KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE. Na cestě k evropské strategii pro nanotechnologie

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 12.5.2004 KOM(2004) 338 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Na cestě k evropské strategii pro nanotechnologie CS CS

OBSAH Shrnutí... 3 1. Úvod... 4 1.1. Co jsou to nanotechnologie?... 4 1.2. Proč jsou nanotechnologie důležité?... 4 1.3. Jaký přístup je vhodné zvolit, aby bylo zajištěno, že nanotechnologie budou bezpečné?... 6 2. Vědeckovýzkumné činnosti v oboru nanotechnologií a jejich financování ve světě... 7 2.1. VaV na úseku nanotechnologií ve třetích zemích... 7 2.2. Evropský VaV na úseku nanotechnologií... 8 3. Na cestě k nekonečně malému: pět hybných sil podněcujících pokrok... 10 3.1. Výzkum a vývoj: jak nabrat obrátky... 10 3.2. Infrastruktura: Evropská centra excelence... 14 3.3. Investování do lidských zdrojů... 16 3.4. Průmyslové inovace, od poznatků k technologiím... 18 3.5. Začlenění celospolečenské dimenze... 22 4. Veřejné zdravotnictví, bezpečnost, ochrana životního prostředí a ochrana spotřebitelů... 23 5. další krok: mezinárodní spolupráce... 25 Příloha: odhad financování nanotechnologií z veřejných zdrojů... 27 CS 2 CS

SHRNUTÍ Nanotechnologie a nanověda představují nové přístupy k výzkumu a vývoji (VaV), jejichž cílem je ovládnout strukturální podstatu a chování hmoty na úrovni atomů a molekul. Tyto oblasti nám otevírají cestu k pochopení nových jevů a k vytváření nových vlastností a kvalit, jichž je možno v mikroměřítku i makroměřítku využívat. Začínají se objevovat způsoby využití nanotechnologií, které budou mít své dopady na život každého občana. Evropská unie (EU) si během posledního desetiletí ve vědních oborech zaměřených na nanotechnologie vybudovala silnou znalostní základnu. Není však jisté, zda si toto postavení dokážeme udržet, protože EU zde investuje relativně méně než její hlavní konkurenti a chybí nám infrastruktura světové úrovně ( centra excelence ), o které by se mohlo opírat vytváření kritického množství znalostí. Je tomu tak navzdory skutečnosti, že investice do programů EU v jednotlivých státech unie rychle, avšak nezávisle rostou. Nakonec musí být vynikající úroveň Evropy ve vědních oborech zaměřených na nanotechnologie přetvořena na produkty a procesy, které budou mít šanci na komerční uplatnění. Nanotechnologie se vynořuje jako jedna z nejslibnějších a rychle se rozvíjejících oblastí VaV, která poskytuje novou hnací sílu na cestě ke splnění dynamických, ze znalostí vycházejících cílů lisabonského procesu. Klíčové však je vytvořit prostředí příznivé inovacím, zejména pro malé a střední podniky (MSP). Nanotechnologie je třeba rozvíjet bezpečně a zodpovědně. Je třeba držet se etických zásad a vědecky zkoumat možnosti možného ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí, rovněž s ohledem na přípravu případné legislativy. Je třeba prozkoumávat společenské dopady a brát na ně ohled. Zásadní význam má dialog s veřejností vedený tak, aby se pozornost zaměřila na opravdové problémy a ne na scénáře zavánějící vědeckou fantastikou. V tomto sdělení se navrhují určité akce jakožto součást integrovaného přístupu zaměřeného na uchování a posilování evropského VaV na úseku vědeckého bádání na nanoúrovni a na úseku nanotechnologií. Pojednává o významných otázkách, jak zajišťovat vytváření a využívání znalostí na základě VaV k užitku společnosti. V této souvislosti je vhodná doba na zahájení diskuse na institucionální úrovni, zaměřené na promyšlené akce vedené s těmito záměry: zvyšovat investice do VaV a zlepšovat jejich koordinaci v zájmu posilování průmyslového využití nanotechnologií a přitom udržovat vědu na výtečné úrovni a udržovat konkurenceschopnost; rozvíjet konkurenceschopnou infrastrukturu VaV světové úrovně ( centra excelence ) schopnou reagovat na potřeby jak průmyslu, tak i výzkumných organizací; podporovat mezioborové vzdělávání a mezioborový výcvik pracovníků výzkumu a současně též posilovat podnikatelský přístup; CS 3 CS

zajišťovat podmínky příznivé pro transfer technologií a pro inovace a tím zajistit konverzi výtečného standardu evropského VaV na produkty a procesy, které vytvářejí hodnoty; do procesu VaV již v jeho počátečních fázích zabudovávat celospolečenské aspekty; již předem se vypořádávat se všemi potenciálními druhy ohrožení zdraví, bezpečnosti a životního prostředí i s riziky pro spotřebitele tvorbou dat potřebných pro posouzení rizika, do každé fáze cyklu životnosti produktů spočívajících na využití nanotechnologií začlenit vyhodnocování rizik a patřičně přizpůsobovat stávající metodické postupy nebo podle potřeby vyvíjet postupy nové; výše uvedené činnosti doplnit náležitou spoluprací a vhodnými iniciativami na mezinárodní úrovni. Akce popsané v tomto sdělení jsou rovněž v souladu s usneseními zasedání Evropské rady z Lisabonu z roku 2000, kde se deklarovalo odhodlání rozvíjet dynamickou znalostní ekonomiku a společnost, z Göteborgu v roce 2001, které se zaměřilo na udržitelný rozvoj, a z Barcelony v roce 2002, které jako cíl stanovilo nasměrování 3 % HDP do oblasti výzkumu 1. Sdělení rovněž přispívá k rozvoji Evropského výzkumného prostoru (ERA, European Research Area) 2 a jeho přínosů. 1. ÚVOD 1.1. Co jsou to nanotechnologie? Předpona nano má svůj původ v řeckém výrazu trpaslík a ve vědě a technice označuje velikost 10-9, tj. jednu miliardtinu (= 0,000000001). Nanometr (nm) je miliardtina metru, desettisíckrát menší než tloušťka lidského vlasu. Zde termínu nanotechnologie používáme jako hromadného, společného označení různých oborů nanovědy a nanotechnologií. Koncepčně se nanotechnologie zabývá vědou a technikou v nanoměřítku, tj. v měřítku atomů a molekul, jakož i vědeckými principy a novými vlastnostmi, které je možno v této oblasti pochopit a ovládnout. Takové vlastnosti je pak možno pozorovat a využívat v mikroměřítku nebo i v makroměřítku, například ve vývoji materiálů a nástrojů vybavených novými funkcemi a výkonovými parametry. 1.2. Proč jsou nanotechnologie důležité? Věda operující v nanorozměrech bývá často označována za horizontální, klíčovou nebo podpůrnou, jelikož dokáže pronikat do prakticky všech odvětví techniky. Často svádí dohromady různé oblasti vědy a těží z interdisciplinárního či 1 2 Závěry předsednictva je možno si stáhnout na internetové adrese http://ue.eu.int/en/info/eurocouncil/index.htm Evropský výzkumný prostor: Vytváření nové hybné síly - Posilování - Přesměrování - Otevírání nových perspektiv COM (2002) 565 konečné znění CS 4 CS

konvergujícího přístupu; očekává se, že vyústí v inovace schopné přispět k řešení mnohých problémů, se kterými se společnost dneška potýká: lékařské využití včetně např. miniaturizace diagnostických nástrojů, které lze zavést do těla s cílem rozpoznat chorobu co nejdříve. Povlaky na bázi nanotechnologií mohou zlepšovat biologickou aktivitu a biologickou snášenlivost lékařských implantátů. Samovolně se utvářející mnohastupňové struktury typu lešení připravují cestu novým generacím tkáňového inženýrství a biomimetických tj. přírodu kopírujících materiálů, u kterých je v dlouhodobém výhledu naděje, že budou fungovat jako syntetické náhrady orgánů. Vyvíjejí se nové systémy cílené aplikace léčiv a v poslední době se podařilo nasměrovat nanočástice do nádorových buněk, na které je pak možno aplikovat například termální terapii; informační technologie včetně prostředků pro ukládání a uchovávání dat s velmi vysokou hustotou záznamu (např. 1 terabit na čtvereční palec) a nové technologie zobrazování displeje na ohebných plastových materiálech. V dlouhodobém výhledu by realizace molekulární nebo biomolekulární nanoelektroniky a spintroniky a zvládnutí kvantových výpočetních operací mohlo zpřístupnit nové cesty vývoje, přesahující možnosti současné výpočetní techniky; výroba a uchovávání energie by mohly mít prospěch například z nových palivových článků nebo z nových lehkých pevných látek s nanostrukturou se schopností účinně skladovat vodík. Vyvíjejí se rovněž účinné a levné fotovoltaické solární články (např. solární nátěry ). Od vývoje v oblasti nanotechnologií se očekávají energetické úspory, zejména ze zlepšování izolačních a transportních vlastností a zefektivnění osvětlovací techniky; výsledky vývoje na poli nauky o materiálu s využitím nanotechnologií ovlivní podle očekávání prakticky všechna odvětví. Nanočástic se již dnes využívá pro zpevňování materiálů nebo pro zlepšování funkčnosti kosmetických přípravků. Povrchy je možno použitím nanostruktur modifikovat tak, aby byly například odolné proti poškrábání, nesmáčivé, čisté nebo sterilní. Očekává se, že selektivní štěpování ( grafting ) organických molekul vytvářením povrchových nanostruktur bude mít své dopady na výrobu čidel na biologickém základě ( biosenzorů ) a na výrobu molekulárních funkčních komponent v elektronice. Je možno významně zlepšit výkonnost materiálů za extrémních podmínek a tak např. dosáhnout pokroku v průmyslových odvětvích zaměřených na letectví a kosmonautiku; výroba v nanoměřítku vyžaduje nové mezioborové přístupy k výzkumu i k samotným výrobním procesům. Na koncepční úrovni k ní existují dvě hlavní cesty: ta první začíná u mikrosystémů, které dále miniaturizuje ( shora dolů ), a ta druhá napodobuje přírodu vytvářením struktur počínaje atomární a molekulární úrovní ( zdola nahoru ). Tu první je možno připodobnit k montáži, tu druhou k syntéze. Zmiňovaný přístup zdola nahoru se nachází v počátečním stádiu vývoje, má však potenciálně dalekosáhlé dopady a může i rozrušovat stávající výrobní postupy; CS 5 CS

přístrojové vybavení určené ke studiu vlastností hmoty v nanoměřítku již dnes má své významné přímé i nepřímé dopady, podněcující rozvoj v celé řadě odvětví. Vývoj rastrovacího tunelového mikroskopu měl pro zrození nanotechnologie epochální význam. Přístrojové vybavení rovněž sehrává úlohu zásadního významu při vývoji výrobních procesů ať už přístupem shora dolů nebo přístupem zdola nahoru ; výzkum v potravinářství a na úsecích vody a životního prostředí může dále postoupit vpřed díky novým výsledkům dosaženým za pomoci nanotechnologií, mj. díky nástrojům pro detekci a neutralizaci přítomnosti mikroorganizmů nebo pesticidů. Původ dovážených potravin je možno vysledovat pomocí nového miniaturizovaného značkování na bázi nanotechnologií. Vývoj nápravných resp. ozdravných postupů (např. fotokatalytických metod) na bázi nanotechnologií může zajistit nápravu a očistu prostředí od ekologických škod a znečišťujících látek (např. oleje ve vodě nebo v půdě); bezpečnost by se podle očekávání měla zvýšit např. použitím nových, vysoce specifických systémů detekce schopných včas vysílat varovné signály o přítomnosti biologických nebo chemických látek, a to posléze i na úrovni izolovaných jednotlivých molekul. Nanoznačkováním by bylo možno zajistit zlepšenou ochranu majetku, např. bankovek. Probíhá též vývoj nových kryptografických metod pro použití v datových komunikacích. Na trh již bylo uvedeno několik produktů založených na využití nanotechnologií. Mezi nimi jsou lékařské a zdravotnické produkty (např. obvazy, srdeční chlopně aj.); elektronické součásti; nátěr odolný proti poškrábání; sportovní výbava; nemačkavé a nešpinivé tkaniny; a opalovací krémy. Podle analytiků má trh těchto produktů objem kolem 2,5 miliardy, ale mohl by vzrůst i na stovky miliard do roku 2010 a na bilion později 3. Díky perspektivě vyšší výkonnosti při menším množství surovin, zejména realizací výrob typu zdola nahoru, poskytují nanotechnologie možnost snížit produkci odpadů během celé doby životnosti výrobků. Nanotechnologie mohou přispívat k uskutečnění udržitelného rozvoje 4 a k dosažení cílů, na které se zaměřuje Agenda 21 5 a akční plán na podporu ekologických technologií 6. 1.3. Jaký přístup je vhodné zvolit, aby bylo zajištěno, že nanotechnologie budou bezpečné? V souladu se Smlouvou bude třeba zajistit, aby nanotechnologické aplikace splňovaly požadavky na dodržování vysokého standardu veřejného zdraví, 3 4 5 6 Viz např. údaje uvedené v publikaci New Dimensions for Manufacturing: A UK Strategy for Nanotechnology (Nové dimenze ve výrobě: britská strategie na úseku nanotechnologií), Ministerstvo obchodu a průmyslu (DTI) v roce 2002, str. 24 A Sustainable Europe for a Better World: A European Union Strategy for Sustainable Development (Udržitelnou Evropou za lepší svět: strategie Evropské unie na úseku udržitelného rozvoje), COM(2001) s. 264. Viz rovněž Deklarace OSN u příležitosti vstupu do nového tisíciletí (United Nations Millennium Declaration) (http://www.un.org/millennium/) Viz http://www.un.org/esa/sustdev/documents/agenda21/index.htm Viz http://europa.eu.int/comm/research/environment/etap_en.html CS 6 CS

bezpečnosti a ochrany spotřebitelů 7 i životního prostředí 8. Pro tyto rychle se rozvíjející technologie je důležité, aby byly v co nejranějším stádiu rozpoznány a řešeny problémy a obavy na úseku bezpečnosti (ať již skutečné nebo zdánlivé). Úspěšné využívání nanotechnologií potřebuje mít zdravou vědeckou základnu, má-li mít důvěru spotřebitelů a má-li poskytovat jistotu komerční sféře. Navíc je třeba podniknout veškerá potřebná opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti při práci. Má-li být zajištěno, že vývoj, výroba, využívání i likvidace produktů na bázi nanotechnologií budou probíhat bezpečně, je životně důležité řešit otázky rizik již od začátku jakožto nedílnou součást vývoje těchto technologií počínaje prvním návrhem a VaV a konče jejich komerčním využitím. Nanotechnologie nás staví před nové náročné problémy rovněž na úseku posuzování a zvládání rizik. Proto je důležité, aby souběžně s technologickým rozvojem probíhal patřičný VaV s cílem opatřit si kvantitativní toxikologická a ekotoxikologická data (včetně údajů o reakcích lidského organizmu a prostředí na rizikové expozice) tak, aby bylo možno existující rizika vyhodnocovat a postupy posuzování rizik podle potřeby upravovat. Činnostem týkajícím se veřejného zdraví, životního prostředí, bezpečnosti a ochrany spotřebitelů se věnujeme níže v tomto dokumentu. 2. VĚDECKOVÝZKUMNÉ ČINNOSTI V OBORU NANOTECHNOLOGIÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ VE SVĚTĚ Vzhledem k potenciálu nanotechnologií uskutečňuje mnoho zemí programy VaV vyznačující se vysokými a rychle vzrůstajícími objemy investování veřejných prostředků. Za poslední desetiletí se zájem o tuto oblast zvýšil a investování veřejných prostředků rychle vzrostlo z objemu kolem 400 mil. v roce 1997 na dnešních více než 3 mld. V tomto oddílu podáváme přehled iniciativ na poli nanotechnologií, které jsou financovány z veřejných prostředků. Podíl financování VaV na úseku nanotechnologií ze soukromých zdrojů není sice možno přesně určit, ale odhaduje se na téměř 2 mld., z čehož implicitně vyplývá, že celkové investice do VaV nanotechnologií dosahují celosvětově objemu zhruba 5 mld.. V této souvislosti je důležité zdůraznit, že EU, kde podíl soukromých zdrojů na celkovém investování do VaV činí 56 %, zaostává za USA, kde tento podíl je 66 %, i za Japonskem, kde je 73 % 9. 2.1. VaV na úseku nanotechnologií ve třetích zemích Odstartováním Národní nanotechnologické iniciativy (NNI) v roce 2000 zahájily USA ambiciózní program VaV na úseku nanotechnologií a výdaje USA z federálních zdrojů vzrostly z 220 mil. $ v roce 2000 na zhruba 750 mil. $ v roce 2003, přičemž 7 8 9 Článek 152 Smlouvy požaduje, aby při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství byl zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví, a článek 153 požaduje, aby požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele byly brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Společenství. Článek 174 této smlouvy mj. sleduje cíle udržování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, obezřetného a racionálního využívání přírodních zdrojů a podpory opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí. Publikace Evropské komise Key Figures 2003-2004 (Klíčové údaje 2003-2004) z roku 2003 CS 7 CS

rozpočet navrhovaný na rok 2005 předpokládá částku 982 mil. $. Další podporu zajišťuje financování ze zdrojů jednotlivých států USA, které činí okolo 300 mil. $. Dlouhodobé odhodlání na federální úrovni bylo v USA nedávno stvrzeno zákonem o rozvoji nanotechnologií v 21. století, který platí pro období let 2005-2008 a kterým se pěti agenturám resp. ministerstvům (NSF, DoE, NASA, NIST a EPA) přiděluje částka téměř 3,7 mld. $, což do roku 2008 více než zdvojnásobí jejich finanční zdroje ve srovnání s dnešním stavem. Je třeba poznamenat, že tato částka nezahrnuje výdaje na obranu (DoD tj. ministerstvo obrany) ani jiné oblasti, do kterých v současnosti plyne zhruba jedna třetina federálního rozpočtu určeného na nanotechnologie. Japonsko zařadilo nanotechnologie mezi své hlavní prioritní směry výzkumu v roce 2001. Vyhlašované úrovně financování se prudce zvyšovaly ze 400 mil. $ v roce 2001 na zhruba 800 mil. $ v roce 2003, předstihly objem přidělovaný na tyto účely z federálních zdrojů USA a v roce 2004 mají vzrůst o dalších 20 %. Jižní Korea rozběhla ctižádostivý desetiletý program dotovaný částkou okolo 2 mld. $ z veřejných prostředků, a Tchaj-wan se zavázal poskytnout z veřejných zdrojů částku zhruba 600 mil. $ v období šesti let. Čína na nanotechnologie věnuje rostoucí finanční částky, což je zvláště významné, vezme-li se v úvahu jejich kupní síla. Její podíl na celosvětovém publikování rychle roste tempem, které koncem devadesátých let dosahovalo 200 % ročně, a pomalu již dostihuje EU a USA. Ruská federace je v oboru nanotechnologií dobře zavedena a totéž platí i pro několik dalších tzv. nových nezávislých států. Nanotechnologiím věnují rostoucí pozornost mnohé další regiony a státy, mezi které patří Austrálie, Kanada, Indie, Izrael, latinská Amerika, Malajsie, Nový Zéland, Filipíny, Singapur, Jižní Afrika a Thajsko. 2.2. Evropský VaV na úseku nanotechnologií Evropa rozpoznala potenciál nanotechnologií již velmi záhy a vypracovala si již silnou znalostní základnu ve vědních oborech zaměřených na nanorozměr, kde působí jedni z nejschopnějších vědců z oboru. Několik zemí má výzkumné programy zaměřené na toto téma, které běží již od poloviny či od konce devadesátých let. Přestože některé země nemají v chodu iniciativy specificky zaměřené na nanotechnologie, je v nich relevantní VaV často začleněn do jiných programů (např. biotechnologie, mikrotechnologie a jiné). Porovnáme-li Evropu, Japonsko a USA, není zde možno označit žádného vysloveného vítěze ani poraženého, avšak jisté trendy lze již vypozorovat. Na sílu Evropy ve vědních oborech zaměřených na nanotechnologie poukazuje skutečnost, že v období let 1997-1999 činil podíl EU na celosvětovém publikování 32 %, kdežto podíl USA byl 24 % a podíl Japonska 12 % 10. Zdá se však, že těchto znalostí nebylo ve všech případech ze strany průmyslu náležitě využito. Rozbor patentů odhaluje, že podíl EU na celosvětové patentové tvorbě je 36 % ve srovnání se 42 % pro USA, což poukazuje na slabost při převodu výsledků VaV do praxe. 10 The Third European Report on Science & Technology Indicators, (Třetí evropská zpráva o vědeckotechnických ukazatelích), Evropská komise (2003) http://www.cordis.lu/indicators/third_report.htm CS 8 CS

Veřejné investování má v různých členských státech EU různou úroveň ať už v absolutním nebo v relativním vyjádření (viz příloha). Je možno odhadnout, že úroveň financování VaV na úseku nanotechnologií z veřejných zdrojů v Evropě vzrostla z objemu cca 200 mil. v roce 1997 na současnou úroveň cca 1 mld., přičemž zhruba dvě třetiny těchto finančních zdrojů pocházejí z programů jednotlivých států nebo regionů. Pokud jde o výdaje z veřejných zdrojů v absolutním vyjádření, investuje EU významné objemy finančních prostředků, které jsou srovnatelné s výdaji USA a Japonska. Avšak v přepočtu na počty obyvatel činí průměrná úroveň veřejného financování pro EU-25 celkem 2,4 na obyvatele (2,9 pro EU-15) ve srovnání s 3,7 pro USA a 6,2 pro Japonsko. Podobně v přepočtu na podíl HDP platí, že EU-25 investuje 0,01 % v porovnání s 0,01 % v USA a 0,02 % v Japonsku. Všechny země EU-25 s výjimkou Irska momentálně v přepočtu na jednoho obyvatele investují méně než USA i než Japonsko. V úvahu je třeba též vzít nárůsty plánované v USA a v Japonsku: v USA se do roku 2006 plánuje nárůst na 5 na obyvatele a v Japonsku se pro rok 2004 plánuje nárůst na 8 na obyvatele. Zdá se proto, že rozdíl mezi EU a jejími hlavními konkurenty bude pravděpodobně dále růst. Jedním z klíčových rozdílů mezi EU a našimi hlavními konkurenty je, že na celé scéně evropského VaV zaměřeného na nanotechnologie vzniká riziko jejího poměrného rozdrobení, kdy bude v chodu nesourodá řada různých rychle se rozvíjejících programů a zdrojů financování. Příspěvek ES v rámci FP6, který v roce 2003 činil 350 mil., představuje přibližně jednu třetinu celkových evropských výdajů na nanotechnologie. Pro naše hlavní konkurenty jsou charakteristické koordinované a/nebo centralizované programy VaV zaměřené na nanotechnologie. Například v USA se přes dvě třetiny celkového objemu finančních zdrojů přiděluje jako součást Národní nanotechnologické iniciativy spadající pod federální program. Je nepravděpodobné, že by si EU dokázala v globálním měřítku udržet svoji konkurenceschopnost, pokud své programy na úrovni Společenství lépe nezaměří a nezkoordinuje. Výzkum v oboru nanotechnologií probíhá v přistupujících zemích, které se rovněž účastní projektů zařazených do rámcových programů EU věnovaných technologickému výzkumu a vývoji. Švýcarsko má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií dlouhou tradici a udržuje si jednu z nejvyšších úrovní patentování a publikování v přepočtu na obyvatele. Nanotechnologické výzkumné programy byly rovněž založeny v jiných přidružených zemích zařazených do FP6, např. v Norsku. Četné výzkumné projekty probíhající na bázi spolupráce, jakož i jiné iniciativy již získaly podporu ze zdrojů rámcových programů EU. Těm přibyl významný evropský rozměr vytvořením týmů mezinárodní spolupráce, čímž byl podnícen značný nárůst financování ze zdrojů jednotlivých států i ze soukromých zdrojů. I když již čtvrtý rámcový program (FP4) i pátý rámcový program (FP5) financovaly značný počet CS 9 CS

projektů zaměřených na nanotechnologie 11, teprve v šestém rámcovém programu (FP6) 12 byly nanotechnologie výslovně uvedeny jako jedna z hlavních priorit. 3. NA CESTĚ K NEKONEČNĚ MALÉMU: PĚT HYBNÝCH SIL PODNĚCUJÍCÍCH POKROK Hospodářský růst na dnešním celosvětovém trhu vyžaduje inovace, které jsou zase závislé na výzkumu. VaV světové úrovně tvoří neodmyslitelnou součást tohoto procesu, avšak jsou zde ještě další faktory, které je třeba brát v úvahu. V tomto kontextu zjišťujeme pět hybných sil: VaV, infrastruktura; vzdělání, školení a výcvik; inovace; a celospolečenský rozměr. Aby bylo možno těžit z potenciálu, který Evropský výzkumný prostor nabízí, je na úrovni Společenství zapotřebí soustavy činností synergicky působících na úrovni všech těchto vzájemně závislých hybných sil. Takovýto integrovaný přístup k VaV ve vědních oborech soustředěných na nanorozměry a v nanotechnologiích byl jedním z hlavních závěrů setkání EuroNanoForum2003 13, které v prosinci 2003 uspořádalo generální ředitelství pro výzkum (RTD) a kterého se zúčastnilo přes 1000 účastníků z celého světa. K nedávným iniciativám Komise patří seminář uspořádaný generálním ředitelstvím pro zdraví a ochranu spotřebitele (SANCO) v březnu 2004 na téma potenciálních rizik spojených s nanotechnologiemi 14. Další iniciativy, např. k tématu plánovacích map a předvídání ( foresighting ), podniká generální ředitelství pro výzkum (GŘ RTD) a Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre, JRC). 3.1. Výzkum a vývoj: jak nabrat obrátky Vezmeme-li v úvahu náročné úkoly intelektuální, vědecké a technické, které před námi stojí v nanovědě a v nanotechnologiích, je vynikající úroveň výzkumu a vývoje nezbytná, má-li být zajištěno, že Evropa zůstane dlouhodobě konkurenceschopná. V tomto ohledu je nezbytná podpora VaV financováním z veřejných zdrojů, a stejně nezbytné je mít k disposici výzkumníky světové úrovně a zajistit konkurenci mezi výzkumnými týmy na evropské úrovni. Současně je třeba znalosti vytvářené prostřednictvím VaV pomocí nanotechnologií převádět do inovačních výrobků a procesů, které budou schopny zlepšovat konkurenceschopnost evropského průmyslu. V této souvislosti je nutné nejen udržet si vynikající úroveň ve VaV, nýbrž též posilovat investování do VaV s relevancí pro průmysl a přitom posilovat VaV na úrovni Společenství i koordinaci politik jednotlivých států s cílem zajistit dosažení kritického množství. 3.1.1. Zvyšování investic do znalostí pro zlepšení konkurenceschopnosti Evropy Pro vytváření hodnot a nových pracovních míst na globalizovaném trhu a ve znalostní ekonomice má zásadní význam konkurenceschopnost při vytváření nových 11 12 13 14 Další informace lze získat z projektové databáze http://www.cordis.lu/fp6/projects.htm Viz http://fp6.cordis.lu/fp6/home.cfm Další informace jsou k disposici na internetové adrese http://www.euronanoforum2003.org/ Další informace jsou k disposici na internetové adrese http://europa.eu.int/comm/health/ph_risk/events_risk_en.htm. CS 10 CS

znalostí. Je pravda, že evropský VaV musí být výtečný, ale měl by též být dobře načasovaný a celkové náklady na jeho chod by měly být na úrovni konkurence, neboť jinak vzniká riziko, že průmyslové činnosti se budou přemísťovat do oblastí, kde produkce znalostí probíhá z hlediska nákladů efektivněji. Dokážeme-li se postavit do čela při vytváření znalostí, bude možno současný trend zvrátit a lákat průmyslová odvětví založená na znalostech do Evropy. Vzniká zde riziko, že evropské investování veřejných prostředků do VaV na úseku nanotechnologií bude v období nadcházejících pěti let výrazně nižší než investování našich hlavních konkurentů. Stojíme tváří v tvář nebezpečí, že ztratíme rychlost a spád, nedojde-li k podstatnému navýšení investic na evropské úrovni, a to alespoň k jejich ztrojnásobení do roku 2010, bereme-li v úvahu cíle formulované v Lisabonu. Takovéto investice by neměly být na úkor jiných programů VaV, nýbrž by měly být v souladu se zmíněným cílem 3 % 15 a měly by se soustředit na nejnáročnější aspekty, zejména na znalostní průmyslové inovace ( nanovýrobu ), na integraci uskutečňovanou na rozhraních makro-mikro-nano a na interdisciplinární ( konvergující ) VaV. Užitečná by mohla být též vhodná synergie s evropskou strategií na úseku biologických věd a biotechnologií 16. Investování do VaV je třeba zvýšit jak na úrovni Společenství, tak i na úrovni jednotlivých členských států takovými způsoby, aby se vzájemně doplňovalo a svými interakcemi posilovalo. Výzkumné projekty realizované ve spolupráci na evropské úrovni mají zásadní význam pro získání potřebných schopností a pro nahromadění kritického množství výsledků potřebného pro další zvyšování úrovně výzkumu. Je to zvláště důležité pro dosažení rychlého pokroku nanotechnologií uplatněním interdisciplinárního VaV. V tomto kontextu je třeba se soustředit na synergii výzkumu, infrastruktury a vzdělávání ty jsou od sebe neoddělitelné. Takovýto systémový přístup oživí a posílí produkci znalostí a současně bude do Evropy vábit a v Evropě držet ty nejlepší odborníky, které ve VaV na úseku nanotechnologií pracují. 3.1.2. Výzkum na úrovni Společenství Výzkum prováděný na úrovni Společenství, který probíhá v konkurenčním prostředí a za průhledných podmínek, je hlavním prostředkem stimulace a podpory VaV světové úrovně v Evropském výzkumném prostoru (European Research Area, ERA). Jednak vede ke sdílení znalostí, ale též svádí dohromady ty nejlepší týmy z různých oborů a vytváří rozhraní mezi průmyslem a vysokoškolskou sférou, čímž zajišťuje dynamický vstup do procesu mezidisciplinárního VaV, který je přínosný pro další rozvoj nanotechnologií. V rámcových programech EU již získal podporu značný počet výzkumných projektů zaměřených na nanotechnologie. I když při zlepšování excelence ve VaV již bylo dosaženo výrazného pokroku, až 6. rámcový program uznává klíčovou úlohu nanotechnologií a soustředí činnosti VaV do jedné prioritní tématické oblasti, což Komisi umožňuje řešit problém rozptylování, zdvojování a rozdrobování. Byly 15 16 More Research for Europe: Towards 3 % of GDP (Více výzkumu Evropě: Na cestě ke 3 % HDP), COM(2002) s. 499 konečné znění Life Sciences and Biotechnology: A strategy for Europe (Biologické vědy a biotechnologie: Strategie pro Evropu), COM(2002) s. 27 CS 11 CS

zavedeny dva nové nástroje, a sice integrované projekty (IP) a sítě excelence (Networks of Excellence, NE). Ty pak doplňuje cela řada dalších nástrojů a akcí 17 včetně IP specificky určených pro MSP. Od vydání prvních výzev k podávání návrhů bylo již vybráno a projednáno přes 20 IP a NE se zaměřením na VaV v nanovědách a nanotechnologiích. Integrované projekty soustřeďují k určitému konkrétnímu cíli kritická množství zainteresovaných subjektů a finančních prostředků. Integrují veškeré technické i netechnické aspekty procesu VaV a dokáží zajistit přechod od nanotechnologicky zaměřeného vědeckého bádání k vlastním nanotechnologiím tím, že svedou dohromady sféru výzkumu s průmyslovou praxí. Novou koncepci představují Evropské technologické platformy, kde je cílem dát dohromady všechny zainteresované subjekty a dlouhodobě rozvíjet určitou společnou vizi, vytvářet mapy pro postup vpřed, zajišťovat dlouhodobé financování a realizovat promyšlený přístup k řízení. Tato koncepce může být příhodná tam, kde je třeba reagovat na potřebu zajištění vyššího stupně synergie a koordinace mezi jednotlivými aktéry v určité konkrétní oblasti techniky. 3.1.3. Koordinace politiky jednotlivých států Politice jednotlivých států a regionů i jejich programům náleží významné místo při financování evropského VaV na úseku nanotechnologií. Uznává se ovšem, že kapacity jednotlivých států často nepostačují pro vytvoření center excelence na světové úrovni. Proto je naléhavě třeba tyto programy koordinovat tak, aby se vynakládané úsilí soustředilo do jednoho směru a aby se v rámci Evropského výzkumného prostoru zaměřilo k zajištění kritického množství a většího dopadu na tři hlavní osy synergie: výzkum, infrastrukturu a vzdělávání. Pro posílené uplatnění nanotechnologií v aplikacích a pro zvýšení a využití mezioborové povahy VaV na úseku nanotechnologií je důležité, aby národní programy rozvíjené v (často) různých oborech a jejich priority byly koordinovány tak, aby se vynakládané úsilí soustředilo na zajištění kritického množství v aplikovaném VaV a aby docházelo k promísení různých vědeckých odborností. To by mělo pomáhat při zajišťování rychlého uplatnění znalostí v inovacích ve všech evropských regionech. Iniciativy typu otevřené metody koordinace (OMC) 18 a ERA-NET 19 mohou stimulovat a podporovat koordinaci programů a společných aktivit uskutečňovaných na úrovni států nebo regionů a též mezi různými evropskými organizacemi. Takové iniciativy mohou být též doprovázeny vhodnými aktivitami zaměřenými na benchmarking jakožto prostředek měření dosaženého pokroku. 17 18 19 Informace o kompletní škále nástrojů užívaných pro 6. rámcový program je možno nalézt na internetové adrese http://fp6.cordis.lu/fp6/home.cfm Jak je stanoveno v závěrech předsednictva lisabonského zasedání Evropské rady z roku 2000 http://ue.eu.int/ Viz http://www.cordis.lu/coordination/home.html CS 12 CS

3.1.4. Mapy a předvídání Tzv. mapy rozvoje technologií poskytují prostředek, jak definovat a hodnotit pokrok dosahovaný na úseku nanotechnologií a jak sledovat jejich pronikání do vyzrálejších fází průmyslového rozvoje. Proces sestavování těchto map je užitečný již sám o sobě, neboť od všech aktérů vyžaduje, aby ve vzájemné interakci promýšleli možný další vývoj a uvažovali o náročnosti jednotlivých úkolů, o dopadech a o budoucích potřebách. Avšak všeobecná mapa rozvoje nanotechnologií je nerealistická, protože pole, které by měla pokrývat, je příliš široké. Namísto toho by mapy měly být aplikovány na ta tržní odvětví, která dosáhla dostatečné vyzrálosti. Ve stádiu příprav se nachází několik map, do nichž jsou zařazovány cenné příspěvky ústavů jako např. Institute for Prospective Studies (Institut pro perspektivní studia, IPTS) fungujícího v rámci Společného výzkumného střediska (JRC). Jakožto podpůrný prostředek vývoje map jako strategického nástroje pro utváření politiky sehrává významnou úlohu předvídání tím, že předpovídá směry budoucího vývoje a umožňuje patřičné plánování. S ohledem na skutečnost, že nanotechnologie v sobě obsahují rušivý potenciál, je to zvláště důležité všude tam, kde je zapotřebí prozkoumávat možné dopady na společnost. K tomuto účelu je třeba mít specifickou metodiku a vytváří se nezávislá skupina expertů EU na vysoké úrovni: Předvídání nové technologické vlny: konvergence nanotechnologií, biotechnologií a informačních technologií a jejich dopady na evropskou společnost a konkurenceschopnost. Akce: Evropský výzkumný prostor se zaměřením na nanotechnologie 1. Má-li EU setrvat v popředí vědních oborů zaměřených na nanotechnologie a v popředí vývoje nanotechnologií jako takových, měla by posilovat podporu, kterou poskytuje VaV. Komise v rámci zajišťování synergií s programy běžícími na úrovni jednotlivých států vyzývá členské státy, aby: (a) podstatně zvýšily investování veřejných prostředků do vědních oborů zaměřených na nanotechnologie a do nanotechnologií samých, přičemž toto zvyšování by mělo probíhat koherentně a koordinovaně a mělo by s ohledem na závěry lisabonského jednání a na směrnou cílovou hodnotu 3 % do roku 2010 vzrůst na trojnásobek; (b) podpořily vynikající úroveň vědeckých nanooborů účastí na činnostech rozvíjených v konkurenčním prostředí na celoevropské úrovni; (c) posílily VaV na úseku nanotechnologií s cílem vytváření rentabilních aplikací a s důrazem na začlenění MSP; (d) po dobu trvání příštího rámcového programu udržovaly koncentraci činností VaV tak, aby bylo vytvořeno kritické množství a aby byly zajištěny synergické účinky mezi rozvojem nanooborů, nanotechnologiemi, souvisejícími inženýrskými disciplinami a bezpečnostními aspekty; (e) zajistily účinnou koordinaci národních programů; (f) posilovaly činnosti zaměřené na tvorbu map a na předvídání na evropské úrovni za přispění center excelence a ústavů jako je IPTS. CS 13 CS

3.2. Infrastruktura: Evropská centra excelence Pod pojmem infrastruktura máme na mysli prostředky a zdroje poskytující základní služby pro sféru výzkumu. Ty mohou být individuální (tj. poskytované v jednom místě), distribuované (tj. tvořené sítí distribuovaných zdrojů) nebo virtuální (tj. služby poskytované elektronickou cestou). Moderní zařízení a přístrojové vybavení má pro rozvoj nanotechnologií rostoucí význam, mj. též proto, aby ukázalo, zda je příslušný VaV schopen převodu na potenciálně hodnototvorné produkty a procesy. Pro urychlení vývoje vědních nanooborů i nanotechnologií mají zásadní význam investice do široké palety pokročilých prostředků a zařízení, přístrojů a výbavy. Z jejich interdisciplinární a komplexní povahy vyplývá, že o investice do takovéto infrastruktury se často budou muset dělit organizace na místní, regionální, celostátní a privátní úrovni. Je užitečné si tuto infrastrukturu roztřídit do tří odlišných úrovní investování: investice ve výši do několika desítek milionů, typicky uskutečňované na místní nebo regionální úrovni, například Střediska interdisciplinárního výzkumu nanotechnologií (Interdisciplinary Research Centres in Nanotechnology) ve Velké Británii a Střediska nanotechnologické kompetence (Competence Centres for Nanotechnology) utvářená v Německu; investice ve výši do 200 mil., typicky uskutečňované na úrovni států, kde jako dobré příklady mohou posloužit MINATEC ve Francii, IMEC v Belgii a MC2 ve Švédsku, které se již staly věhlasnými středisky v evropském i celosvětovém měřítku; investice přesahující 200 mil., pro které specificky orientované ústavy, prostředky a zařízení v takovém rozměru dosud v EU neexistují, ale již vznikají ve třetích zemích 20. Dnešní infrastruktura ne vždy vyhovuje požadavkům průmyslu. Tato neshoda může spočívat v rozdílech v řízení, v rozdílech zeměpisných nebo se týkat snadnosti přístupu či obtížného dosahování dohody o podmínkách zajištění práv na duševní vlastnictví. Řešení typu otevřených laboratoří se snadným přístupem pro průmysl se vyskytují velice zřídka, ale je jich velice zapotřebí. Zejména MSP mají často nedostatek kapitálu a takový přístup by jim mohl značně pomoci urychlit proces VaV a zkrátit dobu do uvedení na trh. 3.2.1. Nová centra excelence pro Evropu Naléhavě je zapotřebí infrastruktury světové úrovně pro nanovědy a nanotechnologie evropské dimenze a evropského zaměření ( center excelence ). Krom toho, že taková infrastruktura zajistí přístup k zařízením nejvyšších parametrů, která nemusí být lokálně k disposici, mohla by rovněž pokrývat všechny aspekty interdisciplinárního VaV, vzdělávání a konstrukce i stavby prototypů. Též by mohla 20 Příkladem je California Nanosystems Institute rozvíjený za přispění investic ve výši přibližně 300 mil. $ z federálních fondů, fondů jednotlivých států USA a soukromých fondů (viz http://www.cnsi.ucla.edu/mainpage.html) CS 14 CS

zahrnovat partnerství státního a soukromého sektoru a sloužit jako inkubátor pro nově začínající a osamostatněné podniky. Pro dosažení potřebného kritického množství potřebujeme své zdroje soustředit v omezeném počtu infrastruktur na území Evropy. Mezi odvětví, kterým mohou prospět vzájemné synergické efekty, patří nanoelektronika, nanobiotechnologie a nanomateriály. Proti potřebě co největšího omezení fragmentace a zdvojování je však třeba postavit význam zajištění konkurence a tudíž vynikající úrovně VaV. Je třeba dosáhnout patřičné rovnováhy mezi infrastrukturou na evropské úrovni, na úrovni jednotlivých států a na úrovni regionální. V dlouhodobém výhledu může být rozvoj celé řady středisek nebo středisek rozčleněných do více lokalit významným prostředkem pro uchování náležité úrovně konkurence. Cenné vstupy pro zajištění optimálního přístupu mohou poskytnout evropské technologické platformy spolu s takovými orgány, jako je evropské strategické fórum pro infrastrukturu výzkumu (European Strategy Forum on Research Infrastructure, ESFRI). 3.2.2. Iniciativa pro růst Sdělení nazvané Evropská iniciativa pro růst, investice do sítí a znalostí k posílení růstu a zaměstnanosti 21 obsahuje návrh iniciativy se širokým záběrem, sestavený ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB). Pro uvedení akce do pohybu byl navržen Program rychlého rozběhu, pro který se očekává sdružené financování hlavně bankovními půjčkami (prostřednictvím iniciativy EIB nazvané Inovace 2010 ) a ze soukromých (průmyslových) zdrojů. Infrastruktura pro nanoelektroniku je jednou z investičních oblastí pro první vlnu navrhovaných projektů Rychlého rozběhu. Jednou z dalších oblastí je nová generace laserů (např. lasery s volnými elektrony), které například potenciálně mohou snímat fotografické záběry zachycující atomární strukturu jednotlivých molekul. Taková zařízení mají nesmírnou cenu pro rozvoj nanovědy i nanotechnologií a je třeba usilovat o uplatnění synergických účinků s jinými akcemi na evropské úrovni i na úrovni jednotlivých států. Akce: Infrastruktura 2. Infrastruktura světové úrovně ( centra excelence ) s evropským rozměrem a zaměřená na evropské zájmy je klíčová pro posilování konkurenceschopnosti EU v nanovědách a ve VaV na úseku nanotechnologií. Komise vyzývá členské státy, aby (a) rozvinuly soudržný systém vytvářející infrastrukturu VaV, který bude brát ohledy na potřeby všech aktérů a zejména bude rozvíjet synergie se vzděláváním; (b) podnikly opatření pro maximalizaci přidané hodnoty stávající infrastruktury, berouce v úvahu potřeby průmyslu a zejména MSP. Komise zdůrazňuje, že je zapotřebí 21 A European initiative for growth: Investing in networks and knowledge for growth and jobs (Evropská iniciativa zaměřená na růst: Investování do sítí a znalostí k zajištění růstu a pracovních míst) COM(2003) 690 CS 15 CS

(c) zkoumat a mapovat stávající infrastrukturu s cílem určit nejnaléhavější potřeby tak, aby mohlo dojít k urychlení pokroku v nanotechnologiích a zejména na úseku interdisciplinárního VaV; (d) v případě potřeby vybudovat novou, pro nanotechnologie vyhrazenou infrastrukturu na evropské úrovni, která dokáže soustředit dostatečné kritické množství a bude brát ohledy na potřeby průmyslu; (e) prošetřit možnosti zajištění finanční synergie s Evropskou investiční bankou, Evropským investičním fondem a Strukturálními fondy. 3.3. Investování do lidských zdrojů Aby bylo možno potenciál nanotechnologií využít, potřebuje EU množství výzkumných pracovníků a inženýrů činných v interdisciplinárních oborech, kteří dokáží produkovat nové znalosti a následně pak zajistit jejich převod do průmyslové praxe. K řádnému vyhodnocování a zvládání rizik, která nanotechnologie mohou představovat pro lidské zdraví, potřebuje EU rovněž kvalitně vyškolené a vycvičené toxikology a posuzovatele rizik. Nanotechnologie jako pole nové a dynamické nám dává nádhernou možnost získat pro životní dráhu ve výzkumu větší počty mladých vědeckých pracovníků a dalšího odborného personálu. Podle nedávné zprávy 22 připadá v Evropě 5,68 aktivních výzkumníků na každých 1000 pracovně činných osob, kdežto v USA jich je 8,08 a v Japonsku 9,14. Když vezmeme v úvahu počty pracovníků spojené s dosažením cílové hodnoty 3 % podle závěrů lisabonského zasedání do roku 2010, lze předpokládat, že bude třeba ještě přibližně 1,2 milionu dalších pracovníků pro sektor evropského výzkumu (do čehož je započteno 700 tisíc výzkumníků) 23. Nejdůležitější je, aby byla podniknuta opatření pro získání výzkumných pracovníků a pro jejich udržení v Evropě, včetně nedostatečně využívaného potenciálu mezi ženami. 3.3.1. Jak pro nano získávat mladé Podstatnou složkou zde prezentovaného přístupu je podněcovat mladší generaci již od raného mládí k účasti na diskusích o vědě. Z individuálních zkušeností je známo, že pravděpodobnost, s jakou si někdo zvolí životní dráhu ve vědě, velkou měrou závisí na tom, jak mu jeho učitelé ve škole, rodiče a také sdělovací prostředky jak to řekl držitel Nobelovy ceny Richard Feynman dokázali předat radost z objevování. Jednoduché nanotechnologické koncepce je možno uvádět pomocí praktických vědeckých pokusů a ukázek. Nanotechnologie se dobře hodí pro středoškolskou výuku, protože se často vyučuje v integrovaném pojetí a ne v závislosti na jednotlivých oborech. Klíčové však je, aby mladší generace nejen získala porozumění pro výzkum, nýbrž také aby pochopila, co vlastně výzkumníci dělají. To by mělo studentům pomáhat při informovaném výběru 22 23 Publikace Evropské komise Key Figures 2003-2004 (Klíčové údaje 2003-2004) z roku 2003, s. 44. Hodnota uváděná pro EU platí pro rok 2001, hodnota uváděná pro USA platí pro rok 1997 a hodnota uváděná pro Japonsko platí pro rok 2002 Investing in research: An action plan for Europe (Investování do výzkumu: Akční plán pro Evropu) COM(2003) 226 CS 16 CS

tím, že výzkum bude prezentován jako možná budoucí životní dráha, která nabízí vzrušení, odpovědnost i mnoho příležitostí. Cenné jsou iniciativy jako například Evropský rok výzkumných pracovníků 24. 3.3.2. Překonávání hranic oborů Vysoké školy při rozvoji znalostí v Evropě sehrávají ústřední úlohu 25. Nanotechnologie kladou velký důraz na interdisciplinární přístup. Dokážeme si představit vysokoškolské předměty, ve kterých studenti nadále získávají základní vzdělání v celé řadě disciplin bez ohledu na to, ve kterém konkrétním oboru nakonec hodlají školu absolvovat. Tím by mělo být zajištěno, že se budoucí generace nanotechnologů bude skládat ze specialistů přístupných myšlenkám odjinud, kteří se dokáží spojit se svými kolegy z jiných disciplin. Praktické učení výzkumem by se mohlo stát podstatným prvkem nanotechnologie. Pro nanotechnologie by se mělo uvažovat o nových formách vzdělávání, překračujících tradiční hranice disciplin, aby poskytovaly cílenou interdisciplinární výuku na světové úrovni ve vysokoškolském i v postgraduálním studiu. Mělo by se uvažovat též o nových přístupech, které zajistí prostředky k vydobytí financí z veřejných i soukromých zdrojů, spolu s jinými formami spolupráce akademické a průmyslové sféry (např. akademické nově rozbíhané podnikání a univerzity rizikového kapitálu ). Mohlo by to být v kontextu evropských center excelence (viz Akce 2), což by studentům poskytovalo ideální příležitost, jak nabývat praktických zkušeností s nejmodernějším výzkumem. 3.3.3. Podnikatelsky založení výzkumní pracovníci a inženýři Pracovní uplatnění ve výzkumu si v poslední době získává pozornost na celoevropské úrovni a do popředí je vyzdvihována řada slabin, ke kterým patří: způsoby náboru, pracovní podmínky a rozdíly v možnostech, které se při profesním postupu nabízejí mužům a ženám 26. Zejména překážky kladené mobilitě výzkumných pracovníků a inženýrů při přechodech z výzkumu do průmyslu a zpět (tj. posuzování profesní úspěšnosti na základě publikací nebo patentů) vyvolávají obavy a mohou být ke škodě transferu technologií a inovací na úseku nanotechnologií. Názor, že vzdělávání končí tam, kde začíná zaměstnání, je při zaměření na dynamickou znalostní společnost kontraproduktivní. Řešení nabízí akční plán dovedností a mobility 27. Nanotechnologie představují dynamický obor, který vyžaduje neustálé vzdělávání, aby bylo možno sledovat nejnovější vývoj. S postupným přibližováním nanotechnologií k trhu nabývá na důležitosti potřeba školení na pomoc začínajícím a osamostatňujícím se novým podnikům, řízení 24 25 26 27 Researchers in the European Research Area: One profession, multiple careers (Vědečtí pracovníci v Evropském výzkumném prostoru: jedno povolání, mnohé životní dráhy) COM(2003) 436 The role of universities in the Europe of knowledge (Úloha vysokých škol ve znalostní Evropě) COM(2003) 58 Researchers in the European Research Area: One profession, multiple careers (Vědečtí pracovníci v Evropském výzkumném prostoru: jedno povolání, mnohé životní dráhy) COM(2003) 436 Making a European area of lifelong learning a reality (Praktické uskutečňování Evropského prostoru celoživotního vzdělávání) COM(2001) 678 a Akční plán Evropské komise zaměřený na znalosti a mobilitu COM(2002) 72 CS 17 CS

různých druhů portfolia duševního vlastnictví, bezpečnost a zlepšování pracovních podmínek (včetně zdraví a bezpečnosti při práci) i prohlubování jiných doplňkových znalostí a dovedností, aby bylo zajištěno, že novátoři budou mít lepší pozici při získávání finančních prostředků a při uplatňování svých iniciativ. Akce: Investování do lidských zdrojů 3. Komise vyzývá členské státy k přispění na těchto úsecích: (a) zjišťování potřeb vzdělávání na úseku nanotechnologií a nabízení příkladů osvědčených postupů a/nebo výsledků pilotních studií; (b) podpora přípravě a realizaci nových učebních předmětů a osnov, školení učitelů a vzdělávací materiály podporující interdisciplinární přístupy k nanotechnologiím při normálním i při postgraduálním studiu; (c) začleňování doplňkových znalostí do postgraduálního studia a do celoživotního vzdělávání, např. podnikatelské znalosti, otázky zdraví a bezpečnosti při práci, patentování, mechanismy osamostatňování nového podnikání, komunikace atd. Komise zde shledává příležitost (d) ověřovat schůdnost výzev k podávání společných návrhů Marie Curieové 28 v oblastech nanovědy a nanotechnologií; (e) založit Evropskou cenu pro nanotechnologie, která by přispívala k povzbuzování interdisciplinárního a podnikatelského ducha výzkumných pracovníků. 3.4. Průmyslové inovace, od poznatků k technologiím Na dnešním globalizovaném trhu hospodářská úspěšnost stále více závisí na vytváření znalostí i na jejich správě a využívání. Mají-li být produkovány znalosti, je třeba investovat do VaV. Průmyslové inovace zase naopak vyžadují znalosti, mají-li vytvářet hmotný prospěch. Takto se kruh uzavírá a do VaV je možno vkládat nový soukromý kapitál. Jak může evropský průmysl těžit z úspěchů nanooborů naší vědy a realizovat produkty a služby, které vytvářejí nové hodnoty? Schopnost odblokovat potenciál těchto znalostí prostřednictvím nanotechnologií je klíčová tím, že dává nové podněty průmyslovým oborům, které již v náročném mezinárodním prostředí nebyly konkurenceschopné, a že rozvíjí nová odvětví evropského průmyslu na bázi znalostí. Je zapotřebí integrovaného přístupu k inovační politice 29 a tento přístup bude rozvíjen v rámci nadcházejícího akčního plánu inovací 30. Nehledě na společné 28 29 30 Viz http://europa.eu.int/mariecurie-actions Innovation policy: updating the Union's approach in the context of the Lisbon strategy (Politika na úseku inovací: aktualizace přístupu Evropské unie v kontextu lisabonské strategie) COM(2003) 112 Viz http://europa.eu.int/comm/enterprise/innovation/index.htm CS 18 CS

činitele 31 klíčové pro veškerý VaV, mezi něž patří fungující trhy, na kterých se uplatňuje konkurence, fiskální politika podporující inovace, finanční nástroje 32, kvalifikovaní pracovníci, partnerství veřejného a soukromého sektoru a infrastruktura, musí nanotechnologie věnovat pozornost třem dalším faktorům, kterými jsou patentování zásadních poznatků, otázky předpisů a metrologie. 3.4.1. Příležitosti dnešního průmyslu a jeho náročné úkoly Nanotechnologie nabízejí podnikům velké příležitosti, jak realizovat postupné i zásadní inovace. Zároveň představují pro mnohé podniky riziko, že jejich potenciál včas nerozpoznají a ztratí konkurenceschopnost. To, že v Evropě chybí silná kultura podpory a podněcování ochoty přebírat na sebe podnikatelská rizika v oblastech jako jsou nanotechnologie, může být rozhodujícím faktorem, spolu s příznivými rámcovými podmínkami pro uskutečňování inovací. Evropský průmysl funguje ve vysoce konkurenčním prostředí. Z různých důvodů mohou jeho odvětví trpět nedostatkem kapitálu, takže mohou věnovat pouze omezené zdroje na VaV a na inovace. Údaje z poslední doby ukazují, že celkově činí podíl soukromého investování do VaV v EU 1,09 % HNP v porovnání s podílem 1,85 % v USA a 2,2 % v Japonsku 33. Pro nanotechnologie sice takové údaje nejsou k disposici, ale je možno předpokládat, že podíl průmyslového investování je v Evropě též úměrně nižší než v USA nebo v Japonsku. 3.4.2. Vznik podniků a rizikový kapitál v oblasti nanotechnologií Většina oblastí nanotechnologie se nachází v raném stádiu svého vývoje a úspěšní výzkumníci se často stávají podnikateli a rozbíhají začínající firmy. Ze stovek takovýchto firem založených během posledních let jich polovina sídlí v USA, kdežto v EU jich sídlí čtvrtina 34. Vezme-li se v úvahu, že zhruba dvě třetiny zaměstnanosti v Evropě zajišťují MSP, je evidentní, že je třeba více usilovat o to, aby se vytváření nových, inovačních podniků dostalo větších pobídek 35. Banky a investoři rizikového kapitálu si velmi vybírají, než nabídnou zejména rizikový kapitál do oblastí, které vnímají jako zatížené velkými technickými riziky, nejistotou ohledně doby potřebné do uvedení na trh nebo které by mohly mít negativní etické, zdravotní nebo ekologické důsledky. Normálně je zapotřebí mít k průkazu vlastnictví znalostí patenty a noví podnikatelé musí nejen být na špici vývoje nanotechnologií, nýbrž také musí tyto své znalosti spojovat s podnikatelským postřehem a zběhlostí ve strategii podnikání. Noví podnikatelé si často stěžují, že jim je nabídnut úvěr (namísto podnikatelského tj. rizikového kapitálu), ale že se jim nedostane žádné podpory na úseku řízení to 31 32 33 34 35 Viz např. Investing in research: An action plan for Europe (Investování do výzkumu: Akční plán pro Evropu) COM(2003) 226 Viz např.. Access to finance of small and medium-sized enterprises (Přístup malých a středních podniků k financování) COM(2003) 713 Publikace Evropské komise Key Figures 2003-2004 (Klíčové údaje 2003-2004) z roku 2003 Little science, big bucks (Vědy málo, dolarů hodně), Nature Biotechnology, sv. 21, č. 10, říjen 2003, s. 1127 Action Plan: The European Agenda for Entrepreneurship (Akční plán: Evropská agenda podnikavosti a podnikání) COM(2004) 70 CS 19 CS

vnímají jako něco, co je vystavuje zvýšenému nebezpečí a riziku. Přes technologickou úspěšnost mohou nově zakládané podniky selhat, nedokáží-li vyrovnat příjmy a výdaje projít takzvaným údolím smrti. Tento problém může být akutní právě u nanotechnologií, kde proces VaV vyžaduje dlouhodobé nasazení. V tomto kontextu může sehrát významnou úlohu Evropská investiční banka (EIB) tím, že poskytne půjčky a posílí kapitálovou základnu nanotechnologicky orientovaných podniků. 3.4.3. Patentování Prokázání vlastnických práv k dosaženým poznatkům ochranou duševního vlastnictví má zásadní důležitost pro uchování konkurenceschopnosti průmyslu jak z hlediska jeho schopnosti přilákat počáteční investice, tak i z hlediska zajištění výnosů do budoucna. Počty patentů orientovaných na nanotechnologie neustále rostou již od počátku 80. let. Společná správa práv k duševnímu vlastnictví může být na úsecích jako jsou nanotechnologie náročná, neboť jejich mezioborová povaha zde svádí dohromady výzkumné pracovníky a pracovníky průmyslu s různými profesními kulturami a postoji. Nanotechnologie díky velkému důrazu, který kladou na znalosti, vyvolávají zásadní otázky ohledně toho, co by mělo být a co by naopak nemělo být patentovatelné (např. na úrovni jednotlivých molekul). Dosažení dohody o koncepcích a definicích na evropské a v ideálním případě na celosvětové úrovni sehraje významnou úlohu pro zachování důvěry investorů a pro vyhnutí se deformacím plynoucím z místně odlišného posuzování nebo odlišných výkladů práv k duševnímu vlastnictví. 3.4.4. Předpisy Patřičná a včasná regulace na úsecích veřejného zdravotnictví, ochrany spotřebitelů a ochrany životního prostředí má zásadní význam a též zajistí důvěru spotřebitelů, pracovníků a investorů. Co nejvíce by mělo být využíváno stávajících předpisů. Avšak zvláštní povaha nanotechnologií vyžaduje, aby tyto předpisy byly znovu přezkoumány a podle potřeby revidovány. Měli bychom zvolit aktivní přístup. Pokrok vědeckých poznatků v nanooborech, který přináší VaV uskutečňovaný na celoevropské úrovni i v jednotlivých státech, by měl tvořit základnu pro další kroky v tomto směru. Harmonizovaná legislativa vedle toho, že zajišťuje konzistenci a brání deformacím trhu, sehrává klíčovou úlohu tím, že minimalizuje rizika a zajišťuje ochranu zdraví a prostředí. Stávající předpisy se velmi často opírají o parametry, které se mohou pro některé nanotechnologické aplikace, jako jsou například volné nanočástice, ukázat jako nevhodné. Například prahové hodnoty se často definují pomocí výrobních objemů nebo hmotností, při jejichž nedosažení může být určitá látka z působnosti předpisu vyňata. Relevanci takovýchto prahových hodnot bude třeba znovu prošetřit a v případě potřeby je změnit. 3.4.5. Metrologie a normy Aby se zajistilo, že EU bude moci komerční potenciál nanotechnologií realizovat, budou průmysl a společnost potřebovat spolehlivé a kvantitativní charakterizační prostředky a též měřicí metody, které budou oporou konkurenceschopnosti CS 20 CS