1. NOVELA ZÁKONA O DPH 2. OSTATNÍ INFORMACE K NOVELE ZÁKONA O DPH Vážení klienti, předkládáme stručné informace k tzv. technické novele zákona o dani z přidané hodnoty. Pod číslem 502/2012 Sb. byla publikována poměrně rozsáhlá novela zákona o DPH, s účinnosti od 1. ledna 2013. I když je novelizace rozsáhlá, jedná se především o metodické změny, vycházející z předpisů EU. Mění se textace 2 zákona - Předmět daně, oproti zavedenému stavu však neznamená žádnou podstatnou změnu. Zavádí se nové 2a a 2b. 2a definuje vynětí z předmětu daně, což je původně oblast definována v 2 a řeší situaci například u zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím, nebo pořízení zboží z jiného členského státu neplátcem do celkové hodnoty 326 000,- Kč. V 4 - Vymezení základních pojmů se nově definuje místo pobytu u fyzické osoby a sídlo u osoby povinné k dani. Vzhledem k nové definici sídla u osoby povinné k dani došlo ke zrušení definice místa podnikání. Upřesňuje se definice provozovny, která je definována jako místo, které může uskutečňovat dodání zboží nebo poskytnutí služby, protože je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje. Nově je definován pojem osoby neusazené v tuzemsku, povinné k dani. Touto osobou se rozumí osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku, a uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží, nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Zavádí se pojem osvobozená osoba. De facto se jedná o osobu, která není plátcem, nemá registraci plátce k dani z přidané hodnoty. Některé změny jsou u definice pojmů dopravní prostředek (dopravním prostředkem není vozidlo, které je trvale znehybněno, ani kontejner), vklad podniku, nebo dodání zboží s instalací nebo montáží. Pro přepočet cizí měny na českou měnu bude možné použít rovněž poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou. Nový 4a definuje obrat pro účely zákona o DPH. Definice obratu se nemění, pouze se přesouvá z 6 do nového 4a, nazvaného obrat. Smysl těchto přesunů a neustálé změny paragrafů nám poněkud unikají. Strana 1 (celkem 5)
6 zákona je nově nazván Plátci. Obrat pro povinné plátcovství DPH se nemění, je 1 000 000,- Kč ve 12 měsících po sobě jdoucích, nicméně po překročení obratu se osoba stává plátcem již od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém byl obrat překročen. K tomuto datu se osoba po překročení obratu stane plátcem, i kdyby nepodala včas přihlášku k registraci. Bude zaregistrována zpětně, se všemi povinnostmi plátce, tj. například nutností podání dodatečných daňových přiznání se sankcemi z toho vyplývajícími. Z tohoto titulu je zrušen 98 zákona, který doposud řešil stanovení daně náhradním způsobem, při zanedbání registrační povinnosti. Nové 6a až 6i řeší vznik plátcovství ve specifických případech, při uzavření smlouvy o sdružení, při nabytí majetku na základě smlouvy o prodeji podniku, nebo vkladem podniku, pokračováním činnosti po zemřelém plátci atd. 6g je nazván Identifikované osoby. Jedná se de facto o osoby, které nejsou plátci, pořizují přitom zboží od plátce z jiného členského státu, které je předmětem daně, nebo přijmou službu od osoby neusazené v tuzemsku. Identifikované osobě vzniká v definovaných případech ke dni uskutečnění zdanitelného plnění přiznat daň. Definice míst plnění se nemění, ke změně dochází pouze u dlouhodobého nájmu dopravního prostředku osobě nepovinné k dani. Od 1.1.2013 bude v tomto případě místo plnění stanoveno podle sídla příjemce služby. Nová směrnice Rady 2010/45/EU změnila směrnici 2006/112/EU v oblasti pravidel fakturace, vystavování a uchovávaní daňových dokladů, definovala nově věrohodnost původu daňového dokladu atd. Tato evropská směrnice se v pozměněných či nových ustanoveních 26 až 35 promítla do českého zákona. Podle novelizovaného 26 může mít daňový doklad listinnou nebo elektronickou podobu a obě formy daňového dokladu jsou rovnocenné. Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Podle 27 Určení pravidel pro vystavování daňových dokladů bude vystavování daňových dokladů podléhat pravidlům členského státu, ve kterém je místo plnění. 29 stanovuje náležitosti daňového dokladu. Základní náležitosti daňového dokladu, tak jak je známe doposud, se nemění. Podle odst. 2 29 musí daňový doklad obsahovat odkaz na příslušné ustanovení zákona, je-li plnění osvobozeno od daně, sdělení vystaveno zákazníkem je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno zmocněna k vystavení daňového dokladu, nebo poznámku daň odvede zákazník jeli osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno. V navazujících paragrafech jsou uvedeny náležitosti daňového dokladu skupiny, zjednodušeného daňového dokladu (celková částka za plnění není vyšší než 10 000,- Kč), splátkového kalendáře, platebního kalendáře, souhrnného daňového dokladu a dalších druhů daňových dokladů. Daňovým dokladem při dovozu bude i nadále rozhodnutí o propuštění zboží do příslušného celního režimu, při vývozu rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z EU. Strana 2 (celkem 5)
34 zákona definuje zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů. To, co nás zajímá z pohledu elektronického zasílání daňových dokladů je především zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu a neporušenost jeho obsahu. Toto lze zajistit podle novely zákona kromě blíže nedefinovaných kontrolních mechanismů (nazývaných pracovně auditní stopou) uznávaným elektronickým podpisem, uznávanou elektronickou značkou, nebo elektronickou výměnou informací EDI. Konkrétní způsoby a příklady zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu by měly být blíže specifikovány v metodické informaci Generálního finančního ředitelství. Vymezení plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se nemění. V případě převodu staveb, bytů a nebytových prostor se dosavadní tříletá lhůta prodlužuje na 5 let, přičemž i po uplynutí této lhůty se bude moci plátce rozhodnout, že uskuteční převod jako zdanitelné plnění. Základní pravidla pro uplatňování nároku na odpočet DPH se nemění. U režimu přenesení daňové povinnosti se nic podstatného nemění. Na daňovém dokladu bude povinnost uvádět sdělení, že daň odvede zákazník. Příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nebude daň uvádět na daňovém dokladu, ale v evidenci pro účely DPH. Novela zákona by měla vyřešit problémy s klasifikací stavebních a montážních prací, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. V 92e je nový odstavec 2 definován takto: Pokud plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací podle odstavce 1 zdanitelné plnění související s těmito pracemi, použije k tomuto zdanitelnému plnění režim přenesení daňové povinnosti a plátce, pro kterého byly tyto práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty výši daně, má se za to, že toto zdanitelné plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá. Novelou zákona v 96 bude povinnost uvést všechna čísla účtů, které bude osoba povinná k dani používat pro ekonomickou činnost. V 100 zákona, který řeší evidenci pro účely daně z přidané hodnoty bude povinnost u evidence přijatých zdanitelných plnění s nárokem na odpočet daně uvádět také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečnila plnění. Podle 100a bude zavedena povinnost v evidenci pro účely DPH u pořízení zboží z jiného členského státu vést evidenci v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států. Institut nespolehlivého plátce. 106a definuje pojem nespolehlivého plátce. Informace o tomto institutu jsou uvedeny dále, v přiložené informaci daňové správy. Nespolehlivým plátcem bude ten, kdo závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně. O tom, že je některý plátce nespolehlivým, musí správce daně vydat rozhodnutí. Proti rozhodnutí bude možnost odvolání. Správce daně bude způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňovat informace o nespolehlivých plátcích viz informace níže. To, co je na tomto institutu nespolehlivého plátce podstatné je to, že se s ním bude spojovat ručení dodavatele za nezaplacenou daň. Viz ustanovení 109 Strana 3 (celkem 5)
nazvaného jako Ručení příjemce zdanitelného plnění. Příjemce zdanitelného plnění = odběratel, bude podle tohoto novelizovaného ustanovení zákona ručit za neplacenou daň z tohoto plnění (kterou měl odvést dodavatel), pokud v okamžiku jeho uskutečnění bude poskytovatel zdanitelného plnění označen jako nespolehlivý plátce. Ponecháváme stranou tu skutečnost, jak si budou moci všichni odběratelé kontrolovat (technicky zajistit) v okamžiku uplatňování nároku na odpočet u stovek daňových dokladů aktuální ověření informace o tom, že některý z jejich dodavatelů jsou v seznamu nespolehlivých plátců a předložit případnou relevantní důkaznou informaci o této skutečnosti při případné kontrole a nutnosti ručení za nezaplacenou daň. Tyto zbytečné detaily zákon samozřejmě neřeší. Příjemce zdanitelného plnění bude rovněž ručit za případnou nezaplacenou daň tehdy, bude-li úplata za toto přijaté zdanitelné plnění zaplacena na jiný účet poskytovatele zdanitelného plnění,než je účet zveřejněný správcem daně pro ekonomickou činnost. Ostatní informace. Na internetových stránkách MF jsou k dispozici veškeré daňové tiskopisy, platné jak pro rok 2012, tak již pro rok 2013. Je tam i nový formulář přiznání k DPH, vzor číslo 18. Na první shlédnutí v něm nejsou žádné změny oproti zavedenému a existujícímu formuláři Jsou tam k dispozici i formuláře, se kterými jsme se doposud nesetkali. Například Oznámení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti o účasti na důchodovém spoření souvisí se zavedením II. pilíře důchodové reformy a navazující dokumenty. Doporučujeme se s nimi seznámit a provést kontrolu v návaznosti na výstupy z používaných software. Na závěr stručných informací k novele zákona o DPH uvádíme sdělení daňové správy. Sdělení ke zveřejňování informace o spolehlivosti či nespolehlivosti každého plátce daně z přidané hodnoty (DPH) (Tisková zpráva) 4. 1. 2013 Od 1.1.2013 nabyla účinnosti novela zákona o DPH, jejíž součástí je i nový institut nespolehlivého plátce a navazujícího ručení za nespolehlivého plátce. V souvislosti s tím jsou veřejností často kladeny dotazy týkající se údajů zveřejňovaných správcem daně podle ust. 106a odst. 6 novelizovaného znění zákona o DPH. Správce daně dle cit. ustanovení zveřejňuje údaje o tom, zda plátce je nebo není nespolehlivým plátcem. Generální finanční ředitelství zdůrazňuje, že se v tomto kontextu nejedná o vytváření žádného samostatného seznamu nespolehlivých plátců daně. Informace o spolehlivosti jednotlivých plátců daně je od 1.1.2013 zveřejňována na Daňovém portálu jako součást údajů v aplikaci Registr plátců DPH. Nespolehlivým se může plátce DPH stát pouze na základě rozhodnutí správce daně. I vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí může správce daně vydat až na základě okolností nastalých po účinnosti novely, tj. po 1.1.2013, je k dnešnímu datu u všech registrovaných plátců jako platný údaj nastaveno, že nejsou nespolehliví. Protože nespolehlivým se plátce stává v zásadě až na základě pravomocného rozhodnutí správce daně, lze očekávat, že první změny údajů o nespolehlivosti plátce budou publikovány na Daňovém portálu nejdříve v průběhu února. Strana 4 (celkem 5)
Pro usnadnění orientace veřejnosti bude na internetových stránkách Finanční správy ČR i přímo na Daňovém portálu umístěno avízo o zveřejnění první pozitivní informace o nespolehlivém plátci daně. Do té doby nebude u žádného plátce zveřejněna informace, že je nespolehlivým a daňová veřejnost nemusí tuto informaci samostatně vyhledávat. Finanční správa ČR pracuje na technickém řešení, které umožní on-line zjišťování spolehlivosti konkrétních plátců daně formou webové služby. Více informací na www.financnisprava.cz. - y GFŘD AUDIT AND TAX, s.r.o. Ing. Miroslav Glaba daňový poradce č.osv. 1356 Strana 5 (celkem 5)