dělostřeleckého, leteckého průzkumu a průzkumu vzdušných cílů. Dělostřelecký průzkum je součást přípravy střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva. Provádí ho průzkumné dělostřelecké jednotky a útvary. Podle použitých prostředků se rozděluje na dělostřelecký základní, technický a vzdušný průzkum. Dělostřelecký základní průzkum se provádí pozorováním pomocí optických a optoelektronických přístrojů. Dělostřelecký technický průzkum se provádí pomocí radiolokátorů, zvukoměrných souprav a fotografováním nebo televizním snímáním. Dělostřelecký vzdušný průzkum se provádí pozorováním z průzkumných vrtulníků a lehkých průzkumných letounů a televizním snímáním z bezpilotních průzkumných letounů. Ženijní průzkum provádějí průzkumné orgány ženijního vojska s cílem získat informace, potřebné pro řízení ženijního zabezpečení a efektivní plnění jednotlivých úkolů ženijního zabezpečení boje. Průzkumné orgány vojskového i hloubkového průzkumu a letecký průzkum plní některé úkoly ženijního průzkumu jako součást průzkumu situace. Radiační, chemický a bakteriologický průzkum provádí průzkumné jednotky chemického vojska, průzkumné orgány bojového průzkumu a speciálně připravené 7
průzkumné orgány mechanizovaných jednotek a jednotek druhů vojsk k zjištění základních údajů o kontaminaci terénu, ovzduší a objektů. Plní úkoly průzkumu situace v prostoru činnosti vojsk. Hydrometeorologický průzkum je druh průzkumu, určený k zjišťování informací o skutečné a předpokládané hydrologické a meteorologické situaci v prostoru bojové činnosti. Letecký průzkum je druh vzdušného průzkumu, určený k zjišťování informací ze vzdušného prostoru o pozemních a leteckých silách protivníka pro hodnocení situace a zjišťování cílů pro palebné ničení a elektronické působení. Je prováděn letouny, vrtulníky a bezpilotními letouny. Při stanovení úkolů leteckého průzkumu se určuje, zda je potřebné objekt (cíl) vyhledat, zjistit (sledovat), upřesnit, ověřit a fotografovat. Speciální průzkum je druhem pozemního průzkumu, určený k získávání informací a k plnění speciálních opatření a zvláštních úkolů v týlu protivníka ve prospěch GŠ AČR. Získávání informací je zaměřeno na objekty strategického významu protivníka. Průzkumné a speciální úkoly plní skupiny speciálního průzkumu (SSPz). 1.3 Způsoby získávání informací a) pozorování (naslouchání); b) výslech a využití zajatců nebo přeběhlíků; c) studium dokumentů, výstroje, výzbroje a techniky nepřítele; d) vytěžení místního obyvatelstva; e) sledování. JINÉ ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ NEPOUŽÍVAT! Léčka, výpad a přepad nejsou způsoby získávání informací, ale jsou bojovou činností, pomocí níž mohou být získáni zajatci, přeběhlíci, výstroj, výzbroj, dokumenty, atd. Průzkumná vozidla jsou vybavena prostředky schopnými získávat informace o činnosti protivníka, o cílech úderů a provádět jejich identifikaci, o výsledcích vlastních 8
úderů na nepřátelské cíle a vést sledování v rozsahu přesahujícím možnosti lidských smyslů. Průzkumné systémy jsou schopny použití v podmínkách nízké viditelnosti, za všech povětrnostních podmínek a ve většině typů terénu. Efektivní komunikační a informační systémy zabezpečují, aby získané informace byly včasné a využitelné. Tím je zabezpečeno, aby výsledky činnosti průzkumných orgánů měly maximální vliv na rozhodování velitele. 1.4 Bojový průzkum Druh pozemního průzkumu určený k získávání informací pro hodnocení situace protivníka a zjišťování cílů na taktickém stupni velení. Je prováděn silami a prostředky průzkumu průzkumných útvarů a jednotek mechanizovaného vojska, sil rychlého nasazení a sil podpory. Průzkumné orgány bojového průzkumu získávají informace o protivníkovi do hloubky 30 km od předního okraje vlastních vojsk. Hlavní úkoly bojového průzkumu je zjišťovat informace o: - hlavních silách nepřítele, jejich prostorech rozmístění, směru a doby zahájení přesunů; - druhých sledech a zálohách nepřítele; - místech velení; - prostředí elektronického boje (EB) ; - hlavních palebných prostředcích a ZHN; - předsunutých přistávacích plochách a letištích bitevních vrtulníků; - vzdušných výsadcích; - terénu a terénních předmětech majících vliv na činnost jednotek nepřítele nebo činnost vlastní; - dalších objektech podle požadavků velitelů. 9
Základní povinnosti průzkumníka Úspěšné splnění úkolů průzkumnými jednotkami ve složitých podmínkách soudobého boje v rozhodující míře závisí na úrovni vycvičenosti, na morálním stavu a na bojovém mistrovství průzkumníků. Průzkumník je vycvičený příslušník průzkumné jednotky, který musí mít vysoké morální kvality, potřebné schopnosti a odborné znalosti. Každý průzkumník musí plnit všeobecné povinnosti vojáka, ale služba u průzkumných jednotek na něj klade řadu zvláštních požadavků. Z komplexu požadavků soudové bojové činnosti vyplývá, kterými rysy a vlastnostmi se musí voják - průzkumník bezpodmínečně vyznačovat. 2 Způsoby získávání informací Způsoby získávání informací 1. pozorování (naslouchání); 2. výslech a využití zajatců nebo přeběhlíků; 3. studium dokumentů, výstroje, výzbroje a techniky nepřítele; 4. vytěžení místního obyvatelstva; 5. sledování. JINÉ ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ NEPOUŽÍVAT! Léčka, výpad a přepad nejsou způsoby získávání informací, ale jsou bojovou činností, pomocí níž mohou být získáni zajatci, přeběhlíci, výstroj, výzbroj, dokumenty, atd. Průzkumná vozidla jsou vybavena prostředky schopnými získávat informace o činnosti protivníka, o cílech úderů a provádět jejich identifikaci, o výsledcích vlastních úderů na nepřátelské cíle a vést sledování v rozsahu přesahujícím možnosti lidských smyslů. 10
Průzkumné systémy jsou schopny použití v podmínkách nízké viditelnosti, za všech povětrnostních podmínek a ve většině typů terénu. Efektivní komunikační a informační systémy zabezpečují, aby získané informace byly včasné a využitelné. Tím je zabezpečeno, aby výsledky činnosti průzkumných orgánů měly maximální vliv na rozhodování velitele. 2.1 Pozorování Pozorování je základní způsob získávání informací o nepříteli. Uskutečňuje se zrakem, optickými a jinými technickými prostředky. Organizuje se ve všech druzích boje, nepřetržitě ve dne i v noci. V noci je doplněno nasloucháním. Pozorování provádějí velitelé, důstojníci štábů a zvlášť určení pozorovatelé, pozorovací hlídky a průzkumné orgány. Pozorování se provádí z pozorovatelen a z pozorovacích stanovišť s využitím bojové techniky nebo bez techniky. Výslednost a nepřetržitost pozorování nepřítele a jeho činnosti se zabezpečuje vytvořením promyšleného systému rozmístění pozorovatelen a pozorovacích stanovišť umožňující průzkum terénu v celé šířce a hloubce prostoru činnosti a na bocích. Podle předpokládané doby plnění úkolu dělíme pozorovací stanoviště na stálé a dočasné. Stálé pozorovací stanoviště se zpravidla ženijně buduje a připravuje pro delší pobyt. Dočasné pozorovací stanoviště je vhodné místo v terénu, které využívá jeho maskovacích vlastností, ženijně se zpravidla nebuduje nebo jím může být bojové vozidlo. Dočasných pozorovacích stanovišť je využíváno především při vedení pozorování za pohybu. K zvýšení výslednosti pozorování se používají technické prostředky průzkumu. V noci a za snížené viditelnosti se pozorování doplňuje nasloucháním. 11
Naslouchací stanoviště je vhodné místo v terénu, zpravidla skryté a důkladně zamaskované, dostatečně materiálně vybavené, umožňující vést průzkum nasloucháním a předávat zjištěné informace. 2.2 Výslech zajatců a přeběhlíků Výslech zajatců a přeběhlíků, kterým se získávají zvláště důležité informace, potvrzující nebo upřesňující informace získané z jiných zdrojů, nebo takové informace, které je nutné potvrdit. U průzkumného orgánu, štábu útvaru (jednotky) se výslech zajatců a přeběhlíků provádí krátce, zpravidla k získání takových zpráv, které jsou nezbytné pro vedení boje daného útvaru (jednotky). Podrobnější výslech se provádí na stupni svazek. V jeho průběhu se zpracovává protokol o výslechu. Zajatci a přeběhlíci se po provedení výslechu odesílají do shromaždiště zajatců a přeběhlíků. Zajatci, kteří vypověděli důležité zprávy, se odesílají s protokolem o výslechu k nadřízenému štábu. Výslech zajatců, získaných průzkumnými orgány v sestavě nepřítele se provádí k upřesnění zpráv nezbytných pro splnění stanoveného úkolu a ke zjištění důležitosti a významu zajatce pro další využití štábem svazku. 2.3 Studium dokumentů, výstroje, výzbroje a techniky a vytěžení místního obyvatelstva a sledování Studium dokumentů, výstroje, výzbroje a techniky patří k dalším způsobům získávání informací. Cenným zdrojem informací jsou bojové dokumenty, mapy, schémata, nové druhy výzbroje, výstroje a bojové techniky. Získané dokumenty se neprodleně doručují štábu svazku s uvedením kde, kdy a za jakých okolností byly tyto dokumenty (vzory) získány. 12
Vytěžení místního obyvatelstva je způsob získávání informací, který mohou využít průzkumné orgány působící na území s přátelsky nakloněným obyvatelstvem. Jeho využití je závislé na situaci, úkolu a na znalosti nálad a názorů místního obyvatelstva. Sledování je systematické pozorování vzdušného prostoru, povrchových a podpovrchových prostorů, míst, osob nebo věcí vizuálními, naslouchacími, elektronickými, fotografickými nebo jinými prostředky. Jedná se o systematické zkoumání vymezeného prostoru a nepřetržité vyhledávání polohy cílů, s cílem poskytnout včasné informace o nepříteli, terénu a počasí. Je vedeno s použitím elektronických, optoelektronických, laserových a termovizních prostředků, radiolokátorů, pozemních senzorů, bezpilotních prostředků, satelitů a všech dalších prostředků, které jsou k dispozici. 3. Management řízení shromažďování informací Úvod Zpravodajský systém musí být schopen plnit úkoly podle požadavků velitele na zpravodajské informace. Kvalita zpravodajských informací je ovlivněna úrovní zpravodajské činnosti, která musí vycházet z principů zpravodajství. 3.1Koordinace shromažďování a management zpravodajských požadavků Koordinace shromažďování a management zpravodajských požadavků (Collection coordination and Intelligence Requirement Management CCIRM) Termín koordinace shromažďování a management zpravodajských požadavků označuje činnost, jejímž výsledkem je efektivní a účinné využití všech fází zpravodajského cyklu, s cílem uspokojit zpravodajské požadavky na všech úrovních. Jde o manažerskou funkci, která zabezpečuje včasný tok informací prostřednictvím společné koordinace úsilí získávání informací. 13
Koordinace shromažďování informací a managementu požadavků sestává z následujících dvou činností: a. Management požadavků, který začíná společně s formulací prioritních zpravodajských požadavků velitele. Jakmile jsou tyto požadavky známy, jsou s využitím znalostí příznaků, jejichž zjištěním lze požadavek zodpovědět, formulovány specifické požadavky na informace (Specific Information Requirements SIR). Použité řešení vytváří základ plánu shromažďování informací. b. Koordinace shromažďování, která se dosahuje zpracováním a aktualizací plánu shromažďování. Plán stanovuje rozdělení úkolů mezi zdroje a agentury ke shromažďování informací, čímž zabezpečuje potřebné pokrytí objektů zpravodajského zájmu. V průběhu zpracování plánu shromažďování se formulované požadavky na informace transformují do podoby vhodné pro vlastní úkolování zdrojů a agentur. Výsledkem rozpracování jsou specifické rozkazy nebo požadavky (Specific Order or Request SOR), které jsou jim předávány. Pro pochopení úlohy plánu shromažďování je důležité si uvědomit, že jeho tvorba je průběžný proces, kdy dochází k nepřetržitému upřesňování úkolování zdrojů a agentur pružně reflektující vývoj situace v prostoru operace. Pokud není k dispozici vlastní systém získávání informací nebo vlastní zdroje nejsou schopny požadované informace získat, zpravodajský štáb (organizace) postupuje požadavky na informace ve formě žádosti o informace odpovídajícím zpravodajským štábům (organizacím) na vyšší či nižší úroveň a nebo sousedním uskupením. Důležité faktory pro výběr zdrojů a agentur Při výběru zdrojů a agentur, kterým jsou v plánu shromažďování stanoveny odpovědnosti za získávání informací je nutné přihlédnout k některým důležitým faktorům. Především jde o bezpečnost a možnost použití zdrojů v podmínkách bojiště, vhodnost a riziko jejich použití, nutnost potvrzování získaných informací a jejich rovnoměrné vytížení. 14
3.2 Shromažďování informací a jejich zpracování Shromažďování informací je druhou fází zpravodajského cyklu. Představuje vytěžování zdrojů přebíráním údajů od agentur a dodávání získaných informací zpracovatelům, za účelem tvorby zpravodajských informací. Jde o proces, během kterého se shromažďují informace a zpravodajské informace ke splnění požadavků velitele na informace a zpravodajské informace, stanovených v řídící fázi zpravodajského cyklu. Proces shromažďování informací se skládá ze tří částí: a. vytěžování zdrojů odebíráním údajů od agentur a zdrojů zpravodajským štábem; b. včasné doručení informací odebíraných ze zdrojů a agentur pro další fázi zpravodajského cyklu, ve které budou zpracovány do podoby zpravodajských informací; c. průběžná kontrola zda shromažďované informace odpovídají jednotlivým požadavkům Plánu shromažďování informací. Pro řízení procesu doručování informací je důležité si uvědomit, že hodnota informace s časem velmi rychle klesá. Zásadním principem této fáze zpravodajského cyklu je včasnost. Podmínky pro naplnění tohoto principu může výrazným způsobem ovlivnit vhodně využívaný zpravodajský informační systém zabezpečující hlavní úkoly výměny a sdílení informací s pokrytím všech aspektů systému řízení zpravodajské činnosti. 3.3 Místo a úkoly zpravodajské skupiny v procesu Managementu řízení shromažďování informací ve zpravodajské podpoře Zpravodajská skupina je součástí zpravodajského střediska svazku (útvaru). Hlavní úkoly zpravodajské skupiny: - plánování a koordinace zpravodajské činnosti; - plánování a řízení shromažďování informací, vyhodnocování informací získaných ze všech zdrojů; - průběžné hodnocení situace a záměru nepřítele; 15
- poskytování závěrů o nepříteli, terénu a počasí veliteli a štábu; - vede přehled o objektech nepřítele; - zpracovává zpravodajské informace, hlášení a další zpravodajské dokumenty; - soustřeďuje požadavky na informace od jiných součástí štábu, podřízených útvarů a jednotek; - odborně řídí zpravodajské štáby útvarů; - zpracovává požadavky na vzdušný průzkum a přepravu; - připravuje návrhy prioritních požadavků na zpravodajské informace pro velitele. Zpravodajská skupina se zpravidla člení na tři pracoviště: pracoviště řízení shromažďování informací, pracoviště analýzy informací a pracoviště geografické a hydrometeorologické podpory. Pracoviště řízení shromažďování informací Vytváří se z příslušníků zpravodajského oddělení (skupiny) štábu svazku (útvaru). Může být posíleno zpravodajskou jednotkou. Hlavní úkoly pracoviště řízení shromažďování informací: - zodpovídá za řízení shromažďování a zpracování požadavků na informace; - zpracovává plán shromažďování informací; - rozděluje prostor zpravodajské odpovědnosti mezi zdroje a skupiny; - stanovuje prostory zvláštní pozornosti (Named Area of Interest NAI) a prostory zvláštního významu (Target Area of Interest TAI); - navrhuje rozdělení požadavků na informace mezi zdroje a skupiny a lhůty jejich plnění; - provádí shromažďování informací od zdrojů a skupin, provádí jejich prvotní vyhodnocení a navrhuje aktualizaci plánu shromažďování informací; - zodpovídá za zpracování přílohy B bojového rozkazu zpravodajské zabezpečení; - řídí přímo podřízené zdroje a skupiny; 16
- zpracovává požadavky na vzdušný průzkum a přepravu; - zabezpečuje předání úkolů a nařízení podřízeným; - předává žádosti o informace a jiné požadavky. Závěr Zpravodajskou činností v AČR se zabývají zpravodajské štáby všech stupňů velení, které společně vytváří ucelený systém zpravodajského zabezpečení AČR, jehož cílem je získávat informace a zpravodajské informace o protivníkovi a prostorech plánované činnosti, nezbytné k přípravě a úspěšnému vedení operace (boje). V bojových i nebojových operacích poskytuje celkový přehled o situaci v prostoru zpravodajského zájmu a zpracovává zpravodajské informace. Při vedení operace (boje) nepřetržitě zabezpečuje důležité informace či zpravodajské informace o možnostech a záměrech nepřítele, o prostoru, ve kterém se vede nebo se předpokládá vést bojová či jiná činnost, o vlivu hodnoceného prostoru na činnost sil nepřítele, vlastních sil a sil spojenců. 4 Psychologické aspekty sebezáchovy a činnost při odloučení od jednotky Úvod Způsoby sebezáchovy v podmínkách přežití ve většině přírodních prostředích a situací celého světa je založena především na klíčovém slově SURVIVAL nebo-li přežití. Tento akronym obsahuje 8 bodů postupu pro činnost v krizových situacích přežití. Tyto body budou následně popsány a rozebrány. 17
4.1 Psychologické aspekty sebezáchovy postupy pro přežití Následující odstavce rozšiřují význam každého písmene ve slově přežití. Prostudujte a zapamatujte si význam každého písmene, protože mohou nastat dny, kdy budou pro vás užitečné a vykonají užitečnou práci. S odhadni situaci (Size up the situation) Pokud jste v bojové situaci, nalezněte místo kde se můžete skrýt před nepřítelem. Pamatujte si, bezpečnost především. Použijte svých smyslů - sluchu, čichu a zraku k prozkoumání bitevního pole. Co dělá nepřítel? Postupuje? Drží postavení? Ustupuje? Když vytváříte svůj plán přežití, budete moci uvážit jaký je vývoj situace? a) Ujasněte si své okolí b) Ujasněte si svojí fyzickou kondici c) Ujasněte si své vybavení Nyní když máte ujasněnu svou situaci, okolí, fyzickou kondici a vybavení, jste připraven na sestavení svého plánu na přežití. Při své činnosti mějte na paměti své základní fyzické potřeby - vodu, potravu a úkryt. U užijte vžechny své smysly, přehnaný spěch působí ztráty (Undue haste makes waste) Můžete udělat špatné rozhodnutí, když rychle reagujete bez přemýšlení, nebo plánování. Tato rozhodnutí mohou mít za následek vaše zajetí, nebo smrt. Nepohybujte se jen z důvodu vzrušení z akce. Vezměte v úvahu všechny hlediska vaší situace předtím, než uděláte rozhodnutí o postupu. Užívejte všechny své smysly na zhodnocení své situace. Všímejte si zvuků a zápachů. Buďte pozorný. R zapamatujte si kde jste (Remember where you are) Vyznačte svou polohu na mapě a uveďte ji do vztahu k okolnímu terénu. To je základní princip, který musíte vždy dodržovat. Věnujte pozornost tomu, kde jste a kam chcete jít. Nespoléhejte na ostatní ve skupině, že dodrží směr trasy. Neustále se orientujte. Vždy zkuste alespoň určit svojí polohu vzhledem k: 18
- Poloze sil nepřítele a oblastí pod jeho kontrolou. - Poloze sil vlastních a spřátelených a oblastí pod jejich kontrolou. - Umístění místních zdrojů vody (obzvláště důležité v poušti). - Oblasti, které umožňují dobré úkryty a maskování. Tyto informace vám dovolí dělat inteligentní rozhodnutí,když jste na útěku, nebo v situaci přežití. V přemožte strach a paniku (Vanquish fear and panic) Největším nepřítelem v bojové situaci přežití, nebo při útěku je strach a panika. Může to způsobit, že spíše než na svou situaci budete reagovat na svoje pocity a představivost. Může to vyčerpat vaší energii a tím způsobit další negativní emoce. Předběžný trénink přežití a sebedůvěry vám umožní překonat strach a paniku. I improvizace (Improvise) Učte se jak používat přírodní předměty kolem sebe k jiným účelům. Příkladem je použití kamene jako kladiva. Není otázkou jak kompletní soupravu na přežití máte u sebe, výbava po čase dojde nebo se opotřebuje. Když se vaše souprava opotřebuje, musí převzít iniciativu vaše představivost. V hodnota života (Value living) Všichni z nás se narodili k boji se životem, ale zvykáme si na snadný život. Stáváme se otroky pohodlí. Nemáme rádi překážky a nepohodlí. Co se stane když staneme tváří v tvář situaci přežití s jejími stresy, překážkami a nepohodlím? Zkušenosti a znalosti, které jste získali v průběhu svého života a při výkonu služby dávají směr vaší vůli k životu. Houževnatost, odmítání překážek a problémů kterým čelíte, vám bude dávat duševní a fyzickou sílu vydržet. A jednejte jako domorodci (Act like the natives) Domorodci a zvířata v oblasti jsou přizpůsobeni k jejich prostředí. Na získání pojmu o oblasti sledujte, jak lidé vykonávají své denní povinnosti. Kdy a co jí? Kdy, kde a jak získávají své jídlo? Kdy a kam chodí pro vodu? V jakém čase obvykle chodí spát a kdy vstávají? Tyto činnosti jsou důležité, když se 19
pokoušíte zabránit svému zajetí. Zvířata žijící v oblasti vám také mohou dát klíč jak přežít. Zvířata také potřebují potravu, vodu a úkryt. Jejich pozorováním můžete nalézt zdroje vody a potravy. Studiem lidí se učíte je respektovat, což nezřídka dělá cenné přátele a důležité je že se učíte přizpůsobovat jejich prostředí a zvětšovat své šance na přežití. L žijte svými smysly, ale učte se základním znalostem Bez cvičení základních znalostí pro přežití a úniku na bitevním poli jsou vaše životní šance na přežití v boji a případně útěku nepatrné. Učte se základním znalostem teď a ne když máte namířeno do boje, nebo jste v boji. Cvičte základní znalosti přežití během všech výcvikových programů. Trénink přežití zmenšuje strach z neznáma a dodává vám sebedůvěru. Učí nás jak žít svými smysly. 4.2 Psychologické aspekty přežití Zabere mnohem víc času, než znalosti jak budovat úkryt, získat jídlo, rozdělat oheň a cestovat bez pomoci standardních navigačních zařízení, k úspěšnému životu v průběhu situace přežití. Mnoho lidí s malým, nebo žádným tréninkem přežití zvládá situaci přežití způsobem ohrožujícím život. Řada lidí s výcvikem přežití nevyužili své znalosti a zemřeli. Klíčovým prvkem v každé situaci přežití je duševní postoj postiženého jednotlivce(ů). Mit znalosti pro přežití je důležité, mít vůli k přežití je nezbytné. Bez vůle k přežití získané znalosti poslouží málo a neocenitelné zkušenosti přijdou nazmar. Na vojáka v prostředí přežití směřuje mnoho stresů, které mají dopad na jeho myšlení. Tyto stresy mohou způsobit těžkosti a emoce. Když jim špatně porozumíme mohou změnit sebejistého, dobře trénovaného vojáka na nerozhodného, neschopného jedince s pochybnou schopností přežít. Pohled na stres Předtím než porozumíme našim psychologickým reakcím v situacích přežití je užitečné nejdříve trošku vědět něco o stresu. Stres není nemoc, kterou můžeme léčit a odstranit. Spíše je to, tělesný stav z našich prožitků. Stres může být popsán jako naše reakce na tlak. Jsou to názvy, které dáváme našim prožitkům, jako je fyzikální, mentální, emocionální a duchovní odezva na životní napětí. 20