Dopady hospodářsk ské krize na českou ekonomiku a její finanční sektor Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Ernst & Young, Executive Party Praha, 14. října 2009
Obsah Světová hospodářská krize: příčiny, průběh, přizpůsobovací proces Dopady krize na domácí finanční sektor Dopady krize na reálnou ekonomiku v ČR Veřejné finance jako úzké místo české ekonomiky M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 2
Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Náběh na krizi: dlouhod. kumulace faktorů Hypotéční krize: spouštěcí faktor krize Latentní fáze finanční krize Pád Lehman Brothers Akutní fáze finanční krize: riziko zhroucení systému Krize reálné ekonomiky Problémy veřejných financí: deficity, růst dluhů -2007 2007 2008 2009- Různé fáze se prolínají a vzájemně ovlivňují M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 3
Příčiny hospodářsk ské krize Porušování obezřetnostních principů, podcenění možných rizik ( neuvědomělé i úmyslné) a zvyšování finanční páky Finanční inovace (neznámé a nevyzkoušené produkty) Nedostatečný (často rozptýlený) dohled nad finančními trhy Politický zájem na stimulování růstu a blahobytu Uvolněná měnová politika (v USA i jinde) Psychologické příčiny krize zahrnují četné povahové rysy lidského rodu: zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, krátkozrakost, chamtivost, arogance Povaha příčin krize je stejná jako v minulosti: různé krize se liší jenom konkrétními historickými okolnostmi; Mark Twain: historie se neopakuje, historie se rýmuje M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 4
Krize reáln lné ekonomiky Hlavní problém: vytvoření nadbytečných výrobních kapacit (v reálné sféře) a dluhů (ve finanční sféře i sféře domácností), které tyto kapacity pomohly vytvořit Volný pád ekonomik na začátku roku 2009 aproximuje míru nerovnováh vzniklých předtím Způsob formování tržních očekávání vede obvykle k přemrštěným reakcím systému důvod pro stabilizační politiky Krize je a vždy byla ozdravným procesem, který eliminuje nezdravé části systému, které vznikaly v období růstu a které byly systémem tolerovány M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 5
2000 = 100 145 140 135 130 125 120 115 110 105 100 95 2000q01 2000q03 HDP (bazický index 2000=100) 2001q01 2001q03 EU-27 ČR USA Japonsko 2002q01 2002q03 2003q01 2003q03 2004q01 2004q03 2005q01 2005q03 2006q01 2006q03 2007q01 2007q03 2008q01 2008q03 2009q01 Pramen: Eurostat Krize vrací ekonomiky o několik let zpět; hloubka propadu bazického indexu indikuje rozsah přebytečných kapacit vytvořených před krizí M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 6
Faktory, které budou formovat přizpůsobení reáln lné ekonomiky Vysoká zadluženost spotřebitelů (v některých ekonomikách) v poměru k jejich očekávaným příjmům a dostupnosti úvěrů Špatný stav některých bankovních rozvah delevereaging Růst nezaměstnanosti: mikroekonomické přizpůsobení firem (boj o přežití cestou snižování nákladů a propouštění) bude oslabovat agregátní poptávku Růst zadlužení veřejných financí vyvolá potřebu fiskální restrikce v budoucnosti Přizpůsobovací procesy reálné ekonomiky budou zdlouhavé a budou se prolínat s přizpůsobovacími procesy ve finančním sektoru (spojené nádoby) M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 7
Co je za námi, n co je před p námi? n Vlády a centrální banky zabránily na podzim 2008 systémovému kolapsu finančního systému Patrně napomohly i utlumit volný pád ekonomik na začátku tohoto roku dočasnou stimulací poptávky Cena za to však byla zřejmě velmi vysoká bude zapotřebí ji v budoucnu zaplatit Nyní jsme teprve na začátku ozdravovacího procesu, během něhož musí dojít k selekci mezi zdravými a nezdravými částmi ekonomického systému Časy velkých státních zásahů jsou zřejmě za námi, před námi je doba spontánního mikroekonomického přizpůsobování v závislosti na odvětvích a zemích M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 8
Dopady na českou ekonomiku Výchozí situace domácího finančního systému byla příznivá (přebytek likvidity, izolovanost, konzervativní model, apod.) nepřímé dopady finanční krize byly omezené Reálná ekonomika byla díky svojí otevřenosti, struktuře a závislosti na exportech součástí bubliny výrobních kapacit, které se ukazují jako nadbytečné reálná ekonomika byla prostřednictvím přímého vývozního kanálu postižena výrazně více Domácí finanční sektor bude stále více negativně ovlivňován nepříznivým vývojem domácí ekonomiky Pro českou ekonomiku je současná krize především krizí dovezenou M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 9
Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009: hodnocení rizik Zpráva (červen 2009) identifikovala dvě hlavní rizika: Pokračování a prohlubování finanční krize a recese v západních ekonomikách Přetrvávání výjimečně vysoké míry nejistoty pro podnikatelské subjekty, finanční instituce i domácnosti Domácí bankovní sektor bude čelit především nárůstu kreditního rizika; jiným rizikům bude vystaven v menší míře Dosavadní vývoj v roce 2009 potvrzuje tato očekávání Vysoká míra nejistoty se postupně stává stále silnějším negativním faktorem M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 10
7 Úvěry v selhání (v % celkových úvěrů v segmentu) 6 5 4 3 2 1 0 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 6/09 Pram en: ČNB Úvěry rezidentům celkem Nefinanční podniky Domácnosti - obyvatelstvo Podíl úvěrů v selhání roste výrazněji v sektoru podniků M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 11
Úvěry nefinančním m podnikům a domácnostem (stavy, mzr 40 35 30 25 20 15 10 5 0-5 2005 2006 2007 2008 2009 Úvěry podnikům a domácnostem Úvěry podnikům Úvěry domácnostem mzr.. v %) Srpen 2009: úvěry nefinančním podnikům poprvé od roku 2005 meziročně poklesly (-2,6%) M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 12
Nově poskytnuté úvěry (v %, banky celkem, 3měsíční klouzavý průměr) 60 45 30 15 0-15 -30 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 6/09 Pramen: ČNB Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem celkem Úvěry domácnostem spotřebitelské Úvěry domácnostem na bydlení Pokles poptávky po úvěrech + zpřísnění úvěrových standardů záporná mzr dynamika ve všech segmentech M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 13
Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru (mld. Kč) K Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru (mld. Kč) 70 60 50 40 30 20 10 0 IV-05 VII-05 X-05 I-06 IV-06 VII-06 X-06 I-07 IV-07 VII-07 X-07 I-08 IV-08 VII-08 X-08 Čistý zisk (anualizované hodnoty za poslední 3 měsíce) Čistý zisk (anualizovaná měsíční data) I-09 IV-09 VII-09 Pramen: ČNB Bankovní sektor zůstává ziskový M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 14
Zátěžové testy: dva scénáře Aktuální zátěžový test bank pracuje se dvěma scénáři: Scénář A: baseline odráží prognózu ČNB z 6.8.2009 Scénář B: vleklá recese předpokládá větší a delší pokles HDP v porovnání s baselinem Časový horizont testů: 2Q2009 2Q2011 (bankovní data k 30.5.2009) Vývoj makroekonomických proměnných Typ scénáře Baseline Vleklá recese 2009 2010 2009 2010 Reálný růst HDP (%, y-o-y) -3,8 0,8-5,2-1,1 Míra inflace (%, y-o-y) 1,2 1,1 1,2 1,2 Úroková sazba 3M PRIBOR (%) 2,1 1,8 2,3 2,0 Měnový kurz CZK/EUR 26,6 25,7 27,0 27,0 Tyto scénáře jsou aktualizací scénářů zveřejněných ve Zprávě o finanční stabilitě z června 2009 M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 15
Výsledky testů: : závěryz Typ scénáře Baseline Vleklá recese 2Q2009-2Q2010 2Q2010-2Q2011 2Q2009-2Q2010 2Q2010-2Q2011 Kapitálová přiměřenost (CAR, v %) 13,5 13,1 13,5 12,9 Celkový účinek šoků (p.b. CAR) -2,8-2,1-4,3-2,6 Alokace výnosů (p.b. CAR) 2,4 1,9 3,7 2,5 CAR po testu (v %) 13,1 12,9 12,9 12,8 Kapitálová injekce (v mld. Kč) 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl nesplácených úvěrů na úvěrech (ke konci období) - celkem (v %) 7,9 8,0 9,9 9,3 - nefinanční podniky (v %) 11,9 12,9 14,6 13,4 - domácnosti (v %) 6,6 6,4 8,9 8,9 Aktuální zátěžové testy potvrzují nadále dobrou kondici bank v ČR M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 16
Situace v bankovním m sektoru: shrnutí Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici Přesto v blízké budoucnosti: Poroste podíl úvěrů v selhání Bude zpomalovat tempo růstu úvěrů Kreditní riziko bude vychýleno směrem vzhůru Rizika jsou spojena zejména s vývojem v zahraničí(vsčr): Výjimečně vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv Rostoucí ztráty z úvěrů i z cenných papírů (hrozba pro kapitálovou přiměřenost) Horší schopnost některých bank získat zdroje pro financování aktiv Možná ztížená dostupnost úvěrů pro firmy Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 17
Růst HDP: H meziročně 10 y-o-y change in % 8 6 4 2 0-2 7,0 6,9 7,1 7,6 7,2 6,7 6,0 6,3 6,3 5,9 5,7 5,4 5,1 4,9 4,3 4,4 4,2 3,4 3,6 3,9 4,1 3,6 3,8 4,0 2,7 2,9 2,9 2,9 2,4 2,2 2,2 1,8 2,0 2,1 1,1 0,5-4 -6-8 -4,5-5,5 00/I III 01/I III 02/I III 03/I III 04/I III 05/I III 06/I III 07/I III 08/I III 09/I III HDP v 1. pololetí poklesl meziročně o 5% M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 18
Zpracovatelský průmysl I.07 II.07 III.07 IV.07 V.07 VI.07 VII.07 VIII.07 IX.07 X.07 XI.07 XII.07 I.08 II.08 III.08 IV.08 V.08 VI.08 VII.08 VIII.08 IX.08 X.08 XI.08 XII.08 I.09 II.09 III.09 IV.09 V.09 VI.09 VII.09 30 20 10 0-10 -20-30 Pokles produkce zpracovatelského průmyslu zřejmě v polovině roku 2009 dosáhl svého dna M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 19 y-o-y in %
25 Obchodní bilance 20 Obchodní bilance v mld Kč 15 10 5 0-5 -10-15 1/07 3 5 7 9 11 1/08 3 5 7 9 11 1/09 3 5 7 Kvůli rychlejšímu poklesu dovozu než vývozu se přebytek obchodní bilance v posledních měsících zvyšoval M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 20
Maloobchodní obrat (čtvrtletně) meziroční změna čtvrtletních průměrů v % 14 12,2 12,2 12 11,2 10,6 10,4 9,5 10 9,2 8,7 8 6 5,4 4,8 4,6 4 2 0-2 -4-2,6-6 -4,0-4,6 I.Q/2006 III.Q/2006 I.Q/2007 III.Q/2007 I.Q/2008 III.Q/2008 I.Q/2009 Maloobchodní obrat (meziroční změny čtvrtletních průměrů) začal klesat již ve 4. čtvrtletí 2008 M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 21
Vývoj cen 10 8 Index spotřebitelských cen Index cen výrobců Dovozní ceny 6 meziroční změna v % 4 2 0-2 -4-6 -8 1/07 3 5 7 9 11 1/08 3 5 7 9 11 1/09 3 5 7 Pramen: ČSÚ Různécenovéokruhy svědčí o převaze dezinflačních tlaků; v září klesla meziroční inflace na nulu M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 22
Saldo státn tního rozpočtu 60 40 20 2007 2008 2009 19,7 22,2 36,3 27,2 12,8 bn CZK 0-20 -40 9,7-17,0-28,1-26,0-38,3 1,3-5,7 9,3 5,3 10,5 10,9-6,5-20,0-60 -55,7-80 -71,4-68,3-76,2-66,4-100 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12-89,6-87,3 Pramen: MF Hospodářská krize se promítá do zhoršování salda státního rozpočtu (vs přebytky v roce 07 a 08) M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 23
3 2 Cyklická a strukturáln lní složka deficitů veřejných ejných financí Cyklická složka Strukturální deficit Celkové saldo 1 0 jako % HDP -1-2 -3-4 -5-6 -7-8 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rozpočtové deficity v ČR měly (a budou mít) převážně strukturální povahu Pramen: výpočty ČNB M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 24
Rozpočtový balíček pro rok 2010: možné důsledky pro měnovou m politiku Rozpočtový balíček bude mít zřejmě za následek: Zvýšení inflace o 1,3 procentního bodu (inflace by mohla být koncem roku 2010 vyšší než 3%) Zpomalení tempa růstu spotřeby domácností o 1 1,5 procentního bodu Balíček způsobí dočasný negativní cenový a poptávkový šok (pro měnovou politiku to budou šoky exogenní) Vzhledem k nízké domácí poptávce je riziko vzniku sekundárních inflačních tlaků poměrně malé Míru dopadů balíčku ČNB nyní analyzuje M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 25
Dlouhodobě neřešen ené problémy veřejných ejných financí Vysoký podíl mandatorních a quasi-mandatorních výdajů na celkových výdajích (více než 70%) Absence penzijní reformy a reformy zdravotnictví Nedostatečně transparentní rozpočtový proces Atomizace veřejných rozpočtů Nedostatečné monitorování efektivnosti veřejných fondů I přes krátkodobá opatření na představuje fiskální politika největší střednědobé riziko makroekonomického vývoje (očekávaný rychlý růst dluhu) M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 26
Veřejný ejný dluh/hdp 50 45,7 45 40 40,2 35 34,8 jako % HDP 30 25 20 25,1 28,5 30,1 30,4 29,8 29,6 28,9 29,8 15 10 5 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Pramen: ČNB Počínaje rokem 2009 začne veřejný dluh rychle růst M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 27
Shrnutí Příčiny krize se kumulovaly dlouhodobě krize nezmizí mávnutím kouzelného proutku Záchranná opatření vlád a centrálních bank zřejmě zabránila nejhoršímu krátkodobé zlepšení nemusí znamenat konec krize Existují rizika opětovného zhoršení hospodářské a finanční situace (zpětné vazby, vypršení některých podpůrných schémat) Mikroekonomické přizpůsobení a restrukturalizace musí bezpodmínečně proběhnout (jinak rizika recidiv) Rychlost a podoba oživení budou hodně záviset na načasování a dávkování strategií exitu (lákavé může být inflační řešení dluhů) Pro českou ekonomiku bude rizikem vývoj veřejných financí Hloubkové potápění: pro úspěšné vynoření z krize budeme potřebovat ještě hodně vzduchu v plicích M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 28
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 224 412 008 M. Singer Dopady krize na českou ekonomiku a její finanční sektor 29