Jaromír Slavíček Pohleďte, to je krása
Pohleďte, to je krása Jaromír Slavíček ELTISK Uherský Brod
Autorské právo Jaromír Slavíček 2015 Fotografie Helena Kmentová, Jaromír Slavíček, Jiří Šonovský 2015 Ilustrace na obálce Jana Jurásková 2015 Vydal ELTISK Uherský Brod v roce 2016 ISBN 978-80-88116-08-0
Obsah Výhled od brodské kapličky sv. Václava na jihovýchod...20 Výhled od kapličky sv. Václava na jih...22 Výhled od brodské střelnice na západ...24 Výhled od brodské střelnice k jihozápadu...26 Výhled od brodské střelnice na sever...28 Výhled od kóty Barák nad Maršovem k severovýchodu a východu...29 Z Velké Javořiny na sever!...33 Výhled od Velkého Ořechova k západu, jihu a východu....35 Z prakšické cyklostezky k severovýchodu...37 Z Babí Horky nad Šumicemi k jihozápadu...38 Výhled od Vyškovce na východ...40 Od polního letiště nad Bojkovicemi Mazálkova vyhlídka na severozápad...43 Z Rapantova vrchu pohled k severovýchodu...44 Od zatáčky pod Trojákem na Mikulčině vrchu na západ...45 Z vlčnovské rozhledny Hraběcí na jihovýchod a jih...46 Od Chrástky u Uherského Brodu na severovýchod...48 Od rozhledny U sv. Trojice na sever a západ...49 Od Králova na severozápad a východ...50 Od rozhledny Obecnice nad Korytnou na sever...52 Z rozhledny nad Lhotkou k jihovýchodu...53 Z Černé hory na jihovýchod a severovýchod...55 Trasa Uherský Brod Nivnice...60 Trasa Nivnice Hluk...62 Uherský Brod Polichno...64 Trasa Uherský Brod Vlčnov...65
Cyklostezka ze Šumic do Újezdce u Luhačovic...67 Stezka z Polichna do Šumic...69 Stezka z Havřic do Chrástky...70 Stezka z Nezdenic na zámek Nový Světlov...72 Stezka z Pašovic do Prakšic a Uherského Brodu...73 Stezka ze Šumic do Nezdenic...75 Trasa z Hradčovic do Prakšic...76 Trasa z Loučky přes Rubaniska do Těšova...77 Trasa přes Rubaniska ( příměstský les)...78 Trasa ze Šumic do Rudic podél Ovčírky...80 Trasa Uherský Brod Bánov přes Králov...81 Stezka z Bánova do Bystřice pod Lopeníkem...82 Trasa Rasová Bojkovice...84
Krajina je kouzelný zápisník historie, v němž se napsaná slova překrývají, ale přesto mohou být rozluštěna. Vnímáním její krásy však dříve nebo později dospějeme k poznání, že jich ani potřeba není Krás je v naší přírodě nespočet. Někdo dává přednost lesům, lesnímu tichu, protkanému zpěvem ptáků, jiný se rád prochází po loukách plných květů travin. Jiný zase miluje procházky podél vodních toků, poslouchá šum protékající vody na jezech, anebo za větříku zpívající osiky. Každý z nás je tak trochu jiný, má jiné záliby, a tak to má i být. Proč vnucovat jeden druhému, co má obdivovat, a co ne? Ale přece jenom se asi shodneme, že pohled seshora na naší krajinu je tím asi nejkrásnějším. Pohled, kdy se díváme jakoby z ptačí výšky na krajinu pod sebou jako na celek s ostrůvky lesů, polí, luk, to vše protkané stužkami potoků a řek. Ale kde k takovým náhledům přijít? No přece na výhledových místech, kterých je v našem kraji více jak dost. Nemusí to ovšem být jenom rozhledny, vrcholy kopců, tedy kóty. Někdy i v nižších polohách je na co se dívat. Stejně tak pohledy z balónů jsou imponující. Nabízím nyní čtenářům řadu takových výhledových míst, které ve mně zanechaly tím, co jsem z nich viděl, nezapomenutelný dojem. Třeba zaujmou i vás.
A co tak podívat se nejprve na naše město a jeho okolí z nebes? Vzduchoplavci z Břestku pořádají čas od času vyhlídkové lety balonem nad naší krajinou. Takového letu se zúčastnil i pan Ing. Jan Kment se svou paní. A právě díky jejímu fotografickému umění máme možnost se podívat na naše sídlo a jeho okolí netradičním způsobem z ptačí perspektivy. 7
radnice Panský dům Dominikánský klášter ulice Horní Valy Foto Helena Kmentová Východní část starého města má svůj neodolatelný půvab a z balónu zejména. Shora pěkně vidíme dominikánský klášter s pečlivě ošetřovanou zahradou, která je oblíbeným zátiším v samotném středu města. Vlevo dole snímek zachycuje historií prostoupený Panský dům i část radnice. Zajímavý pohled je i na souběžně probíhající ulice s dominantními Horními valy. 8
farní kostel ZUŠ ZŠ Muzeum Foto Helena Kmentová Centrum města je jeho obrazně řečeno srdcem. Je místem s historií města bytostně spjaté. Vidíme Masarykovo náměstí s farním kostelem a tehdy ještě existujícími čtyřmi lipami. Uprostřed náměstí u košaté lípy je patrná kašna se sochou sv. Floriana. Vpravo nahoře část je zase zřetelná západní část Mariánského náměstí se Základní uměleckou školou a Základní školou Mariánské náměstí. Rovněž bíle zbarvená budova charity je na tomto náměstí k vidění. Úplně nahoře spatříme spodní část Tyršových sadů se sportovní halou, Střední odbornou školou a těsně pod ní nalezneme starý hřbitov. 9
Háj Černá hora Vlčnovská ulice Lidl učiliště ČZ Foto Helena Kmentová Jižní část města má spíše než sídelní tovární a obchodní ráz. Ostatně supermarket Lídl na Vlčnovské ulici je toho důkazem. Je zde tedy dopravně mnohem rušněji než v severní části města. Působí zde i řada menších a větších firem. V horní části snímku vidíme rozsáhlé zemědělské pozemky na Černé hoře, pod nimi je částečně zřetelný obchvat města. 10
Maršovská ulice vinohrady Horní dvůr Rubaniska Foto Helena Kmentová Východní část města je stavebně poměrně různorodá. Střídají se zde vilky s bytovkami a sídlištními komplexy. Pod balónem vidíme Maršovskou ulici s domy nově postavenými po přírodní katastrofě v Maršově. Půdní sesuv v roce 1966 totiž poničil domovy řady tamějších obyvatel, ti však dostali možnost si postavit domy nové v Uherském Brodě. Zřetelně viditelné jsou i vinohrady s roztroušenými zahradními domky. Nad nimi se horizontu dotýká lesní komplex Rubanisk. 11
Chrástka Růžákov ZŠ Na Výsluní Lapač Foto Helena Kmentová Na tomto snímku sledujeme náměstí Svobody a jeho okolí. Vidíme Penzion Lapač i s přilehlým stadionem, vpravo část přilehlé Prakšické ulice, vlevo nahoře pak Základní školu Na Výsluní, sídliště Růžákov, horizontu se v tomtéž směru dotýká lesík Chrástka. 12
Havřice Drslavice Chrástka Růžákov Foto Helena Kmentová Pohled k západu má též co nabídnout. Na dolním okraji snímku pozorujeme okraj Tyršových sadů, vpravo od nich jsou vidět vilky z dvacátých let minulého století. Sídliště Růžákov je svou historií daleko mladší, bylo vybudováno až v poválečných letech. Z města na západ vybíhají Havřice a jen o několik set metrů dál se dají identifikovat Drslavice. Vpravo náš zrak upoutává městský lesík Chrástka. Horizont tvoří pásmo Buchlovských kopců. 13
hvězdárna poliklinika Úlehly Dominikánský klášter Tesco staré sídliště Foto Helena Kmentová Širší snímkový záběr na centrální a východní část města. Schyluje se k večeru, rovněž oblaka jsou příčinou tmavšího vzhledu viděného. Na obloze se v mracích objevila díra, jak jinak si vysvětlit ostrůvek světla ve vilové čtvrti Úlehel. Dále na snímku rozlišíme na okraji polí hvězdárnu, polikliniku, v dolní části fota zase rozsáhlý šedavý objekt supermarketu Tesca a řeku Olšavu. Kouř vychází z nějaké vinohradní parcely. 14
staré sídliště Komonec Luhačovice Petrůvka Rudice Těšov Újezdec Foto Helena Kmentová Pohled na sever je rovněž imponující. Na obzoru vidíme Komonec, nejvyšší vrchol Komoneckých vrchů, ukrývajících torsa hradů Starého Světlova a Engelsberku. Vpravo, poněkud blíže jde o náhorní obec Petrůvku a takzvaný střed světa Rudice. Nejzřetelněji je však vidět Újezdec. V zeleném čtverci na jih od Újezdce je patrný rozsáhlý zemědělský objekt. Kolem něj už jenom zemědělské pozemky. Bylo už září, takže na nich po podzimní orbě převládá hněď. Vlevo v údolí Olšavy náš zrak provází Těšov, ba i kousek Uherského Brodu je vidět, byť jenom v podobě starého sídliště. 15
silo nádraží Chrástka Kaufland zimní stadion Dominikánský klášter Foto Helena Kmentová Balon se zřejmě v tuto chvíli nachází nad sídlištěm Olšava. Výhled z něho směřuje přímo na centrum města. Vezmeme -li to odspodu, pozornosti nemůže uniknout zimní stadion, Nivnická ulice, následně identifikujeme další známé městské objekty vlakové nádraží, Kaufland, zimní stadion, dominikánský klášter, ale i příměstský les Chrástku. Hnědě zbarvený pruh souvisí s Vlárskou železnicí. Obilné silo vlevo dole svým vzhledem, stejně jako Kaufland, poněkud pozměňují architektonický ráz města. Horizont tvoří pásmo Chřibů. 16
Velká Javořina Nivnice zimní stadion sídliště Olšava Delfín Slavkov Foto Helena Kmentová I pohled k jihu je velmi zajímavý. Na spodním okraji fotografie je patrný Zimní stadion, postřehnutelné jsou i červené střechy Akvaparku Delfín. Za silničním obchvatem vyniká svým charakteristickým rázem sídliště Olšava a něco dále Slovácké strojírny. V podhůří Bílých Karpat relativně snadno rozpoznáme Nivnici a Slavkov. Velká Javořina s věncem pohraničních hor na obzoru pak dotváří malebný obraz jižního okraje našeho města. 17
18
A nyní se pojďme podívat na náš kraj z vyvýšených míst! 19
Výhled od brodské kapličky sv. Václava na jihovýchod Mikulčin vrch Lopenické sedlo Velký Lopeník Studený vrch Foto Jaromír Slavíček Studený vrch (646 m n. m.) tento kopec je patrný před Velkým Lopeníkem, je z velké části pokryt lesním porostem, louky s chráněnou květenou jsou na jeho severním svahu coby přírodovědná rezervace. Je na nich popisován výskyt vstavače bledého, vrch je nejlépe přístupný hřebenovou stezkou po červené ze západu, vzdálen necelý kilometr od silnice Nivnice Březová. Můžeme k němu ale zamířit po téže značce i z opačné strany, tedy od silnice Lopeník Bystřice pod Lopeníkem. Mikulčin vrch (799 m n. m.) jde o Broďanům známý zalesněný protáhlý hřeben v jihovýchodním směru od našeho stanoviště. Je na něm umístěna řada rekreačních objektů a lyžařských sportovních areálů. Oblíbenými chatami na tomto vrchu jsou Kopánky, Troják, Lopata, Jana, Arnika, Patrik, Chata na Vyškovci a další Silnice jím procházející míří ke kopaničářské osadě Vyškovec. 20
Velký Lopeník (912 m n. m.) jde o velmi výrazný, avšak obtížněji dostupný vrchol Bílých Karpat. Má na svém vrcholu kamennou rozhlednu, ze které je výhled do všech světových stran. Jeho vrchol je přístupný z Lopenického sedla, anebo strmějším cestou z osady Lopeník, případně z Březové. Z naší moravské strany je dostupný pouze pěším návštěvníkům. 21
Výhled od kapličky sv. Václava na jih Jelenec Velká Javořina Lesná Čupec Dubina Korytná Nivnice Foto Jaromír Slavíček Dubina (asi 600 m n. m.) tu uvidíme v podobě odlesněné hřebenovky na rozvodí mezi povodími Moravy a Váhu nad Korytnou, je z ní velmi dobrý výhled na Velkou Javořinu, Strání i Uherskobrodsko. Jen několik set metrů od ní v západním směru je rozhledna Obecnice a nepatrný zbytek vojenské hlásky z doby protektorátu. Lesná (699 m n. m.) je odlesněným předvrcholem Velké Javořiny, je z ní pěkný výhled na Uherskobrodsko, je současně lokalitou mj. šafránu bělokvětého, jen kousek od Lesné při cestě na Velkou Javořinu je Kamenná bouda. Velká Javořina (970 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Bílých Karpat s nádhernými rozhledy do všech světových stran. Její vrchol poskytuje nezapomenutelné rozhledy do všech světových stran. Na severu z ní spatříme nejenom Beskydy s Lysou horou, ale při dobré viditelnosti i Oderské vrchy. 22
Na východě pak řadu západoslovenských hor v čele s Malou Fatrou. Nechce se takřka věřit, že za vynikajících klimatických podmínek je možné z vrcholu Velké Javořiny dohlédnout až k předhůří Alp! Jde o místo tradičního červencového setkávání Čechů a Slováků, nedaleko vrcholu na slovenské straně hory je Holubyho chata. Přírodovědci oceňovaný je na severním úbočí hory javořinský bukový prales. Čupec (819 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Jihomoravského kraje, je do značné míry zalesněný s omezených výhledem. Jelenec leží východně od Velké Javořiny. Již zdálky se pozná podle stožárovité vojenské hlásky, která je žel v současnosti v desolátním stavu. Králov (357 m n. m.) na jeho hřebeni je nejlépe dalekohledem patrná rozhledna, na úpatí směrem k Uherskému Brodu jsou pak zřetelně vidět zemědělské objekty. Podle pověsti je v lese na Králově ukrytý poklad krále Matyáše po jeho útěku z bitvy s králem Jiříkem z Poděbrad. Korytná na úbočí Bílých Karpat leží tato malebná podhorská obec obklopená loukami s chráněnou květenou. Nad ní v hlubokém lese vyvěrá pramen sirovodíkové vody Smraďačka. Nivnice obec známá jako předpokládané rodiště J. A. Komenského Bartkův mlýn, dále se obec může pochlubit selskou jizbou s mnohými pamětihodnostmi. 23
Výhled od brodské střelnice na západ Hradčovice rozhledna Lhotka Holý kopec Buchlov Barborka Brdo Foto Jaromír Slavíček Buchlov, Barborka, Holý vrch, jde o výrazné vyvýšeniny v rámci Chřibů, ty jsou hojně zalesněným krajinným celkem s rozmanitou přístupností. Buchlov je proslulý mohutným hradem, na protějším kopci Barborka zase kaplí. Holý kopec je ceněný svými botanickými a zoologickými zajímavostmi. Brdo (584 m n. m.) severně od předcházejících vrcholů se nachází nejvyšší vrchol Chřibů s kamennou rozhlednou, ze které je hezký výhled na Bílé Karpaty, Hostýnské vrchy i Drahanskou vrchovinu. Za mimořádně dobré viditelnosti lze dokonce na severu uvidět Nízký Jeseník. Nejlepší přístup ke kótě je od letoviska Bunče, cestou k rozhledně je možné spatřit zbytky rozestavěné protektorátní dálnice. Rovná hora (351 m n. m.) ta je nejblíže nám vpravo v podobě zalesněné ploché kóty. Oplývá řadou chráněných druhů rostlin i živočichů přírodní rezervace. 24
Nedaleko od ní chůzí po hřebenové modré značce západním směrem nalezneme mohylové hroby. Lhotka obec s rozhlednou, která byla postavena v roce 2004. Vysoká je 35 m a vyhlídková plošina je ve výšce 18 m. Umožňuje dobrý výhled na okolní obce i na panorama Bílých Karpat s Velkou Javořinou. 25
Výhled od brodské střelnice k jihozápadu Háj Černá hora Kobylí hlava Vlčnov Sv. Antonínek 26 Foto Jaromír Slavíček Černá hora (363 m n. m.) je poměrně blízká, symetricky vyhlížející kupa, jen na západní svahu zalesněná. Přístup k ní je nejvhodnější po polní cestě od silnice Vlčnov Dolní Němčí. Z kóty je imponující panoramatický výhled na Uherský Brod, na Bílé Karpaty a okolní vesnice Nivnici, Slavkov, Korytnou atd. Ve východním směru z ní pak uvidíme údolí Olšavy s Vlárskou železnicí a sledem vesnic směrem na Bojkovice. Sv. Antonínek (349 m n. m.) jde známé poutní místo s kaplí přístupné zpevněnou silničkou od Blatničky. Jedná se o církevní objekt od roku 1668, na západním úbočí kopce je studánka s léčivou vodou. Místo je spojené s národoveckými poutěmi, rovněž je proslulé i obrazem J. Uprky: Pouť u sv. Antonínka. Kobylí hlava (358 m n. m.) částečně odlesněná kóta, oceňovaná je na ní stepní louka s kavylem tenkolistým, hlaváčkem jarním, respektive pavoukem křižákem pruhovaným.
Kóta je viditelná na JZ od Uherského Brodu, na jejich svazích jsou vinice a rekreační objekty. Háj (537 m n. m.) tuto kótu spatříme nad Boršicemi na jihozápad od Uherského Brodu. Jeho vrcholovou vegetaci tvoří dub, habr, dřín, brslen, nedaleko se nachází přírodní rezervace Búrová. Jde o lesostep s výskytem vzácných orchidejí a osamocených starých dubů. 27
Výhled od brodské střelnice na sever Rovná hora Vrchovina Prakšické vinohrady Foto Jaromír Slavíček Vrchovina (331 m n. m.) - je nevýraznou hřebenovou kótou v Prakšických vrších, dosažitelná po zelené turistické značce, možno pak z ní pokračovat směrem k SV až k Žižkovu dubu, anebo v západním směru na Rovnou horu a dále pak k mohylovým hrobům. Samotné mohylové hroby jsou svědky dávné minulosti. Mají kupolovitý tvar a obklopuje je lákavé tajemno. Je nakonec i dobré, že není přesně známo, z jaké doby pocházejí a kdo v nich setrvává ve věčném odpočinku. O Žižkovu dubu ve Vrchovině se všeobecně ví, že je stromovým velikánem, který ačkoliv se svým věkem blíží konci svého života, vzbuzuje úctu všech kolemjdoucích. Takových stromů v našich krajinách totiž již příliš není. 28
Výhled od kóty Barák nad Maršovem k severovýchodu a východu Komonec Doubrava Klášťov Obětová Stráně Vršatec Foto Jaromír Slavíček Již dlouho se uvažuje o stavbě rozhledny na této vynikající rozhledové lokalitě vzdálené asi 5 km od Uherského Brodu. 29
Výhled je od ní na všechny světové strany, menší jen k jihozápadu vzhledem ke stínícímu lesnímu komplexu Rubanisk, ale tento problém by rozhledna svou předpokládanou výškou určitě vyřešila. Kóta poskytuje krásný kruhový výhled na západě jsou z ní vidět Chřiby, na severovýchodě Komonecká vrchovina, na jihu pak Bílé Karpaty. Dříve na tomto místě stály tři věkovité lípy, jedna v nedávné době podlehla přírodním živlům, takže se zde tyčí už pouze lípy dvě. Ze všech těchto míst je božský výhled do všech světových stran. Na západě, pár set metrů pod námi, vidíme budovu Ekocentra v Maršově. Na severu rozpoznáme vzdálenější Velký Ořechov, kde svou mohutností vyniká především kostelní stavba. Nedaleko od Velkého Ořechova je vidět na návrší dvojdílná obec Kelníky, její oddělená část se nazývá Paseky. Za ní na daleko horizontu vidíme za příznivých povětrnostních podmínek Buchlovské kopce, Pohled k nim v době západu Slunce je něčím nenapodobitelně krásným. Na jihu o sobě dává vědět vrch Lokov s Žítkovou. Nepřehlédnutelným je na jihovýchodě i hraniční bělokarpatský Javorník. Podstatně blížeji jsou vidět kopcovité vyvřeliny v okolí Bánova, Skalky a zejména kóta Valy. Nad Bystřicí pod Lopeníkem se pak nad Ordějovskou nádrží tyčí zalesněný Studený vrch. Severovýchodně zřetelně uvidíme Komoneckou vrchovinu se stejnojmenným Komoncem. Kdo má dobré oči, tak spatří v tomtéž směru i sníženinu kolem osad Loučky a Vysokého Pole pod tajemným Klášťovem. Pokud náš pohled sklouzne do luhačovského údolí, spatříme z našeho místa i část Luhačovic, konkrétně pak Pražskou čtvrt. Za ní nahoře na kopci je pozorovatelná i část obce Petrůvka. Komonec (672 m n. m.) je druhým nejvyšším vrcholem Vizovických vrchů, je bohatě zalesněný, na jeho vrcholu stojí kříž a kamenná pyramidka, místo je kvůli okolnímu hustému lesnímu porostu bez výhledu. Klášťov (753 m n. m.) nejvyšší vrchol výše uvedeného pohoří, jsou na něm doklady o pobytu lidu mohelnicových polí, nověji i o velkomorav- 30
ském období, váže se k němu řada pověstí. Probíhá na něm komplexní archeologický výzkum. Doubrava (676 m n. m.) zalesněný vrch v hřebenu Vizovických vrchů s mohutnou kovovou rozhlednou, zdaleka již dalekohledem patrnou. Cenný je z něj výhled na jižní Valašsko i okolí Zlína. Nejlépe je přístupný silničkou od Vizovic nebo z Loučky. Obětová (511 m n. m.) zalesněná kóta ve východním směru nad Luhačovicemi nedaleko od silnice na Petrůvku, je protkána hustou sítí dobře značených stezek. Javorník (782 m n. m.) - hraniční, celistvě zalesněný vrch v Bílých Karpatech. Vršatec ten uvidíme jen při dobré viditelnosti na východním horizontu, lokalita se ovšem nachází na slovenské straně hranice. Jde o velmi výrazné skalnaté vápencové bradlo nápadně vystupující z okolní krajiny s teplomilnou květenou na jeho svazích. Je možné se k němu dostat buď delší pěší trasou od Bylnice, anebo z Vlárského průsmyku přes Sidonii. Obě trasy jsou však svým profilem a délkou náročné. Na druhé straně nabízejí pěkné všestranné výhledy, průchody lesní divočinou i překrásnými květnatými loukami. K Vršatci se můžeme vydat i motorovým vozidlem, avšak silnicí pouze ze Slovenska. Torso vršateckého hradu stojí za návštěvu, neboť je z něho nádherný výhled na Pováží a mnohá pohoří západního Slovenska. Jeho detailnější prohlídka však vyžaduje maximální opatrnost, nebezpečí úrazu je na této zřícenině opravdu veliké. V západním směru pak uvidíme Rovnou horu, a v dáli na obzoru Chřiby s Holým vrchem Buchlovem a Barborkou. 31
Klášťov Tlustá hora Brdo Komonec Obětová Buchlov Rovná hora Goliáška Vršatec Skalky sv. Antonínek Kobylí hlava Studený vrch Dubina Háj Žítková Mikulčin vrch Velký Lopeník Hradisko Lesná Velká Javořina výhledové směry, mapový podklad ELTISK 32
Z Velké Javořiny na sever! Strání Studený vrch Velký Lopeník Vršatec Foto Jiří Šonovský Snad každý občan Moravského Slovácka zná na obzoru se tyčící nejvyšší vrchol Jižní Moravy Velkou Javořinu. Je pro nás všechny skutečně symbolickou horou, která nejenom vzhledem, ale i svou historií obohacuje náš kraj. Přístup k této dominantě krajiny je možný z několika směrů. Ze slovenské, tedy jižní strany, pohodlnou asfaltkou, ale kdo by dělal autem takovou zajížďku desítky kilometrů daleko? Známější mezi našimi turisty i sportovci je romanticky se vinoucí šotolinová cesta kolem proslulé Kamenné búdy. Zdatní jedinci se pak jistě nezaleknou strmě do svahů mířící lesní stezky vycházející z Květné. Je svým profilem značně náročná a dá už kondičně hůře vybaveným turistům pořádně zabrat. Ale ten rozhled, ten opravdu stojí za tu námahu. Prostě parádní! Uherskobrodsko v severním směru máme jako na dlani. Dá se rozpoznat Nivnice, Hluk, Dolní Němčí a v dáli Chřiby a Komonecká vrchovina, dalekohledem uvidíme i Hostýnské vrchy. Člověk zde zažívá euforii, jako kdyby zdolal vrchol Matterhornu! 33
Ale copak Velká Javořina není pro nás oním vysněným Matterhornem? Je zde možné zavzpomínat na starou dřevěnou rozhlednu, která tady léta stála. Nevydržela však nápor času a hlavně povětrnosti. Ale přece jenom zapadala na tomto vrcholu do prostředí travnatých luk tak nějak přirozeněji než současná kovová konstrukce retranslační stanice Jen kousek odtud, téměř ve stejné nadmořské výšce, je vrch Jelenec s opuštěnou vojenskou hláskou. Ta, i když láká možným výhledem, je v dezolátním stavu, výstup na ni hraničí s velkým rizikem. Musíme k ní jít po hřebeni lesní stezkou, nebo spíše pralesem východním směrem, provázeni staletými buky po stranách cesty. V sedle Pod Jelencem je u rozcestníku třeba odbočit doprava a chůzí kopírovat státní hranici. Pak stačí už jen několik set metrů a přichází cíl bývalá radiotechnická stanice. Vítá nás rezavý plot a pohled na několik více či méně zchátralých stavení. Všude plno náletové vegetace. To hlavní, co je vidět, to je však mohutná ocelová konstrukce. Všude plno rezu. Výhled z věže by byl jistě úchvatný, obdobný výhledu z vrcholu Velké Javořiny. Ale jak uvedeno, byl by to velký risk! No a pak čeká turistu prudký sestup po zelené značce zpátky do Květné To je také zážitek, i když ne tak velký jako při výstupu 34
Výhled od Velkého Ořechova k západu, jihu a východu Holý kopec Barborka Uherské Hradiště Kelníky Buchlov Studený vrch Jelenec Velká Javořina Čupec Komonec Doubrava Foto Jaromír Slavíček 35
K tomuto výhledovému místu se nejlépe dostaneme po silnicí z horního konce Velkého Ořechova směrem k Hřivínovu Újezdu. Těsně nad obcí zabočíme ve východním směru doprava a už po několika desítkách metrů bychom měli odstavit své auto nebo kolo. Poodejdeme dalších pár metrů a otevře se před námi nádherný kruhový výhled takřka do všech světových stran. Podle mapy nebo i svých dosavadních zkušeností můžeme usuzovat, jaký kopec nebo jaká vesnici je na obzoru. Jižním směrem uzříme pohádkový obraz Bílých Karpat s lehce identifikovatelnými jejich vrcholy. Snadno je rozpoznatelný Velký Lopeník s rozhlednou, Studený vrch, Mikulčin vrch a především Velká Javořina s retranslační věží. V jihovýchodním směru se rozprostírá Hlucká pahorkatina s rázovitými slováckými obcemi. Pouze výhled na východ je zastíněn lesem směrem k Hřivínovu Újezdu. Ale i tak jsou Komonecké vrchy svou výrazností lehce k rozpoznání. Na západě se nám otevírá pohled na hřeben Chřibů, zvaných též Buchlovské kopce. V pořadí zleva zprvu vidíme na obzoru Holý kopec, známý svou chráněnou květenou. Po jeho pravé straně si nelze nevšimnout siluety majestátného Buchlova, který chránil Pomoraví před nájezdy válkychtivých cizáků. Třetí vyvýšeninou v tom prostoru je Barborka s kaplí a o něco severněji na hřebeni při trošce štěstí objevíme s dalekohledem nejvyšší vrchol Chřibů Brdo s kamennou rozhlednou. V popředí uvedených vrchů si zajisté všimneme podél Moravy rozhlasových stožárů u Bílovic, jejichž osud zdá se být již zpečetěn. Celý tento kraj je krásný, i když neoplývá světoznámými památkami a tím co by lákalo tisíce turistů k návštěvě. Může však nabídnout něco, čeho v poslední době ubývá více a více, totiž místa, kde se člověk může hluboce zamyslet a vnímat okolní přírodu s tichem ji doprovázející. 36
Z prakšické cyklostezky k severovýchodu Velký Ořechov Rýsov Foto Jaromír Slavíček Z Prakšic se dá vydat různými směry. Třeba cyklostezkou směrem na Uherský Brod. Je vyasfaltována, ale cyklistů na ni moc k potkání není. To by nám snad vadit nemělo. Směřujme po ní vzhůru se souběžným, vegetací zarostlým úvozem! Kdysi jím jistě projížděli formani se svými povozy, ale to už je jistě hodně dávno. Ještě před vnořením cyklostezky do zalesněných Rubanisk se člověku vyplatí se pootočit a podívat po severovýchodním obzoru. A věru nádherný je to pohled. Velký Ořechov s dominujícím kostelem je vidět blizoučko, za ním nelze přehlédnout část Komonecké vrchoviny. Její součástí je zalesněný, osamocený vrch Rýsov, který na svém temeni skrývá skalku Čertův kámen. Ve středověku byl na Rýsově malý hrad. Stopy po něm jsou však už jen nepatrné. Uvedený vrch je už na dohled od Provodova (poutní místo). Na nedalekém Oberském vrchu je předpokládané, ale dosud nepotvrzené hradisko. Stezky jsou samozřejmě v okolí každého sídla, ale právě tato prakšická má svá osobitá nesporná kouzla. 37
Z Babí Horky nad Šumicemi k jihozápadu Černá hora Králov Šumice Obora Rubaniska Foto Jaromír Slavíček Ta má kromě pěkného výhledu i pověst místa historického, a to z doby tatarských vpádů. Jiná zase tvrdí, že zde bylo pohanské obětiště, na jehož místě jsou zakopány zlaté a stříbrné poklady v podobě zlatých a stříbrných jablíček, které se povolaným zjevují na Velký pátek. No nevěřte tomu! Dostaneme se k ní tak, že vyjedeme od Nezdenic po silnici směrem k Rudicím. Po několika stech metrech odbočíme ze silnice doleva a po dalších desítkách metrů se zastavíme u myslivecké chaty na Babí horce. Pod námi se rozprostírají Šumice, takže se můžeme docela kochat jejich stavebním půdorysem, ve kterém vyniká zejména kostelík. Obcí protéká Olšava, souběžně s ní vede i železnice, takže možná v tu kterou chvíli uslyšíme vláček motoráček, abychom ho posléze spatřili, jak uhání po Vlárské dráze. V západním směru náš zrak upoutá svými sídlišti Uherský Brod, pozorovatelné jsou i jeho kostelní věže. V jeho okolí jsou vidět nevysoké kupy Černé hory a Králova. 38
Na jih od našeho stanoviště se nacházejí Nezdenice, nad kterými spíše vytušíme než uvidíme známý nezdenický lom i s přilehlým rekreačním areálem koupaliště Poblíž něho se nachází vývěr sirovodíkové vody, hojně odebírané nejenom místními občany. Pokud od Babí Horky sjedeme nebo sejdeme kousek dál na sever do Rudic, kde se nám nabídnou další možnosti rozhledů. Ale už samotné Rudice stojí za prohlídku. Jsou středem světa, mají totiž přibližně stejnou vzdálenost od okolních obcí, oddělených od Rudic lesními masivy. Rudice obkružují svými staveními dolinku, ze které lze vystoupat směrem k Přečkovicím na náhorní plošinu. Z ní se porozhlédněme po okolní krajině! Na okraji blízkého lesa je památka na sestřelené americké letce koncem druhé světové války. V lesích kolem Rudic se v předminulém století těžila málo bohatá železná ruda, využívaná v Jindřiščiných hutích u Bojkovic. Je vidět i Velká Javořina, ale je už z těchto míst našemu zraku hodně vzdálená. Popojdeme -li ale několik set metrů po silnici dál k Přečkovicím, otevře se nám pohled na vrch Lokov s pískovcovým kamenolomem u Bzové. 39
Výhled od Vyškovce na východ Javorník Vršatec Chabová Chabová Strážov masiv Machnáče Foto Jaromír Slavíček To je takové naše malé Slovensko, ať už rázem krajiny, folklorem či typickými Kopanicemi. 40
Autobusem se pohodlně dopravíme na Hribovňu, autobusovou točnu, od které je záhodno se buď vrátit k Chatě Vyškovec, anebo naopak vystoupat na pohraniční hřeben s vrchem Kykula. Z ní vede polní cesta na Machnač, od kterého je vidět až k Trenčínu, cesta pak pokračuje k vápencovému bradlu Sokolí Kameň. Na jihovýchodním obzoru spatříme siluetu Velkého Inovce a dalších, již na Slovensku ležících kopců. Směrem k východu snadno identifikujeme horenku Chabovou a Vršatec, výjimečně, zejména v zimních měsících, objevit i Malou Fatru. Na severovýchodě Beskydy ukazují tajemnou tvář opředenou mnohými pověstmi, ve kterých kdysi zbojník jménem Ondráš bohatým bral a chudým dával. Stráně pod Kykulou jsou porostlé bujnou karpatskou vegetací, v jejímž podrostu se nachází celá plejáda vzácných a chráněných rostlin, především pak orchidejí. Pokud dáme přednost návratu k Chatě Vyškovec, neopomeňme se při výstupu silnicí podívat doleva na Bošáckou dolinu. Za ní se už objevují kopce Malých Karpat, v dáli dokonce i chladící věže Jaslovských Bohunic. Pohádkový výhled je pak od samotné chaty směrem dolů, do údolí. Pod námi je rozptýlena kopaničářská osada Vyškovec s rázovitým stavbami, úzkými políčky a četnými remízky. Kam se jenom podíváme, tam se rozkládají samoty, ve kterých žili a dosud žijí rázovití lidé. Kolem jejich stavení je možné i v současnosti spatřit chudá políčka, olemovaná remízky, ze kterých se ozývá čas od času, zejména pak s nastupující jarem, zpěv ptáků. Občas je ale možné uslyšet ticho, jen občas rušené vánkem, který přinášel z pozdáli cinkot zvonečků pasoucích se kravek. Lesy zde se vyskytující jsou již značného stáří, stromy, které stojí na jejich okrajích, nezřídka mají trvale větrem nakloněné vrcholky. Tento kraj naštěstí není dosud zahlcen turisty, ale ti, co do těchto míst přijdou, určitě nelitují. Bohatstvím nade vše jsou zde totiž květnaté louky, louky, které svou květenou proslavily tento kraj široko daleko. Orchideje jsou právě těmi květními démanty, kterých v jiných našich krajinách už mnoho není k nalezení! 41
Ale i další kvítky jsou zde krásné na pohled. V trávě kosatec nabízí lidským očím bizarní tvářnost svého květu, obklopeného vějířem jeho zelených listů. Má -li štěstí bdělý pozorovatel přírody, spatří v bylinném podrostu i další klenot podhorských svahů lilii zlatohlavou či mečík střechovitý. Nechť si jenom tato tajemství naše hory ponechají, o to více budou do našich srdcí zaneseny a očím budoucích generací nabídnuty. Přejme si tedy jen, aby co nejvíce těch, co zde pobývají, mělo schopnost citlivě a s pokorou vnímat tuto nevšední krásu přírody. 42
Od polního letiště nad Bojkovicemi Mazálkova vyhlídka na severozápad Nový Světlov ZŠ církevní škola kostel sv. Vavřince Foto Jaromír Slavíček Vyjedeme z Bojkovic po silnici směrem na Krhov, pak odbočíme polní cestou k nevelkému letišti. Z jeho kraje popatříme na Bojkovice s kostelem sv. Vavřince, hezký je i pohled na renovovaný zámek Nový Světlov. Sousední Pitínsko s romantickou, krajem vinoucí se železnicí se na východě rovněž vtiskává svým krásným obrazem do našich očí. Podobně zajímavé panoramatické pohledy se nám naskytnou i z rozhledny Skalky, nacházející se od nás něco výše. 43
Z Rapantova vrchu pohled k severovýchodu Doubrava Bojkovice Klášťov Foto Jaromír Slavíček Tento vrch je mezi veřejností méně znám, přejíždí se přes něj při cestě z Mikulčina vrchu do Vyškovce. Výhled z Rapantova vrchu nabízí k severovýchodu mířící lesní proluka. Pohledy z tohoto místa stojí za to! Uvidíme téměř celý hřeben Vizovických vrchů s Doubravou a Klášťovem. Za nimi za pěkného počasí můžeme rozeznat dokonce Beskydy. Dalekohledem, někdy i bez něho, uvidíme za pěkného počasí jejich nejvyšší vrcholy a to zleva Kněhyni, Smrk i Lysou horu. Co by si člověk mohl ještě přát? V údolích pod námi se rozprostírají Bojkovice se siluetou Nového Světlova. Naše krajina je neobyčejně hezká a romantická. Lesy jsou střídány s loukami a obdělávanými plochami. Vše pak prostoupeno vesnicemi a vískami. Tak to má být 44
Od zatáčky pod Trojákem na Mikulčině vrchu na západ Suchá Loz Chřiby Bánov Uherský Brod Bystřice pod Lopeníkem Foto Jaromír Slavíček Ten výhled se snad nedá ani popsat. Tak je fascinující. Jako kdybychom letěli nad krajinou ve výšce několik set metrů. Nejlepší je sejít k osamocenému stromu pod Trojákem, vzít do ruky dalekohled a dívat se a dívat. Pod námi je Bystřice pod Lopeníkem, ve které snad můžeme počítat jednotlivé domy podél silnice k Bánovu, o něco dále vidíme Uherský Brod. Vlevo před Suchou Lozí se rozprostírá vodní nádrž Ordějov. Někdo se zase rád podívá na jihozápad k majestátné Velké Javořině s vysílačem, anebo nasměruje svůj zrak k severu, aby spatřil krajinnou jizvu lomu Bučník, případně svůj zrak zaměří až k zámku Nový Světlov. Ani to by mu nemělo stačit. Vizovická vrchovina se na severním obzoru klene v celé své kráse, chtělo by to pochopitelně mapu, aby se daly identifikovat jednotlivé kopce. A pokud dobře dalekohledem zaostříme, tak se nám poštěstí uvidět i daleký Hostýn. 45
Z vlčnovské rozhledny Hraběcí na jihovýchod a jih Mikulčin vrch Lopenické sedlo Kobylec Malý Lopeník Velký Lopeník Studený vrch Korytná Jelenec Velká Javořina Lesná 46 Foto Jaromír Slavíček Při cestě k rozhledně míjíme světu známé Vlčnovské búdy s rozlehlými vinicemi nad nimi. Vlastní rozhledna má tak trochu smůlu.
Leží poměrně v nevelké nadmořské výšce, takže imponující pohledy z ní asi nemůžeme očekávat. Přesto vystoupejme po její konstrukci nahoru a následně se porozhlédněme po nedaleké Černé hoře s televizním převaděčem. Blízký Vlčnov můžeme zrakem rozebrat pomalu ulici po ulici, ani Uherský Brod není příliš daleko. Navíc se na něj můžeme dívat z nezvyklého úhlu pohledu. Tradiční je odtud výhled na Bílé Karpaty s jejich předpolím. Tedy pohled na Velkou Javořinu s Jelencem, Lesnou, Velký Lopeník, Mikulčin vrch a Studený vrch. Nemusíme ale za těmito až do Vlčnova. Stačí si vyjet nad bývalou uherskobrodskou cihelnu, ta je na dohled od rozhledny Hraběcí a kousek od města a uvidíme prakticky stejnou scenerií. 47
Od Chrástky u Uherského Brodu na severovýchod Velký Ořechov Dobrkovice Rýsov Komonec Foto Jaromír Slavíček I odtud, přes nevelkou nadmořskou výšku, doceníme výhledy do okolní krajiny. Hezký je pohled v severovýchodním směru na Komonecké vrchy či blízké Prakšice s kostelíkem. Dalekohledem uvidíme i památnou hrušni nedaleko od něj. Na výšině za Prakšicemi spatříme rovněž Velký Ořechov. Jeho kostel nás musí zaujmout svým dominantním vzhledem. V západním směru uvidíme Buchlovské kopce, stejně jako blízké Drslavice a na ně navazující Hradčovice a Podolí. K vidění jsou nedaleké přírodní rezervace Terasy a Rovná hora s chráněnou květenou. 48
Od rozhledny U sv. Trojice na sever a západ Slovácké strojírny Chrástka Uherský Brod Rubaniska sv. Antonínek nivnický kostel lesy Hlubočeku Černá hora Obora Foto Jaromír Slavíček Rozhledna se nachází na východním okraji Nivnice v nevelké nadmořské výšce. Je snadno přístupná z centra obce. Nabízí pěkné výhledy na Uherskobrodsko, na západ až ke sv. Antonínku, jihovýchodně pak na hřeben Velké Javořiny. 49
Od Králova na severozápad a východ silo Chřiby farní kostel ZŠ pivovar Chrástka Lokov Valy Bučník bánovský kostel 50 Foto Jaromír Slavíček Rozhledna leží na hřebenu mezi Uherským Brodem a Bánovem. Je obtížněji přístupná po polních cestách z obou obcí. Z ní a jejího okolí pohled na Uherský Brod snad ani lepší nemůže být.
V centru města se dá dobře rozlišit městský pivovar, věž farního kostela, Základní školu Mariánské náměstí, věže dominikánského kláštera i gymnázium. Na východě pak rozpoznáme pásmo andesitových vyvřelin mezi Rasovou a Bojkovicemi s Bučníkem a Valy. Valy (470 m n. m.) zalesněná kóta sopečného původu. Archeologická lokalita, naleziště mincí z doby císaře Trajána. Bučník (555 m n. m.) andesitový velkolom s výskytem vulkanických a usazených hornin. Mineralogicky významné místo, z důvodů aktivní těžební činnosti veřejnosti nepřístupný. Nejvyšší horopisnou partií v jihovýchodním směru představují Velká Javořina, Mikulčin vrch a Velký Lopeník. V severovýchodním směru pak spatříme: Goliášku (369 m n. m.) tuto kótu nalezneme mezi Polichnem a Šumicemi. Je celistvě zalesněná mladými i věkovitými stromy, tím ovšem postrádá výhled. Jde o místo s řadou pověstí, jedna z nich se zmiňuje o znamenitém lesním hospodáři dávné minulosti. Babí horka (385 m n. m.) můžeme je identifikovat i podle televizního převaděče. Prostým okem nebo s pomocí dalekohledu je na této kótě viditelná i hájovna, patřící Šumicím. Rovněž Babí horka jsou opředená pověstmi, tentokrát o tatarských vpádech. Při dobré viditelnosti na východním horizontu objevíme i slovenský Vršatec. 51
Od rozhledny Obecnice nad Korytnou na sever Chřiby Nivnice Uherský Brod Újezdec Korytná Komonec Foto Jaromír Slavíček Rozhledna je situována na hřebeni nepříliš vzdálená od silnice Slavkov Strání. Kolem ní jsou prostřeny rozsáhlé louky, bohaté na chráněnou květenu. Z rozhledny, ale i z jejího okolí jsou parádní výhledy do mnoha stran. Nebudeme litovat poutavých výhledů jednak do Straňanské kotliny a dále na Slovensko, jednak k nám na Uherskobrodsko. Paradoxní je, že z ní neuvidíme velmi blízkou Velkou Javořinu, výhled na ni je znemožněn vzrostlým lesem. Směrem k severu se prostírá Korytná, o něco dále směrem k Uherskému Brodu Nivnice a v protisvahu v dáli zajisté rozpoznáme i naše město se sousedícími Těšovem a Újezdcem. Tím možnosti výhledů nekončí, v severozápadním výhledovém sektoru dominuje pásmo Buchlovských kopců Chřibů. Co jiného než poutavá pastva pro oči? 52
Z rozhledny nad Lhotkou k jihovýchodu Mikulčin vrch Lopenické sedlo Velký Lopeník Uherský Brod Velká Javořina Obora Foto Jaromír Slavíček Ne každý ví, že i nad vesnicí Lhotkou se tyčí smělá konstrukce rozhledny, ze které lze vidět hodně malebného z našeho líbezného slováckého kraje. Stačí odbočit z nyní již málo frekventované silnice mezi Drslavicemi a Hradčovicemi doprava, následně vyjet autem nebo raději vyjít poměrně strmou silničkou, která prochází obcí Lhotka, a doporučovanou rozhlednu pak už nemůžeme svým zrakem minout. Po opuštění obce uvidíme na náhorní rovince k nebi se tyčící vlastní objekt rozhledny, vysoký 35 m, s nevelkou vyhlídkovou plošinou ve výšce 18 m. Komu z nás by se na ni nezachtělo vystoupat vstříc očekávaným dojmům i samotné blankytné obloze? Ten, kdo vytrvá ve svém úsilí, rozhodně nebude po dokončení své snahy litovat, neboť jeho očím se nabídnou výhledy do všech světových stran a ty opravdu stojí za to. Kam jenom se člověk podívá, tam spočine jeho oko se zalíbením. Hřebeny Bílých Karpat s Mikulčiným vrchem, známým nejenom turistům, ale i sportovcům, Lopenické sedlo, Velký Lopeník s rázovitou rozhlednou, údajně natřenou volskou krví, dále Žítkovou s rozptýleným osídlením, známou mimo jiné i žítkovskými bohyněmi, bělokarpatský 53
Javorník, ba i samotnou Velkou Javořinu, to vše vidíme prostým okem nebo ještě lépe pomocí dalekohledu. Pod námi se údolím ladně vine stužka říčky Olšavy s místy prosvítající hladinou a typickými břehovými porosty vrb i olší. Její břehy jsou regulovány s výjimkou úseku mezi Míkovicemi a Podolím, tam jsou k vidění zajímavé přírodní jevy. V blízkém okolí rozhledny v jižním směru pak člověka upoutá kóta Myšinců (352 m n. m.). Ta se uvádí s okolním lesním komplexem coby Obora, do roku 1981 jsme na ní mohli nalézt zámeček hraběte z Kaunic. V současné době se v tomto prostoru zvažuje výstavba rozhledny, přístup je možný od Uherského Brodu i od Vlčnova polními cestami. Při pohledu z rozhledny na sever je zase možné spatřit lesostepní přírodní rezervace a přírodní památky Rovné hory, Vrchové Chrásti a Vinohradného Terasy s bezpočtem vzácných druhů rostlin i živočichů. Ty však bychom měli hledat hlavně na jaře a ne na sklonku babího léta. Nezřídka uvidíme ve výškách i káňata, zvolna kroužící nad přilehlými poli a číhající na svou kořist. A tak každý z těch, kteří se nedali odradit výškou rozhledny a vystoupali až na její vrcholovou plošinku, i když někdy snad třeba se sebezapřením a krátícím se dechem, by neměl litovat své vynaložené námahy, a to nejenom pro výše popisované dojmy, ale i pro úžasný, kolem se rozprostírající pocit ticha, modrou oblohu s kometárními stopami nebe křižujících letadel, ale zejména pak kvůli fascinujícím západům do ruda zbarveného slunce. A právě poslední dojem se nedá jednoduchým způsobem popsat, ten se prostě musí na vlastní oči vidět! 54
Z Černé hory na jihovýchod a severovýchod Mikulčin vrch Lopenické sedlo Malý Lopeník Velký Lopeník Studený vrch Nivnice Rýsov Komonec Doubrava Klášťov Foto Jaromír Slavíček Černá hora má charakteristický kupolovitý tvar. Nachází se po levé straně silnice směrem k Vlčnovu. 55
Dostaneme se na ni polňačkou od Linei, anebo poněkud delší cestou od sídliště Olšava. Pohled, jenž se nám z této nevelké výšiny naskýtá, je opět velmi poutavý. Na východě, už za státními hranicemi, se tyčí skály vápencových bradel Vršatce, na západě se zase klenou Buchlovské kopce se známým hradem. Na severním obzoru lze tušit zalesněný vrchol Komonce a na jihu, jen zdánlivě kousek, kousíček odtud, se tyčí majestátná a hrdá Javořina s tajemným a hlubokým pralesem na svém úbočí. Jen nedaleko odtud se kdysi prý utkala vojska českého a uherského krále na tak zvaném Luckém poli, tudy asi v jiném pak věku běhu utíkal v převlečení uherský král Matyáš před vojsky Jiříka z Poděbrad směrem ke Královu, kde podle pověsti byl pak ve spěchu zakopán poklad jeho družiny. Dnes se romantickými místy Hlucké pahorkatiny poklidně line říčka Okluky, protéká mezi úrodnými poli, oddělenými krátkými remízky s hrdě vztyčenými topoly. V nedaleké nivě se rozprostírá výstavná obec Nivnice, snad rodiště učitele národů J. A Komenského, a nad ní pak se ve svahu stkví nevelká Korytná, pokojně shlížející do sluncem zalitého kraje. Doslova na dosah rukou nablízku je i Vlčnov, celé republice známý svými folklorními slavnostmi s překrásnými kroji v průvodu mladičkého krále. V dáli, jak korálky na niti, se řadí další vesnice směrem k Luhačovicím, světoznámým lázním s množstvím léčivých minerálních pramenů. Nelze rovněž opomenout ani vesnicemi mířící podél Olšavy k Bojkovicím, kterým vévodí zámek Nový Světlov, dřívější sídlo Serenyů. Procházku našeho zraku končí město pod námi, město Komenského, město, jehož historie sama o sobě vypovídá o pohnutých dějích, které se zde v minulých staletích odehrávaly. Jeho klid a mír chránily mohutné hradební zdi, které dodnes dýchají chrabrostí a odhodlaností svých obránců. 56
Velký Ořechov Barák Lhotka cyklostezka střelnice Chrástka Babí horka kaplička letiště Hráběcí Černá hora Králov U Trojice pod Trojákem Vyškovec Rapantův vrch nad Korytnou mapka výhledových lokalit, mapový podklad ELTISK 57
58
Ale asi nejlepší je viděná místa si krok za krokem projít. Nuže jděme! 59
Trasa Uherský Brod Nivnice Naši cestu začneme v místě bývalého Předbranského mlýna, následně jdeme hezkou, krajinou se kroutící cyklostezkou směrem ke Slováckým strojírnám. Provází nás nevelký potůček, olemovaný vrbami, olšemi a všemožným býlím. Rozhledy jsou na této cyklostezce vzhledem k malé nadmořské výšce poměrně chudé. Po pravé straně našeho směřování máme Černou horu kupolovitého vzhledu s pěstovanými zemědělskými plodinami a poblíž vrcholu nastálo vidíme nápadnou retranslační věž. V dáli na jihu je vidět hřeben Bílých Karpat. Blížíme se k silnici směrem Nivnice a míjíme Škrlovské rybníky s bohatou příbřežní vegetací a občasným zde sídlícím vodní ptactvem. Opatrně přejdeme silnici a podél ní směřujeme k závodu Linea. Za Slováckými strojírnami bychom si neměli nechat ujít návštěvu přírodní mokřadní rezervace s vzácnými obojživelníky. Na jaře se v ní setkáme se skokany či ropuchami zelenými. Vyskytují se tam i rozmanité druhy vodního ptactva, jejichž tažná trasa vede nad Bílými Karpatami. V mokřinách jsou ve vhodnou dobu k pozorování labutě a lovící čápi. Co se týká bezobratlých živočichů, tak odborníci tvrdí, že tato místa jsou jedny z mála unikátních zoologických lokalit v rámci celé Evropy. Dokonce tam byl údajně spatřen nový druh potápníka, takže je vidět, že si tam příroda svého vzhledu opravdu užívá. V lokalitě je již realizovaná naučná stezka. Dále pak směrujeme naši cestu k Nivnici s Bartkovým mlýnem, předpokládaným to místem narození J. A. Komenského. Ve vesnici nás jistě upoutá i kaple sv. Trojice, Nadační dům Dr. Kachníka a barokní kostel sv. Andělů Strážných. Dále pak můžeme kráčet ke Korytné, úhledné to obci ve svazích Bílých Karpat s kostelem sv. Václava. V lesích nad touto obcí se nachází sirovodíkový pramen Smraďačka. Jinak málo frekventovaná silnice pokračuje nad vesnicí po ostré zatáčce lesem až na hřebenovou Dubinu s velkolepým výhledem na nedaleký vrchol Javořiny. Z Dubiny se taktéž otevírá pohled do Straňanské kotliny. 60
Strání, respektive Květná, jsou známy nejenom sklárnami s výrobou foukaného skla, ale i festivalem fašanku a fašankovou obchůzkou, která patří k největším masopustním průvodům v republice. 61
Trasa Nivnice Hluk Kolem nivnické kapličky se vydáme nově zřízenou cyklostezkou směrem k Dolnímu Němčí. Vede paralelně se silnicí a popravdě řečeno pohled z ní na blízké okolí toho moc poutavého našim očím nenabízí. Samá pole, sem tam nějaký remízek. Snad nás alespoň zaujme pohled na Bílé Karpaty v čele s Velkou Javořinou. Projdeme Dolním Němčím, vesnicí s bohatými lidovými tradicemi, a zamíříme rovněž novou cyklostezkou podél říčky Okluky k Hluku. Jde se po rovině, po pravé straně nás provází vlhkomilná potoční vegetace vrb a olší. Milá a zachovalá jsou občas podél trasy přítomná odpočívadla. Jednu velkou zajímavost ale může tato trasa v podobě cyklostezky přece jenom nabídnout. Mezi obcemi Dolní Němčí a Hlukem se nachází polní trať, nazývaná Lucké pole. Ne všichni totiž vědí, že v této lokalitě se odehrála v roce 1116 významná bitva mezi uherským králem Štěpánem II. a naším knížetem Vladislavem I., kterou barvitě popisuje tehdejší historik Kosmas. Dnešní historikové se v současnosti přou ohledně přesné lokalizace tehdejší bojové vřavy, pojmy Lucké pole, Lucko, Lucká provincie se v různých literárních pramenech se tím pádem vykládají porůznu. Je však pravdou, že území mezi řekami Olšavou, Moravou a Bílými Karpaty bylo počátkem minulého tisíciletí prostorem nikoho, o který svým vlivem usilovali jak uherští králové, tak i česká knížata. Bylo jakýmsi předpolím uherských panovníků, ale i tito nedoporučovali v těchto místech výstavbu osad, nýbrž spíše usilovali jen o zachování tohoto nárazníkového pásma. Celá tato oblast byla tehdy hustě zalesněná a střežená bojovnými Sikuly a Pečeněhy ve službách uherského krále. Roku 1109 zde měl být sjednán mír mezi uherským králem Kolomanem a českým panovníkem Břetislavem II. a tento mír měl být následně právě v roce 1116 stvrzen setkáním krále Štěpána II. a Vladislava I. na těchto místech. Ale jak už to tak bývá, pokud panovníky doprovázejí šiky ozbrojenců, snadno se stane, že si jedna strana vyloží jednání druhé jako nepřátelské, a pak už je k válečnému střetnutí blízko. 62
Stejně tomu asi bylo v uvedeném roce 13. května, kdy by útok uherského tábora vedl k téměř úplnému zničení českomoravských vojů, kdyby v kritickou chvíli na bitevní scénu nevstoupily síly moravských knížat, a sice olomouckého knížete Oty a knížete Soběslava, které obchvatem nepřátelských zástupů zvrátily výsledek boje ve prospěch českých knížat. Uherští bojovníci, kterých bylo podle Kosmase množstvím jako kobylek, byli následně poraženi a zahnáni až k Váhu, kde se údajně hodně z nich utopilo. Ale i česká strana utrpěla nemalé ztráty, takže se jednalo z její strany o jakési Pyrrhovo vítězství. O smíru tedy nemohlo být tedy řeči, přesto však uherský vliv v těchto místech přetrvával až do počátku 13. století, kdy zde pozvolna docházelo k moravské kolonizaci a hranice mezi mocenskými centry byla posunuta do hřebenové části Bílých Karpat. Je tedy pravděpodobné, že v místě dnešních úrodných polí po levé straně cyklostezky se udála bitva, která jistě na dlouho dobu narušila vztahy mezi oběma říšemi. Uvedené místo po přesnější lokalizaci by mohlo být i v dnešní době pro archeology zajisté hodně zajímavé 63
Uherský Brod Polichno Zpočátku vede naše cesta paralelně s nedalekou silnicí přes Újezdec směrem na Polichno, Biskupice až k Luhačovicím. Újezdec je mimo jiné známý coby důležitá železniční křižovatka na Vlárské dráze. Za kapličkou míjíme zahradní parcely, později střídané bujnou, málo udržovanou svahovou vegetací. Pěkná cyklostezka je vystřídána krátkým polním, později pak i nevelkým lesním úsekem. Do Polichna ještě kousek cesty zbývá a tak musíme vzít s velkou opatrností zavděk chůzí po frekventované silnicí. Samotné Polichno je obcí původně zemědělskou, dnes průchozí směrem na Luhačovice. Ve svazích kolem obce jsou stopy po lokálních půdních sesuvech. Následují Biskupice, silniční to křižovatka na Zlín a Luhačovice se zaniklou cihelnou. Luhačovice jsou světoznámými lázněmi s řadou minerálních pramenů, propracovanou infrastrukturou, místem kulturních akcí včetně hudebních festivalů. Architektura lázní je zcela specifická, legendárně obohacená stavbami slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Nedaleká přehrada je pak místem rekreace a četných rybářských aktivit. V okolí města je pak k využití celá řada lázeňských stezek, anebo je možné se vydat směrem k Řetěchovu nebo Petrůvku. 64
Trasa Uherský Brod Vlčnov Po průchodu Uherským Brodem je třeba zprvu projít místní části Havřice, kloubící novou výstavbu se starší zástavbou. Výchozím bodem naší cesty, a to i symbolicky, je motorest Pepčín u E50. Velmi obezřetně a s velkou opatrností komunikaci přejdeme a zamíříme k prostoru bývalé cihelny, dnes vykryté mohutným lánem fotovoltaiky. Přehoupneme se nevelkou vyvýšeninou kolem těchto míst a velmi prudkým, naštěstí krátkým stoupáním se po kvalitní silničce dostaneme k vrcholové části havřických vinohradů. Po levé straně naši cestu provázejí polnosti, po pravé straně více či méně udržované zahrady. Nad havřickými vinohrady se pozorně rozhlédněme! Čeká nás krásný výhled na Bílé Karpaty a především na Uherský Brod. Velká Javořina, Velký Lopeník, Lokov a další více či méně známé kóty jsou na jižním horizontu mimořádně dobře viditelné. Před nimi se našemu zraku předestřou vesnice Nivnice, Korytná, Vlčnov, Slavkov i další. Oči tedy mají z čeho vybírat. Pokocháme se obrazem krajiny, zabočíme ostře doprava polní cestou k Oboře, lesnímu komplexu, který ještě donedávna skrýval ve své náruči zámeček Pepčín. Na počátku lesa musíme opět v pravém úhlu, tentokrát doleva změnit směr a asi po kilometru chůze stromovou alejí se dostaneme na místo byvšího zámečku. Na jeho původním místě už po něm kromě informační tabule nic nenajdeme. Z mýtiny, kde stávával, můžeme pak pokračovat na jih hraběcí cestou k rozhledně Hráběcí a od ní kolem vyhlášených vlčnovských bud do Vlčnova. Vlčnov je zván slováckou perlou a je známý v celé republice především Jízdou králů, ale i řadou dalších folklorních zvyků. Zážitkem po téměř celou dobu je pohled na Bílé Karpaty a Hluckou pahorkatinu. Kdo chce dál, může zamířit až do Hluku a jeho okolí. 65