Management bi odiversity v Krkono ích a na umav (2006-2011) (www.infodatasys.cz/bi odivkrsu) Limitující faktory a omezení biologického zotavování z

Jak reaguje biodiversita ita umavy na r zný management v horských lesích Karel Mat jka IDS Praha www.infodatasys.cz Seminá Mezinárodní rok biodiverzity a ochrana p írody na umav, 20.5.2010

Presentovány výsledky z projekt Management bi odiversity v Krkono ích a na umav (2006-2011) (www.infodatasys.cz/bi odivkrsu) Limitující faktory a omezení biologického zotavování z acidifikace: Jaká je budoucnost horských ekosystém umavy? (2007-2011)

T i základní úrovn sledování biodiversity Krajina: krajinná diversita, variabilita spole enstev, výskyt ekotonál ních prvk, zm na u ití zem Ekosystém / spole enstvo: druhová diversita Populace: genetická diversita

Vymezení oblasti biogeografické len ní p írodní lesní oblast vrstevnice 700 m

Druhová diversita bylinného patra a nadmo ská vý ka 5 'H 4 3 P irozené (klimaxové) smr iny *0000 *0001 *0010 *0011 *0100 *0101 *0110 *0111 *1000 *1001 *1010 *1011 *1100 *1101 *1110 *1111 2 1 0 500 600 700 800 900 1000 1100 Nadmo ská vý ka (m) 1200 1300 1400 Mat jka (2008)

Plocha Trojmezí 2002 Year 1993 1994 1999 2002 2004 2006 2007 AVG Defol (%) 45.8 43.7 41.9 42.6 46.4 52.3 72.2 STD (%) 13.1 12.7 14.9 17.8 18.3 19.7 23.7 Deads 1990 (%) 2.3 2.3 2.3 3.5 3.5 20.9 39.5

Plocha Trojmezí 2007

Odumírají stromy v porostu náhodn? 3 Pr m rný ro ní p ír st Lýko rout smrkový primárn napadá stromy, jejich r st je dlouhodob oslaben a to i p i masivní gradaci. 2.5 (mm rok-1) 2 1.5 1 ivé 2007 Mrtvé 2007 0.5 0 1994-1999 1999-2002 2002-2004 Období TVP Trojmezí - Mat jka (2008): www.infodatasys.cz/sumava/trojmezi.pdf

0 = 0 cm Picea AP/NAP Fagus Abies 0 50 100 % 0 20 % 0 20 % Historie les Zásadní vliv na druhovou strukturu lesních porost lze pozorovat v pos ledních p ibli n 300 letech =139 cm V období posledních 3000 let více-mén pravideln kolísalo zastoupení pylu smrku. Pr m rná délka periody byla p ibli n 170 let. Tento fakt sv d í pro existenci p irozeného velkoplo ného rozpadu smrkových porost. =310 cm =420 cm =500 cm Svobodová H., Reille M. and Goeury C., 2001. Pas t vegetation dynamics of Vltavský luh, upper Vltava river valley in the umava mountains, Czech Republic. Veget. Hist. Archaeobot. 10: 185-199. Profil SA-16-C: Mrtvý luh, nadmo ská vý ka 735 m

Klima jako ídicí faktor dynami ky lesa 20 15 Teplota / Temperature ( C) 10 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 E(1961-1990) E(1961-1990) 2003 2009-5 -10 M síc / Month Stanice Churá ov ( HMÚ)

Klima jako ídicí faktor dynami ky lesa Srá ky 8 300.0 7 250.0 Frekvence sucha 6 5 4 3 2 200.0 150.0 100.0 Srá kový index (mm) Výskyt sucha (11 let) E(1961-1990) E(1999-2009) Kvantil 25% 1 50.0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 M síc 0.0 Stanice Churá ov ( HMÚ)

Zm na bylinné vegetace v lesích: druhová bohatost 9.0 8.0 7.0 6.0 Porovnání dynamiky bukových (BK), smrkových (SM) porost a p ípadného rozpadu (D) ds 5.0 4.0 3.0 2.0 1.0 Oh Orlické hory Vacek Mat jka 2003 Kr Krkono e Mat jka in Vacek et al. 2007 u umava Mat jka Viewegh 2008 0.0 Oh: BK Kr: BK Kr: BK 8 u: BK u: BK+SM OH: SM kult Kr: SM u: SM OH: SM 8 D Kr: SM D u: SM D

Zm na bylinné vegetace v lesích: druhová diversita 0.70 0.60 0.50 Porovnání dynamiky bukových (BK), smrkových (SM) porost a p ípadného rozpadu (D) Oh Orlické hory Vacek Mat jka 2003 Kr Krkono e Mat jka in Vacek et al. 2007 u umava Mat jka Viewegh 2008 0.40 dh 0.30 0.20 0.10 0.00 Oh: BK Kr: BK Kr: BK 8 u: BK u: BK+SM OH: SM kult Kr: SM u: SM OH: SM 8 D Kr: SM D u: SM D

Dynamika vegetace - záv r Druhová struktura vegetace klimaxových smrkových les je vysoce stabilní Vlastní rozpad stromového patra nevede k výrazn j ím zm nám druhové skladby bylinné vegetace Nejvýznamn j ím faktorem vedoucím ke zm n druhové skladby je odstran ní d evní hmoty mrtvých strom, kompletní oslun ní povrchové vrstvy a naru ení p dního povrchu mechanizací

P irozená struktura smrkových les Porost je siln mezerovitý, stromy rostou samostatn nebo v malých skupinách Stromy jsou zav tveny a k zemi V t ina druh horského smrkového l esa je schopna r st i v bezlesí subalpinského stupn (Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Homogyne alpina,...)

Jaká je optimální struktura horského l esa v blízkosti subalpinského stupn?

Jsou na e výsledky výjime né? Porovnání s boreálními lesy Kanady s Picea mariana (Bergeron & Harper, 2009, Ecological Studies, Vol. 207) tam v t inou nebyly nalezeny tyto znaky p irozených klimaxových les : V t í druhová diversita d evin V t í bohatost bylinné vegetace Více zbytk starých strom Více velkých strom a jejich zbytk V t í v ková a velikostní rozr zn nost stromového patra Více maloplo ných disturbancí

Dynamika lesa: klasická východiska Malý vývojový cyklus (Korpe 1988) ve sv tové literatu e nazývaný jako gap dynamics model Byl popsán na základ pozorování smí ených les

Co z toho plyne? Na st edoevropské kl imaxové smr iny nelze aplikovat takzvaný malý vývojový cyklus lesa (gap dynami cs model) Neodehrávají se zde procesy typické pro velký vývojový cyklus, smrk se v ur itých ástech cyklu chová i jako pionýrská d evina => Je pot ebné pojmenovat tento nov poznaný typ dynamiky lesa

Oblast Plechého 2008 Kalamitní svá nice Rakousko nová holina

Vliv velkoplo né paseky na strukturu spole enstva epigeických brouk 35. 30. 25. 20. 15. 10. 5. 0. Paraleln k plo e P18 s odum elým lesem byla zalo ena plocha A na rakouské stran hranice, kde nov vznikla rozsáhlá paseka po t b. P1 9 P1 8 P1 7 P1 6 P1 5 P1 4 P1 3 P1 2 Lesy vý kového transektu Plechý P2 0 A Bohá & Mat jka, 2010

Plechý plocha A, stav 2009

Je p irozená obnova dostate ná?

emu se nev nuje pozornost umava není pouze Národní park áste n opomíjena je CHKO, minimální pozornost se v nuje dosud nechrán nému území o vysoké hodnot Výzkum v lesích je soust ed n pouze na n které lokality (Modravsko, Trojmezí, p ípadn Boubín) a nepodchycuje celkovou variabilitu les umavy M e negativn ovlivnit p ístup ke klimaxovým smr inám dynamiku les v ni ích polohách a jak tomu zabránit? V sou asnosti se m ní struktura celé krajiny umavy (management, sekundární sukcese, výskyt mezí,...), emu není v nována dostate ná pozornost

Kde získat dal í informace www.infodatasys.cz/sumava stránky v nované výzkumu na umav www.infodatasys.cz/biodivkrsu stránky projektu Management biodiversity v Krkono ích a na umav Tam jsou shromá d ny i v echny publikace

D kuji za pozornost Pohled na Luzný a údol í Hrani ní slati od B ezníku