Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory Kamila Svobodová Přírodovědecká fakulta UK
Pojetí péče o starší lidi v ČR Přetrvává představa, že za tuto péči je zodpovědná především rodina Formální služby jsou využívány až v případě nedostatečnosti neformálních služeb Většinu rodinných poskytovatelů péče tvoří ženy
Genderové rozdíly v poskytování péče Pečovatelství jako forma domácí práce je jednou z hlavních součástí sociální konstrukce ženské identity ve společnosti (tj. jako součást role žen v rodině) Strategie mužů a žen se liší: ženy většinou přeorganizují své pracovní plány, muži raději zkrátí čas věnovaný rodině Ženy obvykle vyžadují méně pomoci od jiných členů rodiny než muži
Genderové rozdíly pokračování Participace dcer je víceméně permanentní na rozdíl od sporadické účasti synů Synové mají sklon angažovat se tehdy, když dcery v rodině nejsou nebo pokud žijí příliš daleko, většinou se však spoléhají na pomoc svých partnerek a svou péči omezují na fyzickou pomoc Muži pociťují závazek k zaměstnání a často jsou přesvědčeni, že péči o seniory nezvládnou tak dobře jako ženy
Fenomén sandwich generation Osoby, které současně pečují o děti a starší nemohoucí příbuzné a zároveň jsou zaměstnány mimo domov Nejčastěji ve věku 35 64 let Týká se více ženské populace nežli mužské
Náročnost poskytování péče Pečovatelství (zejména dlouhodobé) je vysoce psychicky i fyzicky náročnou činností představující pro pečovatele značnou zátěž Mnohdy mívá negativní vliv na zaměstnanost, ekonomickou situaci, rodinný život i každodenní aktivity poskytovatele této péče
Vliv na zaměstnanost a profesní rozvoj Konfliktní požadavky za strany placeného zaměstnání a role pečovatele Možné dopady na placené zaměstnání: - nutnost omezit pracovní dobu - čerpání neplaceného volna - nižší výkonnost při práci - v důsledku nižšího profesního zapojení mívají pečovatelky častěji než jejich partneři nižší profesní status, s nižším platovým ohodnocením
Veřejná politika v oblasti poskytování péče Možnosti volby péče o seniory velmi omezené přetrvává dualismus rodinné a ústavní péče Soukromý a nestátní sektor je nedostatečně rozvinut Ani poptávka po ústavní péči nebývá uspokojena a územní distribuce je nerovnoměrná
Finanční ocenění Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu náleží občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná, nebo starší 80 let a částečně bezmocná. V případě péče o jinou než blízkou osobu musí být splněna podmínka společné domácnosti. Výše příspěvku je dána pevnou částkou, a to ve výši 2,25 násobku částky životního minima Od 1.1.2006 je platná částka životního minima 2 400 Kč, příspěvek při péči tedy představuje 5 400 Kč měsíčně
Empirické výzkumy v ČR (Zdroje dat) Muži a ženy v ČR: životní dráhy a mezigenerační vztahy GGS: Generations and Gender Survey, 2005 Život ve stáří, 2002 Střední generace, 2004
Generations and Gender Survey Z respondentů, jež v posledním roce poskytovali nějaké starší osobě pravidelnou pomoc při stravování, vstávání, oblékání, osobní hygieně apod., bylo 66 % žen a 34 % mužů 79 % respondentů souhlasí s tím, že za péči o své stárnoucí rodiče vyžadující pomoc by měly mít odpovědnost děti 60 % respondentů si myslí, že děti by měly poskytovat též finanční pomoc svým stárnoucím rodičům
Péče o starší lidi vyžadující pomoc v jejich domově je: 35% 32,8% 30% 25% 26,3% 20% 16,9% 15% 11,8% 10% 6,8% 5% 0% hlavně úkol rodiny více úkol rodiny než společnosti stejně úkol společnosti jako rodiny více úkol společnosti než rodiny hlavně úkol společnosti Zdroj: GGS
Povinností dětí je postarat se o své stárnoucí rodiče: 60% 50% 52,8% 50,6% muž žena 40% 30% 35,1% 30,5% 20% 14,0% 13,4% 10% 2,7% 0,8% 0% rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Zdroj: Život ve stáří, 2002
V případě potřeby pomohou respondentům ve stáří: 45% 40% 35% 33,3% 41,3% 35,1% děti stát 33,9% 30% 25% 25,6% 20% 15% 12,5% 12,9% 10% 5% 0% 5,4% rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Zdroj: Život ve stáří, 2002
Břímě péče o stárnoucí rodiče převážně leží na ženách (dcerách, snachách): 60% 50% 50,5% 44,7% muž žena 40% 35,9% 30% 20% 25,0% 20,1% 16,3% 10% 4,4% 3,1% 0% rozhodně souhlasím* spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Pozn.: * p < 0,001 Zdroj: Život ve stáří, 2002
Jak byste si představoval(a) své stáří, až nebudete soběstačný(á)? v domově důchodců 1,3% v domácnosti svého dítěte 1,8% v domově-penzionu pro důchodce v domě s pečovatelskou službou 6,5% 11,6% ve své domácnosti za pomoci instituce 24,6% ve své domácnosti za pomoci dětí 52,3% Pozn.: dopočet do 100 % tvoří kategorie Jinak Zdroj: Střední generace, 2004 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%
Doporučení Vytvářet lepší podmínky pro možnost kombinace péče rodinné a institucionální Vybudovat dostatek kapacit přechodných pobytů Poskytovat více informací a odborných konzultací (např. v informačních a poradenských centrech) Stanovit přiměřenou výši finanční podpory Pokusit se změnit pohled na tuto problematiku
Děkuji za pozornost! kamila.svobodova@vupsv.cz