modely sociálních služeb pro OsOby s duševním OnemOcněním pro OKres KarlOvy vary 7 navazující služby Komunitní psychiatrické sestry informační a poradenská linka Publikace je financována z Individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje v rámci prostředků Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje 1 a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
2
navazující služby Komunitní psychiatrické sestry Informační a poradenská linka 3
Obsah Komunitní psychiatrické sestry 5 1 Vznik profese komunitní psychiatrické sestry 5 2 Profese komunitní psychiatrické sestry 5 3 Výkony komunitních psychiatrických sester 6 4 Kvalifikační požadavky 9 5 Účinnost péče komunitních psychiatrických sester o duševně nemocné 9 Zavedení služby ko munitní psychiatrické sestry pro okres Karlovy Vary 11 Informační a poradenská telefonická linka pro osoby s duševním onemocněním, 12 jejich příbuzné a blízké Provoz informační a poradenské linky 12 4
KOmunitní psychiatrické sestry 1 Vznik profese komunitní psychiatrické sestry Komunitní péče je od poloviny 20. století dominantním trendem v řadě vyspělých zemí a je spojena s tzv. deinstitucionalizací, sledující redukci velkých psychiatrických léčeben a jejich alespoň částečnou přeměnu ve služby komunitní. Důvodem vzniku komunitní péče v ekonomicky vyspělých státech po druhé světové válce, současně s redukcí péče ve velkých psychiatrických léčebnách, byly hypotézy o negativním vlivu instituce na průběh nemoci u dlouhodobě léčených pacientů. Prostředkem těchto změn je vytváření komunitních týmů duševního zdraví s určenou geografickou oblastí, ve které působí. Při vzniku komunitních týmu se ukázaly být nezbytnou součástí komunitní psychiatrické sestry, které by působily v přirozeném prostředí pacientů. Vývoj v ČR, stejně jako v ostatních zemích bývalého socialistického bloku, v posledních 50 letech do značné míry stagnoval. Péče psychiatrických sester je ve zdravotním systému v ČR zavedena od roku 2006. Jedná se o zařazení nové odbornosti 914 - psychiatrická sestra - do sazebníků zdravotních výkonů, které jsou propláceny Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Jiné zdravotní pojišťovny v ČR zatím péči psychiatrických sester neproplácejí. V současné době existují u nás pouze tři pracoviště, kde tato služba existuje (dvě v Praze, jedno v Ostravě). Podle údajů z literatury a našich zkušeností je kapacita počtu ošetřovaných pacientů jednou psychiatrickou sestrou v rámci jednoho kalendářního měsíce zhruba 100 pacientů. Za předpokladu 50 000 osob potřebných této zdravotní péče u nás je zapotřebí 500 psychiatrických sester pro činnost v navrhovaných výkonech. 2 Profese komunitní psychiatrické sestry Psychiatrická sestra se zaměřením na komunitní péči je pracovník s vyšší kvalifikací, který samostatně poskytuje, organizuje a metodicky řídí ošetřovatelskou péči, včetně vysoce specializované ošetřovatelské péče, podílí se na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči o pacienty s duševní poruchou a mentálně retardovanými v jejich vlastním sociálním prostředí. Úkolem komunitních psychiatrických sester je koordinace spolupráce mezi lůžkovými a terénními službami, včetně služeb sociálních a svépomocnými skupinami. Začleňování pacientů s duševním onemocněním do vlastního sociálního prostředí i za využití komplementárních služeb (ubytovny, domovy, chráněná bydlení, chráněné dílny, kontaktní centra a denní centra). Dále provádění návštěv a domácí zdravotní péče u ambulantně léčených klientů s duševní poruchou. Komunitní psychiatrické sestry kontrolují dodržování léčebného režimu, hodnotí případné zhoršování onemocnění, včetně posouzení, zda klient není nebezpečný sobě nebo svému okolí. V rámci residenčních služeb je nutné zabezpečit mimo jiné: monitorování zdravotního a psychického stavu klienta ve vlastním prostředí, případové vedení, posouzení stavu pacienta v jeho přirozeném prostředí, krizová intervence u dekompenzovaných klientů, zpracování rehabilitačního a krizového plánu, týmové konzultace případu, podpora užívání perorální medikace, postupů ke zvládání stresu nebo krize, trénink komunikačních dovedností, techniky zaměřené na zvládání běžných situací, komplexní řešení zdravotního stavu klienta (zubař, kompensační pomůcky u kombinovaných postižení, spolupráce s praktickým lékařem atd.), dle potřeby aplikace intramuskulární medikace, psychoedukace pacienta i jeho blízkých, koordinace dalších potřebných služeb. Dále může psychiatrická sestra vykonávat činnosti, které jsou společné i pro sociální pracovníky, a to jsou individuální rehabilitace ve vlastním prostředí a psychoterapeutická podpora. Tyto činnosti může zajišťovat pouze kvalifikovaná zdravotní sestra ve spolupráci s ambulantním psychiatrem, který péči indikuje. Supervizní činnost indikujícího psychiatra obnáší zhodnocení stavu klienta, revizi a schválení léčebně-rehabilitačního plánu po každém jednom měsíci. 5
Ošetřující psychiatr nejprve posuzuje, zda je tento typ péče pro pacienta potřebný. Následně informuje pacienta a seznamuje ho s terénní psychiatrickou sestrou, která si domlouvá s pacientem konkrétní termín návštěvy v jeho domácím prostředí. Sestra na první návštěvě zjišťuje, s čím by chtěl pacient pomoci. Dále také posuzuje stav domácnosti, zvládání každodenních činností a návyků, sleduje zdravotní stav pacienta, jeho postoj k léčbě, zjišťuje úroveň sociálních funkcí (expresivní, receptivní a interakční schopnosti, situační faktory), zjišťuje vybavení pacientovy lékárny, kontroluje množství léků a exspiraci, provádí šetření jeho sociální a finanční situaci. Na základě zjištěného sestra společně s pacientem stanoví krátkodobé a dlouhodobé cíle rehabilitačního plánu. Po prvním šetření v domácím prostředí konzultuje rehabilitační plán s ošetřujícím psychiatrem, popřípadě v týmu. Psychiatr následně určí frekvenci návštěv. Sestra pak navštěvuje pacienta a snaží se s ním pomocí intervencí dosáhnout cílů rehabilitačního plánu. První návštěva bývá pro psychiatrického pacienta velice náročná a stresující a může hrozit i odmítnutí této péče. Proto je potřebné komunikovat profesionálně a získat si pacienta co nejdříve, aby se navázal vztah, kdy je pacient ochoten spolupracovat. Sestra vede vlastní dokumentaci, zápis z návštěvy a individuální rehabilitační plán, který pravidelně konzultuje s ošetřujícím psychiatrem a týmem odborníků. Průběžně kontroluje terapeutický plán, sbírá a vyhodnocuje údaje o pacientovi a stanoví nové cíle rehabilitačního plánu. V zájmu pacienta jedná s praktickým lékařem, odborným lékařem, opatrovnicí, pečovatelskou službou a dalšími rehabilitačními pracovníky, kteří mají pacienta v péči. Snaží se komunikovat i s rodinou pacienta. Často trénuje komunikační dovednosti (telefonování, nákupy, placení složenek atd.), nácvik cestování v MHD, zacházení s financemi, zvládání stresových situací, nácvik chodu domácnosti (úklid, vaření, vybavení, praní), udržování osobní hygieny, řeší sociální izolaci (zapojování do programů: ergoterapie, kluby, skupiny, denní stacionáře). Na základě konzultace s psychiatrem a psychologického vyšetření provádí individuální trénink paměti, cvičení sociálního vnímání atd. Kapacita komunitní psychiatrické sestry je pět návštěv u pacientů denně. Každá sestra může mít v péči současně cca 20 pacientů. 3 Výkony komunitních psychiatrických sester Péči terénní psychiatrické sestry indikuje vždy ošetřující psychiatr pacienta na dobu jednoho měsíce. Výkon je indikován pro schizofrenii, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy (F20 až F29), poruchy nálad (F30 až F39) a obsedantně-kompulzivní poruchu (F42). Výkon je možno provádět nejdéle po dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců, případné prodloužení léčby podléhá schválení revizního lékaře. Výkony, které psychiatrické sestry provádí, jsou tyto: a) Zavedení/ukončení individuální psychiatrické rehabilitace, konzultace, administrativní činnost psychiatrické sestry Tento výkon se vztahuje pouze k zahájení nebo ukončení rehabilitace, pravidelné revizi rehabilitačního plánu nebo týmové konzultaci stavu pacienta. Jedná se o soubor speciálních postupů a technik, které užívá psychiatrická sestra při individuální rehabilitaci psychiatrických pacientů. Zahrnuje posouzení stavu pacienta v jeho přirozeném prostředí, zpracování rehabilitačního a krizového plánu a jeho předložení ke schválení indikujícímu lékaři. Dále sestává z pravidelné revize 6
plánu péče, týmové konzultace případu a administrativní činnosti psychiatrické sestry. Součástí výkonu je i tzv. případové vedení pacienta (case management). Výkon začíná studiem dokumentace a pokynů ošetřujícího lékaře. Pokračuje navázáním kontaktu s pacientem, sběrem a vyhodnocením údajů o pacientovi, stanovením stávající úrovně sociálních funkcí v následujících oblastech: expresivní schopnosti, receptivní schopnosti, interakční schopnosti, situační faktory, písemným zpracováním plánu péče ve spolupráci s pacientem, uzavřením písemné smlouvy s pacientem. V průběhu péče dochází opakovaně k vyhodnocování uvedených funkcí a korekci plánu péče a smlouvy s pacientem. Psychiatrická sestra za použití standardizovaných dotazníků vyhodnotí rehabilitační potřeby pacienta. Ve spolupráci s pacientem písemně zpracuje rehabilitační a krizový plán. Pravidelně reviduje a konzultuje s ošetřujícím psychiatrem zdravotní stav pacienta. Účastní se případové konference týkající se pacienta v péči sestry a koordinuje další potřebnou péči a pomoc Při případovém vedení psychiatrická sestra s pacientem vytváří či průběžně kontroluje terapeutický plán. V tomto případě výkon zahrnuje jednání sestry v zájmu pacienta s praktickým lékařem, ošetřujícím odborným lékařem a dalšími rehabilitačními pracovníky, kteří mají pacienta v péči. Psychiatrická sestra referuje o pacientovi v týmu. K výkonu lze vykázat náklady na dopravu sestry za pacientem, pokud je prováděn v přirozeném prostředí pacienta. Výkon končí písemným záznamem do dokumentace a předáním zprávy ošetřujícímu lékaři pacienta. b) Psychiatrická rehabilitace individuální Jde o soubor speciálních postupů a technik, které užívá psychiatrická sestra při individuální rehabilitaci psychiatrických pacientů na specializovaném pracovišti nebo v přirozeném prostředí pacienta. V přirozeném prostředí pacienta zahrnuje i posouzení stavu pacienta, podporu v užívání perorální medikace. Součástí výkonu je i tzv. případové vedení pacienta (case management). Výkon je určen pro pravidelnou rehabilitaci dle schváleného rehabilitačního plánu. Výkon začíná studiem dokumentace a pokynů ošetřujícího lékaře, společným zhodnocením rehabilitačního plánu a instruktáží pacienta. Psychiatrická sestra zpravidla individuálně nacvičuje psychickou poruchou narušené sociální funkce (ADL - základní všední činnosti, IADL - instrumentální základní všední činnosti). Nácvik probíhá buď na specializovaném pracovišti, a nebo přímo v přirozeném prostředí pacienta. V přirozeném prostředí je součástí výkonu i zhodnocení stavu sestrou, popřípadě podpora v užívání perorální medikace. Při případovém vedení psychiatrická sestra s pacientem vytváří či průběžně kontroluje terapeutický plán. V tomto případě výkon zahrnuje jednání psychiatrické sestry v zájmu pacienta s praktickým lékařem, ošetřujícím odborným lékařem a dalšími rehabilitačními pracovníky, kteří mají pacienta v péči. Psychiatrická sestra referuje o pacientovi v týmu. Součástí výkonu jsou následující techniky: trénink komunikačních dovedností psychoedukace pacienta a jeho blízkých podpora v pravidelném užívání medikace (drug management) kognitivně-behaviorální techniky zaměřené na zvládání běžných situací stress management podpora v péči o vlastní somatický stav pacienta Individuální psychiatrická rehabilitace pacienta probíhá v přirozených podmínkách (in vivo). Cílem rehabilitace je zvýšení úrovně sebepéče, prevence relapsu a redukce hospitalizace. Výkon končí závěrem nácviku sociálních funkcí. Sestra sděluje pacientovi pozitivní zpětnou vazbu, popř. zadává samostatný úkol. Provede záznam do dokumentace. c) Terénní krizová intervence prováděná psychiatrickou sestrou Jde o soubor speciálních postupů a technik, které užívá psychiatrická sestra při krizové intervenci psychiatrických pacientů v období hrozící dekompenzace v přirozeném prostředí pacienta. 7
Výkon je prováděn pouze při akutní dekompenzaci stavu pacienta po dobu maximálně sedmi po sobě jdoucích dní. Na základě předem stanoveného krizového plánu sestra v období krize provádí plánované aktivity zaměřené na zvládání krize a plní aktuální pokyny ošetřujícího psychiatra. Sestra se snaží pacienta podpořit a ujistit ho o důležitosti léčby. Výkon začíná studiem dokumentace a pokynů ošetřujícího lékaře, navázáním kontaktu s pacientem, zhodnocením aktuálního stavu pacienta a stanovením prioritní činnosti v souladu s krizovým plánem pacienta. Na základě předem stanoveného krizového plánu psychiatrická setra v období krize provádí plánované aktivity zaměřené na zvládání krize a plní aktuální pokyny ošetřujícího psychiatra. Součástí výkonu jsou následující techniky: podpora v pravidelném užívání medikace (drug management) kognitivně-behaviorální techniky zaměřené na zvládání krizové situace stress management realizace krizového plánu péče o vlastní somatický stav pacienta Rehabilitační práce probíhá v souladu s rehabilitačním plánem s důrazem na techniky a dovednosti nutné k překonání krize s cílem zabránit dlouhodobé hospitalizaci pacienta. Výkon končí zhodnocením efektu intervence, instruktáží pacienta a předáním informace ošetřujícímu psychiatrovi pacienta minimálně 1 x denně. d) Edukace a reedukace terénní psychiatrickou sestrou Schválené edukační výkony (Edukace psychiatrickou sestrou a Reedukace psychiatrickou sestrou) se od sebe liší frekvencí vykazování a dobou trvání výkonu. Úvodní edukace se u pacienta provádí jedenkrát ročně v délce trvání 75 minut. Měla by být zaměřena na pacienta ve stabilizovaném stavu a samozřejmě uzpůsobena jeho schopnostem, úrovni vzdělání, mentálnímu omezení, ochotě přijímat informace, kulturním odlišnostem. Reedukace psychiatrickou sestrou pak trvá 45 min. a může být provedena čtyřikrát ročně. Jde o jakési zopakování hlavních kritických bodů popř. o hledání zdrojů nespolupráce pacienta. Výše uvedené výkony mohou být prováděny pouze na základě indikace lékaře. Vlastní edukace by měla zahrnovat podání informací o předepsaných lécích, způsobu užívání léků, možných nežádoucích účincích, vysvětlení postupů zmírňujících případné nežádoucí účinky, vysvětlení důležitosti užívání léků a důsledků jejich vysazení. Hlavní cíle edukace jsou následující: podat informace o předepsaných lécích, způsobu užívání léků, možných nežádoucích účincích vysvětlit postupy zmírňující případné nežádoucí účinky, vysvětlit důležitost užívání léků a důsledky jejich vysazení změnit nerealistická očekávání pacienta vůči léčbě, zmírnit ambivalenci, udržet a zvýšit pacientovu účast na léčbě Edukace by měla být vedena interaktivně za využívání následujících technik: používání otevřených otázek, poskytování empatického zhodnocení, zjišťování pacientových představ a přesvědčení a reflektujícího naslouchání. Důležité je zahrnutí strategií zaměřených na motivaci pacientů ke změně jejich maladaptivních zvyků v užívání léků např. normalizaci pacientových nejistot, podporování soběstačnosti, přehled předchozích zkušeností s léčbou, poskytování relevantní zpětné vazby, shrnutí a přehled potenciálních zdrojů nespolupráce. Edukace může být zaměřena též na rodinné příslušníky, kteří se starají o duševně nemocného člena rodiny, a u kterých je potřeba edukace indikována lékařem. Sestra při edukaci využívá didaktické pomůcky, na kterých demonstruje důležitost užívání léků, popř. poskytne srozumitelné písemné materiály. Edukace má dle expertů největší význam u pacientů z diagnostického spektra F 20-29 (schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy), F30-39 (poruchy nálady), F40-49 (neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy). Hlavní cílovou skupinou jsou pacienti se schizofrenií. Důvodem je, že jde o nejčastější diagnostickou skupinu, pro kterou jsou pacienti hospitalizováni na psychiatrii, jejich průměrná doba hospitalizace je nejdelší (průměr 8
112 dní ve srovnání s průměrnou dobou hospitalizace 65 dní u jiných skupin diagnóz) a jde o nejčastější skupinu diagnóz, pro kterou jsou přiznávány plné invalidní důchody. Z těchto, i jiných důvodů se schizofrenie považuje za nejnákladnější duševní onemocnění. I proto by měla být věnována větší pozornost získání pacienta ke spolupráci při dlouhodobějším užívání psychofarmak. Efektivně vedená edukace je jedním z nástrojů, jak této spolupráce dosáhnout a role psychiatrických sester je v tomto směru nenahraditelná. 4 Kvalifikační požadavky Požadovanou kvalifikací je absolvování pomaturitního specializačního studia v oboru ošetřovatelská péče v psychiatrii nebo absolutorium vyšší odborné školy se zaměřením sestra pro psychiatrii. Nezbytnou podmínkou pro výkon práce je rovněž registrace pracovníka s Osvědčením k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu Ministerstvem zdravotnictví, Pro vykonávání většiny pracovních činností u této pozice se zpravidla požaduje osvědčení Zdravotnické specializace podle zákona č. 96/2004 Sb. a přílohy k nařízení vlády č. 463/2004 Sb. Dále je vyžadována praxe alespoň pět let, z toho minimálně dva roky u lůžka a ideálně jeden rok v zařízení komunitní psychiatrie (denní stacionář). Pro výkon této pozice jsou obvykle požadovány tyto praktické dovednosti: samostatné poskytování, organizace a metodické řízení ošetřovatelské péče včetně vysoce specializované ošetřovatelské péče a podílení se na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči. Teoretické znalosti jsou obvykle požadovány z těchto oblastí: ošetřovatelská péče obecně, měření a sledování zdravotního stavu a životních funkcí, aplikace injekcí a očkovacích látek, odebírání krve a dalších biologických vzorků, obvazová technika a další. Na pokročilé úrovni se požadují tyto obecné způsobilosti: analyzování a řešení problémů, jednání s lidmi, motivování lidí, organizování a plánování práce, osobnostní rozvoj, pružnost v myšlení a jednání (adaptabilita, flexibilita, přizpůsobivost, improvizační způsobilosti), práce s informacemi, rozhodování, týmová práce. U této pozice jsou kladeny velmi vysoké požadavky na přesnost a preciznost. Vysoké nároky jsou i na koncentraci pozornosti, dlouhodobou paměť, písemný a slovní projev, přizpůsobivost, sebekontrolu a sebeovládání, samostatnost, schopnost pracovat v týmu, schopnost přijmout odpovědnost, rozhodnost, odolnost vůči mentální zátěži, kultivovanost vystupování a zevnějšku, jistotu, pohotovost vystupování a schopnost sociálního kontaktu, praktické myšlení a organizační schopnost. 5 Účinnost péče komunitních psychiatrických sester o duševně nemocné Mnoho zahraničních studií prokázalo účinnost těchto metod v péči o osoby s duševním onemocněním. Trénink sociálních dovedností zlepšuje úroveň sociálních funkcí a snižují riziko relapsu. Případové vedení zlepšuje spolupráci, co se týče udržení kontaktu s psychiatrickými službami. Psychoedukace zvyšuje spolupráci klienta v užívání medikace a snižuje riziko relapsu onemocnění. Psychiatričtí pacienti mají mnoho problémů, se kterými si nevědí rady a potřebují pomocí nácviku a psychické podpory pomoci. Práce terénní psychiatrické sestry je velkým přínosem pro průběh léčby. Předchází se tak relapsu a snižuje se frekvence hospitalizace. V některých případech dochází i ke snížení medikace. Pacient si osvojuje návyky a více se udržuje v realitě. Má pocit, že na onemocnění není sám. Často mu pouhá přítomnost sestry přináší sociální kontakt, který je pro něj tak důležitý a vytrhává jej z jeho uzavřenosti, ze světa jeho nemoci. Terénní psychiatrická sestra má velkou možnost poznat pacienta z jiného pohledu než lékař při vyšetření v ordinaci. Zjistí skutečnosti, které jsou velkým přínosem pro další průběh léčby. Zjišťuji například, že pacient neužívá léky, neboť má nespočet léků a neorientuje se v nich. Mnohdy pacient sám nedokáže vyhodnotit vážnost situace, na kterou je potřeba ho upozornit a popřípadě mu podat řešení. Práce terénní psychiatrické sestry přináší zkvalitnění péče o pacienta, zlepšení jeho života a následně šetří i peníze našeho zdravotnictví, neboť se tím předchází dlouhodobým hospitalizacím. Mezi významné interven- 9
ce ovlivňující spolupráci při užívání léků patří edukace, která má prokázanou účinnost při zlepšování lékové adherence, když je prováděna systematicky v rámci komplexní podpůrné péče společně s dalšími intervencemi jako behaviorální modifikace. Zdroje: Hanzálková, M. Dis.: Práce terénní psychiatrické sestry, Zdravotnické noviny, 3/2009 Pěč, O. MUDr.: Komunitní péče, ceskapsychiatrie.cz Tomáš, P. Mgr.: Nové výkony pro psychiatrické sestry, Medical Tribune, 6/2010 10
Zavedení služby KOmunitní psychiatrické sestry pro OKres KarlOvy vary Na základě výsledků Situační analýzy stavu péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje a z ní vzešlých doporučení v Koncepci péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje iniciovalo Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, jako hlavní dodavatel projektu, podání žádosti o dotaci na provoz služby terénních psychiatrických sester ke zdravotnímu odboru Krajského úřadu Karlovarského kraje. Žádost o zavedení služby psychiatrických sester je podána pro období 1. 1. 2012 30. 12. 2012 na služby dvou komunitních psychiatrických sester, které by byly zaměstnány pod registrovaným ambulantním psychiatrem MUDr. Jiřím Bartošem. Jejich služby by měly propojit péči ambulantní se službami terénního týmu nově vytvořené služby Sociální rehabilitace: terénní forma, která bude spolupracovat s MUDr. Bartošem a bude jím metodicky supervidována. Supervizní činnost indikujícího psychiatra bude obnášet zhodnocení stavu klienta, revizi a schválení léčebně rehabilitačního plánu po každém jednom měsíci. Komunitní psychiatrické sestry budou poskytovat své služby v rozsahu popsaném výše v textu osobám s duševním onemocněním, žijícím v okrese Karlovy Vary. Budou poskytovat terénní služby, tedy budou pracovat s klienty v přirozeném prostředí jejich domácností. Výkony sester budou evidovány dle kritérií zdravotních pojišťoven a tyto výstupy budou do budoucna sloužit jako podklad k žádosti o uhrazení péče Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Spolupráce se sociálními službami Jak bylo výše zmíněno, bývají komunitní psychiatrické sestry v zahraničních modelech pravidelnou součástí multidisciplinárních komunitních týmů, které jako hlavní způsob své práce využívají case management (případové vedení). V takových týmech jsou komunitní psychiatrické sestry v roli case managera 1 a pracují s těmi klienty, u nichž převažují problémy ovlivnitelné zdravotnickými intervencemi. Multidisciplinární týmy jako celek bývají součástí systému zdravotnických služeb, ačkoliv podstatnou část jejich personálu tvoří sociální pracovníci. V ČR není možné vytvářet multiprofesní týmy se silnou sociální složkou jako zdravotnická zařízení, protože financování je prostřednictvím hrazených výkonů, které se vztahují ke konkrétnímu klientovi a nevzniká tak prostor pro intenzivnější multiprofesní spolupráci. Uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami je navíc podmíněno kvalifikačními předpoklady, které jsou nastaveny prakticky výhradně pro zdravotníky. Zdravotní sestry mohou být členy týmů terénní sociální rehabilitace, kde pracují na pozici pracovníků v sociálních službách, což je proti sociálním pracovníkům znevýhodňuje. V některých týmech (například Fokus Mladá Boleslav) je tento problém částečně řešen tím, že někteří pracovníci mají dvojí kvalifikaci zdravotní sestra a sociální pracovník. Toto řešení je však nevýhodné tím, že zdravotní sestry zaměstnané v týmu, který není registrován jako zdravotnické zařízení, ztrácejí formálně zdravotnickou kvalifikaci. V Karlových Varech bude tato situace řešena tak, že komunitní psychiatrické sestry budou zaměstnány MUDr. Bartošem na 0,8 úvazku, na 0,2 úvazku pak budou mít uzavřenu smlouvu v týmu Terénní sociální rehabilitace Fokus Mladá Boleslav pobočka Karlovy Vary. Budou se tedy účastnit pravidelných porad celého týmu 1x týdně a sdílet s týmem klienty, u nichž bude multidisciplinární přístup účelný. Spolupráce bude ošetřena také smlouvou o spolupráci mezi nestátním zdravotnickým zařízením MUDr. Bartoše a Fokusem Mladá Boleslav, která bude řešit mimo jiné problematiku ochrany osobních údajů klientů a vymezení rolí a zodpovědností spolupracujících stran. 1 Podrobněji viz příručka: Sociální rehabilitace osob s dlouhodobým duševním onemocněním - Terénní forma 11
informační a poradenská telefonická linka pro OsOby s duševním OnemOcněním, jejich příbuzné a blízké V rámci situační analýzy z roku 2010 byla v Karlovarském kraji zjištěna nedostatečná možnost získat informace o duševním onemocnění a o potřebné pomoci. Z výsledků mapování, jaké služby by si odborníci a uživatelé přáli v regionu mít, vyplývá, že zde chybí specializované poradenství pro osoby zejména s psychotickými, depresivními poruchami, závislostmi a organickými duševními poruchami. Na tomto závěru se shodli respondenti šetření z řad uživatelů péče i z řad odborníků. Z výsledků šetření vyplývá, že v tuto chvíli poradenské služby v regionu pokryjí 131 uživatelů ročně oproti potřebné kapacitě 1900 uživatelů ročně. Při tomto odhadu se vycházelo ze známého poměru, který byl analogicky dovozen z evidence jiných podobných služeb v České republice. Na základě výsledků mapování bylo vydáno doporučení zlepšit informovanost o duševním onemocnění a o službách. Dalším ověřením potřebnosti služby ve formě nízkoprahové telefonické linky byla vysoká vytíženost bezplatné anonymní telefonické linky, která byla otevřena na 14 dní u příležitosti oslav Světového dne duševního zdraví 10. 10. 2010. Bezplatná telefonická linka byla v provozu od 4. do 17. října, vždy od 16.00 do 20.00 hodin. Na lince se střídalo 14 odborníků z krizového centra psychiatrické léčebny Bohnice, kteří zodpověděli celkem 83 dotazů od lidí z celé České republiky. Během druhého týdne byla linka prakticky zcela vytížena. Více než pětinu tvořily telefonáty z Karlovarského kraje. Na základě těchto zjištění iniciovalo Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, jako lavní dodavatel projektu, podání žádosti o dotaci na provoz informační a poradenské linky pro osoby s duševním onemocněním na Magistrát města Karlovy Vary. Dne 28.6. byla žádost schválena pro období červenec prosinec 2012. Provoz informační a poradenské linky Poradenství je služba, která poskytuje klientům informace o jejich právech, povinnostech a oprávněných zájmech. Nabízí různé možnosti včasného řešení jejich problému nebo životní situace a napomáhá tyto možnosti realizovat. Poradenské služby jsou rovněž zřizovány za účelem poskytování informací o službách, léčebných a rehabilitačních programech, dále informací týkajících se sociální problematiky a sociálního zabezpečení. V případě duševních poruch rychlé podání vhodných informací zabraňuje zhoršování stavu, zvyšování stigmatizace a sociálnímu vyloučení. Výhodou telefonické služby je kromě její anonymity, která snižuje obavu ze stigmatizace volajících, také její snadná dostupnost, která je významná pro Karlovarský kraj jako region se špatnou dostupností a obslužností. Naplňuje také požadavek na preventivní charakter služby, neboť možností včasného předání informací a nasměrování uživatele na odpovídající službu lze předcházet prohloubení nemoci a sociální izolaci osob s duševním onemocněním. V neposlední řadě je informační linka důležitým nástrojem v boji proti stigmatu duševních poruch. Informační a poradenská linka pro osoby s duševním onemocněním, jejich příbuzné a blízké bude optimálně fungovat jako součást Krizové linky občanského sdružení Res Vitae. Krizová linka je jedinou krizovou službou v regionu, která však nesplňuje podmínky krizové služby a to v tom, že není dostupná 24 hodin denně. Informační a poradenská linka proto bude vhodným doplněním stávající služby a bude v provozu dvě hodiny denně od 17:00 do 19:00. Na lince bude v této době odpovídat psycholog, psychiatrická zdravotní sestra, nebo sociální pracovník, vzdělaný v oblasti duševního onemocnění, se znalostí regionálních služeb a se vzděláním v poskytování krizových intervencí. Odbornou supervizi bude zajišťovat místní ambulantní psychiatr, (nejlépe) ředitel Res Vitae. Linka bude sloužit k zodpovídání dotazů a předávání informací ohledně problematiky chronického duševního onemocnění, o možnostech léčby, o službách, léčebných a rehabilitačních programech, dále informací týkajících se sociální problematiky a sociálního zabezpečení. 12
Tato služba bude nízkoprahová, tedy bez omezení cílové skupiny, zaměřená bude ale především na osoby s chronickým duševním onemocněním. Na linku může volat kdokoliv, kdo má zájem o informace z oblasti duševního onemocnění. Linka bude anonymní. Sledovat a vyhodnocovat se bude pouze věk, pohlaví a lokalita bydliště volajícího a dále téma dotazu. Linka bude primárně určena volajícím z okresu Karlovy Vary. V tomto regionu bude zahájení práce linky doprovázet kampaň v Karlových Varech a Ostrově. Služba bude poskytována zdarma, pouze za cenu běžného hovorného. Její vytíženost bude sledována prostřednictvím záznamu vedeného o každém hovoru, jeho délce a řešené problematice. Výstupy z hodnocení mohou být využity k dalšímu zpřesňování potřebnosti služeb pro osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Další vzdělání pracovníků linky bude zajišťovat zdarma (v rámci projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje) Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví. Pro odborníky na lince je z nabídky vzdělávání realizovaného v rámci projektu určen především kurz Psychiatrické minimum pro pracovníky v pomáhajících profesích. Vzhledem k velkému riziku prolínání problematiky poradenské a informační linky s linkou krizovou je velmi vhodné, aby pracovník informační a poradenské linky byl vzdělán také v metodách krizové intervence formou výcviku krizové intervence a dokázal zvládat situace, kdy volá osoba v krizi. Pracovník linky by měl být seznámen s dalšími službami a pracovišti, a to podrobně pro karlovarský region a obecně pro celou Českou republiku, aby dokázal volajícího vhodně nasměrovat a poradit mu, kam se obrátit pro další dostupnou pomoc. 13
14
centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (crpdz) Jsme nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1995 s cílem zlepšovat péči o osoby s duševním onemocněním v České republice. Naše základní ideje jsou zcela v souladu s principy ochrany osob s duševními potížemi, které byly přijaty Valným shromážděním OSN z roku 1992, a strategickými dokumenty Světové zdravotnické organizace z roku 2005. Úkolem naší práce je poskytovat informace a prostor pro správné pojmenování a zejména řešení aktuálních problémů v rámci péče o duševní zdraví. Za dobu své existence nasbírala naše organizace velké množství dat, zkušeností, vědomostí z celé České republiky, a proto je často zvána ke spolupráci na koncepčních a vzdělávacích projektech. Všechny aktivity se obracejí jak na poskytovatele a uživatele péče, tak na pracovníky veřejné správy na všech úrovních (ministerské, krajské, místní), zdravotní pojišťovny a veřejnost. svoji činnost realizujeme v následujících oblastech: koncepční a metodická práce pilotní projekty vytváření modelů péče vzdělávací a výzkumné projekty právo a podpora uživatelských hnutí boj s předsudky (destigmatizace) www.cmhcd.cz centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví je hlavním dodavatelem projektu rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Řešiteli projektu jsou: Ředitelka: Vedoucí expertních týmů: Manažerka projektu: Mgr. Barbora Wenigová MUDr. Zuzana Foitová MUDr. Ondřej Pěč PhDr. Václava Probstová, CSc. MUDr. Jan Stuchlík Mgr. Zuzana Barešová 15
víte, že: téměř třetina dospělých evropanů trpí alespoň jednou v průběhu svého života některou z duševních poruch? každý rok zemře v evropě více lidí v důsledku sebevraždy než při dopravních nehodách? deprese je jednou z nejčastějších a pro společnost nejdražších onemocnění? mentální postižení není totéž co duševní onemocnění? mentální postižení znamená snížené intelektové schopnosti. jestliže mají lidé mentální postižení, pak je mají od narození až do smrti, je to celoživotní stav. lidé s duševní poruchou trpí úzkostí, nespavostí, nebo nemohou dostatečně komunikovat s druhými lidmi. jejich intelekt přitom většinou není vůbec postižen. duševní poruchy propukají až v průběhu života, například v důsledku velkých nároků ve škole, úmrtí blízkého člověka nebo ztráty zaměstnání, ale i bez takové příčiny. duševní poruchy jsou obvykle léčeny kombinací medikace, psychoterapie a sociální pomoci? i když je někdy vhodná hospitalizace, je třeba, aby doba léčby v nemocnici byla co nejkratší. řadě duševních poruch se dá předcházet a většinu lze účinně a úspěšně léčit? světovým trendem v péči o osoby s duševním onemocněním ve vyspělých zemích je komunitní péče, tedy kvalitní služby v přirozeném prostředí klienta? takové služby jsou například podporované či chráněné bydlení, podporované zaměstnávání nebo terénní služby. v Karlovarském kraji bylo v roce 2008 cca 8400 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? v hlavním městě praha bylo v roce 2008 cca 97 700 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? v celé české republice bylo v roce 2008 cca 466 400 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? duševní nemoci jsou opředeny mnoha předsudky? nejvíce stigmatizováni jsou lidé se schizofrenií, o kterých se mylně mluví jako o nebezpečných, nepředvídatelných nebo nevyléčitelných. - pravdou je, že se lidé se schizofrenií nepodílejí na počtu násilných činů větší měrou než populace jako celek! - pravdou je, že mají-li lidé se schizofrenií příhodné podmínky, zhruba dvě třetiny z nich se v průběhu života zotaví a zapojí se do normálního života! 16 Dodavatel projektu centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Řehořova 992/10, 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 222 515 305 e-mail: info@rpkk.cz www.rpkk.cz