PSK1-11. Komunikace pomocí optických vláken II. Mnohavidová optická vlákna a vidová disperze. 60μm 80μm. ϕ = 250μm



Podobné dokumenty
PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy:

PSK1-20. Antény. Elementární dipól. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Druhy antén a jejich vlastnosti

PSK1-9. Číslicové zpracování signálů. Číslicový signál

Pasivní prvky: kabely

UKONČOVÁNÍ OPTICKÝCH VLÁKEN KONEKTORY

Optická vlákna a práce s nimi

ZLÍNSKÝ KRAJ. Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště

PSK2-16. Šifrování a elektronický podpis I

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

IEEE802.3 Ethernet. Ethernet

Lasery optické rezonátory

PSK2-5. Kanálové kódování. Chyby

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-15. Metalické vedení. Úvod

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

PSK1-5. Frekvenční modulace. Úvod. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. Název školy: Vzdělávací oblast:

Výhody použití bend-optimised vláken

Světlo vyzařující dioda, též elektroluminiscenční dioda či LED, je elektronická polovodičová součástka obsahující přechod P-N.

Přenosová média. rek. Petr Grygárek Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1


Měření indexu lomu kapaliny pomocí CD disku

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_01_FY_C

Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Lom světla II.část Číslo DUM: III/2/FY/2/3/18 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Optika

Přenosová média KIV/PD Přenos dat Martin Šimek

Strukturovaná kabeláž počítačových sítí

FTTX - pasivní infrastruktura. František Tejkl

TECHNOLOGIE OPTICKÝCH VLÁKEN A KABELŮ

Optické komunikace II Měření numerické apertury NA optických vláken

KABELY. Pro drátové okruhy (za drát se považuje i světlovodné vlákno): metalické kabely optické kabely

Témata semestrálních prací:

CZ.1.07/1.5.00/

λ, (20.1) infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

5.1.3 Lom světla I. Předpoklady: 5101, Pomůcky: Miska, voda, pětikoruna, akvárium, troška mléka,

Optická vlákna. Laboratoř optických vláken. Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i.

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

CZ.1.07/1.5.00/

DUM č. 2 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

2. Odraz světla. Lom světla. Úplný odraz světla

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Kroucená dvojlinka. původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení. potah (STP navíc stínění)

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny.

chainflex Plášť Kabely Optické kabely* CFLK PUR 12,5-20/ CFLG.EC PVC 7,5 +5/ CFLG.LB.PUR PUR 5-7,5-35/

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Atmosféra Země. VY_32_INOVACE_20_Atmosféra_43. Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

VY_32_INOVACE_16_OLIVÍN_27

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

Světlo. barevné spektrum

Stojaté a částečně stojaté vlny

Co Tiskové je to POLYGRAFIE

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305

NÁVODY PRO LABORATOŘE OBORU ANORGANICKÁ CHEMIE. Planární optické vlnovody

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK

Učební text k přednášce UFY008

DUM 15 téma: Optické sítě

Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie

5.3.3 Interference na tenké vrstvě

Kroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění

OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie. Miroslav Průcha

Vlnovodn{ optika. 2 Vlnovodn{ optika. 2.1 Úvod. 2.2 Princip přenosu v optickém vl{kně

Základy fyzikálněchemických

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

Optická spektroskopie

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

Pracovní list SVĚTELNÉ JEVY Jméno:

Modelování světla v mikro- či nanostrukturách

Alkany a cykloalkany

3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění

Vliv úpravy břitu monolitních fréz před PVD povlakováním na jejich trvanlivost

Světlo v multimódových optických vláknech

Počítačové mechaniky. Autor: Kulhánek Zdeněk

Měření charakterizace profilu a tloušťky vrstev optickou metodou

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV

ednáška Ing. Bc. Ivan Pravda

Optické komunikace 1 pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO

Počítačové sítě I. 4. Fyzická vrstva sítí. Miroslav Spousta, 2004

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

Historie vláknové optiky

OPTICKÝ VÝKONOVÝ TESTER

Optika OPTIKA. June 04, VY_32_INOVACE_113.notebook

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Anotace:

Plán výuky - fyzika tříletá

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy

Převodníky rozhraní RS-232 na optický kabel ELO E240, ELO E241, ELO E242. Uživatelský manuál

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

FYZIKA Světelné vlnění

Autorka: Pavla Dořičáková

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce

BEZPEČNOST. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Optické sítě. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.

Transkript:

PSK1-11 Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: Výsledky vzdělávání: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Typ vzdělávání: Ověřeno: Zdroj: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Vícevidová a jednovidová optická vlákna Informační a komunikační technologie Počítačové sítě a komunikační technika (PSK) Principy přenosu informací Žák rozlišuje jednovidové a vícevidové vlákno a jejich singlemode, multimode, optická vlákna, Online vzdělávací materiál Střední vzdělávání, 3. ročník, technické lyceum VOŠ a SPŠE Olomouc; Třída: 3L Vlastní poznámky, Wikipedia, Wikimedia Commons Komunikace pomocí optických vláken II Mnohavidová optická vlákna a vidová Vícevidové optické vlákno tzv. multimod (MM) je tvořeno (v nejjednodušším případě): ϕ= 60μm 80μm 1. jádrem ( ) 2. pláštěm ( ϕ = 125μm) 3. primární ochranou ( ) ϕ = 250μm 1

SiO 2 Jádro a plášť je většinou tvořen křemičitým sklem ( ) o vysoké čistotě. Primární ochrana, chrání vlákno proti mechanickému poškození; tvoří ji akrylátový lak. Nad primární ochranu se dává ještě vrstva tzv. sekundární ochrany. Sekundární ochranu může mít každé vlákno svou vlastní (jako na fotografii) nebo může být společná pro více vláken. Jak bylo popsáno, světlo se udrží v jádru vlákna díky úplnému odrazu. Toto vlákno se označuje jako vlákno se skokovou změnou indexu lomu. (Step index fiber). Světlo se může šířit vláknem více cestami -- více vidy. Na obrázku jsou takové cesty (vidy) tři. Proto se vlákna označují jako vícevidová. 2

Při pohledu na obrázek vidíme, že světlo se šíří vláknem sice stejnou rychlostí ale dráha jednotlivých vidů je různě dlouhá. To znamená, že všechny světelné paprsky vyrazí do vlákna ve stejný časový okamžik, ale na konec dorazí každý jindy. Výsledkem je tedy rozptyl: vidová. Vidová se projevuje více při použití vyšších přenosových rychlostí nebo na větších vzdálenostech. Na přijímací straně nemusí díky ní být data čitelná. Kvůli odstranění vidové se začali vyrábět optická vlákna s postupnou změnou indexu lomu (Graded-index fiber). Jak název napovídá index lomu se nemění skokově ale postupně. Ve středu jádra je sklo opticky nejhustší a směrem ke kraji s postupně index lomu snižuje. 3

Světlo se potom pří šíření optickým vláknem ohýbá. Někdy se tento jev označuje jako nepřetržitý lom. Vtip je v tom, že vidy, které mají delší dráhu se šíří více prostředím s menší optickou hustotou a tedy větší rychlostí šíření. Naopak vidy, které se mají kratší dráhu se šíří pomaleji. Tímto způsobem se vidová výrazně omezí. Jednovidová optická vlákna a chromatická Pokud je průměr jádra menší než 3,6 násobek vlnové délky šíří se vláknem pouze jeden vid. Pokud dodržíme při výrobě tutu podmínku získáme jednovidové optické vlákno tzv singlemode (SM). ϕ= 6μm 10μm ϕ = 125μm ϕ = 250μm 1. jádro ( ) 2. plášť ( ) 3. primární ochrana ( ) Protože se vláknem šíří pouze jeden vid je tímto zamezeno vzniku vidové. Začíná se ale uplatňovat jiný problém: chromatická. Ta byla přítomná i u vícevidových vláken, ale vzhledem k vidové disperzi byl její vliv zanedbatelný. Chromatická je způsobena rozdílnou rychlostí šíření (rozdílným indexem lomu) pro různé vlnové délky. "Obyčejný" zdroj světla -- například dioda LED je zdrojem více vlnových délek. Spektrum barev sice může být (je) nějak omezeno -- například vnímáme světlo jako červené, ale ve skutečnosti se jedná o směs různých vlnových délek v oblasti červené barvy. 4

Proto se jako zdroj světla pro jednovidová vlákna používá laser. Jím emitované světlo je monochromatické -- obsahuje jednu vlnovou délku. Tím se chromatická omezí. (A zvětší se cena světelného zdroje.) 5